13 Skladba jednoduché věty v němčině Jednoduchá věta obsahuje jen jedno spojení podmet + pŕisudek, vyjadruje tedy obvykle jednu ucelenou myšlenku. Může mít formu sděleni, otázky nebo rozkazu: Robert raucht zwanzig Zigaretten täglich. Robert kouři dvacet cigaret denně. Ist Brigitte heute gut gelaunt? Má Brigita dneska dobrou náladu? Verlassen Sie sofort den Saal! Okamžitě opusťte sál! Uspořádání slov ve větě se řídí určitými zákonitostmi. Má-li věta charakter neutrálního sdělení, tzn. neklade-li se na žádný větný člen zvláštni důraz, je pořadí slov ve větě poměrně přesně stanoveno. Přisuzujeme-li však některému z větných členů ve sdělení větší důležitost (např. jde-li o novou informaci), projeví se to na jeho postavení ve větě (tzv. aktuální členěni větné). 13.1 Základní slovosledné typy německé věty Jádrem německé věty je určitý slovesný tvar (tj. sloveso v určité osobě a určitém čase). Určitý slovesný tvar je základní částí větného prísudku a závisí na něm ostatní větné členy. Jako jediné slovo ve větě má pevně danou pozici a podle ní rozlišujeme v němčině dva základní typy slovosledu jednoduché věty: 1. typ slovosledu, kdy určitý slovesný tvar zaujímá druhé místo ve větě 2. typ slovosledu, kdy určitý slovesný tvar zaujímá první místo ve větě 13.1.1 1. typ slovosledu (sloveso na 2. místě) 1. větný urc\ sl. tvar ostatní větné členy člen (pfisudek) leh fahre morgen mit Helga nach Bonn. Morgen fahre ich mit Helga nach Bonn. Mit Helga fahre ich morgen nach Bonn. Nach Bonn fahre ich morgen mit Helga. Odpovídající věty by v češtině zněly: Pojedu zítra s Helgou do Bonnu. Zítra pojedu s Helgou do Bonnu. S Helgou pojedu zítra do Bonnu. Do Bonnu pojedu zítra s Helgou. Na základě tohoto slovosledného typu je možno jednoduše definovat větný člen v němčině jako spojeni slov, které může zaujmout prvni místo ve větě před určitým slovesným tvarem. Větný člen může obsahovat jedno i několik slov. Určitý slovesný tvar stojí na 2. místě: v hlavní oznamovací větě; na 1. místě může být kterýkoli větný člen Mein Bruder kommt heute Abend m uns. Můj bratr přijde dnes večer k nám. v doplňovací otázce; na 1. místě je tázací slovo Wann kommst du bei uns vorbei? Kdy se u nás zastavíš? v utvrzovací otázce (může být i výrazem překvapení); na 1. místě je podmét Du bist schon verheiratet? Ty už jsi ženatý / vdaná.' ve zvolací větě; na 1. místě může být kterýkoli větný člen Das ist aber eine Überraschung! To je ale překvapení! 13.1.2 2. typ slovosledu (sloveso na 1. místě) urč. sloves, tvar ostatní větné členy Warten Sie hier auf mich? Warten Sie hier auf michl Odpovídající věty v češtině by zněly: Čekáte tady na mě? Počkejte tady na mě! Určitý slovesný tvar stojí na 1. místě: ve zjišťovací otázce (je možno na ni odpovědět ano / ne) Hat Helga einen festen Freund? Má Helga vážnou známost.' 202 v prací věté vyjadřující nesplnitelné přání Hätte ich ihn doch früher kennen gelernt. Kdybych h« byl jen poznal dřív. 13.2 Základní pravidla slovosledu jednoduché věty Kromě neporušitelného pravidla o postaveni určitého slovesného tvaru (viz 13.1) platí v německé větě i další pravidla o postaveni jednotlivých větných členů, která však už obvykle piati jen v jistých situacích. Sem patří např. pravidla o vytvářeni rámcových konstrukci (viz 13.4), postaveni záporky nicht (viz 12.3.2) apod. Postaveni podmětu, předmětů a příslovečných určeni se do značné miry podřizuje pravidlům aktuálního členěni větného (viz 13.3). 13.2.1 Vzájemné postavení předmětů Předmět je větný člen řízený slovesem a může být vyjádřen podstatným jménem nebo zájmenem, případně infinitivní vazbou. Sloveso rozhoduje o tom, zda je předmět v pádě 2 , 3., 4., nebo v pádě předložkovém. Na jednom slovese mohou být současně závislé dva předměty. Pro jejich vzájemné postaveni platí: předmět vyjádřený osobním zájmenem stoji před předmětem vyjádřeným podstatným jménem. Jsou-li oba předměty vyjádřeny osobním zájmenem, stoji na rozdíl od češtiny 4. pád před 3. pádem. Jsou-li oba vyjádřeny podstatným jménem, stoji předmět s neurčitým členem za předmětem s určitým členem nebo zájmenem (hledisko aktuálního členění větného): Ich schenke meiner Freundin einen Ring. Daruji přítelkyni prsten. Ich schenke ihr einen Ring. Daruji ji prsten. Ich schenke ihn meiner Freundin. Daruji ho přítelkyni. Ich schenke ihn ihr. Daruji ß ho. Rozdíl mezi češtinou a němčinou je jen u zájmenného vyjádření. 13.2.2 Vzájemné postavení příslovečných určení Příslovečné určeni je větný člen rozvíjející sloveso. Vyjadřuje místo, čas, způsob nebo příčinu (kde, kdy, jak a proč probíhá děj vyjádřený slovesem). 0 pořadí příslovečných určeni ve věté do značné míry rozhoduje hledisko aktuálního členění větného (viz 13.3). Ne-uplatňuje-li se toto hledisko, obvykle platí pro jednotlivé druhy příslovečného určeni toto pořadí: čas příčina způsob misto Erfuhr gestem aus Zeitmangel mit dem Auto zur Arbeit. Jel viera z nedostatku času autem dopiáce. Poznámka: Lepšímu zapamatování může posloužit i mnemotechnická pomůcka („Zauberformel") tekamolo (te=temporal, ka=kau-sal, mo=modal, lo=lokal), která zachycuje pořadí příslovečných určení na základě odpovídajících latinských termínů. 13.2.3 Postavení zvratného zájmena sich Zvratné zájmeno sich a jeho tvary pro jednotlivé osoby (mich, dich mir, dir...) stoji: tesné za určitým slovesem, je-li na 1. místě podmet Ich freue mieli sehr auf die Ferien. Velmi se té.iim na prázdniny. Ich wasche mir vor dem Essen die Hände. Myji si před jídlem ruce. 203 těsné za určitým slovesným tvarem, jestliže je pod-mět za slovesem a není vyjádřen osobním zájmenem Schon jetzt freut sich Karl auf die Ferien. Ui teď se Karel těší na prázdniny. Warum wäscht sich Karl vor dem Essen nicht die Hände? Proč si Karel nemyje před jídlem ruce? těsně za podmětem, je-li podmět za slovesem vyjádřen osobním zájmenem Schon jetzt freut er sich auf die Ferien. Už teď se těší na prázdniny. Warum wäscht er sich vor dem Essen nicht die Hände? Proč si nemyje před ^<> jídlem ruce? 13.3 Aktuální členění větné a slovosled Jediným slovem ve větě, jehož pozice je pevně dána, je určitý slovesný tvar (viz 13.1). Pozice ostatních větných členů je dána jednak gramatickými pravidly, jednak pravidly tzv. aktuálního členění větného. Aktuální členění větné se uplatňuje v němčině podobně jako v češtině: výpověď se děli na východisko výpovědi (to, co je již více méně známo ze situace nebo z dřívější výpovědi) a jádro výpovědi (nová informace, kterou chceme sdělit). V souvislém textu je obvykle jádro výpovědi (J) východiskem výpovědi (V) následující věty: Gegen Abend kam zu uns ein Fremder (J). Er (V) trug auf dem Kopf einen komischen Hut (J). Der Hut (V) war alt und löcherig (J). ... K večeru k nám přišel cizinec. Měl na hlavě směšný klobouk. Klobouk byl starý a děravý. Aktuálnímu členění větnému podléhají hlavně předměty, příslovečná určení a podmět. To, co je ve sdělení nejdůleži-tější informaci, má tendenci stát na samém konci věty nebo před závěrem přísudkového rámce: Gestem besuchte uns ein Verwandter vom Lande. Včera nás navštívil jeden příbuzný z venkova. Ich schenke die Hausschuhe dem Großvater. Daruji ty bačkory dědečkovi. Ich gehe heute in die Bar mil einer Kreundin. Půjdu dneska do baru s jednou přítelkyní Mimořádného zdůrazněni můžeme dosáhnout umístěním větného členu na 1. místo ve větě. Pak na něm leží zvlášť důrazný větný přízvuk: Dem Grofivater schenke ich die Hausschuhe. Dědečkovi daruji ty bačkory. Mit einer Freundin gehe ich in die Bar. S jednou přítelkyni jdu do baru. 13.4 Rámcové konstrukce v hlavní větě Typické pro slovosled německé věty jsou tzv. rámcové konstrukce. Slova, která logicky i z hlediska větné skladby patři k sobě, se ve větě oddělují a vytvářejí mezi sebou prostor pro jiné větné členy, které uzavírají z obou stran. V jednoduché větě se uplatňuje především tzv. jmenný rámec. 13.4.1 Prisudkovy rámec Přísudkový rámec je tvořen určitým slovesným tvarem (2. nebo 1. místo ve větě) a druhou části prísudku, která uzavírá větu. Uzávěrem přísudkového rámce mohou být infinitiv slovesa, příčestí minulé, jmenná část prísudku, odlučitelná předpona, případně jiné neslovesné části prísudku: Ich kann Ihnen das Buch erst morgen bringen. Hast du den verlorenen Ring schon gefunden? Ist die Antwort deiner Meinung nach richtig? Wir steigen in den Zug erst in Frankfurt ein. Franz fahrt in letzter Zeit besonders gern Ski. i_i_i Přísudkový rámec se může v některých případech uvolnit, tzn. že se některý větný člen dostane až za výraz, který v normálním případě rámec uzavírá. Mimo přísudkový rámec zpravidla stojí: závislý infinitiv s „zu" Es hört auf zu regnen. Přestává pršet. Er hat aufgehört zu rauchen. Přestal kouřit. 204 přirovnání s als a wie Niemand versieht mich so gut wie sie. Nikdo mi lak nerozumí jako ona. Karl hat besser aufgepasst als Jens. Karel dával pozor lépe než Jens. podstatná jména v předložkových spojeních Universitäten können nicht bestehen ohne Studenten. Univerzity nemohou existoval bez studentů. Wir haben nichts mitgenommen aufler dem Schlafsack. Nevzali jsme s sebou nic kromě spacího pytle. větné členy spojené pomocí oder Was ziehst du heute an. einen Pullover oder eine Bluse? Co si dneska oblečeš. svetr nebo blůzu? rozsáhlejší výčet Das Skelett setzt sich zusammen aus Schädel, Wirbelsäule, Brustkorb und Kxtremitätenske-lett. Kostra w skládá : lebky, páteře, hrudníku a kostry končetin. přístavek nebo dovětek Du sollst nach Hause kommen, und zwar sofort! Müi jít domů. a to hned! Ich habe ein altes Medaillon verloren, ein Andenken an nieine Oma. Ztratil jsem starý medailon, památku na babičku. K uvolnění rámce často dochází také z nejrůznějších důvodů stylistických. einj aus vielen komplizierten Teilen bestehendes |Gerät Ipřistroj složený z mnoha složitých části) |der| am Eingang zur Tribüne stehende |Polizist! (policista stojící u vchodu na tribunu) Shodný přívlastek, zejména obsahuje-li příčestí, je mnohdy možno vyjádřit vedlejší vztažnou větou: ein Gerät, das aus vielen komplizierten Teilen besteht der Polizist, der am Eingang zur Tribüne steht Rozvitějším shodným přívlastkům odpovídá i v češtině vztažná věta nebo přívlastek stojící za podstatným jménem: přístroj, který se skládá z mnoha složitých části přistroj složený z mnoha složitých částí policista, který stoji / stál u vchodu na tribunu policista stojící ii vchodu na tribunu Pozor! Obdoba českého postponovaného přívlastku (např. policista stojící u vchodu na tribunu) v němčině neexistuje! Při překladu je třeba volit mezi jmenným rámcem a vedlejší větou vztažnou. 13.4.2 Jmenný rámec Jmenný rámec vzniká vložením shodného přívlastku mezi člen nebo jeho zástupce (zájmeno, číslovku) a podstatné jméno. Tento přívlastek může být v němčině velmi bohatě rozvitý. Jmenný rámec může otvírat i člen nulový nebo předložka. Vzniklá rámcová konstrukce je velmi typická především pro německé funkční styly (především odborný). jein| ungewöhnlich freundlicher |Chef | (nezvykle laskavý šéj) |((j)| ungewöhnlich billiges [Bier] (nezvykle laciné pivo) 205 Cvičení k 13.1 - 13.4 Cvičení 295 Sestavte rozpadlé věty; začněte výrazně vytištěným slovem: 1. ist - Frau - heute - daheim - Krause - nich! wieder 2. meine - auch - bald - zu Besuch - kommen -Eltern 3. Ihnen - sagen - noch - darf - etwas - ich -Interessantes 4. gut - Lehrer - ich - ganz - unseren - verstehe - schon 5. das - richtig - schreibe - nicht - vielleicht -ich - Wort - ganz 6. gleich - willst - deinen - nicht - es - Kollegen - warum - sagen - du 7. Vater - ein - bestelle - meinen - ich - für -Exemplar - noch ' Cvičení 296 Přiznejte se ke svému kladnému vztahu k domácím pracím podle vzoru: Staub saugen -» Saugst du zu Hause Staub? Natürlich sauge ich zu Hause Staub. 1. die Betten machen 2. die Fenster putzen 3. Staub wischen 4. die Wäsche waschen 5. die Blumen gießen 6. die Einkäufe machen 7. das Geschirr abtrocknen 8. den Müll hinausbringen Cvičení 297 Reagujte pomocí nápovědy podle vzoru: Bringt Rolf die nette junge Dame mit? (seine Kusine) • Meinst du seine Kusine? Die bringt er ganz bestimmt nicht mit. 1. Lädst du den schüchternen jungen Mann zu einem Drink ein? (mein Sohn) 2. Stellst du mich der sympathischen Blondine vor? (meine Sekretärin) 3. Wirst du den höflichen Ausländer den ganzen Abend übersehen? (der Unternehmer aus München) 4. Forderst du die schlanke Brünelte zum Tanz auf.' (die Frau meines Chefs) 5. Machst du mich mit dem eleganten Mann in dem schwarzen Frack bekannt? (der Ober) 6. Wird Ingrid den kleinen kahlköpfigen Mann heiraten? (ihr Chef) Cvičení 298 Odpovězte na otázky podle vzoru: Wer ist denn in der Schule eigentlich besser, Christian oder sein Bruder? ► Meiner Meinung nach ist Christian in der Schule viel besser als sein Bruder. 1. Wer ist im Haus beliebter. Herr Springinsfeld oder seine Frau? 2. Wer hat eigentlich schönere Beine, ich oder meine Schwester? 3. Wer läuft eigentlich besser Ski. du oder deine Frau? 4. Wer sieht heute Abend eigentlich hübscher aus. ich oder unsere Nachbarin? 5. Wer hat heute besser gespielt, du oder ich? 6. Wer hat heute Abend besser gesungen, der Othello oder die Desdemona? 7. Wer hat gestern Abend mehr getrunken. Luise oder ihr Verlobter? 206 Cvičení 299 Utvořte rozvitý přívlastek podle vzoru: der Gast, der einsam in der Ecke sitzt ► der einsam in der Ecke sitzende Gast 1. ein Präparat, das mehrere lebenswichtige Stoffe enthält 2. das Buch, das im Fi scher-Verla« erschienen ist 3. ein Stoff, der aus England importiert wird 4. ein Luxuswagen, der nur in kleinen Serien her-gestelll u ird 5. Fahrzeuge, die langsamer als 80 km/h fahren 6. zwei Hohlräume, die durch eine Scheidewand voneinander getrennt sind 7. der berühmte Star, der von allen bewundert wird Cvičení 300 Tvořte věty s rozvitým přívlastkem podle vzoru: Dieser schöne Strauch blüht nur im Frühling. -» Es ist ein schöner, nur im Frühling blühender Strauch. 1. Dieser mächtige Baum wächst in Nordamerika. 2. Dieses gefährliche Wassertiei kommt nui im Indischen Ozean vor. 3. Diese riesigen Rüsseltiere leben im indischen Dschungel. 4. Diese seltenen Vögel sind im Flussgebiet des Amazonas beheimatet. 5. Dieser Laufvogel, der sich außerordentlich schnell bewegt, lebt in den australischen Steppen. 6. Dieser Hund ist aus einer zufälligen Kreuzung hervorgegangen und keiner bestimmten Rasse zuzuordnen.