Monumenta Germaniae Historica (MGH)


Monumenta Germaniae Historica je název edičního projektu, který se soustřeďuje na kritické vydávání
pramenů k dějinám středověku. Oblast studia je přibližně ohraničena časovým rozmezím let 500-1500 a
v zeměpisném rozsahu zahrnuje širší dějiny středověké římsko-německé říše (Německo, Rakousko,
Švýcarsko, Česká republika, Nizozemí, Belgie, Lucembursko, Itálie, Francie, Polsko, Svatá země,
Anglie).

MGH si za svůj úkol vytyčila rozšíření výzkumného pole a kritické zpřístupnění středověkých
pramenů. Vydává narativní prameny i prameny úřední povahy, korespondenci, básně, pamětní knihy,
nekrologia a politická pojednání. Institut disponuje velkými specializovanými knihovnami pro
studium středověkých dějin Německa a Evropy.

Dějiny

V roce 1819 založil baron Karl von Stein Společnost pro starší německé historické vědy
(„Gesellschaft für ältere deutsche Geschichtskunde“). Jejím hlavním úkolem bylo vydávat prameny ke
studiu středověkých dějin a vytvářet kritické studie. K tomu byla vytvořena ediční řada nazvaná
Monumenta Germaniae Historica. Návrh na vznik této instituce byl diskutován už na Vídeňském
kongresu (1814-1815). Projekt vznikal v době romantismu, kdy velmi vzrostl zájem o historii
vlastního národa a sílil nacionalismus. To je patrné i z motta společnosti: Sanctus amor patriae
dat animum (Svatá láska k vlasti dává ducha) -  autor Johann Lambert Büchler. Společnost se
nacházela do roku 1944 v Berlíně, poté se přestěhovala do zámku Pommersfelden u Bamberku (Bavorsko)
a od roku 1949 sídlí v Mnichově. Roku 1963 se ústav stal veřejnou společností pod bavorským
ministerstvem pro vědu, výzkum a kulturu. V čele stojí prezident, dále má ústřední radu (schází se
jednou ročně) a místní výbory. Tyto orgány rozhodují o edičních projektech a jejich zveřejnění.
Společnost spolupracuje s vědeckými pracovišti nejen v Německu, ale i v sousedních zemích např.
Rakousko, Švýcarsko, Česká republika. Prvním prezidentem projektu se stal v roce 1823 Georg
Heinrich Pertz a první edice vyšla v roce 1826.

Celá edice se dělí na pět řad:
  * I. Scriptores: edice narativních pramenů (životopisů, kronik, análů apod.)
  * II. Leges (zákony): edice kapitulářů, koncilních usnesení, právních knih, dokumentů atd.
  * III. Diplomata: edice listin, zahrnuje všechny listiny z období králů a císařů od merovejských
z roku 481, přes karolínské, otonské a sálské až po štaufského císaře Fridricha II. v roce 1212.
  * IV. Epistolae.
  * V. Antiquitates (starožitnosti): edice středověkých básní, nekrologů a pamětních knih.


Institut také vydává různé časopisy a studie např.:
  * časopis „Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters“ (Německý archiv pro výzkum
středověku). Vychází od roku 1937. V letech 1876–1935 vycházel časopis „Neues Archiv der
Gesellschaft für ältere deutsche Geschichtskunde" (Nový archiv Společnosti pro starší německé
dějiny). Časopis zveřejňuje studie o dějinách středověku a  přínáší informace o medievistických
studií ve světě.
  * soubor pramenů - „Quellen zur Geistesgeschichte des Mittelalters“ (Prameny k duchovním dějinám
středověku).
  * soubor studií - „Deutsches Mittelalter. Kritische Studientexte“ (Německý středověk, kritické
studie).
  * latinské pramenné texty - „Scriptores rerum Germanicarum in usum scholarum separatim editi“.


Webové stránky

http://de.wikipedia.org/wiki/Monumenta_Germaniae_Historica

http://cs.wikipedia.org/wiki/Monumenta_Germaniae_Historica


Digitální prameny

V roce 2004 začala MGH za finanční podpory společnosti „Deutsche Forschungsgemeinschaft“ s
digitalizací edičních svazků. Od roku 2010 jsou na webových stránkách přístupné plné texty edičních
svazků starších 3 let.

Přístup k digitálním pramenům

http://www.dmgh.de

Odkaz na stránky

http://www.mgh.de