HÉRAKLEOVCI HÉRAKLEOVCI EURIPIDES HÉRAKLEOVCI Rok uvedení Hérakleovců není znám. Moderní zkoumání vztahuje vznik díla do prvních let peloponnéské války, nejspíše k roku 430 př. n. L nebo jen o málo později. Námět je vytěžen z okruhu mythů vyprávějících o tom, ! jak se HSrakleovi potomci snažili usadit opět ve své bývalé vlasti, na Peloponnésu. To se jim však podařilo až v následující generaci, kdy dobyli Peloponnésot a usadili se ve Spartě. Spartská šlechta se považovala xa jejich potomky. Dějové předpoklady Héiakleovců jsou jiné než v Hérakleovi, napsaném ovšem značně 1 později. — Hérakleovci nám ukazují Eurlpida bezprostředně angažovaného v konkrétních ideologických a politických zápasech doby. Je to parainitická (dnes bychom řekli „agitačnť'J vlastenecká činohra, tendenčně oslavující básníkovu vlast, Athény, jako odvěkého věr-něho zastánce práva a spravedlnosti a ochránce všech slabých, utiskovaných, ukřivděných a nespravedlivé \ stíhaných. Osten je namířen proti „historickému nevde- '■! ku" Spartanů, potomků Hérakleovců, kteří dnes pustoší zem, jež jim kdysi zachránila iivot a které jejich předci ;! i ta svi potomky přísahali věrnost. — Krátkost hry ! a řada údajných citátů z ni u pozdějších autorů, citátů, které však v textu hry nenalézáme, budí nejistotu, zda se nám dílo dochovalo vskutku v podobě, kterou mu vtiskl autor, V každém případě působí toto drama jako skica, • která byla se stejným, ale objektivněji intonovaným a působivějším ideovým zacílením a na stejném dramatickém půdoryse, avšak na látce z jiného okruhu mythů, rozvinuta s větším uměním a dokonalejším výsledkem v Prosebnicích, vzniklých mezi léty 424—421 př. n. I, Postavy Makarie a Alkmény pak působí jako náčrty [ dramatu Polyxenina a Hekabina % tragédie Hekaba. j jk ,.. OSOBY IOLÁOS, spolubojovník Hérakleův KOPEEUS, Eurystheův posel DÉMOFÓN, athénský král MAKARIA, Herakleova dcera SLUHA Hylla, dospělého syna Béiakleova ALKMENA, matka Herakleova POSEL, spolubojovník Hyllův EURYSTHEUS, mykénský král SBOR athénských Btarcú Synové Hérakleovi, Démofontův bratr Akamas, družina, ozbrojenci Odehrává se před Diovým chrámem v Maratkúnu HÉRAKLEOVCI 217 U oltáře sedí jako prosebnici Ioláos a HéraHeovi synové IOLÁOS Já tuhle pravdu dávno už jsem pochopil. Svým bližním spravedlivý muž je oporou, vlak ten, kdo mysl jenom k zisku upíná, je obci k ničemu a lidem na obtíž, jen sobě prospěšný. Sám jsem to zakusil. Já mohl pokojně žít v Argu. Z úcty však a pro náš příbuzenský svazek, jejž jsem ctil, s Héraklem, jediný, nesčetné námahy jsem sdílel, dokud žil. A teď, když v nebi je, pod paží ochrannou zde jeho děti skrývám. A přitom i já sám si hledám ochránce. Sotva se Héraklés rozloučil se světem, hned chystal Eurystheus pro nás záhubu. My tehdy unikli. Obec jsme ztratili, vsak život spasili. Jak štvanci prcháme vždy z jedné obce pryž vyhnáni do druhé. Vždyť ke všem útrapám zas další zpupný čin a další násilí zosnoval Eurystheus. Ať jdeme kamkoliv, své posly posílá, žádá nás vydat zpět a vyhnat ze země. Je Argos, hlásá chlubně, mocný jako přítel i mocný nepřítel. On sám má velký vliv. Tu všichni vidí: Já jsem starý, bez moci, a děti malé jsou, sirotci bez otce. Bojí se mocnějších, ženou nás ze země. 218 EURÍPIDÉS HÉRAKLEOVCI 219 Když děti prchají, já s nimi prchám též, když ony strádají, též strádám. Stydím se je zradit. Aby nemoh nikdo z lidí říct: Pohleďte, teď když děti otce nemají, Ioláos, jejich příbuzný, je opustil. Teď, psanci vyhoštění z celé Hellady, jsme přišli v tuto marathónskou krajinu. Zde s prosbou o pomoc u božských oltářů jsme usedli. Tu zem synové Thésea prý nyní ovládají, připadla jim losem. Jsou z rodu Pandíonova as dětmi Hérakla jsou úzce spřízněni. Proto jsme v tento kraj se vydali, až sem, k proslulým Athénám. Dva staří lidé řídí naši skupinu. Já nyní strachuji se o ty chlapce zde a v chráme Alkména ukryla děvčata. Zdá se nám neslušné ty dívky nechat stát veřejně před chrámem, všem lidem na očích. A Hyllos, nej starší ze synů-Hérakla, šel s bratry hledat kraj, kam bychom mohli jít, kdyby i odtud nás násilím vyhnali. Ach děti! Honem ke mně! Uchopte můj plášť! Tam jde zas posel k nám, jejž poslal Eurystheus. Ten pronásleduje nás a brání vyhnancům ra najít krajinu, kam by se utekli. Zhyň, bídníku, i ten, který tě posílá. Jak mnoho krutostí jsme slyšeli z tvých úst a kolik zla jsi jejich otci zvěstoval. KOPREUS přichází Ty asi myslíš, že ses dobře usadil a že tě tahle země přijme. Ale mýlíš se. Nikdo se nenajde, kdo by snad přednost dal tvé slabé opoře před mocí Eurysthea. Vzpíráš se marně. Pojď a vrať se do Argu. Tam podle rozkazu tě ukamenují. IOLÁOS To ne. Mne božský oltář bude ochranou a země svobodná, do které přišli jsme. KOPREUS Chceš asi zaměstnat zde moji pravici. IOLÁOS Ne, násilím nás odtud dostat nemůžeš. KOPREUS Hned poznáš, že jsi právě věštil prašpatně. IOLÁOS To se ti nepodaří, pokud budu živ. KOPREUS Ty odstup. Bez tvé vůle odvedu ty děti. K Eurystheovi, jemuž právem náleží. IOLÁOS je v potyčce a Kopreem sraien k xemi Pomozte, starousedlíci attičtí! K Diovi ochránci jsme přišli prosebně. Násilím hanobí nám vínky ochranné. Tím urážejí bohy, tupí vaši obec. Přichází sbor starca JEDEN ZE STARCŮ Hej! Jaký je to křik u našich oltářů? A copak za chvíli se ještě dovíme? 220 EURIPIDES HÉRAKLEOVCI 221 Sem hleďte na starce, jak leží na zemi. Bezmocný. Ubohý. Kdo to byl? Kdo tě bídně na zem povalil? IOLÁOS vstává, ukazuje na Koprea, který poodstoupil Ten člověk, přátelé, vám bohy zneuctil. Násilím vleče mě od chrámu Diova. NÁČELNÍK SBORU A z které země vlastně, starce, pfišels sem k národu, který zde obývá čtyřměstí? Snad přistáli jste s lodí? Přepluli z Euboie přes mořskou úžinu? IOLÁOS Ne, nejsem, přátelé, původem ostrovan. Do vaší země jsme se z Mykén vydali. NÁČELNÍK SBORU A jak se jmenuješ? ,-, Jak ríkají ti tam, v tvých rodných Mykénách? IOLÁOS Snad znáte Ioláa, jenž spolu s Héraklem statečně bojoval. Mé jméno každý zná. NÁČELNÍK SBORU, Ano, již dlouhý čas to jméno dobře znám. Však řekni, čí to děti vedeš za ruku, tak malé. Jenom mluv! IOLÁOS Přátelé, tohle jsou synové Hérakla, již s prosbou přišli k vám a k městu vašemu. NÁČELNÍK SBORU Co potřebujete? Snad chtějí, řekni mi, si s vládci promluvit? IOLÁOS Nechtějí vydáni být zpátky do Argu, násilím vlečeni od vašich oltářů. KOPREUS k jednomu le starců Tohle se tvým pánům, v jichž moci nyní jsi, nebude zamlouvat, až tě tu přistihnou. SBOR Ty třeba v úctě mít, kdož prosí při bozích, cizince, nesmíš je svou rukou surovou rvát od oltářů pryč. To božská Spravedlnost nikdy nestrpí. KOPREUS Vyžeň je ze země, vrať Eurysťheovi, a nebudu pak muset užít násilí. SBOR Ta zem je bezbožná, jež vydá cizince, když prosí o pomoc. KOPREUS Je vždycky nejlepší se vyhnout nesnázím a toho poslechnout, kdo dává dobrou radu. i NÁČELNÍK SBORU Ty měl jsi dříve s naším vládcem promluvit, než začals cizince vléct od oltářů pryč. Jsi ve svobodné zemi. Máš k ní úctu mít. 222 EURÍPIDÉS HÉRAKLEOVCI 223 KOPREUS Kdo vládne v této zemi, v tomto městě? NÁČELNÍK SBORU Král Démofón, syn statečného Thésea. KOPREUS S ním měl bych tedy probrat tuhle otázku. Vše ostatní jsou jenom řeči do větru. SBOR Hle, právě přichází sám Démofón, nás král, i bratr Akamas. Ti vyslechnou ten spor. . \., ..... Démofón a Akamas přicházejí s průvodem DÉMOFÓN k náčelníkovi sboru Když, starce, dřív než my jsi stačil přiběhnout, k oltáři Diovu, nás mladé předstihnout, tak řekni, proč se tady shromáždil ten dav;'; NÁČELNÍK SBORU Zde, králi, prosebně se tisknou k oltáři synové Hérakla, své vínky přinesli, a s nimi loláos, jenž s otcem bojoval. DÉMOFÓN A proč to vyvolalo tolik vzrušení? JEDEN ZE STARCŮ Zde tento člověk chtěl je odvléct násilím. On ten křik vyvolal a starce porazil, až vytryskly mi z očí slzy soucitu. DÉMOFÓN Je sice oděn po způsobu helénskom, však jeho chování jé zcela barbarské. Ke Koprwvi Ted" musíš mi hned bez meškání povědět, odkud jsi přišel sem a z které země jsi. KOPREUS Jsem Argejec. To chtěl ses, myslím, dovědět. Řeknu ti, kdo mě poslal a proč přicházím. Mě poslal Eurystheus, vladař mykénský, abych je přivedl, hostinný příteli. Mám mnoho důvodů mluvit a jednak tak. Já sám jsem Argejec. Argejce odvést chci, ty uprchlíky, kteří opustili vlast. Jsou k smrti odsouzeni naším zákonem. Jsem jenom v právu, když co občan argejský chci uskutečnit to, co vládce rozhodl. Již v mnohých obcích útočiště hledali, my vždycky trvali na stejných důvodech a nikdo nevzepřel se ve svůj neprospěch. Když přišli nyní sem, tak buď si mysleli, žes stižen šílenstvím, anebo v zoufalství tu možnost zkoušeli, ať zdaří se či ne. V to sotva doufají, že Člověk rozumný moh by se slitovat, jediný z Hellénů, nad jejich osudem, jenž z nerozumu vznik. Jen srovnej si svůj zisk z toho, když přijmeš je do země, nebo nám je vydáš do rukoti. Vždyť vydáš-U je nám, co získáš pro sebe? Ty získáš pro svou obec silné spojence, Argos i celou moc, jíž vládne Eurystheus. Vsak dáš-li obměkčit se jejich řečněním 224 EUKlPIDÉS a jejich nářky, potom celý tenhle spor vyústí ve válku. A nemysli, že snad se vzdáme nároků bez meče, bez kopí. A jak to vysvětlíš? O které území a o co oloupen bojuješ s Argejci? A koho hájíš, kvůli komu pohřbíváš své padlé? Občané ti budou vyčítat, že kvůli starci, jenž je takřka nad hrobem a zcela k ničemu, a kvůli dětem zde loď svého státu necháš v bouři ztroskotat. Nanejvýš na budoucnost můžeš spoléhat. Však ta je skutečnosti velmi vzdálená. Až děti dospějí, s čímž asi počítáš, i tehdy těžko odolají Argejcům. A do toho teď zbývá ještě dlouhý čas. Budete zničeni. Raděj mě poslechni. Vždyť sám nic nedáváš, necháš mě jenom vzít to, co mi náleží. Tím získáš Mykány a chybě vyhneš se, již často děláte, že slabé spojence, ne silné volíte. SBOR Kdo moh by soudit spor a pravdu rozeznat, dřív nežli obě strany řádně vyslechne? IOLÁOS Teď, vládce, jak je ve tvé zemi obvyklé, mám možnost promluvit a být též vyslechnut. A nikdo neodstrČí mě, jak jinde dělali. S ním společného my nic nemáme a ani s Argem ne, který nás odsoudil. My naopak jsme byli z vlasti Vyhnáni. Jaké teď právo má, nás odtud odvlékat tak jako Argejce, když předtím vyštval nás? HÉRAKLEOVCI 225 Jsme přece cizinci. Nebo snad mysKte, kdo prchl z Argu pryč, že má být vyhoštěn i z celé Hellady? Rozhodně z Athén ne. Zde z bázně před Argein přec nevyženou pryč ty děti Hérakla. To není Trachis snad J či jiné městečko, kde ty jsi vychválil; váš Argos tak jak zde a hned jsi bez práva , hnal prosebníky pryč od božských oltářů. Kdyby však také zde tvé slovo platilo, pak nejsou Athény již městem svobodným. Znám ale athénskou hrdost a odvahu. Raděj by zemřeli. Vždyť muži šlechetní si více váží cti než svého života. O Athénách už dost. Kdo chválí nadmíru, může být protivný. Já sám to zažil též, že příliš chvály mi bylo až na obtíž. Však tobě chci teď říct, jenž vládneš v Athénách, proč je tvá povinnost ty děti ochránit. Pittheus, syn Pelopův, je otcem Aithřiným, a z té se narodil tvůj otec Théseus. A nyní rodokmen těch dětí řeknu ti. Héraklés synem byl Dia a Alkmény, ta vnučkou Pelopa. Tak vaši otcové, tvůj a těch dětí zde, jsou skoro bratranci. A tak jste, Démofonte, rodem spřízněni. A kromě pouta, jímž tě váže příbuznost, máš k těmto dětem ještě další závazky. Já kdysi jejich otce v boji provázel, když s Théseem jsme pluli pro krvavý pás. On tvého otce z temnot Hádu vyprostil. ' Tohle ti celé Řecko může dosvědčit. Ťy děti tě teď na oplátku žádají, abys je nevydal, nenechal násilím pryč od oltářů vléct a vyhnat ze země. 226 EURIPIDES Bylo by hanebné, a obci na škodu, kdybys ty príbuzné bez vlasti, prosící — jen na ně pohlédni! — tak bídně vyhnat dal. Při bozích prosím tě, rukama objímám, vousu se dotýkám, nenechej zneuctít ty děti Hérakla, přijmi je v ochranu. Bud jejich příbuzným, bud věrným přítelem, buď otec, bratr, pán. To všechno lepší je, než když je od Argejců necháš usmrtit. SBOR To jejich neštěstí mě, králi, dojímá; Zde vidím nejlépe, jak osud přemáhá i ušlechtilý rod. Otec byl vznešený, a oni bez viny teď takhle strádají. DÉMOFÓN Můj milý Ioláe, já trojí důvod mám ty hosty neodmítnout, které přivádíš. Na prvním místě Zeus, k jehož oltáři ees s těmi maličkými tady uchýlil. Za druhé příbuznost a moje povinnost za činy otce dětem dobro prokázat. Konečně potupa^ která se nesmí stát. Když nechám oltáře, násilím zneuctít nějakým cizincem, každý si pomyslí, že nejsem vládcem země vskutku svobodné, že prosící jsem zradil z bázně před Argem. ■: Čin hodný oprátky! Škoda žes nepřišel s šťastnějším posláním. Ale bud bez obav, od této svatyně vás odvléct nenechám. Ke Koprcovi To všechno ode mne vzkaz Eurystheovi. HÉRAKLKOVCI A má-li žalobu proti těm cizincům, že práva dosáhne. Tobě je nevydám. KOPREUS Což nejsem v právu? Nepřesvědčil jsem tě snad? ■i DÉMOFÓN Co je to za právo, vléct prosebníky pryč? KOPREUS Tu hanbu bych mel já, ty bys byl bez viny. DÉMOFÓN Nebyl, když bych ti dovolil je odvléct pryč. KOPREUS Ty je jen vykaž ven, já je pak odvedu. DÉMOFÓN Jsi blázen ubohý, když bohy přelstít chceš. KOPREUS Vida, zde zločinci ochranu naleznou. DÉMOFÓN Je přece božský chrám všem lidem záštitou. KOPREUS S tím jistě Mykénci souhlasit nebudou. DÉMOFÓN Však v této zemi jsem nejvyšším pánem já. KOPREUS Tak neškoď Mykéncům, jestli jsi rozumný. 227 ááiá 7 DÉMOFÓN Ať škodu utrpí, já bohy neznectím. KOPREUS Chtěl bych tě ušetřit té války s Argejei. DÉMOFÓN Tu nechci ani já. Však děti nevydám. KOPREUS Já si je odvedu, přece mi náleží. DÉMOFÓN Pak stěží bez újmy do Argu dorazíš. KOPREUS To se hned uvidí, jen co to vyzkouším. Bliíi se k loláovi a chlapcům, Démofón mu zastoupí cestu DÉMOFÓN Jen se jich dotkni a splatíš to na místě. SBOR VŽdyt' je to posel, nemůžeš ho udeřit. DÉMOFÓN To neplatí, když posel je jak šílený. SBOR ke Kopreovi Pryž! Ke králi A ty, králi, na něj ruku nevztahuj. KOPREUS , Já jdu. Vždyť jedna ruka pro boj nestačí. Přivedu sem však velké vojsko argejské a v plné výzbroji. Tisíce vojáků mě čeká, vede je sám vládce Eurystheus. Je nyní s Alkathem při samých hranicích a Čeká dychtivě, jak to zde dopadne. Tvůj vzdor až pozná, hned se zjeví jako blesk tobě, tvým občanům, i zemi, úrodě. Vždyť marně měl by Argos zdatné vojáky,' kdybychom nechali tvou zpupnost bez trestu. DÉMOFÓN Už kliď se odtud! Já se Argu nebojím. Ty děti nesmíš odtud odvést násilím, na moji potupu. Má zem je svobodná, Argejei nemají nad ní pražádnou moc. Kopreus odcháií SBOR Ted je rozvahy třeba, než dorazí sém vojsko argejské k nám. Víš, jak vojáci z Mykén jsou bojechtiví, jejich bojovný duch je teď větší než dřív. Je přec zvykem všech poslů vše zveličovat nejmíň dvojnásob, než tomu opTavdu je. Co svým vládcům on bude teď vypravovat? Jak jsme krutě s ním my tady naložili, že prý bezmála o život přišel. IOLÁOS Ne, není pro děti v životě lepší dar než otec šlechetný a z dobré rodiny a ušlechtilá matka. Kdo se pro rozkoš ge špatnou ožení, ne, toho nechválím. 230 EURIPIDES HÉRAKLEOVCI TÍ Pro vášeň zanechá svým dětem ostudu. Vždyť urozený rod pomůže v nouzi spíš než neurozenost. Hle, v nouzi nejvyšší jsme našli příbuzné a věrné přátele, kteří z tak hustě obydlené Hellady i nám jako jediní poskytH ochranu. Vy, děti, podejte jim svoje pravice a vy zas dětem. Blíže k sobě přistupte. Hle, děti, tohle jsou skuteční přátelé! ' Vrátíte-li se jednou do své země zpět,: otcovskou čest zas získáte a rodný dům, ctěte v nich zachránce a věrné přátele a toho pamětlivi nezdvihnete zbraň zde proti této zemi. Pro vás Athény 1 ať navždycky jsou státem ze všech nejdražším. Važte si jich tím víc, že jenom kvůli nám si znepřátelily i Argos, mocnou zem. , Ač jsme jen vyhnanci a nuzní žebráci, ' přec nevydaly nás a nevyhnaly pryč. Pokud jsem naživu a též i po smrti y tě budu velebit. Až zemřu, příteli, Thésea potěším, když mu to vylíčím, jak dobře přijals nás a děti Hérakla ' vzals pod svou ochranu. Jak pověst otcovu svým činem šlechetným jsi v Ěecku zachoval. Rodem i skutky vyrovnáš se otci tak I jak jeden z mála. Sotva jeden z tisíce se najde, jenž by otci hanbu nedělal. SBOR Je vždycky naše vlast ochotna pomáhat . těm, kdož jsou neprávem stiženi neštěstím. Už pro přátele snesla mnohé útrapy a nyní před námi vidím zas nový boj. DÉMOFÓN Tos řekl dobře, starce. Děti zajisté též budou smýšlet tak a nezapomenou. Já svolám občany a k boji seřadím, tak aby velký šik stál proti Mykéncům. Nejprve vyšlu svoje zvědy na výzkum, aby snad nepřítel nás náhle nepřepad. Vždyť v Argu každý je vždy k boji připraven. Též věštce shromáždím a oběť vykonám. Ty, starce, odstup s dětmi od Diova oltáře, jdi ke nmě do domu. Tam najdeš ochránce, i když tam nebudu. Nuž tedy, starce, jdi. IOLÁOS Ten oltář neopustím. Zůstaneme zde. Modlit se budeme za vaše vítězství. Teprv až vítězně tu bitvu ukončíš, pak přijdu k tobě. Bozi, kteří chrání nás, ti nejsou slabší nežli bozi Argejců. Jim Héra pomáhá, manželka Diova, a nám zas Athéna. Vždyť štěstí ve válce, jak myslím, závisí na božské ochraně, A Pallas Athéna se nedá porazit. SBOR Jen se pyšni, jen se chlub, tím si nezískáš pro sebe vážnost, cizince z Argu. Nás tvá chvástavost přece zastrašit nesmí. Tohle nikdy se nemůže stát. velkým Athénám s krásnými chóry. Oba šílíte, ty i Eurystheus, argejský vládce. 232 EURIPIDES HÉRAKLEOVCI Vstoupils do cizí obce, která ve všem se vyrovná Argu. Cizinec pouhý, chtěl bys násilím odvléct vyhnance z vlasti, kteří při bozích prosili nás. Ani králům jsi ustoupit nechtěl, ač jsi v neprávu. Který rozumný muž moh by to schválit? Raději měl bych mír. Tobě však, šílený králi, říkám, přijdeš-li do naší obce, to, co chceš, nikdy nedosáhneš. Nejsi jediný, kdo má kopí a štít pobitý kovem. Válkymilovný vládce, neruš svými zbraněmi klid šťastného města Charitek. Zanech svých plánů. IOLÁOS Můj synu, přicházíš sem nějak zamyšlen. O našich nepřátelích máš snad novou zvěst? Co dověděl ses, čekají, ěi jsou již zde? Myslím, že posel nelhal. Nepochybuji, že vojevůdce, jemuž dodnes osud přál, svá vojska pyšně na Athény povede. Však Zeus přísně trestá všechny smrtelné za jejich zpupnost, když je příliš nadměrná. DÉMOFÓN Argejské vojsko jde už k nám i Eurysrheus. Sám jsem je viděl. Každý dobrý velitel chce vidět nepřítele svýma očima a nespoléhá jenom na své vyslance. Král dosud nepřivedl vojsko v naši zem, však utábořil se na skalní výšině a odtud — aspoň jak se já sám domnívám — chce zkoumat, jakým asi silným úderem by útok mohl provést a kde nejlépe. Já už jsem také všechno dobře zařídil. Obec je ve zbrani a připraven i brav, jenž má být bohům obětován před bojem. A v městě věštci provádějí oběti, Argejským ke zkáze, však pro nás vítězné. Nadto jsem všechny vykladače shromáždil, aby mi objasnili staré výroky, zjevné i skryté, důležité pro obec. V ostatních věštbách bylo mnoho rozdílů, však v jedné věci všichni shodovali se, že dceři Démétřině má být za oběť panenská dívka z otce Hroženého. Jak mohls vidět, jsem vám velmi nakloněn, však svoje vlastní dítě nedám zavraždit a nechci k tomu nutit jiné občany. Vždyť kdo by byl tak zcela zbaven rozumu, aby své drahé dítě vydal napospas? TecT ve městě bys viděl prudká střetnutí. Jedni si myslí, že je správné pomoci prosícím cizincům. Ti druzí naopak mě mají za blázna. Jestli to udělám, v mém městě vypukne hned válka občanská; To musíš uvážit a se mnou přemýšlet, jak vás i naše město zkázy uchránit a nevydat mě potupě mých občanů. Já tady nevládnu jak tyran barbarům. Jen jeem-li v právu, mohu práva dosáhnout. 234 EURIPIDES HÉRAKLEOVCI 235 SBOR Snad si bůh nepřeje, přes naši ochotu, abychom poskytli přístřeší cizincům. IOLÁOS Mé děti, teď jsme námořníkům podobni, již bouři unikli, silné a divoké, mají zem na dosah. Tu vítr zdvihne se a znovu žene je na moře vzbouřené. A právě tak i nás teď odstrkují pryč, když už jsme nalezli tu spásnou pevninu. ó běda, proě jsi mi, ty krutá Naděje, dávala útěchu, když mě teď zrazuješ? Já chápu docela, že nechce zabíjet děti svých občanů. To všechno schvaluji. Když bozi rozhodli; že tohle se má stát, má vděčnost k tobě tím naprosto nezmizí. Mé děti, nevím teď, jak bych vám pomohl. Kam jít? Vždyť všechny bohy jsme již uctili a ve všech zemích jsme hledali ochranu. -4 Je všechno ztraceno. Budeme vydáni. Mně na mé vlastní smrti pranic nevadí, snad jen to, že své nepřátele potěším. Nad vámi ale, děti, lkám, vás lituji, a matku Hérakla, stařičkou Alkménu. ó nešťastná v svém věku stařeckém. A já jsem ubohý, pro marnou námahu. Ach, musí, musí, musí se to stát! My bídně záhynem v rukou svých nepřátel. Však něčím mohl bys mi ještě pomoci. Neztrácím naději, že děti zachráním. Mě vydej Argejcům, můj vládce, místo nich. Sám budeš v bezpečí ä děti zachráníš. Vždyť na mém životě už málo záleží. To učiň! Eurystheus chce zajmout právě mě a mě chce potupit, přítele Hérakla. Vždyť je to šílenec. Moudrý muž měl by mít moudrého nepřítele a ne šílence. Jen tak se může dočkat cti a vlastních práv. SBOR Ne, starce, naší obci nevyčítej nic. Snadno by o nás mohla vzniknout pomluva lživá, však přesto zlá, žé jsme vás zradili. DÉMOFÓN Cos řek, je šlechetné, však zcela nemožné. Vždyť kvůli tobě král sem vojsko nevedl. Co pomohla by Eurystheovi tvá smrt? Starého muže? Ne. Děti chce povraždit. Jsou nepřátelům hrozbou statní jinoši a urození, kteří pamatují si otcovu potupu. To by chtěl odvrátit. Jestli máš ale pro mě radu vhodnější, tak řekni ji, já sám jsem zcela bezradný. Když uslyšel jsem věštbu, dostal jsem z ní strach. MA KARIA Mně za zlé nemějte, mí drazí přátelé, že z chrámu vycházím. To prosím odpusťte. Já vím, že ženě tohle nejlíp přísluší: tiše a skromně se ukrývat v příbytku. Když jsem však, Ioláe, tvé nářky zaslechla, vyšla jsem, nevyslána sice rodinou, však starost o bratry mě k tomu nutila. Jak stojí naše věc? Zda k starým útrapám snad nové nepřibyly, jež tě sužují? 236 EURIPIDES IOLÁOS Mé milé dítě, právem, a ne poprvé, tě nejvíc chválím ze všech dětí Hérakla. Já začal věřit v Štěstí naší rodiny a nyní jsme zas v úzkých. Právě sdělil král výsledek věšteb: Nechce dcera Démétry za oběť býka ani telátko, však pannu urozenou. Jen tak se mužem zachránit, jak my, tak toto město. Jsme v tom bezradní. Král nemá v úmyslu obětovat své dítě a ani jiné snad z urozeného rodu. I když to neřek přímo, jasně naznačil, že když svou nesnáz jinak nevyřešíme, musíme v jiné zemi hledat útulek. On sám chce přece chránit před zkázou svůj stát. MAKARIA Tohle je podmínka pro naší záchranu? IOLÁOS v Jen to. Jinak je tady všechno v pořádku. MAKARIA Pak nemusíš se třást před kopím nepřátel. Já sama chci teď, starce, bez donucení podstoupit smrt, svou šíji meči nastavit. Zde tato zem se v nebezpečí vydává jen kvůli nám. Jak chtěli bychom objasnit, že jiné k oběti nutíme, sami však před smrtí, nezbytnou pro spásu, prcháme. Vždyť by to bylo lidem právem pro posměch, že děti takového otce nečinně jen kvílí, krčí se u božských oltářů zbaběle. To že je důstojné chování? HÉRAKLEOVCI 237 Což bylo by snad lepší, kdyby Athény — kéž se to nestane — padly a já bych se dostala do rukou nepřátel, po krutém týrání připadla Hádu tak jako tak. Nebo nás odtud vyženou. Já budu bloudit po světě, stydět se, kdykoliv uslyším: „Cô vy tu s prosebnými vínky hledáte, vy, co tak lpíte na životě? S vámi pryč. Takové zbabělce neberem v ochranu." Kdybych se zachránila sama, chlapci ne, tak jaké štěstí by mě asi čekalo? — Vždyť mnozí kvůli životu své blízké zradili. Kdo opuštěnou dívku vzal by za ženu a chtěl s ní děti mít? Raději zemřít chci, než tento nezasloužený osud vzít na sebe. To by se hodilo spíš jiné dívce snad, jež není z takového rodu jako já. Tak veďte mě, kde má mé tělo najít smrt, ověnčete a zasvěťte mě, jak má být. Pak zvítězíte. Prohlašuji slavnostně: Svou duši dávám ráda, bez donucení. Chci ráda zemřít pro bratry i pro sebe. Já na životě nelpím. Našla jsem již to, co hledala jsem: zemřít se slávou á ctí. SBOR Jak neobdivovat ta ušlechtilá slova! Tu dívku, která zä bratry chce zahynout. Kdo pronesl kdy něco vznešenějšího? Kdo něco vznešenějšího by udělal? IOLÁOS Ach dítě, tebe nikdo jiný nezplodil než božský Héraklés. Svůj původ nezapřeš. 238 EURIPIDES HÉRAKLEOVCI 239 Ne, za tvá slova j á se věru nestydím. Vsak musím lkát nad tvým nešťastným osudem. A proto poslyš, co mám za spravedlivé. Nechť všechny tvoje sestry přijdou sem a ta, na kterou padne los, ať zemře za svůj rod. Je nesprávné, abys bez losu zemřela. MA KARIA Já nechci zemřít losem, pouhou náhodou. To není zásluha. 0 tom již, starce, mlč. Jsem připravena, chcete-li mou oběť vzít, svůj život položit, dobrovolně ho dát. Za bratry zemřu ráda, bez donucení. IOLÁOS Ach! Tvá řeč je ještě ušlechtilejší než ta, již pronesla jsi předtím, krásnou nadmíru. Odvahu vršíš nad odvahu, skvělou řeč skvělejší střídá. Dítě, nepobízím tě ani ti nevymlouvám zemřít za bratry. MAKARIA Tvá řeč je moudrá. Neboj se, že moje krev tě poskvrní. Já dobrovolně umírám. Pojď prosím se mnou, starce. Ve tvé náruči chci zemřít. Ty mě sám pak rouchem zakryješ. Tu krutou oběť jdu teď podstoupit. Já chci být hodna svého otce, jímž se chlubit smím. IOLÁOS Já nemohl bych hledět na tvou popravu. MAKARIA Pak vypros od krále, ať poslední svůj vzdech vypustit mohu v rukou žen, ne před muži. DÉMOFÓN To staň se, dívko ze všech nejnešťastnější. Vždyť z mnoha důvodů by bylo hanebné úctu ti odepřít. To tvoje hrdinství i spravedlnost žádá. Nikdy nespatřil jsem ženu statečnější, než jsi ty. Však teď, chceš-li zde k starci a k svým bratrům promluvit, svá slova poslední již vyřkni. Rozluč se! MAKARIA Buď, starce, sbohem. Zdráv buď! Zde mé bratry uč být ve všem jako ty, tak moudří, o nic víc. Snaž se je zachránit, zachovat naživu. S veškerým úsilím! Vždyť jsi nás vychoval, jsme jako tvoje děti. Na mě pohlédni, já pro ně umírám, pro jejich záchranu v čas, kdy bych se spíš měla k svatbě přichystat. A vy, mí milí bratři, kteří jste tu kolem, ať šťastně žijete a užíváte všeho, co nemá moje srdce, které dotluče. Tohoto starce ctěte, i tu stařenu, Alkménu, matku mého otce. A ty zde, hostinné přátele. A jestli vám kdy bozi umožní vyváznout a vrátit se zpět domů, spěchejte pohřbít tu, která vás spasila. Patří mi krásný hrob. Vždyť neselhala jsem, svůj život nabídla a zachránila rod. Za dětské radosti a štěstí děvčete budu mít tenhle skvost. Platí-li v podsvětí. Kéž by jen neplatil! Kdyby i zemřelí také tam v podsvětí měli mít starosti, pak nevím opravdu, kam už se obrátit. Vždyť smrt prý přináší lék proti útrapám. 240 EURIPIDES HÉRÄKLEOVCI 241 IOLÁOS Ty, která ze všech, žen nejvíce vyniklas hrdinstvím, nadmíru tě budem uctívat, jak živou, tak i pak, po smrti. Nyní již buď sbohem! Zdráhám se pohanět bohyni, jíž zaslíbena jsi; Tu dceru Démétry. Makeria a DSmofSn odcházejí Jsem ztracen, děti. Ach! Mé údy třesou se zármutkem. Veďte mě ke stupňům oltáře a tam mě opřete, přikryjte pláštěm! Chlapci, z toho, co stalo se, radost mít nemohu. Tu věštbu nesplnit by znamenalo smrt, záhubu pro všechny. I tohle je však zlé! SBOR Tvrdím, že nelze být šťastný ani nešťastný bez přízně bohů. Není to běžné, aby týž člověk žil po celý život šťastně v svém domě. Osud je vrtkavý ke všem. Svou přízeň střídá. Jednoho z výšiny štěstí hned srazí zas dolů, druhého, jenž žije v bídě, zas povznese. 1 Uniknout Osudu nám není dáno. I moudrost je marná. Ten, kdo by o to se snažil, naprázdno vyjde. Ty ale, loláe, od bohů úděl teď statečně snášej, neklesej žalem. Jí je přec určena přeslavná smrt. Té ubohé dívce: za bratry zemřít a za vlast. Ceká ji nemalá sláva, úcta všech lidí. Vždyť statečnost přes trní kráčí. Hodný je slavného otce i slavného rodu její čin. CtíŠ-li však, starce, statečných héróů smrt, jsme zajedno s tebou. SLUHA přichází Zdar, deti! Buďte zdrávi! Kde je Ióláos a matka Hérakla? Což oni nejsou zde? IOLÁOS Jsem tady, lze-li vůbec říct, že ještě jsem. SLUHA Proě ležíš na zemi, s pohledem sklíčeným? IOLÁOS Jsem sklíčen starostmi o svoje nejbližší. SLUHA Vstaň. Vzmuž se. Stůj zas s hlavou vzpřímenou. IOLÁOS Jsem slabý stařec. Nezbývá mi mnoho sil. SLUHA Já ale radostnou zprávu ti přináším. IOLÁOS Kdo jsi? Již jsem tě viděl. Nevzpomínám kde. SLUHA 5 Jsem Hyllův služebník. Což nepoznáváš mě? IOLÁOS Snad, nejmilejší, přinášíš nám záchranu? i r 242 EURÍPIDÉS SLUHA To jistě. A mám pro vás šťastnou novinu. IOLÁOS Alkméno, matko hrdiny, ven vyjdi! Pojď. A zprávu radostnou si s námi poslechni!:' Již dlouho vidím, že se v slzách rozplýváš, zda tvoji vnukové se šťastně navrátí. ALKMÉNA vyehásí z chrámu ProČ křičíš, Ioláe, že se až třese chrám? Což přišel zase posel z Argu s násilím? Ač je má ruka jenom slabá, pamatuj: Mé vnuky odtud odvést, posle, nemůžeš za mého života. To nikdy nebude. To nebyla bych matka héróa. Ty věz, jestli svou ruku na ně položíš, pak tě boj čeká s dvěma starci. Zápas nečestný. IOLÁOS Buď klidná, stařeno, nechvěj se. Od Argu s válečnou hrozbou žádný posel nepřišel. ALKMÉNA Proč ale křičels tak a vzbudil ve mně strach? IOLÁOS Já chtěl jsem jenom, abys vyšla z chrámu ven. ALKMÉNA Ach, to mě nenapadlo. Kdo je tenhle muž? IOLÁOS Přišel ti ohlásit, že vrátil se ti vnuk. HÉRAK.LEGVCI ALKMÉNA Buď tedy zdráv, když dobré zprávy přinášíš. A kde je Hyflos? Proč, když vkročil v tuto zem, sem nepřišel? Kde mešká? Co ho zdrželo? Měl přijít s tebou a mé srdce potěšit. SLUHA Přišel sem s vojskem. K boji chystá se. ALKMÉNA Ne, tohle není věc, .v níž mohu poradit.. IOLÁOS Vsak přece. Musíme se o to zajímat. SLUHA Co chtěl bys vědět o chystaném zápase? IOLÁOS Jak veliké je vojsko, které shromáždil? SLUHA Je velké. Přesný počet však říct nemohu. IOLÁOS Athénští předáci jsou o tom zpraveni? SLUHA Ovšem. On řídí levé křídlo armády. IOLÁOS Už vojsko k boji stojí? V plné výzbroji? SLUHA Před každým šikem již se dějí oběti. 243 IOLÁOS A což: Jak vzdálené je vojsko Argejců? SLUHA Ne daleko. Už možno velitele rozeznat. IOLÁOS Co dělá? Řadí nepřátelskou armádu? SLUHA To předpokládám, i když o tom nemám zpráv. Již musím běžet. Nechci scházet u toho, až půjde můj pán b nepřítelem do boje. IOLÁOS Jdu s tebou. Máme, zdá se, touhu společnou, být příteli nablízku, stát mu po boku. SLUHA Tak pošetilá řeč se k tobě nehodí. IOLÁOS A to se hodí druha v boji opustit? SLUHA Nemáš již, příteli, tu sílu jako dřív. IOLÁOS Mým pouhým pohledem Be zděsí nepřítel. SLUHA Nic nezmůže tu zrak, když ruka zeslábla. IOLÁOS Myslíš, že s vojenským štítem nic nezmohu? SLUHA Než zmůžeŠ, padneš dřív. Stihne tě krutá smrt. IOLÁOS Dřív ještě pobijú nemálo nepřátel. i SLUHA Budeš svým přátelům jen malou oporou. IOLÁOS Nesmíš mě zrazovat. Jsem k boji připraven. SLUHA Vůle ti neschází, však málo vykonáš. IOLÁOS Ty říkej si, co chceš. Mě ale nezdržíš. SLUHA Před těžkooděnci chceš stanout bezbranný? IOLÁOS Zde uvnitř v chrámu visí zbraně zajatců. Ty nyní vezmu si. A vrátím-li se živ, zase je odevzdám. A od mrtvého bůh je žádat nebude. Ty jdi teď do chrámu, ty zbraně sundej rychle, přines je! Mou výzbroj Bylo by hanebné pro strážce rodiny se doma ukrývat, když druzí bojují. Sluha jde do chrámu SBOR Tvoji odvahu nezmohl věk. 246 EURIPIDES HÉRAKLEOVCI Duchem silný jsi, tělo však slabne. j Proč jen síly své maříš, jen ke své škodě, { e malým prospěchem našemu městu? | Kdo je tak starý, má hranice znát, i nemá nemožné chtít. Nikdo znovu | mladost nemůže získat. 4 ALKMÉNA Což ty, hnán nezřízenou vášní do boje, ' mě tu chceš nechat s dětmi zcela samotnou? | IOLÁOS í; ■j Děti jsou tvoje starost. Muž má bojovat. ALKMÉNA Když zahyneš, jak já se potom zachráním? IOLÁOS O to se postarají vnuci, kteří zůstanou. ALKMÉNA / ... „£:;;-Když je — bůh chraň nás toho! — osud postihne? IOLÁOS Zde naši přátelé tě nezradí. To vím. ALKMÉNA V tom je má naděje, nemám ňic jiného. IOLÁOS Je tady přece Zeus. Ten tě ochrání. ALKMÉNA Ach! Ne, z mých list neuslyší Zeus pohanu. On dobře ví, zda vůči mně je bez viny. SLUHA přináSi zbraně z chrámu Hleď, tady přináším ti tvoji plnou zbroj. Teď neotálej, rychle vystroj se! Vždyť boj je nablízku. A Arés nejvíc ze všeho váhavce nenávidí. Jestliže máš strach, že je zbroj těžká, vykroč nyní neoděn. V řadách se vyzbrojíš. Zatím ji ponesu. IOLÁOS Tak dobře. Nes mou výzbroj, měj ji při ruce. Však do mé pravice mi moje kopí dej. Zleva mě podporuj a rovně řiď můj krok. SLUHA Mám těžkooděnce vést dó bitvy jak dítě? IOLÁOS Chci jistým krokem předejít zlá znamení. SLUHA Kéž bys měl tolik síly jako odvahy! IOLÁOS Pospěš si. Kdybych zmeškal, byl bych nešťasten. SLUHA To ty nás zdržuješ od činů, a ne já. IOLÁOS Což nevidíš, jak moje nohy spěchají? SLUHA Ty zdáš se spěchat spíš, než spěcháš opravdu. 248 EURÍPIDÉS IOLÁOS Pak změníš mínění, až mě tam uvidíš, SLUHA A jak tě uvidím? Jen aby v pořádku. IOLÁOS Jak kopím probíjím štíty svých nepřátel. SLUHA Jen abychom tam vůbec došli. To mám strach. IOLÁOS Ach! Ty moje paže, kéž bys byla silná tak, jako když s Héraklem jsme dobývali Spartu. Kéž byla bys mi zas tak zdatným spojencem! Jak bychom Eurysthea hnali na útěk! Vždyť on je zbabělý se k boji postavit. Je nesprávné si myslet, že snad blahobyt statečnost přináší. My mylně soudíme, že kdo má úspěch, je též ve všem rozumný. Ioläos a sluha odcházejí SBOR Země, půlnoční Luno a ty, paprsky zářící božstvo, lidem smrtelným nosící světlo! Neste mou zvěst. Nechte ji zaznít až k nebi, ...,-i.r až k trůnu božského vládce. K Athéně s jasným zrakem. Musím podstoupit zápas HÉRAKLEOVCI 249 za svou otcovskou zemi, ■ za svůj otcovský dům. Prosebníky jsem přijal. S lesklou ocelí vrhnu se v seč. Je to strašUvé, když se obec kveto-ucí, proslulá bojem jako Mykény, proti mé zemi pozvedne v hněvu. Špatné by, přátelé, bylo, kdybychom vydali zrádně ty, kdož přišli k nám s prosbou. , Z bázně před mocným Ar gem. Zeus mi spojencem bude. Vím, že cítí k nám vděčnost. A právem. Nebudu nikdy bohy méně než smrtelné ctít. A ty, bohyně mocná, tobě tahle půda i město patří. Tys mu vládkyní, strážkyní, matkou. Odežeň toho, jenž z Argn vojsko sem neprávem žene. Což snad mohu být za svoji zbožnost z příbytku, z domova vyhnán? Vždyť ti vzdáváme hojné pocty, dary obětní. Nikdy není zanedbán den, kdy ubývá luna. Mladé zpěvy a tance ti znějí z větrného návrší. Jásot zvedá se po celou noc, •, dupot dívek v tanečním reji. SLUHA přichází Slyš, paní, přináším ti stručné poselství, jež nejkrásněji zní promne i pro tebe. 250 EURIPIDES HÉRAKLEOVCI My zvítězili. A vítězná znamení jsou ozdobena zbraněmi tvých nepřátel. ALKMÉNA Můj milý příteli. Pro tebe tento den přinesl svobodu, vděk za tvé poselství. Však ještě jedné starosti's mě nezbavil, zda žijí ti, o které především mám strach. SLUHA Ti žijí, u vojska jsou velmi váženi. ALKMÉNA Což starý Ioláos? Je také naživu? SLUHA On s boží pomocí vykonal slavný, čin. ALKMÉNA Cože, on slavný Čin v té bitvě vykonal? SLUHA Ze starce přerodil se zase v mladíka. ALKMÉNA Tohle je zázrak! Nejdřív ale vylič mi úspěšný boj, jejž svedli naši nej dražší. SLUHA To ti chci všechno jedním rázem vyložit. Když proti sobě obě vojska stanula, muž proti muži, připraveni v boj, tu Hyllos z vozu, taženého čtyřspřežím, sestoupil, uprostřed šiků se postavil a zvolal: „Králi, který z Argu přišels sem, proč bychom tuto zemi neuchránili? Vždyť také Mykény nepřijdou ke škodě, své muže neztratí. Vyzvu tě na souboj, a prohraji-li já, máš syny Hérakla. Padneš-H ale ty, potom mi přenecháš můj rodný dům a čestná práva otcova." A vojsko s pochvalou přijalo tuto řeč jak důkaz odvahy a skončení všech běd. Eurystheus však nehanbil se před všemi, kteří to slyšeli, za svoji zbabělost, ani sám před sebou, on vojevůdce, král. A nepodstoupil souboj. Tak byl zbabělý! A tenhle chtěl by snad si syny Hérakla podrobit! Hyllos tedy zpátky vrátil se. Když kněží viděli, že k smíru nedojde soubojem soupeřů, začali 8 oběťmi. Z lidského hrdla bez váhání nechali krev stékat, záruku pro štČBtí ve válce. Někteří vojáci vstoupili na vozy, jiní, muž při muži, chránili štítem bok. Tu vůdce Athénských se ke svým obrátil s udatnou výzvou, hodnou šlechtice: „Athénští občané, ted chraňte svoji zem, tu zem, jež sytí vás, života dárkyni." A také Eurystheus prosil vojáky, ať hanbu nečiní Argu a Mykénám. Když ostře zazvučel etruské trubky zvuk, vrhli se do boje, muž proti muži stál. Jak zazněl štítů třesk, jistě si představíš, a jaké sténání i jásot vítězný. Argejský první úder šik náš prorazil. Potom však musel náš nepřítel ustoupit. Znovu se vzchopili, muž proti muži stál a bitva zuřila. Pad mnohý bojovník. A výzvy zazněly. Vy, kteří athénskou — vy, kteří argejskou zem oséváte, což svou obec nechcete potupy uchránit? S nasazením všech sil, s nesmírnou námahou ; jsme šiky argejské zahnali na útěk. Tu viděl Ioláos Hylla se řítit vpřed, zdviženou pravicí mu kynul, prosil ho, - ať na vůz vezme ho. Sám chopil: otěže a řídil spřežení na Eurystheův vůz. Teď začnu vykládat o tom, co slyšel jsem. To předtím viděl jsem vlastníma očima. Když míjel posvátný; pahorek Pällénské Athény, před sebou spatřil Eurystheův vůz, Hébu a Dia začal vzývat, ať na den í pouhý mu mládí vrátí, aby pomstil se : nad nepřítelem. Uslyšíš o zázraku! Dvě hvězdy stanuly nad jeho'Spřežením a v temném oblaku vůz zmizet nechaly. Byl to tvůj syn a Hébé, moudří říkají. A z mraku vztyčila se jeho paže, mladá a plná síly. Blízko skály Skironské zadržel slavný Ioláos Eurystheův vůz. Jeho hned svázal; sem k tobě ho přivádí. Je kořist nej dražší, vojevůdce a král. Před chvílí ještě šťastný. Teď svým osudem ■..•v,-. smrtelným hlásá tuto moudrost věhlasnou: Je-li kdo šťaBtný, nemají mu závidět před jeho smrtí. Tak je osud vrtkavý. SBOR C Die vítězný, konečně vidím den, který mě zbavil hrůz a strachu děsného. : ALKMÉNA Tys dlouho moje strasti, Die, neviděli1 Vsak přesto vděčna jsem za to, cos učinil. Dosud jsem nevěřila, že můj Héraklés je mezi bohy. Nyní to vím určitě. Mé děti, konečně jste útrap zbaveny a Eurysthea, který bídně zahyne. Do domu svého otce vrátíte se zpět, své statky získáte a opět bohům svým budete obětovat. To jste nemohli, pokud jste v cizí zemi bídně bloudili. Co má však Ioláos moudrého na mysli, že nechal Eurysthea žít? To řekni mi. Já na tom žádnou velkou moudrost nevidím, zajaté nepřátele nechat bez trestu. SLUHA Na tebe přitom myslel, abys vlastníma očima viděla vladaře ve své moci. Nevzdal se dobrovolně, silou svázal ho Ioláos. Příčilo se Eurystheovi před tebe předstoupit, tebou být potrestán. Buď zdráva, stařeno, a na to pamatuj, co slíbila jsi, když jsem začal poselství. Dej mi teď svobodu. Vždyť není důstojné, když urození v tomhle slovo nedrží. SBOR Rád mám tanec. Když píšťala zvučně zazní v slavnostní chvíli. Rád mám lásku a půvab Afrodity. Ale i to je radost vidět štěstí svých přátel, dříve tak nešťastných. 1F 254 EURIPIDES Velkou moc má Moira, všemu určuje cíl, i Aión, Cbronovo dítě. Tvoje cesta, mé město, je správna. Nevzdávej se jí. Dále uctívej bohy. Ten, kdo ti namlouvá opak, ten je sílený. 0 tom máme teď důkaz. Bůh jasně dává to znát pokaždé, když nespravedlivých bdí zpupné záměry zmaří. Tvůj syn je jistě v nebesích, stařeno. Věru vyvrací názorrže bylsnad v Hadův dům svržen, když jeho tělo sežehl pohřební oheň. Sdílí sladké lůžko s Hébou 4 v paláci zlatém. Poctil jsi svazkem, Hymenaie, dvě děti Dia. Vrší se skutek nad skutek. Athéna jejich otci prý dala pomocnou ruku. Teď zas je athénská obec a její občané chrání. Zadržela zpupnost muže, který násilí nad právo kladl. Kéž bych já nikdy neměl mysl a srdce tak lačné! POSEL přichází, sa nim ozbrojenci vedou spoutaného Eu-rysíhea HÉRAKLEOVCI 255 Zde, paní, vidíš, přesto ale říkám to: vedeme Eurysthea, pohled nečekaný a nečekaný osud pro něj neméně. On nesnil o tom, že ti padne do rukou, když z Mykén vykročil se zkázonosným vojskem a v mysli choval zpupnou touhu, bezprávnou, Athény zničit. Ale bůh mu úplně obrátil osud, v pravý opak proměnil. Vždyť HyUos sám a přestatečný Ioláos ■ vztyčili pomník vítěznému Diovi. Mně dali rozkaz, abych ti ho přivedl, v touze tě potěšit. Je sladké uvidět, jak nepřítel ze slávy v hanbu upadá. ALKMÉNA Tady jsi, ničemo. Diké tě dostala. Tak obrať tedy sem svůj drzý obličej, nestyď se pohledět svým nepřátelům v tvář. Už ne jak vítěz, ale od nás poražen. Tos tedy ty, jenž — přiznej to — ses odvážil, ty lotře, mého syna tolik sužovat a zpupně, toho, jenž teď mezi bohy dlí. Je něco, co bys na něm zpupně nežádal? Tys ještě zaživa ho poslal do Hádu, kázal mu draci sémě a lvy zabíjet. Co jiných krutostí a zel sis vymyslel, o tom teď pomlčím. Byl by to předlouhý výčet. Však ani na tom neměls dost. Tys nás hnal z celé Hellady, mě a má vnoučata, ac seděli jsme u ochranných oltářů, my starci, s námi nemluvňata. Nakonec jsi došel k svobodnému městu, k takovým, již se tě nezalekli. Bídně zahyneš 256 _ EURIPIDES a pritom ještě získáš. Ne jen jedenkrát si zemřít zasloužíš za tolik krutostí. POSEL Ne, není dovoleno toho muže zabít. ALKMÉNA Proč jsme ho tedy prve v boji zajali? Je zákon, který brání jeho popravit ? POSEL Vládcové této země k tomu nesvolí. ALKMÉNA Což pro ně není správné nepřítele zabít? POSEL Ne toho, koho v boji zajmou živého. ALKMÉNA A tomu zákonů se Hyllos podrobil? POSEL Není snad správné, aby zdejší zvyky ctil? ALKMÉNA Nesprávné je, když ten dál žije na slunci! POSEL On neprávem byl prve nechán naživu. ALKMÉNA A což teď právem nemůže být potrestán? HÉRAKLEOVCI 257 POSEL Nikdo se nenajde, kdo by ho popravil. ALKMÉNA ,., . A přece. Sama já. I já jsem někdo, ne? ••' POSEL Budou ti to mít za zlé, když to uděláš. ALKMÉNA Mám ráda toto město -— ó tom není sporu. Když ale tenhle jednou do mých rukou pad, pak nikdo smrtelný mi ho už nevyrve. í Mě může potom kdo chce nazvat nadmíru krutou a bezohlednější, než na ženu se sluší. Můj úmysl bude vykonán. SBOR Jak děsivá, pochopitelná nenávist k tomuto člověku tě, paní, ovládá. EURYSTHEUS ■ ■ . .......- Nečekej, stařeno, že se ti budu vtírat. A ani nijak nechci prosit o život, aby snad někdo vytýkal mi zbabělost. Do sporu s vámi šel jsem nerad, věděl jsem, že jsem tvůj bratranec a také s Héraklem, tvým synem, že jsem spřízněn. Ať jsem chtěl, či ne, byla to bohyně, Héra, jež vložila do mého srdce tu chorobnou nenávist. 1 Když jsem už nepřátelství vůči němu pojal a byl si vědom tíhy toho zápasu, stal jsem se strůjcem mnoha plánů ukrutných a v nocích beze snů jsem jenom přemítal, 258 EURÍPIDÉS jak nepřítele postihnout a přemoci a nežít v stálém strachu. Přece věděl jsem, že tvůj syn není člověk jen tak průměrný, že je to hrdina. Ač byl mým soupeřem, on uslyší jen chválu, kterou zaslouží. Když pak on zemřel, zbyla tu zas nenávist u jeho potomků, po otci zděděná. Chtěl jsem vše učinit, i skály rozlámat, abych je zahubil, vyhnal či zajal lstí. Vždyť jenom tak jsem mohl v bezpečí dal žít. Což ty bys na mém místě nestíhala zlem zlovolné zplozence nepřátelského lva? Ty bys je nechala poklidně v Argu žít? ' Ne, tohle by ti nikdo z lidí nevěřil! Když v boji ušetřili jste mě, ač jsem byl už k smrti připraven, teď byste zabili , mě bezbožně a proti řeckým zákonům. I toto moudré město propustilo mě. Víc je jim bůh než nepřátelství vůči'mně. To je má odpověď na to, cos říkala, Teď zbývá mi jen prosit božskou ochranu. ,■ Já takto smýšlím, věz: Smrt nevyhledávám, však když mě postihne, snesu ji bez žalu. SBOR Teď si nech, Alkménb, ode mne poradit. Cti názor obce! Toho muže ušetři! ALKMÉNA Co když on zemře — a já město poslechnu? SBOR To bude krásné.^A jak toho dosáhneš? HÉRAKLEOVCI 259 ALKMÉNA • To snadno vysvětlím. Sice ho zabiji, však potom mrtvolu dám jeho přátelům. Tak jeho tělo vydám zemi poslušně a on svou smrtí mi své viny zaplatí. EURYSTHEUS Zabij mě, o milost neprosím. Městu však, jež ušetřilo mě, mé smrti štítí se, chci zjevit starou věštbu Apollónovu. Bude mu platná víc, než snad se může zdát. Až zemřu, pohřběte mě, kde je určeno, před chrámem bohyně, Pallénské Athény. Ve vaší zemi budu ležet, pro vás přítel a věrný ochránce pro obec athénskou, však pro potomky Hérakleovců nepřítel, až přitáhnou sem s velkou mocí vojenskou, zapomenuvše na vděk. Ano, takové přátele chráníte. Proč jsem jen přišel sem a nedbal na věštbu, kterou jsem dobře znal? Já věřil jsem, že Héra věštby překoná a že mě nezradí. Neskrápějte můj hrob úlitbou ani krví. Za to všechno já dám těmto špatný návrat. Tak budete mít ode mne dvojí zisk. Vám samým prospěju a dětem Hérakla moje smrt uškodí. ALKMÉNA Proč tedy váháte, když je to výhodné pro spásu vaší obce, vašich potomků, tohoto muže zabít? Slyšeli jste, co řek. Ukazuje vám sám tu nejjistější cestu. Nepřítel zaživa, prospěšný po smrti. 260 EURIPIDES Odveďte ho a zahte. Mŕtvolu hoďte psům, sluhove. Aby nedoufal, že přece zpět se vrátí a mě z rodné země vyžene. SBOR To je i moje Tada. Vzhůru, sluhové! Cona nás záleží — náš královský dvůr bude bez viny.