 jedním z velkých otazníků „biblické archologie“ je přechod střední a
pozdní doby bronzové – rozptyl mezi 1550 a 1450 př.n.l.
 na základě archeologického materiálu prokázáno: nástup „pozdní
doby bronzové“ v Sýrii dříve než na jihu
 v severní oblasti: přibližně polovina 17. století př. n. l.
 v jižní oblasti: tradičně - od W. F. Albrighta (Albright 1960):
 přibližně do poloviny 16. století př. n. l.
 tradiční datační kritérium - vývoj keramiky - nemá pro počátek
LBA zásadní výpovědní hodnotu = keramická tradice MBA pozvolna
pokračuje i nadále a plynule přechází do tradice LBA
Chronologie pChronologie přřechodu MBAechodu MBA –– LBALBA: PALESTINA: PALESTINA
MB IIC/LB IA (1600–1450)LB I (1550–1400)MB III/LB IA (1500–1450)
MB IIC (1600–1530)MB III (1650–1500)
MB IIB (1700–1600)MB IIB (1750–1550)MB II (1750–1650)
Bietak (1991, Dabca)Izraelský konsensusDever (1992)
 Střední doba bronzová II (asi 1800/1750–1650 př. n. l.) – (Hyks. MB
IIB) podle Albrighta MB IIB – původní datace: asi 1750–1650 př.n.l.,
kterou někteří odlišují od závěrečné MB III/MB IIC – proti „izraelské
škole“: Kempinski (1983), proti Bienkowski (1989)
- opětovná urbanizace území
(1) rozmach a opevnění lokalit, které již byly osídleny v MB I
(2) rozvoj jasně lokální „kanaánské“ kultury (zejména v Palestině)
s menším množstvím cizích kontaktů
(3) standardizace takového průmyslu jako výroba keramiky a bronzu
 StStřřednedníí doba bronzovdoba bronzováá IIIIII (asi 1650(asi 1650––1500 p1500 přř.n.l.).n.l.)
- finální fáze MB = podle Albrighta MB IIC – datace: asi 1650–1550 př.n.l.
- podle většiny badatelů: fáze odlišná od té předchozí – výjimkou například
K. Kenyonová nebo většina izraelských badatelů (např. Kempinski). Proti
němu však stojí např. Mazar (1968: 97) nebo Bienkowski (1989)
MB III jako samostatnMB III jako samostatnáá ffáázeze::
- „americká periodizace“ – založeno na výzkumu Tell Bét Mirsím D a E
- následně potvrzeno na dalších lokalitách – zejména Šekem a Gezer
- podle Devera (HML III: 47) nejen důsledek jemnější stratigrafie, ale
spíše odraz skutečnosti, že hlavní městské lokality v Palestině prošly
dalším „propracováním“ – zejména v prudkém nárůstu obranných prací – až
do té míry, že toto období může být charakterizováno jako odlišná a
samostatná fáze
+ doplněno i další monumentální architekturou (paláce a chrámy), vývoj v
lokální keramice, první objevení se abecedního písma, …
MB III aMB III a TellTell eded--DabDabccaa
 narůstající hustota obyvatelstva;
 rodinné pohřby v hrobkách pod podlahami;
 více egyptianizovaná keramika a materiální kultura
 „kyperské“ „bichrome“ a „white slip I“ importy
 podle Bietaka – konec D/2 – destrukce: prostřednictvím něčeho méně
drastického než hromadné „destrukce“ – navrhuje srovnání této události
s dobře známým dobytím Avaridy za Ahmose I. (prostor citadely)
konec MB III
- tradičně: konec MB III = egyptská tažení do Asie, která měla být zjevnou
příčinou destrukce téměř každé lokality a to alespoň částečně
- tato tažení byla zahájena za Kamose, posledního vládce 17. dynastie,
asi 1550 př.n.l.
- pokračovala i za 18. dynastie – jak egyptští panovníci téměř každoročně
táhli – zejména Thutmose III. (asi 1479–1425 př.n.l.), kterému je přičítána
konečná destrukce takových lokalit jako Megiddo, Tacanach, Gezer a
Tell el-cAjjúl – při jeho prvním asijském tažení ve 22. roce.
TELL ELTELL EL--DABDABccAA ((starovstarov.. AvarisAvaris))
 nositelé MBA kultury v Tell el-Dabcě již v závěru 12. dynastie
 v této době: menší sídliště, které se začalo rozvíjet v
počátcích 12. dynastie podél jižního břehu východního
ramene, severně od nadace z herakleopolského období
(Hwt-rA-wAtj-Xtj)
 sídliště 12. dynastie: Hwt-Imn-m-HAt mAa-xrw nt RA-wAtj
 ve 13. dynastii  příliv kanaánského obyvatelstva – egyptianizovaná
MB IIA
 rozloha: asi 1 km2
MB IIA
MB IIB/C
STRATIGRAFIESTRATIGRAFIE
TELL EL-DABcA = odlišné stratigrafické systémy:
 vrstvy označovány kapitkapitáálkamilkami:
A/I-IV (východní město)
A/V (severovýchodní město)
 vrstvy označovány malými pmalými píísmenysmeny:
R/I (MK, Ezbet Rushdi) (a,b,c …)
F/I (nové centrum)
H/I-VI (palácový okrsek, Ezbet Helmi)
 obecnobecnéé ffáázeze: velkými písmeny (současný stav: N/2-3; kol. 1980 BC)
POPOČČÁÁTEK VLTEK VLÁÁDY HYKSDY HYKSÓÓSSŮŮ V AVARIDV AVARIDĚĚ
sektorysektory:
 A/IV – dosud není stanovena přesná stratigrafie
 F/I – velmi poškozené
 Khatana
 A/II – dobrý materiál = intaktní hrobky
 do jaké míry můžeme vidět souvztažnost mezi historickou periodizací a
posloupností materiálu
 můžeme-li v archeologických vrstvách tohoto období rozeznat jasný
zlom
 založeno na materiální kultuře
metodametoda:
 změny v typologické posloupnosti a první „objevení se“ diagnostických
typů (zejména zřetelné v případě keramiky)
SEKTOR A/II
INOVACEINOVACE
 změna ve stavebních materiálech od E/2 – „mudbricks“ nahrazují
„sandbricks“
 E/1 a D/3 – významný nárůst dětských pohřbů ve velkých zásobnicích
(tzn. větší úmrtnost mezi novorozenci a kojenci)
 v hrobové výbavě nové typy skarabů – „deeply cut scarabs“ (poprvé v E/1)
 naposledy - zbraně známé v MB IIB
 zjevný pokles množství cínu v
bronzových slitinách
 v keramice – většina nádob: džbánky
(materiál: téměř všechny doposud z
Nile D)
„„FIRST APPEARANCEFIRST APPEARANCE““
keramika:
 poprvé džbánky s malovanou výzdobou – tradice z Levanty
(inspirováno alespoň částečně kyperským WP III-IV)
- nádobky: malé, hruškovitý/bikónický/kulovitý tvar, malované
červenými nebo hnědými rovnými linkami nebo
vlnovkami; dvojité nebo páskové ucho
- importy i lokální výroba
- poprvé E/2
 egyptská skupina jahudíjského zboží – vychází ze syrskoegyptské
skupiny
- obvykle: leštěné, černá barva, páskové ucho; nové tvary
- poprvé E/2 nebo E/1
importy: kyperské WPPL (White Painted Pendent Line Style )
 keramika:
 dominují Nile clays (tradiční egyptské i MBA tvary) vyráběny
z místního materiálu (Avaris jako centrum produkce?)
 importy = pouze velké transportní zásobnice
 nový obchodní partner  Kypr (přímo či přes Levantu?)
 Tell el-Dabca
 stává se ekonomickým a administrativním střediskem minimálně
pro oblast východní delty; společenská struktura obyvatelstva
– zřejmě nová politická jednotka
 paralelou pro severní Levantu = Chasór
 přerušení tradičních obchodních spojení – zhoršení kvality
bronzových slitin (= následek: dětské pohřby?)
 počátek „hyksóského období“ (E/2, cca 1645 př.n.l.) neodráží náhlý zlom, ale
„jemnou“ změnu v materiální kultuře
 v materiální kultuře jak kontinuita tak diskontinuita (např. prostor A/II byl
užíván po dlouhou dobu a to pravděpodobně stejnými rodinami nebo klany)
 lze rozlišit jen malé změny v pohřebních zvyklostech
JAZYKOVJAZYKOVÁÁ STRSTRÁÁNKANKA
 HYKSÓSKÝ ONOMASTIKON (Redford 1997: 20-21)
 celkem 30 osobních jmen – příliš malý vzorek + nejednotnost
přepisu
 domněnky: většina zřejmě původ v dialektech v oblasti podél
pobřeží Středozemního moře – spíše než ve vnitrozemí
 teonyma – hornaté pobřeží severně od Akka
 konkrétně nevypovídá nic o původním prostoru obyvatelstva
 PÍSEMNÉ PRAMENY
 texty 15. dynastie = omezený počet – krátké formulovité nápisy
(často skaraby; titulatura + jméno vládce)
 velký rozptyl míst nálezu: kromě severních částí Egypta také
Knóssos, Boghazkale, Bagdád, Andalusie
Z HISTORICKZ HISTORICKÉÉHO HLEDISKAHO HLEDISKA
= zásadní především texty z doby vyhnání Hyksósů:
 Kamose I
 Kamose II
 nápis Ahmose, syna Abany v El Kábu
 Rhindův matematický papyrus
 Stéla bouřky („Unwetterstele“)
= pozdnější významné texty:
 nápis Hatšepsuty (Speos Artemidos)
 Povídka o Apopim a Seqenenreovi (pSallier I)
 Stéla 400 let
 Manéthó (Josefus Flavius, Contra Apionem)
ROZSAH VLROZSAH VLÁÁDY HYKSDY HYKSÓÓSSŮŮ
 nevyřešenou otázkou – nakolik byly zpočátku vlády hyksóské dynastie
ohroženy i Théby
 hyksóský materiál v Núbii – pouze záležitost obchodu
o rozsahu moci Hyksósů v Syropalestině:
 v první řadě – skaraby se jmény hyksóských vládců nalezené
v Levantě
(Ammán, Kibuc Barkai, Gezer, Jericho, Lakíš, Šikmona,
Tell Bét Mirsím, Tell el-Ajjúl, Tell el-Farcah (jih), Tell el-Farcah
(sever), Tell es-Safi, Tel Chalíf, Tell Jemmeh)
15. DYNASTIE15. DYNASTIE
 Šalik/Šarek (varianty: Salitis, Silites, Saites) 
– může být identický se %xa-n-ra
 Bnon (varianty: Beon, Baion) 
– může být identický s MAa-ib-ra ^Si
 Apachnan (varianty: Apachnas, Pachnan) 
– může být identický s Mr-wsr-ra Yaqbhr
 Seweserenre (%wsr-n-ra) Chajan
 Aaweserre Apopi (varianta: Apofis) (aA-wsr-ra aIppi)
 Aasehre Chamudi
 distribuce skarabů s král. jmény:
pouze 1 severně od Karmelu
 většina skarabů:
lokality zničené v závěru MB III nebo poč.
LB I
 Weinstein (1981): hlavní hyks. centra:
v jižních a vnitrozemských oblastech
Palestiny
1. skupina destrukcí: celkem 20 lokalit
 všechny v jižní Palestině + centrální a
severní
vnitrozemí
odlišná situace: Šeféla, Šáron, pobřežní
oblasti:
 destrukce i v průběhu LB I
 pozdější vojenské expedice
EgyptskEgyptskéé ppíísemnsemnéé pramenyprameny
 na počátku 18. dynastie = hlavní zájem: Núbie  větší frekvence
odkazů než pro Syropalestinu v historických nápisech
 v Syropalestině: pouze tažení Ahmose I. – dobytí Šaruhenu
- srov. Ahmose, syn Abany: Kanaán (2 ř.) vs. Kuš (8 ř.)
(také za vlády Amenhotepa I., odkaz na další núbijské tažení,
6 ř., ale žádný odkaz na Kanaán; vláda Thutmose I. – zmínka o
tažení do západní Asie – ale opět až po tažení do Núbie)
- také Ahmose Pen-Nechbet: hlavním cílem egyptské vojenské
aktivity = Núbie a nikoliv Levanta
 nedostatek egyptských pramenů až do tažení Thutmose I. ve 2. roce
vlády do Nahariny = „Tombos Stela“, kde ale není žádná zmínka o
vojenské aktivitě v Kanaánu
tradičně:
= konec MB IIC/III – násilný konec způsobený vyhnáním Hyksósů
z Egypta a následnými vojenskými akcemi v Kanaánu = hranice mezi
MBA a LBA tak narýsována kolem roku 1550 př.n.l.
nové výzkumy v hornaté oblasti Efraim (I. Finkelstein) a Manasseh (A.
Zertal) = destrukce MBA lokalit dokonce ještě větší, než se dříve
předpokládalo
 nepokoje na konci MBA
 problém datovat všechny destrukce do takto krátkého období – nelze
se spoléhat ani na keramické či stratigrafické důkazy představitelé
„minimalistického“ pohledu (Donald Redford, William Shea, James K.
Hoffmeier nebo Piotr Bienkowski)
 egyptská politika vůči Levantě v době před Thutmosem III. spíše podle
vzorů Střední říše
Archeologický materiArcheologický materiááll