IV. 3. Náboženství a praktický život tváří v tvář Výchozí situace: Žid F1 F3 Peóni a Mrkváři s plachtou Lovkyně Nýmand F2 Peón: Postaví se a mohl by udělat nějaké gesto „hotovosti“. Hlásí směrem k Lovkyni. „Už je to hotovo!“ Lovkyně zřejmě musí plachtu zkontrolovat, jinak by nebyla vysvětlitelná mezera do její repliky. Nýmand: Opět vzepne ruce a s nábožnou radostí. „Už je to hotovo!“ A nábožně klekne a hladí (či dokonce líbá?) plachtu. (Vidět to sice nebude, ale taky je třeba jej nějak zabavit než se dostane ke slovu.) Žid: Jestli se i jindy uplatní „bankovky“, tj. papíry o velikosti bankovek, teď štosem bankovek Žid pleskne spokojeně o ruku. Nebo zacinká měšcem s kovovými předměty. Ale bankovky by byly lepší... „Šest tisíc dublonů!“ Dvojka: Přibíhá ke kolegům, radostně. „Už je to hotovo!“ Trojka: Zmateně, už zapomněl, o co se jednalo. „A co vlastně?“ Dvojka: „Ta plachta, přece! [DEL: Dávejte pozor. :DEL] “ Lovkyně: Zvedne se, poodstoupí, udělá místo. „Dobrá práce. Zvedněte to!“ Nějaký podobný pokyn by měl podat i Nýmand. Peóni zvedají plachtu. Lovkyně: (jde doleva) „Pojďte s tím sem! Připevněte to karabinami ke koši!“ Nýmand: (jde doprava) „Sem, bratři! V těchto místech postavíme oltář!“ Tj. na místě bývalého srubu. Lovkyně: „Hej, vy tam vzadu! Kam s tím jdete?“ Nýmand: „Na svatou půdu! Zde bude relikviář se svěcenou natí a tady bude posvátný záhon!“ Lovkyně: (potká se s Nýmandem čelem vprostřed jeviště, tj. L. na nižším stupínku popojde doprostřed) „O čem to, krucinál, meleš?“ Nýmand: Nýmand také popojde doprostřed, tedy teď jsou čelem proti sobě uprostřed. „O čem to melete vy, chrám přece nemůže být v koši.“ Lovkyně: (nechápe) „Chrám? Jaký chrám?!“ [DEL: Jednička :DEL] [DEL: : (k filosofům) „Kolegové, čichám, čichám polemiku.“ :DEL] Tohle nedává smysl, protože to nikam nevede. Nýmand: „Přece ten, co ho tu stavíme. Proč myslíte, že jsme šili tu celtu?“ Lovkyně: „Ta celta je na balón, ty pitomče! Abychom odtud mohli zmizet, než se ta obluda vrátí!“ Nýmand: Opět s náboženským nadšením, obrací se k divákům a vzpíná ruce. „Před Leviathanem nás ochrání Velký Mrkev a síla naší víry!“ IV. 4. Náboženství a praktický život tváří v tvář silnějšímu nepříteli Ze zákulisí se ozve Leviathanův mocný řev. Dvojka: (konverzačně k filosofům) „Aha? My o koze a koza za vlkem. Pánové, odeberme se nyní urychleně do úkrytu.“ Možná slezou z pódia k piánu. Filosofové se dost nedůstojně vrhají do úkrytu. Na scénu vchází Leviathan, tváří se dost nevrle. Přišel přinést Soudný den. Peóni s Židem prchají (peóni do Židova rohu, Mrkváři do bývalého Nýmandova pravého zadního), nepohnuti zůstanou jen Nýmand s Lovkyní dole uprostřed. Nýmand: (oboří se na Lovkyni hlasem velkého inkvizitora ze začátku 17. st.) „Čarodějnice! Svým rouháním jsi pobouřila Velkého Mrkev! Poslal Leviathana, aby tě… au!“ (Nýmand nedokončí, protože jej Lovkyně srazí za svá záda, bojovně se stavíc proti Leviathanovi.) Lovkyně: „Zalez, ty blbče! Nenechte zrůdu potrhat balón, jinak jsme v háji!“ Pokud se jeden peón a jeden Mrkvář neodváží vyběhnout a plachtu stáhnout, tento příkaz ztratí smysl... (vytahuje nůž, chystá se na rozhodující souboj s Leviathanem.) „Přišel sis pro krev, co? Přišel sis pro to, co zůstalo z lidí. Jenomže my z tebe strach nemáme! My se tebou ovládat nenecháme!“ Lovkyně útočí. Svádí s Leviathanem lítý boj, který se přesouvá do zákulisí. Situace: Žid+peóni Mrkváři F mimo pódium Leviathan Lovkyně Nýmand 1. Lovkyně – výpad, Leviathan mírně couvne. 2. Le vrací výpad, Lovkyně při couvání vrazí do N., který se posune do pravého předního rohu. 3. Lo nějak zkušeně zašermuje s nožem a s bojovným výkřikem zažene Le až ke schůdkům. 4. V tu chvíli Le hrozivě zařve, a tím Lo zastaví. Další pohyby se odehrávají na nakreslené diagonále. 5. Vzteklý Le mává volnými kopyty či tlapami a zažene Lovkyni doprostřed pódia. 6. Lo přehodí nůž z ruky do ruky a zpět do své silnější. Le dvojhlasně zařve. 7. Obezřetně se začnou obcházet v kruhu proti hodinkám, otočí se o 180 stupňů, zastaví a opačným obloukem vrátí zpět. 8. Le po chvíli couvne kousek dozadu, aby se mohl rozběhnout a prudce (jak jen to ve dvou půjde) vyrazí proti Lo a zažene ji až k oknu. 9. Lo se mu vyhne jen tím, že udělá parakotoul (nebo přemet na volné ruce, záleží na obou Lovkyních, co je jim bližší). 10.Ihned vstane a neustálým šermováním (rychlejším než v 3.) a neustávajícím bojovým křikem zažene Le až do zákulisí. Tohle předpokládá, že nůž nebude opravdový. Pokud se Le nebude moct pohybovat rychle, může všechno zůstat stejné, jen se to zpomalí kontaktem, tj. Lo budou rukou držet kopyto a Le kopytem zastavovat ruku s nožem. (Kolečko by bylo bezkontaktní.) Peóni, s filosofy v čele, vycházejí ze svých úkrytů a plíží se k místu, kudy zmizela Lovkyně. Ta náhle ze zákulisí zakřičí ve smrtelné agónii. Filosofové sebou trhnou. Trojka: „Byla to statečná žena.“ Nebylo by nějaké filosofičtější vzdání cti? Dvojka: „Věru. Opravdový hrdina.“ náhle propadne panice „Pryč odtud! Tady už nebudeme ani minutu! Nafoukněte ten balón, dělejte! Všechny nás to sežere! Uááá!“ Dvojka pobíhá po jevišti a snaží se všechny přimět k práci. [DEL: zakopne, sesune se k zemi :DEL] . - Tohle opět vypadá jako samoúčelný a laciný vtip, proto se to vypouští. Peóni se opět chystají [DEL: nafouknout balón :DEL] přinést plachtu (která byla zřejmě odvážlivci stažena dozadu) ke koši, ale zastavuje je Nýmand s mrkváři.