neb poněvadž svého tak drahého Mesiáše a Vykupitele nevypravitedlně miloval, podobně i nevypravitedlně bylo by jim líto bylo, že tak mnoho zlého pro ně trpéti musil. O Bože, jak velice srdce jejich těmi slovy láskou se rozpálily! O Bože. jal vděční za tak veliké dobrodiní Vykupiteli svému se ukazovali! O Bože, jak laskavé, jak vroucně, jak radostně jej chválili a slavnou píseň jemu zpívali, řkouce: Svatý, svatý, svatý jsi ty, Pane Bože všemohoucí, hodný vší cti, chvály a slávy, poněvadž si umřel a tvou svatou krví nás si vykoupil. Dobrořečení, jasnost, moudrost a dí-kůvčinění, čest, moc a síla buď tobě, Pane Bože náš, na věky věkův. Amen.
Z toho oučinku nauč se, ó křesťane, jak i ty Vykupiteli tvému za tvé spasení máš vděčným býti, nebť tebe tak dobře jako svatý otce od smrti věčné vykoupil a tak dobře za tebe jako za ně na kříži umřel. Protož začastý na jeho hořké umučení pomni a jemu usty i srdcem poníženě děkuj, sice buď tím jist, že tvá nevděčnost Pánu Ježíši velikou nelibost činí, jakž Rodička boží svaté Brigidě sobě takto stěžovala: Všickni zas poznovu křižují syna mého, kteří na jeho umučení nikdy nepamatují a z upřímného srdce neříkají: O Bože, jak hořké bylo tvé umučení, budiž tobě navěky chvála za tvou hořkou smrt! To jim zřídka, aneb nikdy z ust nevychází.(a)
O můj nevěrnější Vykupiteli Kriste Ježíši, i kterak já, ubohý hříšník, za tak veliké dobrodiní se odměním, žes za mě tak ukrutné muky a tak ohavnou smrt pod-stoupiti ráčil? O Bože, když sobě tak velikou tvou lásku rozjímám, pro veliký div nevím, co sobě pomysliti mám, že ty, Bůh tak mocný a slavný, osobně mne, bídné stvoření, tak bolestně a draze si chtěl vykoupili. O nevypravitedlná láska! ó nes»| tíhla milost! Stvořitel trpí za své stvoření a Soudce za zločince umírá! I jak hodné budu mocti nestihlou lásku tvou vychvalován? jak Bohu mému za ni děkovati? O, kýž mám hlasy anjelské, abych nimi Vykupitele mého hodně chváliti mohl! O můj nej sladší Vykupiteli Kriste Ježíši, na tisíc tisícůvkrát tobě děkuji a ze vší síly těla i duše mé tebe chválim a oslavuji, žes mne tak draze vykoupil a tak hořkou smrt pro mne podstoupiti ráčil. Nebe i země ať tě chválí a všickni anjelé i lidé ať za to děkují. Odpusť mi to, můj Pane Ježíši, že až posavad tak málo za to tobě sem děkoval a tvou tak velikou lásku tak málo sobě všímal. Na zadostičinění za mou ne-dbanlivost obětuji tobě všecknu chválu a díkůvčinění, které jsi ty sám za tvé hořké umučení Otci tvému nebeskému vykonati ráčil. Amen.
Podruhé, máš věděti, že duše Pána Ježíše netoliko do předpeklí vstoupila, nýbrž i očistec i všecka jiná podzemská místa prošla. Tak jako někdy Bůh skrze mudrce připověděl, kdež moudrost boží takto mluví: Proniknu všeckny nižší strany země a zhlídnu všeckny, kteří spí, a osvítím všeckny doufající v Pánu Bohu.*' Z kterýchžto slov učitelové církve svaté zavírají, že Pán Ježíš na Veliký pátek mocí zásluh svého umučení všeckny duše, které tehdáž v očistci byly, vysvobodil a ven vyvedl.(c)
Protož když Pán Ježíš za dobrou chvíli u svatých otcův v předpeklí pobyl, potom s anjelmi a dušemi otcův svatých do očistce se ubírali, aby ubohé duše, které
[816]