Jsou předměty zajímavé a jsou předměty méně zajímavé. Zde praxe. pozadi4 Sociálně pedagogická činnost v neziskovém sektoru Zimní semestr 2010 pozadi4 Informace o kurzu •František Svoboda •Kontakt: gert@seznam.cz •Konzultační hodiny: Čtvrtek 17:20-18:00 •Požadavky k zápočtu: –sepsání a obhájení žádosti o grant na projekt existující či imaginární neziskové organizace NEBO: vytvoření reklamní kampaně,obsahující grafický návrh inzerátu (včetně textu), a reklamní videoklip (max. 3 lidé v jedné skupině) –Zápočtový test pozadi4 Literatura •Škarabelová, S. Když se řekne nezisková organizace. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2002 • •Rektořík, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress 2010 • •Legislativa: zákon 83/1990 Sb. o sdružování občanům, zákon 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech, zákon 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech, zákon 3/2002 Sb. o svobodě náboženské víry • pozadi4 Literatura •Drucker, P.F.Řízení neziskových organizací. Praha: Management Press, 1994 • •Bárta, J. Strategické plánování pro neziskové organizace. Praha: NROS, 1997 • •http://portal.gov.cz/ •http://www.e-cvns.cz/ •http://www.neziskovky.cz/ • pozadi4 Prostor pro působení neziskových organizací • •Ve společnosti vedle sebe existují: •Podniky a organizace státu •Podniky soukromé, vydělávající peníze a rozdělující zisk mezi vlastníky •Organizace tzv. neziskové, nevládní, občanské, které neprodukují zisk, a pokud ano, vracejí ho zpět na realizaci záměru, za kterým vznikly. pozadi4 Charakteristiky neziskových organizací • • •Organizované • •Soukromé • •Nerozdělující zisk mezi vlastníky • •Samosprávné • •Dobrovolné pozadi4 Neziskový sektor v ČR •V České republice existují 4 základní právní •formy neziskových organizací • •Občanské sdružení •Obecně prospěšná společnost •Nadace a nadační fond •Církevní právnické osoby pozadi4 Občanské sdružení a obecně prospěšné společnosti pozadi4 Občanské sdružení •Zakládá se podle zákona 83/1990 Sb. •Je typem právnické osoby, umožňujícím občanům svobodně se sdružovat za libovolným účelem • pozadi4 Kde se s o.s. setkáváme? •Všude tam, kde je potřeba jednoduše legalizovat sdružení osob • pozadi4 Zakladatelem o.s. … •… může být kdokoliv •Sdružení jsou právnickými osobami •Občané mají právo se svobodně sdružovat •K výkonu tohoto práva není třeba povolení státního orgánu … •… některá sdružení však nejsou státem povolena pozadi4 Vznik sdružení •Sdružení vzniká registrací •Návrh na registraci podává tzv. přípravný výbor •Návrh se podává Ministerstvu vnitra ČR, které provádí řízení o registraci •Registrace je udělena, pokud jsou splněny zákonné podmínky •Při změně stanov již existujícího sdružení je třeba pozměněný text předat ministerstvu • • pozadi4 Zánik sdružení •Buď dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením •Pravomocným rozhodnutím Ministerstva o rozpuštění • •Při zániku se provede majetkové vypořádání pozadi4 Ostatní nařízení •Soudní ochrana •Smlouvy o součinnosti • •www.mvcr.cz • • pozadi4 Výdělečná činnost občanských sdružení •Sdružení nejsou zakládána za účelem dosažení zisku ….avšak mohou k posílení své finanční soběstačnosti vyvíjet výdělečnou činnost (nejen podnikání) •Právní řád ČR podnikání sdružení nezakazuje, sdružení mohou podnikat nebo vyvíjet výdělečnou činnost, pokud to jejich stanovy nezakazují •Ve stanovách musí být rozdělení na činnost hlavní (neziskovou) a činnost vedlejší (výdělečnou) •Pokud vedlejší činnost má znaky podnikání, je třeba získat živnostenské oprávnění •Hospodářské aktivity lze od spolkových oddělit založením jiné právnické osoby (s.r.o. nebo a.s.) pozadi4 Obecně prospěšná společnost •Zakládá se podle zákona 248/1995 Sb. •Je typem právnické osoby založené za účelem poskytování obecně prospěšných služeb „za předem stanovených a pro všechny stejných podmínek“. •Hospodářský výsledek (zisk) musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb. • Uveďme několik příkladů OPS. Kultura: Viola, o.p.s., Pražská komorní filharmonie, o.p.s., Český filharmonický sbor Brno, o.p.s. Sport: Plavecký bazén Jablonec nad Nisou, o.p.s. Městské služby: Městské informační centrum Ostrava, o.p.s. pozadi4 Kde se s o.p.s. setkáváme? •OPS jsou nejčastěji zakládány v oblasti školství (řada soukromých škol zvolila formu OPS), v oblasti kultury (divadla, orchestry, galerie, knihovny) nebo v oblasti sociální péče. Postupně se začíná tento typ neziskové právnické osoby rozšiřovat i do oblasti zdravotnictví - OPS působí jako nestátní zdravotnická zařízení. caput 16.8.2006 I obce či stát jako právnické osoby mohou být zakladateli tohoto typu právnické osoby. Rovněž stát může být zakladatelem OPS. Zákon č. 248/1995 Sb. poskytuje zakladateli významná práva. Může jmenovat členy správní rady, která je statutárním orgánem OPS, a dozorčí rady, jež je kontrolním orgánem OPS. Tak může přímo ovlivňovat činnost OPS. Zakládací listina je významným dokumentem, jemuž by měl každý zakladatel OPS věnovat maximální pozornost. V zakládací listině může vymezit rozhodovací pravomoci správní rady, pozici a rozhodovací pravomoci ředitele v rámci běžného řízení OPS, určit organizační strukturu nebo alespoň její rámec. Vkládá-li zakladatel do OPS při jejím založení majetek, může stanovit, že tento majetek nebo jeho část nelze po celou dobu existence OPS zcizit nebo zatížit. Je-li zakladatel jeden, zpracuje zakládací listinu ve formě notářského zápisu notář. Není však dobře spoléhat na to, že notář vypracuje text. Raději proto připravte text, který notář převede do formy notářského zápisu. Jsou-li zakladatelé dva a více, sepíší spolu zakládací smlouvu, kterou podepíší a podpisy ověří. pozadi4 zakladatelem OPS… •…může být každá fyzická nebo právnická osoba. • •O.p.s. se zakládá zakládací smlouvou podepsanou všemi zakladateli. ad b) Název obecně prospěšné společnosti musí obsahovat slova "obecně prospěšná společnost" nebo zkratku "o.p.s.". Název OPS musí být zvolen tak, aby nevyvolával možnost záměny s jinou právnickou osobou. Sídlo OPS musí být uvedeno plnou adresou. Sídlo musí být v nebytových prostorech. ad e) OPS může být založena na dobu určitou stanovenou uplynutím určité doby nebo splněním určitých podmínek, nebo na dobu neurčitou. ad f) U správní rady lze stanovit vedle pouhého uvedení jmen, příjmení, rodných čísel a místa trvalého pobytu jednotlivých členů i způsob usnášení se, určení záležitostí, o nichž je správní rada oprávněna rozhodovat nad rozsah stanovený § 13 zákona; může zde být vymezeno právo účasti zakladatele na jednání správní rady. Členem správní rady může být podle § 10 odst. 3 pouze fyzická osoba, která je bezúhonná, má způsobilost k právním úkonům a není ani ona sama, ani osoby jí blízké v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k OPS. Blokační ustanovení příbuzenskými vztahy pravděpodobně upraví novela zákona tak, že členem správní a dozorčí rady nesmí být osoba, která je v příbuzenském vztahu k některému z vedoucích pracovníků OPS. ad g) Způsobem jednání správní rady se rozumí postup, jakým správní rada vystupuje jménem OPS navenek. Zde existuje mnoho variant řešení, např. "Jménem společnosti jedná předseda správní rady ve všech věcech samostatně", nebo "Jménem společnosti jednají vždy dva členové správní rady společně". ad i) Z praxe jsou známy případy, kdy OPS byla založena, aniž do ní zakladatelé cokoliv vložili. Nejednoznačné ustanovení zákona vede k tomu, že většina soudců pojímá vklad jako povinnost. Z praxe doporučuji vložit jistý minimální vklad, pokud se nechcete vystavit nebezpečí zamítnutí návrhu na zápis do rejstříku. Ze soudní praxe víme, že soudy bez problémů akceptují vklad zakladatele ve výši 500 korun. Novela zákona o OPS upraví nepřesné vymezení povinnosti vkladu zakladatele. ad j) Zákon v § 20 a 21 upravuje povinnost OPS vydávat každoročně výroční zprávu o činnosti a hospodaření OPS. Zpráva musí být veřejně přístupná. Způsob zveřejnění stanoví OPS v zakládací listině. Nejrozšířenější způsob zveřejnění výroční zprávy je její zpřístupnění v sídle společnosti v pracovní dny v konkrétně určených hodinách. ad c)-d) Druh poskytovaných služeb a stanovení podmínek jejich poskytování je nejdůležitější částí zakládací listiny. Z praxe soudů je třeba poukázat na to, že soudci velmi často požadují, aby zakladatelé pro ty služby, jež jsou poskytovány za úplatu, doložili živnostenské oprávnění. Samo získání živnostenského oprávnění většinou nečiní problémy. Na služby OPS, které odpovídají živnostem vázaným a koncesovaným, musí zakladatel k zápisu do rejstříku doložit získání živnostenského listu, resp. koncese. Uveďme si praktický příklad: OPS, která působí v oblasti sociálních služeb, chce jako obecně prospěšnou službu zajišťovat přípravu dietních pokrmů pro konkrétní indikace. Živnostenský úřad však trvá na tom, že se příslušná živnost musí nazývat "hostinská činnost". Jaké se doporučuje řešení? Do zakládací listiny zakotvit dva články. V jednom bude uvedeno, že společnost zajišťuje jako službu hostinskou činnost, a v druhém, že v podmínkách OPS se hostinskou činností rozumí příprava dietních pokrmů pro nemocné s konkrétním onemocněním. pozadi4 Zakládací listina nebo smlouva musí obsahovat : •a) název, sídlo a identifikační číslo zakladatele, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, rodné číslo a trvalý pobyt zakladatele, jde-li o fyzickou osobu; b) název a sídlo OPS; c) druh obecně prospěšných služeb, které OPS bude poskytovat; d) podmínky poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných služeb; e) dobu, na kterou se OPS zakládá; f) jméno, rodné číslo a trvalý pobyt členů správní rady; g) způsob jednání správní rady; h) jméno, datum narození a trvalý pobyt členů dozorčí rady; i) hodnotu a označení majetkových vkladů jednotlivých zakladatelů, u nepeněžitého vkladu určení jeho předmětu a ocenění odborným odhadem; j) způsob zveřejňování výroční zprávy o činnosti a hospodaření OPS. pozadi4 •Návrh na zápis se podává na rejstříkový soud spolu s doklady prokazujícími splnění podmínek stanovených zákonem •Návrh na zápis musí být u rejstříkového soudu podán do 90 dnů od podpisu zakládací listiny. Řízení před soudem trvá od několika týdnů do několika měsíců Zatímco např. občanská sdružení svůj vznik a změny pouze oznamují (orgán je akceptuje, pokud nejsou v rozporu se zákonem), obecně prospěšné společnosti vznikají až aktem zápisu (nabytím právní moci usnesení) do rejstříku obecně prospěšných společností vedeným krajským soudem. Pro laika je právní jazyk málo srozumitelný, informací je málo a samotní soudci konzultují tuto problematiku jen výjimečně. Příprava podkladů bývá často časově a někdy i finančně náročná (několik cest k notáři s každým ze členů SR, výpisy z rejstříku trestů, zastoupení advokátem, apod.). Zdroj obtíží spočívá v soudním systému a velmi širokém chápání principu soudcovské nezávislosti. Soudci často interpretují ustanovení zákona různě. Podmínky zápisu se tak mění soud od soudu a někdy i soudce od soudce (v rámci jednoho soudu) a to v závislosti na odborné úrovni soudců i na množství agendy. Přínosným pokusem o zlepšení této situace je uveřejnění databáze tiskopisů pro zápis a změnu údajů v rejstříku, která je vystavena na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz). Ačkoliv soudci nejsou povinni se těmito pokyny řídit, mohou případným navrhovatelům pomoci urychlit průběh zápisů. ad Formulace: Precizní formulace obecně prospěšných služeb je nutná především u nově zakládaných společností. Praxe rejstříkových soudů není jednotná, ale je možné se inspirovat u již registrovaných společností. Obecně platí, že služba musí být poskytována veřejnosti (nikoliv zvířatům nebo přírodě) a za předem stanovených pro všechny stejných podmínek. Z formulace musí být patrno, že se jedná o službu (nikoliv např. hmotnou podporu). ad Řádné doložení Všechny zapisované skutečnosti je nutné doložit. Velmi často se opomíjí doložení splnění podmínek pro výkon služby (dle § 5, odst. 4, zákona 248/1995). Listiny musí být buď originálem nebo úředně ověřenou kopií. Návrh se podává v tolika kopiích, kolik je účastníků řízení (s výjimkou navrhovatele). Přílohy se přikládají v jednom vyhotovení s výjimkou listin, které se zakládají do sbírky listin. Některé listiny (výpis z rejstříku trestů) by neměly být příliš staré. K doložení chybějících listin soud navrhovatele následně vyzve. ad Odlišná interpretace Pokud se při interpretaci odlišujete od názoru soudu (např. kdo je oprávněn měnit rozsah obecně prospěšných služeb), nezbývá než se proti zamítavému rozhodnutí odvolat k vrchnímu soudu a svůj právní názor důkladně odůvodnit. Takové řízení může trvat několik měsíců (i let), ale naděje na úspěch není rozhodně vyloučena. situace se zatím příliš nezlepšuje při chystané novele forma o.p.s. zanikne, nově se počítá s formou tzv. nadačních ústavů, staré ops pojedou podle starého zákona a dožijí pozadi4 Na co si dát pozor při zakládání o.p.s. •Vznik v okamžiku, kdy soud provede zápis do rejstříku o.p.s. •Formulace obecně prospěšných služeb •Řádné doložení všech skutečností •Odlišná interpretace ustanovení zákona pozadi4 Zánik o.p.s. •O.p.s. zaniká dnem výmazu z rejstříku • •Zánik může být s likvidací nebo bez likvidace účel vzniku: u OPS obecná prospěšnost, u OS prosazování zájmů svých členů, jakkoli samy o sobě mohou být také obecně prospěšné způsob vzniku: OPS vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností vedeného rejstříkovým soudem, kdežto OS vzniká registrací MV. To, že vznik OS je běžně otázkou cca dvou týdnů, zatímco zápis OPS trvá měsíce, je při zakládání neziskovky dobré vědět. OPS se vznikem osamostatňuje od svých zakladatelů. V případě OS toto neplatí, zakladatelé jsou většinou (jakkoli nemusí být) zastoupeni ve volených orgánech sdružení rozdílná organizační struktura: orgány OPS jsou vždy správní rada nezávislá na zakladatelích, nepovinně ředitel a v zákonem stanovených případech dozorčí rada, u OS je možné orgány navolit a pojmenovat v souladu se stanovami, běžně bývá statutárním a zároveň výkonným orgánem předseda a vrcholným orgánem členská schůze nebo valníé shromáždění). S tím souvisí i počet členů (u OS může jít o stovky v případě zájmových aktivit, např. sportovní klub, OPS jako organizace s hierarchickou strukturou včetně zaměstnanců členy nemá) počet zakladatelů organizace: u OPS postačí jeden subjekt – fyzická nebo právnická osoba, OS musí založit nejméně tři zakladatelé, z nichž alespoň jeden je starší 18 let) státní příslušnost zakladatelů: u OPS může být i cizinec, případně i právnická osoba se sídlem mimo ČR, u OS musí jít o občany ČR); Vedení účetnictví: u OPS podvojné vždy, pokud provozuje doplňkovou činnost nebo jejíž celkové příjmy (výnosy) v předchozím roce dosáhly tři miliony Kč nebo je-li příjemcem státních dotací, OS musí vést podvojné účetnictví tehdy, pokud podniká nebo pokud jeho celkové příjmy ze všech činností (tedy i z činnosti hlavní) v předchozím roce dosáhly tři miliony Kč, což bude v praxi spíše výjimkou platí do 1.1. 2007???? pozadi4 Rozdíly mezi o.s. a o.p.s. •Účel vzniku •Způsob vzniku •Rozdílná organizační struktura •Počet zakladatelů organizace •