AEAJ73 Metodológie archeologické prospekce a exkavaee
Podklady k fcslii /. prrtlnáskv M}»ľ. Kamilu Smfikfl I. Detektor Kovu
- je příst i oj reagující díi materiály I elektromagnetickými vlastnostmi (t) převážné kovy -které maji schopnost vést elektrický proud a případné lakc reagují na magnet   >elc/nc kovy)
2. Historie
- první prototypy detektorů již koncem 19. stol. kveten 187° - Huge* Induction Balance metal detector dokázal rozeznávat druh kovu, ovScm pro praktické použití byl ješté nevhodný, vetší technický rozvoj až hčhctn I třetiny 20 století
- počátky detektorů kovů souvis! s vyhledáváni pokladů a později především s armádou a její potřebou vyhledávat kovové predmety válečného charakteru (miny)
- v ČR se první přístroje objevují v 70., více v 80 letech 20. stol různé získané vojenské minohledačky či přístroje stavené doma různými kutily
- patrné jedním /.mála průkopníku této metody v tehdejší (SSR byl historik Jaroslav Sula Jeho snahy o komplexní záchranu neodborné vyzvednutých mincovních depotů vyústily v 60. letech 20. století v systematické užívání tehdejšího vojenského přístroje M-52 v rámci tehdejšího Krajského muzea v I Iradci Králové.
- po roce 1989 - příliv komerčních přístrojů ze zahraničí, jako zlomový rok se obvykle uvádí rok 1993. Nčkdy kolem tohoto roku sc objevují první domácí prodejci.
- archeologická obec    zcela ojedinelé používání „minohledačky" při výzkumech před r 1989 (kovárna v Sezimovč Ústí), na Slovensku dohledávání neodborné vyzvednutých nálezů mincí.
- bčhem 90. let převažovaly absolutné negativní postoje odborné obce k používání tohoto přístroje (ve vétŠinč komunity platí bohužel dodnes) vs. postupné masové rozšířeni v rukou různých hledačů Kcakcc archeologické obce nulová, pouze verbálni odsudkv a „utopické" nápady zamoření lokalit kovovým odpadem (/nemožní budoucí archeologicky výzkum pomocí deleklorů), instalace ruSičú (problém např. hygienikové, obecné radiokomunikace atd), povolenky na detektor (tento systém bohužel nedonúti řadu lidí k respektování zákona   stejné jako pytláky a vrahy)
2. Detektory kovu   základní typy
- VIJ*' detektory (very low frequency) - pracují na principu fyzikálního jevu objeveného |i/ ve 2. polovino 19. století - vznik tzv. vířivých proudů v kovových předmétech vlivem působení střídavého magnetického pole vytvořeného vlivem elektromagnetických vln nebo pulsujícími stejnosměrnými proudy,
vysílací cívka detektoru vytváří elektromagnetické pole o určité frekvenci (počet /měn sméru oběhu elektronů při občhu cívkou za 1 s). V kovovém předmétu pod cívkou tak dojde k vytvoření tzv. vířivých proudů, které svým účinkem vyvolávají vznik tzv sekundárního magnetického pole, které je přijímáno přijímací cívkou včetné zmčn vyvolaných kovovými vodivými předmčty. Přijatý signál je dále zpracováván a vyhodnocen jako zvukový, opticky nebo grafický signál (případné jejich kombinace).
- pul/.nČ indukční (l'l) detektory základem je vysílač, který dodává proudové impulsy do vysílací cívky Impulsní magnetické pole indukuje v kovovém předmétu uloženém v púdé
vířivé proudy které vytvářejí sekundární magnetické pole které je phjimáno př.j.mac cvkouľejí signál je zpracováván vyhodnocovacími obvody a indikován. Po ukončen budícího impuls z vysílací cívky přestanou v kovovém predmetu téc. indukované v.ř.ve proudv Jimi vzniklé magnetické pole však ještě doznívá a z tvaru přijímaného signálu lze soudit na vlastnosti hledaného kovu. Vzhledem k časovému odděleni vysílán, budicího impulsu a příjmu signálu je možné použití jediné cívky jako vysílací i přijímací. Na rozdíl od předchozích typů slouží u pulsních přístrojů cívka pouze k vysílání magnetického impulsu a je proto méně citlivá na malé změny své indukčnosti.
- komerční - nekomerční - finanční náročnost (v současné době okolo 100 000 Kč -Minelab GP 4500), ty levnější nejsou tak dobré (použití - např. zasolené pláže atd.)
- velmi slabá až nulová schopnost diskriminace   obtížné použití v terénu zamořeném Fe
- velký hloubkový dosah (až v metrech)
Základní charakteristiky a dělení detektorů kovů:
Podle výrobce - komerční - Fisher (USA), XP (Francie), Minelab (Austrálie), Garret (USA),
Whites (USA), Tesoro (USA) - Laser (GB), C-Scope (GB), Viking (GB)
- nekomerční (zakázková malosériová výroba) - Jokr, Mikel, Zetex
(všechny ČR)
- analogový (jednotunový či multitónový řízený mikroprocesorem)
- digitální (u levnějších přístrojů je patrné mírně zpoždění signálu)
Podle způsobu vyhodnocení cfle - pohybový (motion)
- bezpohybový (no motion) - je-li pohyb cívky (sondy) potřebný k vyhodnocení cíle.
Z hlediska použité pracovní frekvence - jednofrekvenční (monofřekveční)
- multifrekvenční přístroje
- nižší frekvence - lepší vlastnosti na železné předměty a předměty běžných velikostí z barevných kovů, ale menší citlivost na drobné předměty z barevnvch kovů (např. Minelab Advantage, Fisher 1270, XP Gmaxx i
- vyšší frekvence - lepší vlastnosti na drobné barevné kovy (např. Tesoro Lobo, XP
Goldmaxx, Troy Shadow X 3 a X 5 - kolem 18 kHz)
- speciály na přírodní zlato - frekvence kolem 48 - 60 kHz (např. Minelab Eureka Gold,
Fisher Gold Bug, Whites Goldmaster GMT, u nás pro silné zamoření Fe a tudíž silnou nestabilitu přístrojů hůře použitelné)
3. Cívky
- nejdůležitější součást detektoru - podstatně ovlivňuje jeho výkon svým typem a velikostí
a) typy cívek:
- soustředná (koncentrická) - vnější cívka určuje hloubku dosahu, vnitřni šířku záběru a citlivost na drobné předměty, základem menší cívka cca Vi průměru větší cívky, vhodná pro 2D ínn P/°hledání menší Plochy si,né zamořené odpadem - lépe separuje.
(DD) cívky - dvě cívky se překrývají rovnou stranou písmene D, nejcitlivějši v prostoru překryti, citlivé pole dlouhé úzké - výhodou široké pokrytí a dobrá separace předmětů s polohou kolmo k ose předmětu, nevýhodou snížená separace na hranici dosahu a u
b) i velikost cm!     s °s0u dvky    vh°dné 113 Proh,edání větších P,och
- standart je 8 - 10" (velikost v palcích), doplňkové - malé (např. 5"), velké (12 - 15" |
cívky rosíc dosah na vetší nfedmétv » m=»i fj,í i_n ._l_ _
rtrárí rni.      — j_. _.  . , picamery a maji take lepši pokryti térem - o*
arac, citlivost na drobné pfedméty a hůře separují na zamorenv^h lokalitách dopMUvé funkce   pinpoint notch funkce, manualm nastaveni na pudní ef<
vicetónové nastavení'   " ' ' —
- cenová dostupnost ŕ cca 5-40 tis Kč) it dobré separace a diskriminace
hloubkový dosah 30 cm ( — desítky centimetrů) dle podmiaek 4. r o ovlivňuje práci s detektorem kovů:
a) obsluha - zkušenosti s nastavením prístroje (správné nastavená diskriminace - vyloučeni
nežádoucího Fe, odladení vlivu pudy a citlivost a schopnost kombinovat různé funkce přístroje) a zkušeností při práci s detektorem í počet nachozených hodm. udržování výsky sondy roviK>béžné se zemí max. do 5 cm. rychlost a rovnoměrnost pohybu cívky a pohybu na lokalite).
b) přístroj - frekvence přístroje
- druh cívky
- typ a značka přístroje a jeho další vlastnosti (možnosti separace a diskriminace, hloubkový dosah)
c) vlastnosti hledaného předmětu
- konduktivita (elektromagnetická vodivost, méri se v siemensech na cm - S/cm) - čím vetší konduktivita, tím lepší detekovatelnost kovu (stupnice - že nejníže je cín (10 S/cm k následovaný železem (12 S/cm), hliníkem (40 S/cm), zlatem (50 S/cm), médi (56 S cm) a stříbrem (67 S/cm)
- velikost - čím vétsí, tím lépe detekovatelný (velký železný předmět se často projevuje jako barevný kov)
- hloubka - s hloubkou klesá schopnost předmět zachytit
- tvar - např nejlépe jsou zachytitelné kruhové předměty (nejlépe mezikruží) a poloha předmětu v zemi - např. u minci je-li na brané je detekovatelnost horši, než naplocho.
d) vnější vlivy (především u VLF přístrojů)
- počasí - přílišné sucho nebo vlhko velmi ovlivňuje dosah a rozlišovací schopnosti detektoru. Optimální je rovnomerná a mírná vlhkost zeminy.
- mineralizace pudy - nejčastěji způsobeno obsahem oxidů železa v půdě - zpravidla lze vyřešit manuálním odladěním vlivu půdy.
- vodivé horniny - vyvřehny-t-metamorfované - granodiorit, čedič - pro některé přístroje
obtížné odladitelné nastavením vlivu půdy
- soli v půdě (mořské pláže, fekálie) - existují detektory přímo na mořské pláže (většinou PI, některé VLF zvládají také)
- míra zamoření lokality kovovým odpadem - problém obdělávaných poli především v zázemí sídel (důležitý je faktor schopnosti separace u zvoleného detektoru a civky)
- přítomnost vnějších rušivých vlivů - především el. napětí (tyká se néktervch detektorů, obecné např podél elektrifikovaných tratí či pod vedením vysokého napětí)
5. Základní slovník
a) odborný (převážně ENG)
air test, field test, all metal, diskriminate (diskriminace), ground balance (odladěni vlivu pudy), control box, notch, pinpoint, shaft, treshold, coil, box cover, separace, hloubkovv dosah
b) slangový
detík. vysavač, klacek - archáč - barva, kolečko, gold, silverko - mTQasník, WWI, WWII. zelenina - sudet ak - pumpovaní
i o znamenají detektory kovú v 21. století:
- při absenci detektorů kovů neúplnost archeologického výzkumu (ztráta drobných kovových předmětů).
- masové rozšířeni detektorů mezi veřejností (hobby vs. výdělečná činnost)
- bohužel stále panující nulová vynutitelnost legislativy v této oblasti (neprokazatelné, obvykle těžko vyčíslitelné škody).
6. Detektory kov ú a právo
- nikde na území ČR není bohužel jasně a přesně definováno (např zakázáno či jinak vymezeno) používání detektorů kovů, stejně tak nezná tento termín současný platný památkový zákon.
- o detektorech kovů hovoří např. Maltská konvence (článek 3) - doporučuji prostudovat
- dále doporučuji se seznámit se současným zněním památkového zákona 20/1987 Sb. ve znění pozdějších přepisů, § 22, § 23, § 23a, § 24.
- Slovensko - zákon 49-2002 o památkové péči.
- v případě nálezu střelných zbraní a střeliva a munice je určující platný zákon o zbraních a střelivu.
- připravovaná novela českého občanského zákoníku přináší nové skutečnosti ve smyslu nálezů věcí, nálezného a vypořádání se s majitelem pozemku.
- používání detektoru k rabování archeologického dědictví je dle současných zákonu ČR bohužel prakticky neprokazatelné a tím de facto zcela nepostižitelné.
- > CR bohužel téměř neexistují (až na několik výjimek - např. KHH - Klub hledačů historie, spolupracuje např. s AÍ Praha) hledačské kluby nebo asociace mající právni subjektivitu (na rozdíl např. od Velké Británie).
7. VLF detektory kovú a archeologická dokumentace
Detektorový průzkum je jednou z metod archeologického průzkumu, standardní dokumentace nálezové situace je tedy v určitých případech absolutní nezbytností.
a) pole - vzhledem k sekundárnímu uložení nálezů postačuje pouze zaměřeni pomoci GPS; při větším počtu nálezů je pak umožněno studium prostorových vztahů (např. indikace kovoliteckých dílen aj.)
b) lesy (mimo složitější nálezové situace, jako objekty a vrstvy) - zaměřeni GPS (ideálně vsak geodetické zaměřeni). celková hloubka (včetně humusové vrstvy) - hloubka \ čistém podloží či kulturní vrstvě (mocnost humusové vrstvy v rámci lokahtv často kolísa), pokud možno (ne vždy se to povede) zdokumentovat původni uložení artefaktu.
c) lokality s intaktně dochovanými situacemi (vrstvv, objekty) stejně jako \ lesích (někdv možnost zakreslení do existujícího plánu) + dokumentace vrstev (režim mikrovrypu - k tomu Kuna a kol 2004) a doprovodných nekovových nálezů Takovýto průzkum je všeobecně odsuzován a v některých případech je skutečně vyloučen (např hroby), obecně však v sídlištních situacích je dnes zcela nezbytný (neboť jsou všeobecně ohroženv kovové artefakty v nich obsažené)
d) muzejní dokumentace detektorových nalez u foto před i po konzervaci, tabulka pro každou lokalitu, velkou otázkou však je psaní hlášení či nálezové zprávy pro archiv AU a zveřejňování nálezů vůbec (veřejný přístup k informacím v archivech může vest k dalšímu rabovaní lokalit)
8. Zdroje informací o detektorech
a) webové stránky (obvykle prodejci detektorů nebo skupiny zájemců):
- detektorweb.cz
- lovecpokladu.cz
- detektory.cz
- detektory.hantec.cz
b) literatura - hledačská produkce
- časopis Detektor revue (vydává detektorweb.cz)
Wilhelm, R. 2003: I Qedače ko> u leorie   návrh -
stavba - použiti. HEL Ostrava.
c) archeologická produkce (výber)
Čižmár, Z. 2006: Detektor ano, nebo ne? Archeologie a detektory kovů. Archeologické
rozhledy LVIII, 284 - 290. Křivánek, R. 2006: Nelegální využívaní detektoru kovů není problém několika jednotlivých
lokalit. Archeologické rozhledy L VIII, 313 - 321. Kuna M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Academia Praha. Kuna, M. 2006: Detektory kovů v archeologii. Archeologické rozhledy LVIII, 323 - 328 Smrž, Z. 2006: Archeologové, mrcasníci a detetektoráři. Archeologické rozhledy LVIII srr
321 -323.
Šedo, O. 2006: Archeologie, archeologové a detektory kovů. Poznámky k tématu aneb
advocatus diaboli. Archeologické rozhledy LVIII, 291 -301. Venci, S. 2000: Archeologie a etika. Archeologické rozhledy Lil, 428 - 441. Venci, S. 2006: Detektoráři jsou specializovaní zloději, něco na způsob bytařů.
Archeologické rozhledy LVIII, 307 - 309. Vích, D. 2006: Detektory kovů v archeologii: úhel pohledu regionálního archeologa
Archeologické rozhledy, 301 - 306. Waldhauser, J. 2006: Nezákonné užití detektorů kovů na jednom příkladu z laténu: bilance perspektivy. Archeologické rozhledy LVIII, 309-313.