Velká věda •Velká věda (Big Science) •původ označení M. Weinberg •věda – hlavní segment národní ekonomie •graduální vznik – dlouhodobé tendence investic do vědy: -observatoř Ulugh Beg v Samarkandu (15. st.) -observatoř na ostrově Hven - Tycho de Brahe (16. st.) -Jai Singh, Indie (17. st.) -průlet Venuše v 18. st. – vzbudil velký zájem a přinesl další investice do vědy • • • observatoř v Ulugh Beg http://images.cdn.fotopedia.com/flickr-410758293-image.jpg observatoř Jai Singh http://farm4.static.flickr.com/3063/2945345304_69141cea0f_o.jpg Měření vědy •analýza vědy - prostředky používané vědou na ni samu •sledování statistik •zákon exponenciálního růstu – hlavní: velikost populace x velikost úspěchů •jednotka měření - interval po 10 – 15 letech dle definic vědy •po 20 letech – vynikající kvalita vědy Rozvoj vědy •2-3 století exponenciálního růstu (čím větší, tím rychleji roste) •přibývá pracovních sil i publikací •zdvojnásobení každých 10 (běžná) – 15 (kvalitní věda) let •300 časopisů → abstrakty •koeficient blízkosti: 87½%, 45let pracovní činnosti. Většina celku poznání je současná, vědecké práce vyprodukovaná současnou generací vědců • • Populace vědců •populace roste mnohem pomaleji než věda •většina lidí, kteří kdy žili, jsou dnes mrtví – lidská populace je daleko od bezprostřednosti ve smyslu vědy •předmět historie se liší od historie vědy – diskuze o politice a válkách nabízí více minulosti než o vědě •zdvojnásobení populace 40-50let •za tu dobu 3x zdvojnásobení vědců, 8x vědy •koeficient blízkosti platil i v minulosti – věda byla vždy moderní •hranice vědy – počet vědců se nemůže rovnat počtu lidí v populaci, ani se blížit této hranici – nemáme tolik peněz, abychom je za ně utratili Informační exploze •vědci měli vždy pocit, že jsou zaplaveni množstvím literatury •17.st.- Philosophical Transactions of the Royal Society + journal des Sçavans – ani ne nové vědecké články, spíš monitorování publikací a dopisů Informační problém •Rostoucí množství literatury – řeší se zavedením 1. časopisů, 2. abstraktů, 3. abstraktů abstraktů •každý pokrok generuje sérii dalších pokroků – konstanta •množství vzniku nových objevů je proporcionální velikosti populace objevů •množství časopisů se násobí každé půlstoletí deseti •počet titulů knih a velikost knihoven se zdvojnásobuje každých dvacet let •Lotkův zákon vědecké produktivity Kvalita vědy •těžko posouditelná – chybí objektivní standard výjimečného vědce nezávislý na čase -uvedený v biografické kompilaci -člen vědecké společnosti -oceněný medailí,cenou od učené společnosti, elitního vědeckého klubu či akademie (Nobelova cena apod..) -na základě inteligenčních testů •falešný předpoklad – genialita buď je, nebo není •impact faktor – startovní bod, ale: lze porovnat jeden článek Einsteina o relativitě s článkem jiného hodnoceného vědce? Inteligence a vědec •inteligenční testy ukázaly že vědci průměrně získají 130bodů •1 vědec z pěti, kteří získají PhD. má inteligenci nad 170 bodů •pokud předpokládáme, že tento jeden je dobrý a vysoce produktivní vědec pak: •chceme-li zvýšit populaci vědců o pět, musí vystudovat 25 vědců PhD. •místo 8000 potřebujeme 200 000 vědců •ve věkové skupině 2,400,000 lidí jen 160,000 získá 130 bodů, 32,000 se 170 •inteligence má máloco do činění s vysokým úspěchem, ale třeba minima vysoké inteligence •pro úspěch ve vědě třeba i kreativita •kvalita vědce je darem individualismu, objevů nezvyklých asociací idejí, dělání neočekávaného Neviditelná univerzita •komunikace vědců – vyměňují separáty a preprinty, profesní korespondenci, kolaborují •diagnostika: seznam, komu jeden člověke poslal preprint a kontrola seznamu každého z nich •skupina vědců, kteří spolupracují s ostatními •členové loajální spíše ke skupině,než k instituci •kruh institucí, kam dojíždějí – výzkumná centra, , místa se špičkovým vybavením, letní školy – místa setkávání •řešení komunikační krize – meziosobní vztahy •trend: na psaní článku se podílí stále více autorů •