214 xai.nsívo ?:>iht se panem světa r rMoleu loto \,i\An do .^v,'.tb krvav na a těžkým porodem, r;iUZS' starou - Kio; l rt-vol ne ■. ! .ev;-! ucey tato,: k.flg.yaz -'■■■»u kulturou se 'm-vv)<ícx šlapal vš-, <-u na ib-k- mělo znamení kříže, kile v ka-i-h. kvch ■•'dnech Bohu zasvěcených se v>á-(>i *. ■ a- - , 'I ; k* • i.> - • ěte -lunet- jasněji dokázal jhvunoní vesněni svěíoy.náméu.', spise La Hance :.::>-"■•. p'<:>:-- • -. :11-i:* Francie, menším nezu/nčí.!. Francouzsky národ -túr.-.e, jesí v mravním úpadku a r-xkladí ,-j-s, !. bud ':r.i. • ;'.mo, a; Drumont pojímá otázku tu pro národ francouzsky. Jo:m -ani r r • předmět ten objasniti, poněvadž Juiění židít vo Francii, jojwíi nádherno pa-i;':r<- a zámkv nejsou z poctiv.'' práoe, nýbrž-jr-eu \'V:->áu' ? potu iranr-aizskéh:) lulu. 1 •-■--< re . -.váni.'. práce pnvrh. Na pařížské íuum; • y-íma! Roíhsvhild a jeho spojenci akcie šesti. íran-.-.ji ->kýcb - r-ťe. ktfd měly <••-•. 1Ó2',) inilí jriů dova ji' • .' iošté UUV si i-. •. - - -.•.'!-,-':'-:.. l'u|- braia v Angín a i'ranou, ?.. kiorvch však pěně;': ubohá ona zern neviděla ani. vindry, vše zůstalo v kap>áel> židfs Bischoffsheinia, Sexem, lírev- .iop.-al\. a sčítá pak jich ziráiy. ýwva byla houdurská půjčka na burse p<>- yrratiia n« burse >>u procent: Toto banditst1.'! bičoval v; iíignes, aí osu-mec ••• jianconi-SKe sne '-kf.iliv nan podpbi iv.nai- .1. jv.-ii.iu >(.ij;in za li;, ze miiivi! oravii:. Jest sniéšiio, pra-.: I'minout, že si iúté stolci ;aíem, ze UlSiO VC-i:U li > věk ;.rv nosp 1I1 .-'-huzich >'!.eměrové a Krapk-vy, kuví ásuě lidu rozumyobují a jemu popovídají, co ukuv s-c- nesplní. "'» nu-u iako Knu sv. Lad". í.K ; tehdáž hloubal . KjáŠ!e;:u cele w. Tomáš Akvínský <:■ podstatě-' ;u:4;c- prače a r* podstatě úvěru. fit- 4> wĚĚm WĚm 4 ■Bil llBIII mm mm m " 1 1 lidskou práci a krmí báječným přepychem nic nepracující prospěeháře. Kdo je žid"? Vizme, praví Druraunt, jak naše francouzská honorace rány jde ilo kostela a pak k polednímu do salónu rothsehildovských. Co je to, že potomci starých šlechtických rodů jdou sc klanit židovi r lnu, klaní se zlatému teleti. Kdykoliv stopujeme židovstvo v novinách, pozorujeme, že vždy a všudy chce z křesťanů učiníti sobě poddané otroky; Nečiní to tak, aby zbraněmi* zabrali země a národy, nýbrž zcela po tichu, bez rachotí! a hřměni kanónů, všecko opanují, všecky důchody a prameny příjmů obsadí svými lidmi. Evropa není více pustošena asijskými divochy, jako Tatary a Mongoly, nýbrž jest opanována lidmi, kteří se valí do Evropy z Vilna, Tamo-polu a Stryje. Predkov é židu'z Yilna důkladně *e vycvičili ve. francouzském tažení. Když francouzsko vojsko prchalo před Rusy, tu židé ve Yihiě vraždili francouzské vojáky, dorazili mrazem neb ztrátou krve napolo mrtvé. Tak vypravuje Thiers ve svých dejinách o Napoleonu I.: hrozná jest událost, že bídní pc židé, kteří donuceni byli naše zajatce přijmo když nás viděli, že prcháme, zajatce zavru-zděné a zardoušené^ házeli okny ven, kdy? dříve byli okradli. Židé z Vil n a vraždili Ft couze a jako hyen}" obírali mrtvoly. Dním charahtcrisnje žida, že jest podnikavý, p en t chtivý, lstivý, kupcem od krve, žije jen v i-hotlu, v handlech, vždy pří tom hledí, aby ol .ohatil. Žid není vynalézavým, ještě žádný žid nevynášel, ale on si všecky vynálezy osvo prakticky je využitkuje. "Dokud byli v fV v židovském městě soustředěni a nesměli z ní . dokud se živili pouze obchodem starými vět dotud se neodvážili zhanobiti kříž a Kri- blidně nechali věčnou lampu před Kristem v ží dovském ghettu stojícím hořeti. Dnes ale jsouce ministry a prefekty vyhodili již Krista ze ško. a chrámů. Židovský národ nezrodil ani Danteho ani Raphaela, ani Newtona, krátce ani jedméřn ženiálníbo muže. Každý pronásledovaný nadaný člověk za (nechá světu plody ducha svého, "jako na př nás Smetana, žid však nikdy světu nic nedal nýbrž jen vždy a všudy bral a bere. Kdežtt * národové křesČanští honosí se velkými duchy, t obětivými světci, poněvadž veškeré pokrok^ i ducha jsou přirozené výplody pravdy Kristovy ř křesťanské civilisace, nevynášel žádný žid an | mnění tiskařského ani prachu ani zákona tíhv •j nýbrž každý žid zná jen jedno umění: vynalé ] zavosf, pilnost a práci křesťanů pro selle vy ý[ užitkovati. r| Žid jest kukačkou mezi křesťany, vždy si -f' sedne do teplého hnízda od „pitomých" křesťanů í jemu připraveného. Drumont liší židy z jihu to jest |: " rV.--rv'<\ ?panel a Itálie od židu z Polska, Ra- I ■ -u va. Xěmeeka, tedy ze severu. Žid španělský I s '■-> -»'J\ :ú\ivý spekulant, žid berlínský je špi- [ ."ydľ-'-Juch. Žid z Granad)' netupí * nikdy í * - ■ ■ Tarnopolu nenávidí z té duše kříž, I-k'-\sianfmi v novinách nemravné obrazy, ' ■ ' ■ mravnost podryl, plije na krucifix r c ,:ušu jirjti všemu, co křesťanského. Křesťan i ■'••i: j .si dá od žida. Damas napsal drama, !-' :e ■ eiobí židy způsobem až otrockým, ssdví ojto drama „Žena Klaudia* se hrálo, - d -A.: nikdo. Krátce na to bylo v Boulle-v-oM-M-h - !$81 veřejné shromáždění, kde ži-ville pravila: Židé jsou tak bohatí, v 1 i zavázím. Značkou židovsko solidarity jsou dvě ruce spojené a nad nimi nuirenická konina. Svými t-pojonými silami zničí židé každého, koho 'znl-čítí chtí, Některý žid vidí dwhrý kŕesťansk; iibciied. i.'sadí se vedle neho, otevře též o!-cii-.m. ostatní židé ho peněžitě eodporují, a;-kh:-;:--\-d • obchod padne. .Některý spisovalo!, opovážil ,-e o židech říci pr-rivdu. Hned je v zaprodaný;-!) židům nevinách prohlášen za bíbre ne!.? /.• biázna. opojenými Míami i.odaří -v židimi, že kdví neudí: so v uimopoii; šlápne židovi na kur-oko. Se křičí všichni žide celého .--věta, že stala vražda, Kdy/, ale se vraždí na sta tisíc* křesťanů v Arménsku, tu světové židovské novin v íu-á nedutají, aby nepřišel pařížský Rotr srnko a jeho skupina •■> 2 imliardv ťrankí k:e:o-;. surr.u jbin-ek-■ o-ur,cou'-:.d< vm /■•■!■■; i iiuiev Äiuämjost noznam r gem \T.. •'■ NásledKee: \ iivu židovského vzmohl se ve francouzské in telligci.-ci proiid pro .- až ii r až m scholTíhehii, Loven ■ dšenýmí křižáckými \ skýin švindléřům by nenapadla. oý; ;JlIdNyšůcly; jesť špioi Proč is-.-.u židé na sví nám s".p o to, byyV .viuhomoda ■ íac. 'a vil Ka- radě !, Ží- . íMin dov ze svéia. Žid Lopey. osobní lékař Alžběty, uyl povéňcm. poněvadž byl placeným špc.h-amom Filipa U, Žid Goldsch'niíth byl špehounem knížeti Tullcvrandovi. Žid Michel byl uuilloľmoii šťat, poněvadž prodal vojonské pláni' Uo Huška. ŽidoLku Kanila ípjvrzradjia Pn.išákum pbii.ny mo- hllb 5 . /dít Kl - >0 <-""i»: i <■;:'■'•! áb. .-.. svými vop.rr,- zavra zděn bv; Mahdinr. Polsk\ ' mk Krásiňv«ki, svěřil se žida Adlerovi, kter, ho pruské vládě vydal, za dobre pe-' Židovskvsetník. Lreyťuss prodává! Nemecku ve Francii ktéíěh&.sě: ktei mze vojenské Uboísti. Francie, lak jsm eok'rsii, vidíme z ohromného vkcu , ;U -dá. ikí-' bí'. židé b-:;.íiatii z pn>-aey- ;;■:<%-i; • li \. . \s ani Ilendbr, ani Cohn ani Sermone ani Levaillant neschovávají kradené věci, juk to činili jich otcové, dnes jsou preťektv! Když židé za\ razriili v Caonu hodináři prfic-i:-i ''iď.vua Lim; .de! ^ou-.-iee-- Kdiž r-iv židio :o-- : e-š^io kats-bk-: pLjki.zati co-; dobiého, i.o je pro mo-velik-, r-v • Kterak úřadové ve i rar.- i nrám židv,'o to-iii až stydno jisáti. Několik akcienářů žakmdo roku s:»3 žida. barona Krianaora pro rúz&e podvody, étáini návládní ohia&il soudu, že on již věc zkoumá, soud byl odložen a státní uávladní prohlásil, že vyšetřováním vyšlo na jevo, že není příčiny na Erlangera podati žalobu. Když některá židovka ukradne cos v obchodě, soud ji prohlásí za nevinno, že má kle-ptomanii. Kdyby to učinila žena křesťanská, která by jen lO trojníkn odcizila, vedli by ji veřejně policajti do vězení Mazas. Veškeré úpadky židovských obchodů nejsou ničím, než zloděj st vím spáchán vm na křesťanech. Bratří Bloch z Moháče zřídili'si r. 1882 v Paříži velký obchodní sklad, a když r. 1883 měli vyplatit "směnku na 300.000, tu večer před vypršením směnky zmizeli. fl. 1884 zmizel žid Mendle, klenotník v Rue ď Enghien, kdvž byl < sebou vzal klenotu za 000.000 od jiných klenotníků na úvěr jemu svěřených. Žid Ján David zpronevěřil jako ředitel banky „Credit national" tři miliony franku. Bvlv to vkiadv a úsporv 12-10 chudých lidí. " " ' Když přišel před soud, pravil tento žid: „Moje víra mi nařizuje, co vaše zapovídá." Žid neštíti se žádné Jichvy a žádného prostředku "kr.i>,i ktevtana. fb h-s3 a>piU židi Biedor-mann a berlin v Paříži veškeré zásoby lněného oleje, které skoupili niobii. Skoupili 45 milionu kila, zvýšili cenu jeho ze 75 flanku i a 110 fr. pro, 50 kilo. V letech 70tých rozhodoval o cenách obilních ve Francii ' žid Ephrussi. Moses Rangor diktuje cenu bavlny, učiní5 roku I .\S3 úpadok na 18 milionů franků. .Já Báních litr-Stransberg staví u nás dráhy. Odvážiivosl těchto lidí jest už až úžasná, o jednom ďn> Koupi na burse žid Ephrussi za 10 neb 15 milionu franku oleje neb obílí. Při toni ani brvm nehne, spo- kojeně hladí si černý vous, napíše 30 makléřům na cedulky vzkazy a večer jde do opery. Žid vytlouká ze všeho kapitál. 1 židovka dovede využitkovat své tělo. Dokud je mladší a nemá peněz, prostitujo se, šetří a když má z prodeje vlastního těla peníze pohromadě, hledá muže, aby se vdala. Židovský spisovatel u „hloupých křesťanu tak proslavený D um as, napsal, žo panenství jest kapitál, který si máme dobře uschovat. Když ale j srno ho ztratili, můžeme ho opět nahradit a není třeba pro první jeho ztrátu si ztrpčiti celý život. Kdežto křesťan se stydí za křesťana, když se mu stane neštěstí, neb sedí na lavici obžalovaných, neopustí nikdy žid žida, a kdyby přišel do kriminálu, ostatní, co jsou venku, starají se oň, aby přišel z kriminálu ven. Všude a ve všem staví na odiv svou židovskou solidaritu. Když některý „křesťanský" básník tupí náboženství, tu jsou oni v první řadě, kteří v divadle na hanobení Krista neb kněze nejvíc tleskají. Kdo by--se opovážil o židovi v divadelním kuse něco nepěkného říci, tak židé se o to postarají, aby řečený kus nikdy více se neopakoval, a jeho skladatel prohlášen byl za blbce. Kdo by si ti nás při tom nevzpomněl na stejnou bezcharakternosť tak zvané české intelligence, která dává v Xár. divadle hrá ti Židovku od Halévyho, Bartolomejskou noc od Meyerbeera, kusy to, kde se kněz katolický a víra katolická veřejně hanobí a židovstvo se velebí a tomu tleská ta nevědomá a slepá pražská intelligence. ' " :. Xikdy se ještě nestalo, že v divadlech by byl hanoben žid, za to však křesťanské náboženství, mnii-h, kněz, jsou na prknech divadelních pro „o!>w -c lei' b ^sf mu' ,_ 212 _ Židé všude o to se zasadí, aby se na .i-vadloch nikde nedával Shakespearův „Kupoc benátský", a když, tak jdou k ředitelovi, aby závadná proti židům svědčící místa se vy. ■ chala. Tak učiněno r. 1854 v divadle Amh', v Paříži, že ředitel přeměnil žida Shyloka na obyčejného benátského křesťanského lichvá .■. Všudy stačí hrstka žida a několik jim zaprodaných křesťanských lotrů, aby opanovali celou zem. Hrozná, revoluce francouzská r. 1793 byla způsobena 5 až 601) lidmi židů a lotrů. Bylí to samí bandité, kterých v zemí nikdo neznal « kteří násilně vedli pod guillotinu starce, re -disívé nevinné dívky, kněze, slavné muže, jeji< . / tvář pokryta byla jizbami z vítězných bitev. Li byli zavražděni, aby několik ničeniu zmocnilo se jmění zavražděných. Z francouzské revoin ■ . komuny, má svůj původ židovské bohatství. Židé hlásají křesťanským národům o delení majetku a společném majetku, af je Marx nebo LassaDe nebo Simon anebo náš na vsi žid Rezek. Jisto jest, že všem berou, ale ze svého nikomu nic nedají. To je to vyhlášené společné vlastnictví, kterému jdou „hloupí" křesíané na lep. ' Manželský rozvod jest výplod židovský. Všude se zavedl v jindy křesťanských státech, aby mohly židovky s bohatý mi neb šlechtickými křesfany se oddati anebo zchudlý žid s nějakou bohatou křesťankou, poněvadž vždy a ve všem kouká Tsraei na zisk. Také vidíme ti nás, že občanský sňatek, který se odbývá na radnici, nejvíce je používán od židu a židovek, když uiuví nějakou hloupou křesťanskou obět. Zid se prohlásí za bez vyznání, zůstane ale židem, křesťanka neb křesťan ale zradí a zaprodají fjvoo víru. _ 223 __ vNyní přichází Drumont k dějinám Francie a líčí zde žida, jak se k němu zacho\ai francouzský národ. Židé od počátku byli vždy nepřáteli Francie. Jsouce neustále s východem" ve spojení zradili ^aracénům města Karbonne a Toulouse. Výsledkem této zrady dostal každý žid na svátkv velikonoční přeď branou hlavní kaihodrnSý-Tonlousské 3 údery do tváře a musil platit 13 lir :ia svíce. Až do 12. století dařilo se židům ve Francii znamenitě. Když papež fnocenc jí. přišel do Francie a mešká) ve světoznámém kláštere >.?ř. Denis, tu přišla i nepřehledná řada židů holdovat! otci křesťanstva. Když zástupci pařížské synagog)' dávali sv. Otci desatero přikázání na* pergameeě ;-0. psané azaobalené drahocenným závojem, pří'vil -v. Otec; kdyby i Bůh brzy" sňal závoj, který ialí vaši duši. Tehdáž b vi o ve Francii přes £00.000 židů, tedy okřát tolik než dnes. Oplývali bohatstvím jako nyní a patřila jim tehdáž polovina Paříže. Dnes "opětně zabrali židé majetek, z kterého byli zahnáni. Mlýny v Corheihi patří nyní židu Erlan-gerovi. Velkostatky lile de France patří židu Čamorulo, Ephrussirriu, Rothschildovi, kteří mají obrovskou švandu, když pozvou ke stolu syny zkrachovaných šlechticů a tropí si z nich šašky. < vdá banda bursovních zlodějů koupila departement}' Hnghien a Moníenoremv. Mají dále ve svých rokou celou pařížskou čtvrt Temple a Sv, Paul. Až na 2 neb '1 domv patří dále náměstí Pláce royale židům. Jsou tě dy . kíeré drive patřily nejsi a vnějším šlochti-M.\r r ,in on Tak zhyne sláva' světa. Na i-i v ľ, m h \ Languedok žil tehdáž soupeř la'uh - M umonida totiž rabi Salomo, který je z i w p xív iWťxv m Raši. Rabín ten založil ■ ibínskou školu, v které se vycvičil odpadlík nepřítel církve katolické Mikuláš z Liře, kterého hlavně Luthor čerpal své hanopisy . rotí církvi. Tak píše Renan, že z Raštho postal Mikuláš z Lire a z něho se zrodil Luther. Lenán sáni nejvíce čerpal pro svůj pověstný anopis „Život Ježíšův" zo spisů rabínské školy „ašiho. Hrozná sekta Albigenských, která katolické kněze a věřící vraždila, byla živena lavně židy, Píšeť Michelet, že židé všude roz-ívají zášť proti křesťanské víře. Tehdáž chodil o Francii od města k městu zbožný pěvec m Elbiei a všudy podněcoval křesťany ke mužilostí. Píseň jeho končila: židé zniohutněli, anují v hlavním městě í na venkově. Bydlí mramorových palácích, šati se nádherně, žijí přepychu, kdežto my křesťané chudí jsme a ' id u třeme. Opat z proslaveného kláštcrn { I i.-; y <<.:■■•■ ého papež k Albigenským poslal, by jim bv.u! •v je obrátil k lepšímu poznání, pí-b; biskupi.:r.: Viděl jsem křesfany, kterak nevú;.i:-*HJt. Míž<-; ají, kněze trýzní. Není to obraz n\ nój-'-i ^ , která nám odchovala sociální denv.Maty. kr«-:; '>y totéž činili dnes již, kdyby se ještě m>'-.i!: žalářů a žandarmů? Nejsou socmi ou.'-ho-'<.n<" Udô? A co nás čeká, až lid sc^iabir;:! d<-tv>-Uráty, židy a nevěrci bude o vín; p-Spraven dobro V Války albigenské ukončeny p-.iftrkon !<»:- nuncia z Toulousů r, 1213 a na 1.« ľírkevní sjezd v Latoráně r. 121.". \o ku-r,-,--: aa ochranu křesťanstva usneseno bylo: '?.\>'<é ■iají nositi na prsou íliček žkiV boky, .v>\ •»aždý je poznal a jich se var«>\ •;!. Y-\A V-i v© starověku Ptolomaeas Philopa'-.-. kvr\ židům vypáliti do kůže známem íwuumvc;:-* f listu. Kaliiové nutili židy nositi kus žluté : látky na oděvu. Francouzští králové vydali ; příkazy, aby židé nosili žluté špičaté klobouky, | Filip August zabral židům majetek a propustil vězné, kteří pro židovské dluhy byli zavřeni. ; Totéž učinil Napoleon, Dnes mažeme vším právem volati na židovské bursiány: Vydejte své milliardy, které jste poctivě nevydělali, nýbrž lidu ukradli. Myslím, že by pařížský Kothschild měl dost, kdyhy.se mu ročně vyměřil důchod 500.000 franku. Když nastoupil svatý Ludvík vládu, začal křesťany své proti židům hrániti, spálil talmud. Židé podplatili katolického udpadlého kněze, který jich veřejně hájil. Kdo by si nevzpomněl na zasedání dolno-raknuskóho sněmu r. 1896, kde katolický kněz dr. Milllner hájil veřejně židy. Za to byl za jedinký den proslaveným mužem, oslavován ve ■,>ech židovských novinách jako první učenec, a odměna ho neminula, byl krátce potom jmenován řádným professorem filosofie na filoso-rieké fakultě vídeňské universit}'. Jidášové nikdy ru-Tymrou. íL 1254 zapověděl král Ludvik židům lichva, vpsKeré hanobení katolického náboženství a nařídil jim živiti se poctivým výdělkem. Ve středověku, píše Michelet, byli alchymisté, čarodějové, vyráběči zlata v kouzelných kelímcích nejvíce židé. Oni půjčovali králům a knížatŮD) peníze. Dnes jsou chráněni dlužním úpisem, směnkou, státním dluhopisem a opanují celé státy. Za to se židé ve francouzské révoví . hici pomstili na potomku svatého Ludvíka na syuu Ludvíka XVí. Trýznitel doťína byl švec d Simon. Počátkem 14. století prožila Evropa podobne převraty, které na nás nvní čekají. Tehdáž 14 " " 15 TBlllIflIili íaptaiiste. vsecíco rírh ítenkiäte oli A: sprsvedlno • v'.etek, 'iís', ki ■■■;-ho žádru ':o. ěrec ik-í. /ui. ■\ .in-rm"* Kar' ' V], dal rok*' lo(M rozkaz. a!»y •. '-.id ziii'' ■!■!.->':1i l-'í'ílľ.:''■ ..-tiiSfi [""■■; : >•: ....... . .. ,, r,: ki?f.-ŽIIi)t U prób' psa n i :í \ U*- ÄeHlť \a-i .-snové >(• •: .;..!• u In- církev pnskouiií. .:V-rhť "Llíll MU ■i HM ■H :sivms- stal so '-'■a-nýni niosK-ít .;-.-ZiliÍ llřiV'.;: ■!'! kh)št>.!i-K\ í.'d y I. = 'thc \ • V" ..■;th t)OťalK,i , ktorý židovstvu .■ii zemí. l.-.-l i Vi: v.izai: spalte synagogy; židy bodle na iimij, jmění dejme "'tém [ kteří se dají pokřtiti zdravé židy a židovky ožívejme k ro-> polí, vezmeme jim talmud a bibli. Af židy vyženou. Tak tázal a psal Luther Nicméně bylo protestantství_ pro židy -, nodou. Církev protestantská nebránila židov-.• '• bHivě. udv na počátku 16. století se rozmožo->spodr a výčepy, selsky" lid chttdnul, ve-í vystupovali z" cechů, každý, kdo ještě . oštf měl, dal se do obchodu a přišel o. Za Ludvíka XIV. měla Paříž pouze čtyři :.df usedlé rodiny židovské a 150 židů, kteří .lěli v Paříži delší dobu zdržeti. Ludvík XII. :u 1489 vypovědět! židy i z Provence, a mnozí dali se křtíti, zastali ale uvnitř abía Chamarr obdržel téhož roku z Caŕi-xi tamější židovské obce dopis, kde se •■ • '.zským žldňm radí, aby se dali jen po- ••í-'.ě'i.':-: papezsitciio Avignonu byojdi hoiiině. Suk ."-ígnon cdni \ /, a> židov-kýnv Jakás ži-iifivka ■ - -kana. Kdo by si :i; nwzpomnM ■ • ;;n tu pv-n/i- ;n.ěsure. •'•'. kdvby zneucti1 ir.í-l r:a drzost ;.'., ••-\ .'>a«'Oííu ': Toho !• v -řklíuh! r :-:ui'.-ie nás;o:i;>\ aío Španělsko,; ■)■' • • • vvda! ;-l-^'J Ferdinand a •• rozkaz, '/.ľ. všichn. Židé musí i.( .• - i i i •:>'■■•■■>>'ýi t > Žide -e >iee nevysrěhovali, dali se ■e-.-;:';; a žil: •- / sebou Uijué dál jako žide. :r-~ r:*\íi("}r[ mlsko je>i v rukou žiiiii ilbvr.; : i do vs k e ; n. i i i on áře M < >§ t í:a r a, mm i.-o".yho, 'vle\í;ríí. lierioimera a pne více. V o ■po 800 let zachovali v sektě ifi mm lem ■ ! m PH _ 228 — — 220 — pode jménem Maranité známé. Pouze v městě Bordeaux byla mohutná židovská obec. na kterou se nikdo neodvážil, Bordeaux měi r. 1733 přes 5000 židů se 7 synagogami. Báječně bohatství bylo mezi nimi nahromaděno. Celý kraj otročil jim, hordóští židé měli v domech svých křesťanské venkovské služky, prznili je a užívali jích za kojné pro děti židovské, kdežto děti vlastni musily dátí tyto kojné do veřejných nalezinců. Dle talmudu jest věc tato zcela v pořádku. Křesťan ať mtiž at žena jest zde, aby židu otročil. Muž aby se dřel, žena aby židu sloužila za nástroj jeho zvířeckých chtíčů. Bordeaux byl židům konečně příliš nedostatečný; i pracovali vsí mocí, aby se směli usaditi v Paříži Než r. 1767 podala kupecká grémia v Paříži vládě slavnostní protest, že židé nemají práva v Paříži se usaditi. Tehdáž působili v Paříži již nevěrci Diůev»'. Voltaire, tak že protestující kupci se nebráni': z ohledu náboženského, nýbrž pouze z ohledu existenčního. Pařížští kupci dobře věděli, budou zabiti, pakli mezí sebe pustí žhla, '/■■'■■ jímavý íest tento protest pařížských kupců z-r, 1767". * ■ ' . Praví se v něm mezi jiným :■ Poctivý obchodník má sice živobytí, ale ■ nikdy na rychlo nezbohatne. Židé, kdekoliv ŕ .-usadí, nikde nepřinesou nic dobrého. Řemesh ■'• a rolnické práce se štítí jako čert svěcené vody, za to však se vyznají ve falšování mincí, v licbvé. v uschovávání kradených věcí, kupují kraden-'' od služebných a od lupičů, prodávají falšován-' zboží, dávají půjčky prostopášným lidem vh vysoké úroky, vyznají se ve směnkách, v bv.r sovitích kšeftech, v půjčkách na zástavu, v <>i-- chodě starožitnostmi a uměleckými výrobky. Nechte jen jednoho žida do města, a musíte židům dáti celou zem. Dovolte židovi do Paříže, n vydáte veškeré křesťanské obchody na pospas plemenu, které nikdy zaháleli nebude, až se zmocní všech obchodů a posléz celého města. Neznaboh Voltaire byl téže lakotnosti a ziskuchtivosti jako prohnaný žid. Obchodoval s nimi a ztratil u žida Mediny 20.000 franků, což židům nikdy odpustiti nemohl. Když Voltaire byl u dvora pruského krále Bedřicha, přišel bankéř žíd.Hirš, aby s ním. skoupil sasko-polské bankovky za nízký kurs a by u dvora způsobil, ar*v je stát koupil za původní pari cenu nazpět. Jiti ý žid Vveitel zvědělo tom kšeftu a chtěl také něco ulovili, Voltaire žádal od žida Hirše, který "ťx-Ovoň měl závod klenotnícky, abyT mu vydal anty do zástavy za 180.000 franků. Židovi t hrabivost Voltairova proti srsti a prozradil ~ pěkný kšeft. Následoval proces a Voltaire z Potsdamu vyhnán, Voltaire zaslal králi selme psaní, aby ho opět vzal na milost. řídi ale odvětil tomuto lumpovi, aby pro špinavé kšefty se židy z Potsdamu ihned )dstranil. ívonečně za panování slabocha a dobráka víka XVI. dostalo se židům ulehčení. Král jedenkráte re Versaillu a uzřev pohřeb žida, dojat útrpností. Ani netušil nešťastník ten, '.a krátko padne na popravisti a že jeho tělo w ode ani do tak chudé truhly pohřbeno, jako ť'V chudého žida, nad kterým se ustrnul. „Marné čtu," píše Drumond 2. Jedna ,.ži--ké noviny Lanterne neb Nati on, zda židé ten popravy nešťastného krále vzpomínají lékem jeho ský žil na síepo vesele, divaí se na a&ógn-.^t a na akcie jako blbec. Prve- než revolucionáři francouzští m>b židům rovnoprávnost a než dali zavraždiť, lovskou rodinu, postarali se o to, aby vyhnu ;\ bylí strážcové mravnosti a křesfanské víry starali se o zrušení řado jesuitů. Jesuita přísný, a skromný, jeho vzdělání jest dúkl-a bystrost ducha vycvičená, proto se nikým obalamutili, ani ne židem. Píšet Kabaad revolucionář, že bez výluko, i jesuitů by ve Francii revoluce se nebyla zdali: .. Yeškeren vztek francouzských židů í zaprodaných revolucionářů byl namířen nešfashré dceři Marie Terezie, zbožné chof š řasného Ludvíka XVI., proti Antoinettě. „Marie Antoinetta byla rozhodnou oďpíirhv ní židů," píše Drnmond. ,Ona hlavně přiměla matku, by křesfanské své poddané chránila před vys-sáváním se strany židovstva." R. j 744 měli se všichni židé z berhyvy-. stéhovati na základě císařského patentu. Židé pracovali se všech stran proti tonut to nařízení, přece však musili se v březnu 1745 vystčho-vad z Prahy počtem 28000 hlav. rva zakročeni Dánska, Polska a Švédska zůstali židé v ťechueb vyjma Prahu, /.a to se židé vymstili na ubohé dceři Marie Terezie, na nešfastné a zbožné Antoinette. „Nikilt>,* píše Drnmond, „nu >věíě od dob Pána Krista nevytrpěl od žid tato nešťastná Rakušanka, jak ji ž «■ 'tolik,'-' jak židé v pařížských hanopisech titulovali. Ona trpěla a musila s naseti víc potup, trýznění než Ludvík XVI. a Alžběta skotská. Roku 1785 měli í raj mauři ve Frankfurtě nad Mohanem schůzi, ve ktei é se usnesli na usmrcení švédského krále a francouzské královské rodiny. První netvorové revoluce jako Robespierre vyslovil se pro židy a tím si zjednal u revolucionářskó luzy přízeň. Hned v prvním sezení národního shromáždění jednalo se o židy, mají-li se jim dá ti stejná práva jako všem. Shromáždění to se usneslo, i.mle-lí žid přísahat! věrnost Francii, že se tím stane rovnoprávným, — Toho dne, 21. října r. 171X1 slavili židé ve všech synagogách slavnostní služby a poděkování. Ve středověku žádal Sityiok libru masa z těla křesfana, nyní chce celého. Co jest uřezávání dukátu židovských směiiárníků ve středověku proti bursovním spekulacím naší doby, kde ísrael vyhrává na sta milionu ? Y bouřích děsné, a krvavé^ revoluce hyb-viděíi židy na všech stranách. Žid Pereyra by i nerozlučným přítelem bestie Marata, on právě tuto bestii ke krvežíznivosti štval. Kat ubohého dořínu. Ludvíka, Simon, byl žid. v Bestie Mara f jest židovského-původu a sice ze Spaněl, pravé j meno jeho jest Mara. Marat šílel krvelačnosu a pravil: ve Francii musí 270.000 hlav padnout!. Když si Marat sednul na tribunál hlavu maje obtočenou rudým šátkem, vyhlížel jako špbavá židovka ze Smyrny. První práce židu vrb- -i nejvíce dali záležet na vydrancováni . íovské Šperkové komor v, ze které odne.-Ji : cky korunní démanty. Revolucionář Dantes: i""' d z těchto diamantů svůj podíl. Všichni 'I li — '2S2 — pařížští židé měli nekuli k démant ň z krádeže této, i ako Daeosta, Rouef, Ley de, ísrael, Hotn-henľýAngles a Salinon. 'Tento žid koupil od revolucionářů z královské klenotnice za babku za 150.00í i franků drahocenné perly obrovské hodnot)-. Nyní prodává tyto ukradené démant)' do>ud žid Lockroy. V bouřích revoluce loupila luza chrámy katolické, drahocenné zlato a stříbro za fatkti brali židé luze z rukou. Revolucionáři drželi dražbu na stříbro a zlato z chrámů ukradené a všecko do rukou židů se dostalo, jak Cambon dosvědčuje. Mnohdy prodal se celý kostel židům za několik bezcenných assitinátu. Když revoluce utichla, pak pronajímali židé tvío kosteh' křesťanům za drahé peníze. ivdvž V bouřích revoluce židé lup učinili, starali se, abv přišel Francii spasitel. Napoleon měl p oj isti ti židům, co byli v revoluci nakradli. Napoleon také skutečné v národním shromáždění dal židům úplnou rovnoprávnost. Moku 180b moli židé v pařížské radnici sjezd. Sjeli se všickni přední zástupci židovstva a 15 rabínů. ~" romáždění předsedal rabín Furt ad o z Bor-aux. Napoleon byl obklopen přáteli židovstva, nich íiejiepšj přítel židu byl maršálek Noy, kterém se tvrdilo, že jest původu židovského. Pozdé pak pykal Napoleon své chyby, krmi e židé od r." 1810 viděli, že od Napoleona ce> nic neobdrží, začali proti němu brojiti. Již hdáž ucítil Napoleon děsnou moc peněžnickou ech Rothschildů, které také podlehl, jak mu *o Bav, otrok Rothschildův, předpověděl v pernecké komoře. Po hrozných válkách napo-mskýeh bylaFrancie zdrcena, vyssáta, veškeré Topské státA-bylv zadluženy, a vítězem z těVno -•"ašných bosů byl Rothschild, jehožio pe.Nž-' (■ríšerná r>K>c má v napoleonských válkácb [• _ 23y — éátek a základ. (Srovnej R. Vrba: Povaha mo-- derního kapitálu, dějiny Rothschildu.) ; Drumond píše: „R". 1790 objevil'so žid po i třech stech let na jevišti, za první republiky a za Napoleona se mezi námi usadil, slídil a vyhledal si byt; v letech 40, má už nádherné salon}' a za vlády Bonaparta třetího položil se už "do \ n&ší postele. Nyní za trvání republiky nás ; Francouze vyhání a nutí nás, abychom mú oťro- ; čili: doufám, že v nás jest ještě tolik zmužilosti, I'ť abychom se od jisté záhuby zachránili. Kdežto národové se v napoleonských válkách po 25 let vraždili u Marongy, Waterloo a u Lipska, skončil)- bitvy ve špinavé uličce Frankfurtské, kde žid Rothschild uvažoval, kde s kterým státem jest dobrý kšeft. Křesťané se navzájem vraždili a frankfurtský žid měl z toho ; profit. - * Když nastoupli vládu Orloanovci s Ludvíkem Filipem, začalo také panství židů ve Francií, Orloanovci byli pouze stihem vlády a králem ■! byl pařížský Rothschild a jeho spojenci. Od let ■ 40. nastala židům doba, kdy si zotročili sobě veškeré státy státními půjčkami. Toussenel píše o té věci takto: Žid zatížil státy novou hypotékou, kterou ! žádný stát nemůže svými příjmv vyplatit. — ľ Evropa jest královstvím židů; svetovláda, o které tak mnohý válečník snil jako Napoleon, přišla skiiífvné do rukou židů. Nyní odvádějí všickni --op.-,n národové daň do Jerusalema, jsou to ročm obrovské úroky na státní dluhy,' které f většinou jdou do kapes židovských "majitelů ; státnL-fi dluhopisů. ':; _ žbr vlády Louis Filipa patřily židům noviny diaís, i onstitntionel, Síěcle a Presse. Obzvláště ý ruviiiy fitíbats sesazovaly a usazovaly ministry, jak jeii jim bylo libo. 1 '--i- Žiď.i " •■•v. :ilľ tnu i'h'liš !Í!i >uhn. V;'iikii '' nm co u z s k o-něi 'lecKii Z i1 '/.U U t i'\"m\ >;ena. ou novimu.■.Kón" ''prav •V;:/ : nruslv kr:\! >-'id.ě c"a.zií pele tatarskou muziku a Napoleon musit v v po válko:. • Napoleon byl tristní zbaven a vládnul celou Francií. Členové prozatímně byli většinou židé, Edmund Adam byl 1 ním prefektem, Camille Sée státním tajem Gambetta prvním členem a mimo něh Simon, Cremieux, Magnin a Picard členy tímné vlň.!by, Gambetta, janovský žid, z; že válka trvala o pět měsíoá dole. Kd Francouzové a Němci rozstříleli těla a pt krev, kouřil Gambetta nejjemnějŠí doutní poval pro armádu, dělal pro stát dluhy e nastrkal židy, takže z války lřaneouzsko-ni těžké miliony vyzískali. Když bylo již probráno, uzavřen mír a Francie domice; zaplaíiti 5 milliard. Když Paříž byla obléhána, skoupili žř skorv zásoby potravní kolem Vorsaillu a váli je za drahé peníze pařížským kupe "Kdvž v pařížských ulicích řádila 1 a komunardi vraždili a pálili, tu se ni ■ munardy hemžili židé, kra '■■ v- Kil) Francouzi- Co jen knéž; mvrrJ..h'i k->. ^aao iíívali vztek n--:;'-k.i.»=cr -V ; a', se žida Dako-'v, za :<>.kv z1-,',n i : -Ivětií mu žid: v\ ráVie iiž po i n v na židech. Žid Gaston-j'.ikosu. V.-íil X:i\ ně dCru Riganlta proti kněžnu. Žn1 í>ak<. I ••'•ítfe.el Sepisoval; \ .- -ír.'.n-V. Ví'.-Z, lého dne lisri popravistě pod l Tak zavzně Fiostanah po co Francii půjčili stOiu 7, 0-ác mih, -:d iVanku, ni■ mohli Mémcům zapíatiti válečnou náhradu a z náhrady té nezbohatlo Německo, nýbrž berlínská a frankfurtská bursa. Tak z těch pěti milliard uvázly alespoň é t vři v kapsách židu. Německo zave'iie zlatou měnu, na bursách se prováděly dá, )ké hry. kde kdo měl nějaký krejcar, kupoval akcie a eťtokty. Židé je draho prodávali o p.lí nastal krach' Ktmz tvrdí, že 400.000 . > «r \*c fu.'dvts přišlo Lrarsovnínii spekulacemi o veškeré jmění a že židé na burse získali asi - ň m'lrrd. b),! r. 1S7H počína republika a v té jsou "sd iiasiiní naprostými pány. Tím j sme padali z objemného díla Dramondova kratičký m. -iu f m meipace židft, která vyšla ze Francie t u. o-,fa i ■' státy se rozšírila. " V Prusku obdržali židé rovnoprávnost občanskou již r. l«12, v r>Ao>Vt. ív14, v Bavorsku 1813. Revoluční b"UiV r. i v'-iv } hjt«*raecku Státní říšský zákon z 21. ■ '• -<':7 praví v článku II.: před zákonem občaní sobě rovni. Llí.: všecka veřejná místa jsou všem, přístupna. každý má právo se usadit i i se .cm, kde chce. važdý státní občan maže v každé .. ' majetek si vydělati a s ním svoze 'biaeů.' .: užíváni občanských práv jest -íé na náboženském vyznání. Každému •ena svoboda svědomí a svoboda ■chto článcích máme velikou kartu či svobodný glojt židům zdarma vydaný. Tyto článkv říšského zákonníku z r. lStW mohou si naši židé do zlatého rámce vedle 2 tabulek desatera zásadití do všech synagog. Kam jsme to přivedli za tak krátký čas od r. 1887, tedy za HO let, to myslím vidí každý soudný člověk. R. 1891 vydal Drumoud jiný důležitý spis .íuíís et Antiseinites, jehožto trest přinesly Nár. Listy. Drumoud tuto píše: Moderní millionářství je chorobný, škodlivý nádor na tělese společenském. Třeba proti němu zakročiti operací a další chorobu předejiti zákonem. Kapitál je krví, je nezbytným elementom spoločenského života Pokud proudí žilami a cévami společenského tělesa, je společnosti dobře a zdrávo. Běda však, začne-li se nápadně srocovat! a bubřeti na určitých místech. Pak se stává škodlivvm nádorem a 287 — začne ohrožovat! zdraví i živoř, tělesa národního. Je jistá mez, kde kapitál přestává být uži tečen jednotlivci, ale začíná žne bez pečovat i společnost. Dru m on d žádá, aby mez ta zákonem byla ustanovena. Kdyby se ponechalo Rothschildovi třicet mítiioníi k volnému užíváni, neměl by dost? tázal se pan Drumoud. Ale těžko pořizovat! zákony, když má pan Rothschild celý francouzský parlament takřka v kapse. Poslanec Laur učinil toho smutnou zkušenost. Obořil se na jeho Veličenstvo krále financí, téhož Rothschida, do jehož paláce celá sněmovna považuje si za čest přijímali pozvání, který má vliv na všechen tisk, ba i vládu má dokonale pro své řičely ochočenu. Poslanec K aur pověděl, že má Rothschild niku ve všech bursovníeh a finančních šmejdech, které poslední dobou tak značně ohrožují společnost, že je tvůrcem známého měděného kruhu, že má ruku v akkaparacích petroleje, masa a jiných potřeb životních, ba i obílí a ryb a že •viOi; nezřízenou ažiotáží a finančními operacemi zjevné se staví proti zájmům vlasti a národa, osobuje si vliv dokonce i na politiku. Francouzský národ má nepokryté sympathie pro allianci s Ruskem. Ale Rothschildům nejde ta alHance - národt! pod nos. Proto všechen veřejný tisk i kruh j- politické, jež jsou ve službách finančního ^papeže, v znemožňují tuto přímou národní politiku. — Rečník nejen volán presidentem sněmovny k pořádku, ale odhlasováno většinou jeho vyloučení z parlamentu. Voličové v Neuilly, předměstí pařížském, •-e ar n postarali, aby pan Laur opět byl uveden do své poslanecké hodností. Voličská schůze za tím ríčelem svolaná měla mnoho zajímavých momentů. Vedle jiných řečníků vystoupil také pan Drumoud. " Měl prud- kou řeč. v níž mimo jiné pravil: Jděte do paláce spravedlnosti: dva strážníci přivádějí udřeného chuďasa. Bída a strast mu hledí z očí, vypadá, jakoby od narozeni bylo na něj pršelo. Ohlíží se plaso, jakoby chtěl říci předsedovi soudu: „Co mi zas ten člověk zlého způsobí?'1 , éíbžalován je, že ukradl několik ťrankíi, třeba i jen králíka. Předseda hrozným hlasem jej osloví: „Dotkl jsi se cizího majetku, majetek je posvátný . . . jmění druhého ..." Bozso dek v> přísný, odvedou ho, jako odvádějí jiné.' „Když jsem to viděl, občané," -pokračuje řečník, „napadly mi ihned stkvostné palác* vonné zahrady, čistokrevná spřežení z skóho lesíka jistých vyvolenců štěstěny kradou také, ale miíliony a nikdo jích nepronásleduje." „Ohlédněte se-kolem sebe, občané. ;"<_■ \:-díte? Co pociťujete? Všeobecnou stís. . -Mozek jakoby byl upjat železným ■kr-.V.x rs. •. . plíce stěží oddychují; zkrátka nejde to. A přece nikde .mm příčiny zřejmé: naše vojsko je s*=áK- : u..-.t , ;demeno. nase, bohudíky, není na \\ ■re'" -ni . . . Ale dusíme se." !'VisVové řeknou: „Lépe bv to chodi'-•. v !<'ýíy ••>;-' u vesla Goblet", jiní zase: „Raději abycuom raéli Floqoeta", třetí dokonce nc;,- r a- -ýi"; '• y měli Ferryho. , Me pravím vám, politikové Ihou. .Je-1! ke- divo nic na tom nesejde, udusil-li se p-i , 5*mi--H> soustavy jedné čí druhé , . . Jo třeba činiti, je to, co učinil občan l/.niv . Otevřití, okna dokořán, třeba-li. \ •.- ra'iti takde, nechat odevšad vniknouti .yvetio, pr-vdu a spravedlnost ..." '<"'■> ďeba činiti, jest zlomiti f e u dal i t n í i n a n c h í , která nás demoralisoje, nás niči, .w..^ - víra jako-polyp .. „Co toto mluvím, snad žije, v naší Paříži stařec, který nejedl, hledal, a nenalezl práci, prochází, se na břehu. Sokvany a hledá místo,, kde by se vrhl do vody. Anebo žena, o které onehdy psaly noviny. Přišlo ke dveřím Dobročinného ústavu, právě když zavírali. „Přijďte zítra!" řekli jí. Neměla'přístřeší, procházela se celou noc ulicemi s dítkem v nůši. Když se ráno vrátila k ústavu, dítě bylo mrtvo ..." ,,A co se .tyto hrůzy odehrávají, žije v Paříži člověk,' který má tři millíardy své ho jmění.1, - y „Tři milliar d y, občané, je trochu mnoho na jediného člověka. To je jmění, že dostane závrař, kdo by je chtěl obhlédnout!; je to vyšší -než Eiffelova věž! Ví se asi, co to je million,,. ale nelze si představit, co je milliar da ..." :; •, . „ Co dělá ten maž - se svým zlatem ? Mohl bv ukojítí všecka svoje přání" a zíti jako římský •••césar." • . ,,Ten muž ví, že jsou lidé, již pracují dle svého stavu, dělníci, kteří ke své práci mají potřebí mědi, řezníci, kteří časně z rána se-' odebirajř na jatky, stateční lidé, kteří, když mrzne, ohřejí se skleničkou vína a písní; ho-. sspodyně, stařenky, dívky, jež, nemohouce si pořídili elektrické osvětlení, jaké je v zámku Eeroěrskem (Rothschildově) sesednou se večer " okolo petrolejové lampvr a vypravují si . . „A ta si muž ve svém paláci řekne: způ- -sobím "pikle finanční, abych porušil práci klidných .:..ti.ch lidí, kteří ode mne ničeho nežádají, rozehraj u. telegrafické sítě po celém světě, skoupím, vseckv potřeby malé industrie a drobného-života, měď, petrolej, látky- a na severním nádraží zařídím lokál, kde* se bude prodávali --mrtvé maso, dovezené z Německa." mam wBĚĚň WwĚĚ BlllPiŕ^ WĚĚĚ WĚ IBII „Táži se vás, občané, jak nazvat! tuto činnost? Není to zločin ? Trestuhodná špatnost ?.,, „Ne dílna žene útokem na palác, ale palác n-. dílnu, nebouří se tu práce proti kapitálu, ab kapitál tu utiskuje práci; kdo mají koláč nadbytek, vrhají se tu na ty, kdož mají nedostatek chleba; ti, kteří mají příliš, vyzývaj ty, kdo nemají dost „Opakuji, to zasluhuje trestu! ..." 2000 posluchačů, mezi nimi členové nej-vybranější společnosti, tleskali a přijali Laura za kandidáta. Ještě mnoho řečníků mluvilo. V rozmluvách s různými osobami odmítl od sebe Drumond výčitku slepého antisemitismu: —■ Neuznáváte, že jenom židé se dopouštějí takový cli zločinných spekulací ? tázal se ho jistý žurnalista. — Já i moji přátelé byli bychom hlupáky, kdybj-chom tvrdili, že co je u žida zločinem, je pro křesťana nevinností — odpověděl. -- Myslíte, že rozhodnutí je blízké ? tázal ■ se týž. - . -- Velmi blízké. Rothschildova jsou posud mocni; mají peníze, žurnály, volební komitéty a opoinmist\, kterých je všude plno... Ale nebude jim to mnoho plátno, mínění mají proti sobě. Oč se jedna v Fčiniti konec nynější nejistotě obchodu a majetku, kteří >.. ^-v >í'-j-- roth-schddovsky kapitál. Proč už žádný peněžný obchod možt mUIiony vše ovládli, vše m; i b?is.-,e ovládají dle bbosti, • Finance králův i finance narodí; rvi -Je jejich pokynu. Jsou dva druhy názorů tu \ pořádku, svoboda je to!" dn. r---'i: „T" je utiskování, tak to dále jí ■ lifiiÉÉ e vi-vmi zprávami vú-oooěi spekulantů, inách mnoh'v :.- onrf 10 :i r L o t] ber; cký lanoĎymní žíc cetlr, ■■ :, p{>va::-' ve,- ■Je za to raá ŕ;-(.t.v ^b : : 1. i C tís , pob; 1. a n t .ľ O t l f j n e s1 s c h ;- iviLiiioaií, m eukn b-0 niillionu. Tak • j*' strašný tvor, >žuje majetek, klid x -íkoupili všecko •■: prsy! V srpnu 1 v- ústí banicóv. d '".yV bv ve zlate. Sa J ■:;('. aedávTi;!. v ľj rskv žid, Rolhschi! ;tř: a spolek, pru: ; a sj'i., iSÍ e g r o p o -pol.. W a 11 e r n í i ••(•b. Němci. Ií u r k i' Jrand, Moi.U ' Xěnici. Tt'«t'"spo tak mocný, že m t . . ■x, jako ji provedl s obilím, ■v- oelé veřejné míněni proti orgány veřejnosti témě moci. Jako skupovala všeck -kupovala společnost také žu :■ eré noviny se tisknou ve větším ';A! ů, koupí se. : .. Číší žurnály mají ve svém žoiiiě: : ::.-r-ý obratně otravuje vyšší >\>G-„Gauloís", „Echo de Pa-ťJottrnal", „Temps", „La R.e-i"r ancaise", „La Nation'ý L a . Jiné aspoň z polovice ovládají a aha až de žurnálů německých, ně- tHí, na petroiy) dělají milliard} ioderní leviatán život národů, obili', chtějí ski:-s! ohlásil „ 1' o i i i ,-ají 1020 banků í Rothschildu v ci. "ži usedlí, K [• íi-ív švakr. T h a 1-židé, L o u i s valašský žid, Prušácl B a piho nf. belgi-:le Oorhe-il; íirla u íí; e r a několika jed-sro věsti 4cu- obě, hoií Ll'=- za krokem .-i má v o ;.■;>. někde ľ'Vi.-.íi •••• O' i 0 ľ i ;.í poruší ti j ' !■ f íly1- i i", íti":;;ií doMyvajl VlIVU, o clít i a vo pro .;• .r, jo mai"- u". ěď in- i . !, ni •sohitnmii ?i;;i'!i vh\ u mi í • ľ ■ •'.i. ."ín Lila i I meckých žwnáiů v Rakuu.-k ckých a itai.-.b „Tak krok předpisují ; . -. .1, ídínati. A ťvíc s mocný, nei " 'a lehne vliv sl tisku, doufají dc smýšleni m^T.i, r . , o přímosti povahy a vésti první ránu proti posvátnému zřízení rodiny ..." Zajímavo je, že knihy Druowndovya vš< vky projevy jeho i soudruhu byly, pokud ■/«.'■"-. ( rozhodujícím tiskem všeho světa umícenv. <>;•:;-' mend sám vypravuje, kterak mu přátel liste gratulovali povždy k nové práci, s)il>o%'s-.!i psáti o ní články, ale v redakcích silnej-1 . • podlomily nejlepší vůli. „Nešťastníci, nemohli mluvit. Cestou í affitte, kolem domu Rothschildova, byli r přepadeni němotou/'" posmívá se j tm Dn-r ■arkasticky. Také o nejnovější knize, z níž zde- f áme výňatky a jež vyšla už před dvěrm> sici, nedostala se ani zmínka do veřejnosti. Tři m i l i i a r d y je na j edn oho čí ii v é k mnoho, ať se mu ponechá třeba po třicet .nillionech, navrhl pan Drumond, bude h-s •V co s ostatními penězi? Ty ať pánům Por} schildům vezme stát z rukou, to se rozum:. Ale jakým právem? Jakým právem? odpovídají Drumonď>v< 'lim samým právem, jako svého času sk,-. - i íiskovai jmění řádům a duchovním příslušníkům, i vypověděným ze země, kteréžto opatření ostatně *» * erý beztoho se stalo jen vlivem Roťhs. i t: ;lovců na vládu i parlament. Cestou xík^ ■ lámo a, zkrátka. " ' ' " ■■ľÄSap 'tfm S\ ůj antiaOndUaiii oduvoibíují Drumondovci r-i.kto: Židů je v celé Francii dohromady méně nežli v jediné Pešti, 67.000 pouze. Ale jmění, írého během času (od r. 1791) ne produktivní ící, ale jen operacemi finančními dobyli, ..• ohromné. Národní jmění Francie páčí se na [) miiliard, z toho připadá dle výpočtu Drti-mdova na židovské finančníky SO miiliard. S -un to povede ? táže se Drumond. Mají polovici národního jmění a to právě onu polovici, . «'é neplatí se žádné daně. Jediná rodina isetkrát tolik jmění nežli všecky obce ; o u z s k é dohromady, A není tomu ani ■ toletí, Co praotec této německé rodiny, zející z Frankfurtu, starý AnselmMayer schild, přišel do Paříže s rancem na zá-•: . !•>. Ten ještě prací, pílí a střádáním vydělal ,., .,.. základ. Zanechal svým dětem po nějakém m hí.-ící jmění. Cím tak vzrostlo? Půjčkami, bylo potřebí k vedení válek, a revolu-uo kterých často strkali prsty, operacemi z":-?. Via. . právě proti podobným operacím musí býti zákonem zakročeno. Zákon zakazuje jiné iry hazardní, hry na zeleném sukně, ať ní i hře na burse, akkaparaci, ažiotáži a t hrám s milliony. I co s milliardami ? mění francouzských kongregací nahozen- ..-i, které stát skonfiškoval, melo 400 mill. Rozdělí-li se 400 millionů na 40.000 du-nch francouzských, přijde na osobu deset franků, tedy nepatrná renta 500 franků, stačí na chudobné živobytí v chaloupce, ames Rothschild, zakladatel francouzské jenž zemřel r. 1868, zanechal pět synu, sa, Natardela, Salomona, Gustava a Eä-a, kdvž se ti rozdělí o tři rodinné 16* lpiíc lÉBéy zuoi'.o! uuiiuounn ;ii uve.i <:■'■ \::\ .ao-.aa.auí v 'uiHUsm 04;. \< tin oi'.Nj OlLi.HlUlIs A '•>).; till poľ ISO ľ UlOl O aunaap vu as Á.iyiiKMÍ o\ -Naduu; ■;U;;1U aaa: a.y •; -ou ouiuiu v; 14000 oioiVi am;:-.; iľoľ e ijujo.io." no>|sznoomi.ij UjOiias LUOIj [ a ip\:i}.'.> v a s!h' [ n>;a..)iu.o\ a <;?(«;' 'tunuru \ui.i[>i;ti.-4 -Oil lOiSjOS tí í i -(UtpÖpiO. j Ui'iduA;, j aun-a a njjO.no mtjjs'Aod is odiôu-j es AÍOU0 ABjd IJOAas i;dop :•« -oav!'V| a\4t:.a\ojd 9Hsm\v>'ods AUM^a noiiViistiu til til 'n^paínui b qooA..i<. % f!Ai;!/OA\:.idsoa nosí gpojrai i|03fta©J93J{ U ! OlU7;.i ..hi- si' .tt b |0,I€t i;f A loon A a !S - 'pil i!>[«A0piz IMAOJSlfecI TX ruaa;nu ,wy ,;,\ o üodsöf« uíípuiJfO Apiz Aqszno -uiui pojmi .vjfTfqndei 140.14 ittbajj "ß~p,i -Áti}] trpíz uijK&poA pod ÁH9JAi3zn }\Ä<\ njjyv. íuíotííu: ,\)Ci\ o ;ľnzoj{§oKuu>>{ "z.10J.í opiz qz 'piiijBZ [peAopeu 410: urn >|Usa 3094(1 -.CnlBiBZ os yinjqynus riuAiisuai -13d '-a j >/o;a; • a aiuoquu y 4 s nu ''-p. a a u/-; (;■-[ ojnunz oA)!=uoo-')!jo ojisainao.pj .-rjp-zriooiu.j w'pjtjpteza.'i ď ..Uli 'Ui04i'-is lUiUABzri oupsani i fei." 0 .id v, vaa: -oqiijp oauas, soiiijO á.i.-)j4 apfaijij nuuppa aa; ipjjjruz 'pi.iiz saaasoA 'íuvis.aa.| /.!.• v aiiÁ\Aao-■: UäľujiTipVípJ UiiUiWS UIOpíZ TJi.ie.TiUZ ISO f 'UPÍ.í .'ijA'ipm o.ai4.>i OA 'paiouoH aoma r. • ••. ( s?.uja,-v V--!"fpOf' "Hai? >ía:;0 "'s 'Bpqs a>{s2"0,HnUj t!>paa„ • ndsu "oz 'uoi >';o\U!.:aíZ(.id pupoAupo ;.szoí'< 'iA4<.uupnoš o:; jOJp: aíZ a:aU..)K(pv>.;.U. Z -AítKUUV Z itpíZ tuoonofAA" ÍPAUid KOiOls n>p-:.ÍIZjY U ;[0üU.i,| OA un-pix l!u.vH]a os pa./úo.;>f 'ijaíuj^h* iuiuinr,; ruosiuz :auľa.!q;:a íoifnpojsyii :p!pV-í "p'l ípzijfe auoA"-| a .la-aiva.-nsmrisaapj iiszno-.iUü.i.j ijotu raaalui-ai kuschu ,\ T:.!.oza 0!jí»i|SAop[z jioznjqo v\'yu-;a.-. opv ■juAJffjd os pjp i-:Oa.;v;.\> ',; p.i.i,; auon.iU! ya[!.i>íou [íuoza'a no.too; s 'v,s--.!/: -[pi!(i • '.'sua'.' ou..v>jsuT!ii.!.-}d uo.io.sj) s os psai.-i • •iiíouď riMo.u.1] nuoifutt ()()$• \v,\\:um>v/. vsniÁrt.if |' ■■■■'/ a-0|i';'S uz a-nad ;,na o.tos>{ 'nyjUTu: ňs')í;H.v iAôssni.\o.i(| oasa. i [iHiiLuo.id 'uíoj isium.' uüiia •iniiiij nosp.w oijuľ )Oz v, A^íppidyj uj-ruuopiso.id jAC[ a'ao.o ) z.ý \, a\'M,; : ..a: ... ir, ta a. .-,<.ľi ava z.'d.iH 1 'laaapiiJ Uin.a\ujd. o u o f }ä'í; aa.j.o) raa1^ ■UV í a a- a iza'a: a [íZuítíz lUOpian. Uli] v,y O;]0í.K>umía.[U v: . ■ \ \ ojd A>;a['iíd a au- nrapľ -ajd 'aAOUtjnj) . aa^p',.; aasa:a\a i'aPuao.al a: .a.. op (us 'ozuu(j■ op o«- [nAoip.nsud m ijaBsnia -ppap; a uozojnv -ssnj.ú«(| jsui-ain/ ptz tqsuumtHO putuoz \fj]ší b«ajo;> luosjuasiz '.vap oiK^ \íU.p'Oíljí)Z0(i >p:4 HIT? o.] Af| OTAuau 'pUOUiiUr; íi\íií j um: ia, •■aai.."a! :>j ,. >..a! ^a.^'ai: p -.a o-o^tij duaoAopiiqasLpoi} nox! ojHna.Haod tuíjoc:* óy.noi s b xuioipíz Z01J.t4 o[}iod a« .-\qÁp>| 'asn[>p.iO">i !>; -ni. ; y. . aiudi^a •-. a% ,-^a.. lajAlsUOKiasud a; '. .a.; a; • < 0>iiíiVZ Lia.Óis -4«uoT[ Gurpsop 'ApjKppu;