1966–1968 1966–1968 Politický kontext • Pokračování reformního vývoje X snaha tento proces zastavit – progresivní versus konzervativní tendence uvnitř strany, při prosazování změn nastávají závažnější politické spory a konflikty. • Posílení vlivu cenzury (legalizace v říjnu 1966), Hlavní správa tiskového dohledu nahrazena v lednu 1967 Ústřední publikační správou. 1966–1968 1966–1968 Kinematografický kontext 1964 / 1965 – vlna kritických filmů na Barrandově (Postava k podpírání, Třiatřicet stříbrných křepelek, Každý den odvahu, Hrdina má strach nebo Bloudění) sklidila nečekaně tvrdý odpor cenzurních orgánů. 1966–1968 Kinematografický kontext: Reakce FSB a vedení ČSF na cenzurní kritiku • Okamžitá likvidace podobně problematických projektů (Pravděpodobná tvář, Osamělý jezdec, Mizerné probuzení) • Projednávání koncepcí dalšího rozvoje, vypracování materiálů o ideovém zaměření dramaturgie, průběžné připomínky k již schváleným scénářům • Dlouhodobější důsledky: zpřísnění předběžného dohledu nad scénáři a kopiemi filmů ještě předtím, než je schvaluje HSTD. 1966–1968 Kinematografický kontext Změna postoje stranických orgánu k probíhajícímu vývoji Příklad: vystoupení poslance Jaroslava Pružince v Národním shromáždění v květnu 1967 proti skupině domácích filmů v čele se Sedmikráskami a O slavnosti a hostech a červnová obranná reakce komunity filmařů (dopis ministru kultury Karlu Hoffmannovi) 1966–1968 „My se ptáme těchto kulturních pracovníků, jak dlouho ještě všem poctivě pracujícím budou otravovat život, jak ještě dlouho budou šlapat po socialistických vymoženostech, jak dlouho si budou hrát s nervy dělníků a rolníků, a vůbec jakou demokracii zavádíte? My se vás ptáme, proč myslíte, že máme Pohraniční stráž, která plní bojový úkol, aby se k nám nedostali nepřátelé, zatímco my, soudruhu ministře národní obrany a ministře informací, platíme královské peníze vnitřním nepřátelům, necháváme je šlapat a ničit, soudruhu ministře zemědělství a výživy, v plodech naší práce.“ (Jaroslav Pružinec, 1967) 1966–1968 Kinematografický kontext FITES – Svaz československých filmových a televizních umělců, vznik v roce 1965, možnost reakce na stranickou a cenzurní kritiku filmové tvorby, podpora společenskopolitické liberalizace. 1966–1968 Kritika vývoje filmu a její následky Hodnocení Ideologické komise ÚV KSČ Po roce 1965 – zvrat v pozitivním hodnocení tendence autorského filmu a nástupu debutantů: Tyto filmy jsou nyní pokládány za nesrozumitelné, nemají úspěch u publika, dramaturgie zanedbává žánrovou tvorbu, mladí tvůrci způsobují nezaměstnanost starších tvůrců, výhrady proti filmové kritice (neúměrné protěžování konkrétních tvůrců a děl). 1966–1968 Alois Poledňák (Ústřední ředitel ČSF) Zásluhy o rozvoj a/nebo o úpadek nové vlny? 1966–1968 Reflexe nové vlny v tisku: • Posuny v chápání fenoménu nové vlny, nejednotnost v názorech na generaci mladých tvůrců a na její členění Ivan Sviták, 1967: Diferenciace: „epigoni“ nové vlny (Forman, Chytilová, Jireš, Juráček, Němec a Uher) versus debutanti (Bočan, Máša, Schorm, Passer, Menzel) Obecně: posun k hlubšímu chápání reality, reprezentace dramatických životních konfliktů 1966–1968 Reflexe nové vlny v tisku: Diferenciace Filmy nové vlny jsou zacílené na specifický okruh diváků = reakce na kritiku, že filmy nové vlny vyhánějí diváky z kin. Filmy nové vlny čerpají z různých estetických principů – soupeření různých tendencí je možné, ale umění se má primárně vztahovat k realitě socialistického života. 1966–1968 Reflexe nové vlny v tisku: Sociologická tendence nové vlny (inspirace cinéma vérité, autentická filmová forma) se už vyčerpala – z prostého pozorování je nutné začít něco vyvozovat. Nová reprezentace reality, provázaná se světem fantazie – experimentální stylizace, podobenství (O slavnosti a hostech, Sedmikrásky, Hotel pro cizince, Mučedníci lásky) 1966–1968 Filmová praxe: Stagnace vývoje • Omezen nástup dalších debutantů – okruh lidí, kteří se mohou podílet na rozvíjení estetiky nové vlny, se dočasně uzavírá. • Větší příklon k žánrové tvorbě na úkor autorských děl (komedie, detektivní filmy, filmy pro děti) – podíl na situaci má i ekonomická situace státního filmu. 1966–1968 Filmová praxe: • Debutanti natáčejí v kontextu žánrové tvorby (detektivní film, komedie, hudební film), patrné estetické impulzy nové vlny. Juraj Herz Znamení raka (1966) Kulhavý ďábel (1968) Spalovač mrtvol (1968) Jan Moravec Muž, který stoupl v ceně (1967) 1966–1968 Filmová praxe: Vliv nové vlny na tvůrce starších generací (Otakar Vávra, Ladislav Helge, František Vláčil, Karel Kachyňa aj.) a na podobu filmových žánrů (například vnější stylové znaky „autentického filmu“) Příklad: filmy pro mládež Útěk do větru (Václav Táborský, 1965) Kočky neberem (Josef Pinkava, 1966) Malé letní blues (Jiří Hanibal, 1967)