V. 3. Nýmand vždy zůstane nýmandem... a filosof primadonou (děj)

Peón:              „Stoupáme nějak pomalu.“

To bude nějak ztvárněno, záleží na podobě balónu. nabízí se, že se peóni začnou koš i balón zvedat,
ale pak zase oboje spustí.

Lovkyně:        „Jsme příliš těžcí. Někdo musí ven! Já to být nemůžu, já jsem Lovkyně.“


Peón:              „Já hlídám oheň!“


Peón:              „Já přišívám knoflíky!“


Peón:              „Já vyrábím nástroje!“


Lovkyně:        „Měl by to být někdo, kdo je naprosto k ničemu, úplná nula, koho nikdo nemá rád…“
Vzhledem k diskusi o tomto motivu u vody navrhuju na obou místech úpravu repliky: „Musí to být
někdo, kdo je naprosto k ničemu, úplná nula, koho nikdo nemá rád.“ A tím je hledané individuum
okamžitě identifikováno a Lovkyně od začátku věděla, kdo to bude.


Všechny zraky se upřou k Nýmandovi, který se rychle dovtípí.


Nýmand:       „Ale né, proč to vždycky musím odnést já?“


Lovkyně:        (strká ho ven) „Nemluv a skoč!“


Nýmand:       „Vždyť už jsme vysokóóó…“


Nýmand je vyhozen z lodi,  dopadá na zem. A už se nezvedne. Balón mizí ze scény.

Půjde-li to zvládnout prostorově, Nýmand bude někde „vzadu“ v koši a po jeho zvolení jej všichni
mezi sebou prostrkají dopředu, takže pak přeleze koš a „spadne“ dolů ze schůdků, a pak zahne
doprava (musí uvolnit cestu balónu), kde zůstane ležet.

Balón pak pokračuje v odletu po schůdcích dolů a do C32.


Trojka:           (právě v tu chvíli, kdy Nýmand dopadne a zůstane nehybný) „Hele! Prigogine. Mám
ho.“


Dvojka:          (nijak vzrušeně) „Oni nás tady nechali. To jsou lidi.“ A vkleče nebo vsedě otevře
nějakou knihu.


Jednička:        Vstane a rozhlédne se kolem, popojde na vyšší stupínek a doprava.. „Ať si letí.
Kdo je potřebuje? Zařídíme se sami.“


Trojka:           Vstává, postaví se po bok Jedničkovi po jeho levé ruce. „Souhlasí. Založíme si tu
vlastní společnost.“


Dvojka:          (bojovně vstává také se posune k Jedničkovi – k jeho pravé ruce a založí ruce na
prsou) „Dohodneme první zákony!“


Trojka:           (založí ruce na prsou) „Dokonalé zákony!“


Jednička:        (obejme své kolegy kolem ramen) „A uděláme to jako filosofové!“


Trojice  odhodlaně a výhrůžně hledí do obecenstva, Žid si spokojeně lebedí u pramene. Na scénu se
vkradl Leviathan – zůstane vlevo na nižším stupínku, jakmile Jednička dokončí svou repliku, mocně
zařve. Světla zhasínají, hra končí.


Závěrečná situace:


                                   Žid





F2F1F3


     Leviathan