PROVOLANf KULTURNf RADY K CESKEMU HUDEBNfMU MAJI "v HUDBE ZIVOT CECHLJ" Bedfich Smetana, dne [6. kvltna [868 Liska k hudbe je z nejknisnejsich vlastnosti naseho miroda. Odedavna slynuly ceske zeme jako domov nadsenych a dovednych hudebniku. Tato tradice vyvera zvrozene hudebnosti naseho lidu, jez byla podnecovana a posilovana velikymi dily zesnulych tvurcu a pokracuje v tvorbe soucasnych skladatelu. Svetovy vyznam nasi h,udby vytvorili yeld skladatele a umelci \-ykonni. V lidove pisni a hudbe vydala ceska tvorivost nejbohatsi plody, ktere jsou ozdobou a pychou nasi kultury narodni. Je povinnosti naseho naroda, aby s Iaskou ocenil velky mravni a umelecky vyznam ceske hudby a pisne, prilnul k ni celou dust a odvdeCiI se ji za jeji krasu vsestrannou peCi 0 dalSi rozkvet. Narodni sourucenstvi spolu s Kulturni radou N. S. pfi Xarodni rade ceske, uvedomujic si tuto povinnost, rozhodlo 5e venovati mesic kveten ceske hudbe, pfsni a propagaci hudebni ~~~y. . Cdonarodni kulturni akce "Cesky hudebni maj" bude oslavou teske hudbya zpevu a vYchodiskem k jejich dalSimu rozkvetu. l':.eske hudbe a pisni otevreme sva srdce a poklonime se hudebnimu umeni, jez sifilo znamost naM kultury a naseho naroda v celem svete. Obradme se s duverou na vsechna hudebni a pevecka sdruzeni, na slozky Narodniho sourucenstvi, na mistni, mestske a okresni os"n~tove sbory a na vsechny organisace kulturni v mestech i na venkove s vYzvou, aby se sdruzily k spolupnici na pfiprave podniku "Ceskeho hudebniho maje". Nechf neni mesta a ~ce, kde by v mesici kvetnu nebyl usporadan alespon jeden loncert hudebni anebo vecer lidove pisne, pevecka soutez m.l.a.deZe nebohudebni vYstava. Cesky hudebni maj chce take propagovati zafizeni, ktera ptispeji k rozsireni a prohloubeni hudebni vYchovy. Proto budeme - kde jich neni zakladati hudebni skoly, hudebni sbory verejnych knihoven, zakovske orchestry, pevecke spolky i houzkv a rozsifovati dobrou literaturu. Zdar ~,C~skeho hudebniho maje" bude nejen velkym kulturnim Cinem naroda, ale take velkou a dnes zvlaste potrebnou sluibou pro nase skladatele, vYkonne umelce, a pro ty, kdo pro hudbu pracuji. ~arodni divadlo, stanek nejvyssiho umeni, postavil cesky narod Sobe! v Ceskem hudebnim maji da sve umeni opet Sobe. Svou pLco.eillido\·ou i umelou, svou ceskou hudbu. Zdar Ceskemu hudebnimu maji! CESKf RUDEBN! MAJ A PRAHA }desic kveten je spjat s ceskou hudbo'U nejen smav;.vm kou;;;lem kvetoudho jara, njbri i pfimo vznefenou pamatkou hudebnich tvilrcil Bedficha Smetany, Pavia Kfiikovskeho, Antonina Dvofaka a Josifa Suka, ktefi od nas vkvetnovjch dnech navid.v odefli. K4vi je pfiroda nqfpilvabnij.H, s novou vroucnostE si zpfitomnu:ieme ideal Smetanilv a s novjm nadfenim nasloltchame vefteckemu hlasu jeho utefne hudby. Jako prameny tive vod} prjfti ceska hudba z tajemnjch hlubin a zdrojil narodnt dufe. Uchvatnou krasou sladke zpevnosti a hf~jivjm poselstvim radosti, v;;;letu a viry povzndfi ajednott ndrod. Jednotitelska touha a sila je znakem i vjsadou ceske hudby. Tu situ mllyjit pfed staletimi nafe pcsr;atne pisne, tu situ cerpa narod ze skladeb Smetanovjch, Dvofdkovjch a hleddji v kaUem svem novem hudebnim dile. Je-li dufe ceskeho tlovekajasna a souladna,je takova i ceska hudba. Veldjt;ji mistfi nejen zplvaji 0 druinosti, krase a lasce, ale tez smutek, bolest, zoufalstvl a vzdor rozvadiji v souzvuk a konci smfrem. Je to nadosobn{postoj,jimi ceskj skladatel pfepodstatnuje sve vznety, je to mravni ftid, j!.mi jeho tvorbu vdte v§domf narodnipospolitosti. Ceskj narod,jehoi kmeny v;.vtvofily nqz,zacnijIt poklad lidovjch pisni, clavno sijiiuvldomil sve bytostne vztafl)1 k ceske hudbe. Vi, ie v neze i boufi jejtch t6nil je ztajen nejvdfnivijIi ohlas jeho duchovnich tuteb, te v jeji strhujici krase se zjevuje sam genius Vlasti. Proto ceskj narod hudbu miluje a v osudovjch chvtlich ji manifestuje svoji lasku. Je pfirozene, te hlavni mesto Praha, historicklstfedisko ceske hudebnf tvorby i !:esklho hudebnlho tivota, bude take ohniskem Ceskeho hudebniho maje. Z mnoistvipodnikil, ktere Kulturni rada pfic~ystala, je velka cast soustfedena do Pra~y, takie nebude timer dne bez koncertu, opernlhopfedstaveni a duchovnf hudby chramove. Na program1l praiskjch podnikil jsou nqen proslula dUa nafich klasikil, ale i cetne skladby umelcil soucasnjch, nebot Ceskj hudebni mqj neni obracen k minulosfi, njbri pfedevfim k tive hudbe, kterd jima srdce naroda, khudbe, ktera obraz[ slavnou tradici ceske tvorby v osudol!}ch zkoufkdch pfitomnosti. Primdtor hlav. mesta Prahy JUDr. Otakar KLAPKA 21 CESKY HUDEBNf MAJ. Josif Bartos v Nar. praci "Cesky hudebni maj" poskytujenam vhodnou ptilditost, abychom sezamyslili nad eeskou hudbou, nad jejimi osudy, nad jejim vyznamem v cele eesk6 kulture. Aniz elovek chtel neco ubirati ostatnim umenam u nas, prece jen si v t6to chvili pripornene, ze ceska hudba mela snad nejpozoruhodnejsi a nejpodivuhodnej!!i vyvoj z nich ze vsech a dopiaia se mezi nimi take nejvyssich met. Je hluboka a je vsestranna, je siadka a je kouze1mi; zahrnuje v sobe vsecky pomysine utvary od nejjednoduSi§ich az po nejslozitejsl. Ma hodnoty opravdu svetove a pi'i tom vsem zustava ryze ceskou. Ma svuj sverazny ton, po nemz ji rozeznavame okamzite od hudeb vsech ostatnieh narodii. Priehyeovala se, je pravda, k umenim jinyeh kulturnich zemi evropskyeh, hledajic a nalezajic tu svuj inspiracni vznet; ale v tom byla jeji sIla. Nebof presto a tomu na vzdory zustavaia vzdy svou, zustavala hudbou naroda prave pro hudbu nad jine vnimaveho a nad jine nadaneho naroda, ktery prave timto vyrazovym prosttedkem mel svetu tici neeD zvlast podstatneho. A to eeskou hudbu neobzirame dnes jeSte v eelem jejim toku a v eele jeji plnosti. Den ode dne jako bychom odkr9vali nektere z jejich tajemstvi, jako bychom se presvedcovali 0 tom, ze jeste dlouho bude trvati, ndli ji prehledneme v eel6m jejim v9voji. Kolik prace bude tfeba jeste vykonati, nezli tu dospejeme ke koneenemu eili! Vzdyf cela nova stoleti priradili jsme teprve v poslednich dobach k tomu, co jsme jiz znali! Jak dIouho trvalo, nezli jsme se, byi ijen povseehnc, orientovali po hlavnich zjeveeh ceske hudby renaissaneni, barokove, obdobi predklasickeho a klasiekeho! JeSte nemame ani radne soupisy nasich.zameckyeh, klasternich, ehramovych i spolkovych arehivuj jak eheeme potom tvrditi, ze jsme u konee se svym vyzkumem? A co by mlm bylo platno, i kdybychom tyto soupisy meli, kdyby mim zustavala utajena vlastni umelecka krasa teehto vytvoru bez ziveho provedeni? Prace vedecka must tu jiti ruku v ruce vzdy s prad umeleckou. Tak, jak tomu bylo v pripade ceskyeh posvatnych her velkonocnich: aby se nasi hudby zmocIlovaly jemne ktere by dovedly vynesti na 22 , m_ r nT2wlijl!":,' stare ruee, denMILOSLAV HYSEK, predseda Kulturni rady. JAN KUBELfK, mistopJ'edseda Kulturni rady. PROjEV PREDSEDY KULT. RADY PROF. DR. MIL. HYSKA PRI ZAHAjOVACfM KONCERTU ems. HUDEBNfHO MAjE. Pnive pred sto lety vysel v Kvetech basnicky text prosteho venkovskeho kneze-spisovatelejana z Hvezdy, ktery se pozdeji ve zhudebneni Bed­ ficha Smetany staljasavou apotheosou pisneceske. Vznikl z Cisteho na­ dseni doby predbreznove, ktera cestu k dusi naroda hledala a jeji nej­ osobit~jsi vyraz nasla v pfsni lidove, v pisni, jez uz mlademu Janu Kol­ hirovi byla svedectvim kulturni vyspelosti nasich nejsirsich vrstev: "Ze vzdelanosti nema nas lid? Aj, vy musite lidu zpfvati, mim peje lid!" S neznamymi puvodci techto basnickych a hudebnich skvostu, jez .pnive tehdy z venkovskych ustrani na pIne svetlo bozi v celych stov­ kach po Celakovskcm vynaseli jeho sberatelstl pokracovatele, zacali zaroven soutHit a do uslechtiIeho tohoto zapasu vkladali vsechnu ho­ roucnost svych srdci vlastenecti basnici a skladateIe, jejichz m:jedna pisen umeIa se casem take stala majetkem celomirodnim; vzdyt mezi nimi byli take autofi nasi narodnf hymny "Kde domov mule. Skroup se uz pokusil 0 ceskou operu, ale nase pomery jdte nestacily na jeji rozvoj, a tak to byla stale ajdte dlouho pisen, co v hudebni oblasti uve­ domeIeho cesstvi nove tvofil a mel narod: "Pfsen ceska sladce zniva, v chramu Pane kdyz se zpiva; pisen ceska sladce zniva, divka kdyz o lasce zpiva; pisen ceska libe zniva, kdyz spolecne se zazpfva; pisen ceska srdce jima, brzy proud!, brzy Mirna, nekdy lahodou oplyva, jindy zalem se odiva, nejvreleji ale zpiva, lasku k vlasti kdyz rozhriva/' Dnes, sto let po napsanf techto vroucich versu, ktere vyslovily, co citil cesky Hovek tehdejsi doby, slova jejich nepozbyla pranic na sve pravdivosti; zmenilo se jen to, ze co tenkrat platilo 0 ceske pisni, dnes muzeme rid 0 cele cesk6 hudbe. Marne porad svou pisen; pisen'lidovou, jenze jeji nebteberne a stale jeste objevovane bohatstvi uz necita na pouhe stovky, nybrZ na cele tisice; a pisen umelou, jednohlasou i sborovou, ale ta davno ptekonala primitivnost tehdejsich pocatku a rozvila se do pIne krasy, jak ji jen mMe vysnit nejpozehnanejsi hudebni nadanf. Ale co vsechno vedle pisne marne ted' v hudbe po tech sto letech! Vsechno, co v htidebnim svete vubec lze vytvorit, dila nejvyssiho umeleckeho zamereni, nejvetsiho melodickeho bohatstvi, nejrozmanitejsich forem a nejdokonaIejsi techniky, ce1e more nejopojnejsich tonu, v nichz jasa, zpiva, zapasi, modli se, trpi, ranena klesa a zase vys vzIeta a do nejvzdalenejsi budoucnosti svou viru vola ceskci duse. --~~--........ OTAKAR SOUREK, EMIL AXMAN, mfstopfedseda IX. sekce Kulturni rady. , IX. sekce Kulturni rady. Marne Smetanu, Dvoraka, Blodka, Fibicha, Janacka, Foerstra, Novaka, Suka a radu jejich Bohem nadanych druhu a pokracovatelii, ktefl znovu a znovu zpivaji slavu Zivota, vecnou pisen lasky a zrozeni krasy v zemi, kde "ze strun vane proud pisni jak vhr prvotni zeme nad unavou dusi". Narod lidove pisne se stal narodem Smetanovym. Tehdy pi-ed sto lety oddany delnik ceske veci Josef Kajetan Tyl nad skyvou sucheho chleba se odvazil snit smelou ilusi, jak ceske umen! dobYva starych umeleckych center Evropy: jeho cesky skladatel z Pouti ceskych umelcu zvitezil i v Patizi a Londyne. TyIuv sen se stal skutecnosti: Antonin Dvorak pronikl i za more, neni snad v celem sVCte mista, kam by na svych houslich nebylJan Kubelik zanesl slavu ceske hudby, cela Evropa poznala mistrovstvi Ceskeho kvarteta a nasich teles peveckych. Kam kdysi vedle ceskych sumaru pronikali jen jedinci ceskeho jmena puvodu, ztracejice sve cesstvi, tam vsude uz zazarily ceske barvy z naseho hudebniho umeni nejvyssiho. V lidove pisni 0 svem zivote, 0 jeho radostech a starostech promluvila duse lidu; v nasi nove hudbe 0 svem osudu na pouti k absolutnu mluvi duse celeho naroda. Nemam opravneni a ani odbornych znalosti, abych smel ocenovat bohaty nas pHnos do hudby svetove, ale tolik snad smim tici, ze nemohlo byt jinak u miroda, jehoz prvnimi hudebnimi projevy jsou starobyle choraly, vyrostle z naseho narodniho osudu pod zornym uhlem vecnosti: v nich narod prosil Boha za smilovani dedice ceske zeme, aby nedal zahynouti, a verili', ze v jeho jmene, bozl bojovnik, bude mit silu, aby zvltezil. Jak mohutny vyraz, s nehoz davne velebnosti nesetfely ani veky, nasel cesky clovek pro svou nabozenskou a narodni uzkost i pro svou pevnou viru! Jak tento vyraz novym a novym prozivanim dovedl vtelit svou historii! J en usili 0 hodnoty vrcholne muze lidskeho ducha okfidlit k tvurCim Ginum; nase nejstarsi choraly takovyroi Giny jsou. A jejimi mnoho z nasi stare pisne a hudby; mis narod se vzdycky snazil 0 hodnoty vrcholne. Uz Stitny nejvyssi krasu hledal v Bohu; a k BollU smerovala velka cast naSi stare pisne, Boha v mystickcm opojeni prozivala mnohostranna hudba barokni, kterou v jeji pIne krase teprve nase doba objevila a objevuje. Neztracelijsme se ovsemjen v inspiraci nabozenske; cesky Clovek miloval take zemi a jeji dary, zpival o nich, zejmena 0 hisce, hudebni zivot na nasich zamdch spojoval naSi hudbu s cizim pokrokem, ale, a 0 to jde: ani v hudbe se u nas nikdy nezapominalo na jeji zdroje nejCistsi, na prameny Absolutna, na mamivost dalek, na dobyti vysin, na proniknuti QO propastnych hloubek, an. nl svetlo jeji umeleckou podobu. Tak si dnes pfedevslm zive uvedomujeme, ze to, elm dnes hudebne zijeme, je pouby nepatrny usek toho, co u mis v tomto oboru bylo vytvoreno. Jen pozvolna zaelenujeme usek po useku do sveho zorneho pole, alevime,zemimchybije~U:premnohe k celkovemu prehledu. Avsak nevadi: vzdyf ito, z eeho se teSime, je velkolepe. Je to predev~fm hudba Smetanova a hudba posmetanovska. Bylo by velikou chybou, kdyby nase sirs! obecenstvo svuj umelecky zajem omezovalo jen na urCita dila, jemu zvlaste mila a draha (na pfiklad na Smetanovu Prodanou nevestu) a kdyby oporuijelo vsecko ostatni. Musfme miti zajem 0 v~ecko, co u mis bylo vytvoreno, a hlavne o to, co se rod!, co u nas vznika v pHtomnosti. Po te strance vSeobecny zajem az nebezpeene v poslednich dobach ochabl. Musfmeziti pevnou verou, ze nase hudba ma pevne koreny a pevnou tradici a ze uz tato tradice je nam nejlepsf zarukou, ze se uddi jen to; co je silne a ze v propast nepameti klesne, eemu tyto nezbytne podminky chybeji. Must si toho byti vedom i umelec tviirci i reprodukcnii prosty hudebni vnimatel. K dalSimu rozvoji eesk6 hudby potfebujeme nezbytne techto tfi rozhodnych umeleckych Cinitelu. Umelce, 0 tom nemuze byt pochybnosti, ustedfi nam i v budoucnosti Prozretelnost, nebot neni myslitelno, ze by narod tak hudebne zdatny, jakym jsme, prave hudebne prestal se kdy rozvijeti; umelce reprodukcni i receptivni obecenstvo musime 8i vsak soustavne vychovavati sami. Vytvofili jsme si velike instituce hudebni: opery, symfonicke orchestry, pevecka sdruieni svetove urovne; musime si je nejen uddeti, ale musime je i stale zdokonalovati. Musime soustavne pripravovati svou hudebni budoucnost vychovou dirigentu a sbormistrii. Nedelo se to vzdy tak, jak by se to diti. melo. Nasi mladi umelci nemeli vzdy na ruzich ustlano, nevychazelo se jim dosti vstric. Mlady umeIec must svou skladbu poznati z ziveho poslechu, on nesmi pracovati jen pro svuj psad stul. A vedle Prahy a tech nekolika malo kulturnich eeskych a moravskych mest, kde se slysi hodnotna hudba, musime v budoucnosti vytvofiti souvisle hudebni zazemi, kde by nasi lide po hudhe touzid neusychali nedostatkem hudby, nybd rozvijeli se bohatstvim jejich stedrych dani. 23 Y'l'STAVI' CES. Hl:DEB::\tHO na pisen ::\ekoneena. Xad ceskou zemi sc y nasi hudbe '.;7: £:enulo MAJE Fr. Pala v C. Slove. nebe; eim hloubejijejikorenytkvelyv rodne pude, tim y"';se:';: slunci se Strujci Ceskeho hudebniho maje zasvetili kvetnove dny zive hudbe, ktera bude zpivat, zvucet, hfimat eterem, koncertnimi sinemi, divadly a chrimy. To je strava sluchu a srdce. Nezapomneli vsak ani na stravu zraku a ducha: na hudebni vystavy. Geske hudebni archivy uzkostlive opatruji poklady nesmirne ceny: rukopisy a prvotisky skladeb, v mnoha ptipadech unikaty jakoby zazrakem pred zkazou zachninene a_dochovane. V blahych dnech Ceskeho hudebniho maje otevrou klasterni a musejni archivy sve schrany a formou prehlednych vystav seznami vefejnost s jedinecnymi skvosty. Na Strahove, ve Smetanove museu, v Ustredni knihovne a v Narodnim museu budeme mit vabnou prilezitost poznati dokumenty ceske hudebni kultury z davnych stoled i nedaleke minulosti. Na hlavu podraji smutnou legendu 0 staletem spanku naroda. Jsou pamatnikem, na nemz je ohnivym pismem vepsano, ze genius naseho naroda vIal a ziI. Na vystavbach ve Smeianov8 museu a v Ustfedni knihovnl s novym obdivern se ponotime v pamatky na zivot, tvorbu a praci obou klasickych tvurcu ceske hudby Bedficha Smetany a Antonina Dvoraka. Dve kosate Hpy, ktere pokolenf za pokolenim vidf rusti vys a vyse a v jejichz sdnu zdanlive se ztriceji osobnosti mensl. Avsak pojdme na vystavu hudby do Narodniho musea a vstupme pantheonem do sine, kde v sedesati vitrinach jest jakoby fYsicky ztelesnena hudebni snaha a vyvojova linie XVIII. a XIX. veku. Zacneme u velkolepych kancio, nalu Capella regia (1693) od Vaclava Karla Holana Rovenskeho a postupujme, naklanejice se nad davnymi tisky, omselymi rukopisy a zdobnym pismem (s patinou zaslych dob) pode! skupiny vitrin, z nichz k nam hovon zboznost ceskeho lidu jako inspinitorkaJanaJosefa Bozana, Ceslava Vanury, J. D. Zelenky, B. M. Gernohorskeho (unikatem slavneho motetta Laodetur Jesus Christus),Jana Zacha, Fr. Tumy, Jos. F. Segra, J. A. Selinga, Vikt. a Fr. Bri:xiho, Jer. Haury, Ig. Haase, Er. Pojty, Ant. Fibicha, 24 vzpinaly jeji kvety. A ceska hudba nikdy nebyla vysadou jen jedne, vzndene Hst\'y naroda, byla naopak vzdy majetkem miroda celeho, jeho vrstev ne} sirsich. Nas lid chteI zpivat a zpival; ad pocatku uctival Boha zpevem, ze mu to bylo az zakazovano. Zakazy nepomohly, potfeba zpevu a hudby byla v nasi bytosti. A tak sluzba Bohu celym zivotem a v nem take zpevem je pnznacny rys ceske reformace, jak 0 tom svedCi rada kancionalu zejmena bratrskyeh; aby nabozenska pisen byla co nejdokonalejSi, Jan Blahoslav se dokonee zabyval hudebni teorii. Barokni hudba, sluzba Bohu, byla predni skolou umeleeke vyehovy lidu; z ni, v ehrameeh, prosty cesky clovek poznaval, co je to nejvyssi krasa. Vdecne vzpominame a vzdy buderne vzpominati na generaee skromnyeh regensehori prazskyeh i venkovskych, kteti beznarocne, nekonecne odmenovani svymi tvurcimi prozitky, byli rozsevaci teto nejvyssi krasy, je.z osvobozovala, jak osvobozuje kazde opravdove umeni, z praehu vsednosti a rmutu dne a dava podt svobody a vecnosti; jak by zjejieh zrn nebyla vyrostla nadhera nasi hudebni kultury, v jejimz prostfedi se dtil doma Mozart aje.z tolika nedoeenenymi mistry zurodnila hudebni tivot eele Evropy.! Vzpomenme na naehodskeho Jiraskova uCitele Podhajskeho ze "Dvora vevodskeho«, na jasave tenorove solo ttikraloveho "LZ jedou! Lz jedou!« Na ucitelske muzikanty Raisovy a Baarovy - co znamenala hudba pro nase narodni pocatky ajak chudy a smutny by byval nas zivot bez ni a bez lidove pisne! Ano, i bez lidove pisne, jez ucarovala nasim romantikum i staremu vlasteneekemu sleehtici Jenikovi z Bratrie, aby se stala zdrojem nove viry a novyeh sil k dalsimu zivotu. Rostly jako polni kviti, proste, nehledane a preee krasne; rostly ze vseho, co nas lid zil, z plnosti nadani, z zivotni tihy, z rozmarneho okamziku, jako ta Barlina pisnicka, 0 jejimz vzniku vypravuje Kristla z "Babicky« eestou z BoZiho tela. Buh nas mel rad, ze nam dal lidove pisne v dob:ieh nejtezsich; jimi se zaehranoval narod, ktery v nich hledal ulevu. Ta nase pisnicka ceska nas provazela vsude; nedala podlehnouti Zalu, vraeela zivotu, Cinila jej krasnym. Jejim sverazem se obrodilo nase basnietvi a po nem i nase hudba, a co ta z ni dovedla udelat, jak do ni vniknout, do jejiho ducha a kjejim korenum, aby tvurci sila nejvetsich nasich mistru v ni nachazela vzdy novy zdroj ryze ceske, ryze domad inspiraee! Ktizkovsky, Smetana, Dvorak, Janacek, Novak, Zieh a jin! a jini az k nejmladsim skladate1um svym dilem tak novym a tak sveraznym jsou s ni spojeni v tajemnyeh hlubinaeh sve bytosti; pozehnane vyboje cizfch mistru, jd dali nasi hudbe tolik plodnyeh podnetu, ale pozehnana nase lidova pisen, ktera neprestala byt zivym pojitkem s dusi narodni! A tak zpiva, hraje, hudbou zije eely nas narod; v hudbe zivot Geehu, jak rekl pfi poklepu na zakladni kamen Narodniho divadla Bedrich Smetana, v nemz prvnim se genialne projevily vseehny tyto sily a sehopnosti. Z prvnfch cinu v novem politickem obdobi let sedesatyeh bylo zakladani peveekych a hudebnich teles a ideaIem uz doby predbteznove, jejz bylo nyni mozno uskutecnit, samostatne Narodni divadlo. Rise tonu je mezinarodni, proto se nase hudba stala narodni mnohem pozdeji nd nase pisemnietvi; a pteee prvniho svetoveho umelce nam dala hudba, Bedfieha Smetanu. A umelce zaroven vysostne ceskeho. Ryehle a nezadditelne jsme se rozvijeli na poli hudebnim; eely nas novy zivot se vtelil do melodii a v nekolika malo desitiletich jsme meli narodni hudbu nejvyssi Urovne. "Soud boZi na se narod zve, jenz pevee sve edt nevi, a nejstrasnejsi kletbou jest, kdyz Buh odejmul zpevy<' - nas narod i v nejsirsich vrstvaeh vzdy etil sve pevce, nasi skladatele a vykonni umelci byli a jsou nejen uctivani, nybd vrouene a z eeleho srdee milovani, a ta kletba, 0 nlz mluvi basnik, nikdy nas nestihla, zpev a hudbu nam Buh nikdy neodnal, nybrz dal namjich a stale dava tolik, kolikjejen mozno dat narodu milovanemu. Vzdyi i v nebi, jak zb:isnili nasi b:isnici, stale hraje ceski muzika. Nase hudba dnes patti svetu; patti v prvni rade nam, vsem vrstvam naroda. Proto Kulturni rada Narod. sourucenstvi porada Cesky hudebni maj, ktery dnes zahajujeme § ptanim, aby to, co vytvorili a tvofl nasi hu­ .i .. "" ! Plakat k akci Kulturni rady "Cesky hudebni maj" padle navrhu J03. Muziky. debni mistfi, proniklo do vsech nasich kraju, do nejmensich vesnic a samot jako poselstvi narodni duse a nesmrtelne krasy, ktera se z narodni duse zrodila. To vsechno, co uslysime dnes a budeme slyset cely kveten, je nase! To jsme vytvofili my! V te krase zijeme a vzdy buderne zit, my, cely narod a kazdy jednotlivec. Posloucha nase vlast. Je to ona, Smetanova "Ma vlast