Ale protože se zdálo, že kdejaký zvrat[P1]  je povolen, změnil názor a rozhodl se, stále ještě
v onom svázaném[P2]  duchu falešného kamarádství, že tentokrát zaútočí on:

-         Tak co, to máš, abys moh dělat velkýho bose, ty brejle a to triko LAPD?

-         Ale ne! zasmál se Agostiniho a pronesl pevnějším hlasem, to je NYPD („enaaaajpídí[P3] “)
Je potřeba se přece jen nějak vyznačovat![P4]

Výraz zadostiučinění, který se mu objevil ve tváři, prozrazoval, že už od svého příchodu na pláž
zřejmě čekal, až to někdo dostatečně pozorný okomentuje, a umožní mu tak vytasit se s již dopředu
připravenou odpovědí. Tento efekt ještě několik vteřin nechal působit a potom s předstíranou
starostlivostí prohlásil:

-         A tak co? Jak jdou obchody? Zbývá ti ještě hodně těch obrazů po tvým tátovi nebo už jsou
všechny prodaný?

John si slabě povzdechl. To je šílený, jak výkon [P5] moci dokáže člověka zbavit i toho
nejzákladnějšího taktu a trpělivosti vůči druhému. Mezi řádky své arogance tak Agostini vlastně
přiznal, jaké myšlenkové pochody ho ve skutečnosti vedly k tomu, aby přišel [P6] Johna pozdravit –
jeho cílem bylo získat nějaké to plátno Johnova otce. Teď byl tím pádem na koni zase on.


Celkově dobře, C

________________________________

 [P1]Spíše „úder...“

 [P2]Neobratné, lépe „neupřímném...“

 [P3]Hláskování buď angl., nebo české

 [P4]odlišovat

 [P5]vedle sebe stylově moc nesedí „šílený“ a „výkon moci“

 [P6]si zašel