3 Zájmena
Zájmena zastupuji ve větě podstatná jména, přídavná jména nebo celé významové celky. Podobně jako v češtině se zájmena v němčině dělí na osobní a zvratná, přivlastňovací, tázací, ukazovací, vztažná a neurčitá.
3.1 Zájmena osobní, zvratné zájmeno sich, reciproční zájmeno einander
3.1.1 Skloňování osobních zájmen
	l.p.	ich	du	er	sie	es
	2.p.	meiner	deiner	seiner	ihrer	seiner
	3.p.	mir	dir	ihm	ihr	ihm
	4.p.	mich	dich	ihn	sie	es
						
	l.p.	wir	ihr	sie	Sie	
	2.p.	unser	euer	ihrer	Ihrer	
	3.p.	uns	euch	ihnen	Ihnen	
	4. p.	uns	euch	sie	Sie	
3.1.2 Pravidla skloňováni a užiti osobních zájmen
Zájmeno pro 2. osobu množného čísla ihr používáme, oslo-vujeme-li více lidí, kterým všem jednotlivě tykáme (děti, přátelé, příbuzní).
Pro vykání v jednotném i množném čísle používáme zájmena Sie (vykáni odpovídá v němčině zastaralému českému onikání). Ve všech pádech se píše velké písmeno: Sie, Ihrer, Ihnen, Sie.
V češtině ve větách typu Jdeme s kamarádkou do kina používáme 1. osoby množ. čísla. Není pak jasné, zda se míní já a kamarádka nebo my a kamarádka. V němčině se toto přesně rozlišuje:
Ich gehe mit der Freundin ins Kino, (já a kamarádka)
Ale:
Wir gehen mit der Freundin ins Kino, (my a kamarádka)
Zájmena 1. a 2. osoby jednotného a množného čísla zastupují pouze osoby, zájmena 3. osoby obou čísel zastupuji životná i neživotná podstatná jména. V jednotném čísle je třeba si uvědomit rod podstatného jména v němčině:
To je nová košile. Vezmu šiji dnes.
Das ist ein neues Hemd. Ich trage es heute.
Jsou-li ve větě dva předměty, jsou v pořadí 3. pád, 4. pád:
Ich kaufe meinem Mann ein Fahrrad.
Koupím svému muži kolo.
V případě, že předmět ve 4. pádě nahradíme osobním zájmenem, pořadí pádů se obrací. Je tedy 4. pád, 3. pád:
leh kaufe es ihm. Koupím mu ho.
3.1.3 Použití zájmena es
Es nahrazuje ve větě podstatné jméno rodu středního:
Das ist ein schönes Bild. Es gefallt mir. To je krásný ohroz. Libí se mi.
Dále má funkci formálního podmětu ve větách a ustálených spojeních typu:
Efl liiert. Mrzne.
Es regnet. Prší.
Es ist halb zehn. Je půl desáté.
Wie spät ist es? Kolik je hodin? Wie geht es Ihnen?
Jak se vám daří?
Was gibt es zum Abendbrot?
Co je k večeri?
3.1.4 Zvratné zájmeno
Zvratná zájmena se ve větě vztahují k podmětu. Němčina má pouze jedno zvratné zájmeno sich, které se používá ve spojení s infinitivem a ve 3. osobě jednotného a množného čísla:
sich erkälten er / sie / es erkältet sich
sie erkälten sich
34
V 1. a ve 2. osobě obou čísel se používá 3. a 4. pádu osobních zájmen:
ich erkälte mich ich kaufe mir
du erkältest dich du kaufst dir
wir erkälten uns wir kaufen uns
ihr erkältet euch ihr kauft euch
Pozor na 3. a 4. pád (si, se) v 1. a 2. osobě jednotného čísla (miř x mich, dir x dich):
Ich wasche mich. Myji se.
Ich wasche mir die Hände.
Myji si ruce.
Du erkältest dich.
Nachladíš se.
Kaufst du dir das Buch? Koupß si ni knížku.'
(viz 6.3)
3.1.5 Reciproční (vzájemnostni) zájmeno einander
Vzájemnost lze v němčině vyjádřit osobními zájmeny uns a euch, zvratným zájmenem sich:
Wir helfen uns. Pomáháme si.
Sie lieben sich. Miluji se.
Pro jednoznačnost se mohou kombinovat s příslovcem gegenseitig:
Sie helfen sich gegenseitig.
Pomáhají si navzájem.
Je také možné použít zájmena einander, které lze spojit podle významu s vhodnou předložkou:
Sie helfen einander. Pomáhají si. Sie lieben einander. Miluji se.
Sie sitzen neheneinander.
Sedí vedle sebe.
3.2 Zájmena přivlastňovací
Ke každému osobnímu zájmenu patří příslušné přivlastňova-
ci zájmeno:		
ich •	mein	i mni i
du -♦	dein	(tvůj)
er **	sein	(jeho)
sic •	ihr	(její)
es -+	sein	(jeho)
wir -»	unser (náš)	
ihr »	euer	(váš)
sie -*	ihr	(jejich)
Sie -	Ihr	(Váš)
sein 'Hut
3.2.1 Skloňování přivlastňovacích zájmen
Přivlastňovací zájmena se skloňují v jednotném čísle jako člen neurčitý a v množném jako člen určitý.
Hut
unser ■Hut
			Jnotné číslo		množné číslo
1.	P-	mein	meine	mein	meine
		(Freund)	(Tochter)	(Kind)	(Schüler)
2.	P-	meines	meiner	meines	meiner
B-	P-	meinem	meiner	meinem	meinen
4.	P-	meinen	meine	mein	meine
Jako mein se skloňuji i ostatní přivlastňovací zájmena.
U zájmen unser a zejména euer se v ostatních pádech může vypustit kmenové -e-:
uns(e)re Kinder
mit eu(e)rer Tochter
die Freundin eu(e)res Sohnes
für unsic iren l-'rcund
35
3.2.2 Použití přivlastňovacích zájmen
Na rozdíl od češtiny nemá nemčina zvratné přivlastňovací zájmeno svůj, které se v češtině používá pro přivlastňováni podmétu:
Já nutní své problémy a vy mdle své problémy.
V némčině se v tomto případě vždy použije přivlastňovací zájmeno příslušné osoby:
Ich habe meine Probleme und ihr habt eure Probleme.
Místo přivlastňovacích zájmen sein a ihr se někdy kvůli jednoznačnosti používá ukazovacích zájmen dessen a deren:
Heute kommt Ivan mil seinem Kollegen und dessen Freundin.
Dnes přijde Ivan se svým kolegou a jeho přítelkyni, (toho kolegy)
Ale:
Heute kommt Ivan mil seinem Kollegen und sii-ner Freundin.
Dnes přijde Ivan se svým kolegou a se svou přítelkyni.
i
Dnes přijde Ivan se svým kolegou a jeho přiielkynL
Je nutné dobře rozlišovat významy zájmena ihr (její, jejich) a v mluveném projevu i Váš (při vykání):
Wir besuehen ihre Eltern.
Navštívíme její/jejich rodiče. Wir besuehen Ihre Eltern. Navštívíme Vaše rodiče.
Použijeme-li přivlastňovacích zájmen samostatně, musí mít v 1. pádě mužského rodu a v 1. a 4. pádě středního rodu rodovou koncovku:
Wessen Wagen ist das?    •     Das ist meiner.
Das ist unserer.
Cvičení k 3.1 - 3.2
i Cvičení 30
Reagujte podle vzoru:
Isl Jens sympathisch?
► Ja, er isl sympathisch.
► Ja, ich finde ihn sympathisch.
1. Ist Sabine schön'.'
2. Sind die neuen Kollegen nett?
3. Ist dein neuer Chef sireng?
4. Ist unser Haus schon?
5. Ist deine neue Arbeit schwer?
6. Sind die Medikamente wirksam?
7. Ist das Problem ernst?
8. Ist der Vorschlag gut?
i Cvičení 31 ^™ Odpovězte podle vzoru:
Wie geht es dem Vater'.' -* Es geht ihm ganz gul.
1. Wie geht es dem Opa?
2. Wie gehl es Martina?
3. Wie geht es den Patienten?
4. Wie geht es Ihrer Schwiegermutter?
5. Wie geht es dir?
6. Wie geht es Ihnen?
7. Wie geht es euch?
8. Wie geht es dem Kind?
i Cvičeni 32
Reagujte podle vzoru:
Schenkst du deiner Freundin die Ohrringe'.'
► Ja. ich schenke sie ihr.
1. Zeigst du deinen Eltern die Fotos'
2. Gönnst du deinem Kollegen das Stipendium?
3. Zeigt ihr uns euren Arbeitsplatz?
4. Bringst du den Gasten Kaffee?
5. Schicken Sie Ihrer Familie ein Telegramm?
6. Schenkt ihr eurem Sohn die Gitarre?
7. Bringst du dem Chef die Unterlagen?
8. Zeigst du mir das neue Computerspiel?
Cvičení 33
Dejte zájmeno v závorce do správného tvaru:
1. Ist er bei (er) oder bei (sie)?
2. Deine Frau fragt nach (du).
3. (ihr) würde es auch nicht gefallen.
36
4. Es gelallt (sie) nicht, dass er oft ohne (sie) ausgeht.
5. Sie hat immer Probleme mit (er).
6. Sie kann sich aul (er) nicht verlassen.
7. Wir rechnen mit (sie - mn. č.).
8. Wartet ihr aul" (ich)?
I Cvičení 34
Přeložte:
1. Zeptám se ho.
2. Poprosim ji
3. ZavoláS nám?
4. Ano. zavolám vám.
5. Počítáme s vámi.
6. Řeknu mu 10
7. Řekni nám to taky.
8. Přeji jí to.
9. Dčti. co tomu říkáte, líbí se vám to?
I Cvičeni 35
Dosaďte zájmeno einander ve spojení s vhodnou předložkou a přeložte:
Die Bücher liegen_.
Die Bücher liegen aufeinander.
1. Die Patienten treten_ins Sprechzimmer ein.
2. Die Kinder sitzen_in der ersten Reihe.
3. Die Fachleute sprechen_viel über
diesen Fall.
4. In cinci Diskussion soll m.in nicht_
reden.
5. Die beiden sind_verliebt und sie passen sehr gut_.
6. Sie mögen sich nicht. Sie haben etwas
	Cvičení 36	
	Doplňte příslušné přivlastňovací zájmeno:	
1.	ich und	Hund
2_	du und	Problem
3.	wir und	Kinder
4.	Sie und	Laune
5.	er und	Liebe
6.	ihr und	Sorgen
7.	es und	Spielzeug
8.	sie und	Schloss
I Cvičení 37
Obměňte spojení ze cvičení 36 podle vzoru:
► ich mit meinem Hund
<j Cvičeni 38 ^™ Odpovězte podle vzoru:
Wen kann man fragen?  ich / Mann • Ich frage meinen Mann.
1. er/ Geschwister
2. du / Schwager
3. Sie / Chef
4. ihr / Litern
5. sie / Tochter
6. wir / Nachbarn
7. ich / Kollege
8. sie (mn. č.) / Schüler
g Cvičení 39 ^™ Doplňte příslušné přivlastňovací zájmeno; přivlastňujte podmětu:
1. Ich hole jetzt_Gepäck ab.
2. Wir fahren in_Hotel.
3. Sie nimmt_Auto.
4. Er fragt_Sohn.
5. Ihr geht jetzt in_Zimmer.
6. Seid ihr mit_Arbeit zufrieden'.'
7. Wir sind mit _ _Anbei! zufrieden.
8. Sie sind noch in_Firma.
9. Wir wollen etwas_Kindern kaufen.
i Cvičení 40 ^™ Doplňte vhodné přivlastňovací zájmeno:
1. Peter, ist das _ _Büro?
2. Ist das_ _ Handy. Frau Kurz?
3. Ich möchte_Chef sprechen. Herr
Möller.
4. Hast du die Telefonnummer von Erika? Ich brauche_Telefonnummer.
5. Herr Wagner ist nicht da. Hier ist aber
_ Aktenkoffer. Bringen Sie ihn bitte in_Büro!
6. Ich will unsere Geschäftspanner anrufen. Ich brauche_Telefonnummer.
7. Herr Kunz, isi das_Notizbuch oder
ist das_Notizbuch?
37
Cvičeni 41
Doplňte správné tvary osobních zájmen:
1. Jens wartet auf seine Ireundin Gisela.
2. Er ist mit_/um Abendbrot verabredet.
3. Sie hat niimlich Geburtstag und er hat ein Geschenk für_.
4. Er will__vor dem
Abendbrot geben.
5. Gisela kommt mit Verspätung und entschuldigt sich bei_.
6. „Verzeih_. Jens. Meine Arbeitskol
legen haben_ _ aufgehalten. Sie wollten _zum Geburtstag gratulieren.
Das war nett von_. nicht wahr?"
7. „Das macht nichts. Gisela. Schau mal. das ist für_. Wie gefallt es_T
Cvičení 42
Doplňte správný tvar vhodného zájmena (osobního, zvratného, přivlastňovacího, recipročního):
l. Peter und Manina unterhalten_
Hochzeit.
über_
2. Er stellt es_
vor.
3. „Wir laden nur
ein bisschen anders
und
Eltern ein", wünscht „Wie stellst du
Peter.
ei-
gentlich vor'.'", wundert
Martina. Gc
..Wir müssen natürlich auch_
schwister mit_ _Familien einladen.
Und die Oma sagt oft: .Ich freue_
so sehr auf_Hochzeit' Das können
wir
nicht antun, dass v. ir
nicht einladen. Und Tante Marie Tochter und_
mit_
Mann muss auch dabei sein!"
„Wie du willst. Ich will mit_
streiten", sagt Peter. „Ich liehe Wir lieben doch_!"
nicht
i
Cvičení 43
™ Přeložte:
a) Jak se daří ...?
1. tvé přítelkyni
2. vašemu tchánovi
3. jeho ženě
4. jejich dědečkovi
5. našemu chlapci
6. vašim hostům
7. její tetě
b)
1. Co je s tebou a s tvými plány?
2. Jak si to pŕedsta\ uješ?
3. Mohu vám o svých plánech něco říci.
4. Rád bych znal vaše mínění.
5. Co tomu říkáte?
6. V kanceláři o tom spolu často diskutujeme.
7. Jste spokojen s jejich výrobky?
3.3 Zájmena ukazovací
Zájmena ukazovací stojí na místě členu určitého a ukazují ještě přesněji na osobu či věc než člen určitý. V mluveném projevu jsou pak zdůrazněna.
K zájmenům ukazovacím patří:
der. die, das (ten, ta, to) dieser, diese, dieses (tento. tato. toto) jener, jene, jenes (onen. ona. ono) solcher, solche, solches (takový. ...) derselbe, dieselbe, dasselbe (tentýi, ...) derjenige, diejenige, dasjenige (ten. ta. to) selbst, selber (sám)
3.3.1 Der, die, das
	jednotne cTslo		množné číslo
1.p.	der die	das	die
2.p.	dessen deren	dessen	deren/derer
3-P.	dem der	dem	denen
4.p.	den die	das	die
Skloňování ukazovacích zájmen se kromě označených tvarů shoduje s tvary členu určitého.
Das ist ihr Mann.
To je jeji muž.
Den kenne ich nicht.
Toho neznám.
Dem sage ich es nicht.
Tomu to neřeknu.
Sie ist sich dessen bewusst. Je si toho vědoma.
Helft denen, die es brauchen.
Pomozte těm, kteří to potřebuji.
Wir gedenken derer, die nicht unter uns sind.
Vzpomeneme na ty. kteří nejsou mezi mínu.
Ukazovací zájmena der, die, das se mohou používat jako samostatný podmět nebo předmět a vztahují se k předtím uvedenému větnému členu nebo k následující vztažné větě:
Das ist Petras Freund. Den kenne ich nicht. Helft denen, die es brauchen.
Ukazovací zájmena der, die, das maji stejné tvary jako vztažná zájmena, ale nelze je s nimi zaměňovat (viz 14.2.10).
Kennst du den Roman? Nein, den kenne ich nicht. Znáš ten román'.' Ne. ten neznám. Ale:
Über einen Roman, den ich nicht kenne, kann ich nichts sagen.
O románu, který neznám, nemůžu nic říci.
Ukazovací zájmena der, die, das použijeme, pokud nechceme v další části věty opakovat stejné podstatné jméno:
Seine Denkweise ist ähnlich der seines Vaters, (der Denkweise)
Způsob jeho myšleni se podobá způsobu myšleni jeho otce.
Je třeba rozlišovat použití das a es. Das se vztahuje k nějaké předešlé souvislosti:
Kannst du die Arbeit bis Ende Juli fertig haben? Můžeš tu práci dokončit do konce července?
Nein, das ist unmöglich.
Ne, to je nemožně. Ale:
Es ist unmöglich, dass ich die Arbeit bis Ende Juli fertig habe.
Je nemožně, abych tu práci dokončil do konce července.
Tvary 2. pádu dessen a deren se používají méně (místo nich stojí přivlastňovací zájmena):
Herr Professor mit dessen / seiner Frau
(pan profesor se svou ienou)
Zívnut seiner <Btw J7,
Uf
39
Tyto tvary se používají, pokud by mohlo dojít k záměně (viz 3.2.2):
Heule koními mein Kollege mit seinem Sohn und dessen Freund, (der Freund des Sohns)
Zvláštní tvar 2. pádu množného čísla derer odkazuje na následující vztažnou větu. Odpovídá tvaru 2. pádu množného čísla zájmena derjenige (viz 3.3.3):
die Deutschkenntnisse derer, die unseren Kurs
besuchen (derjenigen, die ...)
(znalosti němčiny těch, kteří navštěvují náš kurz)
Tvar 2. pádu množného čísla deren poukazuje na to, co předcházelo:
Weißt du eine Lösung? Es gibt deren viele. \'i.\ o nějakém řešeni'.' Těch je mnoho.
3.3.2 Zájmena dieser, jener a solcher
Ukazovací zájmena dieser, -e, -es (tento, tato, toto), jener, -e, -es (onen, ona, ono) a solcher, -e, -es (takový, -á, -é) se skloňují jako člen určitý.
Jednotné číslo:
'.p.	dieser Plan	diese Lösung	dieses Programm
2. P.	dieses Planes	dieser Lösung	dieses Programms
3-P.	diesem Plan	dieser Lösung	diesem Programm
4. p.	diesen Plan	diese Lösung	dieses Programm
Množné číslo:			
'•P-	diese Pläne		
2. P-	dieser Pläne		
3. P.	diesen Plänen		
4. p.	diese Pläne		
Ich habe diesen Roman noch nicht gelesen. Tento román jsem ještě nečetl.
Er hat jenes Bild gekauft. Koupil onen obraz.
Er hatte solchen Hunger, dass es ihm schlecht wurde.
Měl takový hlad. že se mu udělalo špatně.
Místo solcher, -e, -es můžeme použít neskloňovaný tvar solch, stojící většinou před neurčitým členem. V tomto případě se tvar solch často nahrazuje slovem so:
Solch einen Menschen brauchen wir. So einen Menschen brauchen wir. Takového člověka potřebujeme.
Tvar solch- je také možné použit jako přívlastek po členu neurčitém; pak se skloňuje jako přídavné jméno po členu neurčitém (viz 4.1.3):
Ein solcher Mensch gefällt uns. Takový člověk se nám libí.
Mit einer solchen Frau kann man nicht leben. S takovou ženou nelze žit.
3.3.3 Zájmena derselbe, dieselbe, dasselbe, dieselben a derjenige, diejenige, dasjenige, diejenigen
Zájmeno derselbe (tentýž) označuje totožnost. Skloňuje se jako člen určitý s přídavným jménem (viz 4.1.1):
Das ist derselbe Wagen, den ich schon vor Jahren hatte.
To je týž vůz, který jsem měl před lety. Wir wohnen immer in demselben Hotel. Bydlíme vždy v tomtéž hotelu.
Je třeba rozlišovat derselbe, dieselbe, dasselbe a der gleiche, die gleiche, das gleiche (psáno dvěma slovy). První označuje identickou věc nebo osobu. Der gleiche označuje osobu nebo věc stejného druhu:
Sie trägt seit einer Woche dasselbe Kleid. Už týden nosí tytéž šaty.
Ale:
Sie hat sich das gleiche Kleid gekauft wie ich. Koupila si stejné šaty jako já.
Zájmeno derjenige se používá v hlavní větě, po které následuje věta vztažná (viz 14.2.10). Můžeme ho použít i samostatně:
Derjenige Student, der sich dafür interessiert. ... Ten student, který se o to zajímá, ...
Diejenigen, die heute die Prüfung machen. ... Ti, kteří dnes dělají zkoušku, ...
3.3.4 Zájmeno selbst (selber)
Selbst (a hovorový tvar selber) znamenají sám, osobně, bez cizí pomoci. Na rozdíl od češtiny je zájmeno selbst nesklon-né. Zdůrazňuje podstatné jméno nebo zájmeno. Obyčejně stoji za ním, a to buď bezprostředné nebo volně ve větě:
Ich selbst habe nichts /u sagen. Já osobně nemám co říct.
40
In der Stadt selbst hat sich nichts verändert. V městě samém se nic nezměnilo. Du musst dich selbst entscheiden. Musíš se siim rozhodnout.
Pokud stojí selbst před větným členem, má význam dokonce, ani:
Selbst unsere kleine Tochter versteht es. Dokonce i naše malá dcera lomu rozumí.
Er hat damit selbst dann nicht aufgehört. ... Nepřestal s lim ani pak. ...
Je třeba rozlišovat mezi významem selbst a allein:
Er lehl don allein.
Žije tam fám.
(nikdo jiný tam s ním není)
3.4 Zájmena tázací
K zájmenům tázacím patří wer (kdo), was (co), welcher, welche, welches (který, -á, -ě) a was für ein, was für eine, was für ein (jaký, -i, -é).
3.4.1 Skloňování a užití zájmen wer a was
	wer	was
2. p.	wessen	-
3. P-	wem	-
4. p.	wen	was
Wer kann es machen? Kdo to může udělat?
Wessen Auto ist das? Čije to auto?
Wem soll ich helfen? Komu mám pomoci?
Wen fragst du? Koho se zeptáš?
V předložkových pádech se místo zájmena was používá zájmenných příslovci, která ukazují na neosoby (viz 8.4):
Worauf freust du dich? Na co se těšíš?
Womit bist du nicht zufrieden? S čím nejsi spokojen'.'
3.4.2 Skloňování a použití welcher a was für ein
Zájmeno welcher, welche, welches (který, která, které) vybírá z určitého počtu a skloňuje se jako člen určitý:
Welches Kleid ziehst du an. das rote oder das
weiße?
Které šaty si oblékneš, ty červené, nebo ty bílé?
In welchem Hotel wohnen Sie? Im Hotel Central? Ve kterém hotelu bydlíte? V hotelu Central?
Neutrální tvar welches se může vztahovat k podstatným jménům ve všech rodech i v množném čísle, pokud je za ním sloveso sein:
Welches (i welcher) ist der höchste Berg in den Alpen?
Která hora je v Alpách nejvyšši? Welches (i welche) ist die schönste Frau? Která žena je nejkrásnějši?
Welches (i welche) sind die wichtigsten Angaben'.' Které údaje jsou nejdůleíitější?
Při zvolání zůstává welch nesklonné, jestliže hned za ním následuje neurčitý člen nebo přídavné jméno:
Welch ein Mensch! Jaký (to) člověk! Welch schöner Tag! Jaký krásný den!
Pomoci was für ein se ptáme na vlastnosti osob a věcí (jaký, jaká, jaké). Skloňuje se jako člen neurčitý, v množném čísle ein odpadá:
Was für ein Kleid brauchst du? Ein Abendkleid. Jaké šaty potřebuješ? (Nějaké) večerní šaty.
Was für ein Hotel ist das? Ist es modern? Jaký je to hotel? Je moderní? Was für Wünsche hast du? Jaká máš přáni?
Při samostatném použití má was für ein v 1. pádě rodovou koncovku:
Dort ist ein Geschäft. Was für ein(e)s?
3.5 Zájmena vztažná
Ve funkci vztažných zájmen se používá ukazovacích zájmen der, die, das a tázacích zájmen wer a was. Uvádějí vedlejší věty vztažné (viz 14.2.10).
41
3.6 Zájmena neurčitá
Neurčitá zájmena ukazují, že osoby nebo věci jsou blíže neurčené nebo neznámé, že je nechceme nebo neumíme pojmenovat. K neurčitým zájmenům patří:
neurčitá zájmena, která se používají samostatně:
man. jemand, niemand, einer, keiner, etwas, nichts, irgendwer
neurčitá zájmena, která se používají samostatně nebo ve spojení s podstatným jménem. V tomto případě přebírají funkci členu:
irgendein, irgendwelcher, jeder, -e. -es. kein, mancher, -e. -es. alles, alle (mn. č.), all-, beide, einige, etliche, mehrere, sämtliche, viele, wenige, einzelne
3.6.1 Skloňování a použití neurčitých zájmen
Man označuje souhrn více neznámých osob. Sloveso po něm stoji ve 3. osobě jedn. čísla. Man se používá pro 1. pád, ostatní pády jsou vyjádřeny tvary zájmena einer. Do češtiny se překládá různými způsoby vyjádření neurčitého a všeobecného podmětu (viz 10.3):
Man spricht darüber. Mluví se o tom. Mluví o tom.
So etwas kann einem gefallen.
Něco takového se může (člověku) líbit.
Hier verkauft man Hamburger.
Tady prodávají / se prodávají hamburgry.
Zájmena jemand (někdo) a niemand (nikdo) se používají jen v jednotném čísle a skloňují se takto:
1. p. jemand niemand
2. p. jemand(e)s niemand(e)s
3. p. jemand(em) niemand(em)
4. p. jemand(en) niemand(en)
Koncovky 3. a 4. pádu se mohou vypouštět:
Ich will mit jemand!cm > sprechen. Chci s někým mluvit.
Ich habe niemand(en) getroffen. Nepotkal jsem nikoho.
Ve 2. pádě koncovka být musí:
Ich kann mit nieinand(e)s Hilfe rechnen. Nemohu počítat s ničí pomoci.
Einer, eine, eines se používá samostatně. Proto musí být v 1. pádě rodová koncovka.
Ist er ein guter Fachmann? Ja. er ist einer.
Je dobrý odborník? Ano. je.
Hast du ein Fahrrad? Ja. ich habe ein(e)s. Máš kolo? Ano. mám.
Často se ve spojeních s 2. pádem množného čísla používá ve významu jeden z více:
einer unserer guten Fachleute (jeden z našich dobrých odborníků)
Obdobně se používá záporné keiner, keine, kein(e)s (žádný, -á, -é):
Keiner von uns weiß davon. Nikdo z nás o tom neví.
Hast du ein Aulo? Nein, ich habe kein(e)s. Máš auto ? Ne. nemám.
Stažené tvary středního rodu eins, keins jsou hovorovější. Ve spojeni s podstatným jménem se zájmeno kein v jednotném čísle chová jako člen neurčitý a v množném čísle jako člen určitý (viz 2.):
Ich habe kein Problem. Wir haben keine Probleme.
Jeder, jede, jedes (každý -á, -é) se používá pouze v jednotném čísle a chová se jako člen určitý:
Jeder Schüler muss helfen. Každý žák musí pomoci.
Jedes Wochenende fahrt er weg. Každý víkend jezdí pryč.
In jeder freien Minute macht er Deutsch. Každou volnou minutu dělá němčinu.
Irgendein (nějaký), irgendwer (někdo), irgendwas (něco) a irgendwelcher (nějaký, některý) se skloňují jako jejich základní slova (ein, wer, was, welcher). Wer, was, welcher se v hovorové němčině mohou použít jako neurčitá zájmena.
Hast du irgendwelche Fragen? Hast du welche Fragen? Máš nějaké otázky?
Hat er dir irgendwas mitgebracht? Hat er dir was mitgebracht? Přinesl ti něco?
42
Alle (všichni) se skloňuje jako člen určitý v množném čísle:
l.p.	alle Freunde
2.p.	aller Freunde
3.p.	allen Freunden
4.p.	alle Freunde
Wir haben alle Probleme gelöst. Všechny problémy jsme vyřešili.
Der Zustand aller Patienten ist gut. Stav všech pacientů je dobry.
Wir sagen es allen Freunden. Řekneme to všem přátelům.
Alles (všechno).
l.p.	alles
2. p.	
3. p.	allem
4. p.	alles
Ich sage dir alles. Řeknu ti všechno.
Er ist mit allem zufrieden.
Je se vším spokojen.
All- se v jednotném čísle skloňuje jako určitý člen, kromě 2. pádu mužského a středního rodu, kde má zakončeni -en. Spojuje se hlavně s abstraktními podstatnými jmény a zpodstatnělými přídavnými jmény:
Aller Anfang ist schwer. Každý začátek je těžký.
Alles Gute! Všechno nejlepši!
mit aller Mühe (se vši námahou) trotz allen Mutes t přes všechnu odvahu)
Neskloňovaná forma all se používá před členem nebo zájmenem:
all die schönen Geschenke (všechny ty krásné dárky)
all mein Glück
(všechno moje štěstí)
Zájmeno sämtlich (veškerý) má podobný význam jako all-, ale je více zdůrazněný:
sämtliches Material (veškerý materiál)
sämtliche Kollegen
(všichni kolegové - bez výjimky)
Zájmeno mancher, manche, manches; manche (mnohý, -á, -é) se skloňuje jako člen určitý:
mancher Fall in manchem Fall manche Wünsche mit manchen Wünschen
Zájmeno ander- (jiný) se používá v jednotném čísle pouze ve spojení s určitým nebo neurčitým členem a skloňuje se jako přídavné jméno:
ein anderes Beispiel
der andere Stoff
kein anderer Stoff
Ich meine einen anderen Film.
České jeden - druhý překládáme der eine - der andere. V tomto případě se nejedná o řadovou číslovku:
Der eine war klein und dick und der andere groß und mager.
Jeden byl malý a tlustý, druhý velký a hubený.
Was sagen die anderen?
Co říkají druzí < ostatní)'.'
Je třeba rozlišovat mezi tvarem anderes (jiné) a příslovcem anders (jinak}.
Das ist etwas anderes.
je     o jiného. Ich sage es anders. Řeknu to jinak.
Tvar množného čísla andere (druzi, ostatní) a stejné tak zájmena einige (někteří), einzelne (jednotliví), mehrere (více, několik), viele (mnozí, mnohé, mnoho), wenige (málo, málokteří) mají koncovky členu určitého:
l.p.	viele Freunde
2.p.	vieler Freunde
3.p.	vielen Freunden
4.p.	viele Freunde
die Lösung einzelner Probleme (řešeni jednotlivých problému) mit anderen Mitteln Ijinvmi prostředky)
in einigen Ländern (v některých zemích)
mehrere sind dagegen (vice lidi je proti)
43
in wenigen Fällen (v málo případech)
Tvary viel, wenig a mehr (bez koncovky) se spojují s nepo-čitatelnými podstatnými jmény, používanými ve tvaru jednotného čísla a v obecném významu bez členu:
Er hat mehr Zeit. Má vice času.
Er trinkt wenig Alkohol und isst viel Gemüse. Pije málo alkoholu a ji hodně zeleniny.
Cvičení k 3.3 - 3.6
I Cvičení 44 ^™ Obměňujte podle vzoru (tvořte ženský rod a množné číslo):
dieser Kollege ► diese Kollegin, diese Kollegen
1. mit diesem Kollegen
2. ein solcher Schüler
3. von jenem Beamten
4. derselbe Lehrer
5. jener Student
6. mit demjenigen Nachbarn
7. bei jedem Mann
8. mancher Sportler
Cvičení 45
Ptejte se na zvýrazněná slova:
1. Ich schreibe meinem Freund.
2. Er fragt nach dem Herrn Prokuristen.
3. Das ist der Wagen unseres Nachbarn.
4. Meine Freundin arbeitet bei der Firma Stavex.
5. Das ist die Frau meines Chefs.
6. Ich warte auf dich vor jenem Restaurant.
7. Ich berate mich mit meinem Bruder.
8. Ich möchte mir ein schwarzes Abendkleid kaufen.
3 Cvičení 46
— Odpovězte záporně:
1. Gefallt dir etwas?
2. Hast du eine Frage?
3. Hast du Lust dazu?
4. Kommt jemand mit dir?
5. Hast du dort jemand(en) getroffen?
6. Hast du damit Probleme?
7. Wohnt sie in einem Hotel?
8. Erzählst du es jemand(em)?
Cvičení 47
— Odpovězte, v odpovědi neopakujte podstatné jméno:
Ist das dein Fahrrad? Ja. ... / Nein. ... -* Ja, das ist meines.
Nein, das ist nicht meines.
1. Gibt es hier ein Restaurant? Ja. ...
2. Ist das dein Kugelschreiber? Ja, ...
3. Habt ihr ein Wochenendhaus? Nein, ...
44
4. Ist er ein guier Fachmann? Ja, ...
5. Habt ihr einen Farbfernseher? Ja, ...
6. Ist das dein Auto? Nein. ...
7. Möchtest du ein Bier? Ja, ...
8. Möchtest du einen Wodka? Nein, ...
9. Ist er ein moderner Mann? Nein. ...
I Cvičeni 48
Doplňte selbst nebo allein a přeložte:
1. Seit drei Jahren lebt sie_.
2. Sie muss sich_entscheiden.
3. In der Firma_hat sich nicht viel
verändert.
4. Warum sitzt sie hier so_?
5. Ich bin_überrascht.
6. Lass ihn. er will es_machen.
7. Es kommt_der Direktor.
8. Ich will hier_nicht warten.
9._unser kleiner Sohn schafft es.
I Cvičení 49
Ptejte se na zvýrazněná slova pomoci was für ein nebo welcher:
1. Ich finde die Prüfung in Deutsch leicht.
2. Wir sollen bald eine Wohnung bekommen.
3. Er wohnt im Hotel Astoria.
4. Ich \sill diesen Pullover kaufen.
5. Ich brauche einen Pullover.
6. Ich lese einen spannenden Krimi.
7. Ich habe einen krimi von Agatha Christie mit.
8. Dort gibt es auch einige Geschäfte.
I Cvičení 50 ^™ Doplňte koncovky:
a)
1. Warum trägst du immer d_selb_
Schlips? D_ möchte ich wissen.
2. Ich trage dies_Schlips am liebsten.
D_Muster und d_Farbe gefallen mir. Ich habe ihn in jen_Geschäft
in Köln gekauft. Weißt du. in welch_?
b)
1. Mit w_hasl du dich unterhalten?
2. Mit Peler; d_Vater ist Umweltschützer.
Wir haben von dies_und jen_
Problemen gesprochen.
3. Ich achte die Arbeit d_. die für unsere
Umwelt etwas tun. Solch_Leute bewundere ich. Solch_ein_Arbeit
möchte ich auch machen.
I Cvičení 51 ^™ Přeložte:
a)
1. s ničí pomoci
2. jeden / našich přátel
3. nikdo z nich
4. být spokojen s málem
5. se vši námahou
6. v jednotlivých případech
7. mnohý z odborníků
8. takový úspech
9. řešeni všech problému
b)
1. Žije sám.
2. Nemá nikoho.
3. Nikdo se o neho nestará.
4. Ke všemu neštěstí je nemocný.
5. Takový život je těžký.
6. Cí je to vina?
7. Nezapomínejte na ty. kteří mají takový osud.
8. Pomáhejte tem, kteří to potřebují.
9. Člověk nesmí myslet jen sám na sebe. II). Každý někoho potřebuje.
11. S těmito problémy se musí něco dělat.
12. Jsme si toho vědomi.
13. Existuje řešení?
14. Těch je mnoho.
I Cvičení 52
Přeložte:
1. Pracuje už mnoho lei v té samé firmě.
2. Vyrábí se tam zemědělské stroje.
3. Co je to za firmu?
4. Jaké stroje se tam vyrábí?
5. Ve kterém městě je ona firma?
6. Má nějaké partnery v zahraničí?
7. Ano. veškerá produkce se vyveze do zahraničí.
45