Nyní poď sem, pobožný křesťane, a srdečně u sebe považuj, jak bídnou a pře-Hžkou cestu ty dvě nejsvětější osoby vykonávají. Kdyby jedna královna něko-bk málo dní před svým porodem na tak těžkou a dalekou cestu se vydatí měla, pk by jí museli sloužiti, jak by všeho nazbyt na tu cestu muselo se dáti, jak by ji t nějaký pohodlný sesli opatrně museli polehku nesti, aby ani ta nejmenší nelibost pk královně, tak tomu královskému princi se nepřihodila. Nyní učiň podobenství mezi takovou královnou a Marií a podívej se, kterak svět oný pilně posluhuje, týto pak žádný. Tuto jde ta nejosvícenější císařovna nebeská, však nemá ani vozu, ani kočí, ani dvořenínů, ani komorných panen, slovem, nic takového, co by na tako-; paní příslušelo. Její všeckno bohatství jest jeden volek a oslátko a nětco málo lých potřeb a potravy. Cesta, kterou vykonati museli, byla téměř čtyřdenní, to z Nazaretu až do Jeruzaléma bylo za tři dni cesty, od Jeruzaléma pak až do ía bylo za tři hodiny co jiti. Od Nazaretu až do městečka Ginim jest sice dobrá a rovná cesta, od Ginim až do Jeruzaléma z hory na hory se musí jiti. íbně také až do Betléma od Jeruzaléma jest cesta velmi drsnatá, kamenitá, vr-ratá a obtížná, kromě na půl cesty u stromu terebintu Marie jest nětco rov-5Í a příjemnější. Nyní pomysli, co ta Panenka, jsoucí těhotná, s svým nejmilej-í Josefem na tý cestě musela pokusiti, a mysli sobě, jako bys ji viděl tak všecknu renou a zmožděnou po té cestě jiti. Povětří tehdáž bylo studené a nepříjemné, jako obyčejně měsíce prasince bývá, brzy dešť, brzy sníh pršel, brzy pošmourno, brzy povětrno bylo, brzy blatná, zmrzlá zem byla, jednak zhůru, jednak dolu jiti museli. Ta svatá Panna jela na tom oslátku, někdy zase šla pěšky, neb když drobet dýlej jela, bylo jí zima a dlouho pořád jít velmi těžko jí přicházelo. Když jela, tu vedl svatý Jo-toho osla za uzdu, aby nepoklesl, když pak pěšky šla, tehdy jak vola, tak osla I nimi hnal a o to vždy velice se staral, aby snad se jí nětco nešťastného nepři-Takovým způsobem museli ti ubozí svatí lidé tu cestu vykonati a mnoho ijemného na ní vystáti, neb bezpochyby tu svatou Panenku zlá cesta velmi , vítr pak a dešť ji velmi trápil. O, jak srdečnou lítost svatý Josef nad ní měl velice jeho to sužovalo, když ji viděl tolik těžkostí trpěti! Byl by zajisté rád íu bídu celého světa sám pretrpel, jen kdyby skrze to jí mohl od těch těž-ri pomocti. Když pak poznal, že jest unavená, tu tak dlouho ji prosil, až sobě činula aneb na oslátko vsedla. Když pak někdy k pohodlnému místu přišli, se zastavili u někoho v domě, aby se mohli drobet ohříti, usušili a občer-Sel také s ní velmi polehku, takže nemnoho každý den ušli, aby tím nejsvě-Panna snážeji mohla dojiti. Slovem, všeckno, co jemu možné bylo a co Ro-boží ku pohodlí a potěšení mohlo býti, o to se staral a to jí zalíbení učinil všeho nebezpečenství vší mocí chránil a opatroval.
nejsvětější Josefe, připomínám tobě tu tak těžkou a drsnatou cestu, kterou : Nazaretu do Betléma vykonati musel, když nejsvětější Pannu těhotnou s nej-
[291]