1 l 'VI, O, | pomeaii-cnvílemi jsou to črty, kde vyzírá' j6ho vášeň myslivecká, chvílemi f zase promlouvá vnímavé a pronikavé srdce básnické. — První dvě knihy | vydaly Ceskomor. podniky tiskařské v Praze, třetí F. Obzina ve Vyškově; ř vhodným jejich doplňkem může býti sešitek, vzešlý z přednášek a vytištěný [ nákladem okresního sboru osvětového ve Kdyni, »>C h o d s k o pod Hal-P travou«.\ nem přednáší Vrba o rodném kraji a ukazuje nejen na jeho ř krajinne půvaby, ale i na zajímavosti z dějin; zdůrazňuje na př. nábožen-l akou stránku v minulosti a vrhá ně kolik nových paprsků do příčin chod-I ských vzbouření. Zajímavé a nové jsou jeho výklady o jméně a znaku Chodů. Vrba přesvědčivě ukazuje, že Chodové se sami nikdy nenazývali »PsohIavci« (jméno to vzniklo z německé přezdívky a rozšířeno bylo nejvíce Jiráskovým románem) a že t alce nikdy neměli psí hlavu ve znaku (nýbrž chodskou čekanu s dvanácti hvězdami). Jako doplněk historických románů Vrbových a ovšem i Jiráskových »Psohlavců« lze tyto poutavé výklady Vrbový dohře doporučiti. Jar- K osi n a: Trocnovský hrdina (nákladem J. R. Vilímka). Veliký tento sešit, bohatě vyzdobený obrázky, vzešel z jubilejních oslav Žižkových a pěkně plní své oslavné poslání. Dr. Kosina je už z velkých Dějin světových a z knihy o velikánech našich dějin znám jako obratný vypravovatel, jenž umí i obtížnou látku přistupme podat a čtenáři přiblížit. Nesporně je text lepší než některé obrázky, vzaté ze starých štočků; poloviční jejich počet byl by dobré té knížce jen ziskem. 1 kr: Ur. au m i in- ch I si ČÁST LIDO VÝCHOVNÁ L. Knotek: Biografy, jejich vliv na výchovu a vzdělání lidu. i Biografy jsou v dnešním životě společenském složkou a či-' nitelem, který si vynucuje den ode dne větší a větší pozornost, řady jejich návštěvníků rostou a tvoří tak veliké procento obyvatelstva, zejména jeho lidových vrstev, že by bylo neodpustitelnou chybou přezírá ti jejich vliv na výchovu a vzdělání lidu, zejména lze-li a nutno-] i počítati, že tento vliv se bude v budoucnosti ještě stupňovati, neboť jejich rozvoj nedosáhl u nás ještě ani zdaleka té míry jako v zemích západních, zvláště v A-merice. Posuzujeme-li biografy se stanoviska lidové výchovy, jest především důležitá otázka: Působí filmy na široké masy vlivem dobrým či špatným, zvyšují jeho mravnost nebo ji podkopávají, zušlechťují je citově nebo je otupují, rozšiřují jejich duševní obzory, či je zužují? Velmi mnozí zodpoví tyto otázky předem nepříznivě, neboť mají proti filmu dosud předsudky. Zvláště mnozí příslušníci vrstev studovaných i, pedagogové dívají se dosud na film očima nemyslícího novinářského lokálkáře, který nadpisuje svoje zprávy o loupežích a vraždách stereotypně a pohodlně: »Dobrodružství jako ve filmu« — »Ovoce výchovy biografů« a 23 že ( kteř mo Sné. Obor So Äoki a vlivu«Morene ro^ stol film přestal býti pouhou podívanou pro zábavu stal se cenn chc poSúckou vyučovací, vítaným nástrojem vedeckého bádám u:a, i účinným prostředkem propagačním. o >y 10 jat všeobecně na milost, a tento jeho druh nema Jiz odpůrců. Mluviti o filmu výslovně poučném nebo propagačním (zdravotnickém, antialkoholním a p.) není však účelem těchto řádků a fra bylo by také nošením dříví do lesa. Máme na mysli hlavně vliv filmových představení v biografech, které se staly oblíbeným místem zábavy širokých vrstev lidových, a po té stránce chceme odpověděti na otázky, které jsme si výše dali. fiekli bychom především, že jest namnoze *S rozšířen klamný názor, jakoby zábava byla přepychem, niko- . . _ _ _ m m w %j -a w- -P y _ ___ udé zas ni fra šev lép bai juj vvl liv potřebou. Tvrdíme naopak, že člověk, který pracuje tělesně nebo duševně, má potřebu zábavy, která jej rozptýlí, vzpruží pol na „ti a osvěží jeho nervy. fra 0 áí Je-li zábava širokým vrstvám pracujícího lidu potřebou, jest se stanoviska lidové výchovy důle žito pozorovati, jak se tato potřeba ukájí, a vykonávati vliv na výběr zábavy. Jest to neméně důležito než organisovati poučné a výchovné přednášky, neboť zábavy, kterých se účastní masy, mohou vykonávati na výchovu lidu větší vliv než přednášky a kursy, navštěvované poměrně malým počtem interesentů. Nuže, jest zábava, kterou poskytují širokým vrstvám biografy se stanoviska lidové výchovy nezávadná? Byly doby, kdy stesky do úrovně a obsahu filmů byly oprávněny. Na plátnech biografů objevovaly se nejapné konstruované zabíjačke a detektivní historie, způsobilé vydražďovati nej-mzsi pudy, zesurovovati city a vůbec působiti zhoubně na mravnost širokých vrstev. Filmové krváky patří však již minulosti. Vlada nasi republiky reorganisovala záhy filmovou censuru, poskytla v censurním sboru zastoupení ministerstvu osvěty i ú-stredmm organisacím lidovýchovným, humánním a uměleckým, takže dnes nejsou již vůbec v oběhu filmy závadné s hledi-mr.v^rTfí0 ne+b° ,Se stanoviska lidové výchovy. Filmy ne-obiPvtľ™ i-f tend*ncí nemorální nemohou se'proto u nás ně vľr r! Píatnech biografů. Filmová censura jest v té příči- človlk rn^TS Z?kaZUJe Čast0 1 iilmy> v nichž normální Pfítompľ^HSía neC° závadnéno-< Přátel těchto řádků byl ^&^VensUT0}1 zakázaného filmu »Sodoma a Poslance-katoUckého kněze, kte- 24 Většina filmů, které se předvádějí dnes v biografech, má naopak ušlechtilou tendenci mravní, ba mnohé z nich morali-sují až přespříliš, zejména filmy amerického původu- I filmy, jichž děj jest čerpán ze spodiny společnosti a z prostředí na- Je- idsta-takových se začasté nedo-once i strhnou ti v zápase s před- vede tajiti svými sympatiemi a dává se doke j. potlesku, když se hrdinovi podaří zvítěziti staviteli zla. Najdou se ovšem někdy lidé, kteří jsou tolik prosáklí předsudky, že nedovedou chápati filmu jako celku. Těm stačí několik scén, které si v duchu vyjmou z celku, aby odsoudili film i nejušlechtilejší tendence. Film, který chce býti životně opravdový, nemůže se ovšem vyhnou ti podobně jako jiné druhy umělecké tvorby, na příkl. beletrie a dramatická literatura, nepříznivým stránkám lidských povah. Největší geniové světové literatury neváhali uká-zati ve svých dílech lidskou zvrácenost, zločinnost, nejnižší pudy a vágně. A hází dnes proto kulturní člověk kamenem po Do- fiTKo nfz, Lid uua hlasne literatury a uivacuo i Froto snad, že ■ film působí sugestívnej i a že svůj ušlechtile mravní vliv přenáší na širší masy? A jaký jest rozdíl mezi divadlem a biografem? Není divadlo přístupno za stejně nízké vstupné stejně širokým vrstvám lidovým a neobjevují se v repertoirech divadel hry se stanoviska mravního mnohem choulostivější než kterýkoliv film, nepěstují divadla, hlavně pražských předměstí, operet jak pikantních, že jsou nepokrytým dráždidlem živočišných pudů? A při tom třeba míti na zřeteli, že většina filmů jest nepřístupna mládeži do 16 let, kdežto návštěva divadel není ničím omezena a jest svobodna i dětem. Biograf jest tedy dnes mravně nezávadný, při nejmenším není se stanoviska mravního nebezpečnější než kniha nebo divadlo, naopak filmy v něm předváděné mají většinou tendenci mravně ušlechtilou. To však není všecko, biografická představení působí ještě jiným vlivem: poučují, vzdělávají, rozšiřují duševní obzory svých návštěvníků a tříbí jejich vkus i smysl pro krásno. Není především téměř jediného představení biografického, při němž by se nepředváděl snímek přírodopisný, krajinný, národopisný, průmyslový nebo časový. A tak i člověk, který nesáhne nikdy po knize, který nečte zhruba, ani novin, ma příležitost poznati v biografu zjevy z říše živočišné, nahlednouti do tajů nevyzpytatelné dílny přírody, poznati neznáme lidské Kmeny, cizí kraje, řeky, jezera, sopky, města, seznamiti se s uuie- 25 že c k tei uva stol chc- ma; • vvnálezv a pokroky technickými, shlédnouti vynikaj^ žitými vynálezy ^ p ^ ^ ^ ^ do(iatkoye filmy, t. 2vl ^br-ízkli lež pouCi DVt jen o r^u ntjťi«.ivc waji.j, If"1^ elkflí "města nebo jeho pouličním ruchu Kolik tisíc lidí n£ mělo by nejmenších představ na pr. o královně Adrie Benau kách o městě světa Paříži, o mrak o drápce chv New Yorku kdy< udá zasí frai šev: Iép< bar' jujť vvl -v věk pol na »Tí fra »0í cáf pOíľ ^—"* ces bv" no ' ře iednotvarnosTi pou&te xi^w ----~ -—_ ft veíehor pouze z biografů! Mohli bychom pokračovali takto dl0^ ho a dlouho ve svých otázkách. br ro; srr uhro ce v m s vV «- ro ni d( d( m K r st „jpopularisují filmy stěžejmcn aei svetové iiieraiui-y, ja^ JSOu »Tři mušketýři«, »Robin zbojník«, »Nibelungy«, »Helena« dle H0, merovv Iliady?! Nedává historický film, jehož dekorace se bu_ dují s milionovými náklady a za součinnosti vědeckých, uměleckých odborníků, nahlédnouti tisícům do dob dávno minu, lých* poznati kultury národů, kteří žili před věky, aspoň, po její zevní stránce: krojů, zbraní, architektury, sochařství a pod. Ne~ doplňuje takový film i vědomostí lidí s vyšším školním vzděláním? Jsou ovšem také filmy, které chtějí jen pobaviti, rozveselit! a rozesmátí. A proč by se nesměli a nemohli lidé smáti podařeným vtipům a komickým situacím ve filmu, mohou-li se bez závady dosyta smáti nad knihou Čechových humoresek nebo Štechovou veselohrou v divadle? Smích jest dnes vzácné kořeni které jest sbírati všude, kde roste. Kdo dovede rozdávati smích koná ve společnosti úkol důležitější, než si myslí. Zdravý národ a zdravý lid nemůže jen s vážnou tváří řešiti filosofických ekonomických a sociálních problémů, musí se také smáti a ba-' viti aby mohl s větší chutí a intensitou pracovati. Národ zdra- ÄáS^68?^ mužů má větší naděJe d0 budoucnosti nez národ vecne zadumaných škarohlídů. A nejsou shD°ív»H t»f-Je,1C-^1Íľ na veřeJnon mravnost f«rt'Ärt"I Ú^v4ovatľpred Ä Ůd°Y3rchovného neprozřetelné a sporil o^ au pred jejich návštevou zejména široké vrstvy lidu. schůze Kultúrni raľy ^"^'0^ °Stravsko- 4- *■ m. konala se plenárni «*« 4^^^ • M Zas,„npen- 1 26 y' miste(*y. valassko-meziříčský, reprodukce ^ fíf^ehľm neženským*r (jak 25 prV", rťtóntokrdle tyto zprdvy ptedbum. to?), sklČ enf,- y * ,1(11 cufiiiľ-■ i-----~ j^w ""Zůstal y h, "v >nú (ze dne 4. září) definitivní «7 he?%.% taková celokožená vazba, která • N-N vy, drahokamy atd. Je z""ľ~ ~"»iena v c vv«i. * našeho časopisu, byla výňatkem z obsáhle knihy pamětí- t. tiskařský lis a vysvětlují i doprovázejí tvorbu tohoto výrázn -i?rávě cľ* spisovatele. V ostře črtaných kapitolách podává Jeřábek -° ^a" ze svého učitelského působení, prožitého z největší části n Zajílllavé ^" a věnovaného horlivé práci školské i uvedomovací. Už jeh °laVs^ dí'' temné a zatrpklé, napovídaly, že to nebyla vždy práce rado°t ^nihy Po^itl klopotný, vysiiující boj na tvrdém úhoru; kniha »Život« kr§ ale%^ čující doklady. Je v ní zachycen kus kulturního vývoi toho pře^ pro níž slovo »kulturni« platí jen s nejvěísím omezením pro S V ------ -xxxc^tiaim \ tďv , 1 jakým nepochopením mu bylo bojovati, jaké překávk erabe: cestu, jak se vybíjela nenávist ke škole směšnými # y se nostmi. Aby duše nepoklesla, naopak aby učitel vzdorovni PoJ měrům a noy é generaci aspoň vštípil nový názor o škol nePřÍ7'nivfa" třebách ííovřka, k tomu bylo potřebí nejen velkého nartí í<1ŠCTWch í energie, dostateéně tvrdé a odolné. A tak tyto kaniZt &h *•*h látko™ přibnznosti (tedy ne sl,ehy dějepis a dat!) ,S0lI svédectvím velkého zápasu- že tenfn VyP°«tóvánl jován vitězně a ledy byl v „ro.nn..! , '. 1'e"t0 ZaPas by) „ako ' Podi> iítt '—i'"" "• »*' fis- -ä Br- Karel Bon • £Í£I"DOVÝCfi^ Gramofon, biograf, rádio a lidovýchova. Jest Jistě ZVláSfrW CÍIH Pokud seezi-snaha«ii me obchodná a Tze vzdělává 24 vztahují k velkým vynál technickým. Každá nova vymoženost to.i^i , * loletého přání rázu čistě vědecko 1® ^, cká vyvSrá, z dlou-1 ....... x*CKen°- Trvale zarhvtui zvuk ne_ kuteČ-století. pB usKu^vam těchto snů vVňálezce" ?SSS?% Obyčejně se Lhudlý bývá zapomenut. V**.* J™vf?^q<: Penezn6 ^JCV1 ani v neimeníím "«sraiett i stole ;iai ho nenapadne podporo-vnti tíí* zájem o t v to nočíti^r zchudly bývá zapomenut. Vzrůst vehk^h vPv°^nô0 yCerPá a dříve veda a několik váSnlvcú amatérů ti7SS?5* sleduje nejako na nezbytné příživníky. Siřoíé vrítvy neS^V^86 dW* potuchy o tom, co se chystá. y nerna31 vStsmou ani Konečně opouští nový vvnález Vmď iQ*>__+ - v utajovanou dílničku amatérovu a v stup S °l^C^ neb» x„íť ndhnrné člántv vsh.^a bL .P 3etl° ao verejnosti ohla- „wj....."uUUlvlll z.pusoDem záhadu marně h^pnni, na poli vědeckém vstup jeho práce do veřejnosti proválen Test nedůvěrou, výsmešným pohrdáním a ty v mnoha přlpSdech znesnadni zevšeobecněni třeba velmi dobré věci až k úplnému znemožnení. Prace Bcllovy, týkající se telefonu, první přeXá děni Edisonova fonografu v pařížské Akademii první nrácě Rentgenový vynalez žárovky, vynález štroboskopu dávno před vynalezeni fotografie, vedecké práce Maxwellovy a Herzovy pokud se tykají elektrických vln, jsou toho, co pravím pěkným dokladem. J Konečně lehko nebo těžce dostala se nová věc do veřejnosti a vzbudila všeobecný zájem toliko svojí neobvyklostí, pro širší obecenstvo svojí jakousi zázračností. V tomto stadiu propuká rájem o novinku téměř živelně a každý chce předem věděti, V; čem nová záhadnost vlastně spočívá. Zde by mohla zasáhnouti vědecky a vědomě vedená popularisace nejdříve. Než nedělo se tak a ani neděje. Překáží tomu jednak nedostatek zasvěcenců, jednak nedostatek nově vynalezených přístrojů. Velice často po dlouhou dobu bývá k disposici první a jediný originál. Jindy je na závadu prohlášení vědeckých kruhů, že jedná se o věc ryze vědeckou, nebo prohlášení vládní, že nový vynález zasahuje do oboru práv státu ať již v ohledu režijním, nebo vojenském. V tomto případě jest obyčejně vynález pro širší veřejnost úplně ztracen, jak ukazují chemické vynálezy nových třaskavin nebo vynálezy, týkající se konstrukcí lodí a letadel. V tomto stadiu nastupuje činnost amatérů, kteří nejdříve pochopili jádro věci a snaží se původní stroje napodobiti, aby se mohli na veřejnosti pochlubiti tím, že novou věc dávno a se zdarem sledovali Tyto snahy vrcholí obyčejně v tom, ze se vytvorí kroužky amatérů, sledujících společnou věc a snažících seí aby uplatnili svoje zájmy. Každá nová věc prochází tímto stavem, který nese vnější jednotný znak, charaktensovany slovem »sport«. Uplatnění velocipédu, automobilu, fotografického aparátu, letadel, jest toho dokladem. Sportem přichází novy vynalez do módy,'stává se nejdříve chloubou několika jedinců a toužebným cílem ostatních - a zraje tak pomalu a .nste pro obchod. Přibývá pomalu těch, kdož nový přístroj mohou si opa- 25 Stě blíží se jejím P™™££ y Americe zatáčí k £°?« a > ína naši republiku, zej m sit^* % i radiotelefon. fc hlavní vinu obchod * Vf|i Na tomto osudu™a ^ k 5emu nový vynáL^^ov touha po zisku. Pse-eä^ v budoucnu,^^^louŽ^í života, obchod má ,* UPľco ľo S Peněžně ?« 3eai^ou A '^em d^vfi jest vždy dobrým okamžikem p,0, ofe * 1, Zráním davu - třeba jen na oko vccí ménScSS°d- Vv AI Sou, napodobující aspoň zdaleka i výkon ^& stroie i jeho materiál, to jest příkazem »dobrého« obch^hl icovné uzavírky obchodní vymohou si lehce i Šikovnou ^ *í a znehodnocení i nejlepsi veci jest hotovo. Jim vychází Jyrohu módy z oboru pozornosti, zajem <™ ™™*a • - ^ vv™, hodou uloženy origmai. vse osiaun zusio na smetišti NpÍ- ^ kolika jednotlivců, abych nezvyklého- rčení užil »VGfin}Xil sportovců, jezdících na svém koníčku«, kteří z vá§nv. ^ postup s'vého zamilovaného předmětu dopodrobna stí ň * ^ <-i•í-"•',- «w,avíT^uu o^cr\.uj.a.m,u.m p russiorem posila Qo dalekých končin foxtroty, twostepy, javy, sem tam koncertní kousek nebo ve vzácnych případech, zejména z Anglie, operu a u. tiás musil nastoupiti cestu éterem z Kbel do daleké ciziny i Dobrý voják Švejk a leckterá pražská odrhovačka. To jsou bludné cesty těchto tří moderních vynálezu. Po nich vede je obchod t tůni zapomenutí, a přece tolik nadějí upínala k nim věda v jejich počátcích a přece tolik dobrého mohou vykonati v oboru lidského vzdělání, takže nelze jich v tomto směru ani nahraditi. Tož nejdřív gramofon, úkolem jeho, vlastně fonografu, jeho otce, bylo zachytit i zvuk a učiniti jej trvalým i pra budoucno. Předem šlo o zachycení lidské řeci. Pamatuji se r,^Arhikri a nrimitivním fonoerafem na ervmnasiu rou< no. Přeciem sio o zacnyceiu neiste reci. ramamji se na první produkci s primitivním fonografem na gymnasiu roudnickém asi tak před 33 lety. Jak jsme zbožně vyslechli říkačku: »Šla Prokopka pro Prokopa«, zapsanou do- staniolového lístku a reprodukovanou otáčením válce rukou! Potom s radostí čekali jsme, že v Praze uslyšíme z fonografu lidi všech řečí, jejich vlastním jazykem, že uslyšíme jejich národní písně, písně obřadné i domorodou jejich hudbu, těšili jsme se, že za pár krejcarů poslechneme si všechny virtuosy a zpěváky světa, že vyslechneme opery v původním zněni. Těšili jsme se potom již jako mladí otcové, že budeme moci zachytiti i poslední slova u-mírajících našich otců a první slova našich dětí, a dnes hledejte - kde chcete — u nás, nenajdete zachycené řeči našeho predáka, nenajdete zachycené hudby, slova Vojanova, zpěvu strun houslí Ondříčkových, ba dnes by vám dalo mnoho prace a staio I)y mnoho peněz, kdybyste chtěli si zachytiti první pisen vašeho dítěte. Výroba gramofonů není na to zařízena, ta továrne vyrábí desky, hnací stroje a nálevkovité hlasovky, jichž společným úsilím podaří se otráviti za nedělní odpoledne celou ulici velkého města a před nimiž není jist ani venkov. Znal jsem y Bzen-ci bodrého muže, který v neděli ráno natáhl svu] gramofon, vy- strčil jej z okna a hrál, hrál sobě jen, a celý svět se mol znit, než v noci svůj koncert ukončil. Zde gramofon W,5^ «1 uše my*1 yiach 2ieJ» v. e P co umíš, kde ukazuješ svoje vzdělávací schopnosti tírn^že*^^ s^6t jaký ten dvacetihaléř nebo korunu potěšíš ucho milovníka > ^' V-C1 by reprodukcí melodií, které diamantový hrot zapsal v citľ ^ , tvoji duši. V celé Velké Praze jediný takový podnik krčí se sľ^ V\ livě v průjezde hotelu Passage ve stínu velké tančírný a \y.^ fVs grafu. A biograf? Jde za gramofonem. Původně sloužil jen Vei* dol — zachycuje pohyby rostlin, zvířat, člověka. Měl skvělou karu ' i»él ru lékařskou, jeho úkolem bylo zachytili pro budoucno virt osní pohyby rukou operatérových, měl uspořiti trápení poku ných zvířat. Zdokonalen měl zachycovati první pohyby modř nich vynálezů technických, s gramofonem společně měl a£ x , . ~ i• ti. 7fi dopřáno vidětibo haci ve skutečnosti. Biograf měl býti i dokonalým učitelem mluvícím srozumitelnou řečí pohybů tam, kde nestačí slovní popis jejich, měl býti pomocníkem dělníku v jeho těžké práci. A čím je? Obchod s davovou zábavou učinil z něho svůdce mládeže, učitele zlodějů a vrahů, pokušitele děvčat a dozrávajících hochů. Místo poučení o dalekých krajích přináší z nich surové kopání, bití, bezhlavé honění po> skalách a střechách, místo poučných snímků operací ukazuje rafinovaná zabíjení, místo úlevy zvířatům přinesl jim trápení, vystavované na obdiv ve formě býčích zápasil, cowboyských her, bezúčelným štvaním v kamení a bystřinách. Místo, aby dělníku přinesl útěchu a, klid, vnáší mu do prosté duše hořkost falešným líčením přepychu tam, kde takového přepychu nikdy nebylo. Jen ve filmu učenec, umělec, profesor, lékař, úředník i detektiv má k disposici dva sluhy, salon, automobil a prvotřídní hotel, kde chce a kdy chce. Považuj e-li náš prostý dělník vše, co ve filmu vidí, za pravdu, nic se nedivím, že při slově »pán« svírá v kapse pěst. Jakého úsilí je třeba, aby aspoň v poslední chvíli bylo lze z biografu zachytit! cenné jeho jádro pro vzdělání! Nepomohou předpisy zákona, nepomůže podpora státu; biograf jest ve vleku obchodu, zábavou, a teprv přesycení davu umožni, aby s biografem se začalo znova a jinak. Podaří-li se dostati rozumně vedený biograf do škol, stane se nejdříve učitelem a postupem doby dosáhne snad i původního svého cíle. Ztracena-li příležitost u gramofonu, není ztracena n biografii. Jest jen na těch, kdož stojí v čele lidovýchovy, aby byli na stráži a již nyní pomalu svým vlivem vedli biograf na dobrou cestu původní. A konečně rádio — bezdrátový telegraf a telefon. Mtedíce* proti dvtrna dřívějším, moderní mladík, t. j. věkem mlad, m 28 . ,*e starého spekulanta. Ten narodil ^ * „i„ • JŽÍu a obchodu a již jako osmileté dľJ £ 77°™acl$ti prů-^Snil tisíci lidí z tonoucího Titľniní%-3 nmimochodem 'fm vstoupil na půdu praktického S Tr-r ľ"1*0 Cillcm rá' 21 "proroka povětmosti hlásá lodím ľľetaVlh.- " iľ^ véže v úl°" oáěí na svých tajemných vlnách vážná slova řei niné promluvy učenců a veselé causerie debatorů do lehce pe-okud přená-kud pře-cníků, ducha- ^voji «JAUU ťui.nvuBi, Atiiiic-ii uu sveia pouštěti oplzlé anekdoty a dvojsmyslné kuplety, vyklube se z dobrého i kocba »chachar«, tím nebezpečnější, čím honosnější má zevnějšek. poučeny osudem gramofonu i biografu, stojí zde na stráži i stát, i organisace lidovýchovu é. Dobře učinil stát, že dbá, po-Kud možno, na vzdělání a mravní kvality jak výrobců, tak i těch, kdož chtějí aparátu použiti. Zejména vysílací stanice, tato tajemná ústa, podléhají dozoru, neboť bezpečí státu vyžaduje opatrnosti. Stanice přijímací, tyto elektrické uši, povoluje stát každému řádnému občanu republiky za mírný poplatek přihlašovací a měsíční příspěvek, nutný k udržování rozhlasové služby, t. j. k náhradě vydání, spojených s vysíláním zpráv, promluv, písní, koncertů, zpráv meteorologických a bursovních. Než přes to jest nebezpečí v obchodní stránce věci. Zapla-ví-Ii továrníci republiku lacinými přijímači špatné, »jarmareČ-ní« jakosti, znehodnotí se tím vše, co bude vysíláno, byť to bylo «ebecennější. Jest proto třeba býti opatrným při výběru a po-raditi se. Rady rádi poskytnou odborníci, sdružení v Radioklu-bech buď v Brně nebo v Praze. Dejme tomu, že budou přijímače dobré jakosti a že jich bude hodně. Jistě přijde doba, že široké vrstvy budou chtíti zábavu v první řadě a potom teprv poučení. Zvítězí-li zde obchod tak, že vkus bude se riditi praním obecenstva a nikoliv vkus obecenstva praním vazných a dobře s lidem smýšlejících organisací a jedinců, stane se z nadějného mladíka cynický handlíř nevkusem, surovosti a hloupostí, rádio bude hráti úlohu zkažené a kazící prostitutky skre-liotající v dupárně svoje hrubě dvojsmyslné odrhovačky k tanci několika vyžilcú nebo mladých zoufalců. Dnes je vhodná příležitost spojití jak živý řejnosti, vyvolaný radiotelefonem, tak snahy formu ušlechtilého sportu v oboru duševním. Slyscti ueoa v Mově na schůzi řeč dělnického předáka anglického nebo ame rického, přednášenou v Praze a tam i tlumočenou by o by 31 stě pramenem ušlechtilého sebevědomí f^ÄÄÄ vyslechnout! v Mor. Ostravě v přednáškové smi vyklad umver ,-fního profesora, přednášejícího treba y Brne o zajlm » m-Í,cc'vedecké, jistě by odstranilo pocit opuštěnosti mia>\M ífvce kterého osud zavál z centra státu na jeho okraT % * ] Sichnouti původnf premiéru opery, dávané v král. divadle i ^ pá&í: dýnském, potěšilo by všechny milovníky hudby. Dnes jest -n- "~ na nás, budeme-li mí ti pro budoucno v radiotelefonu dobJ^ fed.n a veselého společníka, nebo obtížného a vtíravého otroka, hA čího jen vykořistiti a uškoditi. Voin Oželila-li lidovýchova gramofon, musí se ve svém z^ *"t zachrániti biograf a vychovávati radiotelefon. Jrr»\i de ZPRÁVY KULTURNÍ RADY PRO ŠIRŠÍ OSTRAVs^J Ze schůze Kulturní rady pro širší Ostravsko. V sobotu 8. t. m. konala plenární schůze Kulturní rady pro širší Ostravsko, na níž zastoupen jľ" okresní osvětový sbor mor.-ostravský, místecký, frýdecký, Přírodovědecu společnost, Dělnická akademie, XIV. kraj Volné myšlenky, Slezské nároa pisné sdružení pro Těšínsko »Sedlišťané«. Z předneseného referátu o ^ nosti Lidové university Masarykovy je patrno, že stoupá jak počet nově otvi raných kursů, tak i počet posluchačů. Celkem do dnešního dne otevřen 44 přednáškových cyklů, škol a kursů, z nichž 2 mají po dvou odděleních Zapsaných posluchačů je celkem 1485. Při převážení ostatků Sienkiewiczo' vých Mor. Ostravou 25. října vzdán byl hold památce nesmrtelného spiSo vatele a týž den večer uspořádán velmi zdařilý polsko-český večer Sienkie" wiczův, jímž zahájeny kulturní styky naše s Poláky. 31. října pořádána přednáška dra Slavíka ze Ženevy: »Organisace, význam a dílo Společnosti národů«, již navštívil 471 posluchač. 16. listopadu zahájen byl přednáškový cyklus o naší revoluci přednáškou ministra dra Ivana Markoviče: »Smysi čsl. revoluce a Slováci v revoluci«. — Druhé číslo časopisu »Cerná země« bylo vydáno v nákladu 2500 výtisků. Poněvadž ještě i druhé číslo bylo mnohými adresáty vráceno, neodpovídá tento počet vydaných výtisků skutečnému počtu předplatitelů a zdá se, že předplatitelů bude asi 1500. Usneseno zasílati okresním osvětovým sborům určitý počet výtisků bezplatně. — Zástupci okresních osvětových sborů frýdeckého a místeckého si stěžují, že není finančních prostředků ke krytí výloh, spojených s podzimní osvětovou činností. Usneseno podati o věci rozklad ministerstvu školství a nár. osvěty. — V Místku dle referátu řed. Talpy byl nové ustaven okresní osvětový sbor a zřízen při něm filmový odbor. Kurs ruštiny a třetí ročník večerní měšťanské školy zdárně pokračuje. Okresnímu osvětovému sboru vypomůže několika přednáškami se světelnými obrazy posádkový osvětový referent. -Frýdecký okr. osvětový sbor dle referátu okr. šk. insp. Hrozka svolal 23. října jednatele místních osvětových komisí k společné schůzi, na níž vypracován program podzimní činnosti. Schůzi obeslalo 28 komisí. 28. října uspořádal okr. osv. sbor 5 přednášek, o Žižkovi 2. V Repištích bude uskutečněn kurs ovocnářský a zelinářský, v Sedlištích kurs občanské nauky, ve St. Městě, Frýdku, Leskovci a na Bystrém kurs pro ženy na základě osnov, vydaných ministerstvem školství a nár. osvěty, ve St. Hamrech kurs hospodársky a občanské výchovy. Pořádání vzdělávacích přednášek bylo rozvrženo tak, aby na každou obec připadly aspoň 4 přednášky ročně. — V okresním osvětovém ZTÍ mo^ostrav'ském byly uspořádány 4 přednášky na 28. října a 6 přednášek o Žižkovi, v Mor. Ostravě pořádán přednáškový cyklus o Žižkovi . . --i -i_—*í nnealy m |«viU .Uaspoň piipr.lJml mlla auatiu "° |mi ^jjhni - ai do vypuknuli války Pro styk *^"^?íI*TyI sŕlzen áirsl výbor, nemístná je«t tedy výtka, PV. j-va LonUklu i venkovem. líri( ,ýbor euttji neodhodlávu .e ústredí pr.,1,,, " úie deleíetom «nl najchudilch sború nabldnouli nebe ,kr„v. fuhrodv ceLP'<'í^am,,*l - AuU" "blr»l lalku k tomuto art lôeíasTl.Tlľ!Ll..,1*lui' .■' "* n«kolikzs místech, jak tli u oSuríenŕ J ™dsa",Wŕla' '" M<" *<>^° <■« ryplnuj," N„ieťcľ ^Tli,: -C*' "rni *> hejtmanství, to velilo sbaru přihiielo s nľ'hľlľi '°kt>4,° funkcionáři vzdelanú v sirem obvode Ifrn.v4 r> 'i !"*"ltm <"<°ll. to se deje uské « pomlieti, ale i vvrol 1™' zk,lienostech s dotazníky lépe ic fMovného dopisováni _ i vľ"",uie mnohého naléhínl [il,« vy.kyua nékolik J., í? ví*k Íei,é nebývá úplná, po "°t»m msjl Ucl liknavcľhl'u "i ■ °ide "dpovti. Ktorým 1 , rictHj.], (>fnj |v^kň J z*vÄ;4m( aby plnili svou povin-y** '-vaiovánl ziiča l !l"ra,vn'h0 a nesnaž.-li fe ho .-/""j*T*"V11" pfánln, neDO f ín^'j "bonj zúMane tedy vždy 1 " ľ naiv.ti •vyboliívnu- *, em,c'1Vm projevem. iKchcemu-li >e 1*^*viním ŕl^ľvľľ nTrktlc,déčné uotcristvci. Jeil P°»» » dobré pomčli, jak se váini čásl tisku a s nl rozmyslu ^;"»' fMdvihla proli kinemalotraiilm. |ei předvádřlr v,,c,, kl.ua. « mravnosU - zeiména mládele - přl°>" nebezpe-oe B.k. nuns* •by zakročil, policie, aby byla obmezena "Inost P"""1"" •'•lech, ba aby zastavena byla i ítédrosl > ujito" «™»" ^i Vlečného podniku. Byl nhái«" ""i P™* tftf'' „, *"l«lavacích spolků zostřen Jozor, znetiudoín pimup Ml Mm E nckéaau dy v IumIjj ttim riiŇtf u J«-vi Ury Príbrarotk*. na cti. IS. V Prlbnuuj uio %iii7/iv repertuir, prauije s d*-|u .L*-nt, arm t by itt'AI'j pucfUtí ru ceLuou úcatl, jeuutu rfjakou *ir*k<. * 1« pí Zwgkrovou. putuji lim k deWkyiu. Ntprvtl tomu tpoUtawt, n' duadJu, plní kazďAteuné biograf. V jiaýtli tu|e biograf, |etl navttewvia hlavní v w/uut, ad i* U pi biof/alem, Uki jiuc- i*ljt'-< nt~ wdeJ* 4« v»- WúrUrrJjer&ku na pi |*-4n^lj omi, kurym km» majl byIj iMatuns, i v du > «wu* fin* iik vliv, kt*rý maji jejich pfedttu-wjrtayuwílio Blížil Mu^kuii. j*»t v aé-• *l*tiUKVéLu ukvétlcni u u*-»ou ftlurjtb/tytiii, Mhy ;i / ' Divadlu privkM m dávixi narýva ''"''"'"-^ ' U»g>alU llf I Cill ,U»p« ETC *V P*»'"V*U;Ji v Némecku a aV Bylo uet>- ■Kvyth rukuu, aby v »*iu M M'/lutru..... Uftd kouu iJrtU u Ul /. i i lid rjt vUitn m\U*, j p Wíiilk,,,, A pat',. K áeii vyilř|d,lv . M»U «. kulem | 6(x,Jm*jjí divad gclwjti.fl,, test* 5lT* * a íábuvnyjji pr^-uru.w, ^]a7TMZL,Ii5íí^,fV^**1**' mtth U<,i/aíu-. Hunpokc tedy u^JES1* *"'V—*m*+' témif ťMičaiu* v ííaliíi /Ivwaj/y*two«2£ů i h«Wtká »Pmvíta., ktertíW bpotky poHdiiy «uy ho ulily k lutciúm vzdiUvaciiB Vclb* VZdéUv*Ct bpok^lIMU v N chovaly i/émiíuvé. Alt oosléu i la i pa bacMfaeai fam. dluubo m k b/jfrui** lo vrcku ubacad, ;> * • i*bn>n. Ml ■wkan m ďtua| vos V'^lufcLlduti 1. plné /vult. /(Uiiijí (jťi*IH >rtdiU ijv*- kinu pulovnJ. I>i *« t nrivýiij přogrůawni co rrwrfn* v *l*|ných lhůtách ťttúmu tHB Almy poučnt / rozoinuitých ob«jrů, «lv tikt kiwai vyk ofcřáeky výhradní zíJmviu', «jm*nj huinjoríclu.ki. P<4iud i< p>. /fcou k jednotlivyiD filmům vypracovány pfúpf«*a* n*bo ^> |tci přednáiky, které k pŮjťuM- VýWiy jwyu P**0*"1* ^ Za prvé předaUveúl plat) « *e viim viudy W> marek, aa«M 50 marek. Pudle zrův oénjKtky-h lialú « twto /.liaw**1 íuj«. Také Kýoaku-moluíi»ky svw vidélafackh ipo " l&Jkuvé kífuj pub/voi. Novéji /vlili* v w 44loktvu nale/á v bwfrait:<:k vitaiwu z*™*u' —: "léftaké a ohec vyluaiuj« u»Wl-li d'' »* P* . k unťilý vliv na prof/ani před»tavenl. _^ .(n u6oé«a «■ prvnJ, kde byl /rí/«nui*»<*ký tauáral« » "*(*Df0irMiU Z«la*i olt jr idoraznéoa "^^..r^^ ^Iík* ' vy|«dnAi>a -if-l.. .i (i. pru tail Mtttfr«lt * poailil *• lích v id ti* , L li Jt I li l I jol•í ftu■ I k | ti , lili.., »» .'i. ■IHtlbt^it, I.l. (i ni v»f«d.U>«... P"' '*k*- ,M" J ' H.,V»*l»t l.ll »•■ "i |" *Mi>lvi IMIMUI l ti')l>< I^Wt* A v»íti, kllUlMIII llVA. ihkU,*iv, . i -'*k »» vtok . odborRVťli li%u*»l. M uivtliUvMU pro mUdvi v Barlln* |*ou poimM m» \ ^., tlliK m- li> [o.i.imiilwit. plťilp.NV , ku i i mi iUj.....Mni mUoVli vc,T .i.. Im.-0 .i. ..... «*, iMU .11« Mfttod vVlk.H,*h |M^i...n .Kil, t o*l«lui Mlbl niť l.i U-lik,- iboli \ kiiwťli vilu i fftdillVtnl Vthltstc.it k lUlťiu |>uu v iiVk.tlik.i H.Sím k> .li |\ r\luUkt>. \\ in tfiitx'1 ik.i. uvii-.i * I I »4wiH--.il l -.xkriUHl tou lllťliHl lií llťtl .1" iwí Jitikvvh u.-M»ií|i „halili V |u se vv».li>l.» Mu. ktwt Uu iu.»|i t»>u CiUu* iciU Ih r*ku díl cb vytkli brmaki ivl4M<í dtWkvHi. tam totlí smi > pr«» 17 krt, cbuditi do pr*d»Uvva. ncd*>i*k>»h "'■ • = Halili u-m.>hii rn>nSlťU, nit i't i I".. ".'I' l>",ll nim, proti ohm, |*l nu ní v.ill. limár " ' polij p*. 11 pokUdny vrtd w u 30 piji t pí|í. pti pilpudí pivkUdnlk ni ik) kliidího hwU vyilwní da Ho, Ir um len 1 plil. dám darrm. Malá kina ponuVkáii ti podobní ■ br.iiil sn lak daui, ktorí by muhlii byli piaiiiln na ibuotrráal ikod-nych ústavů ta v;ittvtániui lidu. Tak xv vyvíjí v N#mecku lithý boj iwi kúitmalo|Tarv, utady n pratrli lidovýchovy. Tilo viak pfi« vfííhnv pfíkiikv ncpioU-va|l přvniySlali, jak ulili biuírjlo u.i skutiínv pimpfck oíitiHKk vtsI.v lidio v.h Tak ho užilo Ústředna na .prathdkort^attar-akích mlat v Bedinc /a pomocníka mlidníí « lioly wtl* pft v o 1 b t povoláni. Spoiily » koiMfy jh»i»»)p •• láslupci uíilelslvi. a opJtřily mlmky. inajorňnlfclIpoalu « iiv.,1 v dílnách Ml.di.tv« divák. i«l " ■* ™hrlí.'"!': irau-slo *c ,,ťi.i[i \1.I1 In ni l" p.'>tLlP ' truhlářie, tanircnlka a i K ubraikum phpoiuK íj «■ AvflrajJ • výinauiu Kdw neb unoho fínicj fc. I im y mvnich a inidovych Tímto >ii chvíli Ikm" .J^T^T^L, .r.l iiata platní ,„,<,í,.; k » ^"^"i bud—H valného n«-tv ncpnmírínih.. kro.il vt