1
LEKCE 4
KONVERZACE
Konverzace I.
A: 请问， 这 是 什么？
Qǐngwèn, zhè shì shénme?
B: 这 是 一 枝 钢笔。
Zhè shì yì zhī gāngbǐ.
A: 这 是 你 的 钢笔 吗？
Zhè shì nǐ de gāngbǐ ma?
B: 不 是。
Bú shì.
Slovíčka I.
问 wèn ptát se
请问 qǐng wèn dovolte, abych se zeptal...; prosím (uvádí otázku)
这 zhè; zhèi to, toto; tento, tato
那 nà; nèi to, tamto; tamten, onen
枝 zhī numerativ pro psací potřeby, dlouhé tenké předměty
Cvičení
I. Obměňte výraz v závorce
1. Qǐngwèn, (……)?
zhè shì shénme
nín shì Zhāng xiānsheng ma
nǐ jiào shénme míngzi
nǐ shì něi guó rén
2. Zhè shì (……).
shū
gāngbǐ
qiānbǐ
yuánzhūbǐ
cídiǎn
zázhì
3. Zhè bú shì (……) zázhì.
wǒ de
tā de
nǐmen de
Wáng lǎoshī de
4. Nà bú shì (……) shū.
zhōngwén
yīngwén
jiéwén
déwén
éwén
fǎwén
qiānbǐ 铅笔 tužka yīngwén 英文 angličtina; anglický
yuánzhūbǐ 圆珠笔 kuličkové pero déwén 德文 němčina; německý
cídiǎn 词典 slovník éwén 俄文 ruština; ruský
zázhì 杂志 časopis, fǎwén 法文 francouzština; francouzský
2
Konverzace II.
A: 你 有 本子 吗？
Nǐ yǒu běnzi ma?
B: 有。
Yǒu.
A: 什么 颜色 的？
Shénme yánsè de?
B: 红色 的。
Hóngsè de.
A: 那 个 白色 的 是 谁 的？
Nèi ge báisè de shì shéi de?
B: 不 知道。
Bù zhīdào.
Slovíčka II.
有 yǒu mít
本子 běnzi sešit
颜色 yánsè barva
红色 hóngsè červená barva
白色 báisè bílá barva
知道 zhīdào vědět
没 méi záporka u sloves; nemít, neexistovat
纸 zhǐ papír
毛笔 máobǐ štětec
只 zhǐ pouze
八 bā osm
几 jǐ kolik
张 zhāng numerativ pro ploché předměty, listy papíru
七 qī sedm
黄 huáng žlutá
十 shí deset
九 jiǔ devět
多 duō mnoho
少 shǎo málo
六 liù šest
3
Cvičení
I. Obměňte výraz v závorce
1. Nà shì shéi de (……) ? 3. Nà shì (……) cídiǎn.
běnz jié-hàn (česko-čínský)
yīngwén shū dé-hàn (německo-čínský)
yàoshi hàn-yīng (čínsko-anglický)
qiánbāo fǎ-dé (francouzko-německý)
bèibāo yīng-é (anglicko-ruský)
2. Nǐ yǒu (……) ma? 4. Shénme yánsè de? (……) de.
běnz hóngsè
yuánzhūbǐ báisè
qīanbǐ huángsè
cídiǎn lánsè
fǎwén cìdiǎn hēisè
gāngbǐ zōngsè
zhōngwén shū lǜsè
yàoshi 钥匙 klíč lánsè 蓝色 modrý
qiánbāo 钱包 peněženka hēisè 黑色 černý
bèibāo 背包 batoh zōngsè 棕色 hnědý
huángsè 黄色 žlutý lǜsè 绿色 zelený
FONETIKA
Fonetická cvičení
Y x W x (0)
(1) yā - wā
(2) yì - yù
(3) wǒ - wǔ
(4) yuǎn - yūn
(5) wán - wáng
(6) āi - ào
(7) ōu - è
(8) yīn - yíng
(9) yǒu - yǒng
(10) wén - wéng
R x H
(1) rén - hén
(2) rǎo - hǎo
(3) rōng - hōng
(4) rì - huì
(5) ruǐ - huǐ
(6) ráng - háng
(7) rè - hè
(8) rēng - hēng
(9) ròu - hòu
(10) rǎn - hǎn
4
Erizace
(1) hàomǎr (号码儿, číslo)
(2) shāngēr (山歌儿, národní píseň)
(3) xiǎojīr (小鸡儿, kuře)
(4) yúcìr (鱼刺儿, rybí kost)
(5) lǎopór (老婆儿, manželka)
(6) xiǎoshùr (小树儿, stromek)
(7) gànhuór (干活儿, pracovat)
(8) jīnjúr (金橘儿, kumquat)
(9) yìdiǎnr (一点儿, trochu)
(10) shūběnr (书本儿, knihy)
(11) xiǎochóngr (小虫儿, červík)
(12) dànhuángr (蛋黄儿, žloutek)
R x H
(1) zèrì (仄日, západ slunce)
(2) rìzhì (日至, slunovrat - letní, zimní)
(3) chìrì (赤日, žhavé slunce)
(4) rìzhě (日者, prorok, hadač, věštec)
(5) rèsǐ (热死, nesnesitelně horko)
(6) shīrè (湿热, vlhký a teplý)
(7) rèzhí (热值, kalorická hodnota)
(8) hǎohē (好喝, chutný - k pití)
(9) hérì (何日, který den?)
(10) hènrén (恨人, škarohlíd)
ZNAKOVÁ CVIČENÍ
Text ve znacích.
1、你有什么书？ 2、张女士有没有书？有，她有一
本小的书。 3、你有纸没有？有，我也有毛笔。
4、他们只有纸，没有笔。 5、王先生只有八个朋友。
6、我们没有这样的纸。 7、你有几张纸？我有七张。
8、您的书是红色的吗？不是，是白色的。 9、周小
姐的书是什么颜色的？是黄的还是白的？ 10、王先
生有二十九张白纸。 11、他们没有书，只有几个本
子。 12、我的朋友有很多书，我也有很多。 13、你
5
的书多吗？我的书很少。 14、你的朋友有几本书？
六十本。 15、你有好的毛笔没有？我没有。
Cvičení
I. Následující znaky roztřiďte podle počtu tahů:
有 没 纸 毛 笔 只 样 几 七 黄
红 白 色 颜 九 十 多 少 六
2 tahy 7 tahů
4 tahů 10 tahů
5 tahů 11 tahů
6 tahů 15 tahů
II. Podobné znaky – napište výslovnost a význam znaků:
红 ……...../.................. 几 ……...../..................
纸 ……...../.................. 九 ……...../..................
小 ……...../.................. 毛 ……...../..................
少 ……...../.................. 笔 ……...../..................
III. Doplňte do vět znaky z nabídky:
色 黄 几 没 张 多 有
1. 他们只.......纸，.......有笔。
2. 你有.......张纸？
3. 他有三十.......白纸。
6
4. 我的朋友很.......。
5. 我的毛笔是红.......的，他的是.......色的。
IV. Napište ve znacích:
1. Nǐ yǒu jǐ zhāng zhǐ?
..................................................................................................
2. Wǒmen méi yǒu máobǐ.
..................................................................................................
3. Zhāng xiǎojiě de shū shì shénme yánsè de?
..................................................................................................
4. Tā zhǐ yǒu zhèi yàng de zhǐ.
..................................................................................................
V. Přepište v transkripci pinyin:
1. 你有什么书？
.......................................................................................
2. 张先生的毛笔是什么颜色的？红色的。
.......................................................................................
3. 王女士只有四个朋友。
.......................................................................................
VI. Tvoření číslovek:
四 + 六 =
......
九 - 七 =
......
(jiā) (děngyú) (jiǎn) (děngyú)
五 x 二 = ...... 十八 : 三 = ......
(chéng) (děngyú) (chú) (děngyú)
7
GRAMATIKA
4.1. Deiktická slova 2
Pozor! Nezaměňujte deiktická slova zhèi 这 „tento“ a nèi 那 „tamten“ za zájmena zhè
这 a nà 那 „to“ (viz. 2.3). Pouze se píší stejným znakem, jejich význam (tento… – to,
tamten… – to) a funkce se však liší: deiktická slova zhèi 这 a nèi 那 fungují jako
přívlastek, zájmena zhè 这 a nà 那 jako podmět, srovnej např.:
Zhèi běn shū shì wǒ de.
这本书是我的。„Tato kniha je moje.“
Nèi wèi lǎoshī xìng Zhāng.
那位老师姓张。“Ten učitel se jmenuje Zhang.“
Zhè shì shū.
这是书。 „To je kniha.“
Nà shì wǒ de shū.
那是我的书。„Tamto je moje kniha.“
4.2. Číslovky
V čínštině je vhodné hovořit o číslovkách jednoduchých (základních) a složených
(odvozených). Jednoduché číslovky jsou:
ČÍSLOVKA ZNAK PINYIN
1 一 yī
2 二 èr
3 三 sān
4 四 sì
5 五 wǔ
6 六 liù
7 七 qī
8 八 bā
9 九 jiǔ
10 十 shí
Mezi jednoduché číslovky patří také „nula“ líng 零 a názvy vyšších řádů, tj. „sto“ bǎi 百,
„tisíc“ qiān 千, „deset tisíc“ wàn 万 atd. Složené číslovky jsou od jednoduchých odvozené.
Složené číslovky jsou od jednoduchých odvozené. „Jedenáct“ se čínsky řekne shíyī 十一
deset-jedna, „dvanáct“ shíèr 十二 deset-dva atd. „Dvacet“ je pak èrshí 二十 dva-deset,
„třicet“ sānshí 三十 tři-deset atd. Následně např. „třicet jedna“ je sānshiyī 三十一,
tedy vlastně tři-deset-jedna, „třicet dva“ sānshiér 三十二 tři-deset-dva a posléze zcela
analogicky až po „devedesát devět“ jiǔshijiǔ 九十九 devět-deset-devět. S číslovkami
většími než 99 se seznámíme později.
8
十 shí 10
十 二 shíèr 12
二 十 èrshí 20
二 十 二 èrshièr 22
4.3. Příslovce 2
Zápor slovesa yǒu 有 „mít; nacházet se“ se netvoří pomocí příslovce bù 不, jako je tomu u
ostatních sloves a adjektiv, ale pomocí příslovce méi 没. Stejné příslovce se u slovesa yǒu
有 objeví i v otázce typu klad-zápor, např.:
• Zhāng nǚshì méi yǒu shū 张女士没有书。 „Paní Zhang nemá knihu.“
• Nǐ yǒu mei you zhǐ? 你有没有纸? „Máš papír?“
4.4. Tvoření otázky 3
Pokud je otázka klad – zápor utvořena od slovesa yǒu 有 „mít; nacházet se“, může stát
záporný tvar slovesa, tedy méi yǒu 没有, i na konci věty, srovnej např. větu „Máš papír?“:
• nǐ yǒu mei you zhǐ 你有没有纸？
• nǐ yǒu zhǐ mei you 你有纸没有？
4.5. Měrová slova 3
Dalším specifickým numerativem je numerativ zhāng 张, který se používá zejména pro
ploché předměty, jako jsou např. listy papíru, stoly apod., např:
• qī zhang zhǐ 七张纸 „sedm papírů“
4.6. Vyjadřování neurčitosti
Zájmena shéi 谁 „kdo“ a shénme 什么 „co“ spolu s deiktickým slovem něi 哪
„který“ plní kromě funkce otázkové (viz 2.1) také funkci neurčitých zájem respektive
neurčitého deitického slova: shéi 谁 pak vedle „kdo“ znamená i „někdo“, shénme 什么
vedle „co“ i „něco“ a něi 哪 vedle „který“ také „některý“. Podobnou funci má např. také
otázková číslovka jǐ 几 „kolik“ – „několik“.
Pozor! Ve větách tázacích se uplatňuje otázková funkce zmiňovaných slov, ve větách
oznamovacích neurčitá, srov. např.:
• Tāmen yǒu jǐ zhāng zhǐ? 他们有几几几几张纸？ „Kolik mají papírů?“
9
• Tāmen yǒu shū, yě yǒu jǐ zhāng zhǐ. 他们有书，也有几几几几张纸。
„Mají knihy i několik papírů.“
4.7. Adjektivum ve funci přísudku
V čínštině je vhodné přídavná jména označovat spíše jako adjektiva. Je to proto, že čínské
„přídavné jméno“ se spíše než jako jméno chová jako sloveso, takže např. v přísudku
nepotřebuje na rozdíl od přídavných jmen v češtině sponu, např.:
• Wǒ de shū hěn shǎo 我的书很少。 „Mám málo knih (dosl. mých knih je
málo).“
Vidíte, že v čínské větě sloveso shì 是 „být“ zcela chybí. Příslovce hěn 很 „velmi“ se
v tomto případě nepřekládá, funguje totiž pouze jako ukazatel predikace adjektiva shǎo 少
„málo, být málo.“ Pokud by ve větě nebylo toto příslovce obsaženo, měla by tato věta
význam „Mám méně knih něž…“ a Číňan by ji proto nepovažoval za ukončenou výpověď.
Očekával by naopak, že sdělení bude pokračovat např. ve smyslu „Mám méně knih než
ty.“ (viz. 5.3)
Pozor! Příslovce hěn 很 „velmi“ funguje jako ukazatel predikace, nikoliv atribuce, proto jej
v pozici před přívlastkem překládáme. Srovnej:
• Wǒ de péngyou yǒu hěn duō shū 我的朋友有很多书。 „Můj kamarád má
velmi mnoho knih.“
• Wǒ péngyou de shū hěn duō 我朋友的书很多。„Můj kamarád má mnoho
knih.“
Také adjektiva tvoří otázku klad – zápor (viz 1.2), např.:
• Nǐ de shū duō bu duo 你的书多不多？ „Máš hodně knih?“
• Nèi běn shū hǎo bu hao?那本书好不好? „Je tamta kniha dobrá?“
Cvičení:
I. Vyznačte správné umístění slovesa 有有有有 ve větách:
1. 我 也 毛 笔 。
2. 张 女 士 没 书 ？ 没 。
3. 他 们 只 笔 ， 没 纸 。
4. 你 纸 没 ？
10
II. Sestavte věty, dbejte na správný slovosled
1. 书 你 什么 有 ？
......................................................................................
2. 本 是 的 这 我 书
......................................................................................
3. 毛 笔 多 的 我 很
......................................................................................
4. 几 有 纸 你 张 ？
......................................................................................
5. 张 没 红色 女士 有 书 的
......................................................................................
III. Přeložte
1. Máte štětec? Ne, máme jenom několik listů papíru.
.................................................................................................................................................
2. Slečna Zhangová má jen jednoho kamaráda.
.................................................................................................................................................
3. Náš učitel má mnoho knih.
.................................................................................................................................................
4. Nemám tužku, nemám ani papír.
.................................................................................................................................................
5. Čí je tato malá knížka?
.................................................................................................................................................