s. 77, 9.
V tom městě je hodně úzkých ulic.
V tom městě je jen málo prostorných ulic.
Na té škole je hodně mladých učitelů.
V tom městě je hodně velkých továren.
"Haló haló, to je pan Gó?" "Ano."
"Máte se dobře?" "Ano, mám se dobře."
"Tak se mějte hezky. Nashledanou." "Také se mějte hezky. Nashledanou."
"Zítra je zkouška." "To je ale náročné/ těžké, že?"
s. 84, 1
Vypijte, prosím, tu medicínu.

(Japonci lieky pijú- 薬を飲みます znamená, že si vezmú liek, dajú liek)
Počkejte chvíli, prosím.
Promiňte, mohl byste, prosím, otevřít dveře?
Promiňte prosím, zažněte světlo?
Prosím, použijte muj slovník. (どうぞ・prosím, nech sa páči, ponuka; nie prosba ako žiadosť)
Prosím, odpočiňte si v mém pokoji (pracovně).
s. 84, 2
Nezapomeň, prosím, na mé narozeniny.
Neházejte, prosím, kameny.
Nezavírej, prosím, okno.
Ještě, prosím, nevypínejte světla.
Prosím, nepijte alkohol.
s. 84, 3
Ari (na)psal kanji.
Jeho způsob psaní není správný.
Vysvětlete (ukažte) mi prosím, způsob používání tohto slovníku.
Od přítele jsem se naučil, jak vyrábět panenky.



4

Studenti v učebně cvičí výslovnost.

Studenti v učebně praktikují cvičení výslovnosti.


Studuji na japonské univerzitě elektroinženýrství.

Dělám na japonské univerzitě studia elektroinženýrství.


5

Zítra pôjdem privítať (pôjdem mu naproti) kamaráda na letiště.

Zítra doprovodím kamaráda na zastávku autobusu.

Příští rok se vracím domů shledat se s rodinou.

Pan Ari si ke mně přišel půjčit peníze.


6

Přijel jsem do Japonska studovat literaturu.

Přijel jsem do Japonska za studiem literatury.


Příští měsíc jedeme na exkurzi do ósacké fabriky.

Pojďme na procházku do parku.


7

Zítra nejdu do školy.

Pročpak?

Mám volno, jelikož idem privítať kamaráda na letiště (idem mu naproti).