Kapitola padesátá devátá
Kterak anjelé pastýřům narození Krista Pána zvěstovali
V tomto radostným oučinku mohou se všickni sprostní, bídní a chudí lidé (jen ať chtějí pobožné živí býti) těšiti a radovati, když slyší, že vnově narozený Pán Ježíš přede všema jinýma tři chudý, sprostný a pobožný pastýře vyvolil, aby Spasitele světa oni nejprvnější vidět mohli.00 Ti tři pastýři byli dobří a pobožní lidé, kteří vroucně dychtéli po příští svého Mesiáše a často Boha prosívali, aby aspoň jednou toho zdávna zaslíbeného Vykupitele lidu na svět ráčil posiati. To místo, na kterémž stráž nad svým stádem drželi, bylo hodinu cesty od Bedéma v jednom velikým, rovným, veselým a ourodným oudolí. Když kdo z Bedéma do toho ou-dolí jít chtěl, tehdy musil jít k východu slunce přes vrch po jednom velmi veselým poli, kde plno olivového stromoví stojí, jakož i pěkných zahrad a luk viděn jest.(b) Na tom veselém poli pásli ti pastýři své ovce, a když anjel jim ty radostné noviny zvěstoval, právě tehdáž stáli na jednom nevysokém kopci.(c) To radostné zvěstování vypisuje svatý Lukáš těmito slovy: A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a ostřihajíce bdění nočního nad svým stádem. A ej, anjel Páně postavil se vedle nich a jasnost boží obklíčila je, i báli jsou se bázní velikou.
Co se domníváš, kterak jsou se ti dobří sprostní lidi ulekli, když ten tak jasný anjel se jim ukázal a jasnost boží obklíčila je nejinače, než jako by uprostřed slunce stáli? Když jednou otci Samsonovému anjel se zjevil, on pro velikou bázeň na zem upadl a k své manželce řekl: Zajisté umřít musíme, neboť jsme Boha viděli;'* čím více jsou se ti ubozí pastýři ulekli, když tak jasného anjela viděli? Protož strachem na zem padli a po celým těle bázní se třásli. Pomysli, hříšnice, jestliže ti pastýři před jedným dobrým anjelem, který je přišel těšit, tak se ulekli, kterak ty se třást budeš, když před trůn rozhněvaného Boha se musíš postaviti a svého nepořádného života počet vydati?
Když tehdy v tý bázni tak na zemi leželi, začal k nim anjel vesele mluviti, řka: Nebojte se, neboť zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu, nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidovém. A totoť vám znamení: naleznete nemluvňátko plenkami obvinuté, položené v jeslech. S jakým medle podivením a bázní ti pastýři ty noviny slyšeli? Já za to mám, že jim možné nebylo na toho anjela patřili, než že, na zemi klečíce, složenýma rukama a očima k zemi sklopenýma těch řečí poslouchali.
Když ten anjel mluviti dokonal, toť hJe, zase jiný, větší, zázrak nasledoval, neb v tom okamžení sletělo se tam veliké množství anjelů, kteří jak nejlíbezněji začali zpívati a Boha chváliti, řkouce: Sláva na výsosti Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle. Kdo nyní vypravit bude moci, jakou radost z toho ti dobří pastýři měli, když tělesnýma svýma ušima ten anjelský zpěv slyšeli? O, jak srdce jejich v nich radostí plesaly a jak ten zpěv anjelský jim kosti i mozek v jejich těle pronikal! Jest
[319]