1962–1965 1962–1965 Předpoklady rozvoje 1) Společensko-politická situace Pokusy o transformaci dosavadního modelu socialismu sovětského typu Krize oficiální politiky a ideologie – vyrovnávání s následky tzv. dogmatismu a kultu osobnosti, generační přesuny v politické sféře Krach třetí pětiletky – plánování hospodářské reformy 1962–1965 Předpoklady rozvoje 2) Situace v kultuře Uvolnění vztahů mezi zástupci cenzury (Hlavní správa tiskového dohledu) a kultury: moc cenzurního aparátu slábne, otevírá se možnost vyjednávání a kompromisů. Podněcování tvůrců k „odvážnějším činům“ po XII. sjezdu ÚV KSČ Liberalizace poměrů – přehodnocení výsledků festivalu v Banské Bystrici v roce 1963 1962–1965 Předpoklady rozvoje 3) Situace v ČSF a na Barrandově – decentralizační opatření 1962 – reorganizace a decentralizace dramaturgie, zrušení dosavadní Ústřední ideově-umělecké rady, vznik ideově-uměleckých rad při jednotlivých tvůrčích skupinách – samostatnější rozhodování o realizovaných námětech, vyšší míra pravomocí – základní předpoklad rozvoje nové vlny. 1962–1965 Cesta k autorskému filmu Dlouhodobější řízený nástup debutantů • Strategie patrná už od poloviny 50. let, kulminace v první polovině 60. let (vzorem usnesení o generační obměně v sovětské kinematografii + požadavek navyšování roční filmové produkce) • Začínající režiséři: Zbyněk Brynych, Vojtěch Jasný, Ladislav Helge, František Vláčil, Oldřich Daněk, Václav Vorlíček, Jiří Hanibal, Ladislav Rychman, Ivo Novák aj. kameramani nebo hudební skladatelé: Jan Čuřík, Jaroslav Kučera, Josef Illík, Svatopluk Havelka aj. • Mladí tvůrci a generační aspekt? 1962–1965 Cesta k autorskému filmu Fenomén krátkých a středometrážních filmů: • příležitost pro mladé tvůrce a experiment • v pozadí komerční cíl: dodatky pro tzv. rozšířené programy se zvýšeným vstupným, některé z těchto dodatků byly i absolventské filmy FAMU (do té doby uváděné v distribuci jen výjimečně) • Středometrážními filmy vstupují na Barrandov Věra Chytilová, Zdenek Sirový, Miloš Forman, Dušan Klein, Pavel Juráček, Antonín Moskalyk, Jan Schmidt, Jan Moravec a další. 1962–1965 Cesta k autorskému filmu Obecná situace v československé kinematografii • Ekonomický stav: Komplikace s financováním ČSF – snižující se návštěvnost v kinech a tím i snižující se příjmy (vliv televize) – záchrana v autorském filmu? 1962–1965 Cesta k autorskému filmu Obecná situace v československé kinematografii • Československá tvorba se dostává do mezinárodního povědomí : Nebývalý úspěch na prestižních mezinárodních festivalech (Cannes, Benátky, Mannheim, Moskva aj.) Vzrůstající export Eventuální zahraniční zakázky pro ČSF Eventuální možnost koprodukcí 1962–1965 Autorský film na Barrandově • V první polovině 60. let se Barrandov profiluje jako středisko mladé progresivní kinematografie. Tomuto záměru je vědomě podřízená dramaturgie, orientovaná na autorský film + výrazná strategie zapojovat do výroby mladé tvůrce. 1962–1965 „Točíme filmy různého směru. Po období kultu osobnosti jsme se snažili zjistit, kam až sahají hranice realismu v socialistickém umění. Odtud například nástup mladých a některých nových proudů blízkých cinéma vérité. Někteří kritikové měli snahu povýšit tento směr na vůdčí linii soudobé české kinematografie. Máme velkou radost z filmů, natáčených tímto způsobem a z úspěchů, kterých tyto filmy dosahují. Přesto však nepovažujeme za správné stavět kterýkoliv ze směrů do čela naší kinematografie jakožto směr vůdčí. Proto záměrně, a to je dramaturgická politika našich skupin, necháváme tvořit jak mladé režiséry ve stylu autentické kinematografie, tak režiséry, řekli bychom klasického realismu, jako jsou Klos, Kadár, Krejčík, Weiss na druhé straně až po stylizovanou kinematografii Jasného, Brynycha.“ (ústřední dramaturg FSB F. B. Kunc, 1965) 1962–1965 „V letošním roce odevzdalo svůj první film celkem osm režisérů. Někteří z nich film festivalové úrovně. Proto je z hlediska umělecké tvorby správné, že jsme umožnili talentovaným umělcům debut v celovečerních filmech. Na druhé straně máme vážný problém – a budeme mít ještě větší – jak řešit otázku těch tvůrčích pracovníků, kteří dlouhou dobu nemají příležitost samostatně pracovat. Vždyť dnes je ve stavu zaměstnanců studia 42 režisérů. A osmi dalším jsme poskytli příležitost samostatně pracovat! Každým příchodem nového režiséra se zvyšuje počet těch, kteří nebudou mít samostatný film.“ (ředitel FSB Josef Veselý, 1963) 1962–1965 Debutanti 1959–1965 Mezi nimi například: Miroslav Ondráček, Dušan Klein, Miroslav Sobota, Čestmír Mlíkovský, Zdenek Sirový, Eva Sadková, Pavel Hobl, Pavel Kohout, Georgis Skalenakis, Pavel Háša, Václav Táborský aj. 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 3 4 4 3 9 7 8 1962–1965 Případ ANTONÍN KACHLÍK Témata a estetické postupy příbuzné nové vlně: Červnové dny (1961) Pršelo jim štěstí (1963) Třiatřicet stříbrných křepelek (1964) Já, truchlivý Bůh (1969) 1962–1965 Případ PAVEL HOBL Od dokumentu, přes autorský film k žánrové tvorbě: Máte doma lva? (1963) Za pět minut sedm (1964) Ztracená tvář (1965) Velká neznámá (1970) 1962–1965 Případ PAVEL KOHOUT Dramatik, spisovatel, filmový scenárista, v roce 1965 natočil dva autorské snímky: Svatba s podmínkou 7 zabitých (spolupráce na scénáři s Jelenou Mašínovou)