RANÝ STŘEDOVĚK Periodizace upravená Eisnerova pro Čechy „historická“ pro Moravu 568?-600/650 časně slovanské období časně slovanské období 568?-700? 600/650-800 starší doba hradištní předvelkomoravské období 700?-800 800-950/975 střední doba hradištní velkomoravské období 800-910 povelkomoravské období 910-1020? 950/975-1150/1200 mladší doba hradištní mladší doba hradištní 1020?-1200 Odchod Langobardů - r. 567 Langobardé se spojili proti Gepidům s Avary, po porážce Gepidů obsazují Avaři jejich území v Pannonii - odchod velké vlny germánského obyvatelstva kolem r. 568 – Langobardé odcházejí ze středního Podunají a Pannonie do Itálie - zřejmě neodešli zcela všichni Germáni, zbytky Langobardů a poražených Gepidů - příchod první vlny slovanského obyvatelstva, snad přes Balkán (v souvislosti s pohybem Avarů?), nejpozději však příchod Slovanů v první polovině 7. stol, snad dvě vlny Písemné prameny Prokopios (490/507-565) Jordanes (6. stol.) - Getica, vychází Cassiodorových dějin Gótů, první informace o Slovanech Kronika tak řečeného Fredegara (7. stol.) – jediný pramen k Sámově říši Einhard: Annales regni Francorum (okolo 770-840) Annales Fuldenses (druhá a třetí třetina 9. stol.) Geograf bavorský (9. stol.) – Descriptio civitatum et regionum ad septentrionalem plagam Danubii (Popis měst a území na severní straně Dunaje) – soupis etnik za východní hranicí franské říše, Čechové a Moravané Konstantntin VII. Porfyrogennetos (905-959) - De administrando imperio i zprávy o zemích a národech sousedících s Byzancí, zprávy o Velké Moravě, pověst o synech knížete Svatopluka Žitije Konstantina Filozofa, Žitije Metodija, arcibiskupa moravského Ibrahim ibn Jakub (10. stol.) – 962/966 navštívil Prahu Legendy Václavské a Ludmilské, Legenda Kristiánova (10. stol.) Monumenta Germaniae Historica, Magnae Moraviae Fontes Historici Avaři - po r. 560 budují v Pannonii svůj kaganát (také Utrigurové, Kutrigurové, poražení Gepidové, Slované) - 623/624 – úspěšné slovanské povstání proti Avarům à Sámova říše - 626 – drtivá porážka vojsk kaganátu u Konstantinopole à krize avarské moci - 2. pol. 7. stol tzv. druhý avarský kaganát = chybí písemné prameny, příchod Bulharů 681oddělil Avary od Byzance - Karel Veliký – 791 tažení proti Avarům - slovansko-avarská pohřebiště se v Rakousku koncentrují na SZ a Z od Neziderského jezera slovansko-avarské období (6.-8. stol.) × slovanské žárové mohyly na Kampě Časně slovanské období - je vedena diskuse zda Slované přicházejí ještě před rokem 568 nebo až po tomto datu - Březno u Loun – sídliště, kde byl pomíchán pražský typ s germánskou keramikou, ale jedná se o dvě po sobě následující fáze - sídliště v Kostelci na Hané – vedle sebe zemnice se srubovou konstrukcí (slovanské, pražský typ) a zemnice s šestikůlovou konstrukcí (germánské), v terénu se respektují, do kdy zde mohli přežívat Svébové?, zřejmě dva po sobě následující horizonty - keramika pražského typu bez výzdoby à s výzdobou - otevřená sídliště se zemnicemi Pavlov u Mušova, Poštorná, Mutěnice, Břeclav-Pohansko - hradisko Klučov - žárová pohřebiště, jámové i urnové hroby: Přítluky (i mohyly) Brno-Pisárky, Velatice, Břeclav-Pohansko, nejstarší hroby jsou ploché Sámova říše - centrum tohoto útvaru někde na území JV Moravy - 623 povstání proti Avarům vedené Sámem (zemřel 658) - 631/632 bitva u Wogastisburgu proti Dagobertovi, poloha je hledána na Z státního útvaru na hranici s Durynskem (Úhošť u Kadaně, Rubín u Podbořan) - Vuogastisburg jediné známé místní jméno ze Sámovy říše, trvale opevněné - vznik ani zánik této říše se neodráží ve hmotné kultuře - pohřebiště kesthelyského typu = slovansko-avarská symbióza (Dolní Dunajovice, Hevlín) - pro 2. pol. 7. stol. a celé 8. století písemné prameny pro naše území neexistují - kostrové avarsko-slovanské hřbitovy se používaly po celé 7. a většinu 8. století: Devínská Nová Ves (625-800), Záhorská Bystrica (650-800) Holiare a Štúrovo, Želovce - poklad ze Zemianského Vrbovku z konce 7. stol. Předvelkomoravské období - 791-795/6, definitivně 802 Karel Veliký zlomil moc Avarů, ovládnutí území Z od Dunaje nárůst slovanské ekonomiky - 805 velká vojenská výprava Karlomana ke Canburgu (Hradsko u Mšena) - změny v pohřebním ritu kostrová pohřebiště se objevují již za Sámovy říše, ale zakládají se ještě i pohanské mohylníky (Hluk, Vranovice, Boleradice, Skalica), na Moravě během 8. století přechod k inhumaci, v Čechách během 9. a 10. stol. - otevřená sídliště s jednoprostorovými zemnicemi: Ostrožská Nová Ves, Břeclav-Pohansko - konec 7. stol. zakládána hradiska, patrně obranná funkce: Hradsko u Mšena, Klučov, Mikulčice, Staré Zámky u Líšně, Zelená Hora u Vyškova, Uherské Hradiště-ostrov sv. Jiří, Pobedim, Nitra, Stará Kouřim à většinou přerůstají ve velkomoravská centra - hutnické pece želechovického typu (Želechovice, Olomučany) - od 8. stol. pomalu rotující hrnčířský kruh – obtáčená keramika podunajského typu - blatnicko-mikulčický horizont (knížecí hrob z Blatnice, centrum v Mikulčicích) – původně považován za nálezový horizont přelomu 8. stol., dnes poslední desetiletí 8. stol. a celé 9. stol.!, do silného byzantského základu proniká karolínský vliv (tausie, nielo, email, vrubořez, meče, denáry) Doba velkomoravská - 822 zástupci Moravanů na říšském sněmu ve Frankfurtu svolaném Ludvíkem Pobožným - 828 pohan Pribina nechal v Nitře vysvětit biskupem Adalramem kostel - 830 Pribina s Kocelem vyhnán Mojmírem I. - 845 pokřtěno v Řezně 14 českých knížat, 846 válečné tažení Ludvíka Němce do Čech - Rostislav (846-870) nepřátelství s Ludvíkem Němcem, 855 tažení na Moravu - 863 příchod Cyrila a Metoděje na Moravu, ostatky sv. Klimenta? à 867 do Říma k Hadriánovi II., 870-874 zajetí Metodějovo - 864 vpadlo do země silné franské vojsko a obléhalo Rostislava v Dowině, 869 franská vojska pronikla k nevýslovné pevnosti Rastislavově - 870 zrada nitranského Svatopluka na Rastislavovi, oslepen Ludvíkem II. Němcem - 880 bula „Industriae tuae“, vysvěcení Wichinga nitranským biskupem - 885 umírá Metoděj à Gorazd, 887 vyhnání slovanských kněží - 872 Bořivoj spolu s dalšími českými knížaty a Svatoplukem bojuje proti Ludvíku Němci, 874 mír ve Forchheimu s Arnulfem - 884/885 pokřtění Bořivoje à kostel sv. Klimenta na Levém Hradci - 895 česká knížata v čele se Spytihněvem se poddala Arnulfovi - 896 se usazují Maďaři v Potisí, 902 porážka Maďarů, 906 vítězství Maďarů - 907 bitva u Bratislavy Politická centra: - Mikulčice (osídleny od konce 7. stol), 12 kostelů v Mikulčicích (trojlodní bazilika s pohřebištěm a baptisteriem, tři rotundy) - Kopčany - sv. Margita stojí na levém břehu řeky Moravy naproti Mikulčicím, první zmínka r. 1392, považuje se za nejstarší stojící církevní stavbu ve střední Evropě - hradiště na Pohansku vzniklo ve 2. pol. 9. stol., dnes již 2 kostely, palác, dvorcová zástavba - Staré Město u UH s předvelkomoravským centrem na ostrově sv. Jiří, se 3 kostely: Na Valách, na Špitálkách a pod současným hřbitovním kostelem; kostely v okolí UH: Modrá u Velehradu, Sady-Derfle u UH – druhý největší kostel s baptisteriem, od poč. 9. do druhé pol. 9. stol., pisátka, olověný křížek s řeckým nápisem - Nitra– hradisko na Martinském Vrchu založeno kol. 800 – základy stavby kostela pod současným kostelem sv. Martina - Osvětimany – kostelík považován za velkomoravský, ale zřejmě je až mladší, vrcholně středověký - Olomouc – obrana důležitého brodu - Staré Zámky – nejstarší raně středověké osídlení od 8. stol., ve velkomoravském období - Přerov, Znojmo-Hradiště, Gars, Bratislava-Hrad, Pobedim, Ducové, Pohansko, Strachotín, Rajhrad - venkovská pohřebiště: Dolní Věstonice, Velké Bílovice, Blučina - v Čechách a v některých centrech přežívá velkomoravská kultura do 10. stol. (Břeclav-Pohansko, Mikulčice, Staré Zámky u Líšně, Olomouc) - Stará Kouřim (Zličané?) – osídlena již v časně slovanském období, od konce 8. stol. opevněna, největší rozmach od pol. 9. stol., nejbohatší hrob kněžny z 1. pol. 10 stol. zaniká patrně útokem knížete Boleslava 936 - Libice - osídlena už v časně slovanském období, vznik vlastního hradiště, přelom 8./9. stol. à zánik 995; důležitá zejména v 10. stol., na přelomu 9./10. stol. stavba na kamenné podezdívce – zřejmě Slavníkovská rezidence vč. kostela, zřejmě i mincovna - knížecí dvojhrob z Kolína, 9. stol. - Žalov – „Levý Hradec“ – 80. léta 9. stol. první kostel sv. Klimenta postavený Svatoplukem, upadá se vrůstem centrální moci pražského hradu v 10. stol. - Budeč – dodnes stojící rotunda sv. Petra a Pavla vybudovaná knížetem Spytihněvem, loď kostela z konce 9. stol., několik mladších úprav - Vyšehrad osídlen až v pol. 10. stol. - Pražský Hrad s kostelem Panny Marie (80. léta 9. stol.) – pohřeb Spytihněvovy ženy