Česká moderní hudba?
Tázání po českosti české hudby
Česká moderní hudba?
 Předběžné vymezení tématu
přednášky
 Literatura
 Zakončení a výstupy
Základní otázky
 společenská funkce hudby v procesu
formování novodobého českého
národa
 proměny funkce hudby s nástupem
moderny a avantgardy
 proměny chápání „českosti“ a
„modernosti“ hudby
Hudba a národ
 publikace k
„celonárodní
kulturní akci“
organizované
Kulturní radou
Národního
souručenství roku
1940 pod názvem
Český hudební máj
Pojem česká hudba
 příslušnost k českému etniku či národu: okruh hudební produkce,
který je daným národně, jazykově a kulturně identifikovatelným
společenstvím historicky formován, tradován a vědomě (byť třeba i
zpětně) osvojován. Projevy konstituující českou hudbu jsou
produktem jedinců i skupin podstatně spjatých s různým historickými
formami českého společenství:
 patří sem tedy i hudba cizí provenience, pokud byla českým
prostředím specificky adaptována (např. cizí melodie opatřené
v českém prostředí novým, zejména českým textem a určitým
způsobem pozměněné),
 naproti tomu se však do rámce české hudby automaticky nevřazují
díla Čechů, kteří hudebně produkovali v rámci cizích hudebních kultur
bez výraznějšího spojení s českým prostředím, a
 nevstupují sem ani hudební projevy mimočeského původu, třebaže
se staly běžnou náplní hudebního života české populace
(importovaný gregoriánský chorál, světový koncertní a operní
repertoár, soudobá cizí populární hudba atd.).
 Poměrně významná je např. vazba hudby na český slovesný text, ani
toto hledisko však není rozhodující: k české hudbě patří skladby
novodobých českých skladatelů, kteří zhudebnili jinojazyčný (třeba
latinský nebo německý) text, nikoliv však zpěv slovenských
evangelíků v tzv. bibličtině (tj. v češtině Kralické bible).
 Málo nosným kritériem je syžetově tematická orientace na české
životní reálie: do české hudby bez rozpaků zahrneme díla českých
autorů na nečeský námět, nikoliv však německou nebo ruskou
skladbu s českým syžetem.
 O českosti hudby jednoznačně nerozhoduje ani provenienční vazba
na český teritoriální či státní kontext, a to vzhledem
k multinacionálnímu charakteru zdejší populace: významově
adekvátnější jsou tu výrazy jako hudba Čech nebo hudba českých
zemí, neboť pod tyto pojmy lze zahrnout i hudebně produkční okruhy
resp. hudební kultury, jejichž nositeli jsou nečeské skupiny zdejší
populace
Stylové kritérium –
hledisko produkční
 potíže s nalezením českosti české
hudby:
– folklórní elementy
– lyrismus
– jednoduchost
– melodičnost
Kritérium konzumu–
hledisko recepční
 potíže s hlediskem konzumu – ne vše,
co Češi poslouchají, je česká hudba
 zúžení na to, co Češi za českou hudbu
považují – proč ne to, co za ni
považují Japonci či Němci
„Samozřejmost“
národního chápání
 věčná existence národů versus pojetí
„novodobého“ národa
 „Mít národnost není vrozená
všeobecná vlastnost lidstva, ale stalo
se nyní, že to tak vypadá.“ (Gellner
17)
Literatura o nacionalismu
 Arnošt Gellner: Národy a
nacionalismus (1993)
 Eric J. Hobsbawm: Národy a
nacionalismus od roku 1780 (2000)
 Miroslav Hroch: Evropská národní
hnutí v 19. století (1986)
 Anne-Marie Thiessová: Vytváření
národních identit v Evropě 18. až 20.
století (česky 2007)
Problém národa
 novodobý národ a jeho geneze
 nacionalismus – podle Gellnera politický
princip, který tvrdí, že politická a národní
jednotka musí být shodné
 národ jako produkt nacionalismu
– společná vůle
– společná kultura
– prakticky jediná efektivní jednotka identifikace
Provizorní definice
národa (Gellner):
 „Dva lidé patří ke stejnému národu, když a jedině
když sdílejí stejnou kulturu, při čemž kultura
znamená soubor myšlenek a znaků a představ a
způsobů chování a dorozumívání.“ (18)
 „Dva lidé patří ke stejnému národu, když a jedině
když uznají jeden druhého za náležejícího ke
stejnému národu. Jinými slovy, člověk dělá národy;
národy jsou plody lidských přesvědčení, loajality a
solidarity.“ (18)
Kultura v agrární společnosti podle
A. Gellnera
Komenského mapa
Moravy z roku 1627
Folklórní regiony
Orientace domů
Polarita západ – východ v
lidové hudbě
 západní (česká)
lidová hudba blízká
idiomu hudebního
klasicismu
 durovost nápěvů
 pravidelnost metra
a rytmu
 východní
(moravská) lidová
hudby –
„spontánnost“,
„přirozenost“,
původnost
 modalita, diatonická
flexe
 nepravidelný
rytmus a metrum
Koncepční řešení v
hudební historiografii
 česká hudba
 česká národní hudba
 hudba v českých zemích
 německé böhmisch – tschechisch
 česká hudební kultura
Literatura k dějinám
české hudby
 V. Helfert: Česká moderní hudba (1936), reedice
Vybrané studie I. O hudební tvořivosti (1970)
 J. Racek: Česká hudba od nejstarších dob do
počátku 19. století (1949)
 Československá vlastivěda, sv. 9, Hudba, Praha
1971.
 Dějiny české hudební kultury, 2 sv., 1972, 1981.
 T. Volek a S. Jareš: Dějiny české hudby v obrazech
(1977)
 Hudba v českých dějinách (1983, 1989)
Lexika
 Československý hudební slovník osob
a institucí (1963, 1965)
 Slovník české hudební kultury (1997)
Zakončení předmětu
 esej v cizím jazyce (A, N, F, R) v rozsahu a struktuře
odborného konferenčního příspěvku v délce 10800 až
12600 znaků včetně mezer předložen elektronicky v 1. verzi
prostřednictvím IS do 10.12.2010, prezentace vybraných
referátů proběhne ústně 13.12.2010 a dalších na plánovaném
semináři studentů magisterského a doktorského studia (únor-
březen)
 dopracování definitivní verze do konce zkouškového období
 předložení návrhu tématu do 29.10.2010 elektronicky
prostřednictvím IS, návrh obsahuje základní literatury a
pramenů k tématu
 tématem musí být problematika dějin recepce
vybraného českého díla zkoumaná v kontextu diskursu
o národním charakteru a modernosti
Hodnocení
 Návrh tématu – zpracování seznamu literatury a
pramenů až 20 bodů
 Vypracování eseje –
– rozsah použitých pramenů až 20 bodů
– argumentační správnost až 20 bodů
– využití další odborné literatury až 20 bodů
– jazyková správnost až 20 bodů
 aktivita při diskusi na přednáškách podložená
průběžnou četbou až 20 bodů
 minimální hranice pro získání kolokvia 80 bodů ze
120 možných