V. 2. Filosofické a mamonářské bláznovství vítězí nad přežitím (děj)

Žid vytáhne kolík a ze země začne tryskat fontánka ropy.


Žid:                 „Ropa! Černé zlato!“ (ochutná, lehce položí trezor) „Výborný ročník! Jsem
boháč!“ Začne křepčit, výskat.


Lovkyně:        Přátelsky, chce jej zachránit. „Vykašli se na ropu, ty magore, balón už vzlétá!“


Žid:                 Zastaví se, k Lovkyni. „Copak jsem blázen, abych odešel, když tu mám takové
jmění? Jsem boháč! Boháč!“ A opět tančí.


(Žid neposlouchá, jako v transu vytahuje plechový hrneček a začne do něj jímat ropu.)


Trojka:           Obchází rozházené knihy, jednou či dvakrát se shýbne a nějakou otočí. „To né!
Nemohu najít svého Prigogina! Kde je?!“


Dvojka:          (Poťouchle) „Možná se pro dobro systému sám spálil.“


Jednička:        „Nedělejte si legraci, kolego. Tady jde o zachování vysoce hodnotných
filosofických myšlenek. Na kolena a hledat!“ Všichni tři skutečně kleknou a po čtyřech lozí kolem
knih jako psi.


Lovkyně:        Už trochu netrpělivě... „Vy tři! Hej, už odlétáme!“


Dvojka:          Stále na čtyřech, zastaví se a otočí hlavou směrem k L. „Si na nás bude štěkat jak
na psy, bez nás by ta její společnost vůbec nefungovala.“


Jednička:        Taky zastaví... „Baže, všechno nám to jen kazí.“ ... a hned hledá dál.


 Lovkyně:       Teď už rozčileně a nekompromisně. „Nastupte, sakra!“


Žid:                 Teď nějaký jiný taneček než prve. „Jsem boháč! Poslední ropa! Bohatý boháč!“
Až se unaví, tak se usadí u pramene a opilý bohatstvím bude čekat na události budoucí.


Trojka:           Osudově, procítěně, přímo do diváků. To je vlastně hlavní poselství hry. „Bez
nich by se nám dařilo líp!“ (Koukne na rozjařeného Žida) A bez ropy taky!“


Lovkyně:        Už zase klidně – nemá smysl se kvůli nim rozčilovat. „… ale k čertu s nima.“


Lovkyně přestává nabízet pomocnou ruku či lano (nebo skáče do balónu, který doposud heroicky
držela?) a balón se pouští na cestu z jeviště.


Tohle je asi nejnáročnější dramaticko-výtvarný prvek za celou historii našeho divadla, snad se to v
tom šibeničním termínu zvládne...