praví svatý Augustýn, že ďábel nyní jest jako pes na řetěze přivázaný, který sice štěká, ale však kousati nemůže, leč by někdo svývolně k němu přistoupil.
O slavný a udatný vítěziteli Kriste Ježíši, natisícůvkrát tobě děkuji, žes nepřátele naše tak mocně přemohl a jim jejich moc docela odňal, neb kdyby až posavad takové tyranství provázeti směli, jako před tvým umučením prováděli, ó Bože, kdož by před níma obstal? Neb jestliže nyní tak silně svázaní, však tak snadno nás do hříchů uvádí, co by se pak nedálo, kdyby rozvázaní byli? O můj nejdobrotivější Vykupiteli, ostříhej mě od jejich síly a moci, neb dobře znáš, jak slabě já jim odpo-rovati mohu. Když sobě připomínám, kolikráte oni k hříchu mne přivedli, slušně mám se jich co obávati a tvé milosrdenství na pomoc sobě žádati. O Bože, jakž bv se se mnou dálo, kdybych v nejakým těžkým hříchu bez pokání umřel a jim do ru-kouch se dostal? Zajisté do tak veliké bídy bych se uvrhl, že ji žádný člověk svým rozumem postíhnouti nemůže. Říkávají lidé a jest též samá pravda, že kdyby člověk jednoho ďábla v své postavě viděl, že by pro veliký strach ihned umřití musiLf I což pak to bude, když někdo v horoucím pekle mezi tolika ohavnými obludami a příšerami navěky bydleti a jejich hroznými zubami a pazourami trhán bez přestání býti musí? O Kriste Ježíši, skrze tvou smrt a tvé hořké umučení tebe prosím, rač mne opatrovati od lítého ďábla nyní i v hodinu smrtí mé. Amen.
Potom též Pán Ježíš všem zatraceným dušem ukázal všechny jejich hříchy a nepravosti, kterých se v jejich živobytí dopustily, řka: O vy zlořečené duše, jenž ste svývolně přikázaní mé přestoupily a tolik hříchův a nepravostí se dopustily, vidíte, jak snadno byly byste mohly skrze mne k spasení přijití, jen kdybyste byly chtěla Nyní pak navěky mé božské tváře zbavené budete a v horkým plamenu se pecti musíte. O, jak hrozné ty slova těm ubohým dušem se býti zdály, jak přehrozně sou řvaly a naříkaly, ach, jaké žalosti nabyly, když uslyšely, že navěky toho hrozného trápení zproštěni nebudou a že navěky s těmi ukrutnými a ohavnými ďábly přebývati musí!
Když to vše Pán a Spasitel náš vykonal a jak ďábly, tak i zatracené duše náležitě potrestal, zase se všemi svatými otci do předpeklí se navrátil a tam až do vzkříšení pozůstal. Pročež přicházíme nyní k zavírce jeho umučení a nic nám nepozůstává, než abychme jej Bohu Otci obětovali, tak aby naše práce nám užitečná byla. Protož toto následující modlitbu s pobožností říkej:
Modlitba k zavírce umučení Pána Ježíše Krista
O nejdobrotivější Pane Ježíši Kriste, který si z veliké lítosti někdy řekl: Lítost mám nad zástupem, neb již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli, a lačné je od sebe pryč rozpustiti nechci. Ejhle, já netoliko po tři dni, ale přes celý čas tvého umučení při tobě sem zůstal, nýbrž od tvého čtyrydcetidenního posto až do tvého pohřbu tebe sem se přidržel a s žalostivým srdcem sobě rozjímal, jak s tebou se dálo a jak bídný konec života tvého si vzal. I ty tehdy nade mnou se smiluješ a lač-
(820]