blok Iblok I
23. z23. záářříí 20112011
Jana Mynářová
Český egyptologický ústav
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
jana.mynarova@ff.cuni.cz
StStřřednedníí a pozdna pozdníí doba bronzovdoba bronzováá vv SyropalestinSyropalestiněě
CHRONOLOGIE A JEJCHRONOLOGIE A JEJÍÍ PROBLPROBLÉÉMYMY
● výchozí bod = chronologie mezopotámské oblasti a Egypta
● synchronizace chronologií
● syropalestinský region závislý na údajích z Egypta, Mezopotámie i
dalších částí východního Středomoří (zejména ve 2. tisíciletí
př.n.l.)
● pro starověký Předního východ – tradiční schéma doby bronzové:
raná/EB – střední/MB – pozdní/LB d.b.
CHRONOLOGIECHRONOLOGIE
● Mezopotámská relativní chronologie:
- snaha postulovat chronologické vztahy mezi lokalitami a/nebo
aspekty souborů materiální kultury, které nám umožňují
konstatovat, např. které lokality jsou starší a které mladší nebo jaký
typ keramiky předchází jinému typu keramiky
- stratigrafie & typologie
Prehistorická období
- pojmenována podle jednotlivých lokalit o kterých se tehdy
badatelé domnívali, že nejlépe charakterizují příslušnou fázi vývoje
– tyto „typové lokality“ reprezentující odlišné kultury byly následně
uspořádány do souvislé sekvence a to na základě stratigrafických
dokladů získaných při vykopávkách
CHRONOLOGIECHRONOLOGIE
● první doklady o písmu ve fázích Uruk IV a Džemdet Nasr
CHRONOLOGIECHRONOLOGIE
CHRONOLOGIECHRONOLOGIE
Historická období
- pozdější historická období – místo pojmenovávání podle lokalit zvolena
sekvence významných historických mezníků
nevyhovuje ani historikům, ani archeologům
 jeden z chybných předpokladů = mezopotámská kultura měla být
monolitická, bez jakýchkoliv významnějších regionálních variant
● Absolutní chronologie
 snaha připsat data z kalendáře jednotlivým historickým okamžikům a
archeologickým obdobím
 velice důležitým prvkem – královské seznamy – snaha synchronizovat
s materiálem
 je nezbytné, aby absolutní data připisovaná historickým událostem
odpovídala archeologickému svědectví a naopak
CHRONOLOGIECHRONOLOGIE
problémy:
 nesporná absolutní data s přesností potřebnou pro konkretizaci
historických událostí  „rok“ versus „generace“/„století
 radiokarbonová data a podobné chronometrické techniky mají
příliš velké rozpětí
 dendrochronologie - přesnější metoda – ale je zapotřebí mít
k dispozici vhodný vzorek = pouze rok, kdy byl strom pokácen
 archeologické depozity - je obtížné spojit konkrétní destrukční vrstvy
s jednotlivými taženími
CHRONOLOGIE: 1. tisCHRONOLOGIE: 1. tisííciletciletíí ppřř. n. l.. n. l.
absolutní chronologie: relativně spolehlivě postulovaná pouze pro
většinu 1. tis. př. n. l. v jižní části země – Babylónii; známe délku vlády
– chronologicky fixovanou astronomickými pozorováními – od
Nabopolassara (626-605) dál
Hlavní prameny:
(1)Královský seznam dochovaný u řeckého astronoma Ptolemaia
Alexandrijského (2. stol. AD) = od Nabú-násira [Nabonassara] (747-
734) a končí římskými císaři
(2)Urucký královský seznam –
obsahuje jména všech vládců
od Aššurbanipala (668-631) až
po Seleuka II. (246-226)
(3) tzv. Astronomické deníky
- jména panovníků v souvislosti s nebeskými
úkazy – „dobře datovatelné“
- kolekce omin – známo jako Enúma Anu Enlil –
omina/nebeské jevy – objeveno v knihovně
asyrského panovníka Aššurbanipala v Ninive
- celkem 70 tabulek = obsah: bohové stvořili
pohyby planet, aby lidem na zemi poskytli vodítko
k budoucnosti
pro 911-648 př. n. l. – pořadí asyrských králů a
eponymů - v Asýrii – pojmenovaní jednotlivých let
podle eponymů = límu – oslavy svátku Nového
roku
- 15. června 763 = zatmění Slunce
- seznamy límu: první doložený rok: 892 = 20. rok
vlády Adad-nirárího II. = musel nastoupit na trůn
911
CHRONOLOGIE: 1. tisCHRONOLOGIE: 1. tisííciletciletíí ppřř. n. l.. n. l.
CHRONOLOGIE: 2. tisCHRONOLOGIE: 2. tisííciletciletíí ppřř. n. l.. n. l.
(1) Asyrský královský seznam
- nekompletní seznam asyrských králů – dochováno několik kopií – ve
všech hlavních městech: Aššuru, Dúr-Šarrukínu a Ninive + existují i
zlomky (2); více méně konzistentní text = vychází z jednoho originálu –
pův. založeno na seznamech eponymů - mezi jednotlivými kopiemi jsou
drobné rozdíly – až do Aššurdána I. jsou identické, před 1178 jsou
odlišnosti - obsahuje jména celkem 109 králů – poslední Salmanassar V.
(726-722)
(2) Babylónský královský seznam A
- paralelní seznam – jména a roky vlády všech králů od 1. babylónské
dynastie po Kandalána; tabulka je poškozena
(3) Synchronický královský seznam
- 2 kolumny – více než 125 synchronismů mezi Babylónií a Asýrií
- začíná asyrkým Adasim (asi 1700, chybí babylónský protějšek) a končí
Aššurbanipalem (668-631)
- tabulka pochází z Aššuru, původně 4 kolumny – relativně dobře
dochováno – vlevo asyrští panovníci, vpravo babylónští
1. pol. 2. tisíciletí
Babylónský královský seznam A + Babylónský královský
seznam B (2 dynastie – 1. babylónská dynastie a 1. přímořská
dynastie) = včetně vlády Chammurapiho –
ve 13. roce zničil dynastii z Larsy
(60. rok vlády Rím-Sína)
Královský seznam Larsy = všichni panovníci
dynastie z Larsy (současníci dynastie z Isinu)
Královský seznam Uru a Isinu = všichni
králové Isinu a panovníci 3. dynastie urské
klíč: pozorování planety Venuše –
za vlády předposledního krále 1.
babylóské dynastie Ammí-saduky a
několika zatměních
CHRONOLOGIE: 2. tisCHRONOLOGIE: 2. tisííciletciletíí ppřř. n. l.. n. l.
1499153115951651pád Babylónu
1550-15301582-15621646-16261702-1682Ammí-saduka
1696-16541728-16861792-17501848-1806Chammurapi
1798183018941950Súmú-abum (1. rok)
1798-14991830-15311894-15951950-16511. dynastie z
Babylónu
1922-1698
2017-17931. dynastie z Isinu
2018-19112048-19402112-20042162-20533. dynastie z Uru
2200-20182334-21541. dynastie z Akkadu
„ultra-nízká“„nízká“„střední“„vysoká“
CHRONOLOGIE: 2. tisCHRONOLOGIE: 2. tisííciletciletíí ppřř. n. l.. n. l.
► Sumerský krSumerský kráálovský seznamlovský seznam
- sepsán na konci 3. tisíciletí – pozdější opisy
- seznam měst s vladařskými dynastiemi
- pro určité období je nespolehlivý – docházelo k vynechávání měst
i osob – současníci uváděni jako následovníci apod.
ARCANE – Associated Regional Chronologies for the Ancient Near East and the
Eastern Mediterranean http://www.arcane.uni‐tuebingen.de/index.html
CHRONOLOGIE: CHRONOLOGIE: synchsynchronizaceronizace
CHRONOLOGIE: CHRONOLOGIE: synchsynchronizaceronizace
SCIEM 2000 – The Synchronization of Civilizations in the Eastern Mediterranean
in the 2nd Millennium BC http://www.oeaw.ac.at/sciem2000/
Project 1: "Co-ordination and Publication Office"
Project 2: "Data Management, Electronic Communication and Quantitative Methods"
*closed*
Project 3: "Datum Lines by First Appearances"
Project 4: "Thera Ashes"
Project 5: "Chronological Data in Mesopotamia" *closed*
Project 6: "Astrochronology" *closed*
Project 7: "Dendrochronology"
Project 8: "Radiocarbon (14C) Dating"
Project 9: "Egypt"
Project 10-11: "Israel/Palestine & Jordan "
Project 12: "Cyprus"
Project 13: "The Minoan Deposit Project" *closed*
Project 14: "The End of Mycenean Culture Project"
Project 15: "Stratigraphic Project Aigina (EH III-LH I)"
Project 19: "Stratigraphie comparée"
„„SEVERNSEVERNÍÍ REGIONREGION““ ALALACH
ALALACHALALACH ((TellTell AtAtččanaana))
•• AlalachAlalach aa NNúúzizi == churritskchurritskáá materimateriáálnlníí kulturakultura
•• vykopvykopáávky: C. L.vky: C. L. WoolleyWoolley (1937(1937--1939; 19461939; 1946--1949)1949)
•• úúzemzemíí TureckaTurecka –– planinaplanina AmuqAmuq, východn, východněě odod OrontuOrontu
•• 17 s17 síídlidlišštntníích vrstev; ranch vrstev; ranáá –– pozdnpozdníí doba bronzovdoba bronzováá
•• 750 x 300 m750 x 300 m
•• asi 500 klasi 500 klíínopisných tabuleknopisných tabulek –– vrstvy VII a IVvrstvy VII a IV
mmíístnstníí chronologiechronologie = p= přříítomnost importovantomnost importovanéé kyperskkyperskéé keramiky:keramiky:
loklokáálnlníí sekvence archeologických vrstevsekvence archeologických vrstev
 relativnrelativněě spolehlivý rspolehlivý ráámec v kontextu celmec v kontextu celéého východnho východníího Sho Sttřředomoedomořříí
vrstva VIIvrstva VII
zásadní: destrukce = spojováno s útokem Chetitů
 původně připisováno Muršilimu I.
 revize  zmínka v bilingvním nápisu Chattušiliho I.
CTH 4 ‐ KBo X, 1‐2 + duplikáty 
 nález 1957 v Boghazkale
 popis 5ti‐letého období vlády + konsolidace situace 
v Anatolii + překročení „hranice“ do Sýrie (ve 2. roce vlády) 
= přechod pohoří Taurus
 1. cíl = Alalach
 postup dále do vnitrozemí: horní tok Eufratu 
(další destrukce Ebly: sídliště IIIB) 
ččasový horizont: asový horizont:  asi 1645asi 1645‐‐1545 p1545 přř. n. l.. n. l.
 mměěsto znovu vybudovsto znovu vybudovááno = vazal no = vazal MitanniMitanni

„„autobiografický nautobiografický náápispis““ na sona sošše e IdrimihoIdrimiho
‐‐ jeho syn: výstavba paljeho syn: výstavba palááce ve vrstvce ve vrstvěě IVIV
vrstva IVvrstva IV (asi 1470 (asi 1470 –– 1366 p1366 přř.n.l.) = .n.l.) = pozdnpozdníí doba bronzovdoba bronzováá
‐‐ velkvelkéé mnomnožžstvstvíí akkadskýchakkadských texttextůů (perifern(periferníí akkadakkadšština)tina)
‐‐ destrukcedestrukce: Chetit: Chetitéé –– asi 1366 pasi 1366 přř.n.l. (.n.l. (ŠŠuppiluliumauppiluliuma I.)I.)
AlalachAlalach nadnadáále v chetitskle v chetitskéém kulturnm kulturníím okruhu = am okruhu = ažž do do 
ppřřelomu 13. a 12. stoletelomu 13. a 12. stoletíí ppřř.n.l. .n.l. –– destrukcedestrukce = = „„momořřskskéé nnáárodyrody““
 jedním z velkých otazníků „biblické archologie“ je přechod střední a 
pozdní doby bronzové – rozptyl mezi 1550 a 1450 př.n.l.
 na základě archeologického materiálu prokázáno: nástup „pozdní doby 
bronzové“ v Sýrii dříve než na jihu 
 v severní oblasti: přibližně polovina 17. století př. n. l.
 v jižní oblasti: tradičně ‐ od W. F. Albrighta (Albright 1960):
 přibližně do poloviny 16. století př. n. l. 
 tradiční datační kritérium ‐ vývoj keramiky ‐ nemá pro počátek pozdní
doby bronzové zásadní výpovědní hodnotu = keramická tradice střední
doby bronzové pozvolna pokračuje i nadále a plynule přechází do tradice 
pozdní doby bronzové
Chronologie pChronologie přřechodu MBA echodu MBA –– LBALBA: PALESTINA: PALESTINA
MB IIC/LB IA (1600–1450)LB I (1550–1400)MB III/LB IA (1500–1450)
MB IIC (1600–1530)MB III (1650–1500)
MB IIB (1700–1600)MB IIB (1750–1550)MB II (1750–1650)
Bietak (1991, Dabca)Izraelský konsensusDever (1992)
 Střední doba bronzová II (asi 1800/1750–1650 př. n. l.) – (Hyks. MB IIB)
podle Albrighta MB IIB – původní datace: asi 1750–1650 př.n.l., kterou 
někteří odlišují od závěrečné MB III/MB IIC – proti „izraelské škole“: 
Kempinski (1983), proti Bienkowski (1989)
‐ opětovná urbanizace území
(1) rozmach a opevnění lokalit, které již byly osídleny v MB I
(2) rozvoj jasně lokální „kanaánské“ kultury (zejména v Palestině) s menším 
množstvím cizích kontaktů
(3) standardizace takového průmyslu jako výroba keramiky a bronzu
 StStřřednedníí doba bronzovdoba bronzováá IIIIII (asi 1650(asi 1650––1500 p1500 přř.n.l.).n.l.)
‐ finální fáze MB = podle Albrighta MB IIC – datace: asi 1650–1550 př.n.l.
‐ podle většiny badatelů: fáze odlišná od té předchozí – výjimkou například 
K. Kenyonová nebo většina izraelských badatelů (např. Kempinski). Proti 
němu však stojí např. Mazar (1968: 97) nebo Bienkowski (1989)
MB III jako samostatná fáze:
‐ „americká periodizace“ – založeno na výzkumu Tell Bét Mirsím D a E
‐ následně potvrzeno na dalších lokalitách – zejména Šekem a Gezer
‐ podle Devera (HML III: 47) nejen důsledek jemnější stratigrafie, ale spíše 
odraz skutečnosti, že hlavní městské lokality v Palestině prošly dalším 
„propracováním“ – zejména v prudkém nárůstu obranných prací – až do té
míry, že toto období může být charakterizováno jako odlišná a samostatná
fáze 
+ doplněno i další monumentální architekturou (paláce a chrámy), vývoj v
lokální keramice, první objevení se abecedního písma, …