III. Metafyzika
1.Metafyzika jako logika (IV.)
2.Přehled obsahu Metafyziky
A.Moderní bádání o jednotě Metafyziky
3.Problémy, pojmy a místo metafyziky v systému věd (III., V., VI.)
4.Knihy VII. – IX.: problém jsoucna
5.XII. kniha – πρῶτον κινοῦν ἀκίνητον
•

5. Met. XII.: první nehybný hybatel
A.Strach z nekonečnosti.
B.První nehybný hybatel ve Fyzice VIII.
C.První nehybný hybatel v Met. XII.
D.Jeden hybatel nebo více?
a.XII, 8: Výklad o podobě kosmu – přechod k problematice spisu O nebi
b.Klasický model Aristotelova kosmu

5. A. Strach z nekonečnosti
a.Proti nekonečné řadě příčin, účelů, vznikání, výměrů – Met. II, 2.
•Musí existovat nějaká první příčina, která už sama není zapříčiněna; první (či poslední) účel,
který už nesměřuje k jinému účelu atd.
b.Boj proti možnosti existence neomezeného – Phys. III, Met. IX, 6.
c.Ani veškerenstvo (kosmos) není prostorově neomezené – De cael. I, 5-7.
•

5. B. První nehybný hybatel ve Fyzice VIII
•„Fyzikální“ kontext, tj. problematika pohybu:
•Vše pohybující se musí být pohybováno jiným.
•Věčný pohyb musí být pohybován věčným hybatelem.
•Nic nemůže pohybovat samo sebe.
•à První nehybný hybatel.
–Vlastnosti: nedělitelný, bez částí, bez velikosti.
•

5. C. První nehybný hybatel v Met. XII
•„Metafyzický“ kontext, tj. problematika οὐσία:
•
•Nehybná a odloučená οὐσία?
•Věčnost pohybu a času si vynucuje existenci věčné οὐσία jakožto příčiny pohybu.
•Tato οὐσία musí být skutečná, nikoli pouze v možnosti à bez látky.
•à οὐσία ve stavu skutečnosti, věčná, nehybná, pohybující (tj. něčím).
•Ale: Jakým způsobem může pohybovat to, co je samo v klidu?

5. C. První nehybný hybatel v Met. XII
•Jakým způsobem ale může pohybovat to, co je samo v klidu?
•
•Jako předmět žádosti a myšlení.
–Předmětem žádosti je to, co je (považováno za –, myšleno jako –) dobré.
•à Myšlení je počátkem žádosti.
–Prvním předmětem myšlení (tj. rozumu) je něco prvotního – skutečná a jednoduchá οὐσία.
•První je však také nejlepší a žádoucí o sobě à účel, cíl, dobro.
–Účel je tedy předmětem jak žádosti, tak myšlení a pohybuje jako předmět touhy (ὡς ἐρώμενον).
–à Tedy celá příroda skrze svou touhu po dobru je ovládána prvním hybatelem.
•Čím je takový princip, co je jeho podstatou?

5. C. První nehybný hybatel v Met. XII
•Co je podstatou prvního hybatele?
•
•je οὐσία nemající velikost, části, nedělitelná (viz Phys. VIII)
•nepodléhá působení, neměnná
•rozum, myšlení o sobě (skutečná činnost, ne pouze možný předmět myšlení)
•myslí sám sebe (rozum ve stavu činnosti je totožný se svým předmětem) – ἔστιν ἡ νόησις νοήσεως
νόησις (1074b34-35)
•à θεωρία = věčný a nejlepší způsob života
•à živá bytost
•
•à věčná, ve stavu neustálé blaženosti = bůh (jako bytost dokonalá, nadlidská)

5. D. Met. XII, 8: Jeden hybatel nebo více?
•Jaký je význam hybatele/hybatelů pro pozorovaný kosmos?
•
•Počátek jsoucna (nehybný hybatel ze 7. kap.) je nehybný a neměnný a působí první a jednotný pohyb.
Pak:
–Jestliže pohybované musí být pohybováno něčím
–a jestliže věčný pohyb musí pocházet od věčného hybatele, jednotný od jednotného,
–a jestliže kromě jednoduchého pohybu veškerenstva, který vychází od první nehybné jsoucnosti,
vidíme i jiné věčné pohyby – pohyby planet („bloudících“ těles) –
•à musí být každý z těchto pohybů působen nehybnou a věčnou jsoucností.
•
•Tedy: Musí být tolik οὐσίαι věčných a o sobě nehybných, které jsou navíc bez velikosti, kolik je
jednotlivých dílčích pohybů.

5. D. Met. XII, 8: Jeden hybatel nebo více?
•S využitím výsledků jiných myslitelů (např. Eudoxa) dospívá Aristotelés k názoru, že k vysvětlení
viditelných pohybů nebeských těles je třeba předpokládat 55 nebo 47 sfér, které jednotlivá tělesa
unášejí.
•
•Pro každou sféru by byl potřebný jeden nehybný hybatel.
•
•Aristotelés se výslovně hlásí k učení starých a pradávných předků o tom, že nebe a nebeská tělesa
jsou bohy a že božstvo obklopuje celou přírodu. Tedy – bohové jsou první jsoucnosti.

5. D. Met. XII, 8: Jeden hybatel nebo více?
•Existuje pouze 1 nebe (tj. svět; „dialektický“ argument):
•
•Kdyby jich bylo více, muselo by být stejné množství druhově stejných počátků (tj. prvních
nehybných hybatelů).
•Avšak druhová mnohost je možná jen u toho, co má látku.
•První bytnost však látku nemá, protože je ἐντελέχεια.
•à Proto je co do pojmu i co do počtu pouze jeden πρῶτον κινοῦν ἀκίνητον.
•à Proto také existuje pouze jedno nebe.