we reči mluvila k Marii Panně svatá Alžběta s takovou pobožností, že jí slzy rdč po licích dolu tekly.
O vy tři nej světě) ší osoby, Maria, Jene a Alžběto, natisíckrát vás pozdravuji -.i srdečně se raduji z těch všech darů a milosti, kterých ste od Pána Ježíše . O přenejšťastnější Panno, jak veliká tvá radost byla, když jsi v duchu se-co se v tvém a Alžbětiným životě konalo! O přešťastný svatý Jene, kterak n velikou milost, kterou Kristus tobě prokázal, jemu se budeš moci odměniti? melice se tvé srdce radovalo, když Spasitele tvého v životě své nej milejší matky v nějakém královském trůnu jsi viděl seděli, který tobě své požehnání udě-hojnýma dary nebeskými obohatil! O přemilý svatý Jene, jak veliké štěstí tebe «rnr-it potkalo a jak štědře dobrota božská se ti ukázala! Protož zároveň s tebou milému Pánu Bohu děkuji a tebe žádám, aby jsi mě tvých nabytých milostí ■■castného učinil. Pozdravuji také tebe, svatá matko Alžběto, a připomínám tobě <é milosti, kterých jsi tenkrát nabyla. Kterak medle tehdáž tobě bylo v tvém 1 když jsi matku tvého Mesiáše rukama objala a přitom také tvého Spasitele ;ho domu přijala? O přešťastný svazek lásky, kterým jsi se s Bohem svázala > tebou! O, kýž jsem tak šťastným mohl býti a na to laskavé divadlo patrn i :éch darův a milostí božích, které tenkrát v takové hojnosti se rozdávaly, jen ■rrro málo oučastným býti! Co jsi tenkrát v tvé duši cítila, když Duchem svatým ■hozená velikou radostí hlasitě jsi zvolala: Požehnaná jsi ty mezi ženami a požeh-mm\ plod života tvého? Přešťastná jsi byla, ó svatá Alžběto, která jsi hodná byla ^■pněšitedlná a tajemství plná slova vyslovili, která nyní od té chvíle až do světa Aoučení tolik tisíc tisícůvkráte budou opakovaná. O, kýž i já to srdcem tvým j pobožností mohu začastý opakovati a Rodičku boží tím oslavovati! Pro-■ tebe, svatá matko Alžběto, skrze všeckno požehnání a spasení, které se z při-'u Ježíše a Marie tvému domu stalo, abys mi jen jedinkou částku z něho udě-a mě za věrného a pobožného služebníka Ježíše a Marie učinila. Amen. ní sobě považuj znamenitost a slávu té písně Marie Panny, kterou Duchem ■atým jsa pohnutá, všemohoucímu Pánu Bohu za poděkování z těch tak veli-fcwJi sobě prokázaných dobrodiní s tou největší ponížeností, pobožností, lás-a radostí hlasitě zpívala, řkoucí: Velebí duše má Hospodina a zradoval se jest áfflch můj v Bohu, Spasiteli mém, nebť jest vzhlídl na pokoru dívky své; ej, z to-hoc mé nazývati budou za blahoslavenou všickni národové, neboť jest mi učinil wdBcé věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho; a milosrdenství jeho od poko-kn až do pokolení bojícím se jeho. Učinil jest moc v ramenu svém, rozptýlil pyšné ■reli, srdce jejich, ssadil mocné z stolice a povýšil pokorných. Lačné nakrmil dobrán věcmi a bohaté prázdné rozpustil. Přijal Izrahele, slouhu svého, rozpomenuv K na milosrdenství své (jakož mluvil jest k otcům našim, k Abrahamovi a semenu ) navěky. Amen. Ta chvalitebná píseň Marie jest předivná a velikých tajemství pfaá, že ani slovíčka v ní není, které by obzvláštní moc a vyznamenání nemělo,
[275]