M   B
F 
K    
Učební text: Digitální kompetence
Bc. Eva Mlynářová, Bc. Vojtěch Pilař, Bc. Filip Šubrt
Brno, 2010
Obsah
1 Námět, vymezení a tvorba samotného filmu 3
1.1 Námět filmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
1.2 Žánrové vymezení námětu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
1.3 Fáze tvorby audiovizuálního díla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
1.3.1 Příprava na natáčení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
1.3.2 Natáčení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
1.3.3 Zpracování záznamu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
2 Technické vybavení 6
2.1 Kamery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
2.2 Mikrofony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
2.2.1 Základní druhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
2.2.2 Rozdělení podle směrové charakteristiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
2.2.3 Zachycení autentického zvuku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
2.3 Stativy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
3 Nejdůležitější doporučení a formáty 10
3.1 Natáčení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
3.1.1 Doporučení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
3.1.2 Formáty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
3.2 Import . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
3.2.1 Doporučení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
3.2.2 Rozhraní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
3.3 Export . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
3.3.1 Doporučení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
3.3.2 Formáty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
4 Corel VideoStudio PRO 14
4.1 Popis programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
4.1.1 Popis ovládacích prvků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
4.1.2 Nástrojová tlačítka v prostoru monitoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
4.1.3 Timeline – Časová osa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
4.1.4 Rozdíl mezi módy storyboard a timeline . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
1
4.1.5 Knihovna médií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
4.2 Práce v programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
4.2.1 Import nahrávek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
4.2.2 Střih videa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
4.2.3 Export videa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
2
1. Námět, vymezení a tvorba samotného filmu
1.1 Námět filmu
Velikost několik řádků až jedna strana textu. Obsahuje základní charakteristiku filmu, jako je zápletka,
postavy, místo děje... Inspirace může být četbou literatury nebo denního tisku, poslechem na veřejnosti,
sledování televize, návštěvou kina, prožíváním hudby, sociologickým průzkumem, seznámením s osudem
někoho známého nebo s historickou postavou a jejím osudem.
Každé filmové nebo literární dílo je vyprávění. Co to je umění vyprávět? Je to schopnost zdůrazňovat,
akcentovat, zdramatizovat nebo naopak zeslabit, zlehčil, využít filmovou zkratku. Příběh je stavba a zdůvodnění
všech svých částí, s jemně propracovanou psychologií postav. Především je nutné si ujasnit co je jádrem
příběhu, proč to chci napsat, co mne na zápletce přitahuje, evokovat schopnost vidět a slyšet, rozlišovat a vybírat,
oživovat viděné a slyšené. Určitou praxí získáte schopnost vyjadřovat se vlastním jazykem, analyzovat
a opět skládat do souvislostí.1
1.2 Žánrové vymezení námětu
Dokumentární film v nynější podobě zahrnuje obrovskou rozličnou škálu témat. Tato témata se od sebe ve
svých postupech a pravidlech liší. Za dokument však vždy považujeme něco, co je těsně spjato se skutečnosti
či realitou nás obklopující.
Dokumentární tvorbu můžeme rozdělit na tyto základní kategorie:2
1. Zpravodajský film - u této kategorie jsou nejdůležitější pojmy jako objektivita, srozumitelnost, jednoduchost
a rychlejší tempo. Můžeme jej však rozdělit na informativní záběry, tolik typické pro televizní
zpravodajství, a reportáže. Pravidlem zůstává, že u nich bývá funkce informativní nadřazena funkci
estetické.
2. Film neumělecký (účelový) - se v mnohém podobá předchozímu případu, ale forma, postup a tempo
se již více přizpůsobuje danému tématu, kterému se pořád věnuje. Bývá z něj cítit především anonymita
tvůrce. Do této kategorie zařazujeme především filmy věnované tématu vědy, výzkumu či přírody, které
dále můžeme rozdělit podle druhu odbornosti na filmy pro laiky (školní, instruktážní, populárně naučný)
či filmy určené přímo odborníkům (známé jsou u nás především snímky z lékařského prostředí).
Patří sem také i cestopisné a částečně i filmy turistické propagující krásu země, především z reklamních
důvodů.
3. Televizní publicistický dokument - ten již je spíše dílem autorským. Jde především o tvůrčí práci
a sám autor si určuje postup, jak se bude dokument vyvíjet či jakými postupy natáčet, i když často
bývá přizpůsobena obvyklým filmařským postupům, je spojena především s televizí a to díky rozvoji
videotechniky umožňující snadnou mobilitu, rychlost zpracování tématu a nízké provozní náklady.
1
HAKL, Radovan. 2005. 1.2 Námět filmu, s.6.
2
HAKL, Radovan. 2005. 2.1.1 Specifika dokumentu, s. 12.
3
Zvláštním druhem je investigativní publicistika a tématická publicistika (válečná, politická, sociální
apod.). Do této kategorie můžeme volně zařadit i anketu a do jisté míry bychom sem mohli zařadit i
snímání situací skrytou kamerou.
4. Umělecký - stojí nejvýše na pomyslném žebříčku dokumentární tvorby. U tohoto díla je zásadní autor
a jeho pojetí. Po autorovi je vyžadován zcela originální přístup, ať s dobrým či špatným výsledkem.
Do této kategorie můžeme zahrnout i filmy, které stojí na rozhraní dokumentu a hraného filmu. U nich
často převažuje zpracování filmu nad informativností.
1.3 Fáze tvorby audiovizuálního díla
Proces tvorby jakéhokoliv audiovizuálního díla je tvořen třemi základními fázemi3:
• preprodukcí neboli přípravou na natáčení
• produkcí neboli vlastním natáčení
• postprodukcí neboli zpracováním natočeného materiálu a výrobou výsledného díla
1.3.1 Příprava na natáčení
Při vzniku filmu se fází preprodukce rozumí většinou jen tvorba scénáře a zajišťování finančních prostředků
na jeho realizaci. Vznik scénáře, od počáteční první myšlenky přes technický scénář až po tvorbu
storyboardu, tedy nakreslení záběrů do vizuální podoby je prací na několik měsíců.
V oblasti amatérské videotvorby do této části zahrnujeme i veškeré ostatní přípravné práce před vlastním
natáčením, tedy výběr lokací, kde budeme natáčet, výběr osob, které budou ve snímku vystupovat, jakým
způsobem budeme řešit zvukový záznam, zda budou potřeba kostýmy či rekvizity, na jaký materiál budeme
natáčet a zda budou potřeba světla, musíme vymyslet i logistické řešení, tedy jak se kam včas přesunout.
Přestože všechny uvedení činnosti vypadají jako by se zajišťovaly pouze pro hraný film, není tomu tak.
Stejné nebo podobné záležitosti musíte řešit před natáčením svatby, přípravě dokumentu nebo jen natáčení
vašeho domácího miláčka.4
1.3.2 Natáčení
Fáze produkce zahrnuje veškeré činnosti spojené s realizací konkrétního natáčení. Jinými slovy to, co jsme
si v předešlé fázi hezky naplánovali, budeme realizovat. Při tom samozřejmě zjistíme, že jsme na spoustu věcí
zapomněli, že se mnoho věcí změnilo a že Murphyho zákony platí neomylně.
Každopádně, při vlastním natáčení neřešíte jen kam postavit kameru, jakou zvolit velikost záběru a jak si
poradit se zvukem, ale také kde se lze v okolí najít, kde nabít v terénu baterku do kamery, kde se dají rychle
dokoupit kazety, jak se dostat z bodu A do bodu B rychleji, než skupina C, která jede rychlostí D a později
pak, jak se vůbec dostat z bodu B do bodu A, když všichni už odjeli a na vás zapomněli.
3
MICHALIK, Pavel. 2007. 3. Fáze tvorby audiovizuálního díla, s. 17.
4
MICHALIK, Pavel. 2007. 3.1 Příprava na natáčení, s. 17.
4
Důležitou a často opomíjenou maličkostí je systém označování a evidování natočených médií. V případě
jednoho média většinou stále tušíte, co na něm máte zaznamenáno, pokud však natočíte několik kazet, které
neoznačeny leží v brašně kamery, budete mít o to více práce při postprodukci.5:
1.3.3 Zpracování záznamu
Fáze postprodukce zahrnuje činnosti spojení s digitalizací materiálu resp. jeho natažením do střižny,
s jeho sestřihem, finalizací záznamu a jeho následnou distribucí.
Stručně lze fáze rozdělit následně6:
• Pořízený materiál naimportujete do prostředí střižny, stejně tak postupujete s grafikou, fotografiemi,
archivními záběry, kontaktním zvukem, hudbou atd.
• Provedete střihové úpravy obrazu a zvuku, tedy seřadíte záběry, přidáte přechody a efekty, aplikujete
filtry, barevně obraz sladíte, dodáte hudbu a titulky.
• Zvolíte formát, v jakém budete střih exportovat, pokud budete vyrábět DVD musíte ještě vytvořit menu
disku a provedete kompresi do zvoleného formátu.
• Posledním krokem je distribuce hotového díla. Tedy zpřístupnění díla potenciálním uživatelům. Nejčastější
formou distribuce je buď předání záznamu na vhodném médiu (nejčastěji CD nebo DVD) nebo
elektronická distribuce prostřednictvím internetové sítě.
5
MICHALIK, Pavel. 2007. 3.2 Natáčení, s. 17.
6
MICHALIK, Pavel. 2007. 3.3 Zpracování záznamu, s. 18.
5
2. Technické vybavení
2.1 Kamery
V zásadě lze kamery rozdělit do dvou základních skupin a to na kamery digitální a kamery analogové.
Rozdíl mezi nimi je ve způsobu ukládání dat. Lze říci, že kamery digitální mají lepší kvalitu záznamu (u každého
z těchto typu dochází k ukládání dat na odlišné médium). Nejvíce je rozdíl kamer poznat v ceně, za
kterou se dají pořídit. Již je standardem, že digitální kamery se vybavují kromě klasického média (miniDV)
ještě médiem, které je určeno k uchování dat, ze statických záběrů (fotek). Jejich kapacita je obvykle řádově
desítky megabajtů. Takovéto kamery se dají tedy používat jako běžný digitální fotoaparát.
V současné době je možné vybírat ze dvou základních typů zařízení. První typ vychází z nově vzniklého
formátu DV (MiniDV, DVCAM) a druhý typ se snaží být zpětně kompatibilní s analogovými předchůdci
(Digital 8, Digital S). Přesto lze mezi nimi volně přehrávat, používat shodné počítačové programy a periferie
pro jeho nahrání do PC a další úpravy.
Digitální videokamery nabízejí obecně až několikanásobně vyšší rozlišení obrazu a při kopírování záznamu
nedochází k jeho degradaci. Zpravidla jsou již vybaveny rozhraním FireWire (označovaným též číslem
specifikace IEEE 1394 nebo iLink), jehož prostřednictvím je lze připojit k počítači. Přenos dat do PC přitom
není zatížen žádným analogovým zkreslením.1
2.2 Mikrofony
Mikrofon je zařízení sloužící ke snímání zvuku, k převodu akustických vln na elektrický signál. Existuje
mnoho typů mikrofonů, lišících se konstrukcí, principy i vlastnostmi.2
2.2.1 Základní druhy
• Uhlíkový mikrofon - je nejstarším druhem mikrofonu, dodnes však nalézá uplatnění, především v telefonní
technice.
• Piezoelektrický mikrofon - užívá ke své činnosti schopnosti krystalů některých látek poskytovat při
mechanické deformaci elektrický signál, má poměrně velké zkreslení a jeho kmitočtová charakteristika
není zcela vyrovnaná.
• Elektromagnetický mikrofon - převádí změny magnetického toku způsobené pohybem feromagnetické
kotvy (membrány), rozechvívané zvukovými vlnami, na elektrický signál. Užívá se např. ve sluchadlech
pro nedoslýchavé.
• Elektrodynamický mikrofon - se vyrábí v provedení cívkovém nebo páskovém, princip obou je ale
stejný. Při pohybu vodiče v magnetickém poli se v tomto vodiči indukuje napětí. Využívají se především
1
HAKL, Radovan. 2005. 3.2.1.1 Typy kamer, s. 18.
2
RARTICA, Lukáš. Rozdelení mikrofonů. [online].
6
na natáčení reportáží, jejich výhodou bývá lepší mechanická odolnost oproti kondenzátorovému mikrofonu.
Často tento druh mikrofonů je upraven, tak aby byla zdůrazněna lidská řeč. Používá se často
pro veřejná ozvučení.
• Kondenzátorový mikrofon - patří k nejkvalitnějším snímačům zvuku. Pracuje na principu změn elektrického
napětí, způsobených změnou kapacity. Tyto mikrofony se používají většinou jako klopové
(kravatové) nebo jako směrové připevněné ke kameře.
• Elektretový mikrofon - je kapacitní mikrofon, jehož pevná elektroda je opatřena vrstvou elektretu.
2.2.2 Rozdělení podle směrové charakteristiky
Směrová charakteristika je důležitou vlastností mikrofonu. Určuje v jakém směru/úhlu a v jaké intenzitě
bude mikrofon přijímat zvukový signál. Tento parametr by měl být hlavním vodítkem při výběru mikrofonu
v závislosti na jeho použití.
• Všesměrová (kulová) charakteristika - mikrofon přijímá zvuk ze všech stran, ve stejné kvalitě a in-
tenzitě.
• Kardioidní (ledvinová) charakteristika - potlačuje zvuk zezadu. Nejlepších výsledků dosáhneme,
jestliže je zdroj zvuku 180 stupňů od snímací membrány mikrofonu. Tento mikrofon je vhodný pro
zpěváky, jelikož velice dobře potlačuje zpětnou vazbu. Vhodný také pro mluvené slovo.
• Hyperkardioidní charakteristika - stejné vlastnosti jako kardioidní, akorát snímá zvuk ve větším roz-
sahu.
• Úzce směrová - Používá se pouze pro speciální účely, zejména při filmování. Příjem zvuku je výrazně
potlačen zezadu. Tato charakteristika mikrofonu je dosahována za cenu zřetelného zhoršení frekvenční
charakteristiky.
• Osmičková (bidirekcionální) - zvuk je přijímán zepředu a zezadu, ze stran je potlačen. Používá se při
některých metodách zachycení stereofonního záznamu. Mikrofony s touto charakteristikou jsou velice
drahé.
• Stereo mikrofony - drtivá většina mikrofonů je schopna snímat pouze monofonní záznam. Výjimkou
jsou speciální zdvojené mikrofony, které za podstatně vyšší částku nabízejí kvalitní stereofonní zvuk.
2.2.3 Zachycení autentického zvuku
• Jaký mikrofon použít Jedna z možností jak zaznamenat zvuk při natáčení je použít interní mikrofon
zabudovaný v kameře. Toto řešení má, ale velké nedostatky a mělo by být bráno spíše jako nouzové, i
když kvalita dnešních mikrofonů v kamerách je poměrně vysoká. Integrovaný mikrofon má, ale jednu
obrovskou nevýhodu a to, že je pevně spjat s kamerou. Tato nevýhoda se nejvíce projevuje při natáčení
vzdálenějších objektů nebo postav, které vydávají zvuk, který potřebujeme zachytit, ale ten je přehlušen
okolím. Další nevýhodou je, že mikrofony na kamerách zachytávají velice často samotný zvuk kamery
(pohyb pásky, motorek, ostřen apod.).
7
Externích mikrofonů je na trhu velké množství prakticky všech cenových kategorií. Zde bohužel pravidlo,
že čím dražší tím lepší, platí snad ještě víc než kdekoliv jinde. Musí se proto zvolit rozumný
kompromis. Bohužel k výrobkům nižší cenové kategorie výrobci dávají zkreslené údaje a proto je nejlepší,
pokud to prodejce dovolí, si nejdříve mikrofon vyzkoušet. Mikrofony se také výrazně liší kus od
kusu i v jedné modelové řádě. Je to dáno tím, že není možné při výrobě dodržet stejné podmínky pro
všechny mikrofony.
Mezi největší neduhy levných mikrofonů patří poměrně velké zkreslení a to platí především pro směrové
mikrofony. Důležitá je také kvalita kabeláže. Levné mikrofony používají nesymetrické vedení signálu
a to je velmi náchylné k rušení. Může se pak stát, že mikrofon pak není ůbec použitelný v budovách,
protože se na vodičích naindukuje 50 Hz z síťových rozvodů, a pak zaznamenaný signál obsahuje silný
brum.
Jako nejlepší řešení se jeví stereo směrový mikrofon s kuželovou charakteristikou v cenové relaci kolem
3000 - 5000 Kč. V případě mikroportu je dobré, aby se jeho přenosové frekvenční pásmo pohybovalo
v řádu stovek MHz, kde je rušení menší.
• Na co zvuk zaznamenat Problematika záznamu zvuku bývá bohužel velmi často podceňována. Výsledkem
pak jsou snímky zvukově znehodnocené. Na nejrůznějších přehlídkách amatérské tvorby bývá
porotou pokaždé zdůrazňováno, jak je problematika zvukového záznamu důležitá, přesto se každý rok
objevuje mnoho vizuálně poměrně slušně odvedených snímků, jejichž zvuková část je zpracována ka-
tastrofálně.
Nejčastější příčinou špatně zaznamenaného zvuku je to, že obsluha kamery se spolehne na to, že mikrofon
funguje a neověří si tuto skutečnost pomocí sluchátek. Takže, pokud je zvuk v záznamu důležitý,
tak pokaždé použijte sluchátka. Pomocí sluchátek ovšem nestačí jen před vlastním natáčením zkontrolovat,
zda zvuk do záznamu jde, či nikoliv. Zvukovou stopu je potřeba monitorovat po celou dobu
záznamu.3 Asi nejlepší řešení je záznam zvuku na samotnou kameru. Prakticky všechny kamery poskytují
dostatečnou kvalitu zvukového záznamu. Největším kladem je, že zvuk se nemusí synchronizovat
s obrazem a odpadá tak poměrně velké množství práce a potenciálních problémů.
Pokud není žádoucí nebo je nemožné zaznamenat zvuk přímo na kameru, je zde několik možností.
Klasické audio kazety jsou již dnes překonané a jejich kvalita není příliš dostačující. Nejlepší bude
asi použití Minidisku s klasickým analogovým vstupem. Je to malé přenosné zařízení, jehož cena se
v dnešní době dostala na přijatelnou úroveň. Cena médií také není vysoká vzhledem k tomu, že jde
o vysoce kvalitní digitální záznam plně srovnatelný se záznamem na klasickém audio CD. Drobnou
nevýhodou je, že pravděpodobně budete potřebovat předzesilovač pro mikrofon.
• Umístění mikrofonu Mikrofony umísťujeme tak, aby nebyly ničím cloněny nebo tlumeny. Pokud
možno přiblížíme je co nejblíže ke zdroji například herci maximálně však zhruba na dvacet centrimetrů,
protože pak dochází ke zkreslení, zvláště u směrových mikrofonů. Proto je dobré mít při natáčení
nějakou tyč, na které je mikrofon připevněn a dá se tak maximálně přiblížit k hercům. Tyč nemusí
být nějaká speciální, měla by být lehká. Dřevěná kulatina bohatě postačí. Výborně se také osvědčila
teleskopická násada na malířský váleček.
Pro umístění mikroportu platí stejná pravidla, jako pro mikrofon. Navíc ovšem musíme brát v potaz
to, že mikrofon nesmí být až na výjimky vidět. Je dobré sladit barvu oblečení s barvou samotného
3
MICHALIK, Pavel. 2007. 4.3 Záznam zvuku, s. 32.
8
mikrofonu. Mikroport umísťujeme na hruď spíš níž aby nebyl vidět při detailních záběrech na hlavu
nebo vrchní část těla.
2.3 Stativy
Roztřesený obraz, padající horizont a nepravidelný pohyb kamery ve scéně jsou neklamným svědectvím
začínajícího videoamatéra. Ti zkušenější vědí, že bez kvalitního stativu nejde pracovat, a že je to jedna z nejdůležitějšícho
pomůcek kameramana. I když je většina amatérských kamer vybavena stabilizátory obrazu,
bez kvalitního stativu se zkrátka neobejdete. Stativ se skládá ze stativových nohou a hlavy. Někdy lze pořídit
celý set dohromady, někdy se kupují obě části odděleně.4
• Stativové nohy - Základní verzí jsou stativové nohy třínohé - tripoid. Měly by být vyrobeny z pevného
a lehkého materiálu, který zaručí naprostou stabilitu při manipulaci s kamerou. Vyvarujte se však
nejlevnějších stativů, které jsou vyrobeny z plastu. Jednak nebývají stabilní, jednak jsou příliš lehké,
takže silnější vítr vám s nimi zahýbá a jednak velmi často vržou, což ve výsledku znamená, že se zvuk
dostane i do záznamu kamery. Alternativou třínohého stativu je stativ jednonohý, tzv. monopod, který
vám ve spoustě situací pomůže udržet kameru skoro stabilní. Jeho výhodou je nižší váha a objem, ale
plnohodnotně tři nohy nenahradí.5
• Kamerová hlava - Ve většině případů se v amatérské sféře setkáme s bržděnými hlavami, tzn. takovými,
u kterých lze plynulost pohybu nastavit ovládacími prvky. Nejčastěji se asi setkáte s levnějšími hlavami
s třecím bržděním, které používají k regulaci pohybu různé typy třecích segmentů. Vyžadují častou
údržbu, jako je mazání kluzných částí. Kapalinové hlavy se používají v dražších amatérských stativech
a prakticky ve všech profesionálních. Je rozdíl mezi foto a video hlavou. Zatímco video hlava umožňuje
pohyb ve třech osách, pro fotografování na výšku, video hlava se pohybuje jen ve dvou osách (tedy
nahoru, dolů, doprava, doleva).6
4
MICHALIK, Pavel. 2007. 4.2 Stativy, s. 30.
5
MICHALIK, Pavel. 2007. 4.2.1. Stativové nohy, s. 31.
6
MICHALIK, Pavel. 2007. 4.2.2. Kamerové hlavy, s. 31.
9
3. Nejdůležitější doporučení a formáty
3.1 Natáčení
3.1.1 Doporučení
Při natáčení videa věnujte pozornost především:
• nastavení kamery - zkontrolujte si vyvážení bílé, barevné schéma a výslednou kvalitu nahrávání
• HD kvalitě - ne všechny střihací programy umí HD soubory zpracovat
• kompozicím zaběrů - netočte proti slunci
• hluku na scéně - v případě zachovávání originálního zvuku
• stabilizaci kamery - mírné otřesy vyrovná stabilizátor, ale kouzla neumí ;)
3.1.2 Formáty
V této kapitole se nejdříve zmíníme o základních digitálních formátech videa. Měla by dát všeobecné
informace o rozdílech jednotlivých formátů, které se v dnešní době nachází na trhu digitálních kamer.1
3.1.2.1 DV (Digital Video)
Jedná se o digitální videosystémy určené pro poloprofesionály a amatéry. Díky digitálnímu záznamu je
dosaženo rozlišení až 500 řádků s velkou možností bezeztrátových úprav. Obraz je při nahrávání komprimován
do digitální podoby před DV procesor. Oproti MiniDV, který se z DV vyvinul, dokáže zaznamenat zvuk až na
čtyři kanály a dosahuje vice obrazových možností (skryté titulky apod.). Bývá (stejně jako MiniDV) vybaven
konektorem FireWire (iLink) IEEE 1394 pro vysokorychlostní přenost dat (25 Mbit/s) do počítače.2
3.1.2.2 MiniDV
Jedná se o poloprofesionální dnes nejrozšířenější formát, který je podobný Digital 8 s rozdílem, že je
kompatibilní pouze s DV. Nabízí záznam stereo zvuku a dokáže obraz ukládat na kazetu zpomalenou rychlostí
(LP) a zvětšit tak kapacitu o polovinu beze ztráty kvality, ale za cenu většího zatížení záznamového pásku.3
1
HAKL, Radovan. 2005. 4.1 Digitální formáty videa, používaná rozhraní, s. 35.
2
HAKL, Radovan. 2005. 4.1.1.1 DV (Digital Video), s. 35.
3
HAKL, Radovan. 2005. 4.1.1.2 MiniDV, s. 35.
10
3.1.2.3 Digital 8
Jde o systém DV uložený na pásce o šířce 8 mm. Tyto pásky jsou shodné s kazetami pro analogové záznamy
Video8, Hi8, jsou však o něco kvalitnější. Jde o snahu firmy umožnit majitelům těchto starších záznamů
přechod na digitální podobu. Stejně jako DV obsahuje FireWire a tak lze bez problémů přenášet záznam
pomocí tohoto konektoru na DV. Tento záznam se pak, až na šířku pásky a jiné rozložení stop, shoduje s DV.4
3.1.2.4 Digital S
Jedná se o profesionální videosystém kompatibilní s analogovým systémem VHS a S-VHS. Používá kazety
se stejnou velikostí a je schopný tyto staré záznamy přečíst. Oproti DV pracuje s dvojnásobným datovým
tokem (50 Mbit/s).5
3.2 Import
3.2.1 Doporučení
  Existuje spousta střihacích programů. Mezi nejznámější patří:
• Adobe Premiere
• Movie Maker
• Pinnacle Studio
• Sony Vegas Movie Studio
• Ulead Video Studio.
Pro začátečníky doporučujeme Movie Maker či Ulead Video Studio. Pokročilejšímu uživateli dobře poslouží
Adobe Premiere a Sony Vegas Movie Studio.
V následující kapitole bude podrobně zpracován program: Corel VideoStudio PRO.
3.2.2 Rozhraní
3.2.2.1 FireWire (iLink) – IEEE 1394
Jedná se o řešení vysokorychlostního přesunu dat do počítače. U jeho zrodu stála firma Apple, která si jej
nechala patentovat pod označením IEEE 1394. Ačkoliv firma Sony používá jiný obchodní název (iLink), jedná
se o stejný standard. Jeho výhoda nespočívá jen ve vysokorychlostním přesunu dat, univerzálnosti (použití
se scannery a digitálními fotoaparáty), ale i podporou Plug and Play a vlastností, že k přesunu dat dochází
nezávisle na procesoru. Stávající protokol podporuje přenosovou rychlost 400 Mbit/s pro vedení s délkou
maximálně 4,5 metru, což pro datový objem DV videa (25 Mbit/s) skýtá velkou rezervu. Do praxe přichází i
jeho nová varianta IEEE 1394.b jež zvyšuje datový přesun až na 800 Mbit/s.6
4
HAKL, Radovan. 2005. 4.1.1.5 Digital 8, s. 36.
5
HAKL, Radovan. 2005. 4.1.1.6 Digital S, s. 36.
6
HAKL, Radovan. 2005. 4.1.2.1 FireWire (iLink) – IEEE 1394, s. 36.
11
3.2.2.2 USB 2.0
Oproti předchozímu rozhraní pracuje s přenosovou rychlostí 480 Mbit/s. Navíc se v poslední době objevuje
více zařízení, které začínají podporovat právě toto rozhraní. Přesto však zůstává za FireWire a to díky
nevýhodám, které skýtá. Jednou z nevýhod je, že přenos dat z kaery do počítače je závislý na procesoru a
navíc se musí instalovat do počítače speciální ovladače, což u FireWire není nezbytné. Ale je možné, že toto
rozhraní najde své příznivce a tak je výhodné zakoupit i některou z karet, která obsahuje oba konektory.7
3.2.2.3 Framegraber
Jedná se o speciální kartu (většinou sběrnici PCI) umožňující převod externího analogového signálu (např.
z kamery nebo rekordéru) na digitální datový tvar a posléze na harddisk počítače. I přesto, že jde o analogový
zdroj je vhodné tento typ uvést. Kromě výrazu Framegraber se často používá výraz videokarta. Součástí
této karty bývá i speciální čip provádějící datovou kompresi (nejčastěji na principu M-JPEG) tak, aby běžné
počítače byly schopny zpracovat ohromné datové nároky digitalizovaného záznamu.8
3.3 Export
3.3.1 Doporučení
3.3.1.1 Interlace (prokládání)
Interlace, neboli prokládání je způsob, jakým se na CRT obrazovkách vytváří plynulý obraz při menším
datovém toku (střídají se sudé a liché řádky).
Avšak tento způsob ovládají jen CRT obrazovky, ostatní zařízení (monitory, projektory) zobrazují celý
snímek v jednom okamžiku. Problém s prokládáním je v tom, že oba půlsnímky se liší, protože nebyly pořízeny
ve stejný okamžik, a proto se objekty na něm mírně liší a vzniká „pruhovaný snímek“.
Obrázek 3.1: Interlace (prokládání)
7
HAKL, Radovan. 2005. 4.1.2.2 USB 2.0, s. 36.
8
HAKL, Radovan. 2005. 4.1.2.3 Framegraber, s. 36.
12
Návodů a filtrů jak toto prokládání odstranit je celá řada:
1. After Effects: Andrew Kramer - video tutoriál http://www.videocopilot.net/tutorial/deinterlace_in_ae/
2. Pinnacle - různé pluginy http://pstudio.martr.eu/forum/read.php?9,2131
3. VirtualDub skvělý http://neuron2.net/smart/smart.html
Více detailních informací lze nalézt na http://www.100fps.com/
3.3.1.2 Bit rate (datový tok)
Obecně se jedná o jednotku přenosové rychlosti. Ve videu vyšší bitrate umožňuje lepší kvalitu videa (nižší
stupeň ztrátové komprese videodat). Rozlišujeme CBR (Constant bit rate) a VBR (Variable bit rate). V případě
CBR je množství přenesených dat konstantní, zatímco u VBR je různé podle typu scény (např. u pomalých
scén je VBR nižší, ale u rychlých scén stoupne). VBR umožňuje snížit celkový objem dat při zachování kvality.
3.3.1.3 Komprese a celková velikost
Komprese videa umožňuje snížit celkový datový objem videozáznamu. Základními kompresemi jsou intraframová
(v rámci snímku – podobné kompresi obrázků) a interframová (rozdíly mezi snímky). Mezi nejpoužívanější
standarty komprese patří MPEG2 (DVD), DivX, MOV, H.264 (BR, HD-DVD) apod. Výběr standartu
a jeho nastavení má za následek vliv na celkovou velikost videa.
3.3.2 Formáty
Doporučujeme používat následující formáty kontejnerů:
1. AVI
2. FLV
3. F4V
4. MKV
5. MOV
6. MPEG
13
4. Corel VideoStudio PRO
4.1 Popis programu
4.1.1 Popis ovládacích prvků
Program Corel VideoStudio Pro dělíme do 3 částí:
1. Monitor – slouží pro přehrávání videí
2. Knihovnu médií – slouží pro správu médií
3. Časová osa – slouží k editaci
Obrázek 4.1: Popis ovládacích prvků
14
Obrázek 4.2: Nastrojová tlačítka v prostoru monitoru
Obrázek 4.3: Nastrojová tlačítka v prostoru monitoru - detail č.1
4.1.2 Nástrojová tlačítka v prostoru monitoru
Vysvětlení k obrázku č. 4.3:
1. Přepínání vlastností mezi celým projektem a aktuálním klipem v timeline
2. Tlačítko Play - Pouští záznam
3. Home - Vrátí vás na začátek celého projektu v timeline. Podržíte-li klávesu CTRL přenese vás na začátek
klipu, kde se právě nacházíte v timeline
4. Předchozí - Posune vás v timeline o jeden fram zpět.
5. Další - Posune Vás v timeline o jeden frame dopředu.
6. End - Přesune vás na konec celého proektu v timeline. Podržíte-li klávesu CTRL přenese vás na konec
klipu, kde se právě nacházíte v timeline
7. Opakování - Zapíná/vypíná opakování sekvence
8. Ovládání hlasitosti
15
Obrázek 4.4: Nastrojová tlačítka v prostoru monitoru - detail č.2
Vysvětlení k obrázku č. 4.4:
1. Trimování
2. Trimování - Slouží k označení začátku a konce klipu, přičemž nedochází k nevratným změnám.
3. Nůžky - Sloužení k „rozstřižení“ videosekvence ((klávesová zkratka CTR+I)
4. Maximalizace/minimalizace - sloužení k přepnutí na maximální velikost monitoru. A zpět ;).
5. Timecode - udává délku videa. Když kliknete na libovolnou číslici, můžete přeskočit na vámi zvolený
čas. Šipky vpravo slouží k časovému pohybu po jednotlivých framech.
4.1.3 Timeline – Časová osa
Obrázek 4.5: Timeline – Časová osa
Vysvětlení k obrázku č. 4.6:
1. Přepínač náhledu timeline do módu Storyboard
2. Přepínač náhledu do módu timeline (tento budeme používat)
3. Vrácení akce o jeden krok zpět
16
Obrázek 4.6: Timeline – Časová osa - detail č.1
4. Vrácení akce o jeden krok dopředu
5. Nahrávání/import video souborů z disku, paměťové karty, DV kamery, záznam audio komentáře
6. Konverze video soborů do jiných formátů
7. Vytváření animací pomocí kreslení
8. Audio mixér. Míchání jednotlivých audiostop v timeline
9. Instant project
Obrázek 4.7: Timeline – Časová osa - detail č.2
Vysvětlení k obrázku č. 4.7:
1. Zoom in/Zoom out – nastavení podrobnosti timeline
2. Nastaví projekt v timeline přesně na rozlišení monitoru
3. Hodiny projektu, ukazuje čas v timeline
Obrázek 4.8: Timeline – Časová osa - detail č.3
Vysvětlení k obrázku č. 4.8:
1. Zapnutí/Vypnutí viditelnosti všech stop, které jsou v timeline
2. Manažer stop. Můžete zde zapnout další video a audiostopy, jestliže implicitní počet nestačí
3. Počítadlo času
17
Obrázek 4.9: Timeline – Časová osa - detail č.4
Vysvětlení k obrázku č. 4.9:
1. Zapnutí/vypnutí možnosti zamknout jednotlivé stopy
2. Primární videostopa
3. První přechodová videostopa
4. Titulkovací videostopa
5. Stopa pro audio komentář
6. Stopa pro vložení hudby, zvukových efektů
7. Zámky jednotlivých stop. Je nutné povolit jejich funkčnost viz. bod 1 této kapitoly
4.1.4 Rozdíl mezi módy storyboard a timeline
Vlevo mód storyboard, vpravo mód timeline. Do módu timeline se program přepne automaticky, v případě,
že chcete vložit audio soubor, tiulky, FX efekt.
Obrázek 4.10: Rozdíl mezi módy storyboard a timeline
18
Obrázek 4.11: Knihovna médií
Obrázek 4.12: Knihovna médií
4.1.5 Knihovna médií
Vysvětlení k obrázku č. 4.11:
1. Knihovna médií. Videosoborů, audiosouborů, grafiky (fotografie, obrázky, cliparty)
2. Knihovna přechodových efektů.
3. Knihovna předdefinovaných titulků.
4. Knihovna grafiky. Obsahuje nejen jednoduchá barevná pozadí, ale i flashové animace a okrasné rá-
mečky.
5. FX efekty
6. Knihovna audio efektů a hudby
19
Pozor!!! Všimněte si v knihovně médií roletky vlevo nahoře (označena žlutým rámečkem) viz. obrázek
níže. Pomocí této roletky vyvoláte větší nabídku efektů, předdefinovaných titulků, grafiky atd
Obrázek 4.13: Knihovna médií
Vpravo od této roletky vidíte dvě tlačítka. Pomocí prvního můžete přidat další videa a grafiku. Pomocí
druhého můžete videa seřadit podle názvu a podle data vytvoření.
4.2 Práce v programu
4.2.1 Import nahrávek
4.2.1.1 Import z DV kamery
Nejprve je nutné připojit digitální kameru pomocí kabelu Firewire k PC. Poté vybereme záložku Capture
->DV Quick Scan viz. následujcí obrázek.
Obrázek 4.14: Import z DV kamery
Následně se otevře nové okno, kde můžete vybrat formát videa (Capture fomat), složku kam se video
nahraje (Capture folder).
20
Obrázek 4.15: Import z DV kamery
Tip! Doporučuji ponechat formát DV AVI, jedná se o téměř bezztrátový formát. Ale pozor hodina
takto zaznamenaného videa zabírá cca. 13 Gb dat!!!
4.2.1.2 Import souborů z disku počítače
Do softwaru můžete jednoduše importovat nahrávky (grafiku), které již máte uložené na disku vašeho
počítače. Stačí vybrat záložku Import Digital Media. Viz. obrázek.
Obrázek 4.16: Import souborů z disku počítače
Poté si vybere složku na disku, kterou chcete do softwaru importovat.
Ve složce pak dále vyberete soubory, které chcete importovat (na obrázku žlutě označeny). Ve spodní části
vyberte složku kam chcete soubory uložit a dejte Start Import.
21
Obrázek 4.17: Import souborů z disku počítače
4.2.1.3 Import z přenosných disků a paměťových karet
Do softwaru můžete lehce importovat i vaše nahrávky z paměťových karet. K této operaci slouží poslední
tlačítko Import from Mobile Device.
Obrázek 4.18: Import z přenosných disků a paměťových karet
Po kliknutí stačí již jen vybrat paměťovou kartu a sobour který chceme importovat. Tip: Jestliže chcete
označit více souborů podržte tlačítko CTRL a levé tlačítko myši.
22
4.2.2 Střih videa
4.2.2.1 Import videa to timeline
Jestliže máte video vloženo do projektu, zjistíte když kliknete na knihovna médií->video (případně all
media).
Obrázek 4.19: Import videa to timeline
Tip: Jestliže chcete vidět pouze grafické či video soubory, klikněte v levém horní okraji na záložku
a vyberte požadovaný formát.
Nyní si zkusíme dát video časové osy. Jestliže máte zapnutý storyboard, přepněte si do módu timeline.
Jak to udělat, jste se dočetli v předchozí kapitole. Nyní se postavte myší na zástupce videa v knihovně médií
a stiskněte levé tlačítko myši a držte jej a táhněte do primární videostopy a pustě levé tlačítko myši. Když se
podíváte na následující obrázek vidíte, že vybrané video se objevilo i v monitoru.
Obrázek 4.20: Import videa to timeline
Nyní si zkusíme vložit do timeline další video. Ale pozor, toto video bude předcházet tomuto videu (v na-
23
šem případě video V01). A jak to uděláme? Jednoduše, označíme si video v knihovně (v našem případě P01)
médií jako v předchozím případě a táhneme do timeline. Ale pozor tady již není jedno kde video v timeline
upustíme, musíme ho umístit před video V01.Všiměte si, že video V01 se celé posunolo doprava o délku videa
P01. Timeline tedy nyní vypadá takto:
Obrázek 4.21: Import videa to timeline
Tip: Vždy se vám videa řadí za sebou. Nemusíte si dělat starosti, jestli vám videa na sebe navazují.
Tip: Když chcete označit více zástupců opět použijte klávesu CTRL a levé tlačítko myši. Ale pozor,
videa se řadí podle knihovny médií.
4.2.2.2 Střih videa
Nyní si zkusíme jednoduchý střih. Vycházíme z umístění videí z kapitoly 4.2.2.1. Nyní zkusíme zkrátit
video V01, protože je moc dlouhé. Zkrátit video je možné dvěma způsoby:
1. Postavte se na konec klipu, který chcete zkrátit v timeline. Klikněte na něj levým tlačítkem myši, tak
aby se kolem něj objevil žlutý rámeček. Na konci klipu se šipka změní na oboustrannou šipku (malá
vlevo velká vpravo) viz následující obrázek. Nyní táhněte doleva, až se klip zkrátí.
2. Postavte se na místo odkud chcete aby klip dál nepokračoval. Tam klikněte v timeline, aby na daném
místě stál jezdec a klikněte na symbol nůžek v monitoru. Viz obrázek
Nyní se klip V01 rozdělil na dva.
Nyní už stačí kliknou na druhý klip a zmáčknou tlačítko delete.
Tip: Tlačítkem delete nikdy fyzicky dané video nesmažete. Video vždy zůstavá v originální podobě
v knihovně médií.
24
Obrázek 4.22: Jak zkrátit video - tažením
4.2.2.3 Titulky
Klikněte 2x levým tlačítkem myši v timeline do stopy titulky. Otevře se vám nabídka předdefinovaných
titulků v knihovně médií. Zároveň v prostoru monitoru se objeví nabídka titulkovače.
Nyní když kliknete do prostoru monitoru můžete začít psát svůj vlastní titulek.
Jak vidíte, můžete titulky velmi jednoduše nadefinovat parametry (např. barva, font, pozice, velikost, atd.)
Tip: Délku trvání, pozici v čase titulku můžete upravovat stejně jako video stopu.
4.2.2.4 Přechodové efekty
Někdy je vhodné, aby mezi videi nebyl ostrý střih. Proto je dobré vložit mezi videa přechodový efekt.
Přechodový efekt vložíme velmi jednoduše. V knihovně médií najedeme do nabídky přechodových efektů,
tam si vybereme požadovaný efekt a vložíme mezi dvě videa v timeline.
Atributy efektu změníme poklepáním na ikonu efektu v timeline.
Tip: Délku trvání efektu, můžete opět ovlivnit tažením levého/pravého okraje jako u videa.
Tip: Pamatujte, že hodně efektů neudělá váš film hodnotnějším. Jestliže, chcete nějaký přechod
používejte efekt Crossfade ;).
4.2.2.4.1 Fade in/Fade out Na úvod a závěr se velmi často používá tzv. roztmivačka/zatmívačka což není
nic jiného než přechodový efekt crossfade mezi černou scénou a video klipem. V Corel VideoStudio pro fade
in vypadá takto:
V knihovně médií si vyberte knihovnu grafiky a barvu. Vyberte si černou a přetáhněte jako video do timeline
před první klip. Poté si vyberte knihovně médií přechodové efekty->FX efekty a Crossfade a přetáhněte
do timeline mezi černou barvu a první klip.
4.2.2.5 Vkládání zvuků
4.2.2.5.1 Vložení audio komentáře Do výsledného videa můžete vložit i vlastní komentář.
Pro nahrávání slouží tlačítko record.
Zde si vyberte tlačítko Voice over a zmáčkněte start.
Úspěšnou nahrávku uvidíte v timeline ve stopě komentáře
25
Obrázek 4.23: Jak zkrátit video - nůžky č.1
Obrázek 4.24: Jak zkrátit video - nužky č.2
26
Obrázek 4.25: Titulky
Obrázek 4.26: Titulky
27
Obrázek 4.27: Přechodové efekty
Obrázek 4.28: Přechodové efekty
28
Obrázek 4.29: Fade in/Fade out
Obrázek 4.30: Fade in/Fade out
Obrázek 4.31: Vložení audio komentáře
29
Obrázek 4.32: Vložení audio komentáře
Obrázek 4.33: Vložení audio komentáře
30
4.2.2.5.2 Vložení hudby Hudbu vložíte když v knihovně médií vyberete knihovnu audio efektů a hudby
a poté přetáhnete vybrané audio do stopy audio v timeline.
Obrázek 4.34: Vložení hudby
Hudbu v timeline můžete zkrátit stejně jako video klip v timeline. Viz kapitola 4.2.2.2.
4.2.2.5.3 Hudba fade in/fade out I na hudbu a audiokomentář můžete aplikovat efekt fade in/fade out.
Tento efekt vyvoláte:
1. Double clickem levým tlačítkem myši na požadované stopě
2. Clickem levým tlačítem myši na požadové stopě a poté na clickem na tlačítko Options v knihovně médií
->knihovně audio efektů a hudby
Obrázek 4.35: Hudba fade in/fade out
31
Poté vyberte požadovaný efekt fade in/fade out.
Obrázek 4.36: Hudba fade in/fade out
4.2.3 Export videa
Nyní už zbývá jedno video vyexportovat do konečného formátu a uložit na HDD, vrátit zpět na video
pásek či DVD médium.
Export se provádí přes záložku Share a jak vidíte na obrázku máte na výběr několik možností.
Obrázek 4.37: Export videa
• Create video File – export videa na HDD PC. Na výběr máte několik formátů
32
• Creative Sound File – export pouze audia
• Creative Disc – vytvoření disku DVD. Pozor otevře se nový program Corel DVD factory
• Youtube – Upload na službu youtube
• Vimeo – Upload na službu vimeo
• Project Playback – přehrání projektu
• DV Recording – export klipu na pásku DV kamery
• HDV Recording – export klipu v rozlišení HD na pásku
• Export mobile device – export klipu do mobilního zařízení
33
Použitá literatura
1. HAKL, Radovan. Digitální video : od námětu k vlastnímu krátkometrážnímu filmu. Brno : Masarykova
univerzita, Fakulta informatiky, 2005. 81 s.
2. MICHALIK, Pavel. Digitální video v praxi : technické základy. Praha : Vysoká škola ekonomická, 2007.
48 s. ISBN 978-80-7399-22-0.
3. RARTICA, Lukáš. Rozdelení mikrofonů. [online]. Brno. LEMMA - Laboratoř elektronických multimediálních
aplikací [cit. 2010-11-03. Dostupný z WWW: <http://www.fi.muni.cz/lemma/referaty/10/18.pdf>.
34