1
LEKCE 5
KONVERZACE
Konverzace I.
A: 你 学习 什么？
Nǐ xuéxí shénme?
B: 我 学习 汉语。
Wǒ xuéxí hànyǔ.
A: 你 在 哪儿 学习？
Nǐ zài nǎr xuéxí?
B: 在 布尔诺。
Zài Bùěrnuò.
A: 你 会 说 英语 吗？
Nǐ huì shuō yīngyǔ ma?
B: 我 会 一 点儿。
Wǒ huì yì diǎnr.
Slovíčka I.
学习 xuéxí učit se, studovat
汉语 hànyǔ čínština
在 zài být (někde); nacházet se; právě, zrovna
哪儿 nǎr kde
会 huì umět; ovládat; dovést
说 shuō mluvit
英语 yīngyǔ angličtina
一点儿 yì diǎnr trochu
Vlastní jména
布尔诺 Bùěrnuò Brno
Cvičení I
I. Obměňte:
1. Wǒ xuéxí (……).
hànyǔ
yīngyǔ
déyǔ
éyǔ
jiéyǔ
2. Wǒ zài (……) xuéxí hànyǔ.
Àoluomòcí
Bùěrnuò
Bùlāgé
Zīlín
Wéiyěnà
2
3. A: Nǐ huì shuō (……) ma?
yīngyǔ
déyǔ
éyǔ
fǎyǔ
rìyǔ
B: Wǒ (……).
huì.
bú huì.
bú tài huì.
huì yì diǎnr.
déyǔ 德语 němčina Àoluomòcí 奥洛莫茨 Olomouc
jiéyǔ 捷语 čeština Bùlāgé 布拉格 Praha
éyǔ 俄语 ruština Zīlín 兹林 Zlín
rìyǔ 日语 japonština Wéiyěnà 维也纳 Vídeň
Konverzace II.
A: 中文 你 说 得 很 好。
Zhōngwén nǐ shuō de hěn hǎo.
B: 我 没 听懂， 请 你 再 说 一 遍。
Wǒ méi tīngdǒng, qǐng nǐ zài shuō yí biàn.
A: 中文 你 说 得 很 好。
Zhōngwén nǐ shuō de hěn hǎo.
B: 哪里, 哪里，我 刚 开始 学 汉语。
Náli, náli, wǒ gāng kāishǐ xué hànyǔ.
Slovíčka II.
得 de gramatická přípona uvádějící adverbiální komplement
听懂 tīngdǒng rozumět (slyšenému)
再 zài opět, znovu (pro děje budoucí)
一遍 yí biàn jednou; jeden krát
哪里 náli kdepak!; kde
刚 gāng právě; zrovna; tak akorát
开始 kāishǐ začít; zahájit
法语 fǎyǔ francouzština
来 lái přijít; přijet
去 qù jít, odejít; jet, odjet (směrem tam)
写字 xiě zì psát
写信 xiě xìn psát dopis
儿子 érzi syn
女儿 nǚ'ér dcera
大 dà (být) velký
要 yào chtít
多少 duōshao kolik; několik
太 tài příliš
3
这么 zhème tak; takto
孩子 háizi dítě
女孩子 nǚháizi děvčátko
Cvičení
II. Obměňte:
1. (……)nǐ shuō de hěn hǎo.
Hànyǔ
Yīngyǔ
Éyǔ
Jiéyǔ
3. Wǒ gāng kāishǐ xué(……).
zhōngwén
yīngwén
jiéwén
déwén
2. Wǒ bú shì (……), wǒ bú huì shuō(……).
Éguóren éyǔ
Yīngguóren yīngyǔ
Sīluòfákèrén sīluòfákèyǔ
Jiékèren jiéyǔ
Éguóren 俄国人 Rus(ka) Yīngguóren 英国人 Angličan(ka)
III. Tvořte otázky k odpovědím:
1. Wǒ bú shì Fǎguóren.
..................................................................................................................................
2. Wǒ shì Zhōngguóren.
..................................................................................................................................
3. Náli, náli.
..................................................................................................................................
4. Wǒ méi tīngdǒng, qǐng nǐ zài shuō yí biàn.
..................................................................................................................................
5. Zài Bùěrnuò.
..................................................................................................................................
6. Bú huì.
..................................................................................................................................
IV. Doplňte, jakým jazykem umí mluvit:
1. Wǒ shì Měiguóren, wǒ huì shuō .............................
2. Wǒ shì Éguóren, wǒ huì shuō .............................
4
3. Wǒ shì Déguóren, wǒ huì shuō .............................
4. Wǒ shì Jiékèren, wǒ huì shuō .............................
5. Wǒ shì Zhōngguóren, wǒ huì shuō .............................
V. Doplňte slova do vět:
1. Wǒ gāng ............... xué hànyǔ.
2. Nǐ huì ............... yīngyǔ ma?
3. Wǒ ............... tīngdǒng.
4. Zhōngwén nǐ shuō ............... hěn hǎo.
5. Wǒ huì yì ................
FONETIKA
Fonetická cvičení
Tónové vzorce
1+1 1+2
fēijī (飞机, letadlo) chuānglián (窗帘, závěs)
zēnggāo (增高, zvyšovat) jiātíng (家庭, rodina, domov)
yīnghuā (樱花, sakura) gāngqín (钢琴, klavír)
jīchē (机车, lokomotiva) fāyán (发言, pronést projev, vzít si slovo)
pīdāo (劈刀, sekera) zhīchí (支持, podporovat)
1+3 1+4
gānguǒ (干果, sušené ovoce) xīkè (稀客, ojedinělý návštěvník)
bānmǎ (斑马, zebra) zhūròu (猪肉, vepřové maso)
shōuqǔ (收取, sbírat) ānshù (桉树, ekulyptus)
dōngsǔn (冬笋, zimní bambus. výhonky) jiānyù (监狱, vězení)
dēngtǎ (灯塔, maják) yīyuàn (医院, nemocnice)
2+1 2+2
nóngjī (农机, zemědělské stroje) rénmín (人民, lid)
tígāo (提高, zvyšovat) yuánlín (园林, zahrada, park)
liánhuā (莲花, lotos) liúxíng (流行, být populární)
niúchē (牛车, volský potah) pínfán (频繁, častý)
liándāo (镰刀, srp) shítáng (食堂, jídelna)
5
2+3 2+4
píngguǒ (苹果, jablko) shúkè (熟客 častý navštěvník)
hémǎ (河马, hroch) niúròu (牛肉, hovězí maso)
tíqǔ (提取, vyzvednout, vybrat) yángshù (杨树, topol)
lúsǔn (芦笋, chřest) láoyù (牢狱, vězení)
qiáotǎ (桥塔, věž (na mostě)) xuéyuàn (学院, akademie)
3+1 3+2
yěmāo (野猫, divoká kočka) zhǔtí (主体, (hlavní) téma)
chǎnkē (产科, porodní oddělení) lǐtáng (礼堂, sál, hala)
guǒzhī (果汁, džus) yǐngmí (影迷, filmový fanoušek)
běnjīn (本金, kapitál) mǎqiú (马球, pólo)
zhǐchū (指出, poukázat na) jiǎngtái (讲台, tribuna)
3+3 3+4
xiǎozǔ (小组, skupina) diǎnfàn (典范, vzor, příklad)
gǔdiǎn (古典, klasický) rěnnài (忍耐, mít trpělivost)
lěngshuǐ (冷水, studená voda) yǎnxì (演戏, hrát (úlohu), vystupovat)
yǔfǎ (语法, gramatika) měilì (美丽, být krásný)
yěcǎo (野草, plevel) wǔshù (武术, wu-šu)
4+1 4+2
bàomāo (豹猫, leopard) wèntí (问题, otázka)
wàikē (外科, chirurgie) jiàotáng (教堂, kostel)
dòuzhī (豆汁, nápoj ze sojových bobů) xìmí (戏迷, divadelní fanoušek)
xiànjīn (现金, hotovost) bàngqiú (棒球, baseball)
fùchū (付出, zaplatit, uhradit) guìtái (柜台, pult)
4+3 4+4
dàishǔ (袋鼠, klokan) xìjù (戏剧, komedie)
yàocǎo (药草, léčivé byliny) bìyè (毕业, absolvovat)
xìtǒng (系统, systém) huìyì (会议, schůze)
dìtiě (地铁, metro) jìngsài (竞赛, soutěžit, závodit)
gètǐ (个体, jednotlivec) dàgài (大概, asi)
6
ZNAKOVÁ CVIČENÍ
Text ve znacích
1、周女士也会说法语。 2、我不会说汉语，也不会
说法语。 3、王先生在学什么？他在学捷文。 4、你
们来不来？我们不来。 5、你去不去？我去，王先
生也去。 6、请问，那位先生是谁？你去问他。
7、谁去叫他们来？我去。 8、谁在写字？张女士在
写字。 9、你在写信吗？是的，我在写信。 10、我
的儿子小，她的女儿大。 11、你要多少？我要很多。
12、这张纸太小，我要这么大的。 13、这个孩子是
我女儿。 14、这个孩子是我的儿子，那个孩子是她
的儿子。 15、这些女孩子学中文，那些女孩子学捷
文。
Cvičení
I. Následující znaky roztřiďte podle počtu tahů:
在 写 字 信 要 会 说 语 请 来 去 问 叫
5 tahů 8 tahů
6 tahů 9 tahů
7 tahů 10 tahů
7
II. Napište všechny znaky 5. lekce obsahující následující grafické prvky:
宀宀宀宀 子子子子 口口口口
冖冖冖冖 讠讠讠讠
III. Podobné znaky – napište výslovnost a význam:
在 ……...../.................. 字 ……...../..................
友 ……...../.................. 子 ……...../..................
去 ……...../.................. 太 ……...../..................
法 ……...../.................. 大 ……...../..................
先 ……...../.................. 人 ……...../..................
IV. Spojte znaky ze sloupců tak, aby vznikla dvojslabičná slova, a napište jejich význam:
孩 少 ................
这 字 ................
多 子 ................
写 语 ................
法 么 ….............
V. K tázacím zájmenům připište výslovnost a význam a doplňte je do vět:
谁 ........... ............................... 哪 ........... ...............................
谁的 ........... ............................... 哪儿 ........... ...............................
什么 ........... ............................... 多少 ........... ...............................
8
几 ........... ...............................
1. 你要............？ 我要很多。
2. ............在写字？
3. 你去............？
4. 你有............张纸？
5. 这本法文书是............？
6. ............要去问他？
7. ............本书是王先生的？
8. 王先生在学............？
9. 这本很小的书是............？
10. 她有............个孩子？
11. 你们的朋友在............？
12. 他们的老师是............国人？
VI. Doplňte do vět znaky z nabídky:
太 来 在 叫 问 大 还是
1. 张小姐........写信。
2. 这张纸........小，我要这么........的。
3. 你们........不来？
4. 谁要去........他来？
5. 你要白色的........红色的？我要红色的。
6. 请........，这么大的本子你要吗?
GRAMATIKA
5.1. Vyjadřování průběhovovsti
Příslovce zài 在 „právě“ (nezaměňuj se slovesem existence „být (někde), nacházet se“ ani
s prepozičním/ postpozičním slovesem „v“) vyjadřuje průběhovost slovesného děje. Srovnej:
• Zhāng xiáojie xiě zì 张小姐写 „Slečna Zhang bude psát.“
• Zhāng xiáojie zài xiě zì 张小姐在写字 „Slečna Zhang právě (teď) píše.“
Průběhové děje se nepopírají záporkou bù 不, ale záporkou méi 没, např.
• Tā méi zài xiě zì 他没在写字„Právě (teď) nepíše.“
9
我在在在在…
写信 „právě píšu dopis”
写字 „ právě píšu”
学习汉语 „právě se učím čínsky”
喝茶(hē chá) „právě piju čaj”
5.2. Předmět
Přechodná slovesa v čínštině v některých případech přibírají formální předmět, který nic
nepřidává v věcnému významu věty a do češtiny se proto nepřekládá, srovnej:
• Tā zài xiě zì 她在写字。„Právě (teď) píše.“
(zì 字„čínský znak/ písmeno“ je formálním předmětem, nepřekládá se)
• Tā zài xiě xìn 她在写信。 „Právě píše dopis.“
(xìn 信 je předmět věcný, proto jej překládáme)
Formálním předmětem je dále např. výraz jiào 觉„spánek“ ve spojení shuì jiào 睡觉
„spát,“ lù 路 „cesta“ ve spojení zǒu lù 走路 „chodit“ atd.
5.3. Komparativ
Jak již bylo uvedeno výše (viz 4.7), adjektivum v přísudku bez příslovce chápeme jako
komparativ, např.:
• Zhè zhāng zhǐ xiǎo, nèi zhāng zhǐ dà 这张纸小，那张纸大。
„Tento papír je menší, tamten větší.“
• Wǒ de shū duō, tā de shū shǎo 我的书多，他的书少。
„Mých knih je více a jeho méně.“
5.4. Příslovce 3
Jiná příslovce než příslovce hěn 很 „velmi“ fungují před adjektivem v přísudku nejen jako
ukazatele predikace, ale současně se ve větě uplatňuje i jejich lexikální význam, srov. např.:
• Zhèi zhang zhǐ hěn xiǎo 这张纸很小。 „Ten papír je malý.“
• Zhèi zhang zhǐ tài xiǎo 这张纸太小。„Tento papír je příliš malý.“
10
5.5. Atributivní slovce 2
Atributivní slovce (viz 3.3) de 的 bývá v přívlastku vypouštěno, pokud nechceme podtrhnout
vlastnictví větného členu určeného přívlastkem. Zejména se tak děje v případě osoby blízké
(kamarád, příbuzný apod.), např.: Zhèi ge háizi shì wǒ nǚ‘ér 这个孩子是我女儿。
„Toto dítě je moje dcera.“ místo Zhèi ge háizi shì wǒ de nǚ‘ér 这个孩子是我
的 女 儿 。 Naopak např. ve větě Zhèi ge háizi shì wǒ de érzi, nèi ge
háizi shì tā de érzi 这个孩子是我的儿子，那个孩子是她的儿子。 „Toto dítě je
můj syn a tamto dítě je její syn“ je vlastnictví z důvodu kontextu podrženo přítomností
atributivního slovce de 的.
Cvičení
I. Sestavte věty, dbejte na správný slovosled:
1. 在 女士 信 王 写
..................................................................................
2. 要 叫 来 谁 去 他 ?
..................................................................................
3. 哪儿 你 去 ?
..................................................................................
4. 哪儿 你 在 学习 ？
..................................................................................
5. 去 去 问 你 他 不 ？
..................................................................................
6. 字 我 写 会 不 。
..................................................................................
II. Tvořte otázky k odpovědím:
1. 是的，我在写信。...........................................................................................................
2. 不太会。.............................................................................................................................
3. 我的女儿大。....................................................................................................................
4. 我要三本。........................................................................................................................
11
5. 他不去。.............................................................................................................................
III. Tvořte věty antepozicí předmětu:
1. 我不会说法文。...............................................................................................................
2. 我不要这么大的纸。......................................................................................................
3. 我们没有那些书。...........................................................................................................
4. 我只有三本红色的书。.................................................................................................
5. 我不认识 (rènshi) 他的女儿。................................................................................
IV. Doplňte věty a vytvořte komparativ:
1. 我的朋友多，....................................................................................................................
2. 张小姐的书多，...............................................................................................................
3. 我的孩子小，....................................................................................................................
4. 这位老师好，....................................................................................................................
5. 白色的毛笔少，...............................................................................................................