PhDr.Adam Horálek, Ph.D.
a.horalek@seznam.cz
Brno 2011
GEOGRAFIE ČÍNY
HOSPODÁŘSTVÍ
PRIMÉR
Základní údaje
 zaměstnává cca. 38 % EAO
 produkuje cca. 11 % HDP (2009)
 cca. 15 % území tvoří orné půdy
 zavlažováno území Francie 545 960 km2
 hlavní produkce: obiloviny, zelenina, ovoce
Adam Horálek, Brno 20113
Zaměstnanostv sektorech
Adam Horálek, Brno 20114
Adam Horálek, Brno 20115
Rostlinnáprodukce 2009
 Největší potravinový producent světa
 Zároveň největší spotřebitel potravin světa
 hlavní produkce (mil. t):
 rýže: 1. ČLR 195, 2. Indie 129, 3. Indonésie 54
 pšenice: 1. ČLR 115, 2. Indie 72, 3. USA 57
 ovoce: 1. Indie 47, 2. USA 26 3. ČLR 20,5
 zelenina: 1. ČLR 475, ... 2. Indie 81, 3. USA 39
 bavlna: 1. ČLR 6,38 , 2. USA 5,2 , 3. Indie 4,1
 čaj: 1. ČLR 1,36 , 2. Indie 0,83 , 3. Sri Lanka 0,31
Adam Horálek, Brno 20116
Rozsah pěstování hlavních plodin
Adam Horálek, Brno 20117
Masná produkce
 založena hlavně na chovu prasat (440 mil. ks)
 významný též chov drůbeže (3 mld. ks)
 největší produkce vajec
 skot je chován převážně jateční
 značná absence dojnic a mléčné produkce
 mléčnou produkci zajišťují pastevecké oblasti
 jehněčí, velbloudí atd. (nejpestřejší masná
kuchyně)
 chov ryb v umělých sádkách – až 30t ryb/ha (ČR
0,5 t/ha)
Adam Horálek, Brno 20118
Vývoj rostlinnéprodukce 1990-2006
50
250
450
650
850
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
index(1990=100)
rýže
pšenice
kukuřice
sója
ovoce
bavlna
maso
zelenina
Adam Horálek, Brno 20119
Soběstačnostpotravin
 Čína je v produkci základních potravin zcela
soběstačná
 hlavními zemědělskými vývozními artikly jsou
zelenina a polotovary (nikoli obilniny)
 Čína je však od roku 2004 pasivní v obchodní
bilanci s potravinami – dovoz drahých luxusních
potravin (pasivní hodnotově, nikoli objemově)
 významnou část tvoří produkce GM potravin –
přes 50 mil. t (2. po USA)
Adam Horálek, Brno 201110
Trendyv zemědělství
 boom mléčné výroby
 (2004-2009: nárůst: 58 %; 38 mil. l)
 rozvoj pestré stravy:
 stagnace základních potravin (např. rýže: 8 % nárůst)
 nárůst produkce zeleniny, ovoce a produkce masa (cca 30-60
%)
 upřednostňuje se masná výroba před rostlinnou (jídlo
chudých)
 spory rybářů a zemědělců
 v souvislosti s rozvojem společnosti nárůst
potravinových odpadů
Adam Horálek, Brno 201111
SEKUNDÉR
ÚVODNÍ INFORMACE
 1976 – úmrtí Mao Zedonga
 1978 – nástup Deng Xiaopinga a počátek
ekonomických reforem
 Přebytkový trh
 Otevření se světu
 Lákání (zahraničních) investorů
 Vytvoření ekonomických zón (Shenzhen,
Hangzhou,Tianjin, Shanghai, Ningbo, Xiamen,
Fuzhou,…)
 Dohoda o předání HK a Macaa a nastartování
přeshraniční spolupráce (Hongkong – Shenzhen,
Macao-Zhuhai)
Adam Horálek, Brno 201113
C. TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN
CA. těžba energetických surovin
CB. těžba ostatních nerostných surovin
 Čína patří k největším těžařům nerostných
surovin na světě:
 samotná těžba se podílí na tvorbě HDP z 1/10 (9-12
%)
 největší producent i největší spotřebitel
 ekologické dopady těžby
 značná bezpečnostní rizika těžby
Adam Horálek, Brno 201114
ENERGETICKÉ SUROVINY
0
200
400
600
800
1000
1200
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Mtoe/rok
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
podílnasvětovétěžbě
spotřeba produkce podíl na světové těžbě
Uhlí
– nejvýznamnější zdroj energie pro Čínu
– Těžba uhlí velice nebezpečná: 4500 úmrtí/rok
Adam Horálek, Brno 2011 15
Čínské
energetické
zdroje
Adam Horálek, Brno 2011 16
 Ropa
 druhý nejvýznamnější zdroj energie pro Čínu
 čistým dovozcem ropy od roku 1993
 speciální teritoriální struktura dovozu
0
50
100
150
200
250
300
350
1965
1967
1969
1971
1973
1975
1977
1979
1981
1983
1985
1987
1989
1991
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
mil.t/rok
0%
1%
2%
3%
4%
5%
6%
7%
podílnasvětovétěžbě
produkce spotřeba podíl na světové těžbě
Adam Horálek, Brno 2011 17
 Zemní plyn
 zatím stále marginální oblast energetických zdrojů, ale
velmi dynamicky rozvíjena
0
10
20
30
40
50
1965
1967
1969
1971
1973
1975
1977
1979
1981
1983
1985
1987
1989
1991
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
Mtoe/rok
0,0%
0,4%
0,8%
1,2%
1,6%
2,0%
podílnasvětovétěžbě
spotřeba produkce podíl na světové těžběAdam Horálek, Brno 2011 18
OSTATNÍ NEROSTNÉ SUROVINY
?
Adam Horálek, Brno 201119
 Měď – 2,04 mil. t
 Hliník – 7,12 mil. t
 Olovo – 1,79 mil. t
 Zinek – 2,08 mil. t
 Nikl – 66 tis. t
 Cín – 63,4 tis. t
 Železná ruda – 880 mil. t
 Obchod neželezných
kovů:
 export:62,9 mld. RMB
 Import: 45,4 mld. RMB
Adam Horálek, Brno 201120
D. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL
DA. potravinářský, tabákový
DB. textilní a oděvní
DC. obuvnický
DD. dřevařský
DE. papírnický a polygrafický
DF. těžký chemický – rafinérský, jaderný, výroba koksu
DG. lehký chemický – farmaceutický apod.
DH. plastové výrobky
DI. nekovové minerální produkty
DJ. těžký hutnický – základní kovy
DK. strojírenský
DL. elektronický a elektrotechnický
DM. dopravní – automobilový
DN. zpracovatelský – recyklace, nábytkářskýAdam Horálek, Brno 201121
Potravinářskýa tabákový
 Zemědělská produkce největší na světě
 Největší vývozce ovoce a zeleniny světa
 Rozvoj masného a mlékařského průmyslu
 Těžištěm jsou provincie Vnitřní Číny, zejména jižní
 Tabákový průmysl:
 Monopol státu – 100 % zisku jde do státní kasy
 Největší na světě – 64 % mužů a 6 % žen kuřáci
Adam Horálek, Brno 201122
Textilní,oděvní aobuvnický
 Největší na světě
 Zdroj ekonomického boomu Číny – „low road“
 Dnes již i „high road“ (Hongkong-Shenzhen)
 Skupování plastových odpadů světa – umělá vlákna
 Hedvábí: Suzhou, Chengdu
 Největší producent bavlny a bavlněných výrobků
 Továrna světa:
 Většina v provincii Guangdong – problém s odlivem 20 milionů
pracujících v důsledku krize
 Dongguan – světová továrna OBUVI – 80 %
 Humen, Changping – světová továrna textilu – 60 %
Adam Horálek, Brno 201123
Dřevařskýprůmysl
 Velmi významný a velký rozvoj, ale:
 Čína nemá vlastní základnu pro těžbu dřeva (15 %, 20
% povrchu)
 Kácení sibiřských lesů Ruska
 Soupeření s Japonskem
 Dřevěné výrobky symbolem bohatství (sukové,
kořenové výrobky)
 Každoročně 80 mld. dřevěných hůlek
Adam Horálek, Brno 201124
Papírnickýa polygrafický
 Nejstarší tradice na světě
 V kvalitě nedostačující
 Nedostatek surovin – nekvalitní papír; cena
 Papírny: severní provincie a provincie Yunnan a
Sichuan
 Polygrafie:
 Jako celek největší na světě
 Produkce knižních titulů 2.-3. největší na světě
 Problémy s autorskými právy
Adam Horálek, Brno 201125
Těžkýchemický, jaderný
 Těžký chemický velmi rozsáhlý v pobřežních
provinciích a v Xinjiangu
 Rafinerie:
 Rozsáhlé rafinerie v Guangdongu, Jiangsu, Zhejiangu,
Tianjinu, Shandongu, Xinjiangu- Karamay
 Ropné společnosti:
 Sinopec, PetroChina
 Jaderný průmysl:
 Rozvoj po roce 1995
 Uran těžen v Xinjiangu, úprava se dělá na východě
 Těžiště jaderných elektráren je v Guangdongu
Adam Horálek, Brno 201126
Lehkýchemický – farmaciea plasty
 Farmaceutický:
 V úzké spolupráci se západními firmami – oboustranná
spolupráce!
 V licencích vyráběné čínské verze léků
 Významné lokality: Chengdu, Shanghai, Guangzhou,
Wuhan, Nanjing aj.
 Plastických hmot:
 Produkce umělých vláken
 Plastových domácích potřeb
 Umělá hnojiva z fosfátů: Sichuan, Yunnan,Wuhan
 Plastových hraček – Shenzhen (1/3 světa)
Adam Horálek, Brno 201127
Hutnictví nekovových minerálů
 Betonářský průmysl:
 Největší na světě
 Čína vyprodukuje POLOVINU betonu na světě
 Čína téměř celou produkci spotřebuje – největší
staveniště světa
 Čína vyprodukuje 1 204 000 000 000 tun cementu za rok
(2006)
 Čína vyveze „pouze“ 36 130 000 tun cementu
 Po celé zemi, hlavně na jihu: Guangxi, Guangdong,
Fujian, Guizhou, Yunnan, ale též Hebei, Liaoning
Adam Horálek, Brno 201128
Hutnictví kovů
 Čína těží nejvíce kovů na světě, přičemž:
 Železná ruda:
 1/3 světové produkce a ještě skupuje šrot z celého světa
 V roce 2007 vyprodukovala 350 000 000 tun oceli
 Za Velkého skoku: katastrofa s ocelářskou doktrínou
 Zlato:
 Ročně vyprodukuje 250 tun zlata, tj. 1/10 světa
 Wolfram:
 77 % produkce i spotřeby světa
 Cín:
 Významná produkce na jihu země, 13 %
 Mangan
 Bauxit:
 Nedostačující a dováží se z Austrálie
 Aj.
Adam Horálek, Brno 201129
Strojírenský, elektronickýaelektrotechnický
 Strojírenský – má základ v severočínských provinciích,
výrazný proces revitalizace starých strojírenských parků
 Výroba elektroniky a elektrotechniky soustředěna do
ekonomických zón, využívá levnou pracovní sílu a
investičních pobídek: Shanghai, Shenzhen, Tianjin,
Xiamen, Fuzhou, Hangzhou, Ningbo
 Lehké strojírenství, přesná elektronika – výroba v
továrnách zahraničních firem
 Vzniká povědomí o čínských „top brand“
Adam Horálek, Brno 201130
Automobilový
 Ještě v roce 1991 bylo v Číně 2,7 mil. aut
 V roce 2007 dosahoval jejich počet 55 mil.
 Rok 2000 velká změna: legislativa umožňuje
nákup soukromých aut a dovoz ojetých osobních
automobilů – záchrana pro zahraniční společnosti
 Od roku 2000 velké investice do čínského
automobilového průmyslu: z Německa, USA i ČR
 Zahraniční značky vyrábějící v Číně: GM, Ford,
VW, Mercedes, Škoda (Shanghai) aj.
 2009: 13,64 mil. prodaných aut, celkem: 76,2 mil.
Adam Horálek, Brno 201131
Adam Horálek, Brno 201132
E. ENERGETICKÝ PRŮMYSL
40. výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné
energie
41. shromažďování, úprava a rozvod vody
Adam Horálek, Brno 201133
 Nárůst spotřeby PEZ v ČLR a
ve světě
mezi lety 1990-2005/2010 vzrostla
spotřeba PEZ na (vyjádřeno indexem,
1990=100)*
 uhlí 205/ x 130
 ropa 295 x 120
 zemní plyn 315 x 145
 hydroenergie 320 x 140
 jaderná energie 405 x 120
*u jaderné energie 1995-2005;
1995=100
Adam Horálek, Brno 2011 34
Spotřebaenergetickýchsurovin 2000-2009
ČLR 08-09 Svět 08-09 SP ´08 SP ´09
uhlí 112,2% 102,2% 42,7% 46,9%
ropa 117,6% 96,6% 8,6% 10,4%
zemní plyn 123,0% 105,7% 2,7% 3,2%
Adam Horálek, Brno 2011 35
500
750
1000
1250
1500
1750
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Celkováenergetickáspotřeba(Mtoe)
88%
90%
93%
95%
98%
100%
Podílvlastníprodukce
uhlí ropa
zemní plyn hydroenergie
jaderná energie podíl vlastní produkceAdam Horálek, Brno 2011 36
0
20
40
60
80
100
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Podílnaprodukcienergie(%)
hydroenergie zemní plyn ropa uhlí
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Čína ´91
Čína ´04
USA ´04
Japonsko ´04
Svět ´04
ropa zemní plyn uhlí jaderná energie hydroenergie aj.
Srovnání struktury
spotřeby PEZ
Vývoj struktury PEZ při
výrobě energie
Adam Horálek, Brno 2011 37
Výrobaelektrickéenergie
 Čína má celkový výkon elektráren okolo 600 GW
(=300 JET)
 Ročně zprovozní elektrárny o celkovém výkonu do
50 GW (=25 JET)
 Složení výroby elektrické energie (2007):
 Tepelné elektrárny: 73 % sever, po celé zemi
 Vodní elektrárny: 22 % jihozápad
 Jaderné elektrárny: 5 % jih
 Ostatní typy: do 1 % severozápad
Adam Horálek, Brno 201138
Doprava PEZ
 Ropa: vlastní zdroje nedostačující,problém dovozu
a struktury dovozu
 Nedostatečná síť plynovodů a ropovodů
 Potřeba vybudovat dvě hlavní osy dopravy PEZ
(ropy a zem.plynu):
 SJ – Heilongjiang-Shanghai-Guangdong
 VZ – Xinjiang-Shaanxi-Hubei-Shanghai
Adam Horálek, Brno 201139
Ropnécestydo Číny
Adam Horálek, Brno 201140
F. STAVEBNÍ PRŮMYSL
 Největší na světě (viz beton)
 Nejvýznamnější výstavba na světě – denně se v
Číně DOSTAVÍ víc jak 7 mrakodrapů (40+ pater)
 Největší staveniště: Guangzhou, Shenzhen,
Shanghai, Beijing, Chongqing aj.
Adam Horálek, Brno 201141
DOPRAVA
Preference typů dopravy
doprava/
vzdálenost
krátká střední Dlouhá
Železniční x x
Silniční x
Vodní x x
Letecká x
Potrubní x x x
Adam Horálek, Brno 2011 43
I. VODNÍ DOPRAVA
 v Číně představuje jednu z nejdůležitějších
nákladních doprav
 Jedna z nejvýznamnějších námořních i říčních
doprav světa
 výhody:
 ekologická, velkoobjemová, levná
 nevýhody:
 pomalá, limitovaná
Adam Horálek, Brno 201144
I.A. NÁMOŘNÍ DOPRAVA
 Čínská námořní doprava je převážně EXPORTNÍ!
 cena kontejnerů při exportu je až 10x vyšší než při
importu
 Celková kapacita čínských přístavů je okolo 120 mil.
kontejnerů, což představuje největší kapacitu světa
 Čína jako „továrna“ světa je též největším dopravcem
světa
 námořní doprava je směřována na všechny
kontinenty, přímo do více jak 400 námořních
přístavů mimo Čínu
 130 z 2000 námořních přístavů je mezinárodních
Adam Horálek, Brno 201145
Kontejnerové přístavy 2010
 největší přístavy světa dle počtu kontejnerů:
1) Shanghai – 29,069 mil. kontejnerů (od r. 2010!)
2)Singapore – 28,431 mil. kontejnerů
3)Hongkong – 23,699 mil.
4)Shenzhen – 22,510 mil.
další: Pusan (14), Ningbo (13), Guangzhou (12,5),
Qingdao (12), Dubai (11,6), Rotterdam (11 mil.)
Adam Horálek, Brno 201146
Největší přístavy v metrických tunách (mil.t)
přístav 2009 2008 2007 2006
1.Shanghai 505,7 508,0 561,5 537,0
2.Singapur 472,3 515,4 483,6 448,5
3.Rotterdam 387,0 421,1 401,2 378,4
4.Tianjin 381,1 365,2 309,5 257,6
5.Ningbo 371,5 361,9 471,6 309,7
6.Guangzhou 364,0 347,0 341,4 302,8
Adam Horálek, Brno 201147
I.B. ŘÍČNÍ DOPRAVA
 jedna z největších na světě
 nejhustší síť říčních cest a plavebních kanálů na
světě (ve Vnitřní Číně)
 nejdelší říční dopravní tepna světa – Chang Jiang
 jedna z nejvýkonnějších nákladních dopravních
sítí světa
Adam Horálek, Brno 201148
Síť řek a kanálů
 počátky kanálů již ve starověku
 hlavní plavební osy jsou tři horizontální a jedna
vertikální
 Huang He, Chang Jiang, Xi Jiang
 Velký kanál rozšířený a spojující Chang Jiang a Huang
He
 viz též plán na propojení severu a jihu kanály pro
přepravu vody
Adam Horálek, Brno 201149
Chang Jiang
 795 mil. tun přepraveného materiálu za rok 2005
 až 3 000 km řeky splavné pro velkotonážní lodě;
 Chongqing: nejvnitrozemštější město Číny
 dostupný pro lodě s výtlakem do 50 000 BRT
Adam Horálek, Brno 201150
II. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
 celková délka 91 000 km (2010) x 78 000 km (2007)
 čínská železnice je druhá nejdelší, ale
nejvýkonnější železnice na světě
 železniční síť nejvyspělejší v okolí velkoměst
 6 238 km železnice s rychlostí nad 250 km/h (2010)
 20 000 km železnice elektrifikováno
 roční výstavba: 1 500 km železničních tras
Adam Horálek, Brno 201151
Rozvoj železniční sítě (tis. km)
neelektrifikovaná
elektrifikovaná
Adam Horálek, Brno 201152
Adam Horálek, Brno 201153
délka (km) Max. rychlost (km/h)
celkové náklady
(mld. RMB)
Jednotková cena (mil.
RMB/km)
Qinshen PDL 404 250 15,7 38,9
Hening PDL 166 250 25 150,6
Jiaoji PDL 364 250 11 30,21
Shitai PDL 190 250 17,075 89,87
Hewu PDL 351 250 16,8 47,86
Yongtaiwen 268 250 16,28 60,75
Wenfu PFL 298 250 18 60,4
Fuxia PFL 275 250 15,259 55,49
Chengguan 65 250 13,3 204,62
Changjiu ICL 131 250 5,832 44,52
Changji ICL 111 250 9,6 86,49
Hainan ER ICL 308 250 20,2 65,58
Jingjin ICL 115 350 21,5 186,96
Wuguang PDL 968 350 116,6 120
Zhengxi PDL 455 350 35,31 77,6
Huning HSR 301 350 50 166,11
Huhang PDL 150 350 29,29 195,27
Jinghu HSR 1318 350 220,9 167,6
Adam Horálek, Brno 201154
Tibetsko-Qinghaiská železnice
 nejvýše položená železnice světa
 nejvyšší průsmyk v 5 072 m n.m.
 unikátní inženýrské dílo
 chlazené pilíře
 tunelování
Adam Horálek, Brno 201155
III. SILNIČNÍ DOPRAVA
 nejmasovější rozvoj silniční dopravy na světě
 2. nejdelší silniční síť na světě
 cca 3,3 mil. km asfaltových silnic (2010)
 každoročně se vystaví cca 50 000 km
asfaltových/betonových silnic
 cca 5 000 km dálnic (14 km/den!)
 Celkem: 74 000 km dálnic (2010)
 9 816 km/rok 2010 = 26,9 km/den
Adam Horálek, Brno 201156
„7918“
 „7“ – radiál z Pekingu
 spojení s městy:
 Shanghai
 Taibei
 HK
 Kunming
 Lhasa
 Urumqi
 Harbin
 „9“ – severojižních spojek
 „18“ – východozápadních spojek
 do roku 2035 postavit 85 000 km dálnic národní
úrovně
Adam Horálek, Brno 201157
Adam Horálek, Brno 201158
Nárůst počtu vozů: 2009:79mil.aut,37/1000obyv.
Osobní vozy
Nákladní vozy
Adam Horálek, Brno 201159
Roční nárůst počtu majitelůvozů
Osobní vozy
Nákladní vozy
Adam Horálek, Brno 201160
Růst železniční a silniční sítě (tis. km)
Železniční síť
Dálniční síť
Dálniční síť USA 2008
Adam Horálek, Brno 201161
IV. LETECKÁ DOPRAVA
 jeden z největších boomů na světě:
 ročně roste její výkon až o 40 %
 kromě Pekingu, Shanghaie a Hongkongu jsou ostatní
letiště před zahraničními aeroliniemi uzavřena
 počet „velkých“ letišť dosáhl 140
 celková délka čínských leteckých tras: 1,75 mil. km
Adam Horálek, Brno 201162
Charakteristika:
 Velká trojka aerolinií:
 China Southern Airlines (50 mil. pasažérů)
 Air China (32) (x neplést s China Air)
 China Eastern Airlines (35)
 Velká trojka letišť:
 Peking
 Shanghai
 Hongkong
Adam Horálek, Brno 201163
V. POTRUBNÍ DOPRAVA
 čínská síť nedostačující, ale velmi intenzivně se
dostavuje
 plynovody: 26 344 km (2007)
 ropovody: 17 240 km (2007)
Adam Horálek, Brno 201164
Srovnání nákladní dopravy (2007):
Objem
mil. tun
Výkon
mld. tkm
Vzdálenost (km)
Letectví 2,72 7,1 2615
Vodní 1 794 4 041,0 2250
Železniční 2 178 1 827,3 840
Silniční 12 136 762,1 63
Adam Horálek, Brno 2011 65
Srovnání osobní dopravy (2007):
Objem
mil. lidí
Výkon
mld. oskm
Vzdálenost (km)
Letectví 121 178,3 1475
Vodní 181 6,6 55
Železniční 1 260 550,0 510
Silniční 16 289 871,9 54
Adam Horálek, Brno 2011 66
TERCIÉR
MAKROEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA
A
PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE
Makroekonomickácharakteristika
 2010 nominální HDP 5 878 mld. USD (IMF)
 USA: 14 526/Indie 1 632/Japonsko 5 459/Německo 3 286
 Je druhou největší ekonomikou světa
 Nominální HDP/obyvatele : 4 290 USD
 HDP PPP: 7 554 USD/obyv (= 10 349 mld. USD)
 Roční růst se po krizi 1997-2003 vrátil na hladinu
nad 10 % pa
 2008-2009 hosp. růst klesl pod 10 %
Adam Horálek, Brno 201168
Hospodářskýrůst
0
5000
10000
15000
20000
25000
2001 2002 2003 2004 2005 2006
GDP(mld.RMB)
7
8
9
10
11
12
Hospodářskýrůst(%)
Adam Horálek, Brno 201169
Adam Horálek, Brno 201170
Adam Horálek, Brno 201171
Adam Horálek, Brno 201172
Příjmyv urbánnícha rurálníchoblastech
0
2000
4000
6000
8000
10000
12000
1985 1989 1990 1995 1997 1999 2003 2004 2005
příjmy(RMB/rok/osoba)
urban ruralAdam Horálek, Brno 201173
Sektorovástruktura HDP
 Výrazně posiluje terciér
 Přestože zaměstnává 30 % populace, vytváří 40 % HDP
 Naopak zemědělství rapidně klesá v podílu i
zaměstnanosti:
 zaměstnává cca 40 % EAO, tvoří jen cca 10 % HDP
 Průmysl si své dominantní místo drží
 Zaměstnává cca ¼ EAO, ale tvoří téměř ½ HDP
Adam Horálek, Brno 201174
Sektorovástruktura HDP
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100% 1978
1980
1982
1984
1986
1988
1990
1992
1994
1996
1998
2000
2002
2004
2006
III
II
I
Adam Horálek, Brno 201175
Pracovnísíladlesektorů
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
III
II
I
Adam Horálek, Brno 201176
FDI = PZI
 Přímé zahraniční investice
 Jsou jedním z opěrných pilířů ekonomické
transformace
 Jejich lokalizace ovlivňuje celý region
 Jsou značně nerovnoměrné jak místně, tak i časově
 Přinášejí kromě kapitálu též know-how či přístup
na zahraniční trhy
Adam Horálek, Brno 201177
Vývoj FDI; 2010: 105,7 mld. USD
0
10
20
30
40
50
60
70
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
FDI(mld.USD)
Adam Horálek, Brno 201178
Adam Horálek, Brno 2011 79
Adam Horálek, Brno 201180
Odvětvovástruktura FDI
průmyslová výroba
obchodní služby
nemovitosti
zemědělství
IT
Pohostinství
Doprava a telefonní služby
Stavebnictví
Energetika
ostatní
Celkem: 60,63 mld. USDAdam Horálek, Brno 201181
Původ FDI
0
10
20
30
40
50
60
70
80
2003 2004 2005 2006
FDI(mld.USD)
ostatní
USA
Jižní Korea
Japonsko
Panenské
ostrovy
HK
Adam Horálek, Brno 201182
QFDI – kvalifikované PZI
 investice s know-how
 kvalitní, objemné a dlouhodobé investice
 největší investoři (2006): mil. USD
 UBS Ltd. 800
 Nomura Securities Co., Ltd. 350
 Citigroup Global Markets Ltd. 550
 Morgan Stanley & Co. Intl. Ltd. 400
 Goldman Sachs & Co. 300
 Stanford University 500
 Deutsche Bank, ING, ... ......
Adam Horálek, Brno 201183
Obchod Čínys USA
0
50000
100000
150000
200000
250000
300000
2001 2002 2003 2004 2005 2006
obchod(mil.USD)
import z USA export do USAAdam Horálek, Brno 201184
Finančnictví a bankovnictví
 Velmi rychlý vzestup
 „Velká pětka“ – pětice největších čínských bank
 Čínské banky drží největší depozity na světě
 Problémy čínských bank:
 Vlastněné (částečně) státem
 Těžkopádné, nepružné
 Korupce
 netransparentní
Adam Horálek, Brno 201185
Rezervy zahraničních měn
0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
1800
2000
1975
1977
1979
1981
1983
1985
1987
1989
1991
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
rezervy(mld.USD)
Adam Horálek, Brno 201186
Rezervy zahraničních měn Q3 2011
STÁT Rezervy mld. USD Rezervy USD/obyv.
ČLR 3 201 2 350
Japonsko 1 138 9 000
Rusko 516 3 500
Saúdská Arábie 484 19 400
Taiwan 400 17 000
Brazílie 352 1 800
Indie 320 270
Adam Horálek, Brno 201187
Největší banky Číny (2009)
aktiva půjčky deposita
čistý
zisk
Industrial and Commercial Bank
of China Ltd. 5670,5 3705,3 5060,7 2,311
Agricultural Bank of China 4013,8 2590,1 3491,5 2,003
China Construction Bank Corp. 3904,8 2225,6 3455,5 48,388
Bank of China Ltd. 4270,4 2146,5 3342,5 20,932
Bank of Communications 1145,5 640,1 1029,9 1,604
China Merchants Bank Co. Ltd. 586,7 375,9 508,5 3,241
China CITIC Bank 514,8 316,7 433,9 0,318
Adam Horálek, Brno 2011 88
Bankovní deposita
0
5
10
15
20
25
2000 2001 2002 2003 2004
úspory(bil.RMB)
ostatní
zemědělské
vládní
firemní
finanční
spořící:
Adam Horálek, Brno 201189
Burzy 2010
 největšími obchodovanými firmami jsou:
 ICBC (Industrial and Commercial Bank of China)
 PetroChina
 HSBC
 ChinaMobile
 Bank of China
SP Město Burza Tržní kap.
(mld. USD)
Ob. hodnota
(mld. USD)
1-2 New York NYSE-NASDAQ 20 901 33 252
3 Tokyo TSE 3 827 3 787
4 London LSE 3 613 2 741
6 Shanghai SHSE 2 717 4 496
7 Hongkong HKSE 2 711 1 496
9 Mumbai BSE 1 631 258
13 Frankfurt DB 1 429 1 628
14 Shenzhen SZSE 1 311 3 572
Adam Horálek, Brno 201190
Pojišťovnictví
 rozvíjeno na tržním systému
 Velmi rozsáhlé a soukromé, pouze se státním
dohledem
 Významný terciérní subjekt
 individuální pojišťování
Adam Horálek, Brno 201191
FDI do realit
 V roce 2006 bylo celkem investováno do 2398
projektů
 Celkový objem investic přesáhnul 20 mld.USD
 Stavebnictví a obchod s investicemi rostou
meziročně až o 20 %
Adam Horálek, Brno 201192
Ceny nemovitostí
RMB/m2 2003 2004 2005 2006
Beijing 4737 5053 6274 8792
Shanghai 5881 6385 6698 7038
Guangzhou 3888 4993 5529 6545
Shenzhen 6215 6531 7040 9384
Shenyang 2916 3183 3332 3420
Harbin 2348 2497 2640 2620
Chongqing 2103 2303 2587 2697
Chengdu 2096 2804 3173 3680
Kunming 2217 2473 2582 2975
Adam Horálek, Brno 2011 93
IT, SW, HW
 Obchod s SW a HW dosahuje více jak 50 mld.
USD ročně
 Jen finanční sektor vydá za SW HW přes 23 mld.
RMB (2005)
 Čína přechází k high-road, k „knowledge“
ekonomice,proto IT představuje obří trh
Adam Horálek, Brno 201194
Interneta média
 Vyhledávače:
 Baidu: 55,2 % trhu vs. Google: 21,7 %
 V Číně je přes 130 000 internetových kaváren
 Počet uživatelů internetu:
 2007: 170 mil.
 2008: 200 mil.
 2010: 457 mil. (ročně +73 mil.)
 Lidé do 30 let představují 71 % uživatelů internetu
 Ostatní média:
 2 000 novin
 9 000 magazínů
 287 TV kanálů
 250 milionů bloggerů
Adam Horálek, Brno 201195
Telekomunikace
 „Telefonizace“:
 Mobilní telefony:
 480 140 000 (2006, roční růst o 150 mil.)
 900 000 000 (2011)
 Pevné linky: 184 350 000 (pokles o více jak 10 mil.)
 V Číně se ročně vyrobí 600 mil. mobilních telefonů, z
nichž 400 mil. ks jde na export
Adam Horálek, Brno 201196
Cestovní ruch
Rok/ mld. USD Zahraniční Domácí
2001 17,79 35,22
2002 20,38 38,78
2003 17,41 34,42
2004 25,73 47,10
2005 29,30 52,85
2006 33,60 75,70
Adam Horálek, Brno 2011 97
Turisté
 V roce 2006:
 124 mil. Aktivní TR
 34,5 mil. Pasivní TR
 Ročně přicestuje do Číny až 25 mil. cizinců
 Jižní Korea, Japonsko, Rusko, USA, Malajsie, Singapur,
Filipíny, Mongolsko, Thajsko, UK
 Číňané nejčastěji vycestovávají do:
 HK, Singapur, Bali, Maledivy, Jižní Korea, Thajsko
(Phuket), Kambodža, Francie (Paříž), Japonsko (Tokyo)
Adam Horálek, Brno 201198