MLadf si zkratiLi
bifLovanfm, Letase
remesLu utili za par korun
a nakonec v praci traviLi
stovky hodin navfc, aby
vubec uziviLirodinu. Kdyz
se ted'vLada rozhodLa
Lekarum snfzit pLaty,
Logicky je napadL jediny
krok - sebrat se a zmizet.
K
dYZse dva hadaji, tfeti se smeje. Ceskym
pacientllin, ktel'i ted' sleduji hastereni
lekarskych odboru s vladnimi
Medniky, usmev na rtech naopak brzy
zmrzne. Pokud vlada neuhne, mohou uz
koncem roku nemocne cekat jen prazdne
ordinace. Vypovedi totiz hroti tfi tisiee
lekaru, dalSi se k ryzve Dekujeme,
odchazime zrejme pTidaji a dh aci tohoto
tristniho dramatu, pravidelne krmeni historkou
a doktorskem platu ve ,-y~i petactyTiceti
tisie korun, se nestaci dhit. co
vie by nenasytne bile plaste y dobe utahovani
opasku jeste uspokojilo.
Kdyz ovsem mluvite s doktory. kterf na
eskalaci situace necekali a leta spo -ojene
ordinuji v Anglii, Nemecku ci ,- auds -e
Arabii, zjistite, ze situace zdejsieh zdrc
votnfku se s pracovnimi podminkami s~
nieh uredniku (jeztake ceka uskromnem
srovnat prflis neda. A ze hromadne Il2
bory zahranicnieh headhunteru, ktel'i
na podzim chystaji do Ceska, patme us =
ji - u zkusenych doktoru i naprostych
catecniku.
Nevolnikem po cesku
o lekarske profesi snil Michal Bohac
malicka. Kdyz pak s tezce vydrenym
.plomem v ruce obchazel nemocnice, by
mu umoznili ziskat povinnou sp
lizaci, tvrde narazil. "Nikde me nech
ackoli jsem zadne prehnane naroky
mel a ve skole jsem patfil k pilnym _
dentum," ffka osmadvacetilety muz, jemuz
se v zivotopise vyjimaly staze v zapadni
Evrope i Spojenych statech. Prestoze se ho
nakonec rozhodla prijmout jed.na fakultni
nemocnice, s diky si sbalil kufry a odjel
radeji za stestfm k sousedum.
Neslo 0 namyslenost, ale veskrze rozumny
krok. "Do fakultnich nemocnic je
cast mladych lekaru pfijata jen pod podminkou,
ze budou vedeni jako postgradualni
studenti na uvazek 0,1, pficemz se
jim vyplad stipendium kolem sesti tisie.
Takova je teorie. V praxi misto vyzkumu
pracuji jako radovi lekafi od rana do vecera
a svou dizertacni praci dodelavaji
o vikendech," smnuje Bohac jednu z velkych
bolestf ceskych mediku.
Ti si takove vykorisfovani
samozrejme
nemuseji nechat libit,
a kdyz se zadaff, nastoupi
na pIny uvazek
do menM nemocnice v regionu. Tam
je ovsem cekaji jine potfze. Aby behem peti
let ziskali atestaci a moWi pracovat samostatne,
museji stravit minimalne pul roku
na skoleni na akreditovanych klinikach,
vetSinou fakultnieh nemocnidch.
A protoze v malych nemocnidch chybeji,
nedostavaji plat a zaroven si tato skoleni
museji i sami hradit, denne je takory
kurz prijde i na tisie korun. Kdyz ovsem
mala nemocnice svoli k tomu, ze jim skoleni
zaplati, museji s ni podepsat zavazovacf
smlouvu 0 tom, ze pod hrozbou az pulmilionoveho
penale zustanou v nemocnici
az deset let.
"Tohle jsem podstupovat nechtel. Kdyz
jsem nebyl dost dobry pro Ceskou republiku,
nevim, proc by ona mela byt dobra pro
me," vysvetluje Michal Bohac, co ho vedlo
k presidleni do nemeckeho Brandenburska.
Brzy zjistil, ze velkou chybu neudelal.
"VNemecku vedi, ze kdyz me budou posHatna
kurzy, ktere mi navie platf, pfinesu
nemocnici uzitek. V Cesku je to naopak,
lekarum se kurzy zakazuji, aby nechybeli
v praci. Ve velkych nemocnidch se take
: 5 sesti tisfci eury mesfcne mimodek vzpomfna, ze mu
• V rfjnu opet zvednou plat. Na jeho byvale spoluzaky
•• z Ceska to muze pusobit leda jako hozena rukavice.
BONBONIERA
A MILIARDY OKNEM
stava, ze starsi lekafi neradi pousteji mlade
kolegy k operacim a na ne pak zbyva
jen cerna prace. Nez potom napriklad
chirurg splni predepsany pocet operaci,
potfebuje k atestaci misto sesti klidne
az deset let," kritizuje Bohac beznou domad
praxi.
Krome lepsieh pracovnieh podminek si
odchodem do zahranici pomohl i k velmi
slusnemu platu. Po dvou letech prace
v nemeckem Senftenbergu vydelava i se
sluzbami kolem sesti tisie eur mesicne.
"Velkoucast pffjmu spolknou dane, ty se
vsak daji snizit tak, aby mi zbylo kolem
devadesati tisie korun cisteho," ffka a mimodek
zminuje, ze mu v ffjnu opet zvednou
plat. Na jeho byvale spoluzaky z Ceska,
ktere od roku 2011 ceka dalSf mzdove
uskrovneni, to muze pusobit leda jako
hozena rukavice.
"Posledni dobou se mi ozyva stale vie lidi,
kteff uvazuji 0 odchodu do Nemecka,"
potvrzuje cevni chirurg. Do dlove rovinky
podle nej ale kazdy nedorazi. S prvni
prekazkou - nemcinou - si bez problemu
poradi hlavne mlada generace. "A take je