bůh vydal do tvých rukou druhý z tvých zlých osudů; on vydá do tvých rukou i zbývající třetí." A princ obětoval bohu, děkoval mu, a každého dne velebil jeho slávu.
Po čase, když Jeho Veličenstvo byl stár, poslal svému synu poselství: „Jsem stár a mé srdce touží po tobě. Vrať se do královského paláce, abys byl oporou mého stáří a vládl společně se mnou oběma zemím."
I šel princ se svou manželkou ke knížeti naharenskému a řekl mu: „Nejsem syn egyptského důstojníka, jsem syn egyptského krále a Veličenstvo můj otec povolal mě do královského. paláce, abych byl oporou jeho stáří a vládl společně s ním oběma zemím."
Když to kníže naharenský uslyšel, velice se podivil, dotkl se svým čelem země před \ním a řekl: „Můj velký pane! Vrať se do Egypta a dopřej dech mému no$u, až budeš králem celého světa!" A obdařil ho mlíožstvím krásných věcí všeho druhu.
Princ se vrátil do Egypta se svou manželkou i se svým chrtem, a když přišel do královského paláce, Jeho Veličenstvo měl z něho velkou radost, líbal ho a objímal ho celého, a svěřil mu vládu nad oběma zeměmi. Když pak po čase Jeho Veličenstvo vstoupil do nebe, aby se spojil s, Amon-Reem, králem bohů, jenž ho zplodil, stal se princ králem celého Egypta.
Vládl třicet roků oběma zemím a všickni lidé byli velice šťastni za jeho doby. Miloval velice svou manželku, jež mu porodila syna, aby byl po něm dědicem Horova trůnu obou zemí, a velice miloval svého chrta, jenž běhal všude za ním a nikdy ho neopouštěl. ,
Kdysi onemocněl chrt, jsa velice stár, a zemřel. Když Jeho Veličenstvo spatřil, že jeho chrt jest mrtev, pocítil velkou bolest, takže jeho duch ho opustil. Jeho manželka přistoupila k němu a spatřila, že její manžel nedýchá;
174
vložila, ruku pod jeho šaty na jeho hruď a shledala, že jeho srdce nebije. I naříkala velice, řkouc: „Kle, bůh mého manžela vydal dva z jeho zlých osudů do jeho rukou, ale třetí zlý osud nevydal do jeho rukou; jeho mrtvý pes ho zahubil; neboť není možno, aby člověk unikl svému osudu, jenž mu byl předurčen."
Jeho syn stal se. jediným králem celého Egypta. Vykonal pro svého otce všecky obřady, které se činí egyptským králům, uložil ho k odpočinku do královské hrobky a jeho chrta dal pohřbíti vedle něho. Pak mnoho let vládl celému Egyptu a všichni lidé byli šťastni za jeho doby.
24. O PRINCI, JEMUŽ BYL PŘEDURČEN OSUD.
Byl kdysi král, jemuž se nenarodil syn. I prosil bohy
0 syna pro sebe, a oni ustanovili, aby se mu narodil. Když ležel v noci se svou manželkou, ona počala, a když skončily se měsíce těhotenství, porodila chlapce.
I přišly Hathory, aby mu určily osud, a řekly: „Zemře buď krokodilem nebo hadem nebo psem." Zaslechli to lidé, kteří byli u děcka, a vypravovali to Jeho Veličenstvu. Jeho Veličenstvo byl tím velice zarmoucen. Dal vystaveti pro něho kamenný dům na poušti, opatřil ho lidmi i všemi krásnými věcmi z královského paláce a chlapec nesměl z něho vycházeti ven.
Když chlapec vyrostl, vystoupil jednou na střechu svého domu a spatřil chrta, běžícího za jakýmsi mužem, jenž šel po cestě. I otázal se svého sluhy, jenž byl s ním: „Co je to, co běží za mužem jdoucím po cestě?" On mu odpověděl: „To jest chrt." Chlapec mu řekl: „Dejte mi také takového!" Sluha šel, vypravoval to Jeho Veličenstvu a Jeho Veličenstvo řekl: „Dejte mu malého psíka, ať pobíhá za ním, aby nebyl smuten!" I dali mu chrta.
Když chlapec po čase tělesně vyspěl, poslal svému otci vzkaz: „Proč mám seděti nečinně? Hled'! Byl-li mi určen trojí zlý osud, dovol mi žiti dle mé vůle, a bůh ať učiní to, co má na srdci." I nařídil král, aby mu byl dán vůz a koně
1 zbraně všeho druhu, a sluha aby ho doprovázel. Pak přepravili ho na východní břeh a řekli mu: „Jdi si, kam chceš!"
Jeho chrt zůstal u něho a on procházel světem podle svého přání a živil se nej lepší zvěří všeho druhu.
Přišel také ke knížeti naharenskému, jenž neměl dítek kromě jediné dcery. Vystavěl pro ni dům, jehož okno bylo ve výši sedmdesáti loket nad zemí, pak dal přivésti syny
170
všech knížat z celé země syrské a řekl jim: „Ten, jenž dosáhne okna mé dcery, dostane ji za manželku."
Cas utíkal a synové syrských knížat dlouho žili svým obvyklým způsobem. Tu přišel k nim princ. Oni vzali ho do svého domu, vykoupali ho, nakrmili jeho i jeho spřežení a učinili mu všecko možné: natřeli ho vonnými mastmi, ovinuli jeho nohy, dali chléb jeho průvodci a otázali se ho, jak jest zvykem: „Odkud přicházíš, dobrý a krásný jinochu ?"
Odpověděl jim: „Jsem syn důstojníka z Egypta. Má matka zemřela, můj otec vzal si jinou ženu, a když přišly dítky, ona pojala ke mně nenávist, i utekl jsem před ní."
Objali ho a celého jej zlíbali.
Po čase otázal se těchto mladíků: „Co zde děláte V
Odpověděli mu: „Učíme se šplhati. Tomu, jenž dosáhne okna dcery naharenského knížete, bude dána za manželku."
Rekl jim: „Kéž bych mohl donutiti své nohy; šel bych šplhati s vámi!" A když šli podle svého každodenního zvyku šplhati, stál princ opodál a díval se, a zrak dcery naharenského knížete utkvěl na něm.
Po čase šel princ šplhati se syny knížecími, dal se do šplhání, a dosáhl okna dcery naharenského knížete. Ona ho líbala a svírala ho celého ve svéni náručí.
I šli, aby potěšili jejího otce a řekli mu: „Jakýsi Člověk dosáhl okna tvé dcery."
Kníže se otázal: „Kterého knížete je to Syn?"
Odpověděli mu: „Je to syn důstojníkův, jenž utekl ž Egypta před svou nevlastní matkou, když dostala vlastní dítky-"
Naharenský kníže se veliče rozzlobil a řekl: „Což mohu dáti svou dceru egyptskému zběhu? Ať se zase vrátí zpět!" I šli a řekli princi: „Vrať se zase tam, odkud jsi přišel!" Ale dívka se ho chopila ä přísahala bohu, řkouc: „Jako1
171
že žije Re-Hor sídlící na horizontu, bude-li mi vzat, nebudu jisti, nebudu ipíti a zemru v tu chvíli!"
Posel šel a oznámil jejímu otci všecko, co řekla;. Kníže pak poslal člověka, aby zabil prince v jeho domě. Ale dívka řekla: „Jako že žije Re, bude-li zabit, dříve než zapadne slunce, budu mrtva i já; nepřežiji ho ani o hodinu!"
/ šli to říci jejímu otci: Kníže si dal přivésti před sebe prince i svou dceru. Princ měl velký strach z knížete, alé když k němu přišel, kníže ho objal, zlíbal ho celého, a řekl mu: „Řekni mi, kdo jsi, neboť hleď, budeš mým synem."
Odpověděl: „Jsem syn důstojníka z Egypta. Má matka zemřela, můj otec vzal si jinou ženu a ta pojala ke mně nenávist, i utekl jsem před ní."
A kníže dal mu svou dceru za manželku; dal mu také dům a pole, dobytek a krásné věci všeho druhu.
Po čase řekl princ své manželce: „Jsem předurčen pro trojí zlý osud: krokodíla, hada a psa." Řekla mu: „Dej zabiti chrta, jenž běhá za tebou!" On jí však odpověděl: „Odpusť, ale svého psa nedám zabiti; vychoval jsem si ho, když byl maličký."
Od té chvíle princezna bedlivě střežila svého manžela a nenechala ho vycházeti samotná ven.
Po čase princ vydal se na cesty a odebral se na lov do Egypta. A hle! Za ním plul velký krokodíl, jeho zlý osud, a usadil se zrovna naproti místu, v němž bydlel princ se svou manželkou, a byl skryt v bahnisku u Nilu. Tam bydlel také jakýsi obr^ jenž zbraňoval krokodilu vycházeti ven. Když krokodíl spal, odcházel obr na procházku; jakmile však slunce vyšlo, obr každého dne zápasil s krokodilem po dva měsíce.
Kdysi princ zůstal doma a hodoval, a když přišel večer, lehl si na své lože a schvátil ho spánek. Jeho manželka připravila si misku, kterou naplnila pivem, a seděla vedle svého
172
manžela a nespala. Tu vylezl had ze své díry, aby uštknul prince. Ale princova manželka dala mu misku s pivem a had pil, až se opil, usnul a převalil se na hřbet. Tu princova manželka ubila ho ranami své sekery. Když pak její manžel se probudil a velice se polekal, ona ho utišila řkouc: „Hleď, tvůj bůh vydal jeden z tvých zlých osudů do tvých rukou; on vydá do tvých rukou i ty dva ostatní." A princ obětoval bohu, děkoval mu a každého dne velebil jeho slávu.
Po čase vyšel princ, aby se na lodi projel po svých statcích; podle svého zvyku nevyšel sám, nýbrž jeho pes ho doprovázel. Pes pobíhal po rákosinách, pronásleduje zvěř a princ spěchal za ním, až přišel k Nilu. Sestoupil se svým psem k vodě, a tu vyrazil krokodíl a usadil se na místě, na němž býval obr, jenž tam právě nebyl. A krokodíl řekl princi: „Já jsem tvůj zlý osud, jenž tě následuje. Ale jsou tomu již dva měsíce, co bojuji s obrem. Pohleď! Upustím od tebe, jestliže obr podlehne v boji. Jestliže však mi zabráníš zabiti obra, pak uvidíš, že mi neunikneš."
Když se rozednilo a nastal druhý den, vrátil se obr a chtěl vejiti do svého obydlí, ale princ mu řekl: „Nechoď do svého obydlí! Jest v něm krokodíl, jenž čeká na tebe,
aby tě zahubil."
Obr poslechl prince a odešel. Princ přišel do svého domu a vypravoval své manželce všecko, co se mu přihodilo s krokodilem a obrem. Pak si sedl a hodoval, a když přišel večer, lehl si na své loze a schvátil ho spánek. Jeho manželka připravila si velikou mísu, naplnila ji pivem a seděla vedle svého manžela a nespala. Tu přišel krokodíl, aby se zmocnil prince. Ale princova manželka dala mu mísu s pivem a krokodíl pil, až se opil, usnul a převalil se na záda. Tu princova manželka ubila ho ranami své sekery. Když pak její manžel se probudil a velice se polekal, ona ho utišila, řkouc: „Hleď, tvůj
173