4. Konjunktivní souslednost časů

-         zákonitost v latinském jazyce, kdy se konjunktivy ve vedlejších větách řídí podle slovesa
věty hlavní;

-         užívání konjunktivů pak záleží a/ na čase věty hlavní, b/ na tom, jaký je vztah děje věty
vedlejší k ději věty hlavní (současný, předčasný, následný); obecně platné schéma je:


VV současná               VV předčasná             VV následná

VH s časem hlavním                konj. préz.                   konj. perf.
-úrus sim

(préz., fut. I., fut. II.)

VH s časem vedlejším  konj. impf.                   konj. plpf.                    -úrus essem

(impf., pf., plpf.)


S projevy konjunktivní souslednosti časů jsme se setkali:

u vět účelových (jsou považovány za současné s větou hlavní, a tak se v nich podle času VH střídá
konj. préz. nebo impf.)

u cum historicum (vzhledem k tomu, že zde může být VH pouze v minulosti, může se ve VV vyskytnout
konj. imperfekta pro současnost s VH nebo konj. plpf. pro předčasnost)

u nepřímých otázek

        - otázky, které se staly závislé na jiné větě;

        - mohou být doplňovací (uvozeny tázacím zájmenem) nebo zjišťovací (uvozeny num zda, utrum –
an zda či, utrum – necnon zda či ne)


Interrogo/interrogabo te,       quid facias                  quid feceris                 quid
facturus sis

Ptám se/zeptám se tě               co děláš                       co jsi dělal/udělal      co budeš
dělat/uděláš

Interrogabam/interrogavi te  quid faceres                quid fecisses               quid facturus
esses

Ptal jsem/zeptal jsem se tě        co děláš                       co jsi dělal/udělal      co budeš
dělat/uděláš

        - pro vyjádření následnosti se zde používá konjunktivů opisného časování na -úrus sim/essem
(v pasivu nelze, a tak se zde použije konjunktivů préz. a ipf., že jde o budoucnost se naznačí
příslovcem)


III. Participiální vazby

1. Participia v latině



participium prézentu aktiva

participium perfekta pasiva

participium futura aktiva

participium futura pasiva  – gerundivum

význam

aktivnost

současnost s určitým sloves. tvarem

pasivnost

předčasnost před určitým  sloves. tvarem

aktivnost

záměr, vůle

(nebo budoucnost)

pasivnost

nutnost

(nebo budoucnost)

tvorba

od préz. kmene

-ns (1. a 2. konj.)

-ens (3. a 4. konj.)

od supina

zakončení supina na -um se nahradí koncovkami

-us, -a, -um

od supina

zakončení supina na -um se nahradí koncovkami

-urus, -a, -um

od préz. kmene

-ndus, -a, -um

(1. a 2. konj.)

-endus, -a, -um

(3. a 4. konj.)

příklad

lauda-ns (gen. -ntis)

dele-ns

leg-ens

audi-ens

laudat-us, a, um

delet-us, a, um

lect-us, a, um

audit-us, a, um

laudat-urus, a, um

delet-urus, a, um

lect-urus, a, um

audit-urus, a, um

lauda-ndus, a, um

dele-ndus, a, um

leg-endus, a, um

audi-endus, a, um

překlad

chválící

ten, který chválí

(chvále)

pochválený

ten, který byl pochválen

(byv pochválen)

hodlající chválit

ten, který hodlá chválit

(ten, který bude chválit)

mající být chválen

ten, který má být chválen

ten, koho je třeba chválit

(ten, který bude chválen)