Náboženské představy původních kultur Severní Ameriky - původní kultury SA – velký počet různých národů – mnoho různých kulturních tradic: - kočovné lovecké kmeny na Velkých pláních (Vraní indiáni, siouxské kmeny / východní – Dakota, severní – Nakota, západní Lakota/ Šošoni, Arapahové a další) - zemědělské komunity z oblasti východních lesů a okolí Velkých jezer (např. Irokézové) - kmeny z tichomořského pobřeží živící se převážně rybolovem (např. Kwakiutlové) - zemědělské osady tzv. „pueblových Indiánů“ v oblasti Arizony a Nového Mexika (kmeny Zuni, Hopi a další; pueblo – ze španělštiny „osada, lid, město“ – označuje sídlo i jeho obyvatele. Indiánská puebla byla „města“ tvořená několikapatrovými terasovitými stavbami z nepálených cihel) - území Kanady: mnoho různých národů – lovecké kmeny obývající lesy (Athabaskové), rybářské kmeny na pobřeží či okolo Velkých jezer (Odžibvejové, Kríové) nebo obyvatelé nejsevernějších končin (Inuité – lov, rybolov) Náboženské představy - lépe hovořit o životním způsobu než o náboženství – často v původních jazycích nenalezneme výraz, který by odpovídal našemu pojmu „náboženství“ – např. Lakotové – hlásí se k „lakotskému způsobu života“ - někteří vědci navrhují užívat pojmu „tradice“ - provázanost vztahu k přírodě s „náboženskými představami“ – součást jejich životního stylu - rozmanitost kultur = rozmanitost náboženských představ jednotlivých kmenů – lze nalézt některé společné, obecnější rysy: - lze rozlišit 2 základní, odlišné modely: náboženství loveckých kultur X náboženství zemědělských kultur (většina kmenových náboženství směsice, neexistuje „ideální typ“) - 4 významné rysy: 1. shodný světový názor 2. společná teorie kosmické harmonie 3. důraz na přímou zkušenost se silami a vizemi 4. obecné chápání cyklu života a smrti ad. 1.) Světový názor - míněno pochopení člověka, života, vesmíru a role člověka v něm - mýty – lidé stvořeni či se vyvinuli přičiněním nějaké božské bytosti; mnoho stvoření se proměnilo ve zvířata, pouze lidé si zachovali svoji podobu - nebo lidé potomci božské bytosti a zvířete – tzn. Lidé a zvířata blízce příbuzní, jsou bratry a sestrami - představa božské bytosti – základní tvořivá síla; Lakotové ji nazývají Wakhan Thanka; v překladech nazývána „Velký duch“, „Velké tajemno“ - u Lakotů spíše než o podstatné jméno jde o označení dynamičnosti, něčeho, co je neustále v pohybu, oživující princip tvořící jednotu celého univerza - každá část stvoření (zvířata, lidé, rostliny, hory, řeky,…)v sobě obsahují posvátnou oživující sílu („wakhan“) – důvod posvátnosti celé přírody, veškerého stvoření - Wakhan Thanka je „jedno“ a zároveň „mnohé“ – souhrn všeho co existovalo a existuje - to vše utváří odpovídající vztah člověka k přírodě a k okolnímu světu - příroda – širší význam – materiální svět propojen s duchovním světem - kosmos – řád – určitá struktura projevující se v kosmických a přírodních cyklech a rytmech – důležité pro člověka – poskytuje mu životní prostor (respektuje zákonitosti) ad. 2.) Teorie kosmické harmonie - představa světa jako vyváženého fungujícího celku, kde mají své místo lidé, zvířata, rostliny, živly, duchovní bytosti, nebeská tělesa atd. - jednotlivé části vzájemně propojeny a tvoří harmonický celek – můžeme nazvat „světovou sítí“ nebo „pavučinou života“ – vzájemné vztahy mezi účastníky tvoří provázanou strukturu - tato představa se odráží v mnoha rituálech – např. výrazně v symbolice a obřadu dýmky nebo potní chýše - obřad dýmky: důležitý fakt – dýmku obvykle kouří skupina lidí při nějaké významné příležitosti (setkání, obřad) – ti, kdo společně kouří, potvrzují, že sdílejí tentýž dech (dále každá část dýmky něco symbolizuje, má svůj význam) - kouření dýmky představuje spojení hmotného a duchovního světa, kouř je mostem mezi nebem a zemí - obřad dýmky je obřadem přinášejícím rovnováhu a mír, spojují se zde jednotlivý zástupci v kruhu života a směřují v podobě kouře k Wakhan Thanakovi - „filosofie kruhu“ – ať už hovoříme o „kruhu života“ nebo o kruhu jako obecném symbolu, v souvislosti s indiánským myšlením bychom měli psát velké „K“ - Kruh je pro Indiány základní „vzor“ – skryt ve tvaru příbytku, v uspořádání tábořiště… - kromě symboliky kruhu najdeme u mnoha kultur i symboliku středu – představa kosmické sítě není omezena jen na jeden, pozemský rozměr, ale zahrnuje i další rozměry, další „světy“ – božský svět „nahoře“ a říše mrtvých, podsvětí „dole“ (tato představa společná mnoha kulturám) – společný symbol středu, „osa světa“ propojující všechny tři světy ad. 3.) Důraz na přímou zkušenost se silami a vizemi - Indiáni přikládali velký význam snům a vizím – u chlapců tzv. „hledání vizí“ součást přechodu od dětství do dospělosti (odehrává se na odlehlém místě v divočině, spojené s půstem, někdy s užitím psychotropních látek) - hledání vizí obecně součást životního způsobu, příležitost k přímému spojení s nadpřirozenem či k přesahu do jiné roviny vědomí apod. ad. 4.) Obecné chápání cyklu života a smrti - pův. Američané nevěnovali příliš velkou pozornost problematice posmrtného života - N odrazem toho, jak si váží současného života na zemi - součástí jejich obrazu světa je i svět předků – např. prodat půdu předků znamenalo prodat kus sebe sama, což se neslučuje se zdravým rozumem ani s životem - role předků významná u mnoha národů světa – např. Něnci (oblast kolem Pečory, severní Sibiř) – zvyk předávat z generace na generaci tzv. „bůžka života“ – je předáván v podobě sošky nebo modly a má nejmladšímu členu rodiny usnadnit seznámení se životem jeho děda – s tím, jak se oblékal, jakým způsobem lovil, jaké zpíval písně atd. - kontinuita minulého, přítomného a budoucího (zejména díky ústní tradici jakožto médiu) – živá modrost předků v přítomnosti pomáhá utvářet budoucnost společenství, je výzvou pro přítomné, kteří ji mohou svým způsobem uchopit a obohatit