ENEOLIT = pozdní doba kamenná (4500/4400-2100)

-         mladší neolit×eneolit×chalkolit = doba měděná


charakteristiky

-         4500 přnl. - domestikace koně, zvíře jízdní, méně tažné

-         3500 přnl. – vynalezen a používán čtyřkolový vůz (modely vozíků v bádenském kulturním
komplexu) – Radošiná na Slovensku

-         3000 přnl. – piktografické písmo a o něco málo později i hieroglyfy

-         3000 přnl. – legování mědi

-         měděné výrobky do střední Evropy à měď v eneolitu měla význam spíše symbolický (zejména
na ozdoby, méně na zbraně, žádné nástroje)

-         metalurgie se v Evropě šíří od JV – zdroje Cu rudy, (Ai Bunar - prokázáno pro časný
eneolit), možná už využívání i rud ze Slovenského rudohoří

-         proměna hospodářství

o   přílohové zemědělství (po 2-3 letech využívání se půda 3-10 let nechávala ležet ladem jako
pastvina s využitím oradla taženého dobytčím spřežením)

o   zárodky pracovní specializace – kovovýroba, těžba kamene, první doly na surovinu (pazourkové
doly Krzemionky Opatovskie)

o   dálková směna produktů (sůl, jantar, zlato, měď)

-         výrazně se mění struktura osídlení (mizí velké neolitické obytné komponenty a nahrazují
je relativně malá sídliště - prostor příloh se oddělil od obytného areálu), častá výšinná sídliště

-         rozvoj „válečnictví“

o   osidlování výšinných poloh a jejich opevňování

o   první speciální zbraně (kamenné sekeromlaty a měděné, kamenné palice a dýky)

-         společenská proměna systému - vytvoření společnosti na mužském principu (patriarchátu),
počátky náčelnictví

-         vznikají mohylová pohřebiště, v časném a starším eneolitu dlouhé mohyly předmegalitického
typu (v některých oblastech pokračují kontinuálně až do halštatu - Vikletice, Poláky)

-         první keramické depoty a depoty Cu

-         v celé Evropě téměř vymizely kultury s bohatě zdobenou keramikou


sídliště

-         v eneolitu byly jednotlivé komunity poměrně malé, v průměru 3 rodiny, výjimečně

-         malé rodiny, populace demograficky stacionární, tj. dlouhodobě bez populačního přírůstku

-         výšinné lokality často i se stratigrafiemi: Jevišovice – základní stratigrafie, Slánská
hora

-         obydlí: na tradici neolitických velkodomů navazují lichoběžníkovité pozdně lengyelské
stavby v Brześći Kujawském,

-         v mladším eneolitu zemnice (Homolka u Stehlčevsi - 25-38 obydlí)

-         nákolní osady (ale nejsou charakteristické jen pro eneolit)


sakrální areály

-         kruhové areály navazující na rondely (Bajč-Vlkanovo na Slovensku)

-         obecně větší počet vstupů – ukazuje, že nejsou obranné, ale mají jinou funkci

-         čtvercové astronomicky orientované známé z Balkánu (Makotřasy v Čechách)

-         budování megalitů

o   menhir – samostatně stojící kámen: menhirové aleje, henge (Stonehenge – vrchol v ml. DB),
shromažďovací sakrálního či kalendářního významu

o   kolektivní hrobky (skříňkově hroby, dolmeny), později i nuraghy

o   kounovské kamenné řady, Klobouky u Slaného


petroglify

-         nejznámější Valcamonica v S Itálii od epipaleolitu po dobu římskou, až 300.000 skalních
rytin

-         během eneolitu se objevují nové symboly, které dokumentují přítomnost kola a vozu, a
první metarulgii (kovové dýky), vyobrazení orby

-         severní Evropa (Anglie, J Švédska a J Norska), západ Francie


„pohárové“ kultury pozdního eneolitu (mladšího eneolitu v české terminologii)

-         hluboké kulturní a sociální změny, počátky náčelnictví

-         velké geografické rozšíření kultur

-         konec budování megalitů à jednotlivé hroby ve skrčené poloze, pohlavní dimorfizmus u
polohy těla, zejména bohaté pod okrouhlými mohylami

-         rozšiřování kultury se šňůrovou keramikou dříve dáváno do souvislosti s rozšiřováním
indoevropských jazyků (i Indoevropanů)

-         v pozdním eneolitu neznáme podobu obydlí

-         bohaté doklady hrobů kovotepců a metalurgů – privilegovaná společenská kategorie

-         tyto kultury výrazně ovlivnily počátek další epochy, kterou je doba bronzová


společenská stratifikace, náčelnictví

-         náčelník vesnice à autorita u menší skupiny osob, může být vesnice, i klan, nebo více
menších sídelních jednotek, dědičnost pozice náčelníka spočívá v tom, že uchazeči smí být vybíráni
pouze z určitého okruhu rodin nebo rodů, náčelník má při ceremoniích výsadní práva a povinnosti,
určité rituály mohou být vykonávány pouze náčelníkem

-         kmenový náčelník à vede vyšší počet sídelních jednotek, pozice kmenového náčelníka je
dědičná a odvozuje se obvykle z jedné náčelnické rodiny nebo rodu, většina společností s institucí
kmenového náčelníka je více hierarchizována