18

Podle přívrženců Nového historismu odrážely texty

 genialitu autora.
 názory čtenáře; ten je konečně vždy podmíněn vlastním pozadím, a proto je jeho četba daného textu
subjektivně zabarvena.
 napětími, která existují v každé kultuře. Ta do značné míry ovlivňují autorův jazyk.


19

Nový historismus (New Historicism) vychází stejně jako New Criticism z pevně stanoveného pojetí
textu a z premisy stabilního významu.

 Tento výrok je pravdivý. Dokladem této shody je výraz „new“ – „nový“.
 Tento výrok není pravdivý. Pouze Nový historismus vychází z pevně stanoveného pojetí textu a z
premisy stabilního významu.
 Tento výrok není pravdivý. Podle Nového historismu nejsou hranice textu pevně dané a stabilní
významy neexistují. New Criticism byl (stejně jako „Old“ Historicism) přesně opačného názoru.
 Tento výrok není pravdivý. New Criticism se totiž věnoval novému druhu kritiky, čímž se odlišoval
od „Old“ Historicism. Přívrženci směru New Criticism nevěřili ve stabilní význam a pevně
stanovitelné, jasně vymezitelné texty. Nový historismus naproti tomu se později přiklonil právě k
jasné vymezitelnosti textu a významu. Vše se podle tohoto směru stalo příliš neuchopitelným.



20

Článek Jürgena Pieterse dokazuje

 že je nejlepší číst texty nezávisle na jejich historickém kontextu.
 že je nejlepší číst texty v rámci jejich historického kontextu.
 že texty ztrácejí smysl, pokud je nečteme v rámci jejich historického kontextu.