Základní  klasifikace  věd   !    Dle  úkolů            *  teore%cké  (čisté)  –  abstraktní  (matema/ka  aj.)  a  konkrétní  (historie  aj.)            *  prak%cké  (užité)     !    Dle  způsobu  poznání            *  idiografické            *  nomote%cké   !    Dle  předmětu  bádání            *  přírodní            *  společenské  (humanitní)       !    Dle  principu  vývoje              *  vědy  anorganické            *  organické            *  historické  (společenské,  humanitní)   *  formální  (deduk%vní)   *  empirické  (induk%vní)   Systém  historické  vědy   Členění:   !    prostorové     !    věcné  (strukturální)     !    časové  (periodizace)     Pomocné  historické  vědy   !   Univerzální  (obecné)  dějiny   !   Regionální  (národní)  dějiny   Hospodářské  dějiny,  poli/cké  dějiny,  historická  antropologie,   sociální  dějiny,  kulturní  dějiny,  historická  klimatologie,  historická   demografie,  gender  history,  psychohistorie,  dějiny  událosH,   dějiny  mentalit,  náboženské  dějiny,  právní  dějiny  atd.     ! Dle  dynas/í     ! Bible     ! Renesance:  starověk  –  středověk  –  novověk     ! Kulturně-­‐  a  umělecko-­‐historické  schéma  (doba  románská,   go/ka,  manýrismus,  baroko  atd.)     ! Periodizace  závislé  na  poli/cko-­‐ideologické  situaci;  např.   marxismus:  společnost  prvobytná  –  otrokářská  –  feudální  –   kapitalis/cká  –  socialis/cká     ! Jiné  periodizace  („konfesionalizace  a  „de-­‐konfesionalizace ;   kulturní  dějiny  a  dvě  období  reformy  lidové  kultury).     Historiografie   ObjekIvita  /  subjekIvita  poznání  dějin   Faktory  ovlivňující  podobu  historického  díla  a  interpretaci  dějin:   Otázka  spolehlivosI  pramenů   ü   Úhel  pohledu  na  historickou  látku   ü   Použité  metody  (kritéria  výběru  a  třídění  dat)   ü   Subjek/vní  faktor  (sociální  zázemí  autora,     názory  a  přesvědčení)   ü   Způsoby  prezentace  poznatků   ü   Dobový  diskurs  a  jeho  techniky  (nara/vita,     komunikační  a  rétorické  nástroje)   ü   Poli/cko–společenská  situace   Recepce  díla  ve  společnosI   Subjektivní Objektivní J.  G.  Droysen,  Grundriß  der  Historik,  Jena  1858.   Ch.  V.  Langlois  –  Ch.  Seignobos,  Introduc%on  aux  études  historiques,  Paris  1887.   E.  Bernheim,  Lehrbuch  der  historischen  Metode  und  der  Geschichtsphilosophie,              Leipzig  1908  („velký  Bernheim).   E.  Bernheim,  Einleitung  in  die  GeschichtswissenschaN,  Berlin  1912              („malý  Bernheim,  čes.  Úvod  do  studia  dějepisu,  Praha  1931).   W.  Bauer,  Einführung  in  das  Studium  der  Geschichte,  Wien  1921.   M.  Handelsman,  Historyka.  Zasady  metodologii  i  teorii  Poznani  historycznego,  Warszawa   1928.   W.  Kula,  Rozwaźania  o  historii,  Warszawa  1958.   A.  Brandt,  Werkzeug  des  Historikers,  Stulgart  1958.   J.  Topolski,  Metodologia  historii,  Warszawa  1968.   K.-­‐G.  Faber,  Teorie  der  GeschichtwissenschaN,  München  1974.   Fischer  Lexikon  –  Geschichte,  hrsg.  von  R.  van  Dülmen,  Frankfurt  1990.   W.  Schulze,  Einführung  in  die  neuere  Geschichte,  Stulgart  1991.     Úvody  do  studia  dějepisu   Historická  pracoviště     a)  Historický  ústav  AV  ČR  (www.hiu.cas.cz)     b)  Další  vědecká  pracoviště:   Archeologický  ústav  AV  ČR  (Brno  a  Praha),  hlp://www.arup.cas.cz   Vojenský  historický  ústav   Ústav  pro  soudobé  dějiny  AV  ČR  (Praha,  Brno),  hlp://www.usd.cas.cz   Masarykův  ústav  AV  ČR,  hlp://www.mua.cas.cz   Centrum  medievis%ckých  studií  AVČR  a  UK,  hlp://cms.flu.cas.cz   Orientální  ústav  AV  ČR  (Praha)   Ústav  dějin  umění  AV  ČR  (Praha),  hlp://www.udu.cas.cz   Historický  ústav  Armády  ČR,  hlp://www.militarymuseum.cz/cz/cz   Slezský  ústav  (Slezské  zemské  muzeum),  hlp://www.szmo.cz   Úřad  dokumentace  a  vyšetřování  zločinů  komunismu,  hlp://www.mvcr.cz/policie/udv/index.html   Výzkumné  centrum  pro  dějiny  vědy,  (www.vcdv.cas.cz)   Collegium  Carolinum  (Mnichov),  hlp://www.collegium-­‐carolinum.de   Herder-­‐Ins%tut  (Marburk),  hlp://www.herder-­‐ins/tut.de   Ins%tut  für  Europäische  Geschichte  (Mohuč),  hlp://www.ieg-­‐mainz.de   GWZO:  GeisteswissenschaNliches  Zentrum  Geschichte  und  Kultur  Ostmikeleuropas  (Leipzig),                                    hlp://www.uni-­‐leipzig.de/gwzo   Mezinárodní  výbor  historických  věd  (CISH)   Katedry  východoevropských  dějin:  Saarbrücken,  Freiburg  im  Breisgau,  Köln  am  Rhein.  Slavis/ka  –  Konstanz,                                                                                                                  Bamberg,  Augsburg,  Dresden,  Tübingen.   Středisko  pro  výzkum  dějin  a  kultury  středovýchodní  Evropy  (Berlín)   Österreichisches  Ost-­‐  und  Südost  Europäisches  Ins%tut  (pob.  Brno)   Ins%tut  für  österreichische  Geschichtsforschung  (Vídeň)