Uměleckoprůmyslová muzea jako nový fenomén Vznik muzeí • Zakládání uměleckoprůmyslových muzeí v 2. polovině 19. století bylo podmíněno mezinárodním reformním hnutím, které chtělo odstranit roztržku mezi uměleckým řemeslem a tovární výrobou • Zmechanizovaná výroba usilovala zpočátku o množství výrobků bez ohledu na jejich vzhled Historismy • Nedostatek nových podnětů nahrazovala orientace na tvarosloví starých slohů: počátek v polovině 30. let s druhým rokokem, konec kolem 1895 • I. Světová výstava v Londýně 1851 poukázala na nesmyslnost kopírování historických slohů a přinesla impuls k reformnímu hnutí, které se rozšířilo z Anglie do celého světa Reformátoři • Reformátoři John Ruskin, William Morrisa Gottfried Semper doporučovali vrátit se k technikám a způsobům rukodělné práce a studovat na konkrétních příkladech historických slohů znaky vytvářející slohovou jednotu • Pod vlivem londýnské světové výstavy vydal Gottfried Semper spis Věda, průmysl a umění (1851), v němž vypracoval projekt instituce, která by sou'středila starší uměletkořemeslné předměty i soudobé tovární výrobky a umožnila jejich studium Zrod uměleckoprůmyslových muzeí • 1862 South-Kensington-Museum (dnešní Victoria and Albert Museum), Londýn • 1864 K. K. Oesterreichisches Museum für Kunst und Industrie, Vídeň • 1873 Moravské uměleckoprůmyslové museum, Brno Moravské uměleckoprůmyslové muzeum v Brně Muzeum bylo zřízeno z rozhodnutí Obchodní a živnostenské komory (založena v Brně r. 1850) a Průmyslového spolku Po vzoru vídeňského muzea mělo přispívat ke zdokonalení a zkvalitnění průmyslově vyráběných produktů Prostřednictvím příkladů kvalitních uměleckořemeslných předmětů mělo inspirovat výrobce a vychovávat občany ke vkusu 1873 - založení muzea • Návrh na zřízení muzea schválen 1873 po otevření světové výstavy ve Vídni • První sbírkové předměty získány z vídeňské výstavy a umístěny v prostorách Moravského průmyslového spolku na Lažanského nám. 2 (dnes Moravské nám. 6) • První instalace sbírek otevřena 30. 11. 1875 v místnostech spolku: „Sbírky byly roztříděny, a pokud to prostory dovolovaly, systematicky vystaveny. Existující mezery se doplňovaly odpovídajícími antickými nebo moderními odlitky, a to vždy takovými, aby tvořily příklad pro současnou tvorbu" První ředitelé 1874-1883 Johann G. Schón 1883-1893 August Prokop 1893-1923 Julius Leisching 1923-1938 Stanislav Sochor 1938-1940 Václav Richtr 1940-1945 Rudolf Leger 1945-1948 Václav Richtr 1883- otevření muzejníb udovy • Nová muzejní budova v neorenesančním slohu podle návrhu arch. J. G. Schöna na Elisabethstrasse 14 byla slavnostně otevřena 14. února 1883 • Na konci 80. let byl dostavěn zadní trakt a podstatně rozšířeny výstavní prostory Muzejníb udova roku 1883 Koncepce b írkotvorné činnosti * První koncepci vystavování sbírek naznačil G Semper ve spise Věda, průmysl a umění * Sbírky rozčlenil do 4 skupin: - předměty tkané a pletené - předměty vyrobené z tvárného materiálu (keramika) - práce ze dřeva a díla založená na konstrukčním systému - artefakty vázané na architekturu a dokumenty architektonického tvoření Semperova představa ovlivnila instalaci sbírek zejména v rakouském muzeu, 1871 otevřena nová muzejní budova, sbírky zde vystavené dokumentovaly vývoj uměleckého řemesla v celosvětovém měřítku byly systematicky a chronologicky utříděny podle materiálu Doplňování bírek • Na vídeňské světové výstavě byl zakoupen soubor modelů, strojů a průmyslových a řemeslných výrobků • A. Prokop prosazoval uměleckohistorická kritéria pro doplňování sbírek a usiloval o zastoupení všech oborů uměleckého řemesla v celosvětovém měřítku s důrazem na moravskou tvorbu: byly zakoupeny cenné konvoluty benátského skla, míšeňského a vídeňského porcelánu, keramiky i orientálního uměleckého řemesla První expozice v novéb udově V hale nové muzejní budovy byly umístěny velké odlitky plastik, ukázky architektury a další rozměrné objekty Na galerii byly situovány malé sádrové odlitky a předměty z technologického oddělení (stroje, modely, ukázky materiálů, náčrty) Expozice dále zahrnovala grafické a reprodukční práce , předměty ze dřeva, keramiku, sklo, porcelán, sklo V expozici převažovalo technologické hledisko Teprve na konci 19. století se technologické pojetí začalo rozšiřovat o kulturně-historické hledisko Vstupní hala v roce 1883 Expozice baroka, klasicismu a empíru, 1952-1966 Stálá expozice, 1969 Stálé expozice Uměleckoprůmyslového musea v Praze Uměleckoprůmyslové muzeum v Opavě