Adéla Tupcová

Odborný překlad L. Leuwen

Demokracii nemůže tedy přijmout ani Stendhal ani Lucien, tento režim, ve kterém lidé stejně jako
v Americe nejsou „vážení“, ale „vypočítaví“, [P1] je „dle jejich citu příliš drsný“. Pokaždé když
jeden nebo druhý snili, že přeplují Atlantik, byli přesvědčeni o životě se spravedlivými a zajisté
rozumnými lidmi. Vzápětí ale už předem uvažovali o trápení, které způsobí, [P2] že je
nemilosrdná[P3]  společnost bez kapky vytříbenosti pohltí[P4] . Za ideální stav by oba dva
považovali spojení smyslu pro republiku z jejich století s mravy monarchie ze století předešlého.
Jelikož nebylo v jejich moci se z tohoto pochybného spojení radovat, [P5] zbyl jim jen pokus o útěk
ze[P6]  světa.

Není to tedy to pravé místo ani pro Stendhala ani pro jeho hrdiny[P7] . Lucien měl totiž lidi[P8]
rád, ale nesnesl se s nimi stýkat, byl srdcem republikán a jako Brutus[P9]  kráčel v
legitimistických salónech. Zbožňuje Napoleona, který upouští od tyranie[P10] , je to demokrat,
který by nesnesl život v americké povrchnosti, také rozpolcená bytost, která nemůže nikde nalézt
rovnováhu a čím dál více [P11] nenávidí falešnou rovnováhu buržoazní monarchie.



Změna smyslu v komentářích 1, 5, 9, 10, 11   E

________________________________

 [P1]Ne, zde „váženi, ale počítáni“ – nejde o kvalitu, ale o kvantitu

 [P2]Bylo by lepší rodově jednozančnější sloveso, např. „které vzejde z toho, ž...

 [P3]Spíše „nepůvabná, neelegantní

 [P4]Sloveso je téma, réma je druh společnosti

 [P5]Ne, „uskutečnit to nepravděpodobné...

 [P6]Lépe: „před světem“

 [P7]hrdinu

 [P8]zde „lid“ v kontrastu se šlechtou

 [P9] poklonkoval/ukláněl se...

 [P10]to ne, ale pobuřuje jej... Jsou to dvojice protikladů

 [P11]nadto