- 176 -
NOVÁ SLOVA (v pchin-jinu) k exemplifikačním větám podle jednotlivých §§ (GHČP I)
Označeni variability přizvukováni dvojslabičných slov zastupuje jakoukoliv slabiku v kterémkoliv tónu):
výrazů (/ba/
ozna-
baba    : slova s druhou slabikou bez tónu (baba. baba, bábaw baba.* je čenim slov, ve kterých se přiležitostně na slabice druhé může objevit tón)
baba11 blbazl baba3' bába*» :  slova s druhou slabikou výrazně variabilní,  t j.
druhá slabika se může realizovat bez tónu i s tónem (iktera) blbá    :  slova s druhou slabikou s plným tónem, který se pod tlakem rytmu
řeči může zesilovat, ale i zeslabovat, až neutralizovat (baba* je
označením slov,  jejichž druhá slabika se tónově oslabuje méně
snadno)
Pozn. Označováni prominence slabik ve slovech a výrazech vice než dvojslabičných se řidi příslušnými pravidly pro souvislé texty Zkratky:
expl. = explikace, vysvětlivka v-n     = objektové sloveso
(r)      = fakultativní erizace v-m     = modifikované sloveso
kl,2   Nová   slova YD1 1. baba tatínek
2e baba v détsKé řeěl.»l»|"(«hovfnko) 3» binfr^smfra (pracovní), třída
(expl. žáků) apod. k, gongren, dělník
5. gongyevprůmysl
6. hálz dítě
7« JiěkesČechy, Čechy a Moravajčeskýi
též zkráceně místo /Jiékes$luofák«/ 8, Jlékesiluofáké Československo 9» Slluofáké Slovenskoj slovensky
10. men přípona plurality
11. rén Člověk
12. shang vystupovat na (něco)
13« shang-ban(r)1 v-ns jít do práce l4. sháng-xué-1 v-n 1 chodit do školy 15» sni byt (někým, něčím sloveso
Identifikace) 16, ta on, ona 17» wěnxueyliteratura 18. wo Já
19« xlá sestupovat s (něčeho)
20. xiá-han(r)1 v-ns jít z práce, mít po práei
21. fáng-xué'v-n.  jít ze Školy, mít po vyučování"
22. xué učit se, studovat (něco)
23. xué-góng' v-n»studovat inženýrství
24. xuěsheng žák (-yně) 25c xuéxiao škola
26. xué-yl' v-n«studovat lékařstvíj
srov./xuě^íxue/ v témž význ, 2?. ylsheng lékař
28« 29«
30,
yixue lékařství
zál nacházet se (někde)j též
prepozlČr.f sloveso 1 v,na,nad
atd.
zub dělat (něco)
31« zuô -gong'v-n»pracovat (tělesně)
$2. 1.
"ľ.
k.
5.
6.
7.
8.
9.
10 e 11.
12 c
13. lk.
15.
16,
17.
18.
19.
20.
21.
k Nová
chá čaj (expl. nápoj)       ™ 2
CHáí^SLSl   Scil        21£L i
cháye^Čaj (expl.sušené lístky)
chě, chez vůz
chuang postel
dlan elektřina
dlánehě tramvaj
fán rýže (tj. vařená rýže)!
Jídlo (v někt. spoj.)
fánwan mlska na rýži
gul z skřírí
-li (nebot-lí) záložka.uvnitř,v
m6tuo_motor
m6tuochě motorka
na deikt.zájm.itamto, to (jen
Jako podmět),hovor.Častěji /ne/
nar, nšll tam
něi, ne, na deikt. slovo t ten, ta, to) tamten, tamta, tamto v£8l,/něi/,/ně/ je hovorovější shu kniha
wan šálek (bez ucha), miska yě" také
yifu, yíshang šat, oděv yigul skříň na šaty
a
- 177 -
22.
2325. 26.
27.
28.
29.
§2,
1.
2.
3.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13. ífc.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
$2,
1.
2.
3.
i*. 56.
?.
8,
9.
10.
11.
12.
13. 1U.
15.
16.
17.
you byt, existovat (sloveso existence); te'ž ve vyzn. mít (něco)
yíf Aéeť, vláha
yííyi1 plášť do deště, pláštěnka zhe deikt. zájm.itoto, to (jako podmět)
zhei (nebo t zhe) delkt. slovo i
tento, tato, totoj ten,ta,tó
(vysl./zhei/ je hovorovější)
zhěr, zhěll zde
zlxfng nehovor. příslovce«
sam, samostatně
zixíngchě (jízdní) kolo
4 l.pokrac. Uova'   s 1 o ví 3 běn(r) numerativ pro knihy bě"hz sešit bY pisátko érz syn gang ocel gangbi^'pero
ke měrové jméno, lekce, cvičení
keběn(r) učebnice
la" o b^t starý
láŕoshl'pan učitel
máo chlup
máVbi^štětec
nóngmin,rolník
nčngye\ zemědělství
nu attrib. slovo: ženského
pohlaví
nu'er^ dcera
q lan olovo
qiänbl"tuzka
qlché auto
shifu mistr
you olej , tuk
you mít (něco)
k 2,pokrao. N o v a   s 1 o v^a* bii slovesná záporka (nebo: bu) bii ne, nikoliv (expl.samostat. záporka, např. jako odpověd) chuáng postel dian elektřina ô iánchě" tramva j fěi letět féljí'letadlo hub' oheň huSchě vlak jiqi stroj
jiá alkoholicky' nápoj píjiu pivo
shuä kartáčovat (něco)
slmsiz Ic&rts£T
shuguí knihovna (skříň)
shuř voda
yá zub
vy'zn.
řeka,
18. yáshu5(r)' kartáček na zuby
19. yíz židle
20. zhuoz stůl
$3,2   Nova'   slova YD5
1. biän(r) strana (v některých spojeních)
2. cSo tráva
3. cžfodl louka h. dl země, půda
5. dôu příslovce:vespolek, v souhrnu; označení plurality některého z předcházejících jmenných členu
6».lítou uvnitř (-tou: viz též č. 14»
7. něi.bian(r).na U straně (dosl. tamta strana)
8. s han hora
9. shénmeotázkovézáJméno: co
10. shenmeotázkovédeikt. slovo:jaky, jaká, Jakě
11. shu strom
12. shuí voda (zde ve jezero apod.)
13. wai morfém:venku, vnější lk. waitou venku
15. ybu morfěm:vpravo, pravý
16. youbian(r) po pravé straně
17. zhěi_blan(r)-na teto straně, (dosl, tato strana)
18. zuíř morf énuvlevo, levy
19. zuí5bian(r) po^leve' straně, vlevo (stejné vytvořeno jako /youbian(r)/ vpravo")
§3»3 pokrac. Nová   slova YD 6
1. !iču příslovce: vespolek, v_souhrnu
2. gôngren,dělník
3. nčngmin/rolník xuěsheng lák (-yně)
bi\N o y á   slova YD 7
1. ^o^bäoch!'1 noviny
2. Běl j ľng' Peking (dosl. ^Severní hlavní město, srov./Nanjlng/)
3. 3ěijTngren obyvatel Fekingu h. Bu'eŕnuo* Brno
5. Bulágě Praha
6. bu_zhidáo nevědět
7. dao cesta, metoda j téz jako numeratlv (§ 61,4 pozn.) ewenAl ruština (morfém/é/: ruský) huáng žlutý
10. huángjiů ryžové víno
11. jlä domov
12. j lili ioma,/li/je  záložka s výz-namem-.uvnitr, v.'srov. tez /zheli/,/nall/
13. jláz podstavec
8.
9.
- 178 -
V*.
15.
16.
17.
18.
20.
21.
22.
23.
Zk.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
U:
36.
37.
38.
39. Í0.
la'i přijít (expl.směrem
k mluvčímu) itěž ve vyzn. přijít(ně-kamjexpl. směrem k mluvčímu) ma nadávat (někomu,expl.hrubě) ma vStna tázací částice Nánjing1 Nanking (dosl. Jižní hlavní město. srov. /Běl jing'/: morfémy ,/ná"n/ Jih./be'i/ sever nar, nali kde?     19. ní ty nlän číst (něco, expl.nahlas) nlan-shu1v-mstudovat qu jít (expl.směrem od mluvčího) ,tež ve význ.  jít (někam*, expl.směrem pryč od mluvčího) rou maso (expl. jiné' než rybí nebo drůbeží) wängul příborník, kredenc Shanŕchäiv, Šansha j Shänghairen obyvatel Šanghaje shl správne,, je tomu itak (expl.kladná odpověď) shújia(r)' etazér na knihy xíhuan mít rád (někoho), též ve význ. rád (něco Činit) yao chtít (něco), žádat o (něco),těž ve význ, chtít (něco dělat), je třeba (něco dělat)
yíding^urďitě (morfe'm /ding/1 srov. např. slovo /kěnding/ ) yTngwen^angllčtina (/yíng-/ morfém 1 srov. slabiku Eng-v angl. slově English) yínháng1 banka yínz stříbro
zhí vědět (Jen v nŠkt. spoj.)
zhTdaoPvědět; těž ve význ. vědět o Cněcem) ZhôngguofjČ í na zhôngwen čínština
YD 8
Nova slova
1.
2,
3.
-'i,
5.
6, ?. 6,
9. 10.
changz   shromaždiště, veřejné' místo (expl.divadlo, sportovní stadion apod.) chí jíst (něco) dlánythg(r)1 film dlänyíhg(r)yuän kino ^{budova) dongwuvživočich, zvíře dongwuyuan zoologická zahrada ěr dvě ^ iryue*únor feijicha'ng letiště -guan morfámiv názvech kulturních a jiných zařízení; srov. tež /guiíhz/ restaurace
11.
12.
13. 1^.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
2>4.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33. 3-+.
£5
1.
2.
3.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12. M. 15.
hou morfém,vzadu- později houtian. pozítří
Řlou SJíStiSjTrt-anoe san tři shí deset shíyuev ří jen si čtyři
tian_(měrové iménot den
SshSguíí0kníhovSahIinstltuce) xing hvězda
xrngqt týden xlngqlsän streda xíngqisi čtvrtek yu ryba yuánz zahrada yuänz dvůr
yuě měsíc (expl.kalendářní) yuMiang měsíc (expl.nebeské' těleso )
yueshí1 zatmění měsíce -z morfámj atonická přípona podstatných Jmen; ze slov, která jsme se již učili,  jsou touto příponou tvořena slova /háiz/, /gulz/, /bfchz/, /erz/, /shuáz/,
/ \ * ŕiaz/■vch^nsz/./yuánz/, /yuanz/. Poznámka: octne-li se tato přípona uvnitř víceslb.
zíí^uJn'ooíanická zahrada
Nováslova YD 9
bä (nebo. ba) osm (/bá7 před slabikou yeítvrtem tónu) er ava (Jlne slovo pro "dva" je Alang/, viz^pozdějáí výklady) duo byt mnohý (do čeátlny neJČas-t*Jl překládáme výrazemi"Je mnoho", který - místo čínskeho podmetu -spojujeme s 2. pádem podst.Jm.) duěshao kolik hál Ještě
háishi spojka v otázkách 1 nebo...? Ji otázková Číslovka, kolik? (expl. asi do deseti) J15 přidat (něco)
Ubrat, odečíst (něco) jrshi4'kollk desítek? (expl.nepředpokládá se více než deset desítek) Jlu devět
liu sest        13. qí sedm
san tři
atXo by't nemnohý'   (do češtiny nejčastěji překládáme výrazem, »Je malo   který - *ísto čínskeho oodm. - spojujeme s 2. Padem podst.Jm.)
- 179 -
16. sní deset
17. shíjťkolik přes deset
18. s\ čtyři
?©! yí (nebo:y\, yí) Jeden
86   Nova   slova (příklady měrových slov)
lfrnlŽn')mrok (expl. kalendářní, rok letopočtu")
2. sul   rok (expl. rok veku, při udávání staří osob apod.)
3. tlan   den (pozor: /tian/ je též podstatným jménem ve významech: nebe; bi3h,_ nebesky panj srov. té? /tlán(r)/ po-
C£t S í )
Si j! síránka    (expl. naoř, v knize)
měrové Jednotky fyslkální
6. gonjJTn kilogram
7. miT, mftu, góngchl metr (dvoj-slab. názvy /mľtu/i/gongchV jsou dnes zastarale';/mí/,/mítu/ jsou odvozeny z mezinárodního označení "meter, metre'apod.)
fi. shěng, góngshéng litr (dvoj-slaMc\/góngshéng/ je dnes zastarale')
9. chí\ jln, shěng označení starších čínských(délkové, hmotnostní a duté) měrových jednotek, vesměs menších ne£ metr, kilogram a litr (v názvech /gongchl/ /gongj in/,/góngsheng/ morfém /gong-/,na prvém miste má vyznám "veřejný")
měrové jednotky jlne/
10. ping láhev (pozor:"láhev"Jako podst. jméno je dvojslabičné': /píngz/!)
11. wah miska, salek (jako podset, jméno zůstává Jednoslabičné: /wan/)
1?.. xlě neurčitá měrová jednotka: někteří, trochu; k deiktickým slovům /zhěi/ tento,/nel/^ten, tamten i /nei/ který,se připojuje pro označení plurality
13. zhShg obecná měr. jednotka:
druh; ve spojení s deikt. slovy, /zhel^zhong/, takový (tj.tohoto druhu) ,/nei^zhong/C takový (tj^. onoho druhu),/nei wzhong/, jaký? (tj.  Jakého druhu?)
numeratlvy
I**. 1 iáng numerat i v pro povozy, vagóny atd.
15. tito numeratlv pro podlouhlé předměty a vSci
16. ge obecný numerativ (tónicky sft /ge/      vyslovuje pouze v některých případech zvláštních, viz dale § 64 ,5)
slovesné numeratlvy
17» hul, cl ODeoně slovesne,
numeratlvy:-krát (viz dále § 61)
$ $.2 N o v á   slova     v YD10
1. ba* numerativ pro předměty s rukojetí, držadlem apod.; jako měrová jednotka: hrst, svazek; Jako sloveso: uchopit (něco;jen v omezených případech); Jako prepozlcní sloveso uvádí přímý předmět
2. dao, dioz nůž
3. hál ještě
k. jián stříhat (něco)
5. jiánz nůžky
6. liářng dva: užívá se ve spojení s měrovými      slovy (namísto číslovky /er/j na konci složených Číslovek však číslovka /er/ trvá, i když se připojuje měrové slovo)
7. liang numerativ pro povozy, • v^^ony atd•
8. lóu budova na Jedno i více poschodí
9. péngyou přítel
10. tiáo   numerativ pro podlouhle
,11. wěfzdvořilostní numerativ pro osoby
12. you morfém 1 přátelství, přítel atd., srov./ybuyl/ přátelství, /péngyou/ přítel atd.
13. youyl\ přátelství
11. zhang numerativ pro ploché předměty;  Jako měrová' jednotka: archj plocha;  Jako sloveso: napínat (něco)
15. zuo numerativ pro rozmerné,pevne usazené věci
§6,3 Nová   slova YD 11
2. laVtdur' starý člověk (mužského pohlaví), stařík
YD 12
?6,3 pokvaě. Nova slova 1« ben(r) numerativ pro knihy 2. dl- morfém: předpona číslovek řadových
- 180 -
3. dlyi'deikt, slovo« prvý, první (prv/ ton slabiky /-yi/ se zde nemení a není ovlivněn násled. slovem
h. zl(r) znak (expl.základní jednotka tradičního čínskeho písma")
5. zldiä'n1 slovník (expl.uspořádaný podle čínských znaků)
2.
k.
Jiekesiluofake Československo xlänzai*'nyni, ted" , xiao být jnaly; byt mladý xuéxiäo' škola
YD 18
2. 4.
Nova'   s 1 o c a       yd 13 děngz stolička, židle (expl. bez opěradla) zhY pouze
zhi numeratlv pro predmety rozmanitých tvaru zhuoz náramek
97,1 N o v á slova 1. guo zeme', vlast Jiékeren Čech rén člověk
yd 14
2.
3.
k.
5.
7.
8.
Siluofake Slovensko
Siluofakerén Slovák zhông morféms stred, strední Zhônggucf'Čína (dosl, zemé
lílngguoren Číňan
2 N o v á   slova yd 15
-sheng morféma atonicka prípona ne'ktery'ch " intelektuálskych" podst,  jmen (srov./xuésheng/ žak
^9,\N o^v á slova
1. ba, baba táta, tatínek
2. j&,   gramat. prípona (označuje
přívlastek)
l\ jiígľzÍcadlofíovL. též*brýle
5. jintian-dnes
6. má", mama máma, maminka
7. ma* kůň
8. míngtian-z ítra
9. niú^zvíře hovězího dobytka (krava, buvol atd.)
10. pi (neboi pí) numerativ pro kone (výslovnost /pi/ je hovorovější)
11. suo numerativ pro budovy
12, tou hlava f tež jako numerativ pro kusy hovězího dobytka
13, yäh slovesný numerativs pohled (okem)
lil-. ySnjing oko
15. ya'njing(r)' brýle
16. yY nehovor.t jlz
17. yľjlng již* yd 19-*- yd 20 H O 7 ft s 1 o v st (expl.konkrétní
2.
3.
1,
2,
3,
5.
6.
7.
£9,3 +9,3pozn,
1. dongxi vec
/yisheng/lékař;v-troj slab .slovech 2 ^ ^SSrfkii zákon, srov./falu/
xian nejprve, nejdříve^ev 1 tonu? zákon,/xlanfGustava
3, hlzuoi spolupracovat » spolupráce
ít. hézuoshe družstvo
5. houtlan.pozítří
6. hul schůze 7
xiansheng pan 1 Často jako přísta vek; pan učitel (téz jako zdvořilé oslovení učitele)
_ , yd 16
- Nova slova
hua řeď. mluva,  slovo, ve*ta
(nikoliv však jal
iko gramatické'
terminy S) hul umět (něco)) modálni sloveso 1 umet (něco Činit) ^iékehua Čeština (Jako mluvena'
wén morfém:  psaný text, lite-rat ura, kultura tong morfe'rat spolu-, stejný, společný (srov.slcva/tongzhi/, /tongxué'/ )
tongzhi souiruh (pfiv. dosl. (ten kdo je) stejné' vůle} zhóngguohuačínština (se zřetelem především na mluvenou řeČ)
yd 17
v a
9*
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18»
gér, gěz postava, vzrůst' gěren/ soukromá" osoba
obchodnfpodnlkyľ téťj^fJodst.
jméno 1 rodina, domov
jiä numerativ pro stroje
jiekewén, jiéwena,Čeština
kal otvírat (něco)
kalwhul' mít schůzi, schůzovat
she družstvo (zkrácení místo
/hézuoshe/)
Sullan' Sovětsky svaz
ta i ta i paní, milostpaní
Ä měrová jednotka! miska,
šálek; téz jako podst,  jméno v
témž* významu (numerativj/ge/)
xianfá' ústava
M o v á   s 1
1. hao být dobrýj být zdravý, být v dobrém stavu
$9.\N o v a'   s 1 o v a        yd 21 1. ai milovat
?. Uren man£el(ka), mlly'(a') 3. bál bílý
h. báiyťn', yínz stříbro
i
181 -
5* dospsÍ/elky' ^ Vekem/Tiranný ,
6. f ang attr.slovoi hranatý, čtver-
7. háishiotázková Spojka, nebo
8. hen velmi
9. huáng Slutý
10. huáng jin1, Jlnz zlato
11. Jin attr!slovo, zlatý
12. Jinz zlato
13. kou numerativ pro osoby jakožto cleny domácnosti, též pro otvory kulatého tvaru apod.
J.kt měl být krásný
15. nán attr.slovo, mužského pohlaví
16. nfi attr.slovo, ženského pohlaví
17. shalr hovor., barva
18. tai přilil
19. w% místnost, pokoj, světnice
20. xlao být malý; být mladý
21. yáfnses, sha-ir barva (/shalr/ Je. hovorové)
22. yín attr.slovo, stříbrný
23. yínz stříbro
tk. yuán attr.slovo, kulatý
1**. máo chlup, vlas
15. máojin, shôuj ln- ručník
16. mé*i záporka slovesa /y«u/ být, existovat\ mít
1?. méi-yotr'nebýt, neexistovat,
nemít (v obou v/zn. též jedno-slab./méi/)
18. míng morfém, Jméno, srov. /míngzi/ jme'no./yô-umíng/ být slavný (dosl. mít Jméno)
19. míngzi Jméno
20. róngyisbýt snadný
21. shl, shiqlng věc, záležitost
22. shou ruka
11'. Soyannbýt6otíavný, nepříjemný"
(expl.o osobách); téz Jako sloveso, cítit odpor k (někomu)
2«. wéijin sál
26. yôumíng1 být slavný
27. zub dělat, skládat (literární dílo)
28. zuo]ia_spisovatel $9,6 Nová slova
?,5Nova   slova YD 22
1. ba větná kštice, oznamuje vybídnutí nebo nejisté tvrzení
2. ban dělat,, zařizovat (něco)
3. ganjingx být čistý
Í. £el dát (nikomu něco), též Jako prepozicní sloveso, uvádějící Sien,? jehož prospěch se něco děje
5. gen prepozicní sloveso, spolu s, s (/gen/ jako sloveso, doprova-
6. Suíí St I?atný?}zkaW, zlý 7   huä 11a'ma 1 íř
8Í htftu být "hloupý (v bežné řeci se často ■yysjiovuje bez asniraci hudu)
9. -Jia morfém,přípona v názvech osob (některá intelekt, povolání) ,/huajiaV1 malíř,/zuôjla/-spisová tel,/zhuän j ia"1/ specialista
10. jTn morfém, sa'tek, rrov./shou-JinZruěník./língjin/ Šátek na krk,/wéijin/ šál, sála
11. le větná částice, označuje změnu situace, změnu stavu
12. lfngjin šátek na krkfsrov.lingciai)
13. máfan být nepři jemný,, otravný
máfan
(o záležitostech)
jako
sloveso, otravovat, znepokojovat (někoho)
YD 23
'í! cháye«čaj (expl.Sálové" ususW lístky, nikoliv nápoj)
2. guä dýně, meloun
3. suoyiv spojka, proto, a tedy xTgua.meloun (velký s červenou dužinou)
$9,6pokr.N ová. slova YD 24
1. cí(r) slovo (expl.gramat. termín)
2. cídián1 slovník
3. dong hýbat se; téz dotknout se (něčeho)
gáo být vysoký
5. gůniang dívka
6. hän morfém, chansky, expl. čínský v užším slova smyslu (v protikladu k jiným národům a národnostem Číny), srov./hänyuV čínština, /hanzu4/' čínský na'rod
7. han-jlé^Čfnsko-Český, (/jle7 Je zkrácenin slova /jiéke/)
8. hanyu,,odborně,Čínština
9. hanzu4* Čínský na'rod
10. há slučovací spojka Jmenných členů,zpr.označujících osoby, a (používa se méně Často než
v češtině)
11. Jiaoyuan^uČitel
12. liro být starý; formální slabika před, jednoslabičným příjmením
i, jednoslabičná vlastní Imena nemohou ve větě samostatně vystupovat)    v důvěrném označování vrstevnfkil
- 182 -
13»
lU,
15.
16.
1?»
18.
19«
20,
21,
22,
2.3» |10
l:
5»
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12. 13« 1ÍJ-.
15 =
16.
17.
18,
19.
I?:
laolao babička (expl.matčina matka)
laoye dědeček (expl. matčin otec)
móter*roodelka ostatnf
shúfu b/t pohodlň/, Ut ve vyzn. cítit se dobře tang ležet
yčng používat (něco); jako prepozlČní sloveso uvádí
/iiaoyuan/'' učitel atd . ^ yundong''pohyb. sport;hnutu yundongyuán sportovec
Nová   slova. YD 25
bXi měrová Jednotka 1 sto
ban číslovka j pili
běnr, běhz sešit
bíng onemocnět;  též jako podst.
jméno i nemoc
cháng byt dlouhý
Chángchéng' Dlouhá zed"
cháng hradba; též ve vyzn.
město
dagal^asi, približnej těž jako pod st.  jméno,  stručný obsah, krátke shrnutíCpodst.jm.:/clagái1/) dao, däoz níž
dianr desetinná tečka (expl. v číslech)
duo (nebo 1 duo) otílk. ořislovce,  jak?(v postavení před adjektivy)
duoldá^niáhjl jakého je věku? duôshao   otázk.slovo 1 kolik fen(r) numerativ pro texty, noviny, dárky gěge starší bratr        ^ , gčngli' kilometr (areV./U/mil«)
hálshi příslovce, plně tonický a přfzvuČnes přece jen,
hil lil slíny'^b/t tlustjř (nl-
j iěj i e ^starší sestra
r.ostní jednotka: čin  (asi l/Z kg)
22.
23.
2!4t
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
J J '
«5 k j~* »
35.
36.
37.
kán dívat se na (něco, někoho); Číst (něco,expl.pohledem, nikoliv mhlas);te'ž ve význ. mít za to,že; domnívat se, Že l&orenjia zdvořile 1 starý pan,
1$ osel lix zelený
měi deikt.slovo , každý Mělguo^Amerika (expl. USA; morfém /měH/ je zkrácením názvu Amerika)
Měiguoren Američan nánpéngyou přítel (mužského
H4.
'+8.
ho, 50. 53 •
pohlaví}; milý
nSr, riall těž    při zvolání ve vyzn.: kdežpak.  jak by mohl nel (neboi ná)otázkovédeikticke , slovo 1 který (/něi/je hovorovější)
niánji-. věk, stárl níipengyou přítelkyně; milé qiän měrová jednotka j tisíc' qián peníze
shěhg   mérove jméno: ton (expl. v tónovém jazyce), shénme^shihou.r otázkový výraz S. kdy (spojení deikt. slova se jménem se stává určením oasu:  Jaká doba = v jakě době, kdy")
shíhour doba
suí rok (expl.veku)
je pozdě
sloveso: kvůli,
^az: proč Přizvukuje
wan být pozdní, wSnshang večer vrěi prenoziční pro
wei^shenme otáz kový výraz: proč (před pauzou se Ukř prízvuku /wěi^shenme/ )
xiang myslet   na(neeo), tež: stýskal - - t-s—s.' význ.
xiang slon xlngqijí" který den v yao kousat (někoho, něco) yi-^xlě' jako neurčitě' Číslovkově' určení podst.  jměha: trochu,
zíz§«e'sasopis
zěnme tázací příslovce. Jak zuoyou asi,  přibližně  (v posta-elným údajem)
t se po (nČcem);  těŽ ve myslit, že; domníVat se, že
týdnu ?
asi; veni za cis
----- K o v I   s 1 o v i  YD 26
1. dave, bábo, bófu*»stryc (expl. starší bratr otce; v Pekingu je bŠžněj.Ši /daye/); k druhému morfému slova /bófu^1 srov.
• 183
např. /fuqin/ otec, /fumu/ otec a matka, rodiče
2. didl mladší bratr
3. dlměi' švagrová (expl.žena mladšího bratra j srov. též /měimel/ mladší sestra
k. fňmtt otec a matka, rodlČe
5. fuqin otec
6. gige starší bratr
7. läolao babička (expl. matčina matka)
8. laoye dědeček (expl. matčin otec)
9. llang._£e.wren, liS Jako přístavek k poďst, Jmenúm a zájmenům, oba (tvar /liŠ/ vznikl stažením výrazu /llžfng^ge/)
10. näinal babička (expl. otcova matka)
11. nín zdvořile, oslovení Jedné' osoby i Vy
12. säoz švagrova (expl. fena staršího bratra; nehovorově' tež.
/ S žŕo 3 £1 O / )
13. shushu strýc (expl. mladěí bratr otce)j častě" i jako oslovení osoby nepříbuzně. strýc,strýček yěye dědeček (expl. otec otce)
15. zal být naživu,, být na^světě; těž ve význ. byt, nacházet se (někde)
$11,2 N o v á   slova        YD 2?
2. bSi měr. Jednotka, sklenice, hrnek (jako_podst. jméno dvojslabičně j/běiz/)
3. liáng být chladný(příjemně),
4. m|fi kupovat (něco)        , chladivý
5. mal prodávat (něco) u
6. rě být horký, je horko
7. zh¥ papír
YD 28
$11,2 pokraj?. Nová slova
1. gěr kus
2. lun měřeno podle, měřeno na
$11,3 Nová   slova YD29 1. miän nudlei též mouka, těsto
^11,3 2.pokr.' Nové   s 1.  YD 31
1. bei měr. jednotka! sklenice, hrnek
2. běiz podst. jméno 1 sklenice, VirnGlc (sxpX • s ucVi ©ítí )
3. chábei sklenice na caj, hrnek na čaj
4. háohe-'chutnýíexpl. k pltí)
l\ JiuPaíkoholloký nápoj (/báijlu/ pálenka)
?. klke-KaKao
8. ping měrová Jednotka 1 láhev
9. píngz podst. Jměnoi láhev
10. yáng měrová Jednotka, způsob, druh
11. yí-yáng yi-píng Jeden druh-jedna láhev, tJ. od každého druhu Jednu láhev
12. Zhongguo^ína
611,^   Nová   s 1 o v a   YD 32 *1. diä-nr měr. jednotka, trochu
2. hóng červený
3. xiě neurčitá měr. Jednotka, někteří, trochu
k. zhčhg obecná měr. Jednotka, druh
$12,1 Nová   slova YD33
1. kál wchě"'řídit vuz (tj. auto), jet vozem
2. něng moci (něco Činit)
i. yuánzhu(r)bf kuličkově pero, propiska
5. zhu vařit (něco, expl. ve vodě, nikoliv v páře)
6. zhu.yi^zhu uvařit, povařit, chvíli vařit apod.
$12,2 Nová   slova   ^ YD 34
1. bu-wXiang nechtít (něco Činit)
2. gul být drahý, stát mnoho peněz
3. hSo.^raa? dovětek, ano?, hodí se to tak? apod.
měl, mei_you3,nemít
5. nán být obttínf, být nesnadný, být těžký
6. shi příslovce (tj. vždy v postavení před slovesem nebo adjektivem), vysloveno přízvučně, zdůrazňuje pravdivost výroku, opravdu;  je tomu tak, že apod.
7. ...sl^leCobě slabiky bez tónu) připojeno k adjektivu, velmi, strašně, hrozně
8. tang polévka; pozor, v Číně se polévka "pije" (/hě/ pít)
9. xíng Jako odpovědi dobrá, to pôjde, to lze apod.
10. zhen opravdu, věru
- 1Ô4 -
$12,^3 Nová   slova        YD 35
1. cha lišit sej být nedostačující,
nevyhovující
2. ohäbuduô příliš se nelišit, být celkem stejný
3. Jläo vyučovat (někoho ničemu)
k, Jlao^ke' přednášet, mít přednáš-ku(-y)(expl. Jako vyučující)
5. Jiti příslovce s řadou víceméně formálních významů i pak, hned, tak, právě atd. (příslušný český ekvivalent volíme podle kontextu)} ve druhé" vet* souvětí často signalizuje, že první větu Je třeba chápat Jako časovou (v překladu uvedenou spojkami i když, poté co) nebo podmínkovou (v překladu uvedenou spojkami t Jestli, kdyby)
6. rang nechat (někoho Činit něco)^ též jako prepozlční sloveso,, uvádějící Činitele děje ve y&tách se slovesem v"trpněm rodě"
7. rénwei/  domnívat se, Že; mít za to,že
8. suí-bian'v-n (ať Je) podle libosti j/suí^ni^d.j3ian/(a^ Je)podle tvé libosti = Jak chceš
9» tlng slyšet (něco) 10. ting-Jcě1 poslouchat přednášku, mít přednášku (expl.jako posluchač)
&13 N o v á   slova       /   YD 36 1. cal zelenina, téŽ ve význ. pokrm,  jídlo, chod jídla (ač JiŽ vegetariánský nebo nevegetarlán-ský, nikoliv však rýže, knedlík
Z. gSfbý-t dostačující, stačit 3- hěi Černý if.  J lili doma
5. le slovesná gramatická pří ponaf označuje uskutečnění deje, rozlišuj od větné" Částice /le/ s podobným významem- označení změny situace, změny stavu
6. liujrUe^červen
7. shan hora g. shěng provincie
9. yáng ovce;koza 10« yů désf, vláha
£15,5 Nová   slova       YD 38
1. dian elektřina
2. dlknshľ televize(morfém/sh!/:zřit)
3. d shíhour připojeno na konec věty (vysloveno malo prízvučné až neprízvučné) ji označuje Jako vetu Časovou« v době kdy, když
iv. chi^fän'sloveso s prázdnym (formálním) předmětemi JÍst
5. fan ryže (expl.vařená, jako príloha k vegetariánským 1 nevege-tarlánským pokrmům)} v někt, spojeních též ve význ. jídlo 6.^ne větná Částice, označuje děj právě probíhající}připojena ke Jménům   z nich tvoří věty (otázky)* Jež v Českém překladu uvádíme! a co Je s...7 00 se stane s..? atd. (vetná částice/ne/ je protějšek větné částice /le/, označující změnu situace)
?. néng moci (něco učinit)
8. shang delkticke' slovo, minulý*
9. shžngwu~dopoledne
10. shl morfém, dívat se, pozorovat
11. shíjian Sas
12. shulwjlio' sloveso s prázdným předmětem! spát
13. wanr hrát si i bavit se, též ve význ. hrát si s (něčím)
lk, xi& deiktlcké slovo, příští
15. xiäwuvodpoledne
16. xuéxi^učit se; té'ž podst. IménoJ učení, Školení (ve výsl. /xůácf4/)
17. you opět
18. zái příslovce, označuje děj práve probíhající
19. zSo být časný,  Je časně, Je brzo
20. zžíoshang ráno
21. zôu Jít pěšky, te'£ ve význ. odejít
22. zuo dělat (něco)
Í16.1 Nová   s lov a YD 39
'l. daode,morálka, též ve význ, bvt. morální(ctnost: viz /quě"-dé7»)
2. hai._,mel^ne, hái.jnél^you^ne jako odpovědi' Ještě ne ^
3. hSochfbýt chutný, být dobrý (k. jídlu)
k. hžokän1 být pěkný", být hezký
5. htfotinglbýt pěkný/ (na poslech), adjektiva /hJfochi/./haokan1/,. /häoting'/ jsou tvořena spojením adjektiva /hao/^být dobrý - zde ovsem Jako morfém - se slovesem, obdobná adjektiva opačného významu Jsou tvořena pomocí adjektiva/nán/ byt nesnadný, by't obtížný namísto morfému /häp/, srov./nánkän/ ošklivý, /nántingV nepříjemný (na poslech)
6. nan byt obtížný, být nesnadný
7. nánkan' být ošklivý
8. nántlnglbýt nepříjemný (na poslech)
9. pianyi byt laciný
10. yang     měrové jméno   , způsob,druh
11. zhe._yahg„takto (dosl. tento způsob, na tento způsob), též Jako přísudek, být takový, být na tento způsob
- 185 -
Il6i2 Nova   slova       YD 40
1. Íi milovat (někoho), rád (něco činit)f
2. bí_pisatko e f
3. chl^fán' sloveso s prázdným předmětem, jíst „ ^
4. kan^shú1sloveso s prázdným
5. íSřbytmrychí£i též příslovce, rychle, brzy (jako adjektivum ještě ve význ.: byt ostrý)
6. lů cesta
7. ne větná částice, připojená k Jmennému výrazu jej označuje Jako otázku, co je s,,? co se staneš...? apod.
8. t?éng moci (něco ělnlt)
9. shul lehnout si, uložit se ke spánku
10. shuív/Jiao1 sloveso s prázdným předmětem, spát ,v
11. shuo mluvit, říkat^(něco), tez ve význ. hubovat(někomu), po-
12. sh^uá^sloíeso s prázdným předmětem, mluvit
13. xián nejprve l£, xln dopis ^
15. yángrou*'skopove
16. zou Jít (pěšky), též ve vyzn. odejít
17. zou^Lu1sloveso s prázdným předmětem, jít (pěšky)
y17   Nová   slova yd41
1. Jsa větná Částice,, označuje vy-
bídnutí, též nejistou otázku
2. bál Jití pálenka (dosl,bílá ,t j. průhledná lihovina)
3. cháng, chángchang^Často k, dlanyíngr1 film
5. dulbuqí omluva, promiňte (dosl. přibližně, nemohu se vám postavit.expl. s Čistým svědomím)
6. guč kráčet kolem (něčeho), míjet
7. guoíai přijít, přistoupit (směrem k mluvícímu) v-m
8. hul umět (něco Činit), též', umět (něco, v někt. spoj.)
9. jian vnímat, spatřit
10. Jláo nazývat se (nějak), nazývat (někoho nějak), tíž ve význ. vybízet (někoho, aby...)^*'? prepoziční sloveso uvádějící činitele děje ve větách se slovesem v "trpném rodě"
11. Jiů příslovce formálního všeobecného významu:pak, tedy, hned, atd, (překládáme podle ^kontextu nebo v překladu zanedbáváme),
v druhé větě souvětí Často
signalizuje, že prvou větu je třeba chápat Jako Časovou nebo podmínkovou
12. kálshi^začít^ též ve vyzn. začít (něco Činit)
13. kěylwmoci, smět (něco činit) 1ÍJ-. lál přicházet, táž ve význ.
přicházet  (něco činit) 15. ÍSo stále
16.le větná Částice, vyskytuje se i po adjektivech a Jmenných výrazech na konci věty, označuje zmenu situace, často překládáme do češtiny příslovcem:Již
17. mal nrodat (někomu něco)
18. máshang^ihned
19. míngnian,příští rok
20. níLhao^bežný pozdrav. Jak se máš, nazdar, dobrý den atd. ^ (dosl. asi: Jsi dobrý? = Jsi zdrav?, jsi v pořádku? apod.), odpovída"-
21. qu téFve Význ!?jít (Činit něco)
22. qujcán^dlänyíngr jít do kina
23. RlbenJ,Japonsko
2Ú. rlbenhua japonština
25. shäng-ke'v-n mít přednášku, mít vyučování (o učitel1 i o Žácích)
26. sheng-ql«v-n hněvat se, zlobit se, srov. též/ql/ zlobit (někoho) ,/shěng...d^ql/ zlobit se
na (někoho)
27. wěn ptát se (někoho), též ve význ. ptát se (někoho,zda něco Činí)
28. xiáng též ve význ. zamýšlet (něco činit), jiné-význ., domnívat se,že, myslit na (něco)
29. xlě děkovat (někomu), nejčastěji ve zdvojení /xiě^xie/
30. xiě^xie děkuji f
31. ytnggai^být povinen, musit
32. yuínyÄrochoten, chtít, přát si (něco činit)
33. zál opět, v postavení za určením času umístěným v budoucnosti (samo vysloveno neprízvučné) zdôrazňuje dané určeníčasu, často můžeme přeložit do češtiny slovem:až, vysloveno přízvufině se Často vztahuje Ire kvantitativnímu komplementu za slovesem, překládáme:ještě, navíc Ještě, znovu
3^. záOiáni pozdrav při rozloučení, na shledanou (dosl. opět spatřit, opět vnímat)
35. zhonmi čínské tradiční lékařství
- 186 -
&18.2   Nová   slova     YD 42
1. chuh morfemi jaro, jarní
2. chúntian_jaro
3. gul být drahý, stát mnoho (peněz )
k, hál moře
5. h^o táž ve význ. být pěkný
6. haoehl' být chutný, být dobrý (k ježení)
?, háokán'být pěkný .
8. há jezero
9, jlnbi zlatá pero
10, jTn morf eín; současn/, přítomny, (srov. /jíntlanZ-dnes, /jínnian// letos a j,)
11. jínnian,letos
12, qímlan/vloni
13. xiá boty
Ik, yíshang, ylfu oděv, Šaty
14. xlngqltlan, líbaltlan, xTngqlřl, líbairí, líbal1
15. zub dllat (někoho),být (něčím), mít funkci (někoho)
, YD 47
Nova slova
o v a
yd 43
418,3   Nová   s 1 1. bu,d& ne příliš
\\ huá kíesli?f malovat (něco)
4. huar obraz
5. kŽshl^'ale
él ting hovor.: velmi
YD 45+ YD 46 $19,4+ $l8,4pokr.   Nová slova
1. dang mít funkci (někoho,
Tiž C 61*10 )
2. háijcěyl ještě to ujde (dosl.Ještě je možno, doplníme i to snest, být spokojen apod.)
3. huárenHstnický Číňan (expl. Číňan j lne státní příslušnosti než ČLR) ;  srov. /huá/ morfém kvetoucí, Často obrazně ve význ,
4. jläo'vyučovat (někoho něčemu) Upozornení: v složených slovech, tj.  Jako morfém se vyslovuje
ve   Š t v r t ď m   tónu, srov, /jiaoyuaríV' učitel,/jlaokěshú/ učebnice atd.
5. jižo nazývat se (jménem) (té"Ž v dalších význ.,  Jako:volat, přikazovat atd.)
6. lěng být studen/
7. líbal1, xTngqi týden 8» nííhálz děvče
9. qůnian*-vloni
10, shěntivy tělo; těž ve vyzn. zdraví (tělesné);  srov. morfe'm /shen/: tělo v řadě složených slov a výrazu a také/shěn/ jako numerativ pro úplný oblek (tj. oblek na celé tělo)
11. tiänqIn počasí
12, xlng jmenovat se(expl, příjmením); též podst,  jméno: příjmění
13. xíngqT, líbal1 týden
1. blngjiío^le uzdravit se (podst. Jmého/bíng/ nemoc Je zde ve funkci členu zřetelově vymezo-vacího)
2. hě spojka jmenných členu; a
3. jlngz   zrcadlo; hovor.téz i brýle
4. mlin numerativ pro plošná předměty
$19,1   Nová   slova     YD 48
1. bléren^ostatní, Jiní; srov.
morfém/bie/ Jiný např. i ve spojení s gram. příponou /d/» /biO/ jiný, Jiní
2• gongchang továrna
3. gôngyuán(r)' park
k, cháng být dlouhý
5. Chángchéngi Dlouhá' zed"
6. chéng hradba,zed*
7. chezhan nádraží
8. chuáng postel
9. dáo prepoziční sloveso i do,k atd.; srov, prísudkov^ sloveso /dao/ dorazit (někam), přijít (někam)
10, l&o, léfoshi stále
11. -li (-1Í) záložkai uvnitř, v, na 12 nar, náll ve funkci příslovce i
kdepak by ... I? 13. qlän b/t mělký lít.-shang záložka» na, nad atd.
15. shen být hluboký
16. tang cukr; cukroví,bonbon
17. tián být sladký
18. xuéxl&o'škola
19. yuánz zahrada,zahrádka
YD 49
$19,1 l.pokrač.    Nová slova
1. fanguáfnír)1 restaurace
2. qíng prosit (někoho, aby činil něco)
3. qíng^wen1 zdvořilostní uvedení otázky; prosím,...?(dosl. asi; prosím (smím se zeptat,.,.?)
t v YD 50
$19,1 2.pokrac.    Nova slova
1. sh&o téz ve význ,: chybí (něco), nedostává se (něčeho); základní funkcí tohoto slova je adjektivum; být nečetny", být nemnohý
2. yVdiánri spojení číslovky /yl/ s měrovou Jednotkou* trochu;
v postavení kvantitativního komplementu za adjektivem,(byt)
- 187 -
o trochu (větší, menší, lepší
atd#) ID 51
$19,1 pozn.I   Nová slova
1. chu- shlr' přlhází se nehoda v-n děje se_neštěstí; pozn,, sloveso/ chu/ v tomto spojení nemíí obvyklý význam vycházet(odněkud), nýbrž znamená:výskytuJe se (něco), přihází se (něco); podobně 1 podst, Jmeno/shlr/ věc, záležitost Je zde v posunutém významu: nehoda, neštěstí
2. nánshěng student (mužského pohlaví (/-shéng/ je zkratkou slova
3. nushěng studentka  j/xuesheng/!)
$19,3   Nová   slova YD 52
1. báoshě redakce novin
2. BÍ^řrsěn Plzeň
3. chu vyjít, vyjet (odněkud) h, chu-jlä'v-n odejít do kláštera
(buddh. ěi taolstickěho)
5. chu-Jiá*v-n vdát se (srov. i y   sloveso/Jia/ vdát se za (někoho))
6. chu^Jlaměnr vyjít (z domu,z bytu)
7. dáo dorazit, dostavit se (někam)
8. dián měrová Jednotka, hodina
9. dlanche tramvaj
10. dianťl1 výtah (srov./tlz/žebř)
11. ěrgě druhý starší bratr
12. fén měrová Jednotka, minuta
13. guá země, vlast
14. hao  meroi/e     ameno, číslo (při oěíslovávánf věcí), den (expl.den měsíce, pri udávání data)
15. huí vrátit se (někam)
16. huOsuď'vrátit se do vlasti 1?. j lán numeratlv pro místnosti,
světnice
18. jln vstoupit, vjíždět (někam)
19. lou  měrové jméno: poschodí; těž podst. jméno, poschodový dům
20. měn(r) dveře
21. páng bjŕt tlustý
22. pángbianr vedle
23. sháng vystupovat (někam), vystupovat na (něco)
2U. sháng^chS'nastupovat do vozu (expl. nějakého dopravního prostředku)
25. shkngjidu'vystupovat do vyššího poschodí;  Jít po schodech nahoru
26. shufángíknihovna (expl.studovna,
místnlsť' SrOV' /fénSz/ dÚm'
27. tíng slyšet (něco)
28. tíng^shuo' v Sele věty: prý, říká se (dosl.asij slyší se říkat)
29. tTz žebř
30. wuz místnost, pokoj
31. xia sestupovat (odněkud,někam)
32. xlá^hě1vystupovat z vozu (expl, dopravního prostředku)
33« xláaěu1 sestupovat do nižšího poschodí;  jít po schodech dolů
34. xiä^yu'práí
35. ylaou,první podlaží (tj. pří-
Z QV&Í. )
36. zái iiá'být doma
37. zhän stanice, zastávka, nádraží atd.(konkrétní překlad volíme podle kontextu)
38. zhu bydlet (někde)
YD 53
£j_Qji}.   Nová slova
1. dlfang(r) místo
2. gongzuo^racovat
ů. lao^ěye dědeček (expl. starý
5. ySnf dvůr
6. zhong slt, sázet, pěstovat (něco)
$19,5   Nová   slova     YD 5 4 lscdhg prepoz. slovesot z, od
Pohybu je\ebfpocS^ trasu, kudy pohyb probíhá') ?. dáhuor všichni (srov.měr.jedn.
3. d^s^StrSekat^r(někoho) k, díngr vrchol, vršek
3* í* £ jL^uoqui v-»tíi proležet mirno
6. guoqu v-m projít mimo, projat
7   hWnřr) ?^n< AvtJ
8. Xměr. jednota, skupina,
tiž íí význ! ustoupí?! Uvolnit místo
10. kual měr. jedn,, kus, kousek
11. liú" uklouznout, utěci, prchnout
12. loudťng1   střecha; půda (expl. prostor pod střechou); srov. těž slpvo^/dírigr/ vrchol, vršek
13' vzorním ^if^iW^lf/ je
zde plně těnickě a není záložkou)
1/4' dějovýJádř^ slovesem
15. "DRngbianr vedle  (též Jako záložka-/-bianr/ na rozdíl od slov
/shangblfln(r)/,/líblar(r)/ atd.
16. ik^hllŤpfcllT6^
17. qťng proslt (ngkoho,
aby...)
- 188 -
18, shang vystupovat na (něco)» tež jako prepozicní sloveso ^ f
19, wáfng ubírat se (někam) j caste Jako prepozicní sloveso 1 směrem k (jako prepoz. sloveso téz ve výsl,/wang/)
20, wá'ng^hou1 směrem dozadu (Jedno-slab./hbu/ místo dvoj slab. houmian, hbuMan (r) )
21, wáiblan(r) venku} též" Jako založ,
22, zanraen my{ expl. inkluzlvní, t\, zahrnuje nutné 1 osobu (-y) oslovenou (-é))
til zubila v-m posadit se, usednout
§19,6   Nová   slova      YD 55
1. cli hádat, uhadovat
2. caidul' v-m uhodnout
3. dul být správný
J*. kču morfém s tis ta (ústa Jako samostatné* slovot/zvX/}
5. kbuxlän^táng, páopaortang, paorte n g žvýkačka (srov./xiang/ být voňavý,/tang/ cukr, bonbón , /páor/ bublina)
6a paor bublina y
7. páopaortang1 viz /kouxiangtang/
8. péortángj viz /kouxiangtang/
9. putao hrozen (expl, vinný)
10. pútaojltf víno (hroznové)
11. shou ruka
12. xiang byt voňavý
13. zu'{ usta
$20,1   Nov a'   slova    YD 56
1. oe numeratlv pro knihy (expl, jednotlivé svazky)
2. kuai měr,  jedn,i kus, kousek
3. sul měrové jmánoi rok (veku) yCkual^qián Jeden Jůan;Pozn.v vedle oficiálního /yl^yuán/,/«\_,
>„yuán/ atd. »1 Juan, 2 Juany atd. se hovorově říká/yí^kuaij^ián/, /lläng^kuai^qián/ atd,; tj, dosl. 1 kus peněz, 2kusy. peněz atd, yuán měrové jméno:  júan <Viz výše
kou (vyjádřenou v celých řádech)« asi, přibližně, něco přes
7. nóngyes zemědělství
8. nďngyeshě zemědělské' družstvo
9. xláoxué základní ákola, národní Škola
Nová
v
1. nkme tak, též
význ, tedy 2» xiě" psát (něco) 3. yífu sat, oděv '-!-, zhěrae tak, takto 5. zl(r) znak (expl.
písma)
1 o v a YD 58 cele věty ve
čínského
—,—Nové   slova   YD 59
1. chú^qlán' vydávat peníze
2. da tlouci (někoho,něco)^též Jako formální sloveso s neurčitým
. významem
3. da\_diánhuá telefonovat ÍJ-. diánhuá' telefon
5. gbu pes
6. gbu postačovat, být v dostatečném množství
7. hua utrácet, vydávat(peníze)
8. teng bolet,  cítit bolest
9. xln srdce, mysl, duch
10, xfng lze,  je možné,  je přijatelné" Ml. xínténgi být nešťasten, srdce, krvácí 1 též ve význ,(vyslovuj: xinteng,} s vřele milovat (někoho)
12, zh^o hledat (někoho,něco)
13. zub sedět (někde),  jet, letět (dopravním prostředkem)
-• N ová   slova     YD 60
5» 6,
c 4: iednotka čínské měny) wán měrová jedn.s lo.ooo
1, fángz dům, též ve význ. byt
2. jlan spatřit (někoho), setkat se s (někým)
3« waiguo^cizí země, cizina
wálguoren cizinec (expl,cizí státní příslušník)
5. xláng chtít, zamýšlet (něco činit); též ve význ. domnívat se, že
Nové   slova   , YD 61
1. jinzhuoz zlatý náramek
2, yínzhuoz stříbrný náramek
§20,2    Nova"   slova      Yl> 5 7
1. bál^shl,kolem stovky, něco přes stovku (expl,možno chápat jako zkratku výrazu/yl.^ba 1 jTshi^lai/)
2. cháng zpívat (něco)
3. cháng «er' sloveso s formálním předmětem 1 zpívat
4. duo v postavení za složenou číslovkou (vy jádřenou v celých řádech)f u' něco více neŽ,  něco přes 5\
5. ger píseň, písnička
6. lál v postavení za složenou číslov-
1.
2.
3«
-- Nová   slova   YD 62
cái teprve, pak teprve, v postavení před Číslovkou, pouze duootázkovépříslovce v postavení před adjektivem,  jak ,jak velice (též se vyslovuje/duo"/)
niíňlťvik! ItárF7
ping být róvný(exPl.o plose)
- 189 -
mďroví}*dnottot*tvere5nŕ
6. píngmť metr
7, qiän měr. jednotka t tisíc
Nová
1
o v a
YD 63
1. hSotóni být snadný k vyřízení
2. jlě půjčit si (něco)
3. lei být unaven
4. xiůxi odpočívat
YD 64 í
&21.1 část a/ Nová slova 1.   a větná částice, podle intonaee
32. shuír (řídká) t-.ekutina (např. inkoust >srov. též /môshuxr/) /šťáva
33. sljnian^ na (všech) čtyřech stranách, kolem dokola
34. waimlan, wáibian(f) venkui též jako záložky
35. xlámian dole, též jako záložka
36. xiaiigfa(r) způsob myšlení, myslení a cíleísrov./fáV způsob, metoda)
38^ySubÄÍ) vpravo, též Jako *íl.
jakou je pronášena,označuje souhlas, 39, yůyán jazyk, řeč, srov.morfém potvrzení nebo otázku(s větnou Čás-        /yů/ řeč, Jazyk např. ve slovech ticí /le/ splývá ve slabiku /la/) /hanyu7»chanltina(=čínština),
2, běl fangle ver, na severu /ylngyu/1 angličtina atd.(odbor-
3, blan attrlb. slovo.neformální, měhe     / né termíny)
důležitý, vedlejší, srov./biän^men(r)/l).o, zázhl'časopis (dosl. asi roz-
4, chuan obléci si (neoo)Lyedlejši dveře     manité záznamy )
5, chuzú pronajímá t (něco), též ve význ.4l.zhanqllal v-m vstát taxi (zkráceně místo /chůzujiichě/);if-2. zhěng attrlb. slovo
srov. též sloveso /zÚ/ najímat si (něco), /zůjsei/ najímat (někomu něco)
6. chúzú^qlche taxi, autotaxi
7. dáví*kabát, svrchník
8. dianchězhán zastávka tramvaje
9. dľxia dole ( srov.  /dlr/ dno?
12. fžfz způsob, metoda
13. gängbfshurr inkoust (do plnícího Pera)
14. houbian(r) vzadu; též jako záložka 15» hú Jezero
16. huochezhän nádraží
17. kaoguolal v-m shluknout se, navzájem se k sobě přiblížit
18. la splynuti větných částic /le/
19. ííbiín(r) uvnitř, téŽ jako za-
20. lYmian uvnitř, téz jako záložka
21. líshu'Wušen (srov./lí/ hruška (plod))
22. lizishů švestka (expl.strom, srov. /líz/ švestka (plod))
23. měn dveře
24. mián(r)   měrové jméno: strana, plocha
25. náchuqu v-m vynést ven, vyndat
26. nánfang1ijih, na Jihu
27. nongcůn vesnice (srov. též/cůnz/ v témž význ.)
2.8. nuan být teplý
29. nuánhuo být teplý
30. qlánbian(r) vpředu, též Jako záložka
31. shángmian nahoře, téŽ jako záložka
. hlavní,
oficiální
43. zhongjiánr',, zhongjian uprostřed, též jako záložka
44. zhóuwéil dokola, kolem dokola,
též jako záložka
45. zů pronajmout si (něco)
k6' zŽožka(r) VlCV0J ^ Jak°
YD 64 ii
$íl,l Část b-e/ Nová slova" 1, cěng měrová' jednotka, vrstva, též ve význ. poschodí (následuje
jméno /Idu/) dal zastupovat (někoho), téŽ jako prepoz. sloveso
prepoz. sloveso hŠo„ Jiw*;měrové slovo: velmi mnoho...,hezkých pár...
6. hä'o^.xie. . . velmi mnoho
7. hušpírjgr1 váza. na květiny
8. jiu byt starý(o věcech,nikoliv o věku živých bytostí)
9. liang.., dču... oba... 10. lůz kamna, sporák apod.
12! mlän numerativ pro plošné věci a oředměty
13. mil zhasnout
14. ná vzít(srov./ná le/),držet (srov. /názh/)
15. náchulai v-m vynést, vyndat
16. nálal v-m přinést
17. ne větná Částice naznačující, Že děj nebo stav probíhá nebo trvá
2.
3»
4.
5.
- 190 -
18. shängdian obchod, prodejna
(srov./shängren/, obchodník, dále takě/shúdian/ knihkupectví, /diányuán'/ prodavač v obchodě*)
19» shangren<» obchodník
20. shudlán knihkupectví
21. tlän přidat (ně"co)
22. tíng zastavit se
23. tíngzhusv-m zastavit se
24. tóur zakončení(expl.ne jakého předmětu)
25. xlálai v-m sestoupit^
26. yl^ylianr1., .trochu (něčeho)
27. yíyuan nemocnice (srov,/yixue7 medicína,/yuánz/ dvůr)
28. yuánz dvůr f
29. zhan též jednoslab. ve vyzn. zastávka, nádraží(dovoluje-li to kontext)
30. zháo chytit(něco), nakazit se (něčím) apod.(v ustálených spojeních)
31. zháo-huÓM chytit(expl«ohněm),
32. Ihěígfhvlála*(Srov!%hěngzhlA politika)
33. zhěngzhi-. politika
YD 65
^21,1 pokr.    Nová slova
1. bú^iHiení třeba (něco činit);
AW/»emuslt? 5e0tříbÍS(něco Činit)
2. chuanghu okno
3. ^d slovesná přípona., signalizuje
připojení komplementu stupně ke slovesu nebo adjektivu '-f. huär květina
5. kěqi být zdvořilý;  též ve význ, být upjatý, upejpat se
6. ríbenren Japonec
7. xin být nový
8. yáng pěstovat (zvířata, rostliny)
9. ylnou'potom, později; též jako 7^1    Misl (v c* 9l ^ o "v* v c Vi ú dsi 11 c Yl S
10. yíkuair»spolu, pohromadi (srov. měr. jednotku. */kuál/kus)
11. zhäng růst (znak, kterým se píše toto slovo, se také vyslovuj e/cháng/ a pak znamená dlouhý)
$21,2    Nová    slova      YD 66 1. ba prepoziční sloveso,uvádějící přímý předmět (známý, určitý) u přísudkovych sloves označulících manipulaci, přemísťování apod; sémanticky totožné se slovesem/ba/ držet, podržet (jen v některých spojeních),s numerati-vem/bä/ i měr. jednotkou/W
2. cun uchovávat, uschovávat(n*oo
někde)
3. dao postpoziSní sloveso, nejčastěji se pripojuje k Jednosl. slovesůmi sémanticky totožné' se slovesem /dao/ dorazit %(nekaa)
1 s prepoz, slovesem /dao/ k„ fžmg položit(něco někam); téz ve význ. pustit (někoho,expl.na svobodu), pást (dobytek)
5. ecua pověsit (něco), viset
6. lláo-tiánr»v-n bavit se, povídat
7. 11» zanechat, nechat (něco někde)
8. lflxing^'cestovat
9. sůshě1kolej  (expl.studentská)
10. xíngll zavazadlo (srov. íjorfe'm /xíns/ např. ve slově /luxíng/ cestovat)
11. zai postpozlcní sloveso, nejčastěji se připojuje k jednoslab. slovesům; sémanticky totožné se slovesem /zai/ nacházet se (nŽkde),
i sprepoz, slovesem /zai/
12. zíjp'sám (expl.osobně, srov.ruské' sam), nejčastěji Jako přístavek, ale 1 v jiných funkcích
Í21.3   Nová   slova YD 6 7
1. cóng...qr počínaje...(v časových údajích)
2. xia deiktlcké slovo 1 příští (antonymum 1/shšmg/ minulý; srov.
dále morfémy/xlá/./shäng/, např. ve slovech /xiáwu/6 odpoledne, /shangwu/, dopoledne) f
3. yťhouipotom, později j tež Jako záložka(přl casovýchjída jích); antonymumi/yíqián/ dříve,předtím
k, yčujcé1 mít vyučování (expl.jako
§ 21,3 pokr. gongzuorl pracovní den kZl.i   Nová   slova YD69
1. huasheng arašíd (expl.plod pod-zemnice olejně)
2. huashéngyo'u arašídový olej
3. xiang bút voňavý: voňavá tyčinka, i. xi/ngyoXezamovy' olej ^adidlo
5. you olej, tuk
6. you^d někteří
^22,3     Nová   slova YD70
1. bié, búyao záporka rozkazovacího
způsobu
2. blngren^podst. Jméno 1 nemocny
3. chuqu v-m vyjít
k. děl musit (Činit něco);  je potřebí (něčeho) 5. fángbianvbýt pohodlný
- 191
6. gěn prepoziční sloveso i spolu,s i srov. sloveso/gěn/ doprovázet (někoho), jít za (někým)
7. gông'anjú stanice VB
8. guolai v-m přijít
9. guôqu v-m přijít (expl.na místo jlne', než kde se nachází mluvčí)
10. häVbal dobral, nuže dobre!
11. huílal v-m vrátit se
12. huíqu v-m vrátit se
13. Jin vstoupit(někam;  Jen v někt. spojeníeh) jlnlal v-m vstoupit
15. jlnqu v-m vstoupit
16. Jinyú (r) zlatá rybka
17. Ju aumerativ pro slova, věty
18. kěren^host (těž Jednosl,/ke/ v^témže v/znamu)
19. ku plakat
20. láushanglv horním poschodí, nahoře
21. mashang ihned
22. nálai v-m prine'st
23. náqu v-m odnest
Zh, páolai v-m přiběhnout
25. páíoqu v-m odběhnout
26. qí vstát (v někt, spojeních.např. /q^chuáng/ vstát z postele)
27. qílai v-m vstát, povstat
28. shanglal v-m vystoupit nahoru
29. shangqu v-m vystoupit nahoru 36. xialai v-m sestoupit dolů
31. xiaqu v-m sestoupit dolů /
32. youjá1poštovní úřad, pošta (morfem /ju/ srov, např. ve slově /gông'anjú/ stanice VB; morfem /yáu/ poita srov. např. ve slově /yduplao/ poštovní známka)
33. yóupiáo1 poštovní známka
§22,3 pozn.I   Nová   slova  YD 71 1. gáoxing*lmít radost (srov.adjekt. /gäo/ být vysoký a morfem /xing/ např. ve slovech/xíngwel/,/xlngzhi/ zájem)
\\ IŔ ^nakonec, posléze
YD 72
9 22 ■ 3 pozn • II   Novo. slovs. 1. zŮutéž ve význ. chodit, procházet (někudy)
§22,h   Nno v a   s 1 o v a YD 73
1, guo-yě'ztrávlt noc, přespat, v- r\
2, shuô^shi.. .v čele druhé vety souvětí 1 pry...; žepry...
i>22,5   Nova'   slova YD 74
1. diánti'(elektricky) výtah (srov. např./tiz/ žebřík)
2   dul družstvo, mužstvo
3! Fěízhoxr Afrika
^4-, gängcaiM právě před chvílí
5. gěi prepozicní sloveso (srov, plnovýzn. sloveso /gái/ dávat)
6. huihuá konverzace (srov.morfem /hul/ sejít se napr. ve slově /hulhéŤ' sejít se,shromáždit se)
7. jiáolai v-m zavolat, přivolat
8. Jiaoshl1 učebna (srov. morfem /shl/ místnost,např.ve slovech /wbshl/^ložnice./bangongshl/ Icsncclfä x* ä j *)
9. jln vstoupit(někam; v někt. spojeních)^
10. kan...qu jít(někoho) navštívit
11. llanxi^ cvičit, procvičovat(něco); též ve význ.-s oběma slabikami tonickými-:cvičení, procvičování
12. lóuxia1 nižSÍ poschodí, přízemí
13. máfan být nepříjemný, být otravný ,
Ik, Mě-izhoů"Amerika (expl. kontinent)
15. náchulai v-m vyndat
16. náchuqu v-m vyndat
17. náhulla.1 v-m prine'st zpět
18. náhuiqu v-m odnést zpět 19«nájinlai v-m zane'st dovnitř 20» nájinqu v-m zane'st dovnitř
21, náxialai v-m sundat
22, náxiaqu v-m sundat
23, Óuzhou^Evropa
ZUr. pái seřadit, uspořádat (neco, expl. v řadu)
25. pál-dul'v-n postavit se do fronty
26. píngguo3'jablko
27. qiůr míč
28. tí kopať do(něčeho)
29. tiz žebřík
30. wenti^otázka1 problém y
31. xiángjiáo banán (srov, morfem /xiáng/ voňavý)
32. xláoshu5(r)' povídka, román
33. yáo vrtět, kolébat(něčím)
Jh, Yazhou^Asie    (srov./Fěizhou/,
/Óuzhoů1/, /Mel zhou1/») 35« Yazhouren Azijec
36. ylba,weiba ocas
37. zh slovesná přípona označující probíhající děj (viz_ dále f»*K>)
38. zouguolai v-m přicházet
39. z&uguoqu v-m zajít (expl.směrem tam, pryč od mluvčího)
kO. zuôxia v-m usednout
£22,6_ Nová   slova      YD 75
1. bing led
2. bingjilíng zmrzlina
3. chu-Jiá'v-n odejít do(buddh.) kláštera (dosl. odejít z domova)
h, dämen hlavní dveře, brána 5. deng deng(r) počkej}
- 192 -
6. huar květina
7. iSoye hovor,: dědeček (expl.otec matčin);  též ve význ.(starý) milostpán
B. liú těci
9. llúchulal v-m vytéci, vytékat
10. aalhuilai v-m přinést (expl.nejprve Jda a koupiv)
lil pío^shínshlng ode jitífoílášter.) ústraní (dosl. utéci na horu)
13, rang nechat (někoho činit něco),
něIo)"zpSobltí Caby(SkdončLil něco)t předmět následující za
slovesem/rang/ Je zároveň podmětem
14. ríz den,"datum
15. shěng porodit(někoho)j narodit se
16, shengri narozeniny
1?. xíX krev (viz též § 64,4: /xue/)
18. xing Jsu^in* Ttázačí dověteki ano? (dosl. Je možně?, lze?)
19. zuo^fan'připravovat jídlo,vařit
§22,?    N_o v á
1 o v a
YD 76
1. bán-gongiv-n vyřizovat(úřední) zá-
veřejné' záležitosti, úřední asehda; /g5ng'an/ veřejná bezpečnost)
2. bangohgshl kancelář, úřadovna
3. bú^hť nevědět (vedle běžnějšího
4. cřtřítfStí^ífítíSříLroo)8
5. důl^neboTduo) otázkové'příslovce v postavení před adjektivemíJak?t též ve větách zvolacích!(o)jak..i
6* Ííovo/ha*o/nje°zde* dSktiokym' ' slovem)
7« gong*an veřejná beznečnost
8. gongshi**veřejne' záležitosti, úřední agenda
9. zhi vědět (jen v někt. ustálených spojeních)
10, zoujinqu v-m vstoupit
--Nová"   s 1 o v a YD 77
1» feng numeratlv pro dopisy 2, Jiě půjčovat si (něco); srov. tezí ve spojení s postpozičním slovesem /geiA/jlě^gei.../ půjčovat (někomu něco)
jie-hun' v-n oženit se, vdát se (srov.morfém/hún/_raahŽelství např• ve spojeních/lí-hůn/ v-n rozvádět se./ding-hun1/ zasnoubit se  v-n ; morfém/jlé/ spojovat napr.ve slovech/Ji éW/ spojovat, / jí eW1 struktura)
Jo
4.
7,
9.
10.
11.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
J.ieniKgele Leningrad ftex;/-le/; lí-hún* v-n rozvádět se líxiangv* ideál
qingnian,mládí, mládež(srov.
morfén/qlng/ zelený) qingni&itren mladý Človek shoudao obdržet{něco)$ srov. morfém/shÔu/ např. ve slovech /shouru/ příjem, výdělek; /shčucheng/ úroda, sklizen shouriK příjem, výdělek tf jsmiňovat se o(něčem), uvádět
yíh|Ů> potom, též záložka, po
y Sně i1 záložka, uvnitř, během
(srov, ffiorfém/nél/ vnitřní např\
ve slovech/něly!/ vnitřní prádlo,
/něirong/ obsah, /NěiMenggÚ/
Vnitrní Mongolsko)
ylqián'dřívej též záložka, před
(v oasovém významu)
yísnáng1záložka, nad
yíwái'' záložka, kromě
yixia5záložka t pod
yue měsíc (expl.kalendářní)
zai byt přítomen, té"ž ve vyzn,
být naživu a v dalších významech
zhi  iviz níže£21
zhltnei1 výraz ve funkci záložky j uvnitř, během, mezi_(formální
cSľbn^ poně /d/)
1.
2.
3* 4.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7. 5. 9.
10.
11.
12.
13.
14.
—— Nová   slova   YD 78-lu cesta ti ě železo tielu1železnice
xiáoxin-dávat pozor, byt pozorný
-TU ová   slova YD79
bál nadarmo, bez výsledku,téz
ve
význ.zadarmo (/bái^shuo/ mluvit nadarmo, mluvit tak4 že Je to jako když hrách na stěnu háže)
bén hloupý blan změnit se
biänchengs zmírnit (něco) na (něco)
búlyong^ení třeba (Činit něco)
cheng stati se (něčím)
chůlai v-m vyjit
chúqu v-m vyjít
dá-dÚ'v-n vsadit 3e(k morfému
dangraLsamozřejmé, ovšem ditiě podzemní dráha, metro v (staženo z výrazu /dlxiawtiěclao/) dul byt správny, byt pravdivý, mít pravdu
dul^le správně", Je tomu tak, ano dÚ-qián' v-n hrát hazardné" o
peníze
- 195 -
22.
23.
15. felchang2velmi, neobyčejně:
srov, /fěi/   vij    jako zapor-ku ve výrazu/f ei.. .bú kě/, dosl.: ne(udělá-lise něco)to nejde = musí se...
16. San odvážit se(něco Činit) 17»    go slovesná přípona
18. gonggong*a.ttrlb. slovo i společný, věřejný(morfěm/gong/ veřejný; morfém/gon*/ spolec-nýs)
19. guo trávit(Čas), slavit(svátek)
20, huSchépiáo vlaková jízdenka
21, jlujshÍNV čele věty, právě,
i ^kdyby
lái^kán1 navštívit (někoho) luyďu cestovat jako turista (morf émy,/luV cestovat srov, např.ve slově/luxíng/ cestovat, /yóu/toulat se, cestovat např. ve slovech/yourenTv/youkey1turista)
24. luxing^cestovat
25. kán navštívit(někoho), zpr» ve spojení s předen. fázovým slovesem /lái/,/qu/ lí (rozumový) princip, v někt. spoj.,srov./yÓuJLYp mít pravdu být v právu
lián...ye.., llán...dou..
dokonce
28, líyou-Hluvod, argument; někdy těž 1 -výmluva
má'ldao^r-m dostat ke koupi ná vzít, držet; též jako pre-poziČní sloveso uvádějící nástroj de*je
plánz film; rozlišuj od /Dlánz/(psáno týmiž znaky), viz c*. 32 N
32. piánz, míngpian,<r)' navštívenka
33. piáo lístek, vstupenka
34. qřng tég ve význ, , zvát (někoho," expl. jako hosta) qúvjcan' jít navštívit (někoho) suí-biän'v-n ať je podle libosti
shěng svaty
shěngdánjiě' vanoce(srov, /jiéri/ svátek;/shěng/ sva tý,/shéngdán/ posvátné'narození, expl. narození Ježíše)
těbie, obzvlášť, velmi (hovor, a expresívne 1 jednoslab./tě/, srov./tě^běn'/ úplne* hloupý, strašně hloupý) 4o.wan být pozdní, je pozdě'; též jako komplement stupně (připo-eno bezprostředně ke slovesu) 41. xiá-ochouf'šašek
26.
27.
29.
30.
31.
35.
36.
37.
33.
39.
42, yánjiu-zkoumat, badat o (něčem)
43, yánjiusheng vědecký praktikant, aspirant
44. zán my (inel.,tj. zahrnuje mluvící osobu i osobu(-y) oslovenou (-e")
45. zán^liá', zánmen^liá' my oba
46, zhíwuvrostlina
47. zhÍCyao«.v čele věty,stačí když, pokud (dosl.jen je třeba, aby)
48, zhóu týden (jen v některých
49. zhuSnmeSlttrib.slovo: zvláštní, speciální
S23.1   Nová   slova YD80 1.    blng^bUN. ..(vlastně, ostatně) vůbec ne...
2. gán dělat, zabývat se (něčím)
3. flränbu^kádr, kádrový pracovník tsrov./gan> dělat i morfém/bu/ oddíly, síly)
4. qlántian-předevčírem
5. xiäo^ehlhour v mládí, když jsem (jsi atd.) byl mladý
6. yíwer'mít za to, Že
YD 81
623,1 pokr.    Nova slova 2. dSue^vysokáVškolamlnUlOStÍ
$23,2   Nová   slova       YD 82
1. ^ba větná částice, označuje vy-
bídnutí; zde označuje přibllž-nost údajů ve větě, těž nejistotu tvrzení
2. bánz prkmo, deska
3. dágal*«příslovce, přibližně, asi; též Jako podst. jméno (vysl. /dágái1/) ,přibližný obsahy výtah (srov, morfém/gái/ obecný, přibližný např. ve slovech/gšilún/
4. dong rozumět (néfčemu)
5. fä vydávat, vysílat (něco); sloveso širokého významu,který bývá konkretizován až v daných spojeních
6. héi. černý
7. heibán tabule (expl. školní), srov. též/bánz/ deska, prkno
8. ji posílat (néco, expl.poštou)
9. jiékewíř Český tanec
11! shuáVka?táčovat, či8tlt%ěco, expl. kartáčem)
12. tiáo skákat; též ve význ. tančit (tanec)
13. tläo-wtf'v-n tančit
14. Xl«bxí'Slao-íi (expl. dětské jme'-no)
- 194
15. wawa panenka
16. zuotian-včera
YD 83
^23,2 pozn. Nová slova
1. d.„,shíhour připojeno na konci vltyi označuje, že déj této věty probíhá současně s dějem věty následující, nejčastěji překládáme spojkou když ú slabika /shí/ se přizvukově oslabuje případně až k atoničnosti)
2. gán dělat (něco)
3. ganjaáico děláš (dělá atd.)?; težve funkci příslovce nebo samostatná věty, nač? k čemu?
4. láizh (zpr. bez prízvuku;/lalzh) připojeno na konci věty; označuje, že děj probíhal v minulosti (i opakované), vyzdvihuje se jeho relativně delší trvání
5. má v některých spojeních místo tázaofho zájmena /shánme/1 co?
6. pí ping,, kárat, kritizovat (někoho)
7. xiáoběhr seáltek, zápisník
$23,} pozn.   Nová slova YD 85
1. bao-xlán'v~n pojistit sei též dát se pojistit (expl.v pojišťovně apod.); srov. morfe'my /bao/ chránit, zajišťovat, ručit, např. ve slově /baohuA ochraňovat a /xián/ nebezpečí, např, ve slově /wělxian/, byť nebezpečný
2. Jlhul příležitost
3. pa bát se (někoho); tág s domnívat se (s obavou), že; též příslovce t asi (expl. s odstínem nejistoty Si obavy)
4. xlá^xue1 padá sníh
5. xuě sníh
&23, kb   Nová   slova    YD 87
1. bíngwhao^le uzdravit se; dosl. (stav) nemoci se stal dobrými /blng/ je zde členem zřetelově vy mez ovací m
2. búUcěqi být nezdvořilý; též t nedělat okolky, neupejpat se
3. gě řezat, kosit(neco)
4. dáoz ryže (expl. rostlina na poli)
5. kěqi byt zdvořil/; táži dělat okolky, upejpat se
6. liáng být chladný, být chladivý (expl. příjemně')
7. shú (hov. shou) b/t zral/j být uvařený, být hotovy (expl. o jídle>. být známy, být povědomý
8. sunz vnuk
9. tang polévka; téz t horká (vřící) voda, odvar (bylin) apod.
10. walsun(z)vnuk (expl. syn dcery)
11. wán být pozdní; Je pozdě; táž příslovce 1 později, o něco později
12. xiáojie slečna; zastarale,milost-slečna (dosl. mlada starší sestra)
13. xíyí evropská lékařství; lékař (expl. evropského lékařství)
1^. yáo lák;(chemická)droga
15. záo být Časný"; je časně, Je brzo; táž příslovce 1 včas, o něco dříve
16. zhôngyi Čínská lékařství; lékař (expl.Čínského lékařství)
^23,*c   N o v a"  s 1 o v a     YD 88
1. bův^xiáng nechtít, nebýt ochoten
2. háishl příslovce (důrazně prízvučné)! přece, přece Jen
3. háo jako výsledkový modifikátor; označuje úspěšné' nebo uspokojivá provedení děje
4. káishi^v čele věty, nejprve, ze začátku (též; kaishld,shíhour)
5. mái^yongi nebýt užitečný, být k ničemu
6. qí jet na (koni, kole, motorce atd., expl. obkročmo)
7. wán skončit, být vyřízen; jako výsledkový modifikátor označuje skončení deje
8. wůdáo tanec, tančení
, YD 89
>23t^ pozn.   Nova slova
1. bii numerativ pro filmy, stroje aj.
2. dalfu lékař
3. gen.,.käl^wanxláo dělat si z (někoho > legraci, tropit si z (někoho; žert
k. hán-jiá'v přívlastku, čínsko-Čes-k/ (expl.např. slovník)
5. jie'-hán'v přívlastku«česko-čínsky (expl. např.slovník)
6. káféi1 kava
7. käi^wánxiäo Žertovat
8. liú též ve vyzn., přenechat, postoupit (něco)
9. meXyouzáporná" odpovád na otázku obsahující příponu nebo větnou částici /le/, ne, nikoliv
10. páo^lú'sloveso s prázdnym předmětem, jít, běžet
11. wánxiác'žert, žertování (srov. slova /vánr/y hrát si, bavit se a /xiáo/ smát se; vysmívat se (někomu))
12. xuyaon potřebovat (něco)(srov.mor-
- 195 -
fem /xu/ napr. 1 ve slove MxuV Je nutao, Je třeba (něco činit) 13. yiqí"1 spolu, dohromady
$23.5   N o v á   s 1 o v a YD 90
1. ^d gramatická přípona uvádějící
komplement stupně po slovese nebo adjektivu
2. dái mít při sobě (něco), nest (něco)
3. dáilai v-m přinést, přivést ú. dákai v-m otevřít
5. fěn(r) numerativ pro texty, noviny, dárky
6. gel též Jako postpoziční sloveso, uvádějící nepřímý předmět (připojeno k jednoslab. slovesu Je zcela atonlcké,stejne jakúpostp.sl
7. hányu čínština (expl.Jazykji/dao/ národa Chan)
8. Jiě gei...půjčit (někomu)
9. kal~výsledkový modifikátor 1 označuje otevření, uvolnění atd; srov, sloveso /kál/ otevřít (něco)
10. kánJ lan v-m spatřit, uvidět
11. kě   měrové' jíněno t cvičení, lekce
12. la fúzovaná větná částice (splynutí větných Částic/le/ a /&/)
13. lěng být chladný, být studený; je zima,  Je chladno; srov, též vazbui/wČ„(ní, tä atd.).^lěng/ Je ml (ti.  Jemu atd.) zima, chladno
Ik. llwusdar, dárek
15. mel^shír'nic se neděje (dosl. neexistuje záležitost)
16. páohuiqu v-m vrátit se, běžet zpět
17. páoxlaqu v-m seběhnout dolů
18. pópo tchýně (expl. manželova matka)
19. ql hněvat se; táž 1 hněvat (někoho)
20. song darovat (něco); poslat (aěoo); doprovodit (někoho)
21. xíwar^ doufat, že; naděje
22. you^xTwang mít naději, že bude možno (něco činit); doufat, že budu(-eš,-e atd.) moci (něco činit)
£23,6   Nov áf slova       YD 91 1. bangzhu-*pomáhat (někomu); též: pomáhat (někomu činit něco^ v tomto význ. též Jednosl./báng/)
2. bu.jciáng.Jiua to není možne', to přesahuje všechny meze (viz též:/xláng^huá/)
3. biěren,jlný (Člověk): ostatní, Jiní
k, fůqin otec
5. huáihuá pomluva
6. lubuvrubl (expl. mena SSSR)
7. mělguo^USA
8. měiyuán americký dolar (srov. též     měrové jméno /yuán/juan, expl. jednotka měny ČLR,a morfém /měl/ ve slově /měiguo^ USA)_
9. múqin matka (srov. morfém /qin/ např. ve slovech /fúqln/ otec. /qinqi/ příbuzný a/mí)/attrib.slovo:
IV. shěngl!!?q!níozhněvat sťnffně-koho)
12. shing-qVv-n hněvat se, rozhněvat
se
13. shl příslovce, označuje, že děj nebo stav označený slovesem nebo adjektivem Je skutečným faktem
14. shuô...d.Jniälhuä pomlouvat (někoho) (doslr , říkat (něčí) pomluvu)
15. tlng. vdjiua poslouchat, být poslušný J[ někoho)
16. ting^huá1poslouchat, být poslušen
17. xr mýt (něco); prát (oděv, prádlo)
18. xláng být podobný (někomu, něčemu)
19. xiáng.Jruá1 být možný, být rozumný (zpr.  jen v expresivní otázce nebo expresívne ve větě se záporem: /xláng^huá._ma/ což to tak Jde?,
což to~tak~lze prlpustlt?;/bu^xlánor. Jiuá/ to není možné,  to přesahuje vŠgcícv meze )
20. zhfjiao.ve funkci příslovce, nezbývá než (něco učinit)
21. zhčngguofán čínské Jídlo, čínské pokrmy
$23,7    Nová   slova YD 92
1. alya citoslovce, vyjadřuje úlek, nepříjemné překvapení
2. ánning/být klidný 1 klid
3. báo být sytý;  též Jako výsledkový modifikátor
k. bYng placka
5. chlbao'v-m najíst se (dosyta)
6. dôuz bob
7. hái^měi^ne   záporná odpověd: Ještě
ne "
8. j\zôu!v-m odeslat (expl. poštou, modifikátorem je zde /zou/ odejít)
9. káo peci (něco)
10. káoyá*pečená kachna (srov./yáz/ kachna)
- 196
11. kéxľ'být politováníhodný,  je Škoda, bohužel
12. mí okouzlovat (Jen v nekt. spojeních, např./migrén/ okouzlovat lidi, být okouzlující)
13» mijrénjá okouzlující
14. tongshí1 kolega
15. tôngxue''splužák (srov. morfém
'    /ttfng/ spolu- např.  i ve slovech /tongshí1/ kolega, /tóngzhi./ soudruh)
16. tíT země", prach
17. ttfdbu(r)1 brambora (srov. slova /tu/ země a /dbuz/ bob)
18. tudóurblng bramborák, bramborová placka
19« wálhul1 cizí valuty (srov. morfém
/huí/ poukazovat (peníze) např.
1 ve slově /hulpiáo/ směnka,
peněžní poukázka) 20» wálhuljuánr bon (expl. peněgnl
poukázka získaná výměnou za cizí
valuty)
21. wang zapomenout (zpravidla s příponou /le/1
22. xf-zaolv-n koupat se, provádět očistnou koupel
23. yáz kachna
24. záb příslovce.  JIŽ dávno
25. zhá brzda
YD 93
^23 v 7 P°zn.    Nova' slova^ 1. a citoslovce! označuje nejrůzněj-Ší reakce a postoje mluvčího (s příslušnými obměnami intonační melodie)
2» guánxi vztah? též s styky (expl. společenské)
3. mél^guanxi na tom nezáleží, to nic není, apod.
4, sf zemrítj pojit
5» tang cítit bolest, bolet (nejčastěji ve vazbě s členem zřetelové vymezovacím)
6. těhg^si^le strašně bolí
7. tou^teng^mít bolesti hlavy (/tou/ hlava je zde člen zřetelové vymezo-vací)
8. yígbng dohromady, celkem
é 24,1   Nová   slova YD 94
1. btřvda bú^xišTb nebýt ani velký ani malý
2. ..jiú^wán^le a hotovo!, a je toí ^
3. míngbai rozumét  (něčemu); Jasný, očividný
4. shí^ma? opravdu?, opravdu je tomu tak?
5. těble, příslovce, obzvlášť, velmi, výjimečně; s přízvukem na^druhé slabice je to adjektivum:/těblé7'
YD 95
524,2   Nova slova
1. chuán loď
2. dágě nejstarší bratr
3. ěrgě druhý nejstarší bratr
4. lí hruška (expl. plod)
5. líshu^hruŠka, hrušeň
6. líz Švestka (expl, plod)
7. lízishů švestka (expl. strom")
8. máizhao^v-rn koupit, sehnat (expl. koupí)
c,   . - YD 96
y24,3    No v a slova
1. góngzi'plat, mzda; srov. morfk /zi7 penízkapitál např. i ve slově /zibenV*kapitál, (/zíbenzhůyl/ kapitalismus, /zibenjiä/ kapitalista)
2. huán vrátit (někomu něco)
3. huán^gei vrátit (někomu)
4. jláo předat (něco)
5. jifo.^gel předat (někomu)
6. Jie,  jiě^gel půjčit (někomu)
7. JÍ\_gei poslat (někomu expl. poštou)
8. käl^che'rídit vůz,  Jet vozem (expl.  jako řidič)
9. pal poslat, vyslat (někoho činit něco)
10. pal...song^gei...poslat(někoho), aby dal (někomu)
11. tí zastoupit, nahradit (někoho); téf prepoziční sloveso, místo,
v zastoupení
12. wäng zai zapomenout (někde"
13. zhOrang^d takový, tohoto oruhu 1U. ziben3,kapltál
15. zíbenzhůyl kapitalismus
$24,U       o v á 1, xuehu
slova YD^97 naučit se, zvládnout
$25     Nova   slova YD98
1. bián slovesný numeratlv: -mnít. (označuje provedení činnosti od začátku do konce)
2. chiganjing v-m sníst dočista, snist beze zbytku, sníst a nic nenechat
3. chíhžfoi v-m najíst s e, být po jídle
ChThuáilewdůz   zkazit si žaludek
cub být chybný dákal v-m otevřít
zvláštní, podivný
<+
5
6
7. danshís nicméně, přesto však,ale
8. dáodľ' v gele věty nebo Jako příslovce: vlastně, ve skutečnosti  (srov, morfémy /dáo/ dostat se, dorazit  (někam) a /dí/ dno)
9. dél té? ve význ.: <e ootřebí, schází (určitá doba/obnos áno-.)
10. dian zapálit (svíčku, lampu apoť.)
- 197 -
11.
12.
13.
14.
15
dlänzhao^v-m chytit (plamenem), zapálit se dláo spadnout dúz břicho el (citoslovce)
; Seděla?1 (níco). zabývat se (ničím)
17. gaocuo' v-m udělat špatně, splést se, zmýlit se
18. háfo^bu ha o? přivěšeno   na konci větvi souhiasíš?, ano? apod. (doslova:  je to dobré?, bylo by to tak dobré?) jlě vzít, chytit, převzít Jiezhu^V-m pevně chytit
21. káikai v-m otevřít 22! názhu^-m přidržet, držet (expl. pevně)
23« nông dělat (něco), manipulovat s (něčím), hrát si s (něčím, expl. neodborné)
24. nônghuäi' v-m pokazit (expl. neodbornou manipulaci)
2 5. nuá posunout (něco)
26. nutíkai v-m odsunout, posunout (expl. a tím uvolnit místo)
27. qiánbao(r) peněženka (srov. /bao/ balit, /baor/ balík, ranec)
28. qingchu být zřetelný 29! qujháro^dáifu Jít k lékaři
19,
20.
30.
33. 3^.
. shuizháo'v-m usnout
31. shuóháo^-m domluvit se^
32. shuomíngbai v-m říci zřetelně, vyjádřit se jasné^ tíngjian v-m uslyšet tíngmíngbai v-m slyšet a porozumět
wěn...háo pozdravovat (někoho),
35.
36.
37.
38.
39.
ío.
41.
3. kélahg koruna, KČs
4. sTji řidič (srov. morfem /si/ starat se o, řídli a morfém /ji/ např. ve slově /jiqi/ stroj )
$26,2   Nová   slova     ^YD 101 1. bu-hao-jako dovětek 1 označuje
nevhodnost děje vyjádřeného větou bů^áo^yisi Je trapné",  je nemile" (srov. slovo /ylsi/ smysl j úmysl, přání) 3. dáo nalít (něco)
dl, il gei podat (někomu něco) fädiánzhán elektrárna(srov. význam jednotlivých morfému 1 /fä/ vydávat, /dián/ elektřina,/zhan/
háo jáko dovětek 1 označuje vhodnost děje vyjádřeného větou huán, huán^gei vrátit (někomu něco)
jián budovat, postavit (něco) 3L <iel posílat (někomu něco. expl. poštou)
10. níngme'ng citrán
11. qúíiz sukně
12. sheng porodit» narodit se
13. shěngri narozeniny (srov. /rlz/ den, datum)
shSuzhuo náramek (srov. /zhuóV
songqu zanést (něco) poslat (něco)
16. tang cukrt cukroví, bonbón
17. ylsi význam, smysl; mínění, praní
zhôngguocäi pokrm připravený čínským způsobem (zeleninový, z masa, vajec atd.)
1
2.
4.
5.
6. ha c ?.
9,
14.
15.
1 A .
18.
vyřizovat (někomu) pozdrav <J27   Nová   slova YD 102
yi deikticke- slovo, cely ( v ne-    i. aiqing.láska (srov. morfém/qíng/ kterých spojeních) (yi : nebo yi,yx) yCye celou noc ^ zěnme._yáng přísudkový vyraz, jak (to)  je?,  Jak se vede?, jak (to) vypadá? apod. zhaozhao^v-m nalézt, najít zuí hao být nejlepšít též ve funkci příslovce, nejraději, bude nejlépe když zuohaoJtv-m udělat, zhotovit (úspěšné, uspokojivě)
YD 99
$25,3   Nova slova 1. blxu"'musit (něco činit) ?. jlzou'v-m odeslat (expl. poštou) 3. xívWŽíhl umývat nádobí (dosl. qmývat mísy, umývat mlsky)
slova     YD 100
např. též ve slovech /rěqing// nadšení, vřelost; /gáhqing// emoce, cit, též. náklonnost)
2. dáiblaotuán delegace (morfem /tuán/ jako druhá- složka slova Je zde ve vyznj skupina, ansambl, srov. též sloveso /tuán/ svinovat, sbalit)
3. dáobí udělat úpadek^(srov. slovesa /dáo/ svalit se, překotit se a /b\/ zavřít - toto Jen v někt. spojeních)
U. díu ztratit (něco); ztratit se 5. duo téz ve význ. být navíc, přebývat
řán obracet (něco)
6.
b 26,1 Nova'
1. háochu výhoda
2. jíql stroj
fanyi> překládat (něco,expl.z Jednoho jazyka do druhého)» tlumolnl*
- 198 -
8,
9.
10.
11.
12.
13.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23. 2*+.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
feng vítr
gang, gänggäng pravé*, právě teď" (expl. o dé*ji, který právě proběhl)
gangqfn1 klavír
gánqing,emoce, cit} náklonnost zavřít (něco), zhasnout (elektr. světlo) :guán
guánfěngqín varhany (srov. slova /guanz/ trubice, trubka; /feng/ vítr a morfém /qín/ v názvech hud. nástrojů,např./gángqín^ klavír, /tíqin^.vlz toto heslo) guán měn(r)' udělat úpadek (expl. o firmě, bance apod., dosl. zavřít dvéře) guánz trubka, trubice huánying,vítat (někoho, něco); srov. morfém /huän/ též napr. ve slově /xihuan/ mít rád (někoho), rád (něco činit) huč žít, být naživu jú^shuč1, ťing^huo1 prý (jednosl. /jů/ podle, na základě je zde ve význ. dvojslabičného /génju/) méi vedle funkce záporky též jako sloveso; nebýt, neexistovat (= méi^yoi?^
líxiang^ ideál ~rřelý,přátelsky rěqingy vřelost^enthuslasmus;být shSo též ve význ. chybět, nedostávat se
shěng, shěngxia zbývat, přebývat shlqu^ztratit (něco); srov. morfém /shi/ztratit     též ve slovech /8hidiao/ ztratit (něco, expl.zpr. následuje abstr. slovo), /shiwang1/ ztratit naději, být zklamán
,shiwang'ztratit naději, být zklamán
táíyang slunce
tíqin^feznaČení skupiny hudebních nástrojů»/xláq^;íqin/ housle; /zhông^tíqln/ viola; /da^tíqln/ violončelo; /díy^in^tíqin/ basa (/díyin/ hluboký ton) you.„ylsl být zajímavý zěnme^ban? co dělat? co si počnout?, dosl. jak zařídit(záležl-
zl(í)?znak (expl. Čínského písma) z Ir nepatrný peníz, haléř
5.
6.
3. chôujlan v-m hovor.; spatřit
4. chouKelr*" smrad, zápach cónglai^před slovesem v záporu: nikdy
dá tlouci, udeřit (někoho, něco); též v řadě spojení Jako sloveso velmi širokého vyzn. ?. dá^líng'zvonit, tahat za zvonek
8. dängran,ovsem, samozřejmě
9. dul být správný; té#» být naproti (něčemu)t též jako prepoziční
sloveso; vůči
duí-tou'v-n být správný, být v
pořádku
jiů^shisv čele vety, právě, právě Jen
kánj lan v-m spatřit líng zvonek
säf rozsypávat, rozptylovat, rozprašovat (něco), kropit (něčím)
xiaT\gshuí(r) kropit (sprejová t) voňavkou
shi^bu^shi tázací utvrzovací dovětek, že je tomu tak?!,že ano?!
17. tíngjian uslyšet
18. wělr chuť, pach
19. wén čichat
20. xiáng být voňavý; kadidlo
21. xlängshuí'(r) voňavka
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
Nová   slova  YD 103
1. cho-u hovor, dívat se na (něco)
2. chôu být smradlavý, páchnoucí
--, jj-ová   slova   YD 104
1. ábr kabátek
2. bělr hřbet, záda, opěradlo
3. cháhú Čajová konvice (srov. /hú/ konvice, kotlík)
4. chě vůz
5« chéng stát se něčím
6. chů-yá(r)1 vyrážet výhonky,raŽit
7. dájln^-m vtlouci, zatlouci (něco)
8. ding zatloukat (hřebík, kolík ajj
9. dingz hřebík
10. duán být krátký
11. fěngr štěrbina, škvíra
12. hóur opička
13. houz opice lh, hu konvice
15. huor práce, zaneprázdnění
16. jiér  mérove' iřnéno   : dílec
17i jiěr hovor.: sestry (jen v někt. spojeních, viz" větný přiklad)
18. kějcháng kCduán může se prodloužit i zkrátit (/ke/ Je zde místo dvojslab. /kěyl/, je možno, lze)
19. kuál numerativ pro hroudy, okrouhlé předměty apod.
20o kuálr   měrové jméno: kus, kousek
20a.mang mít naspěch, být zaneprázdněn
- 199 -
21.
22.
23.
24.
25.
26. 2?. 28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
43.
44.
45.
46.
47.
48.
49.
50.
51.
52.
53.
54.
55.
56.
57.
lá táhnout (něco)
ménkou(r)1 prostor kolem dveří
miánbao chleba
můjuer dřevěný špalík
mútou dřevo
nláo(r) pták, ptáček
pífu_kuže (na těle)
pír slupka, povrchová kůžička
(srov. morfem /pí/ kůže např. ,
ve slovech /pífu/,/píz/,/píxlé/i
srovnej tato hesla!)
pífŽuže* (e^vyděW),
1c O Ž S s i XXQ,
putongibýt obvykly, obyčejný qiáng stěna, zed" qiě řezat (něco) qlěchengHoaře zat na, nakrájet na (kousky, plátky apod.) qlú míč qiůr míček
qu též ve význ. odstranit (něco) qůr písnička, popěvek sa hovor, stažením výrazu /san^ „ge/: tri (po /sa/ tři JIŽ nelze připojit měrové slovo sal plnit (něčim), cpát, nacpávat (něco) salr zátka
saishang ucpat (něco) v-m shanhour horská opička shóuchěr ruční vozík shuízhÚr vodní kapka, vodní "perlička" tiz žebřík
tuT postrkovat, tlačit (neco) wán skončit (něco); skončit se xiáoháir1dítě xiáoshuár1 kartáček xlďozuYr1 pusinka, malá ústa y&hg chovat, pěstovat (domácí zvířata, rostliny)
yông používat; te'Ž jako pre> uvádějící
nástroj děje
poziční sloveso
zál příslovce: v nepřízv. výslovnosti v postavení za určením času nebo větou časovou: pak, pak teprve (pův. význam tohoto příslovce je: opět) zhongz semeno z u Y usta
zuír hubička (např. ústí konvice apod.)
£28,2    Nová    slova      YD 105
1. bán třída Jve škole), směna (v továrně) apod.
2. běl   měrové jméno: -krát, násobek
3. bí srovnávat; též Jako prepoziční sloveso uvádějící ve srovna'ních
SA..^ <»*•..
činit)
5. duo, duôUe, d.„duó"jLe Jako komplement stupně v postavení bezprostředné za adjektivem: o mnoho...) daleko...(adjektlvum překládáme druhým stupněm)
6. postava, vzrůst: gěz
7. häo^duô...
mnoho..., velmi mnoho...
8. háor měrové jméno: čislo (obuvi, koáile_atd.)
9. háoshuohuar být přístupný k domluvě, dá se (s ním, s ní atd.) mluvit
10. jTnz zlato
11. kůz kalhoty
12. lúfěi1 cestovné (expl. peníze za jízdu dopravním prostředkem)
13. shuípíngiv přívlastku: horizontální, ve vodorovne' poloze; Jako podst. jméno: úroveň (expl. odbornosti, životní úroveň apod.)
14. tí zmiňovat se o (něčem), uvádět (něco)
15« tčuz hovor.: šéf, vedoucí
16. yljclé', y5_dlánr' trochu, něco
17. yl-jiián^dianr trošičku
18. YlnduxIndie
19. yínz stříbro
YD 106
>28,2, pozn.I   Nová slova
1. bel větná částice: označuje oČi-vidnost skutečnosti vyjadřované větou
2. jla(r) cena (expl. peněžní obnos)
YD 107
§28,2_ pozn.II   Nová slova
1. gonglí kilometr (/li7: viz toto heslo!)
2. JIn být blízky
3. lí 11 (expl. čínská jednotka vzdálenosti: £ km )
4. yuan vzdálený
5. zhong (připojuje se fakultativně za číslovkový údaj o počtu hodin, minut, vteřin)
§28,3   Nova   slova        YD 108
1. gěhg, háiyaov hái^gěng'před adjektivem: ještě více*"
2. háoshr', háoyong'  být šikovný (expl. k manipulaci), dobře se dá poufí-vat
200 -
$28,4   Nová   slova      YD 109
1. fcujrťí nebýt jako (někdo, něco), nevyrovnat se (někomu,něčemu)
2. bújrú, mel, mál jsrou„ výrazy (ve funkci prepozicních sloves) uvádějící ve srovnáních člen srovnání , vyznačující se větší mírou vlastnosti
3. dálou vysoký poschodový dúm
4. diánshíji televizní prijímač
5. fěngfusv hojnosti být obsažen, být hojný
6. jinshuJ,kov (morfém /jin/ zde nemá význam: zlato, nýbrž:kov; morfém /shu/ znamená zde'-kategorie, druh)
7* můtou dřevo
8. nán být obtížný, nesnadný
9. nánxué'být nesnadný, obtížný (expl, k naučení)
10. shucál zelenina
11. xlaoldurl(poměrně) nízký poscho-
12. yfntyí^vyžlvnost
$28,5   Nová   slova      YD 110 1»   biáo hodinky (základní významy morfému /biáo/ Jsou:zevnějšek, vyznačovat, ciferník," odtud význam t hodinky)
2. Ruishi^ Švýcarsko
3. shljie^svět
4. zhi^zhong1, zhóngjian jako záložky, uvnitř, mezi
5. zul příslovce« nejvíc
§29,1   Nová   slova      YD 111
1. gáosu říci (někomu něco); srov. morfém /gáo/ oznámit např. ve slově /baogao/ oznámit; zpráva a též jako samost. sloveso s /gáo/ udat (někoho)
2. dáying souhlasit, slíbit
3. důn numeratlv např. pro poJežení? téz slovesný numeratlv u sloves označujících dopadnutí, úder
4. man být pomalý
5. qlng být lehký
6. qingchu být jasný, zřetelný; táž jako sloveso; vyznat se v, mít Jasno v (něčem)
7. tongyľHsouhlaslt
8. zháo-JÍ'v-n být vzrušený, být nervózní
$29,1 pozn.   H o v á   s 1 o v*? 112
1. běri^f e n_ z h i „bál sto procent
2. bái^tian bily den, ve dne (tj. nikoliv ráno či večer)
3. duo" příslovce, více, o něco více
4. fánzheng v Čele věty nebo^ Jako příslovce, ostatně, vždyť
5» ge^me"i^wán mei^liáo připojeno ke slovesu, bez Konce, nespoutané
6. gučz plod (expl. ovocný)
7. hal moře; někdy 1 Jako příslovce, bez břehu, nespoutané a bez výběru
8. Jléguo3výsledek ; srov. morfém /guo7 plod např. ve slove /guôz/ plod (expl. ovocný)
9. kžfo zkoušet (někoho); dělat zkoušku na (učilište, universitu apodj
10. liSo skončit (jen v někt. spoj.)
11. llliang, llqi síla (expl. fyzická, /llliang/ vsak též přenesené)
12. luán být zmatený; též Jako příslovce, zmateně, páté přes deváté
13. ntt-ll1 v-n usilovně se snažit; celý výraz též jako příslovce, usilovně (srov, morfém /li/ síla, ^rXz h © s li o Ca XX)
14. qť vstávat (Jednoslab. Jen v někt. spojeních)
15. sháo   jako příslovce, méně, o něco méně
16. shénti^ao být tělesně zdráv (podstatné' Jméno /shěnti/. Jako člen zřetslově vymezovací)
17. sučyl.. spojka důsledkových vět, proto, a tedy
18. wan též Jako příslovce, pozdě
19. xiě krev
20. xíng^bu^lngřjako veta,  Je to tak možné?, lze to tak udělat? apod. (táž jako tázací dovětek)
21. xuěyá krevní tlak (pozor,"krev" ve složených slovech se zpr. zachycuje morf émem /xué/,jako samostatne' podst. jméno se však vyslovuje /xie/)
22. yä tisknout, tlačit
23. ylng být tvrdý;  Jako příslovce, neústupně, za každou cenu
24. yong-xin'v-n být pilný; celý výraz též Jako příslovce, pilně
25. záo^shul záb^qť brzo chodit spát a brzo vstávat
26. zhi pomocné slovo v podobné funkci jako prívlastková přípona /d/,
v někt. spojeních, např./bálwfen^ _zhi_bái/ 100*;/zhi něl1/ záložka; uvnitř aj.
27. zhůnbelx připravovat (něco); téz ve význ. připravovat se (činit něco); srov. morfém /béi/ připra-volsat (se), být^po ruce např. též
vesslovech /yůbei/ připravovat(neco), /běl-zhán'/ připravovat válku,aj.
- 201 -
$29
1 o
2.
3. k.
5.
6.
7.
S. 9.
10.
íl.
12.
13. lí+.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
,2   Nová   slova     YD 113 9. ännlng 'být klidný, mimy; Jako io. podst. Jméno i klid, mír bie^d ostatní, Jiní chäo hádat se, dělat^ramus dé získat, dostat Cněco) dělJinning být v klidu, žít v po-koJis
gaosu ve funkci přívlastku nebo adverb. určení i velké rychlosti, s velkou rychlostí (srov. morfém /sů/ např,též ve slově /súdu/, rychlost)
guo-fen'v-n být přespříliš', být přehnaný
huá kreslit, malovat (něco) huar obraz héshí1 být vhodný kouz otvor, trhlina; te£ měrové jméno   « osoba, clen domácnosti
liángjcčuz manželský pár. manželé línjuľsoused nián číst (nahlas) qí vstávat (expl. z lože) sUín   y&JZn sousedé kolem Jsou vzrušeni(znepokojeni) súdu^rychlost
tTngdcJhg' v-m slyšet a porozumět wěldao chuť
xlén být nespokojen, že; mrzet
xiángxln věřit (Jednoslab. /xW viz 6. 23)
Xldé západní Německo xln věřit v (boha, Buddhu apod.)
lángfei plýtvat (něčím) tlSncai/-nadání} též označuje Člověka s nadáním
11. yínyue^hudba
12. yóngyuan'stále, věčně
13. zhů přátl (někomu něco nebo uskutečnění něčeho)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7» 8„ 9. 10.
11.
12.
13.
14.
§29,3   Nová   slova        YD 114 1. fángmianv ohled, směr, strana; záložka; v ohledu, pokud jde o 2» háoting' být prijemný na poslech 3. shějixprojektovat, plánovat (budovu, továrnu apod.) k. shlshí'fakt, skutečnost
5. zai^zhěi.^í'angmlan v tomto ohledu , v tomto směru
6. zhl tkát (něco); plést (svetr apod.)
Nová   slova   YD 115
15.
16.
17.
18.
19.
1. baogui%'drahocenný
2. béhlal**v čele věty: vlastně, původně
3. běnlai^d v přívlastku, původní í+. blxu"musit (něco Činit)
5. bů^zhidáo nevědět
6. houlai^potom
7. jiánkang^zdravý
8. kě příslovce, věru, opravdu, vždyť
—  Nová   slova    YD 116 bíz nos
bů^enme^yáng nebýt nic zvláštního, nebýt nic extra Pěizhou1Afrika, srov. morfém /zhču/ světadíl v ostatních názvech světadílů i/ôuzhouV'./meizhou1/1 a j. Kämailong Kamerun (expl.označení z emě }
kěshivzde příslovce, veru. Je nutno uznat
Málí Mali (expl. označení země) Ouzhou^Evrona Óuzhouren Evropan píngé4charakter, morálka píqi temperament, nálada; též ve význ.t hněvivá nálada, zlost, srov. morfém /pí/ slezina-i ve slově /pízáng/ slezina (k vývoji významu srov. též např. angl. slovo "^spleen" ve význ. slezina, i v přeneseném význ.: mrzutá nálada, splín)
píqt^dá být zlostný r pízänglslezina 'zelenina qing modrý, zelený, černýj/aingcai/ rénpln^charakter, morální kvality, srov. morfém /pln/ zboží, výrobek, kvalita (též přenes, morální kvalita), např. ve slovech /shängpiňy zboží, výrobek; /pínge7 charakter, morálka aj.
shängplnJ,výrobek, zboží zěnme^gáo^d? jak Je to možné, Jak se to mohlo stát? zháng růst
zháng^d ... svou postavou (vzrůstem, vzhledem atd.) je (pěkný,
zhôngyao^'být důležitý
---Nová   slova   YD 11?
1. bu    měrové jméno: krok
2. bú^xů není dovoleno, nesmět
3. changz střevo
4. chongr^(drobný) hmyz, Červík atd.
5. chču táhnout, vytahovat (něco)
6. chóuvyán'kouřit
7. chuánr loďka, lodička (numerativ, /tiáo/;  jde-li o hračku, pak numerativ   /tiáo/ nebo /ge/
- 202 -
8. dánbái1 bílek^ 45.
10* dW^ííe-ZjSÍ?nO « stupeň, schod k6, lil dui družstvo, mužstvo; v někt. spojeních též t,rada, fronta,
srov./pál-dui/'v-n postavit se U7.
do fronty *
husí vejce    (srov.  /é/ husa) 49.
13» gen kořen                           „ 50.
14. gěn(r) numerativ pro tenké dlou- 51. hé předměty 5^«
15. genr kořínek (srov. /gen/ kořen)
16. huán vyměnit (něco) 53»
17. huángr, danhuang(r)1 žloutek      ^ 54.
18. huipen(p)' květináč; srov. morfem 55. /pěn/ (kulatá) nádoba např. i ve slovech /llanpén1/ umyvadlo, 56. /zSopán/ koupácí vana aj. 57.
IQ. huoxíngr jiskra ohne 20*  ji slepice (přesněji, živočich kura domácího)
21. jiao noha (od kotníku^dolu)
22. Uáoyinr!otisk nohy, šlěpěj
23!  jidán vejce (slepičí); srov. 58. morf ./dán/, napr. i ve slovech
/SnhuáAgtrt'/ájHvtz lato hesla)
24, kou zde jako měrová jednotka. 59. Šluk   baf (expl. při kouření),
lok, hlt (expl. při pltí) aj.
25. lácháng(r) uzenina
?6   lávuev.dvanáctý měsíc lunar. roku 27. llínpěn' umyvadlo (srov. /lián/
obllče j) . s
28   lúnr   měrové ]meno. kolo (expl.
soutěže, ať již sportovní, či .60.
líné) , 61.
29. lánz, lúnr kolo (/lúnr/ je^spíáe
kolo menších rozměrů^ kolečko)        62. ■3A    miÍTinnír medvědice f/mu/attrit>.s "63. ľl    pídayí kolich Usamičí) 32! Sz kuze (vydělaná); kožešina 64. 33! S vzít, vyzvednout (něco)
auanr, quanz kruh, kolo 35! quän^žaLquánrli uzavřít v kruhu,
obklopit v kruhu
36. qushang v-m postoupit v soutěži (srov, morfém /qu/ vyzvednout, §30 vyzdvihnout) 1.
37. sněngr provázek 2.
38. shéhgz provaz 3. oq    <sViSnd¥hít(r )l vrcholek hory
40°. Si-Iry ue dvanáctý měsíc (v solárním kalendáři: prosinec)
41. shíjlělu cesta z kamenných schodů 4. 1 mi-i-rfŕnv/shí/ kámen napr.
ve slově /shítou/ kámen;/jiěV schod)
42. hbitou kámen
43! túťnoha (od hýždí dolů aŽ po 5.
44    tuf?podpera,  noha  (expl.u sto- 6. lu, žídle atd.)
tulrzh hovor., pěšky, srov.
/tuYrzh^qů/ jit pěšky xl být tenký, být slabý (expl. o podlouhlých věcech kulatého průměru)
xlSoqúnr13ukěnka
xlaoshour'ručka, ručička
xláoxiěngri medvídě
xlhóngshl rajče, rajskě jablíčko
xlong medvěd
xů lze,  je dovoleno; zpr. se zápprkou. viz /bujttí/ yadán kachní vejce yán kouř;  též ve význ.. cigareta yángllssolární kalendář (srov. heslo /yinli/) yángr, yángz sazenlce yě,_Jiú^shl  Je,  to Je právě (příslovce /yě/ také" a /Jlu/ hned, pak, atd. zde ztrácejí svůj odvodní význam a zde pouze zesilují význam identifikačního slovesa Áhl/ být)
yO>ú yí^ge^inr, yí._,bú yí^e^ _,J iáoylnr dělat vše otevřeně a poctivě (dosl.  jeden krok, Jedna stopa)
ylniis lunární kalendář (oproti /yángllA solární kalendář); srov, morfém /ll/ kalendář např. 1 ve slově    /rill/ (útržkový) kalendář a morfémy /yín/ a/yáhg/ pro označení dialekticky sjednocených binárních protikladů 1 y termínech jiných oblastí) ylnr otisk, stopa y8ujblng»být nemocen (dosl. mít nemoc)
záopéh1(koupací) vana
zěnme la? co je (s tím, s tebou
apod.T? _ s
zuo^shíyl^haor hovor. Žertovně: jít pěŠký (expl. jet číslem "jedenáct" : Číslice 11 se píse dvěma svislými čarami připomínajícími nohy)
,2 _K <> v á"   slova       YD 118 chemenr dvéře vozu guanshang v-m zavřít gůn válet, kutálet (něco); zde jako imperativ (nezdvořile, hrubě), táhni?, zmiz odtud!,(též s_modifikátorem: /gúnchuquf/) kán hlídat (něco), dávat pozor na (něco); rozlišuj od /kán/ ve 4.-tonu: dívat se na (něco) ,^kem číst (něco),jež se píše stejným zna-yáoburán spojka, jinak, v onač-nero on páde
zoukai v-m odejít, zmizet
- 203 -
i JO h   N o v á   s 1 o v a YD 119
l^a větná částice, označuje^zvolání, utvrzení, rozkaz atd.t též se pripojuje k otázkam (označuje zájem), dále k jednotlivým položkám výčtu Pozn. Podle zakončení předcházející slabiky se vyslovuje též /ya/,/wa/,/na/,/nga/
2. bi jen v někt. spojeníchi zavřít (něco), Často s modifikátoremt /blshang/
3. cäl hádat
4. chul foukati sfouknout, zhasit (hořící světlo, lampu apod.)
5» déng lampa, světlo (expl. elektrické i s hořícím plamenem)
ó.guänshang v-m zavřít j též ve význ. zhasnout (expl. elektrické světlo)
7. la (větná částice); splynutí částic /le/ a /a/ s uchováním jejich významu
8. miě zhasnout, vyhasnout; tez ve význ. zhasit (hořící světlo, oheň)
9. yuánliang^odpustit (někomu)
£30,4   Nová   slova        YD 120
1. fá-yániv-n mít projev, mluvit (zpr. na schůzi, v shromáždění ap.
2. pián a právě, zrovna, a schválne
3. rénjia někdo, lidé (avšaki /rénllär/ domácnost, rodina
4. iiao smát se; též ve význ. smát se, posmívat se (někomu)
^31,1   Nova   slova        ... YD 121 1.  lián-mián1v-n setkat s*. vidět se (osobně); srov./mián/ tvář
$31,2   Nová   slova      YD 122 1. bu.jyidi.ng to není jistě' 2! guotyl^hutr za chvíli, po chvíli
(dosl. projde chvíle) 3o  lln^cheng1jít do města í. qiu prosit (někoho), snažně zádat
(někoho)
5. měnrě je dusno
6. zul být opilý
YD 123
§31,2 pozn.I   Nova' slova 1, bán vě1půlnoc
y YD 124
&31.2 pozn.II   Nová slova 1. bán^tián půl dne (expl. dlouho)
b32,l   Nová   s 1 o v a m    YD 125
1. báng-mang1 v-n pomoci;/bang.,.d mang/pomoci (někomu)
2. bú.Jong^yôngbuzháo není třeba (něco činit)
3. ců ocet
4. fůzá"složitý, komplikovaný (hovor, se vyslovuje
5. hůzháo cestovní pas; srov, morfé"-my /hů/ ochraňovat např. i ve slově /báohú/l ochraňovat a /zháo/ osvětlovat, povolovat aj. význ.
6. jiandan-jednoduchý
7. língdao3,vést, řídit (něco); též jako podst. jméno 1 vedení, vedoucí místa, nadřízení (srov. sloveso /ltng/ vést, řídl O
8. nenglis schopnost
9. páowtu*(r) d ten kdo dělá pochůzky, poslíček
10. qué-delv-n být neřádný, provádět nemorálnosti; jako zvolání; to Á je k zlosti t; srov.  sloveso /quě/ ne-
11. rěnshi znát (někoho)   j_dostávat se
12. tángcúyú ryba v sladkokyselé úpravě (srov. slova /tang/ cukr,
/cú/ ocet a /yú/ ryba
14*. wěnti^shi v Čele věty; vtip (potíž, problém atd.) Je v tom, že
15. xuyaoxpotřebovat (něco); být nutne", aby...
16. yingtao třešeň (plod), třesně
17. you^wěnti nebýt v pořádku, něco nehraje, být problematický
£32.3 N o v á   slova YD 126
1. chu-yuán'v-n odejít z nemocnice, být propuštěn z nemocnice
2. gôngzuo^pracovat; též Jako podst. jméno: práce
3. jiě chytit, převzít (něco); též ve význ,!  jít naproti (někomu)
4. shuoqlngchu^v-m jasně vyložit
5. xlngqi, líbal1 týden
6. xiú-jiá'v-n mít dovolenou, jít na dovolenou; podst. Jméno: /xiújiá/ dovolená
7. yáo chtít (něco), žádat o (něco); chtít (dělat něco);je třeba(dělat
něco)
£33.2-3   Nová   sikova    YD 127
1. cha chybět, nedostávat se
2. chábuduo, chábulír ve funkci prísudku: přibližně postačovat,být celkem vyhovující (srov, /cha/ ohybét    Ti g cL o s ts. VSL t S6 )
3. fěi...bujkě za každou cenu jetřeba
4. guo hrnec
5. réng^hodit, vrhnout (něco); též ve význ. zahodit (něco)
6. tingqíngchu v-m zřetelně slyšet, zrctsXns ušlyat
7. shong být těžký
$33.5   Nová   slova       YD 129 1, bů zhí..*, hái... nejenom že..., ale i...
- 204 -
2. chíbuxiá nebýt schopen sníst (expl. to či ono množství potravin)
3. chldexla být schopen sníst (to čl ono množství potravin)
4. couhe být Jakž takž uspokojivý
5. děngbují nemít trpělivost, aby se dočkal (něčeho)
6. dČngdejí mít trpělivost, aby se dočkal (něčeho)
7. dulbuqí" nezachovat se slušně k, nemít čistě svědomí před "(někým)} běžně jako omluva: promiňte, pardon
8. duídeqť zachovat se slušně k, mít čistě svědomí před(někým)
9. fumů rodiče (srov. morfémy /fu/ otec, /mŮ7 matka)
10. fůqin otec
11. Jiáoz taštičky (plněné masem, zeleninou apod.)
12. lálbují nestačit, nestihnout (něco učinit)
13. láldejí stačit, stihnout (něco učinit)
14. lúxlángjl videorekordér (srov. morfámy; /lú/ zaznamenávat; /xláng/ podoba, fotografie; /Ji/ stroj)
15. n&ldeqr mít dost peněz na to, aby sl koupil; moci si dovolit si koupit
16. gěblé příslovce, odděleně, individuálně
17. gěbléren sem tam někdo
18. gén...hábulál nesnášet se s(ne-
19. gřn.\.hédelál snášet se s (někým)
20. gen...shuóbulái nerozumět si s, nenacházet společnou řeč s (někým)
21. gen.. .shuodelál rozumět sl s,^ nacházet společnou řeč s(někým)
22. shuobushang huä. lai nebýt schopen vypravit ze sebe slova
23. xiaoshí, zhongtou hodina (časový úsek v trvání 60 minut); pozn,1 /xláoshí/ funguje Jako měrové slovo i podst. jméno
(numerativ je tedy ve spojení" s Číslovkou fakultativní), /zhongtou/ je podst.  jméno (numerativ je nutný)
24. yi^bán'být obyčejný, být prostý; nejčastěji  jako příslovce? obvykle, normálně
25. yl^báh^en prostý člověk, oby* čejný Člověk
26.
zuóbuqť nemít dost peněz, aby mohl Jet, nemoci sl dovolit jet (tím či oním dopravním prostřed-
ním kern)
§34   Nová   slova       YD 130
1. páo.^qí1 vyčichnout
2. péi"náhradit (někomu něco)
3. xlá(r) slovesný numerativ
Nová   slova YD131
1. cěsuo záchod
2. huángyóu'máslo (srov./huáng/ žlutý,^/you/ olej, tuk) ^
l\ jllrmefVa^Stál^
5. liáng._bá._Jián dva (zkřížená) meče (expl. značka Míšeňského porcelánu)
6. lYz Švestka
7. líz kaštany jedlý)
8. lízishú kaštan   jedly (expl.strom)
9. mČ mazat, natřít (něco)
10. rénzáoiattrib. slovo, umělý, ne přírodní, napodobený; srov./záo/ vyrábět, zhotovovat, postavit
11. shlngblan(r), shángmian nahoře
12. sháng-xiájiahoře i dole 13» tíngchecháng parkoviště
14. wang^yôu1směrem doprava
15. wáng^zuČ"1 směrem doleva
16. xiábian(r), AÍämian dole
17. xláblanM^d.^réh podřízení, služebnictvo apod.
18. zálhu zpr. se záporem:/bu zalhu/ nedbat, nevšímat sl, bráť~na lehkou váhu
19. záo vyrábět, zhotovit, postavit
20. zuo-yÔu vpravo 1 vlevo;  po obou stranách; v postavení za číselnými údaji, /zuoyôu/ kolem, asi, přibližně
- Nová   slova   YD 132
1. cha chybí, nedostává se (něčeho); též ve význ. nedostačující, špatný, nevyhovující
2. chí jako příslovce před slovesem nebo bezprostředně za slovesem (obojí jen v někt. spojeních), pozdě
3. Fúlankěfů Frankfurt
4. jí být netrpělivý, mít naspěch; být prudký
5. ke měrové jméno nebo měrová jednotka: čtvrthodina
- 205 -
6. láojia!uvádí^prosbu o nějakou službu nebo úsluhu, prosím, promlňte>atd.;srov. /láo/ obtěžovat (někoho, aby..), Jen v nekt. spojeních; morfém /jiä/ púv. ve význ. povoz, přenesené jako uctivé označení osoby
7. líng nula; v číselných údajích se klade na místo chybějících řadů
8. MÓsíkě Moskva
9. nláhtour^podst. jméno:rok
10. pěngjlan v-m potkat
11. yÔu.jaiántour^,le už je tomu rada let
12. zhěhg celý (deiktieke slovo)-, v postavení za údajem počtu (celých) hodin; právě, rovných
, YD 1331" YD 134
§35,1 + $35,2   Nová slova
1. A'ermeinfyá Arménie
2. Bujialěsítě Bukurešť
3. bi-yě'v-n absolvovat (školu, kurs)
daqiannlan předminulý rok
5. gudwal1 zahraničí
6. lťřehflf zeleny čaj (expl.nefermentovaný )
7. meí^chě1 není spojení (expl. není k dispozici dopravní prostředek)
8. nonglal v-m sehnat, opatřit si (něco)
9. wáhquan,být ^íplny; v přívlastku! úplný, pravý;  jako příslovce* zcela, úplně
YD 135
§35;2 pozn.   Nova' slova
1. án prepoziČní sloveso; podle; srov. sloveso /án/ tlačit, tisknout (něco)
2. dáoli princip, zásada
3. ýljian názor: připomínka zhíde stojí za to; táz ve vyzn. stojí za to (něco udělat)
příkaz, rozkaz 6. qu,zháolJít za (někým); dosl. jít
a
YD 136
§35»3 Nová slov 1« dá.„zi'psát na stroji
2. dazlji psací stroj
3. diánzf elektron; v přívlastku, elektronický
$36,1_ Nová   slova     YD 137
1. chůfa'vyrazit, vydat se na cestu
2. fuze'nést odpovědnost; též ve význ. být odpovědný, být svedo* mitý
3. ke" věru, pak, vsak kduhao*«heslo, slogan (srov. morfémy /kou/ kulatý otvor, ústa; /háo/ jméno, značka, číslo atd.)
5. mlnglingvpřikazovat (někomu činit něco);  jako podst. jméno:
hledat (někoho) 7» zong, zongshl-^vždy 8. zuř ústa
YD 138 1 o v a (tj. zhotoven,
Š36.1 pokrač.   Nová s
1. dá hovor., být hotov ( připraven)
}36,2   Nová   s 1 o v a YD 139
í. än-xlnlv-n mít záměr, zamýšlet
2. änwhaoxín mít poctivý úmysl, myslet to dobře
3. gangqín1 klavír
í+. xue^gängqín učit se (hře)na klavír
YD 140
$36,2 pokr.^Nová slova
1. shuáng měr. jednotkai pár
2. kěháng být možný
^36,3   Nová   slova       YD 141
I. banfa-zpúsob, prostředek (expl. jak něco zařídit)
2. búshl chyba
3. dálchu v-m vzav s sebou překročit,
s s ©tooTi vy Jít (oclťi éíltud.) er odporovací spojka (méně hovor.), ale, však
5. fangfa-zpŮsob, metoda;srov. roorfem /fa/ způsob např. 1 ve slovech /bánfa/, viz výše,/xiángfar/způsob myš-
6. fěng zbláznit se (zpr. s gram. {loni příponou /le/; často přeneseně nebo žertovně)
7. ffngz blázen
8. gen..^láiwang stýkat se s (někým)
9. guájlě1státní hranice; srov, morfém /jiě/ hranice, před_ěl, dělící linie i č. 24
10. gtíhuáfr) starý obraz   Auanchang: viz
II. j i ěx lam předěl, dělící linie
12. 1T" všímat si (někoho), brát na vědomí (někoho)
13. liú-shén'v-n dávat pozor (expl. v nebezpečné situaci)
14. qingzhusoslavovat (něco); srov. též sloveso /zhW přát (někomu něco)
15. shěhjing.nerv; srov. /shen/ jako samost, slovo! duch, božstvo 1 jako morfámi duch, mysl, např. ve výrazu /liú-sheli/íviz Č.13
16. shánjingblng duáevní choroba; též ve význ.nemocný" (stlžený)duševní chorobou
17. shou přijmout, převzít (něco)
- 206 -
18. shôumai„nakupovat, skupovat (něco) též ve význ. podplatit, koupit si
(někoho);srov. též sloveso /shôu/
19. shčumaldao v-m získat koupí, koupit
20. waihuľ cizí měna, valuty; srov. sloveso /hul/ předávat, poukazovat (peníze)
21. yínyuehúl ^koncert;, srov. slova /hul/ schůze a /yínyue/ hudba (morfém  /yXn/ zvuk   též např._ve slovech /shengyin/. zvuk,/lů-yin1/ v-n nahrávat, zaznamenávat zvuk)
22 . yuědui1 orchestr (morfém/yue/ : hudba)
23. yuěqiv hudební nastroj
24. kulnchang být prostorný
§ 3?   Nova   slova      YD 142
1. gučjiá"stát
2. háibián(r)  (mořské) pobřeží,pláž
3. hal jun námořní ozbrojené' síly
4. j_úndúl vojsko
5. júnren,voják, příslušník ozbroje-
ných sil; srov. morfém /jún/ vojsko napr, i ve slovech/júndúí/, /háijún/,/lújún/,/kóngjún/; viz č   3 4 6 8
6. kôngjún letecké ozbrojené síly, letectvo
7. lái^wan!při jít pozdě
8. lújún pozemní ozbrojené síly, pozemní armáda
9. qingjingvbýt klidný, být tichý
10. quánlU moc;  srov. morfém /quán/ např.  i ve slově /těquán/ viz č. 12 a morfém /li./ např. i ve slovech /llqi/,/llliang/ síla
11. shlbing1vojín (srov. 1 jednoslab. /bTng/ ve význ. vojín)
12. tequán privilegium, výsada
13. zhánshiv bojovník, tež ve význ.^ voják, příp. vojín; srov.morfém /zhán/ válka např. i ve slově /zhánzhengV 5.14
14. zhánzheng^válka
-. Nová   slova YD143
1. canguán prohlížet (něco, expl. jako turista, návštěvník); srov. morfém /cän/ účastnit se např.
i ve slově /canjla/, viz č. 2, a morfém /guän/ pohlížet, pozorovat např. i ve slově /guanzhongT*, viz . Č.7 t
2. cánjia účastnit se (něčeho)
3. dál   měrové jméno: oblast, území; srov. morfém /dál/ pás, pásmo např. i ve slovech /dálz/ pás, pásek, opasek,nebo /pídái'/(vlz č. 19),/redai>»/(viz č. 20)
4. dbng hýbat se
5. dóngwuNživočich
6. fáxianxobjevit (něco); srov. sloveso /fä/ s širokým významem; vysílat, vydávat^a morfém /xlán/ přítomný, jevit se, např. i ve slovech /xiánzalT nyni ,/xianxiang,< viz ě. 22^ e
7. guänzhong divák, diváci
8. hán, hányou^yču (v něčem) Je obsaženo (něco)
9. huowuszboží (srov. též jednoslač /huo/ v uvedeném významu)
10. kachel nákladní auto (morfém /ká/, srov, angl. slovo car)
11. kěxue^Věda
12. kěxueyúan Akademie věd
13. kuángquán minerální^pramen
14. kuáng^uánshuí minerální voda, minerálka
15. kuängmuminerál, nerost
16. kuángwuzhí minerálie, nerost
17. láobáixing lid, prostý lid, lidé (dosl. starých sto příjmení)
18. mínzu^národ, národnost; srov. morfém /mín/ lid, občan např. i ve slovech /nóngmin// rolník,/góngmln/ občan a morfém /zú/ národ, národnost např. ve slovech /HanzuV'národ Chan (=Čínané' v užším slova smyslu),/Zangzu^* TlbetTane', tibetská ^národnost
19. pídái1kožený opasek
20. rědai^horké' pásmo
21. renwu osobnost
22. xiánxiangsúkaz, Jev^
23. yuě^lai yuě...Čím dál tím...
24. yuě...yuě... čím...tím...
25. zhíwusrostlina
26. zhíwuyuáh botanická zahrada
27. zhuäng nakládat (zboží atd.)
28. zhú^yiyuán ležet (dosl. bydlet) v nemocnici
YD 144
$38.1-3   Nová slova
1. búv.cuo'být docela uspokojující, být bezvadný
2. chí^d^dongxi potraviny
3. diú^dongxi ztráta (expl. ztracená věc)
4. huächá jasmínový" čaj
5. kaoyídlán^restaurace, kde se podává pečená kachna
6. kě^numerativ pro stromy
7. lláoz látka, materiál (textilní)
8. míngr (vyslovsmiár) hovorově; zítra
9. tlán sladký
10. yl^záor1 hovor; brzy ráno, Jakmile se rozední
11. zháodao^-m nalézt
- 20? «
§33,4 pozn. N 1   báo tenký (í
kJ8,k   Nová   slova       YD 145
1. GŮebéhg Vyšehrad; srov, mor fár, /gu/ starý, starobylý např. i »M slovech /gúlao3/1 být starý, staře bylý! /gůhuar/ starý obraz
2, gůlao Tjýt starý, starobylý
3« háowánr! být zábavný", být sajínsavy 4. kekán'být k vidění (jako pozor i.--hodnost}
5* Läochéng, Jlúchéhg Staré Městc 6, Wáhggong Hradčany (dosl, královský palác) ?. XlSochěhg Malá Strana, Menší Město
8. yôu kán d být fk dispozici) k ri-dění (případně, čtení)
9, zhá smažit (nicot expl, tak, věc plave v tuku), oproti /chám/ smažit (něcoj expl. na mensía množství tuku]
10- zhěng vařit (něco; expl, v hox-ká
11, žhffvařit (něcoj expl, ve vodě)
YD 146
ova   s i o v a íký* (expl. o plochy*oh př»d metech)
29 hou tlustý, silný (expl, o plc -
chých předmětech) 3„ piánr měr. Jednottai plátek, (o
chlebu,) krajíc, krajíček e t lna
YD 147
?38.S pozn.   Nová   s 1 o v a
1, bánfavzpfisob, možnost, prostře:.
2. ehu zdere význ..vyskytuje se, rodí se, dobývá se (něco)
3« gái přikrýt (něco) t též ve výzt.
postavit (budovu) 4, gaoji*lattrlbutivní slovo s nej*
vyšší kvality, luxusní 5» Jláohuilai v-m zavolat zpět (x$ž
6, Uáoyan^zotavovat ,e: srov-. *or-fém/liáo/ léčit např.  i ve .slove /lláofáV thersple, způsob léčení., a sloveso /yáng/ chovat, pěsto»a'f
7, liáoyangyuán zotavovna / sanato rium
8, méi^banfa nedá se nic dělat («tpj záporn/ protějšek k /yôuvbanfa/}
9ä shSo pálit (něco) 10* yôu^banfa mít způsob; vědět jak
na to; umět si poradit 11. zěnme hui shl(r)? Jak je to možné
y 39*2   Nová   slova      YD 148
3 a "tas. o s-s&tsHXlfc ín^cô^
2. fädong'^avéšt v chod {stroj's s rozpoutat (válku apod.h též ve významu: mobilizovat, vyvolat aktl
•   Jl. í
3«
t.
vitu (někoho) 3, fädongji, máda4 motor 4* káiguolai v~m zajet (až) sem
(extu. -Motorovým vozidlem) -5. mápbing vada, nedostatek, kaz 6, pián klamat, podvádět (někoho);
též ve význ.s ošidit o (něco) ?, piän^réň^á podvodný, brakový
8, shôufihi uklidit (héco)
9, suan počítat (něco); téz ve význ., být počítán za, být považován za (něco, někoho) suanshang v-m započítat xiOli-opravit (něco)
'   ' YD 149
>9»2 dokonc.   Nová   s 1 c v.a , blng pomáhat t někomu činit něco) , fáng položit (něco); uvolnit, pustit na svobodu (někoho)j též ve význ. pást (dobytek) fángxia v-m položit (něco)? odlo-
káoííL zvážit, zkoumat, rozvážit si (něco;< srcv. sloveso /käo/ zkoušet (někoho) a také /kao/jako morfea ve význ. zkoušet, zkoumat např. ve slovech /káogůV archeologie,/kaoshí/ zkoušet (někoho) klíoiůdáo v-m rozvážit si (něco)
9,3   Nová   slova      YD 150 guniang dívka, děvče; hovor, ^též
huíľfľd^lľoV^ dopis
hísf-xln1 v~n odpovědět na dopis
Iopisu)°dPOTéd (eXPl* f°rm0U hutfzh být naživu
Ä": ÄJ-^BlOTU n-
jinbláo zlaté hodinky
zvuk (expl. pomocí přístroje) 1ayTn nahrávka
nôngsí'v-m zabít, fyzicky likvidovat
(někoho)
13» songlai v-m poslat (něco), přinést {něco)
tou krást (něco) tóuzouiv-m ukrást a odnést z é"! zloděj
5
3.2.
14
15
Nová   slova  YD 151
U bôli sklo 2. chéřig stát se (někým, něčím) u eí trn, tříska;  (rybí) kost
- 208 -
4. dlweis místo (expl. kde se někdo 6i něco nachází); postavení^ hodnost (v úřadě, zaměstnání a podobně)
5. dultou nepřítel, protivník
6. gútou kost? též ve význ.: charakter, páteř (upozorněníi morfem /gu/ kost se mimo slovo /gútou/ v ost. složených slovech vyslovuje ve třetím tónu: /gu/j např.  /gúgé/ kostra) /nŕ pu prostírat (ubrus apod.Jjtez ve význ.: dláždit (cestu) zäi^yikuáir společně, spolu yông...púcheng^lu(néČím) vydláždit cestu
7,
8. 9»
40,6   Nová   slova  YD 157 1« jiángtái1 podium, řečniště
2. Jiěfáng!osvobodit (někoho)
3. jiějue^řešlt, vyřešit (něco); též ve význ, vyřídit, zničit (někoho)s srov. morfém /^ie/ uvolnit např. i ve slově /jiěfángj1', viz Č.2
4. wánbao večerník, večerní noviny
5. ■KŽnfán večeře
6. wútái' Jeviště
7. xiájiuSchě vystoupit z vlaku
8. yl.^yžřn1 jako příslovce: prvním pohledem, ihned
zhántái" nástupiště, perón; srov, morfem /tál/ vyvýšeně' místo např. i ve slovech /jiangtálV,/wÚtái/, viz výše č.l ,6
9r
Nová   s 1 o
v a  YD 152 ; §^o,7
Nová   slova YD 158
1. bá i j fn'plat lna (rozlišuj: /báiyín/'i. kSi otvírat (něco); též ve význ.
2. jiězhi prsten Lstřibro)        vřít (expl. o vodě, o tekutině)
3. nángong dělník (expl. muž, niko- 2* liv žena)
4. nánháiz chlapec
5. nügong dělnice
6. yínbiáCo stříbrné* hodlnkv     . . .
7. känchulai v-m rozeznat (pohledem)
(někoho)
2. bingxläng lednice; srov. morfém /xiäng/ bedna, kufr např. i ve slovech /xiängz/./pixiäng/, viz
Junt'Lna
liáo bavit se (konverzací) llao-tiänr'v-n povídat si, bavit se (konverzací) píxlängi kožený kufr, kožená
to. >Š ÍC&
xiángz kufr, bedna 8• z8,iwyspoXu 9. zčuguo v-m přejít, minout
qi spařit (Čaj), udělat odvar (Čaje,expl, nalitím horké" vody shora na čajové lístky)
—— N.° v ó   s 1 o v a   YD 159 1. dá-zhěrťv-n píchat Injekci 2a fá-má^v-n brnět; srov. i Jedno-
3*
4.
6.
7
slab. sloveso /ma/ brnět a jako morfém např, i ve slově /mámu)"' být zdřevěnělý, brnět 3« fä-má fä-mú dřevěnět
4. juéde cítit (nějaký stav), cítit že (se něco děje)
5. juébude, bú^juéde necítit (nějaký stav), necítit že (se něco děje)
6. mamu^ýt zdřevěnělý, brnět 7« shétou_jazyk (expl. tělesný orgán) 8» shl._zhěn^d být pravý, být opravdový
9s suán též ve význ.: být považován za (nějakého, tj. majícího nějakou vlastnost) , 10. tiän^tianír) každý den, denně xian být čerstvý (expl, např, o rybách)
§ 40s,3   Nová   slova   YD 154 11.
1. pao ponořit, namáčet (něco); též ve význ. prodlévat, dřepět     12. xícän jídlo připravené po evropsku (někde)! nehnout se (expLodněkud)        (srov./zhôngcän/ jídlo připravené
2. zäopérrvana (koupací) po čínsku)
Ho,4   Nová   slova    YD 155 13° neobvykltf^itVíLlf- srovT^sioSr7''
1. Slabo v přívlastku: arabský /xIn/ nový, /xian/ čerstvý
2. hú konvice, kotlík 1^. zhěn opravdu; též v attr.:pravý,
YD 156 opravdový (v prísudku:/shl zhen d/)
§40,5    No * á   slova f strašný \5> zhe"n Jehla
1. däbullao ned03Ahov4t,nepreiáhovat)zde.- 1*5. zhôngcän jídlo připravené" po
2. méi^shenme dábuliáo^d nic hroz- čínsku něho se neděje, to není nic
strašného §42   Nová slova
3. zuor. zuowei místo, sedadlo; roz- 1# Chúsuo3feísto, lokalita lisuji/zuowelr/ sedátko, stolička
4.  YÍge'erwáng knize Igor
209 -
§ 42,1   Nová   slova   YD 160
1, bůdelláo strašný, nepříznivý; Často jako komplement stupně po slovese nebo adjektivu opatřeném příponou /d/ ve význ,t nesmírně, strašně, velmi
2. nametlě tak mnozí, tak mnoho
3, yáo-ming'v-n být strašný; často jako komplement stupně po slovese nebo adjektivu s příponou /d/
4. zhěme^xle tak mnozí, tak mnoho
h 4?, 2   Nová   slova     YD 161
1. bu^zenme už ne tak, již v menší
míře «
2. fandong attrib. slovo« reakční
3. fándu i*1 s tavě t se proti (něčemu), nesouhlasit s něčím; srov. morfám /fan/ obráceně, naruby např. 1 ve slovech /fándonR/'viz č.2, /fanzheng/ ostatně, v každém případě
4. gál změnit (něco), opravit (někoho, něco)
5. gálge^reforma; přestavba; srov. /gal/ změnit (něco) a morfám /gá/ změnit, odstranit např. ve výrazech pod č. 6,7
6. gá-raing'v-n provádět revoluci
7. geiníng revoluce
8. jlnxlngäbýt v chodu, uskutečňovat se
9. qlán záložka i před (expl. jen v některých spojeních, místo dvoj-slab. /yíqlán1/)
10. shěngxlalaiv-m narodit se
11. wénzhang-článek
12. XÍzáng' Tibet
13. yan hrát (roli); hrát, dávat (divadelní představení, film atd.)
14. zángyu^tibetština; srov. morfám /záng/ např. i ve slově/Xizáng1/ Tibet
$42,3   Nová   slova YD162
1. Bplln^Berlín
2 • 3tid3. ocl s i. Biici&p©s 1T
3. dal zdržet se, pobývat; /dal zai .../ pobývat (někde)
4. dásuanvzamýšlet (činit něco)
5. haohaor', háohäor^d dobře, důkladně
6. luguan' hotel
7. lukě1cestující, host (expl. v hotelu) •
8. lůxing^cestovat; srov. morfém /láV cestovat např. i ve slovech /lSguan/./iake/.viz č.6,7
9. Mosike Moskva
10, qíma3'příslovce: přinejmenším, aspoň; táž v přívlastku /qímá d/ minimální, elementární
§42,3 Pozn-N o v á   s 1 o v a YD 163
1. hultán vest rozhovory; srov. též jednoslab. sloveso /tán/> viz č.
2. qiandlhg'podepsat (dohodu, smlouvu apod.); srov. též morfém /qlan/
a spojení /qiän-zi1/,  č. 3
3. qiän-zľ v-n podepsat se
4. qůshí1 zemřít, zesnout (expl. o dospělých), pův. doslova: odejít ze světa; srov. morfám /shi/ svět např. i ve slově /shljié? svět
5. tán besedovat o (něčem)
6. tán^huá1besedovat (sloveso s prázdným formálním předmětem)
7. xléding dohodnout se na (něčem); dohoda
k 42,4   Nová   slova YD164
1. bdwuguán muzeum
2. cháguán(r)1 čajovna
3. dáshíguán velvyslanectví
4. guanz   restaurace, jídelna
5. lao^bantiän drahnou dobu, značné dlouho
6. líng nula; jako morfám též ve význ. drobný, zbytek, jr0v.  t. 7
7. língjlaní?ftáhradní díl, součástka
8. qláo hovor.i dívat se na (někoho, něco)
9. quán přesvědčovat, přemluvit , domlouvat (někomu, případně: někomu, aby činil néco)
10. sán rozejít se, rozptýlit sej
v někt. spojeních též; rozdávat, rozšiřovat (néco)
11. sán-bů'v-n procházet se; srov./bu/ měrové jméno: krok a sloveso /sán/ viz č. 10
12. yi^zhfjako příslovce: přímo; též ve význ. celou dobu, bez přestání
13. zhůylebediIvě dbát (néčeho), dávat pozor na (něco, někoho); též ve význ. dbát, nepolevovat v (nějaká Činnosti); srov. morfém /zhu/ soustředit se
hh2,S   Nová   slova    YD 165
1. chéhg hradba, zeď; též ve vyzn. město
2. dá^ban*Větsí část srov. např. /dá^ban^tiän/ větší část dne; v/raz /dá^.ban^ též ve funkci příslovce: z větší části, většinou, pravděpodobně
3. Jláng mluvit, vyprávět (něco),vysvětlovat (něco); zdůrazňovat, dbát (něčeho)
- 210 -
4. Jiáng-kě1v-n přednášet
%\ Í^JlÄná?t«ást?ÍÍov. napr. /xlaojoan^tlän/ menší dsfst dne
7. ylJLiířn1 Jako příslovce, souvisle, nepřetržité, v jednom kuse
8. zhě,„yang, takto i též jako pří sudek i, tak je tomu
9. Zhí být přimý; též jako příslovce', přímo
10. zhuán točit se, otáčet se
11. zhuanyi quänr otočit se jednou dokolaY projít se
z nichž se tato slova skládají, a na významy téchto morf ěmů jen zčásti; dalsiinformace poskytne vyučulíeľ n*»- ' bo si je student vyhledá v dobrých slovnících
1.
) vojenská'
$43,1   Nová   slova   YD 166 1. ba-g5ng>v-n sti o dělnících)
[expl.
2. ba-jiáo1v-n stávkovat (expl. o učitelích)
ba-kě'v-n stávkovat (expl. o studentech)? srov. morfém /ba/ zastavit jako první složku objektových sloves £v č. 1, 2, 4 ba-shl«v-n stávkovat (o obchodnících, moi
2
3
4e
5.,
6.
3.
4,
5.
bu^ímao chovat se neslušné, chovat se nezdvořile
6. cuor, cuowuschyba
7. dá-jiá'v-n prát se, být ve
8. fěnr    měrové jméno: díl, podíl , huanghua lež
10. hunlí1svatební obřad
11. la^dúz mít průjem, srov. slově-so /li/ táhnout v obdobných spojeních c.12,13
12. lá shí'vyprazdnovat se, konat velkou potřebu (srov./shí/ výkal); zdvořileji synonym,/dabian'/
blngyi (prezenční služba
chuí udeřit (expl, holí, rukou atd.) na (něco)
fů podrobit se, nechat se přesvěd* elt, tež ve vyzn. podrobit se (něčemu)
fůj>íngyí konat (prezenční) vojenskou službu
náchT Institucích apod.° prode;,~ hal Ještě, ve zdůrazněné'vyslov-nosti, expresívne, stále Jeětě f* Jiáoshou profesor 8. Jle ulice
lo. kloshang í-m uděía? zkoíL
(Školu) smi na
Jako obecné SíÍ£™ÄľÍ! táz překládáme ruznýmľ ^hodnýmlUo-
nost)
13. mSldao^v-m dostat koupit
14. méi^guanxi to nevadí, na tom ne—
záleží
15. pián numeratlv vro články, tisko--,,   S?*, f^n^ian obchod,
os.
—~. r , oncu(jmaii ouonoa, prode 1na 17. ta v hovor, řeči se zájmena 3.ľ
tí řeči
pokud neoz„na^J«p03oby,rpoužívá
slovo /xl/ byt řidky) ^»h^       ziooivý, zlob
14. límao^zdvořilost, slušné chová- g« ^ian hei' (venku) je tma
13.
slovo /xí/mbýtPříÍký)(S
málo, např. v apod., to
18. tloqÍ''bý?
ní^srov. morfém At/ obřad též 5- ^onět^zlseí napr. ve slovech /hunll/, _!ľJ«_ľľľ,'y L
/sangiry./líwu/, viz č. 10,15,17
15. livusdar, dárek
16. sa upustit, nechat upadnout(něco)
17. sanglť1 pohřební obřad
18.
zdůrazněným určením času, pak,teprve, až, ve zdůrazněné výslovností (vztahuje se ke kvantitativnímu komplementu za slovesem), navíc shuč-huíng'v-n sa-huang'v-n lhát;      Íhl aiáW fíS Jfí!**
$43.3   Nová   s 1
slove /huanghua
19. ya%ětná částice (místo /a/)
20. zenme Jak?, expresívne tez jako
o v a
------ — ,  -j.^      . ---• ~     YD 168
samostatná věta:jak je to možné? * Jn sPachat, dopustit se (zločinu, co se to děje? L!l*U?^u_*??d*}» též ve význ.,
$ 43,2   Nová   slova    YD 167 Upozornění: od oddílu   §43,2 již upozorčujeme na stavbu dvoj- a více-slabičných slov odkazem na morfémy.
znovu se projevit, projevit s
2 CÍÍÍTř*írpl'*° "emoci, chybě^pod?) ZÍf V~n Přestoupit zákon, dopustit se přestupku
- .211 -
$44,1 pozn. Nová"
YD 172
slova
s s
Jb ba... zěnmewyáng? jak naložit
co áélat s (někým, něčím)? 2.chán byt chtivý, být mlsný
3. fángchulal v~ra přepustit, pustit na svobodu
4. llSobucí být vynikal i eí byt nedostižný *      " 2.chán být chtivý, být mlsnj
5. páshang v-ss, páshansqu v-m vyšplhat 3. huo, huowu-zboží ee nahoru                 ~    '                       4, jiao péhgyou navazovat přátelství,
6. qrfuvutlaíovat (někoho), ubližo- mít přátele
vat (někomu) 5, jiědái přijmout, uvítat (návštěv-
7. yrvei^rěn^eVdomnívet se, že " niky, hosty)
r» juěduí^absolutně, rozhodně; tezí
- Nová    s 1 o v a : YD 169 jako přívlastek i absolutní
1« aao příslovce,však,  oroti očekávání 6» jiéyuef,šetrně používat, šetřit
*. dáren dospělý člověk' (něčeho), být Šetrný
J. dárer.hul řec" dospělých 3, kanfa(r) názor, mínění
hal škodit (někomu), té* ve vjfen.     9. lei měrová jednotka, druh
způsobit- smrt (někomu) "   10. qiŠn*posnutit (někoho); táž ve
5. hen nenávidět (někoho) význ. nutit (někoho činit něco)
6, kěhě'být vhodný k pití, pitný ''■ } - »»>><+•• ínív"hnl
?c kěhěn1 být nenáviděníhodný, odporný 6* kěmai' být ke koupi, být vhodný
ke koupi, stojí za to koupit 9* kěxiáo'být směšný, byrt komický' 10. shual svalit se, padnout, upustit a rozbít (něco)J hodit, mrštit ' (něčím)
11« shuál-jiio1v-n zakopnout a upadnout, svalit se
itláoren, ničema, ničemný Slovek
xůn t>ouČov«t, dávat lekci {něko,;-: > zílaishultr) voda z vodovodu
sha zabft (někoho)
15- wú k lei Wvrána k vráně sedm; doslova podle morfému - Jez ne-ausí být vždy hotovými slovy, /mx/ věc(i); /yiV podle, v souhlase s, /lei/ druhf /jV s h roli   yán«-«lnglv-n být pilný 15. yujiansv-m setkat se /(někým)
i. 2
i 3
J *v
$Vl,2-5 Nová I, oäizhaonv-m uř
Nová   slova    YDI70 h
1. däodá**dorazit, přijet, těž ve význ, dorazit, přijet (někam)
2. líng nula, v Číselných výrazech '-.«=" klade (11. tiía* 1    v v sic v u 1 a) na místě chybějícího rádu'"{chybě jících řádů) des£t«c ve soustavy
'}.. adáb měrová jednotka? vteřina 4 -. qX chuangl vstávat (dosl. zvedat se z postele)
>• 44 ř 1    Nová   slova   YD 171 ú ehSo   smažit (ezpl. na' menši*
množství tuku. srov- /zná/ smažit.
expl. tak Že smažená věc plave
v tuku) 2_ chou vytahovat (něco)
3. ehóubuchu shíjlán lai nemít čas9 nemoci si udělat čas
slova YD173
uhodnout
olnqdřI3t!Zkíčifse f"ngjing3'krajina (expl. pohled na krajinu, scenerie) gňu dostačovat;  těž jako příslovce, dost, dostatečně p p V; y v*i u^-d je t emno íi-á'hua(r)1, liuxia Vma(r) nechat /zkaz
liuxia zanechat, přenechat (něco) na, ná^jiu^name, námejiu v Čele věty s tak, tak tedy Shanxí název čínske" provincie, Šan-si
Shanxí název čínské provincie,
3 Q Ô "* Si
■. shěng cŕ'nová slovíčka
suoyo^d jako attr.: všichni i'-j , tián^rxia',  tlinxiá pod nebem, na- světí
.i ■ ■
15, wěnoivptát se na, poptávat se '    po (někom) guan mít starost, znepokojovat se   16 vruyä havran
A-ujIn odhadovat, hodnotit (něco), 17, xí divadlo, divadelní představě-též s odhadovat, že ní
ráo namáčet, spárovat (něco); též ve význ. setrvávat, povalovat se, zůstávat bez hnutí shěngdanshu vánoční stromek
18« xipiáollístek do divadla 19. xiu slovesný numera tiv, noc 20s yí. yanír(r) v přívlastku: nějaký 21, you^d^šhíhour, you xle shíhour, you^shfhour někdy '~
212 -
22. you-_yi_,diánr, yóujyl^xiě (you^ ^dlánrj yčíUwXiě) trochu, poněkud
23. zhěngchang^být normální, být pravidelný
24. zoucuo'v-m jít špatně, odchýlit se na špatnou cestu
(něco), dbát ve význ. piáno-
$44,5 Nova slova YD 174 1« dájlä všichni
2. dájláhuôr hovor, v temže význ. Jako/dá j ia/ všichni
3. guáTn starat se o (něčeho)
4. Jíhua*'plán; téz vat (něco činit)
5. 11 yi\ prospěch, užitek
6. nándao^příslovce. cožpak, což Je možné", že
7. rěnwren,ve funkci podmětu: všichni .
8. -wáncheng^v-m splnit,naplnit (plán, úkol, povinnost)
9. yu postpoziční element uvádějící určení místa, Času apod.
10. zál^yu/záleží na (někom), závisí od (někoho); někdy te'Ž jednoslabičně /zái/ v tomto význ.
11. zísi'být sobecký
^45,2-5   Nová   slova   YD 175
1. bayue^srpen (expl. osmý měsíc)
2. Bolan^Polsko
3. Cháli^biégong Karlštejn (dosl. Karlův jlny (= rekreační) palác)
4. chu zhúji radit, dávat radu (návrh!
5. dámeimei nejstarší z mladších sester
6 . Béguo^ěme c ko
7. du číst (hovor. = /kán/); též ve^význ. číst nahlas (hovor. = nián)
8. ěrmeimei druhá nejstarší z mladších sester
9. ěryue^unor (expl. druhy měsíc)
10. huaidán1 zkažené veJce, záprtek; těž ve význ. darebák, ničema
11. Huáshá Varšava
12. hědelái snášet se, vycházet po dobrém; /gén.,.hědelái/ snášet se dobře s (někým)
13. hei Černý, též ve význ. tmavý
14. jiáhuo nástroj; též ve význ. člověk, chlap, chlapík (Často o Špatných lidech)
15. Jiáotánglkostel (křesťanský)
16. jíjie^'sezóna, období
17. jlůyue^září
18. LáoJBhe Lao-še (expl. ěfnsky spisovatel)
19. lluxueshenff zahraniční student (/liu-xue'/v-n studovat vzahraniči
20. liuyue.červen (expl. Šestý měsíc)
21. luyóu cestování, turistika
22. MÍndě»NDRt srov. norfemy/min/ lid ve slově /mínzhuzhůyí/ demokracie a /dě/ ve slově /déguoV'Německo; /dé/ je zkráceno z /déylzhi/ přívlastek; německý (.srov. něm.
"deutsch")
23. Nánsiláfú Jugoslávie (srov. morfém /nén/ jih, "Jugo" a slovo /sílafu/ přívlastek; slovanský, Slovan)
24. paor bublina
25. páoyíng přeneseně, bublina, nereálná věc
26. qlan zobat(zrní, trávu apod.. o ptácích )
27. qlyues Červenec (expl. sedm/ měsíc)
28. sänyue. březen (expl. třetí měsíc)
29. sheng syrový; též ve význ. nový, neznámý (např. slovíčka)
30. shěng^cí1 nová slovíčka
31. shí'éryue prosinec (expl. dvanáctý měs fc)
32. shíyíyue listopad (expl. Jedenáctý měsíc)
33« shíyue-,říjen (expl. desátý měsíc) 34. shújiá1 letní prázdniny (srov. morfémy i/shú/ horký, lěto » /Jiá/ prázdniny, svátky v /xiu-jiá'/ v-n) 35« shuôchulai v-m prones t, vyslovit
36. Silafůrén Slovan
37. síyueNduben (expl. čtvrtý měsíc)
38. sou být zkažený, být zkysaný (o jídle); též přeneseně, ničemný, pitomý
39. WángziUiěgong Konopiště (srov. morfémy, /wáng/ král; Azí/ syn; liě/ lovit; /gong/ palác)
40. wiíyueskveten (expl. pátý měsíc)
41. xiang prepoziČní sloveso, směrem k
42. xiang.vJiě... u (někoho) si půjčovat (něco)
43. xiáojí(r)1 kuře
44. xiíngyélí Madársko (srov. angl. Hungary)
45. yiy.uevleden (expl. první měsíc)
46. zhlehly podporovat (někoho v nějaké' Činnosti)
47. zhúyi nápad, rada (kn ižně se vyslovuje též /zhuyl/; rozlišuj od zhůyí1 / doktrína, názor (ideologie); nejČastějjL s bližším určením, např. /shěhuizhuýi/    socialismus, /Wákesi-zhůyí/ marxismus apod.)
48. zongjiáo1náboženství (srov. morfém /zóng/ oředek, praotec)
49. zudpin^ílc (literární)
§45,6   Nová   slova    YD 176 1. bíjiao3lsrovnávat (něco);   Jako příslovce: poměrně, celkem (knižně se vyslovuje /bÝjiaoy1) ) 2. chuán procházet (někudy, expl. z "jednoho místa na druhě)
- 213 -
3. chúle kromě (následuje Jmenný výraz)
4. daoli princip, zásada, též ve význ, rozumnost, pravda
5. dián vybírat (něco)
6. ding stanovit (plán, termín apod.), téf ve význ. objednat (noviny, zboží apod.)
7. dongtlan-zima (expl. roční období) .
8. dul...youhäo být přátelský k, být laskavý k (někomu)
9. gongbao hrad
10. háoren/dobrý člověk, dobrák
11. huáiren,Špatný člověk, ničema
12. jián spatřit (někoho), téz t přijmout (hosta)
13. líbal «ěr, xlngq^er utery (expl. druhý - rozuměj, den -týdne', podobně i č. 14-18)
14. líbailiú, xingqiliu sobota
15. lYbaisan, xíngqisan středa
16. líbaisl, xíngqisi čtvrtek
17. ľíbaiwú, xíngqiwů pátek
18. líbaiyí, xingqlýi pondělí
19. mlándán knedlík
20. shuôchujcôu^lai vyslovit nahlas, říci veřejně
21. tongshl1 kolega, spolupracovník
22. ttřdčur miándán bramborový knedlík ~
23. xláobudianr malinké dítě, špunt
24. xiáo^jiáhuo o dítěti, (malý) Špunt
25. xTngqlyl - xingqiliu viz č.13-18
26. youháo být přátelský, laskavý
§45,7    N o_v á   s J
1. Bť'ersén Plzeň
2, cha nedostávat
1 o v a
YD 177
2. chä nedostávat se, chybět
3. cháoiianr3,téměř, dosl. chybí (jen) trochu
4. chúmál prodávat, nabízet ke koupi (něco), též ve význ. zaprodat, zradit (někoho, něco)
5. dánz odvaha, nejčastěji jako člen zřetelově vymezovací, /danz^dá/ být odvážný, /dánz xiáo/ být zbabělý
6. dd-ng, dongde rozumět (něčemu), chápat (něco)
7. ě být hladový
8. fäsheng"1 'přihodít se, stát se (něco)
9. gängblzl znak psaný perem
10. gěng též ve význ.: tím sníše, o to více
11. gěr, gěz postava
12. guwén stará čínština
13. héM*'tázací příslovce, nač..?,
k Čemu by bylo dobré'...? (morfém /hé/ Je zastaralé" otázkové" slovo: cojjakyi srov. též Č.14)
14. hékuang v čele věty, zvolací slovo, natož (zpr. následuje Jmenný výraz a   větná částice /ne/) ,
15. hbuhuf1 litovat
16. huángdi*"'»huángshang císař (/huángshang/ hovor, též ve význ., nejvýše postavená osoba)
17. jlrarrHr Čele věty: když JiŽ, protože
18. kepa'být hrozný, být strašný
19. láohu3,tygr
20. lí prepoziční sloveso: od (expl. při určování vzdálenosti, srov. též /líkai/ v-m
21. lián dokonce (viz $45,7 výklad)
22. líkai v-m vzdálit se (odněkud), opustit (někoho)
23. maobízl znaky psané' štětcem
24. méi^wěnti být bez problému
25. náo hlučet, být hlučný, te'ž" ve význ. trpět nevolností (něčeho), mít obtíže s (nějakým tělesným orgánem)
26. naofán1poškorpit se, pohádat se, /gen...naofán/ pohádat se s (někým)
27. pánz talíř, podnos
28. qin jako přívlastek, vlastní. Jsoucí v těsném příbuzenském svazku, též ve význ*políbit
29. shljiwstoletí
30. suán.jLe Jako dovětek: a hotovo,
31. Xláohttz cosobní jméno, dosl. Tygřík)
32. xláo^qlche osobní automobil
33. Yillshábái Eliška
34. zlrarŕ'prŕroda, též ve význ. být přirozený, téz" ve význ, přirozeně
t   , YD 178
9 46,2 (začátek)   Nová slova
1. chulal v-m zde ve význ. vzejít (expl. o zasetých semenech)
2. dájiáotáng katedrála, chrám (expl. křesťanský)
3. Huángjinjle Zlatá ulička
4. huäzír květinová semena
5. Jiú^wáhggóng starý královský palác
6. Wéitě Vít
7. zhěnhua^pravda, pravdivá řeč
MdMdlI.X šlo3?.179 1. banr   měrové jméno nebo měrová Jednotka: polovina
- 214 -
2. bůfen část
3. chábuduo^přibližně, asi
4. cóng...dáo... od...do
5. qf^zhóng1 mezi nimi (/qí/ Je zastaralé zájmeno, /zhong/ Je zde ve funkci záložky)
6. yO»nr< (Jedna) polovina
7. yíjí1jmenná spojka; a k tomu Ještě
^6,3 Nová   slova     YD 180
1. bálkěLquanshu encyklopedický slovník (srov. morfém /kě"/ věda např. i ve slově /kěxuéT' věda; /quán/ být ůplny, být celý)
2. chá kontrolovat, dělat inspekci (něčeho); též ve význ. konzultovat, hledat v (odborné literatuře, ve slovníku)
3. cháTcídián hledat ve slovníku» /ehá>ídláV hledat ve (znakovém) slovníku
4. chěpláo1lístek, jízdenka
5. ChůnJié',Svátek Jara (srov. morf. /Jié/ svátek např. i ve slově /liérl/ svátek)
6. dáo, fandao*Viaopak, proti očekáváni ^
7. ganjiuór'dělat práci, pracovat
8. guo-yé1trávit noc v-"
9. Jiéri«. svátek
10. Jlnr síla, energie, horlivostí téŽ ve význ. chování,(vnější) výraz
11. ken být ochoten(něco učinit)
12. kěndlng utvrzovat, potvrzovat (něco)s též v přívlastku, zpr.
s příponou /d/» určitý, pozitivní; jako příslovce; určitě, pozitivně (srov, též /kěh/ Č,ll)
13. mél^jínrlbýt bez síly, být vyčerpán
14. píngcháng'být obvyklý, být obyčejný; Častěji jako příslovce: obvykle, zpravidla
15. quán být úplný; též v přívlastku: celý, plný; jako příslovce: udři© zcslfi
16. rlz den, datum; dny, doba; též ve význ.: dny, život
17. shéng(r) slovesný mumeratlv; zvuk, slovo
18. shuíshou3'námořník
19. tláojianspodmínka, téŽ ve význ. podmínky, situace
20. waihuí shángdián obchod s prodejem za cizí valuty
21. yá zub
22. yán slovesný, numerativi pohled (srov. morfém /ySn/ oko např.
i ve slovech /ySnJing/ oko, / /yánjíng(r)V brýle)
23. yánjing oko
24. yá^téng mít bolesti zubů
25. zhoumó víkend
l> 46,3a   Nova   slovaYD 181
1. baogao oznamovat, podávat zprávu; též; oznamovat (někomu něco); též* Jako podst. Jméno: zpráva, repor táž
2. chángjlu dlouho, dlouhodobě
3. chů-xí'v-n dostavit se na schůzi, dostavit se na jednání
4. pělfu obdivovat (někoho)
5. shíxíl konat praxi, být na praxi
6. tí držet (něco, expl. v ruce, paže spuštěná); zvednout, zvýšit (něco); posunout vpřed (něco, expl, časově)
7. tui ustupovat
8. tuí-xíW-n odejít ze schůze (ze shromáždění apod.); srov, /chú-xí/ v-n c,3 a dále morfém /xí/ rohož Ještě i např, ve slovech /xíz/ rohož, /xíwei^ křeslo, místo (expl. delegáta na schůzi, konferenci apod.)
9. zhů-yuan'v-n být hospitalizován v nemocnici, ležet v nemocnici
§ 46,3b_ Nova"   slovaYD 182
1. bů^shůfu necítit se dobře, (expl. zdravotně), cítit bolest, mít potíže
2. gongyóng v přívlastku: veřejný, pro veřejné použití; srov, morfém /gong/ veřejný např. 1 ve slovech /gongyuán(r)'/ park^ /gongjín/ iilogram, /gohggong/ veřejný a společný
3. jiángjin1 prémie, peněžní odměna
4. lai^diánhua zavolat telefonem (expl. mluvícímu nebo tam, kde se mluvící nachází), v temže význ. jako /dá^diánhuá^lai/
5. lí-hún'v-n rozvést se, rozvázat manželství
6. qíngkuang^sltuace, poměry; /zaU x,zhěwzhong. qíngkuang^xiá/ za
těchto okolností, v~této situaci
7. tču hodit      , vrhnout (něco)
8. tdu-piáo' v-n hlasovat; /tóu...d pláo/ hlasovat pro (někoho)
9. zhěnzhengwv přívlastku (zpr. s příponou /d/)i pravý, skutečny"; Jako příslovce: opravdu, skutečně
- 215 -
§46,3c   Nová   slova     YD 183
1. dul....     xínren důvěřovat (někomu)
2. fä^suän1» sou být zkysaný, zkažený
3. hái-xiůJv-n, hovor."též /häl-säo/ v-n stydět se
4. háoxiang^dá se, že
5. hualchu nevýhoda, škodlivost
6. suári £>ýt kyselý *k (někomu)
7. t^íngqing" mít soucit s,mít sympati
8. xinren^ důvěřovat (někomu); důvěra
6 47   Nová   slova        YD 184
1. alya (citoslovce, vyjadřuje překvapení, úlek)
2. bú^tái^zhidao nevědět určitá (dosl, ne příliš vědět)
3. chlbude nedá se jíst, není Jedlý
4. chlde dá se Jíst, je Jedlý
5. dábude není možno (není dovoleno) trestat (expl. tělesně)
6. dade je možno (Je dovoleno) trestat (expl. tělesně)
7. dáCguánsi soudit sej /gé"n...dá^ ^guänsl/ soudit se s (někým)
8. gäi zasluhovat být postižen (nějakou Činnosti)
9. gän játra ^
10. ganzang*"bdborny termín i Játra
11. guo^rlí trávit (svá) dny, trávit Život, žít
12. guánsl hovor.; soudní proces (srov. Č.?)
13. hěbude nedá se pít, není pitný
14. hádě dá se pít, je pitný
15. huä^d peníze na útratu, kapesné"
16. hůlu(r) tykev (expl. nejedlé druhy )
17. jiě rozvázat, uvolnit (uzel, šat apod.)
18. „jie atonická častice, připojuje
se k záporkám za účelem vyjádření expresivity (záporky s touto částicí mohou samostatně tvořit větu, srov, např. /bié^jie/
19. Tá-Wvín'uhasit žízeň
li] kábýfžíznivy;. mít žízeň
22. láoz hovor.: táta, tatík? srov.
a rozlišuj:/la o^zíV Lao-c» (expl. starý čínský filozof)
23. lú cesta; též; cesta, způsob (expl. Jak něco zařídit, vykonat)
24. sháng zpr. v přívlastku: syrový; někdy táž Jako příslovce: za syrová
25. shengjjhi jíst za syrová
26. shľ používat (něco); též ve význ. způsobit,aby (někdo konal nějakou činnost)
27. sh^á yong^d všechno potřebná, nutné* vybavení
28. sh!yongspoužívat (něco); ve spojení /sht^d yóngji / viz č. 27
29. sháuchl Jíst v uvařeném stavu
30. wěilé prepoz. sloveso (opatřené' e       příponou /le/): kvůli, pro
31. xiáp_Lláng^kdur mladí manželé
32. yädán kachní vejce (srov. morfém /dán^ vejce např. i ve slovech /jTdan/ vejce, expl. slepičí; /huatdánV zkažené vejce, též: ničema)
33. yáo-mlng'v-n být strašný (expl. být ve velkém stupni, např. o různých vlastnostech; též: být nejvýš nemilý, otravný); též ve význ, zbavit Života (expl. puv. význam)
34. zht^yaovstačí když, pokud (dosl. Jen Je třeba)
35. zoubude nebýt schůdný, nebýt uskutečnitelný
36. zČude být schůdný, být uskutečnitelný
- M o v á   slova   YD 185
1. gěl...kán...  (někomu) ukázat (něco)
2. rénbude neznát (někoho); též: nemoci poznat (někoho)
3. rěnde, rěnshl znát (někoho)
padnout dechu
2. duosuo chvět se, třást se
3. gěnzh jako příslovce: spolu, taká
spolu
b 48,3   Nova'   slova     YD 187 l\ fělkuái' být rychlý Jako vítr, být rychlý jako blesk
2. gan být suchý
3. nái vydržet, být odolný proti opotřebování (nějakou činností)
4. näixín'být trpělivý (srov. /nái/ 5.3)
5. súnnu(r)«vnučka (expl. dcera syna)
6. xin srdce: též: mysl, city^
7. yl^qlan^bu^zhj. být bezcenný, ne-stát ani za vindru, být samý nesmysl
8. zhí stát, mít hodnotu (peněz,
peněžních jednotek)
9. zur ústa
216
48
YD 188
,3 pozn.II   Nová slova bá^gôu^yông nedostačovat, nedostávat se (dosl.nestačit k používání)
bú^/ú'být nedostatkov/ (srov. morfém /zú/ dostačovat napr. i
ve slová č. 20) chěng váži o (něco; expl. na váhách) chěng váhy
dáoz ryže (expl. plodina na poli) fán rýže (expl. uvařená, jako příloha k pokrmům); táž ve vyzn."-jídlo
gou též ve význ.i byt dostačující k (nějaká činnosti) háoshou'být dobře snesitelný, být příjemný (srov.č.l4)^ jíhzhang^být napjatý, být znepokojený; táž ve význ.i nedostávat se, být úzkoprofilový kčudal pytel: /koudai(r)/ sáček, pytlík ; kapsa
mán být plný; ve spojení se zá-porkou:/bujnán/ též ve význ. být nespokojen mi, damf rýže (expl.v zrní; /damí/ srov, s Č.l6) shíchang trh, tržiště j srov. morfém /shl/ trh např. i ve slově /shángshí1/ být na trhu (expl. o zboží), téz ve význ.: jít na trh
shou přijmout (něco)
wěi žaludek xiáomí jáhly
yuěchu'začátek měsíce, začátkem mě* s í cs
yuědí1 konec měsíce, koncem měsíce
zhuang nakládat, plnit (něco); nakládat, plnit (něčím, expl.
nějaký obsah)
zúgou1 postačovat k (provádění nějakď činnosti), též v přívlastku: dostačující, v dostatečném množství
§48,4_ Nová   slova YD 189
1. bing led
2. guanzhong diváci, divák (srov. morfémy /guän/ dívat se, pozorovat ; /zhông/ množství, masa , tez n. např. i ve slevě č.13)
3. jläzhl v přívlastku: doma zhoto- 12. vený, domácí; srov. morfem /zh\/ 13, zhotovovat např. i ve slově 14. /zhizao*'/ vyrábět (něco)
ŕ.
2 .
3.
4.
5.
6.
?,
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16. 1?.
18.
19.
20.
(něco); též: utrpět
4. jlngfěi výdaje, vydávaná (finanční) prostředky; srov./fěi/ utrácet, vydávat (něco)
5. jintiaLdnes (hovor, též./jinr/, /jinrge/)
6. kelián'být politováníhodný", být ubohý p-
7. línz les, háj 'loudat se
8. mágu houba; též: nedat pokoj; též:
9. Molawáiyá Morava
10. nongdaovv-m dosáhnout (něčeho), . zaopatřit si (něco)
11. sěnlín les (expl. hluboký); srov. morfém /lín/ les i ve slovech c. 7,12
12. shúlín'les,
13. tingzhong*posluchačl, posluchač
14. wenhua^kultura 15« xláochángr1klobása, uzenka
16. xiáozhur* sele, prasátko
17. zang byt špinavý
18. zhlzao^Vyrábět (neco)
19. zhú prase
^49,2   Nová slova
YD 190
1. blan plást, splétat (košík, vlasy atd.);  též: skládat, psát (učebnici, divad. hru atd.) bú^guan táž ve význ,1 nezáleží na tom, zda; nedbat,zda cáiliao(rK materiál (expl. stavební, ale též studijní, shromážděná data apod.); srov. morfémy /cái/ materiál a /liáo/ materiál, látka
guáng hladký, lesklý; též jako modifikátor: označuje provedení činnosti až do vyčerpání hao^bu^hao   dovětek: naznačuje dotaz, žádost apod., dosl.: bude to (tak) dobré?
hěguángW-m vypít tak, že nic nezbude
jí měrová jednotka: svazek, část jiáokěshu učebnice; srov. morfém /jiáo/ vyučovat např. i ve slovech /jiáoshôu/ profesor, /jláoshl1/ učebna   ;  jednoslab./jiao/ jako sloveso:vyučovat (někoho něčemu) se však vyslovuje v 1. tonu/jlao/! 9. jiezôu'v-m půjčit si (a odnést)
10. jlzouW-m odeslat (dopis, balík atd., expl. poštou) káizoutv-m odjet (expl. motorovým vozidlem,  jako řidič) láoshu.(hovor. iháoz)my§ roao_kočka
zhua uchopit, chytit (něco); též ve význ. lapit, chytit (zloděje, uprchlíka apod.) 10a. käi xiáochllr d zběh
2 .
3.
4.
5.
6.
7.
8.
- 217 -
15.
zhuázhu'V-m chytit
YD 191
$49,3-5 Nová   sikova Yl
1. bôlibél (skleněná) sklenice
2. chu-chäl'v-n odebrat se na služební cestu
3. diäo chytat na udici (ryby)
4. guí duch; čert
5. huán vrátit (někomu něco)
6. jiángtái1 podium, řečni á" tě
7. jiánli^zřídit, založit (něco)
8. Jiánshe%budovat (něco)
9. jiányi^navrhovat aby, doporučovat aby; těž; návrh,vdoporučení j srov. morfe'm /jlán/ budovat např. 1 ve slovech č.7f8
10. jlěchuqu v-m půjčit, rozpůjčovat
11. jie-menr'v-n krátit si dlouhou chvíli
12. kálhuiqu jet a vrátit se zpět (expl. motorovým vozidlem)
13. méi^shir1nemít nic na práci, nudit se
14. liáng suált (něco, expl. na vzduchu, na slunci)
15. líyá kapr _
16. rénmin^lld; srov. morfem /min/, lid např. i ve slovech /mínzu7' národ, /mínzhuzhuyl/ lidovláda (= demokracie)
17. Rěnmln^rlbáo Lidový deník(expl. oficiální deník ÔLR)
18. ribao deník
19. shäo předávat, brát s sebou a
20. sh!oqu&v-m předat, vzít s sebou a předat
21. shi být mokrý
22. tál numerativ pro stroje, dlvad. hry apod.,tj. objemnější před-^ mety na podstavci nebo jevy, jež se odehrávají na podiu; srov. morfem /tál/ podstavec, podium např. ve slovech /latál/ svícen; / j iángtái1/ pódium, řečniště, /wíítái1/ jeviště
23. táo měrová jednotka 1 soubor ,^sada
24. tichu v-m, tíchulal v-m vznést, podat (návrh, připomínku)
25. z.hái trhat (bavlnu, květy), česat (ovoce)
26. zů, zůxia v-m najmout (předměty, věci);/zu/ ve spoj_ení 5 postpoz. slovesem /gei/i/zu^gei.../ pronajmout (někomu) v
27. xiáng numer.(položka, bod' $50    Nová   slova        YD I92 l.bái käishuí čistá převařená voda (dosl. "bílá", tj. bez jakéhokoliv ochucení nebo úpravy)
2. bůzhang1ministr (srov. morfémy /bů/ ministerstvo a /zháng/ přednosta , ředitel )
3. chichulai v-m poznat, zjistit (expl.chuťovým orgánem při jídle cl ochutnávání)
4. dáduan^-m zlomit; téz.přerušit (řeč, vyprávění)
5. dalshandlai v-m zde; vzít s sebou, přivést s sebou (někoho, expl. nahoru)
6. diáochá^zkoumat, vyšetřovat
7. dou. být strmý
8. fángz s měrovou jednotkou /táo/i byt (expl. s příslušenstvím)
9. fěnliexrozlomlt, rozštěpit (něco); rozlomit se, rozštěpit se; téz podst. jméno 1 dělení, štěpení
10. gáoxlaqu v-m dělat dál (něco), dál se zabývat(něčím)
11. han řvát, hulákat
12. hůř pecka, ohryzek
13. húshi sestra (expl. zdravotní); srov. morfém /shi/ i v jiných názvech intelektuálskych povolání, např. /jláoshl/v kněz, misionář; /yuanshiy akademik
14. jiaoqllai v-m začít křičet
15. juéchulai v-m vycítit, rozpoznat
16. käishuí vřící voda; Častěji; převařená voda;  srov. sloveso /kái/ těž ve význ. vřít (o vodě, tekutině)
17. kanchulal v-m poznat (expl. pohledem)
li'. kfSSvJ&pSoílfvyäloubnout
20. lan být líný
21. lánwdóngxi lenoch (dosl. líná věc)
22. laořen/starý člověk; těž; rodič (expl. věkem pokročilý), prarodič
23. látali svícen,podstavec pro svíci; srov/la/ vosk, /lázhuý'svíce a morfém /tál/ podstavec
24. liángkuai být příjemně chladivý
25. máoyi svetr
36. nánfangren jižan, Člověk z jihu
27. niánqing'být mladý
28. pián(r) měrová jednotka pro plochy a ploché předměty t plátek, tableta atd.
29. suán česnek
30. tái zvednout (ruku, stůl atd.)
31. táishangqu v-m vyzdvihnout; též přeneseně; protekcí dopomocl k nějakému postavení
32. tláoqilai v-m vyskočit
33- tingchulai v-m rozeznat sluchem 34. wangle zapomenout; te'žt zapomenout (něco činit)
- 218 -
35. wénchulai uoítit, čichem zjistit v-m
36. wutái'jeviště, scéna
37. xiä^shuľ1 sestoupit do vody; těží být spuštěn.na vodu (expl. o lodi ch); též : zabřednout do nepravostí
38. xlnfehg(r) obálka (expl. na dopis)
39. xlnzhf dopisní papír
40. yóu plavat
41. you_wěir' mít pach, vydávat pach; téz*} páchnout (expl. nepříjemně); též" ve význ. být chutný (expl.
o jídle), být zajímavý, mít zajímavý" kolorit
42. yduyôhglplavat (téz o sport. ^ plavání); srov. i jednoslab./you/ plavat
bezprostředně před přísudkovým slovesem jako signál "trpného rodu" slovesa; prepoz. sloveso uvádějící činitele děje
2. běl pomocné slovo bezprostředně před přísudkovým slovesem Jako signál "trpného rodu" slovesa (Činitel děje není uveden)
3. dál nasadit si (Čepici, brýle, rukavice apod*)
4. gěi^tóu^d chábuduo^letylo temeř vše ukradeno, ze téměř nic nezbylo
5. jť tisknout, mačkat (5«)
6. jláo, rang prepoz. slovesa, uvádějící činitele děje
7. kěi hovor.: zkritizovat(někoho), vyhubovat (někomu)
8. läguoqu v-m přetáhnout
43. zhě-yang-xiaqu pokračovat tak dál   9. ntf-shěn1 v-n dávat pozor (expl. v
nebezpeCně situaci); též; dát po-
1^51    Nová"   slova YD 193
1. bao balit, zabalit; též měrová jednotka» balík, ranec, žok
2. báo být divoký, být prudký
3. báojun tyran, despota (srov. č.2)
4. báor ranec, balík, balíček
5. dlanlú elektrický vařič
6. huán vyměnit (něco)
7. jiáo-xué1 v-n vyučovat; vyučování výchova
8. ná...dáng...(někoho) považovat za (někoho)
9. ná...huán... (heco) vyměnit za (něco)
10. ái^ná réh^dôngxi(= biéren^d dóngxi) %'t ňí>huô shíjsu^shi tázaci dovětek, brát cizí věci, krást
11. shou bú^glnjing krást (dosl.ruce nejsou^čisté); též.být schopen
12. tián, tláhshang v-m přidat navíc (něco); získat navíc, dostat navře (něco)
ff. yágäo zubní pasta; srov. morfém /gao/ mast, pasta např. i ve slovech /yougáo/ mastný krém, /xuehuägäo/ pleťový krém
13. wuxiängrou maso "pěti vůní"
§52,1   Nová   slova      YD 194
1. chár, cház střepy, rozbité drobné" kousky; srov,dialektické7chá^shoú/ říznout se do ruky^ (expl. rozbitým sklem, porcelánem atd.)
2. dásui v-m rozbít, rozbít se
3. díshang na zemi, na podlaze
zor, aby ne,
10. máoz klobouk, Čepice (expl. pokrývky hlavy)
11. qí jet na (koni, motorce atd. expl. obkročmo)
12. wěiz místo, sedadlo; též.místo, postavení, funkce
13. xiáohuôz hovor..mladík, mládenec, chlôDik
14. yáhjiuyuán výzkumný (vědecký) pracovník
lô! zuôr, zuôwel'místo, sedadlo
^52,3   Nova   slova       YD 196 >u shi tazaci c mTřekni, není to tak?; Že ano?!
2. ruáh být měkký
3. ruánruovslabý, chabý (expl. tělesně i přeneseně, o povaze); srov.
4. rúo'být slabý
^52,4_ Nova" slova
1, jiáli^rěn domácí lidé
2. zhúzhál1 byt, obydlí
YD 197
YD 198 o v a
4. míshu"tajemník, sekretář
$52,2 Nová slova YD 195 1. ái utrpět (něco); pomocné slovo
§ 52,4 pozn. Nová"   s 1
1. dltán koberec (srov. též/tánz/ pokrývka) p
2. súliao^umělá hmota jednotka)
3. wá taška (střešní);watt (fyzikální
4. yángmáo1(ovčí) vlna
5. zněn jehla
6. zhenjitf akupunktura (a moxibusce)
7. zhuan, zhuánmen^speciálně
8. zhuánjiä'specialista, odborník
$53,2   Nová   slova     YD 199 l.chubán' vyjít (tiskem); srov. téz'
- 219 -
/hanbeny vydáni (knihy)
2. gäng^yi-sotvaže
3. liáng být světlý, svítat
4. rú" být jako (expl.jen v někt.spoj.)
5. rú cl Je tomu tak, je tomu právě táicto (/cl/ je zastar. zájmeno)
6. tlän liáng1 svítat
7. xiáíng znít, zvučet
8. xláoxí1 3iao-si(expl. dětské jmáno)
8 53,3   Nová   slova      YD 200 l\ bújle* bů nezbývá než, být nucen (činit něco); dosl. asii nedosáhnout (expl. možnosti) ne (činit něco ) N
2. bií^ián guäncai buJLuo^lěi dát se přesvědčit, až už je pozdě bycha honit
3. děng čekat, Čekat na (někoho); v Čele věty; až", teprve až
4. dláo.J.ěi1 ronit slzy, plakat
5. fá^gongzl vydávat mzdu,  je výplata
6. fángzu Činže, nájemná za byt
7. fú platit (peněžní obnos)
8. guäncai rakev
9. kěqi' být k zlosti
10. lei, yánlěi1 slza
11. luč padat, klesat
12. luo^lěi1 ronit slzy, plakat
13. xlá^mingllng vydávat rozkaz
^53,4 Nová   slova YD 201
'■. bán^shouxu vyřizovat formality
2. chu^guo1 vycestovat ze země, za hranice
3. dáo-qlán1 v-n omluvit se, přiznat svou chybu (srov./dao/ zastar.j mluvit) x s
4. gěi... dáo-qlan omluvit se (někomu)
5. gěng béng...třm spíše nelze (činit něco)
6. gén...rangjrang řvát na (někoho)
7. gongke^tókoly (školní)
8. liú^procházet se,  jít na procházku
9. lúrong1 mladá paroží (srov./lů/ mrohatá zvěř)
10. rang křičet, řvát, dělat melu (při zdvojení se vyslovuje v 1. tanut /ráng^rang/)
11. rang rang viz č.10
12. ránsKen^ícořen ženšen, všeho j
13. shénrángjiŮ alkoholický nápoj s^ přísadou ženšenu a mladého paroží (obojí jsou láčlvy v tradiční čínské medicíně); srov. č.9,12
14. shouxunformality
15. xiaolču(r)1 domek, vila
16. yľqlán1 dříve; jako záložka: před (expl. časově); táž na konci vět časových: dříve než
17. yingtao třešně
18. zhén^shWd)zvolání: to je věci, podívej se na tol  (dosl. opravdu
19. zhčng(r) měroedn.: stopka,koflík
S 5315 N^o v a   slova     YD 202
I, děngmán' dostavit se, navštívit
(srov. slova /měn/ dvéře, /děng/ vystoupit na ~)
3! jíáSdaoľÍ!myspatrit (expl.příležitostně, náhodou)
4. jiázouv rytmus
5. jín v nejvyšší míře, jak jen možno^
6. jínliang, jYnliáng^d v nejvyš^í míře; jak jen možno (též jlnliang)
7. mó"_dotýkat se, hmatat
8. sheng  měrové jméno: tón (expl. slabičná charakteristika v tónovém Jazyku)
9. táo vytáhnout, vylovit, vyhloubit (něco); táž: ukrást (něco, expl. o kapesních zlodějích)
10. ti...wen...háo od (někoho) pozdravovat (někoho)
c YD 203
§53 »5 pokr.   Nova slova
1. änzhuäng Instalovat (něco)
2. biánhua^změna
3. biěniu obtížný, protivný"; te'ž: nepřirozený, ne zcela hladký (expl. o řeči)
dáng (politická) strana; často ve význ.:  (komunistická) strana diáo přeložit, přemístit (kádry, pracovníky)
6. gal změnit, opravit (něco)
7. gáibianNzměnit (něco); změnit se (srov. táž Č.2,6) jie^yän'abstenovat od kouření, přestat kouřit zabraňovat) jiě-yán'v-n Je stanne'právo, je zákaz vycházení (srov. morfémy /yán/ přísný např. i ve slpve /yánge/ být přísný,/jiě/ v/jiě^yán1/
10. jinbu^'jít vpřed, vyvíjet sě (expl. progresivně)
II. käilxuá'v-n začíná vyučování, začíná škola
12. qíngkuang^situace, poměry
13. yO-u^stejná,  jednotně; táž: všeobecně, bez výjimky (srov. morfém /lú/ zákony pravidlo např. 1 ve slově/líishi/ právník)
14. zhông nehovor, záložkaL uprostřed, mezi (srov. morfám /zhong/ střed, střední, viz táž č. 15,16")
15. zhôngxue střední Škola
16. zhSngyäng'v přívlastku: ústřední;
4. 5»
8.
9.
- 220 -
téz ve význ. ústřední výbor
10. shehui"společnost
(zkráceno z /zhóngyang.jíšiyuanhúl/ n\ shěhuizhúyí ^socialismus
ústřední výbor) 17. zlcong.spojka, od té doby, co
N"ová slova
YD 204
1. nanz prkno, deska
2. chíshang v-m dostat k jídlu, Je k dostání k jídlu
3. dawlá'nanést vosk
4. dáng chránit se proti (dešti, větru, chladu); též: překážet na (cestě), být v (cestě)  _ ^
5. dáng^dao1 být v cestě, překážet
6. dián zapálit, rozžehnout (oheň, svíci apod.)
7. dlánděng elektrická lampa; elek-tricích svetXo
8. dlban1 podlaha (srov. /bšnz/ deska)
9. fángkai v-m pustit na svobodu (někoho), uvolnit sevření (někoho)
10. hěshang v-m dostat k pltí",  je k dostání k pití
11. jindián' zlatnický obchod (srov. morfém   /dian/ obchod např. 1 ve slovech ^shúdián/ knihkupectví, /shangdian/ obchod)
12. la vosk
13 lázhu^svíce
14! méi^xiangdáo jeden by nepomyslil, těžko uvěřit
15. nákai v-m odnést, odstranit (expl. a tak uvolnit prostor)
16. qiáo páčit (něco)
17. qťkai v-m hovor.: ustoupit, \idL©lo.t místo
18. sónghuadan vejce „sung-chua-tan"
19. wénz komár
20. xiángdao^V-m pomyslet na. (něco)
21. yáobus , búrán1, yáoburán ^spojka: jinak, v opačném případě
Nová slova
1. cháng ochutnat
2. dátlng-informovat se
3. xián být slaný
v á
YD 205 (něčem)
YD 206
2.
3.
4.
že
12. zhuang nakládat (něco),^ plnit (něčím)j téz ve význ, předstírat (být nějakým,že čini něco apod.)
£54,2 Nová   s 1 o v a   YD 207
1. chéhg^wěnti být problematicky
2. chíwdáo> dorazit pozdě, dostavit se_pozdě
3. chl.^jídán zde: dostat kouli (tj. známku "nedostatečně")
4. fán^xiaoxinyahr: viz Č.13
5. hédiánzhán jaderná elektrárna (srov. morfém /héV jádro např. ve slově /yuánzihe/ atomová j-ad-ro;/diánzhan/ je zde zkráceno
z /fádiánzhán/ elektrárna)
6. hétao ořech
7. JlánzVHKbudovat(něco); stavba,
budova. *í_ .m i
§54,1   Nová slova l.bikai^v-m vyhýbat se (něčemu), vystříhat se (něčeho) bu^dong zhuang^dong předstírat, rozumí, ačkoliv nerozumí dángyuan^'straník (podle kontextu často téz: komunista) duo vyhýbat^ se (necemu), zpr. ve sp^o jení: duozh, duokai
5. gongchandahg komunistická strana
6. gongchandángyuán straník
7. jingjivhospodářství, ekonomika
8. káikai v-m, dákai v-m zde ve význ.. rozžehnout (elektr. svetlo)
9. máodumrozpor (pův. dosl. kopí-štít)
jiaru jestliže
rědlánzhán tepelná elektrárna (srov. slovo 7rě/ byt horký a dále Č.5),též /huoli^fädiánzhän/
10. rúguovjestliže, kdyoy
11. shéhme^d na konci výčtu: atekj apod.(často bez tónu: shenme^d)
12. shuómin^Vysvětlit, objasnit (něco);  (to) ukazuje, že; (to) dokazuje, že
13. xiáoxinyánr být malicherný, banální
14. xingréň(r)1 mandle; jádro pecky meruňky (srov. /xingz/,/xlngr/ meruňka, tj. plod meruňky)
15. yáoshi_jestliže, kdyby
16. yong-góng1 v-n být pilný
17. you uran
§54,5   N^o v á   s 1 o v a    YD 208
1. bái před slovesem, nadarmo; zadarmo (psáno stejným znakem jako /bái/ bílý)
2. banbuchéhg^pot. forma, nebýt schopen udělat,zařídit (něco)
3. jiädí(r)1 finanční situace rodiny (srov. /dír/ dno)
4. jiadír^hou finanční situace rodiny je příznivá,solidní (srov. /hbu/ být tlustý, silný)
5. méhg^zai^guli o ničem nevědět, nebýt informován o ničem (dosl. být přikrytý v bubnu:/méhg/ při-
6. názou> odnést (něco); téz. odebrat (něco)
7. suán zde před přísudkem. bylo by to; jakoby
■
- 221 -
pro slovesa
8. tang slovesný num. pohybu
9. xiá-tál' v-n odejít ze scény, též: odevzdat funkci, nodat demisi
10. xlngkul^naštěstí (může stát i před
10. téng*ái mít něžně rád (někoho)
11. xiáng prepoz, sloveso i podobně jako,  jako (srov.,slov»/xiang/ podo-yí^yang*, yí„yang d stejné ,bat se
12.
podmětem;:srov. /xingfu// být šťastný, §56,?. Nová1 slova YD 211 11. yájin1 záloha (srov. morféín /ya/jš testi)!.běi nést (něco? expl. na zádech)
2, běhzhi^podstata, charakter
3, chén být těžký
4, zhóngliangNváha, hmotnost
dát v zástavu, zástava)
12. yáobushi kdyby ne, jestliže ne
13. zheteng pohazovat (něčím)} házet sebou; též ve význ.: ruinovat (něco),
14. zhětengSuIngV-m úplně zničit, promrhat
£55,1-3   Nová   s 1 o^v a        YD 209
1. chúsheri^původ (sociální)
2. gongren jieji chúshen dělnický původ
3. jiäo'aovbýt PYŠný, hrdý
4. jiěji, třída (sociální) 4a.j i éc éng vrs tva
5. káoshí zkouška, zkoušet (někoho)
6» liú-JÍ1 v-n, hovor.: duh-bän1 v-n propadnout, opakovat třídu
?. máhu být nedbalý, lajdácky', nebýt pečlivý
3. qúnzhông masy (srov. též např,
7<lún/ měrová jedn. , stádo, hejno) 9» réhyuánr1 vztah k lidem, popularita
10. shang^dáxué" jít studovat na vysokou školuT studovat na vysoká škole
11. yinwei protože
12. zhengce\politika, politická úsilí
13. zuopái levá frakce; leviČák (srov. morfém /pái/ frakce např. i ve slově /dangpai/ frakce politické" strany)
£56   Nová slova 1. liáng yáng být nestejný, dílný~
být
roz-
§56,1   Nová   slo^va        YD 210
1. congming být chytrý, inteligentní
2. gen prepoz. slovesoj s, spolu s; též i v jiných význ.1  jako, od aj.
3. gubqu^miinulost, v minulosti
4. leguán.být optimistický, radostný
5. lou shromažďovat, shrabovat (tiěco)
6. lou^qián1 ždímat peníze, shrabovat peníze^ (někdy též jednoslab. /l6"u/ v daném význ.)
7. piáoz bankovka, papírové" peníze
8. sm-bian' v-n být podle libosti, téz, chovat se nenucené
9. tang bolet;  té"ž ve význ. mít nežne rád (někoho)
$56,3   Nová   slova      YD 212
1. bíUiuáng bu^máng jednat rozvážne a neukvapovat se
2. huáng být zmaten, panikařit
3. máli bjrt obratný, být šikovný
4. meng být^prudký, divoký
5. r.ár^d_huál ale kdepak!
6. shängliang radit se
k 56,4   No v a   s^l o v a      YD 213
1. cl být podřadný
2. däirpäochá sáčkový" Čaj
3. fá-cáľ v-n zbohatnout (expl. o_soukromníkovi)
fengjian^'zpr, v přívlastku; feudální (srov. morfám /feng/ pečeť, ustanovovat lénem; srov. též /feng/ numer, pro dopisy) ganzao^'být suchý, vyorahlý génz hovor., kořen,  zázemí, jádro gěr v někt. spoj.; bratři haomái1   snadno se prodává huachá Jasmínový čaj jiár hovor., v někt, spoj., sestry, srov,,/jlér^liár obě sestry pal měr. jedn. , frakce, skupina
11. qíhouv podnebí, klima
12. qínkual_být pilný a svědomitý
13. shěhgstuan(r)' postoupit v karie're
14. shéngguän(r) fá-cái, weile^ ^shěngguan(r) fá-cái bažit do moci
a bohatství
shuängsháng' zpr. v přívlastku, dvojčata; srov. téz /shuángbäotäi/ dvojčata
xiôngdix bratři: xiongdlwllá oba bratři; srov.^též /xiôn*di/(dru-há slabika atónlcká) mladší bratr
zhěnzheng^zpr. v přívlastku, opravdový, skutečný
4.
5. 68
7.
7a.
8.
9.
XC «
15.
16.
17.
£56,5^ Nová   slova     YD 2I4
1, haoxiang1* jha'oxiangwshi jakoby
2. juě_vystrčít,v někt. spojeních, /juě^zuíy špulit rty, vystrčit rty
- 222 -
3. menbar1 klika (dveří)? srov./bár/ rukojeť , stopka (expl. plodu nebo kvetu)
4. ,..3hL_d jakoby
5. xláng, xiáng shi jakoby
YD 215
k 56.5 pozn. Nova slova
1. blán-tián' v-n nastává změna počasí
(expl. z pr. k horš ímu,t j. sluneč-no přechází v zamračeno, déšť apod.)s téŽ ve význ, probíhá politicky převrat
2. gankual^rychle, ihned
3. jíngchá' policie, policista
4. mán^jiě dôujshi... na ulici je plno..., ulice je plna,..
5. sán deštník (tež;/yůsán/); slunečník (téz:/yángsän/)
6. xiánbíng vojenská policie? voj. policista
56,6   Nová   slova       YD 216 •díánxin cukroví (pečené), lehký zákusek
2, tong^yang(r) stejný
3, tvídl, tudi.^yéye bůh půdy, (/tudi^ ^nalnai/ manželka boha půdy);rozlišuj j/tudV/^ (obě slabiky tonické) j země, půda
4, tuo'ersuo materská školka? srov. sloveso /tuô/ svěřit (někomu něco); morfém /er/ dítě a morfém/-suč/ v názvech ústavů a institucí
YD 217
$56,6 pozn.I   N o v á slova
1. Šl být malý, být nevysokého vzrůstu
2. bábiny rukojeť; /rang...zhuazhu^ dabing/ poskytnout (někomu) zbraň
proti sobě
3. cůnz, cůnr vesnlr.s
4. cuôguo. propást, minout, např. ve spojeni /cuoguo^jlhui/ propást příležitost
5. gú brát ohled na, starat se o
(ľlGCO ) '
6. laoshi být poctivý, Čestný; být hodný, dobře se chovat; též ve význ. naivní", dobrácký
?. lianr vzhled obličeje, podoba (srov, /lián/ obličej)
8. mányi^ýt spokojen j ve spojení se záporkou /bú/ tež jednoslab. /man/; /bů^man/ být nespokojen
9. múyang(r)v vzhled, podoba 10. xiangqln_osoba z téže lokality,
vesničan, místní člověk
^ 58,2 Nová slova YD 220, dokončení
11. xlnniáng', _xinnlángz nevěsta (srov. /xínláng1/ žen leh)
12. yí^rén yCbanr každý napolovic
13. zí^zí starat se Jen o sebe? být sobecký YD 218
& 56,6 Pozn. II   Nová* slova
1. gáojiz'zpr. v přívlastku, vyšší třídy, vyŠŠÍ kvality
2. huída*odpovědět (někomu na něco)? odpověď
3. jinglí ředitel -
4. Jué ve spojení s následující za'-porkoui rozhodně, v žádném případě
5. láoshirén poctivec, poctivý člověk A.
6. teshu Wt speciální, zvláštní
7. tingguán v-m zvyknout si na (něco)? modifikátor /guán/i srov.Č.10
8. xiáogucvýsledek
9. xin být nový; někdy téŽ příslovce; nově
10, xíguan%ýt zvyklý na (něco); být zvyklý (Činit něco)
11. zängzír'    neslušné (obscénní) slovo
h5? sN o v á   s 1 o v a     YD 219
1. bai-niánťblahopřát k Novému roku
2. chéng násobeno (v matem, úkonech)
3. chuángtou(r)1 hlava postele, místo vedle u hlavy postele
4. dán mer. Jedn.; tan ,tj. 50 kq (Srov.  /gongdán/ metrický cent)
5. diárt(r) desetinná tečka
6. dl•er' druhý ^
7. fáng_strana, v^nekt. spoj., napr, /shuáng^fang^fumů/ rodiče obou stran, obojí rodiče
8. kě^měr, jedn,; gram
9. kuái hovor., měr, jedn.i júan (expl. základní jednotka měny CLR; úřední název t /yuán/)
10. llang měr.  jedn.t dvoulot (tj. 50 gr)
11. liáncrshi obilí
12. máo hovor., měr. jedn.; ťlao (expl desetina júanu; úřední název i
13. mu\iŽr! jedn., mu (expl.plošná míraL 0,0667 ha)
14. táldeng stolní lampa
15. táo numer, pro věci sestávající z několika částí
16. xián*lián(r)' náhrdelník; srov. morfémy /xiáng/ sYje a   /lián/ řetěz např.ve slově /liánz/ řetěz
5. ta.wbCshi zhe*5e„ylsi on to takl nemyslí
6, wuhuis nesprávne rozumět: nedoro7U-rněnf
- 223 -
17. yong...huan...(něco) vyměnit za (něco),(něco)podstrčit za (něco)
18. yúxia^zpr. v přívlastku: zbývajíc f
19. yúxiavd^shúr zbytek (expl. zbývající číslo po provedení matem.úkonu)
20. zhan numer, pro lampy
h 58,2   Nova   s 1 o v A YD 220
1. bu^hui^ba to asi není pravda, tak tomu asi není
2. gěi...dá>iao baogáor žalovat na (někoho); oznámit (něčí) chybu (domnělou nebo skutečnou, expl. nadřízeným; srov. /baogaoV'zpráva)
3. kohgpa^příslovcei asi; bojím se, že
4. qíngshěng' "lehký tón" (expl. zkrácení slabiky, a její výslovnost
5 . ,  6. : vi z str. 222 dole jjoez tónu
§ 58,3    Nová    slova      YD 221
1. máo kotva
2. päo vrhnout, hodit (něco)
3. päo-mao* v-n spustit kotvu, zakotvit; těž ve význ.,Pvypovědět službu, přestat fungovat(expl. o motorovém dopr. prostředku)
4. zheJce^zŠnme_háo a? co si teď počnu?
§58.4 Nova   slova YD 222
1. biyao^zpr. v přívlastku:potřebný
2. bú^hi.ľ. ma cožpak ne..ľ?
3. měl-wyouj3lyao...není třeba (něco dělat)
4. shoubláo náramkově hodinky (srov. slova /shou/ ruka./biao/ hodinky)
5. zhengluiK přít se;   ostrá diskuze
\ 58,5    Nova    slova YD 223
hospoda
4. tônghuo1 měna
5. ylngjtônghufc tvrdá měna, valuty
^59,2   Nová   slova   YD 226
1. bao drahocennost ( jednoslab. len v nekt. spoj.,  jinak srov. /báobei/ drahocennost, poklad)
2. dilopí kuní kožešina
C/dläo/ kuna a morfem /pí/ kůže,^kožešina) ^
3. Donerbel Severovýchod (CÍny)
4   gučněl' uvnitř země, doma (proti Auowái1/ zahraničí)
7.    iguanbšo oficiální tisk, oficiální orgán (polit, strany,
vlády)
. chi^cäb' pást se (dosl. Žrát trávu)
5: S&ŠSU11"'1"' hMpo4a
4. yí^.yán wéi ding platí, jsme domluveni (doslova podle jednosiab.morfému: jedno-slovo-být-stanovlt)
Nová
s 1 o
,ina; n
o v a
ora
YD 224
3. huli liška
4. lou hovor.: ukázat se (zor. jako první složka obj. sloves)
5. lou-tour'v-n ukázat se, vystrčit hlavu
6. suč stáhnout   se, scvrknout se
7. suohulqu v-m stáhnout se zpět
Nová
1 o
v a
YD 225
1. báng^nl shuó^shuo huá přimluvit se za tebe, ztratit za tebe slovo
2. chufei.
3. chúfe-i....cái.
teprve lze
..bůráh'..
9 #
. muset..
jen když.
8. shao mladý (Jen v nekt. spojeních)
9. 10,
ledaže.. pak
SMÄ'Ä' Care, meyeriana
11. youxíriřř1 průvod; demonstrace
12. zhúshr'základní druh stravy, hlavní část jídla
YD 22 7
S 59,3   Nova slova
1. ben zdejší,  tento, nás (jen v někt. spojeních)
2. bie'shú1 chata
3. cáiyuán(r)1, cáiyuáhz zahrádka
4. dlfodän' řízená střela
5. dáqing' zbít,  zmlátit (někoho;
8*. guôÍiáS' v-ji1 slavit Nový rok,
trávit Nový rok 9. hángtiän1 létat v kosmu; v pří-
íeľ/tógfSaíÍÍ seľ-pľ^e vodě nebo ve vzduchu, a slovo /ti£n/_nebe)
10. hángtian_.fěiji raketoplán
11. hóngsháoji kuře na červeno; srov. /shäo/ pálit, ale též ve význ.t připravovat (pokrm)
12. huČjlán'raketa (srov. slova
13. ÄÄ'í^ííU.,
krátkého doletu,'dosahu (srov. slovo /jín/ blízký a morfem
14. nánreťmuf (/nlnrín/^^vľ5ť] význ. manžel)
15. nůren/ žena  (/nííren/ ve význ. manželka
16. nuxu zeť
■  • ■
- 224 -
2.0» waijiäo zpr. v přívlastku, zahraniční vztahy, diplomacie jsrov. waijiäoguan diplomat wúxlan*£pr. jako přívlastek, bezdrátový (srov. morfém /wú/ ne, bez a slovo /xián/ nltj linie) wúxiandlán radiopřijímač ízastar.) xiäohui3'zničit, odstranit (něco, expl. spálením, roztavením) XÍbanyá Španělsko
25. xibanyáwén španělština
26. xiéyí dohoda yingbV tvrdá měna
21
22.
23.
24.
$59,5   Nová   slova YD 230
1. běigao^bbžalovány
2. da postavit, zavěsit, (něco); zde,/dá^nulí/ úsilí
3. ,,.d..-hua na konci věty podmíniove 1 jestliže...; v tom případe, že...
přidat^atd. vynaložit
27.
28.
29.
4,
5,
6.
7.
rozdělen; těž ve
yurohg1zpr. v přívlastku, péřový
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
zhongcheng^zpr. jako přívlastek, středního dosahu, doletu (srov. Č.13)
, YD 228
59,3 pokr. Nova slova . dou sal^man.^le. . . všude je nacpáno, všude je plno (něčeho) gěnběn v přívlastku, základní; génben^      příslovce, zpr. následuje záporné sloveso, vůbec jiäli^jiäwai záležitosti uvnitř rodiny i vztahy s okolím lóngnian,.(lunární) rok draka Hdrak is, (např. lunární rok 1988/gg;srov./ióng/ louqián láuhôu před i za domem, okolo domu
shénian,-(lunární) rok hada (např. lunární rok 1989/90) táolunsdiskutovat o (necem),rozebírat (něco)
taolunhuí diskusní schůze, semi-nař
x i. Sí oshiAľ^ s tromo íc chuangzuo^  spisováni, literární a umělecká činnost zhängluo zařizovat (něco); se-hnat(peníze)
86
9.
10.
11.
12.
13.
14.
16.
17.
18.
19.
faguan soudce fenkai v-m být význ. rozdělit he'ai~být_mllý a laskavý hé'aiwkeqin být milý a laskavý" (morfém /qIn/ srov. např. i ve slově /qín'älA/qín'Ŕi^d / milý) jílu zaznamenat (něco); záznam, též ve význ.   rekord (expl. záznam vrcholného výkonu) lísuo být obratný, šikovný máli být obratný, šikovný nénggán být schopný, obratný" ntí-li1 v-n vynakládat úsilí;/núll/ úsilí, vynaložené úsilí shěnxun vyslýchat (někoho); vý-s Iscto.
shí^shl zkusit, vyzkoušet si (něco )
xífur manželka; též, snacha, vedle /érxífur/(někdy se rozlisuje, /xífur/ manželka,/xífu/. snacha) ýi^huír1 chvíle;  jako příslovce, za chvíli, ihned
yuángôto^Vyuáníraoréh žalobce; srov. /gáo/ udat (někoho) zhushouvpomocník zíkuä vychloubat
§59,6 Nov
cha tez
2,
$59.4 Nová   slova YD 229
1. huá být   kiuzký, hladký; tez ve význ,, ^úskočný, zrádný
2. jiáahuá být falešný, úskočný
3. jingjis ekonomika, hospodářství; te'ž ve vyzn., být úsporný, ekonomický
4. ji...you...(Častěji«/you...you../) i...i...
5. kekáo^být spolehlivý.; srov. sloveso /kao/ opírat se o..
6. shufá kaligrafie
7. xiaoxin.dávat pozor; tež ve vyzn. mít se na^pozoru před (někým)
8. ylnxianv/byt zrádný, úkladný
9. youwéi' být nadějný, mít budoucnost ID. yôu...yôu... l„,i,.,(viif.t)
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
se
slova     YD 231 chybět, nedostávat se (něčeho )j ve význ., být nedostačující kvality, podřadný f o jiao""buddhlsmus (srov. morfémy /Fo/ Buddha,/jiáo/ učení, náboženství)
fďjiaotu buddhista (srov. morfém /tú/ učedník, viz též Č.8,14) hdhgchá "červený" Čaj (expl, fermentovaný)
huíjiáo zastar., islám (srov. morfém /huí/ např. ve slově /hVLÍzxř/' národnost Chuej, expl. příslušníci této národnosti vyznávají islám) JIdu Kristus jidujiáo křesťanství jidujiáotú křesťan wushénlun ateismus (srov. morfémy /m/ne, bez;/shén/ duch, božstvo; /lun/ teorie)
- 225 -
10. wushénlunzhě ateista (srov. morfém /zhě/ Jako "příponu" při tvoření" podst. Jmen) ^
11. xln vířit (někomu něco)i těží věřit v (božstvo, náboženství) (syn. /xinyang/)
12. xín^zongjiao být věřícím
13. yjsilánjiao islám
14. yísilánjiáotú muslim
15. z5ngJlao*náboženství (srov.mor-fěm /zông/ předek např. ve slově /zuzong/ předek rodu, praotec)
§60,1   Nová   slova       YD 232 1. suán-shurl    v-n platí, Je spolehlivě
YD 233
$60,1 pozn.II   N o v á^ s 1 o v a
1. Dan^snl1 zařizovat záležitosti, udělat to
2. bújlao nenechat (někoho činit
3. bS°rang nedovolit (něk. Činit něco)
4. góngsT'společnost (tj. podnik), korporace
5. sháitái', yángtái'balkon (srov.
siovo /shái/ vystavovat  (se) slunci
a morfém /yáng/ sluneční r neplízv.: vždy
6. you opět;
vždyť, přece
*60,2    Nová   slova YD 234
1. hái^yôngt /nä hái^yông...?/ to Je třeba Ještě...?
2. lái-xln'v-n poslat dopis (expl. sem,např. když mluví příjemce dopisu o konání odesilatele)
$ 60,3   Nová   slova     YD 235
1. dáijínr1  bvt zajímavý, to Je to pravě (srov.  /jlrtr/ síla, energie)
2. Jlánzhl2lprostě, přímo, vyloženě
3. Jiáshi3*řídit (vozidlo)
4. Jláshi,vzhízhao řídi Čske' povolení, řidičský průkaz; zhízhaov průkaz
5. xiáohuar žert, vtipj srov. též /xiáohua/ vysmívat se, posmívat se (někomu)
6. yěwUvpráce(expl.profesionální prá-
7. yšVL máfan být nepříjemný", působit nepríjemnosti
§ 60,4 NNová   slova     YD 236
1. baodáo podávat zprávu o. referovat o (něčem); zprava (též :/baodžío/)
2. bendíren zdejší Člověk, Slovek pocházející z daného místa
3. dangzhong^záložkai uprostřed, ve středu; tež ve význ.: uprostřed, mezi
4. gou dosáhnout (expl. někam pro něco, zpr. s modifikátorem: /góuzhao/, atonickou slabiku /zhao/ vyslovujeme redukovaně /zho/)S těž ve význ..je dost, být dostačující
5« gbuzhao: viz č.4
6. gulnu neprovdaná žena? hovor, těž i dcera
7. gúyi^úmyslně,^schválně
8. hšishěn1 mořská okurka
9. haizhě' medúza
10. hšo jiaox, haorangx aby
11. huánghuár1 květ"čínskě" lilieV květ denivky (expl. druh koření)
12. Jláo, rang aby
13. jímovbýt osamělý
14. jíng stále; těž ve význ.; bez ostychu, dokonce
15. mian^d aby ne
16. mú'erSiJidášovo ucho (expl. druh jedlá houby)
17. můxirou(vyslovr,/můxurou/) maso mu-si (expl.pokrm kořeněný sušeným květem   denivky,  „čínské lilie", zvane /maxi/)
18. peldoprovázet (někoho), jít s(nekym)
19. quánbu^zpr. v prfvl.i úplný, v úplnosti
20. sänshír'hovor.,"třicátého" (expl, předvečer Svátku jara nebo Nového roku)
21. sháng-dáng1 v-n byt oklamán, naletět
22. shěnqlng3zadat o možnost, Žádat o dovol ení (činit něco)
23. shíxí1 být na praxi, vykonávat praxi
24. shou-plan1 v-n být oklamán,naletět 25« shouxlan1 nejdříve, nejprve
26. wělw.d shljráng, wěi,„d^,shi jiáo
za tím účelem, aby
27. yáoxiáng za účelem, aby
28. zhao-liang1v-n nastydnout, na-
29. zhěnqlng^skutečná situace, skutečný stav vecí (morfém /qfng/: srov. slovo /qíngkuangy situace, stav vecí)
30. zhuä uchopit (něco); /zhul^qiánj' hrabat peníze, shromažďovat" pe -nfze
31. zhusun1 mladé bambusové výhonky
32. zhúz bambus
33. zúnjingvctít, mít úctu k (někomu)
- 226 -
YD 237
$60,4 pokraČ.   Nová slova
1. biě   zadržet, potlačit (něco); /biět>zai^dúzill/ potlačit v sobe, nedat najevo (dosl. zadržet v břichu)
2. jiu je dlouho,Je dlouhotrvající
3. qiáng být silný, mocný; též ve 'význ.; je lepší, je výhodnější
$61,1   Nová   slova      YD 238
1. chů-shěng(r)1 v-n vydávat zvuk, ozývat se, mluvit
2. dán být slabý (chuťově), být bez chuti
3. duo uhnout^ jít z cesty; též ve •význ. t vyhýbat se (někomu)
4. jleshls vysvětlit (něco)
5« shôuhuo^sklízet úrodu; úroda; též ve význ, zisk, poučení
6. tông rýpnout do, strčit do (něčeho)
7. Xi'án Si-an (expl. město v sever ozáp. Číně)
8. xiándán(r)^slanost, stupeň osolení; /xiándánr zěnrae^yáng?/ jak
je to slané"?, je to dost slané? r
9. ySny\'. historický roman; /san~guó„ wyänyx/     Román Tří říší, Letopisy Tři říší (expl. slavný čínský histor. román ze 14. stol., který popisuje období "Tří říší"
10. yoSar^mít^ravdu, být v právu
YD 239
$6l,l pozn.   Nová slova 1. chuxi' předvečer Svátku jara (Či Nového roku); srov. /qiánxiy předvečer (expl. kteréhokoliv dne nebo jakéhokoliv dění) ?.. gěnben základ, podstata (Často v přívlastku); /gěnben^/ vůbec (sloveso zpr. v záporu)
3. hůhě^xlnnian vzájemně si blahopřát k Novému roku (srov.. morfé-my /hů/ vzájemně, /hě/ blahopřát)
4. hui-mián'v-n setkat se;/huimiän/
5. Ju zvedat, v někt. spoj., např. /ju^ěi'/ zvedat číši (expl. k prípitku),
6. Junyurvbýt rovnoměrný
7. káoháo v-m složit úspěšně zkoušku
8. raei_y lw cl, mei^ci\ pokaždé
9. nánwáng'být nezapomenutelný 10. panwangsočekávat, těšit se na
(něco); též: toužit (Činit něco)
11. qiao tlouci na (něco)
12. sháng yi. cl, shing cis posledně
13. shízhóng hodiny (expl. odbíjející
14. Sán cvrnkat, vrhat (něco), hrát na (strunný nástroj,^klavír)
15. xlájařLel, xiá^cis příště
16. xinli bUwgaoxlng být nespokojen, být rozezlen
17. ylnxiangs dojem
18. zhítou prst; pozor na různé tony morfému /zhl/ prst, ukazovat
v dalších slovech;/zhíjia/ nehet, sloveso: /zhí/ ukazovat na (něco) k (něčemu), též; značit, označovat (něco)
19. zůljiouyl^cl posledně, naposled
§61,2       o v á   slova        YD ^240
1. cháng numerativ (též slovesný nu-merativ) pro procesy, děje (hovor, se vyslovuje i ve 3« tonu)
2. děng upřeně* hledět na (někoho)
3. gěda hrbolek, uzlík, pupínek
4. jiáo noha (expl. od kotníku dolů), téz sloves, numer.: kopanec
* 5. Jläodidi, jiSojiaodidi být sladký (o vzhledu, slovech)
6. jipCgěda husí kůže (dosl. hrbolky--pupínky slepičí kůžej^/qí jípí^ ■-gěda/ naskakuje husí kůže
7. kou sloves, numer., kousnutí (např. po slovese /yáo/ kousat )
8. mowbfz hovor.: plakat (dosl. utírat nos)
9. qin'aU zpr. s příponou di/qín'äi^ xA/ milý, milovaný; téz jako příslovce : mile
10. quán slovesný numerativ pro rány pěstí (srov. podst.jm./quántou/ pěst)
S6l,4   Nová slova
YD 241
1. cái stoupnout na, šlápnout na
(něco)
2. guo_d hái^bů^cuo vede se docela dobře
3. buojnac^san^zháng vybuchnout hněvem (dosl. oheň šlehá tři sáhy)
4. jláo,  jiáohuan volat, křičet
5. jíyan^kuří oko
6. Jů numer. Pro věty, výroky; též sloves, num.
?. lůguo*'jít kolem, míjet (něco, někudy)^
8. mao vydávat (neco), uniká (něco)
9. zháng čínský sáh,"čang"(expl,
3 1/3 m)
- 227 -
YD 242
§6l,4 pozn.    Nova   slova i$t
1. cishu(rK častost, frekvence (mor- u, fám^/shů/i srov. slova /shú(r)/, /shůmuX počet; jako sloveso se vyslovuje ve 3» tonu; /shů/ počítat)
2. dao numer.: viz č.l4 —
3. deng vystoupit na (v někt. spoje- 1# nich)
4. gebei paže , 2.
5. hua rozhraničit (něco); tež ve význ.: táhnout (linii, čáru)
6. huá(r)^tah (expl. při psaní znaků)
7. jiějdiánhua přijmout telefon, brát
8. jiágÄrýsledek; táž ve význ.; vý- l\ sledek toho byl, že
9. lY-fá'v-n (dát si) upravit vlasy, 5, (dát si) střihat vlasy (srovmorf. /fá/ vlasy např. ve slově /tóufa/ vlasy; viz též c. 13) 7,
10. pěng narazit na, vrazit do (něčeho)
11. pěngwal1 v-» nárazem se pokřivit^ 8.
12. tang spálit, opařit (něco); ohřát (něco, expl. v horká vodě); být vařící'; žehlit (něco) oe
13. tánfc-fá1 (dát si) ondulovat vlasy, 10. (dát si)  dělat trvalou ondulaci u
14. ti zadánít příklad (expl. k vypočtení, rozřešení při zkoušce apod.), 12. num.i /dao/
15« tóufa vlasy
16. wái být nakrivo, nebýt rovně, nebýt kolmo 13.
17. Xiangshan hora Siang-šan (expl.
v blízkosti Pekingu, dosl.voňavá hora)i49
$61.5N Nová   slova        YD   243 15.
1. baofu\ pomstít se;/xiang...baofu/ pomstít se(někomu)
2. fá-shao'v-n mít horečku
3. guái^být podivný, zvláštní; táz" 16 ve význ,1 dávat vinu (někomu) 17.
4. láodongsoracovat, práce; táž ve význ.: prosit (někoho, aby činil lg. něco) 19,
5. liáng merit (něco); morfém /liang/
ve vyzn. míra, kapacita (tedy ne 20. jako sloveso) se vyslovuje v tonu čtvrtěmi
6. mian zde: mouka „21.
7. shou být hubený; téz ve význ.: byt úzký (o oblečení,v tomto význ.téŽ/jfn/)
8. tíwěn'tělesná teplota»_ srov. morf. 3., /ti/ tělo a raorfem /wěn/ teplý 2. např. ve slovech /wěnhuo/ být teplý (o předmětech);/wěnhe/ být tep- 3 lý (o počasí), být milý, laskavý £ (odchování, povaze)(slova /wenhuo/, /wenhe// se píší týmiž znaky) e
9. yóu^häochu být prospěšný, být uži- |! tečný
yuanzir zahrádka
zhěn.^shil zhen^shi^dt ty jsi ale!, to je ale(,apoď. (vyjadřuje nespokojenost nebo podiv)
■- Nová   slova   YD 244
Bá^JÍn Pa-ťin (čínský spisovatel)
Bamei> Osmá mladší sestra (morfémy /jie/,/měi/ jsou určeny podle vztahu k mluvící osobě, číslovka je dána absolutním pořadím sourozenců)
Dahúz Velký vous (přezdívka) dashi1 Mistr; táž uctivá oslovení buddh.mnicha
dátlng_informovat se o (něčem) fáz, fár (táž se vyslovuje /fSz/, /fár/) způsob, metoda gěn...jie od (někoho) si půjčit (neco)
guányu/pokud jde o, co se týká (něčeho); vazba /guänyu/^ s podst. jménem může stát i před podmetem guo zde: plynout (o Čase) Huá^jůnwu (čínský karikaturista) huán, huánwgel vrátit (někomu něco)_ w
hú^cäi hů^xiang darmo se domýšlet, fantazírovat (srov. morfém /hú/ např. 1 ve slově /hútu/ zmatený, hloupý")
Jiá^Rodina (název Pa-€lnova románu)
jíde pamatovat si (něco), pamatovat si, že
läo v postavení za příjmením: uctivě-přátelská označení věkem starších zasloužilých osob, zpr. překládáme: Mistr Liume i- Šestá mladší sestra lít lízh prepoz. sloveso: od (něčeho,expl. být vzdálen) manhuá(r)1 karikatura mál fár nemoci, nemít možnost (náco činit)
qťngjiao^rosit o poučení, poučit se; též: prosit o poučení u
yáfshí°kííčěC"em)
^62,1-3 Nová   s 1 o /í 245
chéngfa»násobení chú odstranit (v někt. spoje* nich); v matem, form.1 děleno chúfa» dělení
jiä přidat (neco); v matem, form.; a, plus jiäfav sčítání
j lán ubrat, odečíst (něco); v matem.form.: bez, minus
228 -
7. jiaVifa. odčítání
i> 62,4   Nová   slova YD247
1. cháng numerativ (též slovesný numer.) pro nékteré procesy, deJe (někdy se též vysl. ve 3. tónu)
2. chéng stati se(něčím)
3. kěfan^jídlo, připravené" pro hosta (zákazníka, návštěvníka), s numer, /fěn(r)/
4. kšfang^okoj pro hosta (s numer, /táo/» pokoj s příslušenstvím)
5. kuáiz tyčinky, hůlky (expl. na Ježení)
6. rankou-obyvatelstvo; též, počet osob (expl. v rodině)
7. réntí1 lidská tělo
8. shíwýl' miliarda
9. sůnshťWpět ztrátu (něčeho) j
211*8. tfi-
10. wányuánhú bohatec,"milionář" (dosl. domácnost deseti tisíců Juanů)
11. xibáo buňka (expl. živého organismu)
12. yl mer. Jednotka, sto milionů
13. yCwan„ýl bilián
14. zhuán vydělávat (peníze)
$62,6   N ova   slova     YD 248
1. fángwen^navštívlt (někoho, něco), interviewovat (někoho)
2. gongyuán naše éra, křesťanský letopočet; podle n.l., podle křest, letopočtu
3. gongyuán^qián před Kristem, před n.l.
4. jiáng chystat se (něco Činit); často ve funkci form. ukazatele času budoucího
5. qíshi^yú^počínat v (některé době)
6. Qu^fuán Čchú Juan (čínský starověký básník)
7. shireru básník; srov. /sni/ báseň (num. /shou/)
8. yú předložka  (též postpoz. element) uvádějící určení místa, Času apod.
9. yuě Dřibližně
10. zhl až do, až" k (stojí před slovesem i jmenným výrazem)
YD 249
t> 62  _pozJn.    Nová   s 1 o v a 1. duoyu^d nadbytečný, přebývající (srov. morfám /yú/ navíc, přebývat )
$63   Nová   s 1 o vja       *D 250
1. biáomian^povrch; též, vzhled
2. dóng bu dong z ničeho nic, najednou
3. Kámailongren Kamerunec, obyvatel Kamerunu
4. LÍn^Daiyú Lln Taj-Jů (hrdinka románu Sen červeného domu)
5. Málíren obyvatel Mali
6. qíshi^ve skutečnosti však, ostatně
7. xln^hao1 mít dobré" srdce
8. yíjxláz naráz, najednou
9. zuí^bú.Jiáo být hubatý
$64,1   Nová   sl ova
YD 251
1. bú^gou^huä nestačit, nestačit na výdaje (o penězích)
2. cůn vesnice,  jednoslab. Jen v někt. spojeních, např. /cůn cún/ v každé vesnici
3. guán-xin'v-n mít pe'či, mít zájem
4. huaděng pestré* lampióny (expl. různých tvarů)
5. mímť*'tajeinstvíi v přívlastku, tajný, důvěrný
6. shángwchuáng'ukládat se na lože, jít spát (dosl. stoupat na postel)
7. tian^iáng1 rozednit se
8. xiátian-léto
9. yuánxiao""noc svátku patnáctého dne prvního lunárního měsíce; též ve význ., plněný sladký lepkavý kned-líček (expl, tyto knedlíčky se jedí práve o svátku 15• dne prvního lunárního měsíce); srov. též /yuánxiaojieV svátek 15. dne prvního lun. měsíce, svátek lampionů
10. zhěngyuevprvní měsíc (čínského) lunárního kalendáře
11. zhúfáng1 bydlení, byty
12. zhufáng^wénti bytový problém
13. zuí^jln"poslednl dobou
k 64,2^   N o _v á   slova    YD 252
1. chéngji_úspěšný výsledek, úspěch, zdar
2. dasao^zametat, čistit (něco)
3. ďldao být důkladný, typický, autenticky (rozlišuj týmiž znaky psané slovoi/dídáo1/ tunel)
4. góngzheng'být spravedlivý, nestran-
5. guo-jiélv-n trávit svátky
6. jishu^obratnost, technika, technologie
?.  jlshu cídián technický slovník
- 229 -
8, kš'ái1 být 11111/, roztomilý'
9, kěngjl trhané (přerývané)mluvit; též ve význ. fňukat, kňourat
10. la být ostrý (chuťově), kořeněný
11. máJiang'ma-ťiang (expl. společenská' hra, místo kartami se hraje de s t i <5lt8.nii)
12. pán(r) měr. jedn., talíř, svitek, tác apod.; srov. podst. jméno /pánz/ talíř
13. sháng xiá liáng^běnr^d dvojsvaz-kový (expl. první a druhý svazek dvojsvazkových děl se označují delktickymi slovy /shäng/ a /xiá/)
14. Slchuán S'-čchuan (Čínská provincie)
15. tongkuai být v pohodě, být příjemně uvolnění byt upřímný, být přímý
16. xiáogour1 psík
1?. xláo^íuz Tygřík (dětské jméno)
18. xláoshúr1 stromek
19. xínnián1 Nový rok
20. yazhis být elegantní
21. yúnyunhúhu mít točení hlavy, točí se hlava
22. zhěngqi^být dobře uspořádán, být úhledný
23. zuanyaiyusilovně studovat,pilně se zabývat (něčím)
24. zuochulai v-m udělat, dosáhnout
být znehodnocen
2. tiän(r) počasí
3. xiáoréhr dítě (dosl. malý človíček i rozlišuj /xiáoren/ podlý člověk, ničema)
4. xín bíUxiao byt chytrý (dosl. srdce není malé)
5. yángz vzhled, tvar; způsob chování; vzorek, model
6. zhěnxi^vážit si, bedlivě střežit (něco)
YD 254
oženit se
2. chéhg-jiá ll-ye založit rodinu a vydělávat si na živobytí
3. liuda procházet se
4. qin^song.být uvolněny, bez starosti
5. xiaohuaKshír trávit (potravu)
6. zhangdal v-m vyrůst
7. zuo^fůmuLd rodiče; dosl. (lide') fungující jako rodiče
§64,3   Nova   sJL o v a      p 255
1. ban^yuě^shí^tián d, shí_tlänwbän^. _yuě_ď. dvakrát-třikrát za měsíc
2. chú-ll1 v-n vynakládat úsilí
3. cul naléhat na, popohánět (někoho činit něco)
4. da.^táljíquán provozovat stínový box
5. gánxle'byt vděčný, vyjádřit vděčnost (někomu); srov. morfém /gán/ pociťovat a sloveso /xie/ děkovat
6. huá huár1 kreslit
7. hulschůze? téz ve význ.: scházet se s (někým)
8. huíyi^vzpomínat na, vyvolávat si vzpomínky na (něco; srov. morfém /huí/ vracet, vracet se)
9. huíyilu paměti, kniha vzpomínek (srov. morfém /lu/ zaznamenávat, zachycovat,např. ve spojení /lú-yin/ v-n nahrávat, expl. zvukově)
10. kanící1 dívat se na divadelní představení, být v divadle
11. páo^tuír'hovor., být poslíčkem, dělat pochůzky
12. taijíquán stínový box, tchaj-ťi--čchůan (druh tradiční čínské gymnastiky; srov. morfém /quán/ pěst)
13. ting^yinyuě poslouchat hudbu
14. tuíxiů1odejít do důchodu; srov. sloveso /tul/ ustupovat a morfém /xiu/ odpočívat
15. xla byt slepý, oslepnout; též příslovce, ^naslepo, bez rozvahy, bezúčelně
16. yí^bän_|_,-yi^bán^d zpravidla
17. zuq^shi1 skládat básně
$64,íj.   Nova"   slova      YD 256
1. báoguo3'zabalit; balík
2. chónghái1 kalamita způsobená hmyzem ^(srov. morfémy /Ghoŕig/ hmyz a /hal/ škodit, škoda)
3. chú- předpona slov označujících prvých deset dnů běsíce v lunárním kalendáři,  srov. /chůvi/ prvého, /chú'šry druhého..., /chúshiý desátého
4. dälu*'cesta, silnice (srov./xiáoluy' stezka, cestička)
5. dánwe i*'jednotka (expl. měrová, měnová atd.,ale též* výrobní, organizační apod.; morfém /dan/, srov. též slovo /jlSndan/. jednoduchý
6. dí kapat? též měrová jedn.,kapka
7. dông-shôu1 v-n dát se do práce? dotýkat se; též ve význ. prát se
8. hálguan celní úrad, cel nice
- 230 -
9. kuäng měr. jedn.t košík 15.
10. lalhuo' zásilka zboží
11. LuônÄ Řím ^ 16.
12. jiáheha^zkôiunat, prohlížet (něco); prohlídka, prozkoumání 17.
13. jíngguo.procházet (někudy, táž. ji. nějakým procesem)
14. jlngguo^jiánchá podrobit se pro- 19. hlídce 20.
15. pí měr.  jedn.. skupina, část,
várka 21.
16. shuodao v-m proniknout (expl. 22. slovem) až do (něčeho)
17. tóng být průjezdný (o cestě);
vest (někam, o dopr. prostředku); 23. dělat průchodným, pročistit (néco)2U.
18. tang stejný fjednoslab.  jen v 25. někt. spoj., např. /bůjtďhg/ být nestejný; /tóng^áng^d/ stejný; 26. srov. též dvojslab. /xiángtong/ 27. být stejný)
19. xiáng měr. jedn.1 bedna (srov. 28. podst. jméno./xiängz/ bedna)
20. xiáng...zhůhe gratulovat (někomu) —
21. xínkán(r)' "dno srdce",nejvnitř- 1. nější city (srov. morfém /kán/ 2. práh)
22. xuě zastar. nebo odborne, krev (srov. hovor., /xiě/ krev, psáno týmž znakem; srov.§29,1)
23. yan prepoz. sloveso, podél ZU. zhang^/jhóngr' být napaden hmyzem
25. zhuang numer, pro budovy 2.
26. zhuhesgratulovat
li měr. jedn, zrnko (obilí), krůpěj (potu) apod. llě num. pro věci, sestavené z jednotlivých dílů v řadě liěchě vlak
língdái vázanka, kravata (morfém /líng/; srov.^ slovo /língz/ límec) nlán gei...tíng předčítat (někomu) qí lak, nátěr; též. lakovat, natírat (něco)
qiánxián fronta', frontová linie qínglS' milenci;hovorověji. /qíngren/, milý, milá (srov. morfeín /qíng/ cit, láska) sháng^qi'nanášet lak, lakovat shäoguäng1 v-m dočista spálit tán-qíng shuó-ái vést milostný hovor v
wang^xia1 dolů, směrem dolů xianhuá(r) čerstvá květina, živá květina
zhuáng man plně naložit (něčím)
$64,5   Nová   slova    YD 25 7
1. dáObáoguo udělat balík, zabalit balík
2. dácheng,v-m udělat (něco), dosl.: udělat tak, aby vzniklo (něco)
3. duí(r) měr.  jedn.: dvojíce, pár
4. duČ(r) numer, pro květiny
5. gágalálar v každém koutě, v kaž- 5. ďém rohu
6. gälár'roh, kout
7. gSn hníst(těsto ap_od.)
8. háng měr.  j^edn.: řádek
9. hánzhuz krůpěj potu (srov. slova /zhúz/ perla, korál;_/han/ pot, např. ve spojení /chú^hán'/ potit se) rdohromady
10. herzai.jyíkuáir,hé^zai^yiqi spojit
11. jia postavit, posadit, nasadit' (něco)
12. jiáz podstavec, police 13.
13. junhuo1zbraně a munice
14. láixín*'dopis (expl. který již přišel poštou)
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
N o
YD 258
v á slova dájiě ulice (Široká), třída • jiáju nábytek (num. pro jednotlivé' kusy:/jlán/, pro sady z jednotlivých kusů: /táo/)
- Nová   slova    YD 259
1. bao rěhshou xián uzavřít Životní
pojistku
búj.11 být nepříznivý, být škodlivý (ve spojení se záporkou /bů/ je zde /li/ jednoslabičné, jinak srov. např. /líyi/ užitek, prospěch )
chědi3*být důkladný; tež: důkladně (srov. morfémy /chě/ pronikat, /dí/ dno)
da-dů-'v-n vsadit se; /dá. . .d^dů/ vsadit se o (něco) dá^májiáng hrát ma-čiang dángxuán1 být zvolen; srov. sloveso /dáng/ fungovat jako, být (něčím) a^morfem/xuán/vybírat, volit gánchulai v-m vyvést, provést (něco) jiě-chán'v-n smlsnout si, ukojit mlsný jazyk jie-ě^v-n ukojit hlad jieguo3izde ve význ.: nakonec, a hle jié-ke'v-n uhasit žízeň lú-xiáng'v-n pořizovat videozáznam; /lúxláng/ video, videozáznam mányuanxvyčitati(někomu) , vyjadřovat nespokojenost s (někým); morfém /mán/ se píše znakem, který který se jinak vyslovuje /mái/ a znamená: zakopat, pohřbít
- 231 -
1*+. raaotai, ma otai Jlú pálenka mao--tchal (nejkvalitnejsi druh čínské pálenky)
15. qí šachy (či líná desková' hra); srov, též /xiángqí/ šachy (ať již čínske' nebo mezinárodní), /guoji^,
^xlángqí/ mezinárodní šachy
16. ql^dá shäng shěn hněv škodí zdraví
1?. qio"hg být chůd/, nemajetný
18. qishuí(r)'    šumivá   limonáda, sodovka (je-li třeba rozlišit, pak; /sudáshuíV sodovka; /guÔzishuiV, /guÔzht/ limonáda, ovocná šťáva apod.)
19. quán^dá yújťS moc je silnější než zákon (srov, morf ěmy:/quán/ moci /dá/ velký, mocny; /yú/ než; /fa/ zákon)
20. réhshou věk člověka, jen v nekt. spojeních, např.:/rěhshou^baoxián/ životní pojištění (srov. slovo /shóu/
21. s ha být pošetilý j_vysoký věk)
22. shäng zraňovat (někoho), poškozo-
VŠ t   ( T\Q Co)
23. shl weile...hao myslet to s (někým ) dobře
24. shú ztratit, prohrát (něco); těž ve význ,1 dopravovat (něco); věnovat, darovat (něco)
25. tíwěn' vznášet dotazy
26. tou...d^piáo hlasovat pro (někoho) s
27. tču-plao1 v-n hlasovat
28. xláji^podřízení (srov./shángji/ nadřízení)
29. xiáomiänhÚ zlý Človek se sladce úsměvnou tváří (srov. morfémy,
/hú/ tygr;/miän/ tvář; /xiáo/ smát se
30. xiá_qí'hrát šachy (ci jinou deskovou hru)
31. zenmeohui^shlr, shi^zěnme.hui^ ._,shlr jak je to možná, co v tom
v^»7í
32. zhá^áng(r)' stejně jako dříve, stejně tak; dosl. asii podle (dřívějšího) způsobu
33. zhl vládnout, řídit (stát, domácnost apod.); též ve význ,: léčí t (nemoc)
34. zhí^bing1  léčit nemoc
35. zhíjsú^zhíde...? stojí to za to (Činit něco)?