6 Slovesa Pomoci sloves se tvoři větný přísudek. Jsou to ohebná slova, která mohou tvořit různé osoby a časy. Vyjadřuje se jimi děj nebo stav. Německá slovesa jsou v základním tvaru (infinitivu) zakončena na: -en (haden. lachen. spielen) nebo -n (tun. bummcln. wandern). Z hlediska tvarosloví dělime německá slovesa na: pravidelná (tvoři všechny gramatické nary podle základních vzom I nepravidelná (jejich odchylky od základních vzorů maji jisté zákonitosti). V současné němčině je 190 nepravidelných sloves (viz přehled na str. 77). Z funkčního hlediska rozlišujeme v němčině slovesa významová, pomocná a způsobová (modálni"). Významová slovesa (např. arbeiten, kochen, schlagen) jsou nositelem děje a mohou sama o sobě tvořit přísudek: Er arliľiU't von morgens bis abends. Pracují' od rána do večera. Abends kochte sie nur selten. Večer vařila jen málokdx. Warum schlágst du mich? Proč mi biješ? Pokud to připouští jejich význam, mohou tvořit všechny slovesné gramatické tvary. Pomocná slovesa (haben, sein a werden) slouží k tvoření složených slovesných tvarů (perfekta, budoucího času, trpného rodu apod.): Was hasl du gesagt? Co jsi řekl? Sie sind leider nicht gekommen. Bohužel nepřišli Kr wird sich entschuldigen. Omluví m Sie werden erwartet. Jste očekáván. Kromě toho se používají i samostatně s významem: haben (mít, vlastnit) sein (být, existovat) werden (stál se kým, čím, jakým) Způsobová slovesa (dürfen, können, mögen, müssen, sollen, wollen) vyjadřují možnost, chuť, povinnost, schopnost nebo vůli činitele uskutečnit daný děj. Nejsou plnovýznamová a až na výjimky (např. sloveso mögen ve významu mit rád) jsou ve větě doplněna dalším, významovým slovesem (o jeho postaveni ve větě viz 13.4.1): Du darfst ihn nicht stören. Nesmíš ho rušit. Wir müssen jetzt gehen. Už musíme jíl. Sie sollen Ihre Frau anrufen. Máte zavolat manlelce. Způsobová slovesa nemohou tvořit všechny gramatické tvary (např. trpný rod, až na výjimky rozkazovací způsob aj.). 75 Přehled slovesných tvarů (tvary označené hvězdičkou jsou vysvětleny v příslušných kapitolách) Infinitiv pfitomny minulý činný schicken (poslat) geschickt haben' Upnv geschickt werden (byi posildn / posldn) geschickt worden sein' Participium l schickend (posüqjü i) Participium II geschickt (poslam i Rozkazovací způsob (imperativ) jednotné číslo schick(e)! (pošli!) množné číslo schickt! (pošlete!) /dvořila forma schicken Sie (pošlete!) Činný rod (aktivum) Indikativ (oznamovací zposob) Konjunktiv Přítomný čas er schickt (posila) er schicke' Futurum 1 er wird schicken (pošle, bude posilni) er werde schicken' Futúrom II er wird geschickt haben' er werde geschickt haben' Pieta kuní er schickte (poslal) er schickte (poslal by) er würde schicken (poslal by) - opisný tvar Po fektura er hat geschickt (poslal) er habe geschickt' Plusquamperfektum er halte geschickt (poslal) er hätte geschickt (byi by poslal) Trpný rod (pasivum) Indikativ (oznamovaci zpüsob) Konjunktiv Přítomný čas er wird geschickt (je posildn. posilei se) er werde geschickt' Futurum 1 er wird geschickt werden (bilde pos(i)ldn) er werde geschickt werden" Futurum II er wird geschickt worden sein' er werde geschickt worden sein' Préteritum er wurde geschickt (byi posldn) er würde geschickt (byl by posldn) Perfektum er ist geschickt worden (byi posldn) er sei geschickt worden' 1 Musquam perfektum er war geschickt worden (hylposkm) er wäre geschickt worden (byl by/bňtil//xislim) 76 Přehled nepravidelných sloves veso ve tvaru 3. osoby jednotného čísla (h. = hat. i. = ist), které se vztahuje pouze k významům uvedeným ve sloupci V přehledu je zachycen aktuální stav. Protože nékterá původ- _zák|adni význam". V českém překladu se uvádí pouze neju-né nepravidelná slovesa postupné přecházejí k pravidelným zjvanéjši význam(y)i převážné v nedokonavém tvaru, vzorům, jsou dnes některé tvary rozkolísané. V takovém případě je méně užívaný tvar uveden za lomící čarou. U neosobních sloves se místo 2. osoby uvádí 3. osoba jednotného čísla. U tvaru perfekta je ve zkratce uvedeno pomocné slo- Abecedni seznam nepravidelných sloves v současné němčině Infinitiv 2.os.jedn.c\ Rozk.zp. j.c". Préteritum Konj. préterita Perfektum Zákl. význam backen du bäckst / du backst back(e)! backte / buk büke h. gebacken péci befehlen du befiehlst befiehl! befahl beföhle / befähle h. befohlen poroučet beginnen du beginnst beginn(e)! begann begänne / begönne h. begonnen začínat beißen du beißt beißfe)! biss bisse h. gebissen kousat bergen du birg ü birg! barg bärge h. geborgen zachránit bersten du birst birst! barst bärste i. geborsten pukat, praskat bewegen du bewegst beweg(e)! bewog bewöge h. bewogen přimět, pohnout biegen du biegst bieg(e)! bog böge h. gebogen i. gebogen ohýbat (co) zahýbat (kam) bieten du Wetesi biet(e)! bot böte h. geboten nabízet, poskytovat binden du bindest bind(e)! band bände h. gebunden vázat bitten du bittest bitte! bat bäte h. gebeten prosit blasen du bläst blas(e)! blies bliese h. geblasen foukat bleiben du bleibst bleibte)! blieb bliebe i. geblieben zůstávat bleichen du bleichst bleich(e)! blich bliche i. geblichen blednout braten du brätst brat(e)! briet briete h. gebraten péci (se) brechen du brichst brich! brach bräche h. gebrochen i. gebrochen lámat (co) zlomit se brennen du brennst brenne! brannte brennte (zř.) h. gebrannt hořet bringen du bringst bring(e)! brachte brächte h. gebracht přinést, přivézt denken du denkst denk(e)! dachte dächte h. gedacht myslet dingen du dingst ding(e)! dingte / dang dingte / dänge h. gedungen / gedingt najmout, zjednat (koho) dreschen du drischst drisch! drosch / drasch drösche / dräsche h. gedroschen mlátit (obilí) dringen du dringst dring(e)! drang dränge h. gedrungen i. gedrungen naléhat (na) pronikat (do) dürfen du darfst - (lu-lte dürfte h. gedurft smět empfehlen du empfiehlst empfiehl! empfahl empföhle / empfähle h. empfohlen doporučit erlöschen du erlischst erlisch! erlosch erlösche i. erloschen vyhasnout, zhasnout 77 Infinitiv 2.os.jedn.c\ Rozk.zp. \.t Préteritum Konj. préterita Perfektum Zákl. význam essen du isst iss! aß äße h. gegessen jist fahren du fährst fahr(e)! fuhr führe i gefahren h. gefahren jet, jezdit vézt, fidit fallen du fällst fall(e)! fiel fiele i. gefallen padat fangen du fängst fang(e)! fing finge h. gefangen chytat fechten du fichtst ficht! focht föchte h. gefochten šermovat, bojovat finden du findest find(e)! fand fände h. gefunden nalézt, najit flechten du flichtst flicht! flocht flöchte h. geflochten plést, vit fliegen du fliegst fliegte)! flog flöge i. geflogen h. geflogen letět fidit (letadlo) fliehen du fliehst flieh(e)! floh flöhe i. geflohen h. geflohen uprchnout, utíkat vyhýbat se (čemu) fließen du fließt fließ(e)! floss flösse i. geflossen téci fressen du frisst friss! fraß fräße h. gefressen žrát frieren du frierst frier(e)! fror fröre h. gefroren mrznout gären du gärst gär(e)! gor / gärte göre h. / i. gegoren / gegärt kvasit, kynout gebären du gebärst / du gebierst gebäre! / gebier! gebar gebäre h. geboren rodit, porodit geben du gibst gib! gab gäbe h. gegeben dát, dávat gedeihen du gedeihst gedeih(e)! gedieh gediehe i. gediehen dařit se, prospívat gehen du gehst geh(e)! ging ginge i. gegangen jit, chodit gelingen es gelingt geling(e)! gelang es gelänge i. gelungen (po)dařit se gehen du giltst gilt! (zf.) galt gölte / gälte h. gegolten platit, mít platnost genesen du genest genese! genas genäse i. genesen uzdravit se genießen du genießt genieß(e)! genoss genösse h. genossen užíval si (čeho) geschehen es geschieht — geschah geschähe i. geschehen stát se, udát se, přihodit se gewinnen du gewinnst gewinn(e)! gewann gewönne / gewänne h. gewonnen vyhrát, získat gießen du gießt gieß(e)! goss gösse h. gegossen lít gleichen du gleichst gleich(e)! glich gliche h. geglichen rovnat (se) gleiten du gleitest gleit(e)! glitt glitte i. geglitten klouzat glimmen du glimmst glimm(e)! glomm / glimmte glömme h. geglommen doutnat graben du gräbst grab(e)! grub grübe h. gegraben kopat, rýt greifen du greifst greif (e)! griff griffe h. gegriffen sáhnout, sahat haben du hast hab(e)! hatti hatte h. gehabt mít halten du hältst haltte)! hielt hielte h. gehalten držet; zastavit hängen du hängst häng(e)! hing hinge h. gehangen viset hauen du haust hau(e)! hieb hiebe h. gehauen sekat, tít, zranit (sečnou zbraní) 78 Infinitiv 2.os.jedn.c. Rozk.zp. j.c. Préteritum Konj. préterita Perfektum Zákl. význam heben du hebst heb(e)! hob höbe h. gehoben zdvihat, zvednou! heißen du heißt heiß(e)! hieß hieße h. geheißen jmenovat se helfen du hilfst hilf! half hülfe / hälfe h. geholfen pomáhat kennen du kennst kenn(e)! kannte kennte (zf.) h. gekannt znát klimmen du klimmst klimm(e)! klomm / klimmte klömme i. geklommen / geklimmt šplhat, lézt klingen du klingst kling(e)! klang klänge h. geklungen znít kneifen du kneifst kneif(e)! kniff kniffe h. gekniffen štípat, štípnout kommen du kommst komm(e)! kam käme i. gekommen přijít, pfijet können du kannst - konnte könnte h. gekonnt moci, umět kriechen du kriechst kriech(e)! kroch kröche i. gekrochen lézt, plazit se küren du kürst kür(e)! kürte / kor köre h. gekürt / gekoren (z)volit laden du lädst lad(e)! lud lüde h. geladen nakládat, nabíjet, zvát lassen du lässt lass! / lasse! ließ ließe h. gelassen nechat laufen du läufst lauf(e)! lief liefe i. gelaufen h. gelaufen běhat uběhnout, zaběhnout leiden du leidest leid(e)! litt litte h. gelitten trpět leihen du leihst leih(e)! lieh liehe h. geliehen půjčit lesen du liest lies! las läse h. gelesen číst liegen du liegst lieg(e)! lag läge h. gelegen ležet lügen du lügst lüg(e)! log löge h. gelogen lhát mahlen du mahlst mahl(e)! mahlte mahlte h. gemahlen mlit meiden du meidest meid(e)! mied miede h. gemieden varovat se, vyhýbat se melken du melkst melk(e)! melkte / molk mölke h. gemolken / gemelkt dojit messen du misst miss! maß mäße h. gemessen měřit misslingen es misslingt - misslang misslänge i. misslungen ne(po)dar"it se mögen du magst - mochte möchte h. gemocht mít rád müssen du musst - musste müsste h. gemusst muset nehmen di nimmst nimm! nahm nähme h genommen vzít, brát nennen du nennst nenn(e)! nannte nennte (zř.) h.genannt jmenovat, nazývat pfeifen du pfeifst pfeif(e)! pfiff pfiffe h. gepfiffen pískat, hvízdat pflegen du pflegst pfleg(e)! pflog pflöge h. gepflogen pěstovat (co), oddávat se (čemu) preisen du preist preis(e)! pries priese h. gepriesen chválit, velebit quellen du quillst guill! quoll quölle i. gequollen pramenit, bobtnat raten du rätst rat(e)! riet riete h. geraten radit; hádat reiben du reibst reib(e)! rieb riebe h. gerieben třít, strouhat reißen du reißt reiß(e)! riss risse h. gerissen i. gerissen trhat trhat se, prasknout 79 Infinitiv 2.os.jedn.č. Rozk.zp. j.č. Préteritum Konj. préterita Perfektum Zákl. význam reiten du reitest reit(e)! ritt ritte i. geritten s předmětem ve 4 pádě: h. geritten jet, jezdit (na koni, oslu apod.) rennen du rennst renn(e)! rannte rennte (zf.) i. gerannt v některých spojeních: h. gerannt běžet, utíkat riechen du riechst riech(e)! roch röche h. gerochen (být) cítit, vydávat zápach, čichat ringen du ringst ring(e)! rang ränge h. gerungen zápasit rinnen du rinnst rinn(e)! rann ranne / rönne i. geronnen téci, srážet se rufen du rufst ruf(e)! rief riefe h. gerufen volat salzen du salzt salzfe)! salzte salzte h, gesalzen / gesalzt (zf.) (o)solit saufen du säufst saufte)! soff söffe h. gesoffen pit (u zvířat), chlastat saugen du saugst (hl. techn.) saug(e)! sog / saugte söge / saugte (hl. techn.) h.gesogen / gesaugt (hl. techn.) sát schaffen du schaffst schaffte)! schuf schüfe h. geschaffen tvořit, vytvořit schallen du schallst schall(e)! schallte / scholl schallte / schölle h. geschallt znít scheiden du scheidest scheid(e)! schied schiede h. geschieden i. geschieden oddělovat, rozvádět rozloučit se, odejit scheinen du scheinst schein(e)! schien schiene h. geschienen svítit; zdát se scheißen du scheißt scheiß(e)! schiss schisse h. geschissen srát schelten du schiltst schilt! schalt schölte h. gescholten nadávat, lát, plísnit scheren du scherst scher! schor schöre h. geschoren schieben du schiebst schieb(e)! schob schöbe h. geschoben strkat, posunovat schießen du schießt schießte)! schoss schösse h. geschossen střílet schinden du schindest schind(e)! schindete / schund (zf.) schünde h. geschunden trápit, týrat schlafen du schläfst schlaff»! schlief schliefe h. geschlafen spát schlagen du schlägst schlag(e)! schlug schlüge h. geschlagen bit, tlouci schleichen du schleichst schleich(e)! schlich schliche i. geschlichen plížit se schleifen du schleifst schleif(e)! schliff schliffe h. geschliffen brousit schleißen du schleißt schleiß(e)! schliss / schleißte schlisse h. geschlissen / geschleißt trhat, loupat schließen du schließt schließ(e)! schloss schlösse h. geschlossen zavírat, zavřít schlingen du schlingst schling(e)! schlang schlänge h. geschlungen vázat, vinout schmeißen du schmeißt schmeiß(e)! schmiss schmisse h. geschmissen házet schmelzen du schmilzt schmilz! (zř.) schmolz schmölze h. geschmolzen i. geschmolzen tavit tát, rozpouštět se 80 Infinitiv 2.os.jedn.č. Rozk.zp. j.č. Préteritum Konj. préterita Perfektum Zákl. význam schnauben du schnaubst schnaub(e)! schnaubte / schnob schnaubte / schnöbe h. geschnaubt / geschnoben supět, funět schneiden du schneidest schneid(e)! schnitt schnitte h. geschnitten řezat, krájet, střihat schrecken du schrickst schrick! (dnes jen ve slož. slovesech) schrak schräke i. geschrocken lekat se (zast.) schreiben du schreibst schreib(e)! schrieb schriebe h. geschrieben psát schreien du schreist schrei(e)! schrie schriee h. geschrie(e)n křičet schreiten du schreitest schreit(e)! schritt schritte i. geschritten kráčet schwären es schwärt schwärte / schwor (zast.) schwärte h. geschwärt / geschworen (zast.) podebírat se, hnisat schweigen du schweigst schweig(e)! schwieg schwiege h. geschwiegen mlčet schwellen du schwillst schwill! schwoll schwölle i. geschwollen nabývat na objemu, bobtnat, otékat schwimmen du schwimmst schwimm(e)! schwamm schwömme / schwämme hJl geschwommen s udánim trasy, cíle: i. geschwommen plavat schwinden du schwindest schwind(e)! schwand schwände i. geschwunden mizet, ubývat schwingen du schwingst schwing(e)1 schwang schwänge h. geschwungen mávat, kmitat, kývat se schwören du schwörst schwör(e)! schwor / schwur (zast.) schwüre / schwöre h. geschworen přisahat sehen du siehst sieh(e)! sah sähe h. gesehen vidět sein du bist sei! war wäre i. gewesen být senden du sendest send(e)! sandte / sendete sendete (zř.) h. gesandt / gesendet posílat sieden du siedest sied(e)! siedete / sott siedete / sötte h. gesiedet / gesotten vařit (se), vřit singen du singst sing(e)! sang sänge h. gesungen zpívat sinken du sinkst sink(e)! sank sänke i. gesunken klesat sinnen du sinnst sinn(e)! sann sänne / sonne h. gesonnen přemýšlet, přemítat sitzen du sitzt sitz(e)! saß säße h. gesessen sedět sollen du sollst — sollte sollte h. gesollt mít (povinnost něco udělat) spalten du spaltest spalte! spaltete spaltete h. gespalten / gespaltet štípat, štěpit speien du speist spei(e)! spie spiee h. gespie(e)n plivat, chrlit spinnen du spinnst spinn(e)! spann spönne / spänne h. gesponnen příst, spřádat spleißen du spleißt spleiße! spliss splisse h. gesplissen trhat, štípat, splétat sprechen du sprichst sprich! sprach spräche h. gesprochen mluvit 81 Infinitiv 2.os.jedn.č. Rozk.zp. j.c". Préteritum Konj. préterita Perfektum Zákl. význam sprießen du sprießt sprieß(e)! spross sprösse i. gesprossen klíčit, vyhánět, rašit springen du springst spring(e)! sprang spränge i. gesprungen skákat stechen du stichst stich! Stadl stäche h. gestochen bodat, píchat stecken du steckst steck(e)! stak / steckte stäke h. gesteckt vězet (kde) stehen du stehst steh(e)! stand stünde / stände h. gestanden stát stehlen du stiehlst stahl stähle / stöhle h. gestohlen krást steigen du steigst steig(e)! stieg st ege i. gestiegen stoupat sterben du stirbst stirb! starb stürbe i. gestorben zemřít, umírat stieben du stiebst stieb(e)! stob / stiebte stöbe i. / h. gestoben / gestiebt prášit se, létat (na všechny strany) stinken du stinkst stink(e)! stank stänke h. gestunken páchnout, smrdět stoßen du stößt stoß(e)! stieß stieße i. gestoßen h. gestoßen narážet (na) strčit (koho, co) streichen du streichst streich(e)! strich striche h. gestrichen i. gestrichen hladit, odhrnout, natírat, (na)mazat potulovat se, otírat se (o) streiten du streitest streit(e)! stritt stritte h gest ttefl hádat se, plit se tragen du trägst trag(e)! trug trüge h. getragen nosit treffen du triffst triff! traf träfe h. getroffen i. getroffen zasáhnout, potkat, sejít se (s) narazit (na koho) treiben du treibst treib(e)! trieb triebe h. getrieben i. getrieben hnát, dohnat (k), pohánět (co) být hnán (kam) treten du trittst tritt! trat träte h. getreten i. getreten kopnout, šlapat (co) vstoupit (do, na), šlápnout (na) triefen du triefst trief (e)! troff / triefte tröffe / triefte h. getrieft / getroffen kapat, stékat trinken du trinkst trink(e)! trank tränke h. getrunken pit trügen du trügst trüg(e)! trog tröge h. getrogen klamat tun du tust tu(e)! tat Ote h. getan dělat, činit, konat verderben du verdirbst verdirb! verdarb verdürbe h. verdorben i. verdorben zkazit (co) zkazit se, kazit se verdrießen du verdrießt verdrieß(e)! verdross verdrösse h. verdrossen mrzet vergessen du vergisst vergiss! vergaß vergäße h. vergessen zapomenout verlieren du verlierst verlier(e)! verlor verlöre h. verloren ztratit verzeihen du verzeihst verzeih(e)! verzieh verziehe h. verziehen prominout wachsen du wächst wachs(e)! wuchs wüchse i. gewachsen růst wägen du wägst wäg(e)! wog / wägte wöge / wägte h. gewogen / gewägt vážit, odvažovat waschen du wäschst wasch(e)! wusch wüsche h. gewaschen mýt, prát 82 Infinitiv 2.os.jedn.d. Rozk.zp. j.c". Präteritum Konj. préterita Perfektum Zákl. význam weben du webst web(e)! webte / wob wob / webte webte / wöbe wöbe / webte h. gewebt / gewoben h. gewoben / gewebt tkát (v pův. významu) tkát (v přeneseném významu) weichen du weichst weich(e)! wich wiche i. gewichen vzdálit se, ustoupit (čemu) weisen du weist weis(e)! wies wiese h. gewiesen ukázat, ukazovat wenden du wendest wende! wandte / wendete wendete (zř.) h. gewandt / gewendet obrátit werben du wirbst wirb! warb würbe h. geworben dělat reklamu (čemu), ucházet se (o), najímat werden du wirst werd(e)! wurde würde i. geworden stát se (kým, čím, jakým) werfen du wirfst wirf! warf würfe h. geworfen házet wiegen du wiegst wieg(e)! wog wöge h. gewogen vážit (zjišťovat / mít hmotnost) winden du windest wind(e)! wand wände h. gewunden navíjet, ovíjet, vít winken du winkst wink(e)! winkte winkte h. gewinkt / gewunken (již jen v nářečí nebo žertovně) kynout, dávat znamen, wissen du weißt wisse! wusste wüsste h. gewusst vědět wollen du willst wolle! wollte wollte h. gewollt chtit wringen du wringst wring(e)! wrang wränge h. gewrungen ždímat (prádlo) ziehen du ziehst zieh(e)! zog zöge h. gezogen i. gezogen táhnout (co) táhnout (kam), (ode)jit, (odstěhovat se zwingen du zwingst zwing(e)! zwang zwänge h. gezwungen nutit, donutit 83 6.1 Přítomný čas sloves Přítomný čas vyjadřuje děj nebo stav, který právě probíhá resp. je, a často také děj nebo stav, který teprve nastane. 6.1.1 Přítomný čas pravidelných významových sloves (milovat) ich liebe ich arbeiten (pracovat) arbeite (tancovatj ich tanze du liebst du arbeitest du tanzt er tanzt er liebt er arbeitet wir lieben wir arbeiten wir tanzen ihr liebt ihr arbeitet ihr tanzt sie lieben sie arbeiten sie tanzen Přítomný čas se tvoří od infinitivního kmene koncovkami -e, -st, -t, -en, -t, -en. Při časováni sloves se užívá osobních zájmen i v případě, kdy čeština podmět nevyjadřuje: ich komme (přijdu i du wartest (čekúi) wir verstehen (mzuinime) atd. 3. osoba množného čísla se také užívá ke zdvořilému osloveni osob, tzv. „onikání", které odpovídá českému vykání. Osobni zájmeno sie se v tomto případě vždy píše s velkým počátečním písmenem: Wie heißen Sie? Jak se jmenujete? Bitte nehmen Sie Plat/. ľosuifte \c prosím. Sie brauchen kein Geld. ľenize nepotřebujete. Slovesa typu arbeiten (zakončení kmene na -t, -d a některé souhláskové skupiny se zakončením na -m a -n) maji z důvodu snazší výslovnosti rozšířenou koncovku 2. a 3. osoby jednotného čísla a 2. osoby množného čísla o -e-: du arbeitest er badet ihr öffnet du atmest U sloves typu tanzen (kmen zakončený na sykavky -s, -ß, -ss, -z, -tz) odpadá v koncovce 2. osoby jednotného čísla -s-: du reist du schweißt du hasst du hei/t du schwitzt U sloves na -ein se v 1. osobě jednotného čísla často vypouští -e- z této slabiky: ich sammele / sammle ich handele / handle ich bummele / bummle U sloves zakončených na -ern dochází k vypuštěni -e- v 1. os. j. č. méně často, je však možné: ich wandere / (také) wandre ich ärgere / (také) ärgre ich lindere / (také ) lindre atd. V oficiálních projevech se toto -e- v obou případech zpravidla ponechává. V nářečích, hovorovém jazyce a poezii se často vypouští koncovka -e v 1. os. j. č. Toto vypuštěné -e se v psané němčině nahrazuje apostrofem: Mach' ich. Ich schreib' dir. 6.1.2 Přítomný čas nepravidelných významových sloves Většina nepravidelných sloves se časuje v přítomném čase podle pravidelných vzorů uvedených v bodě 6.1.1. U části (asi šedesát) nepravidelných sloves dochází ke změně kmene ve 2. a 3. osobě jednotného čísla. Přehlásku mají ve 2. a 3. os. j. č. až na výjimky nepravidelná slovesa s kmenovou samohláskou -a- a dvojhláskou -au-: schlafen halten laufen (spát) (držet) (běžet) ich schlafe ich halte ich laufe du schläfst du háltst du läufst er schläft er hält er läuft 84 Slovesa typu halten (kmen je zakončen na -t) maji na rozdíl od pravidelných sloves typu arbeiten ve 2. os. j. č. jen koncovku -st a ve 3. os. j. č. jsou bez koncovky: du hältst x du arbeitest er halt x er arbeitet Změnu kmene o • ö má pouze sloveso stoßen. Z častěji užívaných nepravidelných sloves nedochází k přehlásce kmenové samohlásky u: kommen (du kommst, er kommt) saugen (du saugst, er saugt) schaffen (du schaffst, er schafft) Změnu kmenové samohlásky maji ve 2. a 3. os. j. č. nepravidelná slovesa se samohláskou e v kmeni. Toto kmenové -e- se mění na -i- nebo -ie-: (dát) (Jíst) (vidět) (číst) ich gebe ich esse ich sehe ich lese du gibst du isst du siehst du liest er gibt er isst er sieht er liest Z častěji užívaných nepravidelných sloves nenastává tato změna u gehen, heben, pflegen a stehen, která mají v jednotném čísle pravidelné časování, a dále u nepravidelných sloves typu kennen, která se v přítomném čase také časují pravidelně. Nepravidelné časování má v přítomném čase dále sloveso tun a v jednotném čísle sloveso wissen: tun wissen (dělat) (vědět) ich tu(e) ich weiß du tust du weißt er tut er weiß wir tun wir wissen ihr tut ihr wisst 6.1.3 Přítomný čas pomocných sloves Sloveso sein má nepravidelné časování, haben a werden maji nepravidelné tvary ve 2. a 3. os. j. č.: haben (mit) (stat sel ■ ich bin ich habe ich werde du bist du hast du wirst er ist er hat er wird wir sind wir haben wir werden ihr seid ihr habt ihr werdet sie sind sie haben sie werden 6.1.4 Přítomný čas způsobových sloves Způsobová slovesa mají nepravidelné časování v jednotném čísle. Charakteristické je pro ně, že jsou v 1. a 3. os. j. č. bez koncovky. V množném čísle se časuji pravidelně: (sme~t) können (moci) mögen (mit rád) ■ ich darf ich kann ich mag du darfst du kannst du magst er darf er kann er mag wir dürfen wir können wir mögen ihr dürft ihr könnt ihr mögt sie dürfen sie können sie mögen müssen (muset) sollen (mit povinnost) wollen (chtít) ich muss ich soli ich will du musst du sollst du willst er muss er soli er will wir müssen wir sollen wir wollen ihr müsst sie müssen ihr solit ihr wollt sie sollen sie wollen 85 6.2 Slovesa s předponami (složená slovesa) Podobné jako v češtině je i v němčině většina sloves tvořena předponami. Na rozdíl od češtiny se v němčině některé předpony v určitých gramatických situacích od základního slovesa oddělují, zaujímají v jednoduché větě poslední místo a tvoří tzv. přísudkový rámec (viz 14.4.1). Tradičně se německé slovesné předpony děli na tři skupiny: odlučitelné neodlučitelné nikdy odlučitelné a někdy neodlučitelné Současné německé gramatiky považuji za předpony pouze předpony neodlučitelné. Vzhledem k dosavadní praxi výuky němčiny u nás zachováváme tradiční dělení. 6.2.1 Slovesa s odlučitelnými předponami Odlučitelné předpony maji a) charakter předložek: ab-, an-, auf-, aus-, bei-, ein- (zastupuje předložku in), mit-, nach-, vor-, zu-; b) charakter příslovci: empor-, fort-, her- (herab-, heran- atd.). hin- (hinauf-, hinaus- attL), los-, nieder-, vorbei-, weg-, weiter-, zurück-, zusammen- aj. Od základního slovesa se tyto předpony odděluji v přítomném čase, préteritu a rozkazovacím způsobu. Odlučitelné předpony, částice atd. se od základního slovesa neodděluji v infinitivu, participiích a ve vedlejších větách, pokud v nich sloveso zaujímá poslední pozici. Podrobnější vysvětleni a příklady viz příslušné oddíly. Příklady: ablegen Wir legen an der Garderobe ab. Odloiime si v Šatně. anbieten Was bieten Sie uns an? Co mim nabídnete? aufgehen Wann geht die Sonne auf? Kdy vychází slunce? ausfüllen Ich fülle das Formular aus. Vyplním formulář. beitragen Das trügt /ii seiner Popularität bei. lo přispívá k jeho popularitě. einkaufen Sic kauft immer morgens ein. Nakupuje vidy ráno. mitnehmen Nehmt ihr mich mit? Vezmete mě l sehou? nachsehen Ich sehe gleich nach. Hned w podivám. vorschlagen Was schlagt ihr vor? Co navrhujete? zumachen Ich mache noch die Tür zu. Zavřu ještě dveře. vorbeikommen Ich komme morgen vorbei. Ziistavim se zítra. weiterfahren Wir fahren sofort weiter. Ihned pojedeme dál. zurückkommen Wann kommst du zurück? Kdy se vrátíš'.' hereinkommen Bitte kommen Sie herein! Vstupte prosím! hinaufgehen Gehn Sie die Treppe hinauf! Jděte po schodech nahoru! Podobně se chovají i další složená slovesa, jejichž první složkou je podstatné nebo přídavné jméno. 86 Příklady: stattfinden Wann findet die Vorstellung statt? Kdy se koná to představeni? teilnehmen Wir nehmen an der Feier teil. Zúčastníme se té slavnosti. wehtun Der Kopf tut mir weh. Bali nie Iiiava. feststellen Der Lehrer stellt die Fehler fest. Učitel ty chyby zjisti. Jen ojediněle je první složka složených sloves tohoto typu neodlučitelná: lobpreisen Er lobpreist ihn. Chvalořeči mu. staubsaugen Sie staubsaugt regelmäßig. Pravidelně luxuje. Avšak: Staub saugen ► Sie saugt Staub, (stejný význam) Jako jednoduchá slovesa se chovají všechna slovesa odvozená od složených podstatných jmen: ohrfeigen (fackovat) ► ich ohrfeige - odvozeno od e Ohrfeige (facka) frühstücken (snídat) • ich frühstücke - odvozeno od s Frühstück (snídaně) nachtmahlen (večeřet) ► ich nachtmahle - odvozeno od s Nachtmahl (večeře) Poznámka: Velký počet původně složených sloves zanikl v souvislosti s pravopisnou reformou z roku 1998, kdy se jednotlivé složky začaly psát zvlášť: kennen lernen, Maschine schreiben, Rad fahren, sitzen bleiben, spazieren gehen, übel nehmen, wohl tun a mnoho dalších. 6.2.2 Slovesa s neodlučitelnými předponami Neodlučitelná předpony be-, emp-, ent-, er-, ge-, miss-, ver-, voll-, zer- se nikdy neoddělují od základního slovesa, jsou s nim spojeny ve všech slovesných tvarech a jsou vždy neprízvučné. Prízvuk je na slovesném kmeni. Příklady: beherrschen Ich beherrsche zwei Fremdsprachen. Ovládám dva cizí jazyky. empfinden Empfindest du Sympathie für ihn? Pociťuješ k němu sympatii.' entstehen Wie entsteht Leben? Jak vzniká život? erreichen Wir erreichen immer unser Ziel. Vždy dosáhneme svého cíle. gehören Wem gehört der Sportwagen? Komu patři ten sportovní vůz? misstrauen Sie misstraut ihrem Mann. Nedůvěřuje svému muži. verkaufen Wann verkauft ihr die Villa? Kdy prodáte tu vilu? vollenden Sie vollenden das Projekt nächstes Jahr. Dokončí ten projekt příští rok. zerreißen Warum zerreißt du die Dokumente? Proč trháš ty dokumenty? Podobně je tomu i v ostatních slovesných časech a tvarech. K tvoření participia II viz 6.6.4. Jsou-li u slovesa dvě předpony, jedna odlučitelná a jedna neodlučitelná, řídi se odlučitelnost jejich poradím. Je-li na prvním miste neodlučitelná předpona, tvoří sloveso vždy nedělitelný celek a prízvuk je vždy na odlučitelné předponě: 87 D veranstalten Wer veranstaltet das Festival? Kdo pořádá ten festival? beantragen Sk- beantragen einen Sonderurlaub. /iiiluji o zvláštní dovolenou. Je-li na prvním místě odlučitelná předpona, odděluje se od základního slovesa v přítomném čase, préteritu a rozkazovacím způsobu jako u sloves v oddílu 6.2.1: anvertrauen Sie vertraut ihm die Kinder an. Svěřuje mu děti. vorbereiten Wir bereiten alles für morgen vor. Připravíme všechno na zítřek. Da- Jagei umstellen das W ild Lavci obkličuji zvěř. V ojedinělých případech kolísá odlučitelnost i při stejném významu: Man führt ihn in ein Krankenhaus über. Man überführt ihn in ein Krankenhaus. Převálejí ho do nemocnice. Wir siedeln bald über. Wir übersiedeln bald. Hrzy sc přestěhujeme. 6.2.3 Slovesa s předponami někdy odlučitelnými a někdy neodlučitelnými Malá skupina předpon má kolísavou odlučitelnost. Jsou to předpony durch-, über-, um-, unter-, wider-, a wieder-. V mnoha případech je příslušná předpona i u téhož slovesa jednou odlučitelná, jednou neodlučitelná. Většinou je to však spojeno s významovými rozdíly. Pravidla pro stanoveni odlučitelnosti jsou dosti komplikovaná, a přesto nejsou spolehlivá. Odlučitelnost je třeba si osvojit spolu se slovesem v každém konkrétním významu a v případě nejistoty raději ověřit ve slovníku. Pro ilustraci uvádíme několik příkladů: durchlaufen Der Zug läuft his nach Zürich durch. Vlak projildi al do Curychu. Sie durchläuft die Strecke in 2 Minuten. Uběhne tu trať za 2 minuty. übersetzen Wer setzt uns über? Kdo nás převeze (na druhý břeh)'.' Wer übersei/t den Text? Kdo přeloží ten text? umstellen Wir stellen die Möbel um. Přestavíme nábytek. 88 Cvičení k 6.1 - 6.2 I Cvičení 113 ^™ Zeptejte se na záliby a reagujte pomocí nápovědy podle vzoru: singen / Schwester -* Singst du gern? Nein, ich singe nicht. Aber meine Schwester singt gern. 1. nähen / Tochter 2. angeln / Vater 3. reiten / Cousin 4. wandern / Sohn 5. stricken / Mutter 6. reisen / Mann 7. baden / Frau 8. häkeln / Oma I Cvičení 114 ^™ Zeptejte se na činnosti ve volném čase a reagujte pomocí nápovědy podle vzoru: Ausflüge machen / Eltern -» Macht ihr oft Ausflüge? Nein, wir machen nur selten Ausflüge. Aber unsere Eltern machen oft Ausflüge. 1. fernsehen / Enkelkinder 2. ins Kino gehen / Kinder 3. im Garten arbeiten / Großeltern 4. feiern / Arbeitskollegen 5. ins Ausland fahren / Freunde 6. Partys veranstalten / Nachbarn 7. Gesellschaftsspiele spielen / Kommilitonen 8. streiten / Altersgenossen Cvičení 115 ^™ Zeptejte se pomocí nápovědy osoby, které a) tykáte b) vykáte Sport treiben ► a) Treibst du Sport' b) Treiben Sie Sport? 1. verheiratet sein 2. Sinn für Humor haben 3. Fremdsprachen beherrschen 4. seine Kenntnisse erweitern 5. oft darüber reden 6. immer weise handeln 7. an Gott glauben 8. den Tod fürchten Cvičení 116 Doplňte správne tvary slovesa sein: I. Ich_Rudi und das Sa- bine. Wir _aus Linz. Und Sie _Herr Fischer, nicht wahr? 2. Ja, mein Name_Fischer. _ihr schon lange da?_ du nicht müde. Sabine? Und wo_ die anderen? 3. Die_noch auf dem Bahnsteig. Cvičení 117 Doplňte správné tvary slovesa haben: I. Mutti._du etwas zum Essen? Wir Riesenhunger. Pech. Ich _nichts . Vati noch Geld. _ schon wieder die Snackbar da drüben _du vielleicht eine besse- 2. Ihr_ mit. Hoffentlich _ Kurt, die Kinder. Hunger._ auf? Oder_ re Idee? Cvičení 118 Doplňte podle smyslu sloveso können nebo müssen ve správném tvaru: I._du uns bitte helfen? Wir _schnell die Alle Mühle erreichen und_den Weg nicht finden. Es _ aber nicht weit von hier sein, ich auch mal überlegen. Ja. _ich euch helfen. Von _ihr der grünen Markierung folgen. Ihr_aber auch am Bachufer entlang gehen. 3. Dann_du uns nur noch den Weg zur Kreuzung zeigen. Und vielen Dank! 4. Schon gut. man_sich gegenseitig helfen. :. Da vielleicht der Kreuzung aus 89 I Cvičení 119 Doplňte správné tvary slovesa mögen a přeložte: I. Was soll ich eigentlich kochen? Du _keine Kartoffeln. Erich _keine Klöße und ihr beiden _keinen Reis. Nur ich_ alles! 2. sein. Aber Männer LS nicht, wenn man sie kritisiert. Übrigens, dich _wir beide gern, mein Schal/.! I Cvičeni 120 Doplňte podle smyslu sloveso dürfen nebo wollen ve správném tvaru: 1. Jens, ich_dir etwas sagen. Ihr _unseren Rex nicht reizen. Tiere _man nicht quälen. Du_ es deinen Kameraden einfach nicht erlauben. _du. dass wir im Haus einen bissigen Hund haben?_ihr ihn nicht lie- ber dressieren? 2. Mutti._ ich etwas dazu sagen? Wir er nicht gehorchen . ihn dressieren, aber _uns nicht gehorchen. . wir ihn dann bestrafen? Kitern . ja auch Kinder bestrafen, wenn sie Cvičení 121 Doplňte podle smyslu sloveso haben nebo sollen ve správném tvaru: Ralf! Elke! Ihr _ _sofort nach Hause _den Garten _Mutti auch ei- kommen! Du. Ralf._ gießen und für Elke_ ne Überraschung. 2. Was_ das bedeuten? Wir ja Ferien. Seit wann denn Kinder in den Ferien arbeiten? Kinder _ja auch ein Recht auf Erholung. 3. Hört mal. ich_auch nicht viel Zeit. _ich es noch mal wiederholen? Ihr _heute noch viel zu tun! I Cvičení 122 Která způsobová slovesa chybějí v těchto příslovích a ustálených rčeních? Doplňte je ve správném tvaru a uveďte česká přísloví a rčení stejného nebo obdobného významu: 1. Man_den Tag nicht vor dem Abend loben. 2. Was du heute_ besorgen, das ver- schiebe nie auf morgen. 3. Man_alles, wenn man nur 4. Man_mit den Wölfen heulen. 5. Wenn es am besten schmeckt._ man aufhören. 6. Niemand_zwei Herren dienen. 7. Was ein Häkchen werden__krümmt sich beizeiten. I Cvičení 123 Přeložte pomocí způsobového slovesa: 1. Mohu se na něco zeptat? 2. Nemám ho ráda. 3. Už ho nemohu ani vidět. 4. Co mám dělat? 5. Je třeba mít trpělivost. 6. NezabijeS. (5. boží přikázání) 7. Smím prosit? 8. Musí to být? 9. Co to bude? (otázka prodavače) 10. Čím posloužím? (otázka prodavače) 11. Uvidíme! I Cvičení 124 Ptejte se a reagujte podle smyslu kladné nebo záporně: Englisch sprechen / ein moderner Wissenschaftler ► Sprichst du Englisch? Ja. ich spreche Englisch. Ein moderner Wissenschaftler spricht Englisch. seine Schüler schelten / ein guter Pädagoge * Schiltst du deine Schüler? Nein, ich schelte meine Schüler nicht. Ein guter Pädagoge schilt seine Schüler nicht. 1. alles essen / ein armer Student 2. Auto fahren / eine moderne Frau 90 3. viel lesen / ein viel beschäftigter Unternehmer 4. sein Wort halten / ein Mann von Charakter 5. im Haushalt helfen / ein guter Ehemann 6. die Kinder schlagen / ein guter Erzieher 7. schnell vergessen / ein älterer Mensch 8. stehlen / ein ehrlicher Bürger Cvičení 125 ^™ Dejte slovesa v závorce do správného tvaru a přeložte: 1. Jetzt (wissen) ich. woher der Wind (blasen). 2. Warum (lassen) du mich nicht in Ruhe? 3. Was man (versprechen), (müssen) man auch halten. 4. Ihm (geraten) alles, was er (anfangen). 5. Wo er (hintreten), da (wachsen) kein Gras mehr. 6. Wenn du es (tun), dann (sein) wir geschiedene Leute. 7. Er (halten) die Augen offen. 8. Er (tragen) das Herz auf der Zunge. 9. Er (werfen) mit Geld um sich. Cvičení 126 Dosaďte do přísloví jedno z uvedených sloves ve správném tvaru a uveďte české přísloví stejného nebo obdobného významu: brechen, empfehlen, lallen, fressen, gehen, graben, nachgeben, verderben, waschen 1. Eine Hand_die andere. 2. Der Apfel_ _ nicht weil vom Stamm. 3. In der Not_ _der Teufel Fliegen. 4. Der Klügere_. 5. Unkraut_nicht. 6. Der Krug_so lange zum Brunnen. bis er_. 7. Gute Ware_sich selbst. 8. Wer andern eine Grube_, _selbst hinein. Cvičení 127 Přeložte pomocí sloves (aus)sehen, geben, laufen, nehmen, raten, sprechen, treffen, tun: 1. Jak lo vypadáS? 2. Mě raní mrtvice! (Mě trefí šlak!) 3. To leze do peněz. 4. Je něco nového? 5. Jak se to vezme! 6. Mluvíte spolu? (tykání) 7. To mi nedělá dobře. 8. Co mi radíš? 9. To je ti podobné! Cvičení 128 ^™ Odpovězte kladně. V odpovědi vypusťte způsobové sloveso: Wollen Sie das Fenster aufmachen? -* Ja, ich mache es auf. 1. Wollen Sie den Mantel ablegen? 2. Können Sie auch meine Freundin einladen? 3. Wollen Sie den Rock anprobieren? 4. Wollen Sie das alte Motorrad verkaufen? 5. Darf ich den Fernsehapparat abstellen? 6. Sie wollen die abgefahrenen Reifen ersetzen? 7. Können Sie mir die Prämien gleich auszahlen? 8. Können Sie die erste Strophe vorsingen? r Cvičení 129 Vyličte krátkými větami v 1. osobě jednotného čísla průběh všedního dne: früh aufstehen ► Ich stehe früh auf. 1. allein frühstücken 2. die Wohnung um sieben verlassen 3. nach Feierabend im Supermarkt einkaufen 4. nachmittags ein wenig ausruhen 5. nicht gern aufräumen 6. lieber spazieren gehen 7. nach dem Abendessen Geschirr abwaschen 8. abends selten ausgehen 9. lieber fernsehen 10. beim Fernsehen manchmal einschlafen I Cvičení 130 ^™ Řekněte, co dělá nejvyšší představitel státu: Amnestien erlassen -» Er erlässt Amnestien. 1. offizielle Besuche empfangen 2. Botschafter ernennen und abberufen 3. Orden und Auszeichnungen verleihen 4. Paraden abnehmen 5. Gesetze bestätigen (S. feierlichen Akten beiwohnen 91 7. Staatsverträge unterzeichnen 8. an wichtigen politischen Veranstaltungen teilnehmen I Cvičeni 131 Dejte slovesa v závorce do správného tvaru a odluči-telné předpony na patřičné místo ve větě: I Was (machen) ein Filmlaborant? 2. Er (vervielfältigen) bereits vorhandene Filmstreifen. 3. Dazu (bedienen) er moderne Maschinen und Anlagen 4. Durch Tricks (verändern) er das Bild und (hervorrufen) bestimmte Wirkungen. 5. Er (arbeilen) mit verschiedenem Filmmaterial, (beherrschen) das Entwickeln und (aufnehmen) Filmtitel. 6. Er (verwenden) auch elektronische Geräte, (herstellen) Videokopien und (uberspielen) Filme .ml \ ideoband 92 6.3 Zvratná slovesa Zvratným slovesem rozumíme spojeni slovesa se zvratným zájmenem: sich freuen (lěiil se) sich Betzen (posadu se / sednout si) sich vorbereiten (připravil se / si) Zvratné zájmeno v tomto spojeni naznačuje, že děj vyjádřený slovesem se vztahuje na podmět. Některá německá slovesa maji jen zvratný tvar: sich schämen (stydět se). jiná mohou být užita podle okolnosti se zvratným zájmenem nebo bez něho: waschen / sich waschen (mýt/mýt se). 6.3.1 Časování zvratných sloves Je-li zvratné zájmeno ve 3. pádě, vyžaduje sloveso obvykle další doplněni v pádě čtvrtém: Ich kaufe mir ein Krötchen. Koupím si housku. Ich wasche mir die Ilaare. (U)myju si vlasy. Warum setzt du dir den Hut auf.' Proč si nasazuješ klobouk? Ich muss es mir noch überlegen. Musini si lo ještě rozmyslel. Pozor na významové rozdíly v tvarově rozlišených osobách: Stellen Sie sich vor! Představte sc' nebo Představte si! Ale! Stell dich vor! Představ se! sich schämen sich waschen (stydět se) (mýt se) Stell dir vor! Představ si! ich schäme mich ich wasche mich du schämst dich du wäschst dich Rozkazovací způsob zvratných sloves viz 6.4.1. V ostatních slovesných tvarech (futuru, préteritu, perfektu atd.) platí pro er schämt sich er wäscht sich wir schämen uns wir waschen uns ihr schämt euch ihr wascht euch užívání zvratných zájmen stejná pravidla jako v přítomném čase. sie schämen sich sie waschen sich 6.3.2 Rozdíly mezi češtinou (představit si něco) (mýt si ruce) a němčinou 1 České zvratné zájmeno se / si se při časováni v jednotlivých osobách nemění (těším se, těšíš se, ... těšíme se atd.. koupím si, koupíš si, ... koupíme si atd.), v němčině ich freue mich, du freust dich atd. ich stelle mir (etwas) vor ich wasche mir (die Hände) du stellst dir (etwas) vor du wäschst dir (die Hände) er stellt sich (etwas) vor er wäscht sich (die Hände) wir stellen uns (etwas) vor wir waschen uns (die Hände) ihr stellt euch (etwas) vor ihr wascht euch (die Hände) 2 Řada českých zvratných sloves nemá v němčině zvratný sie stellen sich (etwas) vor sie waschen sich (die Hände) ekvivalent, tzn., že německá slovesa téhož významu nejsou Při časování zvratných sloves jsou tvary zvratného zájmena v 1. a 2. osobě jednotného i množného čísla shodné s tvary osobních zájmen (mir/mich, dir/dich, uns, euch). Ve 3. osobách je stejně jako v infinitivu tvar sich. Zájmeno sich se píše s malým počátečním písmenem i ve zdvořilém osloveni: Warum set/en Sie sich nicht? K postavení zvratného zájmena ve větě viz 13.2.3. Zvratné zájmeno může být ve větě užito ve 3. nebo 4. pádě (srovnej s českým si / se), tvaroslovné rozlišení je však možné jen v 1. a 2. os. j. č. (mir x mich, dir x dich). Tvary uns, euch a sich plni funkci 3. i 4. pádu. zvratná. Příklady: ablegen baden blit/en ersticken ertrinken fragen gefallen gelingen genesen geschehen odložit si koupal se blýskal se udusil se utopil se ptát se Ubil se (po)dařit se uzdravil se udat se. přihodit se 93 heiraten oženil se. vdát se heilen hojit se heißen jmenovat se lachen smát se lächeln usmívat se lernen učit se passen hodit se passieren udát se, přihodit se prahlen chlubit se scheinen zdát se spielen hrát si umziehen přestěhovat se versuchen pokusit se werden stát se (čím) zerbrechen rozbit se zerfallen rozpadnout se zersplittern roztříStit se zurückkehren vrátil se zurückkommen vrátit se atd. V některých případech má čeština i nezvratné synonymum: ertrinken (utopit se/utonout) versuchen (pokusil se / zkusil) Některá německá slovesa jsou současné přechodná i ne-přechodná, tzn., že děj vyjádřený slovesem se může vztahovat jednou na předmět, jindy na podmět, aniž by to bylo rozlišeno reflexivitou (zvratností): ersticken (udusil někoho, něco i udusit se) /.erbrechen (rozbil něco i rozbít se) aj. U některých německých sloves není užití zvratného zájmena na rozdíl od češtiny nutné; v takových případech se obvykle vynechává: Er duscht (sich) kalt. Sprchuje se ve studené vodě. Er setzt (sich) den Hut auf. Nasazuje si klobouk. 3 Týká-li se děj vzájemného vztahu dvou nebo více subjektů, mohou být v němčině zvratná zájmena uns, euch, sich v některých případech zastoupena recipročním zájmenem einander, takže lze totéž vyjádřit i několika způsoby: Müsst ihr denn immer streiten? Müsst ihr euch denn immer streiten? \1iisst ihr denn immei miteinander streiten? Cožpak se musile pořád hádal'.' Zájmeno einander však působí v moderní němčině poněkud přepjatě, proto se dává přednost spíše sich, které může být k vyjádření vzájemnosti posíleno příslovcem gegenseitig: Sie trösten sich gegenseitig. Utěšují se navzájem. Současné užiti sich s einander nebo einander s gegenseitig se považuje za stylistickou chybu. 4 Němčina má navíc možnost použit přivlastňovacího zájmena k náhradě zvratného zájmena u některých sloves, která mohou, ale nemusí být zvratná: Wasch dir die Hände! Wasch deine Hände! Umyj si ruče! Messen Sie sieh die Temperatur' Messen Sie Ihre Temperatur! Změřte si teplotu.' 94 Cvičení k 6.3 Cvičení 132 Tvořte otázky podle vzoru a odpovídejte záporně: sich nicht schämen -» Schämst du dich nicht? Nein, ich schäme mich nicht. -» Schämt ihr euch nicht? Nein, wir schämen uns nicht. -» Schämen Sie sich nicht? Nein, ich schäme mich nicht. 1. sich wohl fühlen 2. sich nicht irren 3. sich Sorgen machen 4. sich nicht fürchten 5. sich daran erinnern 6. sich nicht amüsieren Cvičení 135 ™ Přeložte: 1. Hans Meyer se cítí šťasten. 2. Všechno se mu dan. 3. Prosazuje se v povolání, vydělává si hodné peněz a úspěšně se věnuje golfu. 4. Právě si kupuje nový mercedes. 5. Jeho přítelkyně se mu líbí. hodí se k němu a výtečně si rozumějí. 6. Hans se těší na každé setkání. 7. Brzy se chce oženit a chce se nastěhovat do nového bytu. 8. „Co si mohu ještě přát?" usmívá se spokojeně. 9. „Zaslouží si vůbec tolik štěstí?" ptají se jeho známí. I Cvičení 133 Doplňte zvratně zájmeno a odpovězte kladně: Freust du_schon auf die Party? -» Freust du dich schon auf die Party? Ja, ich freue mich schon (auf die Party). 1. Rasierst du_noch? 2. Kämmt sie_ _noch? 3. Du schminkst_ _noch? 4. Zieht ihr_schon an? 5. Trocknest du_noch die Haare? 6. Widmet ihr_den Gästen? 7. Unterhalten_die Gäste gut? 8. Benehmt ihr_anständig? 9 Cvičeni 134 Ptejte se a odpovídejte podle vzoru: sich mit etwas vertraut machen / die Reiseroute -» Wollen Sie sich noch mit etwas vertraut machen? Ich will mich noch mit der Reiseroute vertraut machen. 1. sich etwas bereitlegen / die Reisedokumente 2. sich über etwas informieren / die Abfahrtszeit 3. sich etwas ansehen / die Autokarte 4. sich mit jemand in Verbindung setzen / das Reisebüro 5. sich etwas kaufen / der Reiseführer 6. sich etwas notieren / ein paar Adressen 7. sich von jemand verabschieden / die Wirtin 95 6.4 Rozkazovací způsob Rozkazovací způsob vyjadřuje výzvu, příkaz, prosbu, varování, napomenuti apod. Adresátem může být jedna nebo více osob. 6.4.1 Rozkazovací způsob pravidelných sloves Jednotné číslo Množné číslo spiel(e)! (hraj!) spielt! (hrajte!) warte! wartet! hand(e)le! handelt! förd(e)re! fördert! rasier(e) dich! rasiert euch! schäm(e) dich! schämt euch! stell(e) dir vor! stellt euch vor! Zdvořilá forma spielen Sie! (hrajte!) warten Sie! handeln Sie! fördern Sie! rasieren Sie sich! schämen Sie sich! stellen Sie sich vor! Rozkazovací způsob se tvoří od přítomného kmene slovesa koncovkou -e, případné samotným přítomným kmenem v čísle jednotném a koncovkou -t/-et v čísle množném. Tvar rozkazovacího způsobu v množném čísle je shodný se slovesným tvarem 2. osoby množného čísla přítomného času. Těchto tvarů se užívá při osloveni osob, kterým tykáme. Osobních zájmen du a ihr se (až na výjimku - pozn. 1) nepoužívá. Zdvořilé formy je třeba použit, jestliže osloveným osobám vykáme. Z gramatického hlediska jde o 3. os. mn. č. konjunktivu přítomného času (viz 6.9.1), osobní zájmeno je za slovesným tvarem. Zdvořilá forma podobně jako v češtině nerozlišuje jednotné a množné číslo. Zvratná zájmena jsou dich / dir pro číslo jednotné, euch pro číslo množné a sich ve zdvořilé formě. V jednotném čísle se dnes u sloves, kde je možnost volby, dává přednost tvaru bez -e. Vypuštěné -e nenahrazujeme apostrofem: Mach schnell! Dělej rychle! Kauf das Buch nicht! Nekupuj tu knihu! Reich mir die Hand! Podej mi ruku! Stell die Tasse auf den Tisch! Postav Mlék na stůl! V oficiálních projevech se -e zpravidla nevypoušti. Ve spisovné němčině se -e v jednotném čísle ponechává: u sloves, jejichž kmen konči na -t nebo -d Arbeite fleißiger! Pracuj pilněji! Melde dich bei der Polizei! Přihlas se na policii! u sloves, jejichž kmen končí na souhlásku + m nebo n Atme langsamer! Dýchej pomaleji! Öffne die Tür! Otevři dveře! Jestliže však tomuto m nebo n předchází souhláska m, n, r, I nebo h, je možno -e vypustit: Trimm(e) dich! Bud Jit / Udržuj si kondici! Lernte) fleißiger! Uč se pilněji! Zähm(e) dich! Kroť se! u sloves zakončených na -ein, -ern, přičemž kmenové -e- je možno vypustit Samm(e)le die Stimmen! Posbírej hlasy! Arg(e)re dich nicht! Nezlob se! Poznámky: 1 Osobních zájmen du a ihr ve spojení s rozkazovacím způsobem se užívá jen při záměrném zdůraznění osob, na které se obracíme: Sag du es ihm! Řekni mu to ty! Kauft ihr die Flasche! Kupte tu láhev vy! 2 Zahrnuje-li mluvčí mezi oslovené osoby i sebe (v češtině rozkazovací způsob 1. osoby množného čísla), užívá němčina 1. os. mn. č. konjunktivu přítomného času. Tvarově se shoduje kromě slovesa sein se stejným tvarem přítomného času. Zájmeno wir je za slovesným tvarem: Machen wir eine Ausnahme! Udělejme výjimku! Lernen wir das Lied! Naučme se tě písni! 96 3 Odlučitelné předpony se v rozkazovacím způsobu oddělují a jsou zpravidla na konci věty: Mach das Fenster aul! Otevři okno! Stellt die Arbeit ein! Zastavte prúci! 4 V hovorovém jazyce se v rozkazovacím způsobu často užívá částice mal: Warte mal! Počkej! Schauen Sie mal! Podívejte se! 6.4.2 Rozkazovací způsob nepravidelných sloves Pomocná slovesa haben a werden tvoří rozkazovací způsob pravidelně. Tvary slovesa sein jsou: Jednotné číslo Množné číslo Zdvořilá forma sei! (bud!) seid! (budte!) seien Sie! (budte!) Způsobová slovesa s výjimkou wollen rozkazovací způsob netvoři. Wollen tvoří rozkazovací způsob pravidelně (wolle!, wollt!, wollen Siel). Většina nepravidelných sloves tvoří rozkazovací způsob podle vzorů uvedených v 6.4.1. Pouze u sloves, která mají ve 2. a 3. osobě jednotného čísla změnu kmenové samohlásky e > i / ie, je tato změna závazná i pro jednotné číslo rozkazovacího způsobu (viz přehled nepravidelných sloves na str. 77). Koncovka -e u těchto sloves v jednotném čísle vždy odpadá. Ostatní tvary, tj. množné číslo a zdvořilá forma, jsou tvořeny pravidelně. Příklady: Jednotné číslo Množné číslo Zdvořilá forma iss' esst! essen Sie! gib! gebt! geben Sie! hilf! helft! helfen Sie! lies! lest! lesen Sie! nimm! nehmt! nehmen Sie! sprecht! sprechen Sie! Sloveso sehen má vedle tvaru sieh! také tvar siehe!, kterého se užívá v odkazech v literatuře: siehe Seite 8 (viz strana S). Nepravidelná slovesa tun a wissen mají v rozkazovacím způsobu tvary: Jednotné číslo Množné číslo Zdvořilá forma tu! tut! tun Sie! wisst! wissen Sie! 6.4.3 Opisné formy rozkazovacího způsobu Rozkazovací způsob je možno s jemnými stylistickými rozdíly nahradit jinými jazykovými prostředky, např.: 1 kombinací významového slovesa se způsobovým slovesem: Ihr sollt still sein! Buďte zticha! Du musst jetzt gehen! Už. musíš jit! Wollen Sie das Fenster schließen? Zavřete prosím okno? Du darfst nicht so laut sprechen! Nesmíš mluvil lak nahlas! 2 kombinací významového slovesa se slovesem lassen: Lasst uns gehen! Pojďme! Půjdeme! Lass uns Tennis spielen! Pojď si zahnit tenis! 3 přítomným časem: Du verschwindest jetzt! Teď zmizíš! Sie /eigen mir jetzt Ihre Dokumente! Teď mi ukážete dokladx! 4 infinitivem: v nápisech, ústních pokynech a povelech Langsam fahren! Jeďte pomalu! Nicht hinauslehnen! Nevyklánějte se! 97 Einsteigen! Nastupovat! Beim Aussteigen bitte beeilen! Urychleni' si vystupte! Antreten! Nástup! Feuer einstellen! Palbu zastavit! v návodech k použiti Das Gerät ans Netz ansehließen. Připojte přistroj na síť. Die Taste A drücken. Stiskněte tlačítko A. Die gewünschte Lautstärke einstellen. Nastavte žádanou hlasitost. v kuchařských receptech Das Obst schälen und in Würfel schneiden. Ovoce oloupejte a nakrájejte na kostky. Die Butter erhitzen, den Salat zugeben und kurz dünsten lassen. Rozpalte máslo, přidejte salát a nechte krátce podusit. Cvičeni k 6.4 I Cvičení 136 ^™ Vytvořte z daných spojení všechny tvary rozkazovacího způsobu: seine Sachen einpacken -» Pack deine Sachen ein! Packt eure Sachen ein! Packen Sie Ihre Sachen ein! a) 1. jemand fragen 2. nichts fürchten V nicht weinen 4 sich schämen 5. sich das gut merken d. sofort aulhören 7. es nicht weitererzählen 8. sich um sich selbst kümmern b) 1. nicht schlafen 2. deutlich sprechen 3. nicht hingehen 4. still sein 5. es nicht vergessen 6. die Klappe halten 7. sich das ansehen 8. es ihm nicht übel nehmen 9. mich anrufen I Cvičení 137 Vydejte pokyny a) malému pacientovi b) dospělému pacientovi: noch einen Augenblick warten » a) Warte noch einen Augenblick, bitte! b) Warten Sie noch einen Augenblick, bitte! 1. sich die Temperatur messen 2. den Mund öffnen 3. ,.a" sagen 4. den Ärmel aufkrempeln 5. tief atmen 6. husten 7. sich auf den Untersuchungstisch legen 8. sich umdrehen 9. sich wieder anziehen I0. das Medikament regelmäßig einnehmen 98 I Cvičení 138 ™ Dejte pokyny, které zanechala matka synovi, do správného tvaru: 1. Ich komme heute etwas später nach Hause. 2. (sein) vernünftig und (machen I keine Dummheiten! 3. (reinlassen) niemand! 4. Und (fernsehen) nicht den ganzen Nachmittag! 5. (abwaschen) das Geschirr, (füttern) den Papagei und (aufräumen) dein Zimmer! 6. Und (rauchen) nicht auf dem Klo! 7. (lernen) ein bisschen und dann (ausführen) den Hund! 8. Aber bevor du weggehst, (abstellen) den Fernseher, (zumachen) die Fenster und (abschließen) die Tür! Cvičení 141 — Přeložte výzvy pomoci infinitivu: 1. Dávejte prosím pozor! 2. Nastupte si prosím! 3. Nekuřte! 4. Nevy klanějte se! 5. Nerušte! 6. Prosím nedotýkejte se! 7. Neplivejte prosím na zem! 8. Opřete se prosím! 9. Zde otevřete! I Cvičení 139 ^™ Formulujte pokyny ze cvičení 138 pro dvě ratolesti! Cvičeni 140 Přeložte: 1. Podívej se! 2. Dělej (použijte tun), co chceš! 3. Stůj! 4. No počkej! 5. Chyťte (použijte halten) zloděje! (tykání) 6. Nechte mě na pokoji! (tykánii 7. Poslyš! 8. Ted ukaž. co umíš! 9. Nezlobte se na mé! (vykání) 10. Nevěřte mu! (vykání) 11. Pojďme! 12. Nemluvme už o tom! 6.5 Budoucí čas (futurum) V němčině jsou dva typy budoucího času - futurum I (tzv. 1. budoucí čas) a futurum II (tzv. 2. budoucí čas). Jejich gramatická funkce je přesně vymezena. 6.5.1 Futurum I ich werde schlafen ich werde mich beherrschen (budu spát) (ovládnu se / budu se ovládat) du wirst schlafen du wirst dich beherrschen er wird schlafen er wird sich beherrschen wir werden schlafen wir werden uns beherrschen ihr werdet schlafen ihr werdet euch beherrschen sie werden schlafen sie werden sich beherrschen Futurum I je složený slovesný tvar. Tvoří se u všech sloves podle vzoru: ich werde + infinitiv přítomný (pomocné sloveso) (významové sloveso) Infinitiv přítomný významového slovesa je v hlavní větě na posledním místě: Ich werde bei ihm wohnen. Rudu u něho hyd lei. Wir werden das Buch lesen. Preclenie si tu knihu. Je-li významové sloveso zvratné, připojuje se zvratné zájmeno k pomocnému slovesu werden: Kr wird sieh bald entscheiden. Brzy se rozhodne. Závisi-li na slovese werden dva infinitivy, je na posledním místě věty infinitiv slovesa, které by bylo v přítomném čase v určitém tvaru: přítomný čas: Er muss es zurückgeben. Musí to vrátil. futurum: Sie wird sich ein Kleid nähen lassen Dá si ušil šaty. Futurum I vyjadřuje, že děj z pohledu mluvčího ještě nezačal nebo že podle jeho míněni nastane později. V němčině se užívá futura I k vyjádření budoucího děje poměrné zřídka. Nemůže-li dojit k nedorozumění, především je-li ve větě časový údaj, tázací příslovce wann? nebo jiný ukazatel budoucnosti, nahrazuje se obvykle přítomným časem: Wann zeigst du mir die Wohnung? Kdy mi ukáieš byt? Morgen besuche ich meine Ellern. y.ilru navštívím rodiče. Im Juli fliegen wir nach Ägypten. V červenci polelime do Egypta. V češtině je tento způsob do určité míry možný v hovorovém jazyce: Jsi zítra doma? V červend letíme do Egypta. Pomocí futura I je také možno vyjádřit: důraznou výzvu Jetzt wirst du dein Zimmer aufräumen! Ted si uklidíš pokoj! domněnku v přítomnosti Er wird schon ZU Hause sein. Ut je asi doma. Futurum I se často opisuje způsobovým slovesem wollen: Um welche Zeit wollen wir uns treffen? V kolik hodin se sejdeme? Wollen wir spazieren gehen? Půjdeme se projit.' futurum: Er wird es /urückgeben müssen Bude to muset vrátil. přítomný čas: Sie lässt sich ein Kleid nahen. Dává si šit šaty. 100 6.5.2 Futurum II werde aufgeräumt (budu mit uklizeno) du wirst aufgeräumt er wird aufgeräumt wir werden aufgeräumt ihr werdet aufgeräumt sie werden aufgeräumt Futurum II, tzv. 2. budoucí čas, je složený slovesný tvar tvořený podle vzoru: ich werde + infinitiv minulý (pomocné sloveso) (významové sloveso) Tvoření minulého infinitivu viz 6.6.1. Infinitiv minulý je v hlavni větě na posledním místě v pořadí 1. příčestí minulé, 2. infinitiv pomocného slovesa haben / sein. Ve své původní funkci futurum II vyjadřuje, že děj v určitém časovém bodě nebo v určitém časovém úseku v budoucnosti skonči: Um 8 Uhr werde ich den Kuchen gebacken haben. V 8 hodin hudii mit koláč upečený / bude koláč upečen. Ende September werden wir die Kartoffeln geerntet haben. Koncem záři budeme mil brambory sklizeny / budou brambory sklizeny. V této funkci se však s futurem II setkáváme poměrně zřídka. Hlavně v hovorové němčině se zde nahrazuje perfektem nebo i přítomným časem. Nejčastěji vyjadřuje futurum II domněnku mluvčího, že daný děj (podle jeho názoru) proběhl a je již ukončen. Tuto domněnku je možno posílit příslovci wohl, sicher, vielleicht aj.: Sie wird ihn (wohl) nicht geliebt haben. Asi ho nemilovala. Sie werden (sicher) schon am Vormittag verreist sein. Určitě odjeli už dopoledne. Cvičení k 6.5 á Cvičení 142 Doplňte správné tvary slovesa werden a přeložte: 1. Mutter, ich_Ingrid heiraten! Wir _zusammen glücklich sein. Sie _dir ganz bestimmt gefallen! 2. Dieter, du_es bitter bereuen! Ihr _nur Probleme haben. Und die Leute_mit den Fingern auf uns zeigen. Und was_Vater dazu sagen? Nein, mit siebzehn_du nicht heiraten! Cvičení 143 Reagujte podle vzoru, v reakci užijte futurum I: Ich finde nie etwas Wertvolles. ► Diesmal wirst du bestimmt etwas Wertvolles linden. 1. Ich habe nie Glück. 2. Wir sind mit dir nie zufrieden. 3. Er kommt nie zur rechten Zeit. 4. Wir gewinnen nie etwas Praktisches. 5. Das tut mir nie gut. 6. Sie zeigen uns nie etwas Interessantes. 7. Dir lallt nie etwas Vernünftiges ein. I Cvičení 144 Převeďte věty, pokud lze, do budoucího času: 1. Dieses Jahr verbringt unsere Familie den Sommerurlaub am Mittclmeer. 2. Wir wohnen in einem kleinen Hotel. 3. Morgens stehen wir nicht zu früh auf und gleich nach dem Frühstück gehen wir baden. 4. Vormittags sonnen wir uns am Strand. 5. Aber wir übertreiben es nicht - wir kennen ja die Risiken. 6. Nur unsere Tochter lässt sich nicht überzeugen und will den ganzen Tag in der Sonne liegen. 7. Wir machen auch lange Spaziergänge und sehen uns die Sehenswürdigkeiten an. 8. Abends besuche ich die gemütlichen Weinstuben und koste italienische Weine. 9. Es ist für mich ein unvergessliches Erlebnis. 10. Fährst du dieses Jahr auch ans Meer? 11. Oder bleibt ihr wieder zu Hause'.' 101 I Cvičení 145 ^™ Reagujte budoucím časem pomocí výrazu v závorce: Kann sie mir helfen? (kaum) -» Sie wird dir kaum helfen können. 1. Darfst du mitkommen? (hoffentlich) 2. Will er dich überreden? (auf jeden Fall) 3. Müssen wir auf günstigen Wind warten? (leider) 4. Darf ich an dem Wettkampf teilnehmen? (natürlich) 5. Könnt ihr eure Fahrräder mitnehmen? (leider nicht) 6. Wollen sie bei euch übernachten? (sicherlich) 7. Musst du den Kurs wiederholen? (höchstwahrscheinlich) I Cvičení 146 Přeložte budoucím časem: 1. To se ukáže! 2. To se ale podivíte! 3. To ti nikdy nezapomenu. 4. Ti nám to nikdy neodpustí. 5. To budeš muset nejdřív dokázat! 6. Jednou vám to oplatíme. 7. To nebude třeba. I Cvičení 148 Vyjádřete pomocí futura II domněnku, proč se pozvaní nedostavili na pořádanou společenskou akci: Wolfgang / den Bus verpassen -» Wolfgang wird wohl den Bus verpasst haben. 1. Hans und Birgit / sich verfahren 2. Gudrun / bei ihrem Freund bleiben 3. Hentschels / keine Lust haben 4. Fritz / der Kneipe den Vorzug geben 5. Margot / krank werden 6. Familie Huber / ins Wochenendhaus fahren 7. der alte Herr Schäfer / den Termin vergessen 8. Resi / blank sein I Cvičení 147 Zeptejte se podle vzoru futurem I a odpovězte futurem II: die Wäsche waschen / um 9 Uhr • Wann wirst du die Wäsche waschen? Um 9 Uhr werde ich sie gewaschen haben. 1. den Fußboden schrubben / bis 9 Uhr 2. die Wäsche bügeln / um 11 Uhr 3. das Essen kochen / gegen Mittag 4. einkaufen / bis 3 Uhr nachmittags 5. die Fenster putzen / vor dem Nachmittagskaffee 6. den Dachboden aufräumen / vor dem Sandmännchen 7. den Apfelkuchen backen / erst nach dem Abendessen 8. das Kaninchen braten / vor dem Abendprogramm 102 6.6 Neurčité slovesné tvary Neurčité slovesné tvary jsou infinitivy a přičestí. Nevyjadřují osobu, číslo a způsob; vyjadřují pouze slovesný rod (trpný a činný) a relativní čas. 6.6.1 Infinitiv Prítomný činný trpný průběhový / stavový lösen gelöst werden / sein schreiben geschrieben werden / sein reisen gehen ■HHHHBHHHHHBI Minulý činný gelöst haben trpný průběhový / stavový gelöst worden sein / gewesen sein geschrieben haben geschrieben worden sein / gewesen sein gereist sein — v nr gegangen sein — Čeština má pouze infinitiv přítomný, a to činný (psát) a trpný (být psán). Němčina má, jak ukazuje tabulka, vedle přítomného infinitivu ještě infinitiv minulý. U předmětových sloves se v obou případech tvoří i infinitiv trpný (viz 6.8). Infinitiv přítomný činný je základní (slovníkový) slovesný tvar. Končí většinou na -en (schreiben, gehen), zřídka na -n (basteln, ändern, tun). Infinitiv může mít v češtině i němčině např. funkci: podmětu Lachen ist gesund. Smiit se je zdravé. předmětu Er lernt tan/en. Učí se tancovat. příslovečného určení Wir gehen tanzen. Jdeme si zatancovat. doplňku Ich sah ihn tanzen. Viděl jsem ho tancovat. Často je infinitiv součástí složeného přisudku: Ich will tanzen. Chci tancoval. Sie wird studieren. Bude studovat. Závislý infinitiv může mít v německé větě připojovací částici zu nebo je prostý (jednoduchý), bez částice zu. Prostý infinitiv (bez zu) se používá: po způsobových slovesech Er muss / kann / darf / mag / soll / will kommen. Musí/může /smí/může snad/'má/chce přijít. po tvarech pomocného slovesa werden (budoucí časy, kondicionály - viz 6.5, 6.9.2) Ich werde es dir erzählen. Budu ti to vyprávět. Ich würde es nicht erzählen. Já bych to nevyprávěl. po slovesech označujících pohyb, např. gehen, laufen, kommen, fahren Sie kommt uns besuchen. Přij(e)de nás navštívit. Er läuft sie begrüßen. Běžiji přivítat. Wir gehen Volleyball spielen. Jdeme hrát volejbal. po slovesech vnímání fühlen, spüren, hören, sehen a po slovese finden Ich höre den Vater kommen. Slyším přicházet otce. Ich spüre mein Herz klopfen. ('(tůn, jak mi buší srdce. Wir sehen das Flugzeug landen. Vidíme letadlo přistávat. Er fand sie im Bett liegen. Našel ji ležet v posteli. po slovesech bleiben, lassen, schicken Sie lässt ihn lange warten. Nechává ho dlouho čekat. Bleiben Sie sitzen. Zůstaňte sedět. Ich schicke die Kinder schlafen. Pošlu děti spát. ve spojeních typu Du hast gul reden. 103 Tobě se to mluví. Er hat sein Auto vor dem Haus stehen. Jeho auto sloji před domem. Sie legie sieh schlafen. Uložila se A spánku. ve funkci rozkazovacího způsobu Niehl rauchen! Nekuto! Stehen bleiben! Zůstaňte stát! Po slovesech lernen, lehren, heißen, helfen se používá prostý infinitiv, pokud není rozvitý. Má-li infinitiv jeden rozvíjející člen, je použiti zu fakultativní, při více rozvíjejících členech je zpravidla zu: Er lernt schwimmen. Uči se plavat. Er lernt (,) das neue Gerät (zu) benutzen. Uči se používat nový přistroj. Er lernt (.) das neue Gerät zuverlässig zu benutzen. Uči se spolehlivě používal nový přístroj. Ich helle dir abspülen. Pomohu ti umýt nádobí. leh helle dir (.) deine Angelegenheilen (zu) erledigen. Pomohu li vyřídil tvé záležitosti. Nerozvitý infinitiv ve funkci podmětu bývá bez zu: Sprechen ist Silber, schweigen ist Gold. Mluvili střihni, mlčeli zlato. 6.6.2 Závislý infinitiv s zu Částice zu stoji vždy bezprostředně před infinitivem a píše se oddělené. U sloves s odlučitelnou předponou se vkládá mezi předponu a sloveso a všechny tři části se píší dohromady. Er beginnt zu spielen. /xiiinn hral. Er hört auf mitzuspielen. Přestane J námi hrát. U souřadně spojených infinitivů se částice zu opakuje: Er beginnt zu spielen und zu singen. Začíná hrát a zpíval. U několika závislých infinitivů po sobě je zu jen u posledního infinitivu, tedy u toho, který by v neinfinitivní konstrukci byl ve tvaru určitého slovesa: Er hofft, bleiben zu können. (Er hofft, dass er bleiben kann.) Doufá, že bude moci zůstal. Infinitiv s zu se používá: po řadě sloves, např. anfangen, aufhören, beginnen, gelingen, sich lohnen, vergessen, vermögen, versuchen, vorhaben, wagen, wissen (ve významu umet, dovést) Es beginnt zu regnen. Začíná pršet Wann horsi ilu endlieh aul /u rauchen? Kdy konečně přestaneš kouřil? Er vergisst immer (.) die Fensur /u/umachen. Vždycky zapomene zavřít okna. Versuch es noch mal zu erklären. Pokus se to vysvětlil ještě jednou. Er wagt nicht wieder zu kommen. Neodváži se přijít znova. Er weiß sich nicht zu helfen. Nedokáže si pomoci. ve vazbách se slovesy sein a haben ve významu nutnosti nebo možnosti; konstrukce se slovesem haben maji aktivní význam - činitel děje je v nich vyjádřen; konstrukce se sein maji pasivní význam - činitel děje je nevyjádřen Sie haben noch das Formular auszufüllen. Musile / mále ještě vyplnil formulář. Das formulár ist in Blockchrifi auszufüllen. Formulář je třeba vyplnit hůlkovým písmem. 104 Das isi /ii beneiden. To je mor.no/niilno záviděl. vždy, je-li závislý na podstatném nebo přídavném jméně Er hat die Möglichkeit (.) eine billigere Unterkunft zu besorgen. Má možnost obstarat levnější ubytováni. Es ist möglich (,) eine billigere Unterkunft zu besorgen. Je možně obstaral levnější iihylováiu. ve všech infinitivních konstrukcích nahrazujících vedlejší větu (viz 14.2.5.14.2.7.14.2.10) Er scheint müde zu sein. Zdá se, že je unaven. Sie hofft (,) eine gute Stelle zu finden. Doufá, že najde dobré místo. po brauchen v záporných větách ve významu nemuset Du brauchst nicht darüber zu reden. Nemusíš o lom mluvil. Du brauchst keine Angst zu haben. Nemusíš míl strach. Poznámka: Pokud je infinitiv rozvit dalšími vétnými členy, doporučuje se pro větší přehlednost oddělit infinitivní část čárkou. Může však být i vypuštěna. Záleží na volbě uživatele. Použití infinitivu minulého s zu viz 14.2.7,14.2.10. Cvičení k 6.6.1 - 6.6.2 Cvičení 149 Doplňte do vět spojeni Deutsch lernen. Rozhodněte, zda použít prostý infinitiv, nebo infinitiv s zu, popř. doplňte interpunkci: Er hat vor_. ► Er hat vor(.) Deutsch zu lernen. 1. Er muss endlich anfangen_. 2. Hat sie auch vor_? 3. Die Kinder sollten natürlich auch_ 4. Sogar der Opa wird_. 5. Wir empfehlen allen_. 6. Es macht uns Spaß_. 7. Wir gehen jetzt alle_. 8. Man hört nie auf__. Cvičení 150 Was bringt ein längerer Aufenthalt im Ausland? eine Fremdsprache lernen ' Man kann eine Fremdsprache lernen. Hs isi eine gute Gelegenheit!.) eine Fremdsprache zu lernen. 1. die Fremdsprachenkenntnisse ausnutzen und entwickeln 2. andere Bräuche und Sitten kennen lernen 3. unbekannte Gerichte kosten 4. viele gute Erfahrungen gewinnen 5. neue Freundschaften anknüpfen I Cvičení 151 ™* Doplňte prostý infinitiv nebo infinitiv s zu, popř. interpunkci: a) die Rechnung bezahlen 1. Kannst du_? 2. Es ist nötig_. 3. Haben Sie nicht vergessen_? 4. Man muss noch_. 5. Es ist die höchste Zeit 6. Ich gehe_. 7. Wir werden_ 105 b) Gitarre spielen und singen 1. Sie lernt_. 2. Warum hat er aufgehört_? 3. Es ist für ihn ein Vergnügen_ 4. Kann sie auch_? 5. Er hat jetzt nur selten die Gelegenheit 6. Wir hören ihn oft_ 7. Er wird heute_. c) eine Operation durchführen 1. Wir müssen_. 2. Es ist unbedingt nötig_ 3. Der Chefarzt hat entschieden 4. Es ist doch kein Problem_ 5. Der Professor lässt ihn_ 6. Er soll_. i Cvičeni 152 Doplňte infinitiv prostý nebo s zu, popř. doplňte interpunkci: Ein Familienabend 1. Nach dem Abendbrot bleiben wir noch am Tisch (sitzen). 2. Jetzt endlich haben wir Zeit (sich unterhalten). 3. Dann hilft Susi der Mutter (abspülen). 4. Peter geht mit seinen Freunden (Volleyball spielen). 5. Ich möchte auch gern (Volleyball spielen), ich muss aber unbedingt einen Brief nach England (schreiben). 6. Ich habe heute keine Lust (Briefe schreibeni: es lässt sich aber nicht mehr (verschieben). 7. Ich fange langsam an (den Brief zunächst auf I schechisch schreiben). 8. Dann hilft mir Mami (den Brief ins Englische übersetzen). 9. Vater hatte den ganzen Tag (viel tun). 10. Jetzt möchte er (sich vor dem Bildschirm ausruhen). 11. Bald beginnt er jedoch (schlummern) und jetzt höre ich ihn sogar (schnarchen). 12. Es ist angenehm (solche idyllischen Familienabende verbringen). I Cvičení 153 Přeložte do češtiny: 1. Hast du noch etwas zu erledigen? 2. Diese Frage ist noch zu besprechen. 3. Du hast noch einen Brief zu schreiben. 4. Sie haben noch das Formular auszufüllen. 5. Das Problem war nicht zu lösen. <> Ii Ii.ii noch zwei Semester /u studieren und das Staatsexamen abzulegen. 7. Der Termin ist nicht mehr hinaus/uschieben. Cvičeni 154 Přeložte do němčiny pomocí konstrukcí haben + zu + infinitiv a sein + zu + infinitiv: 1. Ten slovník není k dostání. 2. Neměli jsme co řešit. 3. To jsme měli vyřídit už včera, ale méli jsme mnoho práce. 4. Je možné len provoz zmodernizovat? 5. Ty údaje je třeba zveřejnit. 6. Dodací termín nebylo možno dodržet. 7. Ta faktura se musí zaplatit ještě dnes. I Cvičení 155 Řekněte, co je třeba udělat před dovolenou v kempu: einen neuen Schlafsack besorgen ► Wir müssen einen neuen Schlafsack besorgen. Wir dürfen nicht vergessen!,) einen neuen Schlafsack zu besorgen. Es ist nötigt.) einen neuen Schlafsack zu besorgen. 1. das Zelt Uberprüfen 2. fehlende Pflöcke kaufen 3. den Gaskocher reparieren lassen 4. gute Campingplätze heraussuchen I Cvičení 156 ^™ Reagujte podle vzoru: Ist der Betrieb modernisierbar.' • Ja, der Betrieb ist zu modernisieren. Ja. man kann den Betrieb modernisieren. 1. Ist der Plan realisierbar? 2. Ist die Aufgabe lösbar? 3. Sind die Ergebnisse vergleichbar? 4. Ist das Manuskript entzifferbar? 5. Ist ihr Wunsch erfüllbar? 6. Ist die Temperatur einstellbar? 7. Ist die Uhr noch reparierbar? 106 Cvičení 157 ■ Přeložte: Výchovné problémy 1. Není lehké vychovávat čtrnáctiletého kluka. 2. Začíná dělat rodičům problémy. 3. Nechává se tetovat a začíná kouřit a pít alkohol. 4. Nebaví ho trávit volný čas s rodinou, baví ho sedět s kamarády v hospodě. 5. Někdy ho vidíme dopoledne toulat se po městě. 6. Často ho slyšíme hádat se s rodiči. 7. Rodiče se snaží s tím něco dělat. 8. Není jednoduché řešit takové problémy. i Cvičení 158 B Reagujte podle vzoru: Ich schreibe einen Brief. ► Du brauchst keinen Brief zu schreiben. 1. Ich bezahle die Rechnung. 2. Ich schicke ein Telegramm. 3. Ich rufe dich heute Abend an. 4. Ich habe Angst. 5. Ich will mit ihm darüber reden. 6. Ich stehe morgen sehr früh auf. 7. Ich helfe dir dabei. 8. Ich erkläre dir alles. 9. Ich mache mir Sorgen. 107 6.6.3 Příčestí přítomné Přičesti přítomné (participium I) se v němčině tvoři přidáním přípony -d k infinitivu. beginnen + d -» beginnend (začínající) lesend t čtoucí) fahrend (jedoucí) schreibend (píšící) Příčestí přítomné má činný význam a vyjadřuje děj, který probíhá současně s dějem vyjádřeným přisudkem věty. Příčestí přítomné může mít ve větě buď funkci doplňku, a pak se neskloňuje, nebo funkci přívlastku, kdy se skloňuje. V nesklonném tvaru se do češtiny překládá: předložkovým výrazem Sie wandte sich ihm lachend zu. S úsměvem se k němu obrátila. příslovcem Sie empfing ihn schweigend. Přijala ho mlčky. přechodnikem přítomným Sie begann seufzend /u packen. Vzdychajíc začala balit. Příčestí přítomné ve funkci přívlastku se do češtiny překládá přídavným jménem slovesným odvozeným od přechodníku přítomného: das schlafende Kind (spící dítě) dem weinenden Madchen (plačícímu děvčeti! Ve spojení s zu má příčestí přítomné trpný význam a vyjadřuje nutnost nebo možnost: die /u erwartenden Änderungen (změny, které je třeba očekával) ein kaum /u ändernder Umstand (okolnost, kterou lze sotva změnit) Některá participia I přecházejí k přídavným jménům. Do češtiny se pak v určitých spojeních nepřekládají klasickým přídavným jménem slovesným: die sitzende Frau x die sitzende Lebensweise (sedící žena) x (sedavý způsob života) Podobné: eine dringende Arbeit tneodkladná práce) hervorragende Ergebnisse (vynikající výsledky i ein bedeutender ľolilikei i významný politik) Tvary některých participii I přešly k dalším slovním druhům, napr. k předložkám (während, entsprechend) nebo podstatným jménům (der Reisende, die Lernenden). 6.6.4 Příčestí minulé Příčestí minulé (participium II) se tvoří v němčině od všech sloves. U pravidelných sloves se tvoři přidáním přípony -t, resp. -et k infinitivnímu kmeni (spiel-. lern-, bastel-, wart-) a u většiny sloves přidáním předpony ge-: spielen -» gespielt lerncn -» nelenit basteln -* gebastelt Končili slovesný kmen na -t, -d, -fn, -chn apod., přidává se přípona -et. Je to stejný princip jako u tvarů 3. os. j. č. přítomného času: warten • geu artet reden -» geredet offnen • geolfnet rechnen ► gerechnet U nepravidelných sloves má přičesti minulé příponu -en a často změnu samohlásky (zřídka souhlásky) ve slovesném kmeni. Tvar příčestí minulého nelze tedy odvodit. Je třeba se ho, stejné jako tvar préterita, učit zároveň se slovesem. I u většiny nepravidelných sloves má příčestí minulé předponu ge-: geben -» gegeben schreiben -» geschriehen ziehen -* gezogen essen -+ gegessen leiden -» gelittcn Předpona ge- se u sloves s odlučitelnou předponou dává mezi předponu slovesa a slovesný základ a celý tvar se píše dohromady: auswerten -* ausgewertet abholen -» abgeholt ansehen -* angesehen einschreiben -» eingeschrieben 108 Bez předpony ge- se tvoří příčesti minulé od sloves: s neodlučitelnou předponou bestellen -* bestellt entstehen -» entstanden verdienen -» verdient unterhalten -» unterhalten übersetzen -» übersetzt cizího původu se zakončením na -ieren fotografieren -» fotografiert privatisieren -* privatisiert passieren -» passiert s dvěma předponami abberufen -+ abberufen vorbestellen -* vorbestellt V němčině je nepočetná skupina osmi tzv. smíšených sloves, která tvoří příčesti minulé příponou -t a zároveň mají změnu ve slovesném kmeni. Maji tedy znaky pravidelných i nepravidelných sloves: brennen -> gebrannt bringen gebracht denken -» gedacht kennen -* gekannt nennen -* genannt rennen -* gerannt senden r* gesandt / gesendet wenden -* gewandt / gewendet Použití pravidelných a nepravidelných tvarů sloves senden a wenden viz 6.7. Užiti příčesti minulého Neskloňovaný tvar příčesti minulého je: součástí složených minulých časů - perfekta a plusquamperfekta (viz 6.7) součástí průběhového a stavového pasiva (viz 6.8) vyjadřuje doplněk nebo příslovečné určeni Er fiihlte sich tief beleidigt. Cítil se hluboce uražen. Skloňovaný tvar příčesti minulého může mit funkci přívlastku. Do češtiny se pak překládá jako přídavné jméno slovesné, většinou s trpným významem: die bezahlte Rechnung (zaplacený učen die vorgeschlagene Lösung (navržené řešení) der unerwartete Besuch (neočekávaná návštěva) Příčesti minulé vytvořené od bezpředmětového slovesa má činný význam: ein gefallener Baum (padlý strom) die verschwundene Insel (zmizelý ostrov) Řada příčesti minulých přešla k přídavným jménům, a posunula se tak i významově. das schwer verdiente Geld ein verdienter Mann (těžce vydělané peníze) (zasloužilý muž) ausgezeichnete Sportler (vynikající i vyznamenaní sportovci) ein gewagter Witz (od\ ážný vtip) ein gewandter Tänzer (šikovný tanečník) V těchto případech se participia II mohou i stupňovat: der geeignetste Moment (nejvhodnějši moment) ein erfahrenerer Mitarbeiter f zkušenější pracovník) 109 Cvičení k 6.6.3 - 6.6.4 I Cvičení 159 Preložte do češtiny: a) 1. folgende Bedingungen 2. ein entscheidender Moment 3. wartende Patienten 4. eine genügende Anzahl 5. das entsprechende Niveau 6. ein hervorragender Fachmann 7. kochendes Wasser 8. eine überzeugende Antwort 9. lachende Zuschauer 10. die sich entwickelnde elektronische Industrie b) 1. der abgelehnte Vorschlag 2. verschriebene Medikamente 3. ein geübtes Auge 4. entkernte Kirschen 5. erfrorene Blüten 6. sein verstorbener Onkel 7. viele geschiedene Ehen 8. erdachte und erlogene Geschichten 9. der verschwundene Schatz 10. der abgefahrene Bus 11. die stehen gebliebene Zeit Cvičení 160 Vytvorte pŕíčestí minulé a preložte je do češtiny prídavným jménem slovesným: 1. bezeichnen 2. einberechnen 3. empfehlen 4. erleiden 5. herauskommen 6. offnen 7. verbringen 8. vergessen 9. verschütten 10. vorbereiten 11. zerstören 12. zustellen I Cvičení 161 Tvořte spojeni přičestí minulého s podstatným jménem podle vzoru a přeložte: planen / Reise -» die geplante Reise 1. privatisieren / Hotel 2. durchfuhren / Experiment 3. beeindrucken / Zuschauer (nin. č.) 4. ernennen / Minister 5. gelingen / Versuch 6. anbieten / Stelle 7. zurückgeben / Besitz 8. einschlafen / Kind 9. verlieren / Hoffnung 10. entstehen / Chance 11. übertreiben / Anforderung 12. erringen / Sieg 13. unterzeichnen / Vertrag I Cvičení 162 Vyjádřete příčestím přítomným podle vzoru a přeložte: ein Kind spielt ' ein spielendes Kind 1. ein Teilnehmer fehlt 2. manche Probleme entstehen 3. dieser Augenblick entscheidet 4. sein Vorschlag überrascht 5. kein Argument überzeugt 6. das Getränk erfrischt 7. das Semester beginnt 8. die Bedingungen ändern sich I Cvičení 163 ™ Doplňte do všech vět spojení .navržené řešení": 1. Wie gefällt dir_? 2. Was sagen Sie zu_? 3. Wer ist der Autor_? 4. Wir haben drei_ _. 5. Wir unterstützen die von dir 6. Hier sind alle_. 110 I Cvičení 164 Preložte se členem určitým: 1. milující otec 2. blížící se loď v spěchající chodci 4. parkující auta 5. kultivováni lidé 6. opakovaná prosba 7. vrácené peníze 8. slíbená odmena 9. rozvíjející se obchod 10. vyřízené formality 11. utrpěné bezpráví 12. opuštěné děti 111 6.7 Minulý čas sloves Pro vyjádřeni minulého děje má němčina tři minulé časy: perfektum (složený minulý čas) ich habe gefragt ((ze)plal jsem se) ich bin geflogen (letěl jsem) préteritum (jednoduchý minulý čas) ich fragte ((ze)ptal jsem se) ich flog (letěl jsem) plusquamperfektum (složený předminulý čas) ich halte gefragt (zeptal jsem se) ich war geflogen (letěl jsem) Minulé časy se od sloves pravidelných tvoři pravidelně, dají se tedy odvodit. Od sloves nepravidelných se odvodit nedají, je tedy třeba se tvary préterita i perfekta učit zároveň se slovesem. Použiti perfekta a préterita Zjednodušeně lze říci, že jednoduchý čas minulý - préteritum je tvar používaný převážně v monologickém, hlavně psaném projevu (vyprávění). Perfektum je minulý čas dialogu. U způsobových a pomocných sloves se však i v dialogu setkáme s préteritem. 6.7.1 Perfektum suchen/finden reisen / kommen (hledat 1nalezt) (cestovat /pfijit) ich habe gesucht / gefunden .eh bin gereist / gekommen du hast gesucht/gefunden du bist gereist/gekommen « hat gesucht/gefunden er ist gereist/gekommen VW haben gesucht / gefunden wir sind gereist/gekommen habt gesucht / gefunden ihr seid gereist/gekommen * haben gesucht /gefunden sie sind gereist/gekommen Perfektum je složený minulý čas. Tvoří se u všech sloves podle vzoru: ieh habe / lun + příčestí minulé (pomocné sloveso) (participium II vý/.namového slovesa) Tvar příčestí minulého se neméni a v hlavni větě je obvykle na konci: lil M gesiern in die I S \ gercist. Včera cestoval do USA. Pomocné sloveso se neopakuje, pokud je společné pro sloves: Ich habe den Brief getippt und gleich geschickt. Naťukala jsem dopis a hned jsem ho poslala. Ale: Ich bin aufgestanden und habe mir die Zähne geput/t. Vstal jsem a vyčistil si zuby. U zvratných sloves je zvratné zájmeno ve větě za pomocných slovesem: Ich habe niieh wirklich beeilt. Opravdu jsem w pospíšil. Hasl du dir das Bild angesehen? Prohlédla sis len obraz'.' 6.7.1.1 Perfektum způsobových sloves Je-li způsobové sloveso ve větě samostatně (bez infinitivu významového slovesa), tvoří se perfektum podle vzoru: ich habe + příčestí minulé Např. dürfen * ich habe gedurft (směl jsem) können * ich habe gekonnt (mohl jsem) müssen * ieh habe gemusst (musel jsem) sollen * ich habe gesollt (měl jsem i wollen * ich habe gewollt (chtěl jsem) mögen * ich habe gemocht (měl jsem rád) Jestliže je způsobové sloveso ve větě spojeno s infinitivem významového slovesa, používá se místo příčestí minulého infinitivu způsobového slovesa. Ve větě jsou pak za sebou dva infinitivy: Ich habe es erledigen können. Mohl jsem to zařídil. Sie hat es sagen müssen. Musela to říci. Obdobně je tomu většinou i u sloves hören, sehen, lassen, heißen: Ich habe ihn kommen hören, i místo geholt i Slyšela jsem ho přicházet. Sie hat ihn laufen sehen, (místo gesehen) Viděla ho utíkat. Sie haben sich ein Haus bauen lassen, (místo gelassen) Dali si postavil dum Sie haben ihr schweigen heilten, (místo geheißen) Přikázali ji mlčel. 112 6.7.1.2 Perfektum pomocných sloves haben, sein, werden ich habe gehabt (měl jsem), du hasí gehabt, ... ich bin gewesen (byl jsem), du bist gewesen, ... ich bin geworden (stul jsem se), du bist geworden, ... 6.7.1.3 Použiti pomocného slovesa haben nebo sein Pomocné sloveso se doporučuje osvojovat si zároveň s tvarem přičestí minulého, zvláště u sloves s pomocným slovesem sein, protože těch je podstatně méně. Kromě toho je praktické znát zásady použití haben a sein. Pomocné sloveso haben má většina sloves. Jsou to: všechna přechodná slovesa, tj. slovesa, která mohou mít předmět v prostém 4. pádě (bez předložky) leh habe (ein Buch) gelesen. Četl jsem (knihu). Ich habe lange (die Adresse) gesucht. Dlouho jsem hledala (tu adresu). všechna zvratná slovesa Er hat sich nur mühsam bewegt. Pohyboval se jen s námahou. Die Stadt hat sich verändert. Město se změnilo. z nepřechodných sloves ta, která vyjadřují stav nebo průběh děje Er hat nur vier Stunden geschlafen. Spal jen čtyři hodiny. Wir haben am Tisch gesessen. Seděli jsme u stolu. neosobní slovesa Es hat geregnet. Pršelo. Es hat geschneit. Sněiilo. všechna způsobová slovesa Pomocné sloveso sein mají: nepřechodná a nezvratná slovesa, která vyjadřuji změnu místa nebo stavu ich bin gegangen / gelaufen / gerannt / geschritten / gereist / gesprungen / gewandert (šel jsem / běžel jsem / utíkal jsem / kráčel jsem / cestoval jsem / skočil jsem /chodil /sem pěšky) ei ist erwacht / erkrankt / eingeschlafen / verstorben / gewachsen (procitl / onemocněl / usnul / zemřel / rostl) slovesa bleiben, sein, werden ich bin geblieben / gewesen / geworden (zůstal jsem / byl jsem / stal jsem se) Některá slovesa pohybu, např. schwimmen, rudern, segeln, užívají pomocného slovesa haben k vyjádření průběhu děje a sein k udáni cíle nebo trasy: Er hat eine Stunde geschwommen. Plaval hodinu. Er ist über den Kanal geschwommen. Plaval přes Kanál. Stejné sloveso může mít v perfektu pomocné sloveso haben, pokud se použije jako přechodné, nebo pomocné sloveso sein, pokud se použije jako nepřechodné (vyjadřuje změnu místa nebo stavu): Er hat einen Audi gefahren. Řídil audi / jezdil s audi. Sie hat das Auto in die Garage gefahren. Zavezla auto do garáže. Sie sind nach Pilsen gefahren. Jeli do Plzně. Seid ihr mit dem Zug gefahren? Jeli jste vlakem? Podobně je tomu u dalších sloves: brechen Er hat sein Wort gebrochen. Porušil své slovo. Das Rad ist gebrochen. Kolo se rozbilo. biegen Er hat den Draht gebogen. Ohnul drát. 113 Das Auto ist nach links gebogen. Aulu zahnula doleva. fliegen Er hat die Maschine zum ersten Mal geflogen. Pilotoval to letadlo poprvé. Der Ballon ist weit geflogen. Balon letěl daleka. frieren Ich habe in der Nacht gefroren. V noci mi byla zima. Der Boden ist gefroren. I'udu zmrzla. heilen Die Ärzte haben die Entzündung mit Penizillin geheilt. Lékaři vyléčili zánět penicilinem. Die Wunde ist schnell geheilt. Hána se rychle zhojila. Er hat sich ein Loch in die Hose gerissen. Roztrhl si kalhoty. Der Ei Im ist gerissen. Film se přetrhl. schmelzen Die Sonne hat den Schnee geschmolzen. Slunce rozpustilo snili. Der Schnee ist in der Sonne geschmolzen. Snih tut slunci rozlili. spritzen Er hat ihm Wasser ins Gesicht gespritzt. Stříkal mu vodu do obličeje. Das Wasser ist ihm ins Gesicht gespritzt. Voda mu stříkala do obličeje. Stoffen Er hat ihn ms Wasser gestolien. Shodil ho do vody. Wir sind auf alte Bekannte gestoßen. Narazili jsme na staré známé. verderben Ich habe mir den Magen verdorben. Zkazil jsem si žaludek. Das Fleisch ist verdorben. MaSO se zkazilo. Některá další přechodná a nepřechodná slovesa, která někdy obtížněji rozlišují: hängen, hängte, hat gehängt (pověsit) Ich habe den Mantel in die Garderobe gehängt. Pověsil jsem kabát do šatny. hängen, hing, hat gehangen (viset) Der Mantel hat in der Garderobe gehangen. Kabát visel v .šatně. legen, legte, hat gelegt (položit) Ich habe den Brief auf den Tisch gelegt. Poloiii jsem dopis na stůl. liegen, lag, hat gelegen (ležet) Der Brief hat auf dem Tisch gelegen. Dopis leiel na stole. stellen, stellte, hat gestellt (postavit) Ich habe die Vase auf den Tisch gestellt. Postavil jsem vázu na stůl. stehen, stand, hat gestanden (stát) Die Vase hat auf dem Tisch gestanden. Váza stála na stole. setzen, setzte, hat gesetzt (posadit) Ich habe das Kind auf den Rücksitz gesetzt. Posadil jsem dítě na zadní sedadlo. sitzen, saß, hat gesessen (sedět) Das Kind hat auf dem Rücksitz gesessen. Ditě sedělo na zadním sedadle. 114 en, erschreckte, hat erschreckt (polekat) Der Hund hat uns erschreckt. Pes mis polekal. ken (erschrickt), erschrak, ist erschrocken tse) ir sind vor dem Hund ersehrocken. Polekali jsme se psa. ' en, löschte, hat gelöscht (uhasit) Die Leute haben das leuer gelöscht. Lidé oheň uhasili. erlöschen (erlischt), erlosch, ist erloschen (uhasnout) Das I euer ist erloschen. Oheň uhasl. senken, senkte, hat gesenkt (snížit) Im Kaulhaus hat man die Preise gesenkt. V obchodním domě sniiili ceny. sinken, sank, ist gesunken (klesnout) Die Preise sind gesunken. Ceny klesly. Cvičení k 6.7.1 I Cvičení 165 Reagujte podle vzoru: Haben Sie den Text schon gelesen? ' Ich lese ihn sofort. 1. Haben Sie die Post abgeholt? 2. Haben Sie die Briefe schon geschrieben? 3. Haben Sie das Medikament genommen? 4. Hast du schon Herrn Frisch angerufen? 5. Haben Sie die Arbeitserlaubnis für Herrn Nový schon besorgt? 6. Hast du schon einen Termin vereinbart? 7. Hast du schon das Visum beantragt? 8. Hast du Frau Kunz geholfen? 9. Hast du die Bücher zurückgebracht? Cvičení 166 Odpovězte podle vzoru: Wann willst du das Auto verkaufen? • Ich habe das Auto schon verkauft. a) 1. Holst du die Zeitung? 2. Kann sie den Brief tippen? 3. Du sollst die Papiere ordnen. 4. Wollt ihr frühstücken? 5. Er soll mit ihr darüber reden. 6. Du sollst dich dem Problem widmen. 7. Du sollst noch Klavier üben. b) 1. Können Sie für uns ein Hotelzimmer reservieren? 2. Wann will erden Informaiionsahcnd veranstalten? 3. Kannst du die Angelegenheit erledigen? 4. Erklärst du es deiner Frau? 5. Wann willst du dein Arbeitszimmer tapezieren? 6. Bestellen Sie die ausgestellten Waren? 7. Das Hotel sollte man privatisieren. c) 1. Wann beginnt sie mit ihrem Studium? 2. Kann der Arzt dir ein gutes Schlafmittel verschreiben? 3. Entscheidet sich Maria für die Stelle? 4. Wann trifft sie sich mit ihrem neuen Chef? 5. Trinken Sie mit mir eine Tasse Tee? 6. Leihst du ihm das Geld? 7. Verzeihst du ihm? 115 I Cvičení 167 Převeďte do perfekta: Hr wollte sieh die Fotos ansehen. • Fr hat sich die Fotos angesehen. 1. Sie wollte das neue Kostüm anziehen. 2. Ich wollte dir nichts vorschreiben. 3. Sie wollten darüber nachdenken. 4. Ich musste oft im Lexikon nachschlagen. 5. Sie wollten ihn ausweisen. 6. Er wollte das Rauchen aufgeben. 7. Ich konnte sie nicht aufhalten. 8. Ich wollte mir die neue Wohnung ansehen. i Cvičení 168 — Reagujte podle vzoru: Er hat immer viel Glück, (ich) ' Ich habe nie viel Glück gehabt. 1. Sie hatte immer einen guten Wagen, (ich) 2. Er war immer zufrieden, (sie - j. i.) 3. Sie hatten immer viel Geld, (wir) 4. Ich war immer ganz sicher, (ihr) 5. Sie wurde oft rot. (du) 6. Wir waren oft dabei, (ihr) 7. Mit 35 Jahren wurde er Direktor, (ich) I Cvičení 169 m Doplňte sloveso haben nebo sein ve správném tvaru: 1. Endlich_wir den Weg gefunden. 2. Wir_uns nach Hause beeilt. 3. Wann_ihr abgereist? 4. Ich_ 5. Ich_ _nur vier Stunden geschlafen. _erst nach Mitternacht eingeschlafen und um halb fünf_ich schon aufgestanden. 6. Die Kinder_ sich in den letzten d) 7. Frau Schmidt 1. Wann bringst du die Materialien zurück? geworden. 2. Denkst du darüber nach? 8. Sie_ 3. Wendest du dich mit dem Problem an ihn? 9. Ihr Onkel_ 4. Wann sendet das Fernsehen die Aufzeichnung ben. des Wettkampfes? 10. Sie_ 5. Senden Sie ihr Blumen? 11. Dann_ 6. Wann ernennt der Präsident den Gouverneur zogen, der Nationalbank? 7. Du solltest den Brief verbrennen. grau und alter bei uns nicht lange geblieben. _vor einer Woche gestor- bei ihm aufgewachsen. _sie in eine Großstadt umge- I Cvičení 170 Nepovedený večírek Zeptejte se kolegyně (tykáte jí), proč: 1. nevymyslela lepší program 2. nepozvala taky Martina 3. nepřipravila CD a nevypůjčila videokazety 4. neobjednala květiny 5. zapomněla na šampanskí 6. nevyzvedla obložené chlebíčky 7. neosolila bramborový salát 8. nutila každého do jídla 9. nezatelefonovala také Wagnerovým 10. hádala se s manželem 11. pila moc alkoholu 12. zpívala moc nahlas 13. /kazila všem náladu I Cvičení 171 Doplňte sloveso haben nebo sein a přeložte do češtiny: 1. Das Fleisch_in der Hitze verdorben. 2. Die Nachricht_uns den ganzen \bend verdorben. Er_sie mit Gewalt ins Auto gezo- Monalen sehr verändert. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. gen. Sie_zu ihrem Freund gezogen. Alle Dokumente_verbrannt. Wir_alles Holz verbrannt. Warte mal. mir_das Schuhband gerissen Der Wind. gerissen. Die Aste _ brochen. Er_ Er_ ihm den Hut vom Kopf unter der Schneelast ge- Die Polizei gestoßen. seinen Eid gehrochen, die Kugel 21 Meter gestoßen. _auf eine heiße Spur 116 ü Cvičení 172 Reagujte podle vzoru: Ist das Kind in die Schule gegangen? (dürfen) ' Ja, das Kind hai in die Schule gehen dürfen. 1. Hai er eine neue Stelle gesucht? (müssen) 2. Hat sie den Termin verschoben? (lassen) 3. Haben die Studenten an der Konferenz teilgenommen? (können) 4. Hat sie eine Geburtstagsparty veranstaltet? (wollen) 5. Haben Sie es dem Chef gesagt? (müssen) 6. Hast du dir das Kleid selbst genäht? (lassem Nein._. 7. Haben sie nichts dagegen getan? (können) Nein._. 8. Hat er wenigstens zugesehen? (dürfen) I Cvičení 173 Zeptejte se kolegyně, zda / proč (použijte perfektum): 1. viděla přicházel ředitele 2. slyšela Mirka zpívat a hrát na kytaru 3. viděla Honzu tancovat 4. nechala si poslat ten nový katalog 5. slyšela sousedy se zase hádat 6. musela všechno prozradit 7. nechtěla pozvat Ingrid 8. nechala si ostříhat a obarvit vlasy Cvičení 174 Chef zu seiner Sekretärin: Post erledigen ► Haben Sie die Post erledigt. Frau Fuchs? 1. den Lieferschein drucken 2. die Eingangsrechnungen prüfen 3. die Lieferanten anschreiben 4. die Auftragsbestätigungen versenden 5. die Kasse abrechnen 6. Herrn Böhm anrufen 7. die Kunden über den Betriebsurlaub informieren 8. einen Tennin vereinbaren 9. das Fonnular ausfüllen 10. Herrn Wagner im Sprachkurs anmelden 11. mit der Firma Siemens sprechen 12. den Termin verschieben 13. eine Antwort von Herrn Schmidt bekommen Cvičení 175 Doplňte slovesa v perfektu: Ein anstrengender Tag Wo_du den ganzen Tag _? Ich_dich einige Mal _. (sein, anrufen) 2. Ich _einen anstrengenden Tag _. Ich_um halb sechs .. Und um Viertel nach sechs _ ich schon nach Prag_ (haben, aufstehen, fahren) 3._du dienstlich nach Prag _? (reisen) 4. Ja. natürlich. Ich_unsere Ge- schäftspartner . . Wir ein interessantes Geschäft fen. abschließen) 5. Was_du dann nehmen) 6. Wir_ .. (tref- _7 (unter- _zusammen zu Mittag . Dann_ich die Ge- schäftsfreunde zum Flughafen (essen, fahren) 7. Wohin_sie_ 8. Nach Brünn, zur Messe. Ich _ .? (fliegen) _dann eine Lieferfirma Bestellungen_ ., wo ich einige _. (besu- chen, besprechen) 9._du danach nach Pilsen _? (zurückkehren) 10. Nein. Ich_noch einen kurzen Besuch bei einem alten Kunden_. (abstatten) 11._du also in Prag bis zum Abend _? (bleiben) 12. Oh nein! Gegen fünf nachmittags_ ich wieder in Pilsen_. (sein) 117 13. Dann_du endlich Freizeil _. (haben) 14. Ach wo! Die Frau unseres Chefs_ eine Party_. Ich_einen Blumenstrauß__und _zur Party_. (veranstalten, kaufen müssen, gehen) 15._du dich gut_? (sich amüsieren) 16. Nicht so gut. Ich war zu müde. Ich _im Stehen_. Ich _mich also bald_und _ins Bett_. (einschla- fen, sich verabschieden, gehen) Cvičení 176 ^™ Z odpovědí ze cvičení 175 (sudá čísla) sestavte souvislé vyprávěni v 1. osobě. Vyprávějte v préteritu. 6.7.2 Préteritum 6.7.2.1 Préteritum pravidelných sloves fragen reden rechnen (ptátse) (řečnit) (počítat) ich fragte ich redete ich rechnete (zeptal jsem se) (řečnil jsem) (počítal jsem) du fragtest du redetest du rechnetest er fragte er redete er rechnete wir fragten wir redeten wir rechneten ihr fragtet ihr redetet ihr rechnetet sie fragten sie redeten sie rechneten Préteritum pravidelných sloves se tvoří od nezměněného slovesného kmene přidáním koncovek -(e)te, -(e)test, -(e)te, -(e)ten, -(e)tet, -(e)ten. Samohláska -e se před koncovkou -te vsouvá pro lehčí výslovnost u sloves, jejichž kmen konči na -t, -d, -fn, -tn, -gn apod. Jedná se tedy o stejný princip jako u tvarů 2. a 3. osoby jednotného čísla a u 2. osoby množného čísla přítomného času (viz 6.1.1). 6.7.2.2 Préteritum způsobových sloves a slovesa wissen dürfen mögen wissen (smět) (mit rád) (vedtt) ich durfte ich mochte ich wusste (směl jsem) (měl jsem rád) (ve"de~l jsem) du durftest du mochtest du wusstest er durfte er mochte er wusste wir durften wir mochten wir wussten ihr durftet ihr mochtet ihr wusstet sie durften sie mochten sie wussten Způsobová slovesa mají v préteritu koncovky -te, -test, -te, -ten, -tet, -ten, může se měnit jejich kořen. Pokud mají v infinitivu přehlásku, v préteritu ji ztrácejí (können - ich konnte, müssen - ich musste). Slovesa mögen a wissen mají další změny (ich mochte, ich wusste). 118 6.7.2.3 Préteritum tzv. smíšených sloves brennen, kennen, nennen, rennen, senden, wenden, denken a bringen 6.7.2.4 Préteritum nepravidelných sloves kennen bringen (znát) (přinést) ich kannte ich brachte (znal jsem) (přinesl jsem) du kanntest du brachtest er kannte er brachte wir kannten wir brachten ihr kanntet ihr brachtet sie kannten sie brachten brennen denken nennen rennen senden \\ Linien • ich brannte (hořel jsem) du dachtest (myslel sis) er nannte (jmenoval) wir rannten (utíkali jsme) ihr sandtet / sendetet (poslali jste) ' sie wandten / wendeten (obrátili) Smíšená slovesa mají v préteritu stejné koncovky jako pravidelná slovesa, mění se však jejich kořen. Kmenové -e- se mění na -a-: brennen -» er brannte U denken a bringen se mění i kmenová souhláska: denken ► ich dachte bringen ► ich brachte Slovesa senden a wenden maji i pravidelné tvary. V určitých významech se používají pouze pravidelné tvary (viz 6.7.1): Er sandte / sendete mir ein Paket. Poslal mi balík. Ale pouze: Der Rundfunk sendete schon die Nachricht. Rozhlas už vysílal tu zprávu. Sie wendete / wandte sich an ihn. Obrátila se na něj. Ale pouze: Der Schneider wendete den Mantel. Krejčí obrátil kabát. Wir wendeten Heu. Obraceli jsme seno. An der Kreuzung wendete er das Auto. Na křižovatce auto obrátil. lesen (zůstat) (číst) (jet) ich blieb ich las ich fuhr (zůstal jsem) (četl jsem) (jel jsem) du bliebst du lasest du fuhrst er fuhr er blieb er las wir blieben wir lasen wir fuhren ihr bliebt ihr last ihr fuhrt sie blieben sie lasen sie fuhren Nepravidelná slovesa mají v préteritu vždy změnu kmenové samohlásky, nemají příponu -te a 1. a 3. osoba jednotného čísla je bez osobních koncovek. Některá nepravidelná slovesa maji i změnu kmenové souhlásky, např.: gehen -» ich ging (Sel jsem) stehen -* ich stand (stál jsem) ziehen -» ich zog (táhl jsem) leiden -♦ ich litt (trpěl jsem) schneiden ► ich schnitt (řezal jsem) sitzen -♦ ich saß (seděl jsem) apod. Stejné jako přičesti minulé je třeba se tvar préterita nepravidelných sloves učit zároveň se slovesem. U sloves s odlučitelnou předponou platí stejné pravidlo jako v přítomném čase - předpona je na konci hlavní věty: Er machte das Fenster zu. Zavřel okno. Sie zog ein neues Kleid an. Oblékla si nové šaty. Sie dachte darüber nach. Přemýšlela o tom. 119 6.7.2.5 Préteritum pomocných sloves haben, sein, werden haben (mit) Týt) werden (státse) ich hatte (měl jsem) ch war (byl jsem) ich wurde (stal jsem se) du hattest du warst du wurdest er hatte er war er wurde wir hatten wir waren wir wurden ihr hattet ihr wart ihr wurdet sie hatten sie waren sie wurden 6.7.3 Plusquamperfektum Plusquamperfektum je předminulý čas. Vyjadřuje tedy děj, který proběhl před jiným dějem minulým. Tvoří se obdobně jako perfektum, pomocné sloveso je však v préteritu: ich hatte ... , „___■ . + pricesti min. \ vznanuivehii slovesa ich war Např. ich hatte gespielt / gelesen {hrdl jsem, četl jsem (předtím)) ich war abgereist / gekommen (odcestoval jsem, přijel jsem (předtím)) Více o použití plusquamperfekta viz 14.2.2. Cvičení k 6.7.2 I Cvičení 177 ^™ Převeďte do préterita: 1. Du hasí immer viel zu lun. 2. Sie wird immer schnell rot. 3. Ihr seid unsere Gäste. 4. Ich habe keine Lusi zum Spiel. 5. Ich bin nicht einverstanden. 6. Ich werde schnell gesund. 7. Er hat einen alten Fiat. 8. Das Problem ist nicht zu erklären. 9. Ich kann es ihm nicht sagen. 10. Ich will es aber nicht hören. 11. Ich weiß, dass er ein Geheimnis nicht für sich behalten kann. 12. Du sollst wissen, dass ich ihn nicht mag. 13. Ich muss es leider sagen. 14. Er darf uns nicht stören. I Cvičení 178 ^™ Reagujte podle vzoru: Im er ein guter Sänger? -» Ja, er war immer ein guter Sänger. 1. Hat sie viele Freunde? 2. Sind Sie hier zufrieden? 3. Hast du Zeil für mich? 4. Seid ihr daran interessiert? 5. Ist sie im Team beliebt? 6. Habt ihr wenig Geld? 7. Bist du ein guter Läufer? I Cvičeni 179 ^™ Doplňte způsobová slovesa v préteritu: I. Ich_leider nicht früher kommen. (können) 2. Ich_ (sollen) 3. Er_ nixh etwas erledigen. (dürfen) 4. Du_ (wollen) 5. Sie_ sen) 6. Ich_ .jahrelang keinen Sport treiben. _ doch auch mitfahren! _ ihre Bitte wiederholen, (müs-_ ihn nie leiden, (mögen) 120 7. Wir. Sie nicht erkennen. _ uns auf dem Weg /.ur Arbeit. . ununterbrochen. Jeden Morgen in kaltem Was- (können) 8._Sie Deutsch in der Schule? (mögen) I Cvičení 180 * Doplňte do vět vhodně vybraná slovesa ve tvaru préterita: atmen, baden, beenden, begegnen, beobachten, öffnen, reden, sich widmen 1. Ich_ihr mein Her/. 2. Der Patient _ _ tief durch den Mund. 3. Wir_ 4. Sie_ 5. Ich_ ser. 6. Er_die ganze Zeit seiner Arbeit. 7. Er_ _mit dem Fernglas das Meer. 8. Im Jahre 1994_er sein Studium. || Cvičení 181 Vyprávějte v préteritu: 1. Paul arbeitet den ganzen Tag. 2. Seine Frau widmet sich dem Kind. 3. Ab und zu öffnet sie die Tür und fragt ihren Mann nach etwas. 4. Manchmal wartet sie eine Weile auf die Antwort, weil er sich auf die Arbeit konzentriert und nicht hört. 5. Sie achtet seine Arbeit und will ihn nicht stören. 6. Er redet nicht viel darüber, sie weiß aber, dass seine Arbeit wichtig ist. 7. Endlich atmet er auf. 8. Er ist fertig. I Cvičení 182 * Nahraďte způsobové sloveso významovým slovesem: Ich musste meine Teilnahme absagen. Ich sagte meine Teilnahme ab. a) 1. Sie wollten am Mittwoch abreisen. 2. Sie wollte das Kind abhärten. 3. Wir mussten den Auftrag ablehnen. 4. Sie konnte sich gut anpassen. 5. Wir mussten schnell einpacken. 6. Er wollte das Resultat nachrechnen. 7. Sie mussten wieder den Fernseher einschalten. 8. Wir wollten ein Feuer im Ofen anzünden. b) 1. Ich wollte das Angebot annehmen. 2. Er musste ihm abraten. 3. Mit sechzig Jahren wollte er abtreten. 4. Am Theater musste ich abbiegen. 5. Ich wollte alle meine Freunde einladen. 6. Ich musste im Fahrplan nachsehen. 7. Schließlich mussten wir nachgeben. 8. Sie wollte uns noch aufhalten. c) 1. Ich musste schnell nach Hause rennen. 2. Wir wollten Ihnen die Unterlagen senden. 3. Das konnte ich mir denken. 4. Er wollte ihr etwas Schönes bringen. 5. Sie musste sich an ihn mit einer Bitte wenden. 6. Sie konnten ein paar gute Beispiele nennen. 7. Die Schneiderin musste den Futterstoff wenden. 8. Das Fernsehen sollte die Nachricht noch einmal senden. 9. Er konnte den Ort nicht erkennen. I Cvičení 183 * Doplňte slovesa v závorce ve tvaru préterita: 1. Im 13.Jahrhundert_in Deutschland der Bund norddeutscher Städte, die Hanse, (entstehen) 2. In seiner Blütezeit_der Bund an 170 Mitglieder, (zählen) 3. Die Macht der Hanse_so groß. dass sie sogar Kriege gegen Könige führen _. (sein, können) 4. Im Verlauf des 15. Jahrhunderts_ die Hanse an Bedeutung, (verlieren) 5. Der Handel der Hansekaufleute_ _, der Gewinn_ständig _. (abnehmen, zurückgehen) 6. Der Städtebund_im 17. Jahrhun- dert _. (auseinander fallen) 121 s 9 Hi i 1 Cvičení 184 Doplňte do textu v daném pořadí následující slovesa ve tvaru préterita: geben, sein, herstellen, benötigen, einschneiden, bestreichen, abdrucken, gehen, sein, brauchen, haben, sein, schnitzen, gießen, können, fehlen, erfinden, lösen, haben, geraten, sterben, tragen Johann Gutenberg erfindet bewegliche Lettern Ursprünglich_es nur handgeschriebene Bücher. Sie_teuer und kostbar. Hin Mönch, der von einem antiken Werk eine Abschrift_,_dazu oft sein ganzes Leben. 4. Später. man Bilder oder kurze Tex- sie te in eine Holzplatte_ sie mit einem Farbstoff und auf einem Blatt Papier_ Die Buchherstellung_nun rascher und einfacher vor sich. Sie_aber noch immer sehr kostspielig, da man für jede Buchseite eine eigene Holzplatte_. Da_der aus Mainz stammende Johann Gutenberg eine einfache, aber geniale Idee: Wie, wenn man nur einzelne Buchstaben (bewegliche I-ettern) herstellte und diese dann je nach Bedarf zu immer neuen Texten zusam-mensetzte'.' Eine der großartigsten Erfindungen der Menschheit_damit geboren. Gutenberg_die Buchstaben zunächst aus Holz. Später_ Bücher_ gestellt werden. er sie aus Metall. _ nun in größerer Zahl her- 12. Noch 13 aber ein rasches und billiges 14. Abzieh verfahren. Mit Hilfe einer Druckerpresse, die er selbst _._Gutenberg auch dieses Problem. Johann Gutenberg_ von seiner Er- 15. Er_bei der Einrichtung einer Druckerei in Schulden und_in ärmlichen Verhältnissen. 16. Seine Gesellen_die Kunst des I —. 3. 4. 5. o. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. Buchdruckens später in alle Länder Europas. Cvičení 185 Převeďte celé vyprávění do préterita: Ein Samstagmorgen Es ist Samstag, halb acht. Der Wecker klingelt schon 5 Minuten. Endlich wacht Jens auf. Er steht langsam auf. geht zum Fenster und öffnet es. Er sieht, dass es regnet. Ein Weilchen denkt er darüber nach, ob er Frühsport machen soll. Eigentlich hat er keine Lust dazu. Er macht ein paar Übungen, aber er fühlt, dass sein Körper wehlut. Der Postbote bringt die Zeitung. Jens holt die Zeitung und beginnt zu lesen. Dann isst er sein Frühstück. Und es regnet und regnet. Es ist halb neun. Jens liegt wieder im Bett und liest die Zeitung. Um zehn ruft seine Freundin an. Aber Jens schläft wieder. tindung keinen Nutzen. 122 6.8 Trpný rod Čeština má opisný a zvratný trpný rod (opisné a zvratné pasivum): Materiál je používán. / Materiál se používá. Text je překládán. / Text se překládá. Němčina má pouze opisné pasivum: Das Material wird verwendet. Materiál je používán / se používá. Der Text wird übersetzt. Text je překládán / se překládá. Stejný význam maji v činném rodě vety: Man verwendet das Material. Man übersetzt den Text. Na rozdíl od češtiny však němčina rozeznává průběhový a stavový trpný rod. průběhové pasivum Der Text wird übersetzt. Text se překládá. stavové pasivum Der Text ist übersetzt. Text je přeložen. Text je přeložený. 6.8.1 Průběhový trpný rod Průběhový trpný rod (průběhové pasivum) vyjadřuje akci. Popisuje, co se děje nebo provádí s objektem děje. Objekt děje je v trpné větě podmětem. Průběhové pasivum se tvoři podle vzorce: pomocné sloveso werden + příčesti minulé v příslušném rodě významového slovesa Např. Der Text wird ins Deutsche übersetzt. Text je překládán / se překládá do němčiny. Rod činný a trpný mohou vyjadřovat prakticky stejný obsah. Při transformaci věty činné v trpnou se předmět věty činné stává podmětem věty trpné, činný rod slovesa se převádí na trpný. Jestliže je v trpné větě vyjádřen činitel děje, je připojen předložkou, nejčastěji von (viz 6.8.1.3): činný rod Der Vater lobt den Sohn. Otec chválí syna. trpný rod Der Sohn wird von dem Vater gelobt. Syn je otcem chválen. 6.8.1.1 Přehled časů trpného rodu Přítomný čas se tvoří: přít. čas sloves.i weiden + příčesti minulé významového slovesa Der Sohn wird vom Vater gelobt. Syn je otcem ich gäbe (dal bych) ► ich käme (pŕišel bych) tvorí nepravidelné pomoci jiné ich gab (dal jsem) ich kam (šel jsem) Ojediněle se konjunktiv kmenové samohlásky: er starb (zemřel) ► er stürbe (zemřel by) U některých nepravidelných sloves existují dvě varianty konjunktivu II: ich stünde / stände (stál bych) ich hülfe / hälfe (pomohl bych) aj. V těchto případech se většinou dává přednost tvaru, který vylučuje dvojznačnost. Starší tvar ich hülfe se užívá častěji, neboť novější tvar ich hälfe zvukově splývá s ich helfe (pomáhám, pomohu). Slovesa brennen, kennen, nennen, rennen mají v 1. osobě jednotného čísla konjunktivu II tvar: ich brennte (hořel bych) ich kennte (znal bych) ich nennte (jmenoval bych) ich rennte (běžel bych) a v dalších osobách maji stejné koncovky jako pravidelná slovesa. Slovesa senden a wenden vycházejí z 1. os. j. č. ich sendete (poslal bych) ich wendete (obrátil bych) slovesa denken a bringen z 1. os. j. č. ich dächte (myslel bych) ich brächte (přinesl bych) Konjunktiv II všech těchto sloves se však používá jen zřídka. Sloveso wissen má konjunktiv II: wir wüssten ich wüsste (věděl bych) du wüsstest er wüsste ihr wüsstet sie wüssten Informace o tvoření konjunktivu II všech nepravidelných sloves jsou zahrnuty do přehledu nepravidelných sloves na str. 77. Také u nepravidelných sloves se dává přednost opisu konjunktivu II tvarem würde + infinitiv (viz bod 5). Přesto se stále často setkáváme s konjunktivem II některých nepravidelných sloves, a to i v hovorové němčině (např. ich gäbe, ich ginge, ich käme, ich ließe, ich wüsste). 6.9.2.3 Pomocná slovesa sein haben werden ich wäre ich hätte ich würde du wärest du hättest du würdest er wäre er hätte er wurde wir wären wir hätten wir würden ihr wäret ihr hättet ihr würdet sie wären sie hätten sie würden Pomoci konjunktivu II pomocných sloves se tvoří další složené konjunktivní tvary (viz bod 5). Kromě toho se těchto tvarů užívá v podmiňovacim způsobu sloves sein, haben a werden v jejich vlastním významu (být, mít, stát se). Ich wäre zufrieden. Byl bych spokojen. leh hätte mehr Verständnis dafür. Měl bych pro to více pochopeni. Ich würde gern Politiker. Rád bych se stal politikem. 132 6.9.2.4 Způsobová slovesa können mögen ich durfte ich könnte ich möchte (směl bych) (mohl bych) (chtěl bych) du dürftest du könntest du möchtest er dürfte er könnte er möchte wir durften wir könnten wir möchten ihr durftet ihr könntet ihr möchtet sie dürften sie könnten sie möchten Du dürftest naht stören. Nesměl bys rušit. Könnten Sie mir helfen.' Mohl byste mi pomoci? leh möchte es gern haben. Chtělo bych to mit. / Ruda bych to měla. müssen sollen wollen ich müsste ich sollte ich wollte (musel bych) (mél bych) (chtěl bych) du müsstest du solltest du wolltest er müsste er sollte er wollte wir müssten wir sollten wir wollten ihr müsstet ihr solltet ihr wolltet sie müssten sie sollten sie wollten Ich müsste es überlegen. Musel bych to uvalit. Du solltest dich beherrschen. Měl by ses ovládat. Ich wollte, es u.ne schon vorbei. Chtěl bych. aby ul to bylo za mnou. Přítomný podmiňovaci způsob způsobových sloves nelze nahradit opisným tvarem würde + infinitiv. 6.9.2.5 Složené tvary s konjunktivem II opisný tvar würde + infinitiv konjunktiv II porn, slovesa ich würde kommen přišel bych infinitiv I význam, slovesa kommen Opisný tvar würde + infinitiv (tzv. kondicionál) se uživá k vyjádření českého přítomného kondicionálu (podmiňova-ciho způsobu) u všech významových sloves a hovorově často i u sloves sein a haben. Niemand würde dir glauben. Nikdo b\ ti nevěřil. Ich wiirde dich auf Hiinden tragen. Na rukou bych tě nosil. Ich wiirde immer bei dir sein. H\l bych pořád s tebou. konjunktiv préterita trpného rodu konjunktiv II příčestí minulé pom. slovesa význam, slovesa ich wurde operiert byl bych operován Pro konjunktiv préterita trpného rodu platí podobná pravidla jako pro indikativ přítomného času trpného rodu. Pomocné sloveso werden je však ve tvaru konjunktivu II. konjunktiv plusquamperfekta činného rodu konjunktiv II příčestí minulé pom. slovesa význam, slovesa ich hätte gefeiert byl bych (býval) slavil ich wäre gekommen byl bych (býval) přijel Pro konjunktiv plusquamperfekta platí podobná gramatická pravidla jako pro indikativ perfekta. Pomocné sloveso je však ve tvaru konjunktivu II. konjunktiv plusquamperfekta trpného rodu konjunktiv II příčestí minulé příčestí minulé pom. slovesa význam, slovesa pom. slovesa trpného rodu wäre operiert worden byl bych (býval) operován Příklady užiti konjunktivu plusquamperfekta: Das hätten wir allerdings nicht erwartet. To bychom byli ovšem nečekali. Ich wäre dort auf keinen Fall geblieben. Byl by tam v ladném případě nezůstal. Er wäre rechtzeitig gewarnt worden. Byl by býval varován včas. Se způsobovými slovesy (stejný princip jako v perfektu): Er hätte den Kurs wiederholen müssen. Byl by musel kurz opakovat. Sie hätten nicht teilnehmen wollen. Byli l>\ sc nechtěli zúčastnil. 133 Pomoci sloves dürfen, können, müssen a sollen se často vyjadřuje lítost, přípustka, výtka apod. Pozor na překlad vét, kdy čeština nedostatečně signalizuje podmínku v minulosti: Du hättest anrufen können. Mohl jsi zavolal. Das hätte nicht passieren müssen. Bylo by se lo nemuselo steil. Das hättest du nicht sagen sollen! Tos neměl říkal! Du hättest ihn nicht einladen sollen / dürfen. Neměl jsi ho zval. Všimněte si rozdílu: Du hättest gestem zu Hause sein sollen! Včera jsi měla být doma! (škoda, žes tam nebyla) Du solltest gestem zu Hause sein! Včera jsi měla být doma! (mčlas to v plánu, mělas to nařízeno apod.) K dalšímu užití konjunktivu II v němčině viz 14.2.3. Cvičení k 6.9 ^ Cvičení 209 Vyjádřete zdvořilejší formou užitím podmiňo-vacího způsobu: 1. Können Sic mir folgen, meine Herren? 2. Nehmen Sie bitte Ihre Plätze ein. 3. Schließen Sie bitte das Fenster. Frau Busch! 4. Können Sie sich noch die Unterlagen ansehen? 5. Seien Sie so freundlich. Frau Busch, und bringen Sie den Herren Kaffee! 6. Haben Sie noch etwas Zeit für mich. Kollege Jahn? 7. Wer will noch etwas fragen? 8. Das haben wir also! 9. Können wir beginnen? 10. Hören Sie bitte zu. meine Herren! Cvičení 210 Dejte sloveso v závorce do správného tvaru konjunktivu II: 1. (sein) ich nur Vater eines Teenagers, so wie ich einer bin! 2. Ich (haben) schon Verständnis für seine Allotria! 3. Ich (wissen) immer, was er dringend braucht. 4. Ich (lassen) ihn in seiner Freizeit das tun, was er selber tun (mögen). 5. An Wochenenden (dürfen) er in die Disko gehen. 6. Und er (müssen) nicht um jeden Pfennig betteln. 7. Ich (geben) ihm ein anständiges Taschengeld. 8. Er (können) auch seine Freundin zu einem Drink einladen. 9. Und er (müssen) nicht jeden Nachmittag Mathematik pauken. 10. Kurz und gut - ich (sein) der beste Vater auf der Welt! 134 I Cvičení 211 Vyprávějte sen o životě multimilionáře v podmiňova-cím způsobu: 1. Ich besitze eine prunkvolle Villa an der Riviera. 2. Am Haus parken zwei superschnelle Sportwagen. 3. Meine Gärtner kümmern sich um die seltenen Hölzer im Park. 4. Vormittags spiele ich Tennis. 5. Nach dem Spiel schwimme ich im märchenhaften Swimmingpool. 6. Die Nachmittage verbringe ich in der Gesellschaft prominenter Fotomodelle. 7. Für den Haushalt sorgt ein Schwärm von Dienstboten und meine Frau widmet sich nur ihren Lieblingsbeschäftigungen. 8. Sie trägt nur die elegantesten Modelle. 9. Zu den regelmäßigen Partys werden nur die vornehmsten Gäste eingeladen. 10. Zu meinen Füßen liegen zwei riesige Doggen. 11. Ich bin glücklich, denn ich werde ja von allen bewundert. 12. Leider gibt es auch Leute, die mich um den Luxus beneiden. 13. Aber ich nehme es ihnen nicht übel. 14. Ich bin ja ein großzügiger Millionär. I Cvičení 212 Přeložte podmiňovacím způsobem: 1. Měli bychom udělat něco pro zdraví. Co takhle partie golfu? 2. To by nebylo dobré. Nenechal bys mě vyhrát. Neměl bych šanci. Jen bych se rozčiloval. Věděl bych o něčem lepším! Sel bys se mnou na ryby? 3. Ne, to by nešlo. U vody bych se nudil. Ale sklenička koňaku by přicházela v úvahu. Ta by nám udělala oběma dobře. I Cvičení 213 — Řekněte konjunktivem plusquamperfekta, co byste býval udělal pro své zdraví, kdybyste býval věděl, jak špatně skončíte: nicht rauchen -» Ich hätte nicht geraucht. 1. regelmäßig zum Arzt gehen 2. sich nicht einseitig ernähren 3. vegetarische Kost essen 4. nicht übermäßig Alkohol trinken 5. mehr Sport treiben 6. regelmäßig laufen 7. an Wochenenden Rad fahren 8. Stresssituationen vermeiden I Cvičení 214 Řekněte, že byste se byl zachoval stejně: Er sagte ja. Ich hätte auch ja gesagt. 1. Er kündigte. 2. Er blieb in der Firma. 3. Er nahm die Stellung an. 4. Er ließ sich nicht überzeugen. 5. Er kommentierte die Erklärung nicht. 6. Er verzieh es ihnen nicht. 7. Er lehnte das Angebot ab. 8. Er wurde wütend. 9. Er hielt an seiner Meinung fest. 10. Er gab nicht auf. I Cvičení 215 B Řekněte konjunktivem plusquamperfekta, co se vám málem přihodilo: den Termin vergessen -* Ich hätte den Termin beinahe vergessen. 1. verschlafen 2. den Bus verpassen 3. verunglücken 4. sich verfahren 5. ihn nicht wieder erkennen 6. sich überessen 7. sich betrinken 8. sich nicht beherrschen 135 9. auf der Straße stürzen 10. bei der Prüfung durchfallen I Cvičení 216 Vysvětlete préteritem pomoci nápovědy v závorce, proč k události došlo. Dodejte v konjunktivu plusquamperfekta, že by se to bylo jinak nestalo: Wir verloren alles, (großes Pech haben) ♦ Wir hatten großes Pech. Sonst hätten wir nicht alles verloren. 1. Er stürzte unglücklich, (betrunken sein) 2. Sie ließ sich scheiden, (den Kopf verlieren) 3. Er griff seinen Kollegen an. (im Affekt handeln) 4. Sie übersahen das Warnschild, (nicht aufpassen) 5. Sie fiel durch, (wenig lernen) 6. Sie stieß das Weinglas um. (wild gestikulieren) 7. Er emigrierte, (jahrelang politisch verfolgt werden) I Cvičení 217 ^™ Vyjádřete konjunktivem plusquamperfekta, jak by se byl vyvíjel život strárnoucího muže, kdyby ho byla nepostihla vážná choroba: Er wollte seine Lebensweise ändern. ► Er hätte seine Lebensweise geändert. 1. Er wollte seine Wohnung in der Stadt verkaufen. 2. Er wollte noch einmal heiraten. 3. Er wollte mit seiner neuen Frau aufs Land ziehen. 4. Er wollte im Garten Obst und Gemüse anbauen. 5. Er wollte in der Nähe des Hauses einen Steingarten anlegen. 6. Er wollte sich seinen Hobbys widmen. 7. Er wollte in die Pilze gehen. 8. Er wollte lange Spaziergänge im Wald machen. 9. Er wollte jeden Samstagabend mit den Nachbarn in der Wirtschaft Mariage spielen. I Cvičení 218 ^™ Řekněte konjunktivem plusquamperfekta, jak byste si byl představoval dovolenou ve vlastní režii: 1. Ich würde mich für Griechenland entscheiden. 2. Dort ist ja beständiges Wetter. 3. Auf jeden Fall würde ich fliegen. 4. Wir würden ein paar Tage sparen. 5. Die Kinder würde ich nicht mitnehmen. 6. Die können ja bei der Oma bleiben. 7. Auf keinen Fall würde ich die ganze Zeit an der Küste verbringen. 8. Ich würde gern eine Bergtour unternehmen. 9. Auf Einkäufe würde ich auch verzichten. 10. Ich würde mir lieber die Sehenswürdigkeiten ansehen. i Cvičení 219 ^™ Řekněte konjunktivem plusquamperfekta, co dotyčné osoby měly či neměly udělat: rechtzeitig antworten ► Sie hätten rechtzeitig antworten müssen, zu spät kommen ► Sie hätten nicht zu spät kommen dürfen. 1. spätestens gestern anrufen 2. das Angebot so spät abschicken 3. ein Fax schicken 4. den Fehler übersehen 5. den Text löschen 6. die Konkurrenz ausschalten 7. die Konkurrenz, nicht unterschätzen 8. einen kapitalkräftigen Partner finden I Cvičení 220 Přeložte: 1. Byli by tam nejeli. 2. Byli bychom o tom slyšeli. 3. Byla by to neudělala. 4. Byl bys to málem propásl. 5. To bych si byl nikdy nemyslel. 6. Nebyl bych býval tak klidný. 7. Byl by nám mohl pomoci. 8. Nemusel bys býval všechno prodat. 136 6.10 Užití způsobových sloves v němčině Kromě použití v základním významu plní způsobová slovesa v němčině další funkce - slouží k opisu některých gramatických tvarů, vyjadřuji domněnku, pravděpodobnost různého stupně, možnost, připustku, výzvu, přání, cizí tvrzeni apod. Přehled nejčastějšiho užití jednotlivých způsobových sloves v němčině: dürfen (smět) 1 v kladné větě dovolení, v záporné větě zákaz: Darf ich eintreten? Mohu dál? Darf ich das Fenster öffnen? Mohu otevřít okno? Er darf schon Auto fahren. Už smí řídit auto. Kommt er mit? Nein, er darf nicht. Půjde s námi? Ne. nesmi. Hier darf man nicht rauchen. Tady se nesmí kouřit. 2 zdvořilá nabídka: Darf ich Ihnen helfen? Mohu váni pomoci? Was darf ich Ihnen anbieten? Co vám mohu nabídnout? 3 pravděpodobnost, předpoklad, domněnka; sloveso dürfen je ve tvaru konjunktivu II, domněnka v přítomnosti se vyjádři infinitivem přítomným, pravděpodobnost v minulosti infinitivem minulým: Das dürfte wohl möglich sein. Snad to bude možné. Er dürfte schon weg sein. Už je asi pryč. Das dürfte genügen. To by snad stačilo. Sie dürften sich irren. Možná že se mýlíte. Sie dürften sich geirrt haben. Patrně jste se zmýlil. Es dürfte allen bekannt sein, dass ... Všem je patrně známo, že... können (moci, umět) 1 možnost, schopnost: Hier können Sie tanken. Tady můžete natankovat. Sie kann nicht sprechen. Nemůže / neumí mluvit. Wir können nicht gut singen. Neumíme dobře zptvaL 2 možnost, domněnka; sloveso können je v oznamovacím způsobu přítomného času, případně v konjunktivu II, domněnku v přítomnosti vyjádříme infinitivem přítomným, možnost v minulosti infinitivem minulým: Er kann schon unterwegs sein. Er könnte schon unterwegs sein. Možná že je už na cestě. Er kann es gefunden haben. Mužná že to našel. mögen (chtit, mit rád) 1 kladný vztah, obliba: Wir mögen ihn sehr gern. Máme ho moc rádi. Ich mag Orangen. Mám rád pomeranče. 2 chuť, přáni, zdvořilá nabídka; sloveso mögen je zpravidla v konjunktivu II: Möchten Sie noch etwas Brandy? Chtěl byste ještě trochu brandy? Ich möchte eine Dose Bier. Chtěl bych plechovku piva. Ich möchte nicht, dass Sie mich falsch verstehen. Nerad bych, abyste mě špatně pochopil. 3 nesplnitelné přání; sloveso mögen je ve tvaru konjunktivu II: Möchte er doch nur kommen! Kdyby tak přece jen přišel! Möchte er nur weniger trinken! Kdyby jen tolik nepil! 137 4 pravděpodobnost, možnost, nejistota, domněnka; sloveso mögen je vždy v oznamovacím způsobu přítomného času, přítomnost vyjádříme infinitivem přítomným, minulost infinitivem minulým: Sie mögen Recht haben. Možná že máte pravdu. Er mag bald kommen. Je možné, že přijde brzo. Wer mag es nur verraten haben? Kdo to jen mohl prozradit'.' 5 smířeni se stavem věcí: Er mag sagen, was er will. Ať si říká. co chce. Sie mag tun. was sie will. Ať si dělá. co chce. 6 přípustka: Mag er noch so fleißig arbeiten, er setzt sich nicht durch. Ať pracuje sebepilněji. neprosadí se. 7 rozkazovací způsob v nepřímé řeči; sloveso mögen je ve tvaru konjunktivu I přítomného času: Sag ihr. sie möge uns bald besuchen. Řekni ji. aby nás brzo navštívila. müssen (muset) 1 nutnost povinnost: Du musst es noch heute erledigen. Musíš to vyřídit ještě dnes. Ich muss noch viel lernen. Musím se ještě hodně učit. 2 velká pravděpodobnost až jistota; sloveso müssen je vždy v oznamovacím způsobu přítomného času, přítomnost vyjádříme infinitivem přítomným, minulost infinitivem minulým: Er muss es wissen. Určitě to ví. Er muss es gewusst haben. Určitě to věděl. Sie müssen krank sein, í/rčitě jsou neinoi ni. Sie müssen krank gewesen sein. Určitě byli nemnt ni. sollen (mit povinnost) 1 povinnost: Wir sollen noch aufräumen. Máme ještě uklidit. Soll ich den Fernseher abstellen? Mám vypnout televizor? 2 příkaz: Du sollst die Blumen gießen! Zalej květiny! Ihr sollt endlich damit aufhören! Přestaňte s tím konečně! 3 převzaté tvrzeni, nezaručené míněni (české prý); sloveso sollen je vždy v oznamovacím způsobu přítomného času, přítomnost vyjádříme infinitivem přítomným, minulost infinitivem minulým: Er soll seit gestem wieder daheim sein. Prý je od včerejška zase doma. Er soll im Lotto gewonnen haben. Prý vyhrál v loterii. 4 možnost, situace, která může nastat; v podmínkových větách, sloveso sollen je vždy v konjunktivu II (viz 14.2.3): Sollte er nach Linz kommen, könnte er mich besuchen. Kdyby přijel (=jestliž.e přijede) do Unce. mohl by mě navštívit. wollen (chtít) 1 vůle, přání: Ich will dir helfen. Chci ti pomoci. Sie will mich nicht sprechen. Nechce se mnou mluvit. 2 zdvořilé vybídnutí: Wollen Sie bitte ablegen? Odložíte si? Wollen Sie bitte Platz nehmen? Posadte se pmsim! 3 opis budoucího času: Wollen wir wetten? Vsadíme se? 138 Wollen wir eine anstecken? Zapálime si? 4 tvrzení jiné osoby; sloveso wollen je vždy v oznamovacím způsobu přítomného času, přítomnost vyjádříme infinitivem přítomným, minulost infinitivem minulým: Er will davon nichts wissen. Tvrdí, že o lom nic neví. Sie will es mit eigenen Augen gesehen haben. Tvrdí, že to viděla na vlastní oči. Cvičení k 6.10 Cvičení 221 Marně čekáte na přítele, s nímž jste si smluvil(a) schůzku. Vyjádřete pomocí sloves können, mögen a dürfen svou domněnku, proč nedodržel slib: Er hat unerwartete Probleme in der Familie. -» Er kann / mag / dürfte unerwartete Probleme in der Familie haben. 1. Er wartet an einer anderen Stelle. 2. Etwas ist ihm dazwischengekommen. 3. Er hat den Bus verpasst. 4. Er hat die Verabredung vergessen. 5. Er ist im Büro aufgehalten worden. 6. Er ist auf der Straße einem Bekannten begegnet. 7. Er ist zu Hause eingeschlafen. I Cvičení 222 Vyjádřete pomoci slovesa müssen, jak vypadá podle vašeho přesvědčeni půlnoční bilance na svatbě, které jste se nemohl zúčastnit: Es geht dort bestimmt sehr lustig zu. ► Es muss dort sehr lustig zugehen. 1. Die Mutter der Braut hat bestimmt den ganzen Abend durch geweint. 2. Fritz und Walter sind bestimmt ganz schön blau. 3. Der schöne Eugen hat bestimmt zwei Paar Schuhe durchgetanzt. 4. Die Musikanten spielen bestimmt schon ganz schön falsch. 5. Onkel Adalbert hat bestimmt schon alle Schüsseln geleert. 6. Die Kinder hat man bestimmt langst ins Bett geschickt. 7. Tante Emilia tanzt bestimmt schon auf dem Tisch. 8. Das Hochzeitspaar hat sich bestimmt schon unauffällig entfernt. 9. Alle sind bestimmt traurig, dass ich nicht dabei bin. 139 I Cvičení 223 Vyjádřete pomocí slovesa wollen, co tvrdí členové rodiny v souvislosti s rozbitou vázou při hledání .pachatele": Der Großvater hörte gar nichts. -» Der Großvater will gar nichts gehört haben. 1. Der Großvater saß den ganzen Nachmittag vor dem Haus. 2. Die Großmutter betrat das Wohn/immer erst abends. 3. Sie sah die zerbrochene Vase als Erste. 4. Am Nachmittag stopfte sie Strümpfe in der Küche. 5. Der Vater machte ein Nickerchen. 6. Die Mutter hörte vom Schlafzimmer aus Geräusche. 7. Willi weiß nichts davon. 8. Er spielte mit den anderen Jungen im Garten. 9. Katja sah. wie der Kater ängstlich aus dem Wohnzimmer kroch. I Cvičení 224 Vyjádřete pomoci slovesa sollen, co jste se dočetli o chováni náměsíčníků: Im Zustand des Schlafwandelns ist es außerordentlich schwer, den Patienten zu wecken. ► Im Zustand des Schlafwandelns soll es außerordentlich schwer sein, den Patienten zu wecken. 1. Während des Schlafwandelns sind die Bewusstseinsprozesse völlig gehemmt. 2. Die motorische Tätigkeit hingegen funktioniert gut. 3. Der Anfall dauert im Mittel 15 Minuten. 4. In Moskau versuchte ein Schlafwandler durch eine geschlossene Glastür zu gehen. 5. Das Glas zersplitterte. 6. Er erlitt erhebliche Schnittwunden. 7. Trotzdem erwachte er erst 10 Minuten nach diesem Vorfall. 8. In den USA schlafwandelte ein Student jede Nacht zu einem Fluss um dort zu baden. 9. Danach ging er zurück in sein Bett und schlief weiter. 10. Ein Pianist ging jede Nacht schlafwandelnd zu seinem Flügel. 11. Er spielte ein kurzes Stück ohne dabei aufzuwachen. 12. Eine mysteriös klingende Geschichte geschah in England. 13. Eine Familie traf sich jede Nacht zum Teetrinken in der Küche ohne dabei zu erwachen. ■ Cvičení 225 Přeložte pomocí způsobových sloves: 1. Určite; je už pozdě. 2. Asi se mýlíte, pane Haase. 3. Kdo to asi udělal? 4. Možná že máš pravdu. 5. Její sestra se prý odstěhovala, d ('<> tu znamená? 7. Oni už to jistě vědí. 8. Tvrdí, že to ztratil. 9. Tu paní jsem už určitě někde viděl. 140