Kapitola padesátá osmá
Kterak anjelé z narození Pána Ježíše se radovali
O té radosti anjelské zpívá svatá církev katolická na den Narození Syna božího takto: Dnešního dne nám nebeský král z Panny se naroditi ráčil, radují se kůrové anjelští, že spasení věčné lidskému pokolení jest se ukázalo. Jakpak veliká ta radost anjelská byla, to drobet z toho můžeme poznati, když rozvážíme sobě, jak veliké radovánky v nějakým království bývají, když prvorozený syn královský, který po svém otci královati má, se narodí, a obvzláště když dlouho takového knížete jsou žádostiví a žádného předtím míti nemohli. Protož vídáme, že ten den narození takového prince královského po celém království s takovou radostí a veselostí držán bývá, že ani vyslovit, ani vypsat možné nejni. Kdyby pak lid vědět mohl, že to vnově narozené kníže tak dobrotivým, štědrým a pokojným pánem bude, který všem lidem bude dobře činiti, všeckny chudobné bohatiti, všem vinným milostivě odpouštěti, království vším způsobem rozmnožovati, a že veřejný pokoj v celé zemi učiní, ó, jaká radost,.jaká veselost, jaké plesání by mezi lidem bylo? O, jaké radovánky by po všech městech držené byly? Jestliže tehdy svět obyčej má to činiti, co je medle nebe neučinilo? Jestliže to lidi činívají, co jsou pak an-jelé neučinili, obzvláštně proto, že se takový královský syn narodil, který svému lidu bude dobře činiti, všeckny zarmoucené těšiti, všeckny bídné a nuzné oboha-ceti, nebeské brány otevře a anjelům radost a potěšení rozmnoží? Pomysli sobě, pobožná duše, jak nevypravitedlně veselé radovánky po celým tak velikým nebeským království od tolika tisíc tisícův nebeských měšťanů držané byly, když ten královský syn se na svět narodil, na kterým rozmnožení slávy a celého nebeského království záleželo a po kterým měšťané nebeští již přes čtyry tisíc lét toužili a jeho žádostiví byli. Nyní představ sobě před oči všeckny radovánky, které kdy na světě držané a oslavené byly, a proti těm nebeským radovánkám více nejsou než jako jedna krůpěje vody proti celému moři. Tu musí každý jazyk oněmět, všecken rozum lidský se poddat, nebť to sama pravda jest, co Písmo praví: Ani oko nevídalo, ani ucho neslýchalo, ani člověku nikdy na srdce nestoupilo, co jest připravil Bůh těm, kteří jej milují, a jaké radovánky na den Narození Syna božího v nebi anjelé měli.
Padli také všickni kůrové anjelští před trůnem božím a Bohu Otci slávu vydávali, že se jemu ten Syn, kterého od věčnosti byl zplodil, dnes z nejsvětější Marie Panny na svět narodil. Též také se radovali z té veliké cti a zalíbení, která mu již z toho dítěte pošla a napotom pocházet bude. Obětovali se též, že rádi toho jednorozeného Syna za svého Pána chtějí poznávali a jemu ve všem věrní a poslušní býti. Na to slyšaná byla nebeská muzika a svatí anjelé tak radostnou a veselou novou píseň začali před trůnem božím zpívati, že ji rovnou od svého stvoření nikdy prve byli nezpívali. Ó, kdo bude moci vyslovit, jak líbezná a příjemná muzika
[Bit]