si slovíčka? Odpovězte na otázku HTO 3TO?/CO JE TO? te, že v ruském slově ito se h vyslovuje jako ui [što]! M TO? TJXE? KOr^A? 3 HacTb A Naučte se následující slovíčka: o*" lo3_aoi ^TO 3TO? Pokuste se přečíst ruské říkanky: Y CáiiiKH b KapMániKe ihhuikh h máiuKH. Y HBáuiKH py6áuiKa, y py6áuiKn KapMániKH. B SecéflOBa.iH (ohh) - povídali si, povídaly si ÔHÔjiHOTéKa, -h ž - knihovna B BénepoM- večer přísl. BMéde - spolu BHýHKa, -h i - vnučka Bcerflá - vždy Bnepá - včera r rfle-kde roBopňjiH - mluvili, mluvily ropoflCKÓií, -áa, -óe, -úe - městský ]\ fléByuiKa, -h í - dívka, slečna aéľCTBO, -a s (c aéľCTBa) - dětství (z dětství, od mlada) floporóií, -án, -óe, -iíe - drahý ÄÓMKa, -h 2 - dcera npýacôa, -m í - přátelství X 'Xfl,3Jb (affly, jk^enib, hc^vt) - čekat (čekám, čekáš, čekají) JKIIByT - žijí 3 3áBTpa-zítra 3flect - tady, zde 3HaKÓMM (ohh 3HaKÓMbi) - znají se H méft, -én í - nápad, myšlenka H3BHHHTC - promiňte (při vykání) HCTÓpiifl, -híí ž - příběh zde K Káatabrä, -aa, -oe, -we - každý uaiv - jak KJiyô, -a m (b KJiýóe) - klub (v klubu) Kiiiira, -h 2 mn. khh™, KHHr - kniha Koraá - kdy iíOH(j)éi a, -u z - bonbón, cukrovinka JI jiiiMÓH, -a m - citrón jiHTepaTýpa, -bi z - literatura jiHuó, -ks- obličej jiróflii, -éií mn. - lidé M MájieHbKiiil, -aa, -oe, -ne - malý MeíícecTpá, -w ž - zdravotní sestra, ošetřovatelka MOJioflÓH, -áa, -óe, -úe - mladý mhh, -á m - míč H Hepa3JiýiHbiii, -aa, -oe, -ue - nerozlučný HoyTÔýK, -a m [ho] - notebook O okhó, -á s - okno OTJiHHHo - výborně 11 nápeHb, -pHH m - chlapec, kluk, přítel nucáTejib, -jih m - spisovatel noApýra, -h i - kamarádka noneiuý - proč npoK,a,biH ,neHB ohh BMÓCTe. MapÓHa H HHHa - Hepa3JiýHHtie noApýrn, h BceM jícho, hto Taicáa flpý)K6a Ha bcio acram.. MapÉHa Bnepá BénepoM ÔBDiá y no^pýrn, h k&k Bceraá orní níijiH Hafl C HHMÓHOM H UIOKOJláflHBIMH KOHtbéTaMH h flójiro-flónro roBOpájin. O něM ace Taic flónro 6ecé;i0Bajni íth /jéByniKH? HÓHa Bjiioôójiaci,! Kto >Ke stot mojioaóh nejiOBéic? Eró 30BýT Eróp. Oh yHHTenb jiHTepaTýpti b ropo/icKÓů imcójie. HÓHa b népBbiH pa3 yBHflena Erópa b nápKe. Oh cHflén Ha cKaMéňKe h HHTáji kh H: H3BHHÉTe, a hto íto y Bac? E: 3to AneKcáHflp CepréeBHH TlýiHKHH. Pýccicas KJiáccHKa. A bm HHTájiH llý H: /la, HHTána. SI 3Háio ITýrHKHHa. 3to ónem xopóniHH nncáTejiE.. A y Bac mi E: O aa! Y MeHá flÓMa MájieHbKaa ÔHÔnHOTéíca. íl yHHTenb JiHTeparýpBi... MeHi 30BýT Eróp. A Bac? H: A MeHH - HÓHa. % Me^cecrpá. E: KaKÓe KpacHBoe y Bac hmh h Kaicáfl xopómafl y Bac npoihéccíM! H: Cnacá6o, Eróp, 3a KOMnnHMéHT. 3HáeTe, a a péflKO HHráio KHára. E: fla? A bbi nácro 3^ecb 6biBáeTe? H: R 3flecb Káacflbiň fleHb. E: Otjióhho! Tenépt mh c BáMH 6ýfleM HHTáTb khotti. Bbi He npÓTHB? H: Hex 3to óneHB xopóniaa nfléa! E: 3áBTpa a ôý/ry xcflaTb Bac 3flecb b flBa nacá. H: Xopouió. Jip 3áBTpa! E: J\o CBHfláHHa! Bot T3K ohh HHTajiH nýuiKHHa, IIIeKcnópa, 3p6éHa... HHTáirH, HHTánH h bjhoč b flpýra! Bot Taxáa y HÉHbi HCTÓpna... Výklad: 1. flójiro-flójiro: dvě stejná slova napsána přes spojovník se v ruštině objevuj není: moc dlouho, hodně dlouho apod. 2. Slovo MeflcecTpá je zkrácená podoba slovního spojení MeaimÚHCKan cec zkratky jsou v ruštině velmi časté a slouží zejména k rychlejší komunikaci. 3. Větě 3to AneKcáHAp CepréeBím nýniKHH v češtině odpovídá věta To Sergejevič Puškin. Sergejevič je tzv. óthcctbo neboli jméno po otci. Hmh (ki - Ajieiccánap, óthcctbo (jméno po otci) - CepréeBHH, (paMiuiiin (příjmem ÓTnecTBo se tvoří od křestního jména otce (ITěTp, Cepréň) nejčastěji přípoi -eBHH pro mužský rod (IleTpÓBHH/CepréeBHH) a -0BHa/-eBHa pro ženský roc CepréeBHa). Jméno po otci (óthcctbo) ve spojení s křestním jménem (hms v úředních dokumentech a také při oslovení (vykání) osobě nadřízené nebo i 4. Před spojkou hto se vždy v ruštině píše čárka (MapÉHa h Hŕma Hepa3nýHH h BceM ácHo, hto TaKáfl Apý»6a Ha bck> >kh3hb). 5. Ve slově HoyTÔýK si první samohláska zachovává svoji kvalitu [ho], i kdy zvučné pozici. Infinitiv ruských sloves V ruštině známe tři koncovky infinitivu. Prozatím si pamatujte, že nejčastějšín infinitivu je -Tb. V úvodním textu jsme se seznámili s několika slovesy v minulí níijiii, ohh Secé/joBajiH, ohh roBopóJin, OHá yBHflejia, oh HHTáji, oh CHfléjr Infinitivními tvary těchto sloves jsou: nHTt/pít, SecéflOBaTb/rozmlouvat, mluví roBopíiTb/mluvit, (y)BÓaeTb/(u)vidět, HHTáTb/číst, CH«éTb/sedět, 6biTb/být. , země la, taška dlo ypňcTOB) mn. - turisté ) ,ie - chytrý, moudrý, "'. - fotografie apyr b apyra. CíO >KH3Hb. nac, -á m - hodina nejioBéK, -a m mn. jiíó/hi, -éií - člověk qéuicKiin, -aa, -oe, -ne - český HHTáTt (HHTálO, HHTáeUIb, HHTálOT) - ČÍSt (čtu, čteš, čtou) hto - že spojka zde lil uie(J), -a m - šéf uiKÓJia, -m z - škola moKOJiáflHbiň, -aH, -oe, -bie - čokoládový 3 3TOT- tento í! hSjioko, -a s - jablko Zapamatujte si! Ahoj zítra! Na shledanou! Zamilovali se do sebe. To je přátelství na celý život. Nejste proti? To je velmi dobrý nápad. HacTb B Kto vror mojio/ióh ntvionék? ú dvakrát následující text. Dbejte na správnou výslovnost, jxt poslechněte na nahrávce a znovu ještě jednou přečtěte: í Ha (boTorpátbiiii - MapÓHa HaKÓMH y>Ké c /jéTCTBa, |h BMécTe. MapÉHa h HÓHa ÍApýru, h BceM hcho, hto aero >KH3Hb. Mapíma B^epá ,pýrH, h Kaic Bcerflá ohh núra i UIOKOnáAHHMH KOH(j)éTaMH půjiH. O hčm Ke TaK flójiro syuiKH? HÓHa BJiroôónaci.! íi nenoBéK? Eró 30BýT Eróp. Týptl b rOpOiJCKÓH IUKÓJie. Hrma b népBHií pa3 yBiíflena Erópa b nápKe. Oh chvoji Ha CKaMéfiKe h HHTáji KHiíry... h: H3BHHÉTe, a hto sto y Bac? E: 3to AjieKcáHAp CepréeBHH nýniKHH. PýccKan KJiáccHKa. A bm mirájiH nýniKHHa? H: fla, HHTána. 9l 3Háio TlýirjKHHa. 3to óneHi, xopóniHH nncáTent. A y Bac mhóto khht? E: O ^a! Y Äená flÓMa MÉuieHLKaa ÔHÔJiHOTéica. ä ynÓTeub jiHTepaTýpbi... MeHH 30BýT Eróp. A Bac? H: A MeHá - HÚHa. ä Meaceerpá. E: KaKÓe KpacÚBoe y Bac ŕmx h Karcáa xopóuiaa y Bac npo(béccira! H: Cnacóôo, Eróp, 3a komiuihmóht. 3HáeTe, a a pé^ko HHTáro KHára. E: /la? A Bbi lácTo 3fleci. 6biBáeTe? H: ä 3flecb KájK/ibiíí: aeHb. E: Otjihhho! Tenépb mbi c BáMH ôý/ieM nmáTb khhth. Bh He npÓTHB? H: HeT. 3to óneHt xopóuiasi Hfléa! E: 3áBTpa a 6ýfly 5K^aTb Bac 3flect b /iBa nacá. H: Xopornó. fl,o 3áBTpa! E: J\o cBHjjáHHfl! Bot TaK ohh HHTájm IlýiiiKHHa, UleKcnĚpa, 3p6éHa... Hmájin, HHTánH h bjhoôhjihcb apyr b apýra! Bot TaKáa y Hhhm HCTÓpna... Výklad: 1. ^ójiro-flójiro: dvě stejná slova napsána přes spojovník se v ruštině objevují při zdůraznění: moc dlouho, hodně dlouho apod. 2. Slovo Me/icecTpá je zkrácená podoba slovního spojení MeflimóncKaH cecTpá. Takové zkratky jsou v ruštině velmi časté a slouží zejména k rychlejší komunikaci. 3. Větě 3to AneKcáHflp CepréeBHH ľlýniKHH v češtině odpovídá věta To je Alexandr Sergejevič Puškin. Sergejevič je tzv. óthcctbo neboli jméno po otci. Hmh (křestní jméno) — AneKcáHflp, óthcctbo (jméno po otci) - CepréeBHH, (baMHJiHH (příjmení) - IlýiuKHH. Óthcctbo se tvoří od křestního jména otce (IlěTp, Cepréň) nejčastěji příponami: -obhh/ -eBHH pro mužský rod (IleTpÓBHH/CepréeBHH) a -OBHa/-eBHa pro ženský rod (ITeTpÓBHa/ CepréeBHa). Jméno po otci (óraecTBo) ve spojení s křestním jménem (hmi) se používá v úředních dokumentech a také při oslovení (vykání) osobě nadřízené nebo starší. 4. Před spojkou hto se vždy v ruštině píše čárka (MapáHa h Híma Hepa3JiýHHbie noapýra, H BCeM ácHO, hto Taicáfl apý»c6a Ha ech) 5KH3Hb). 5. Ve slově HoyTÔýK si první samohláska zachovává svoji kvalitu [ho], i když není v prízvučné pozici. Infinitiv ruských sloves V ruštině známe tři koncovky infinitivu. Prozatím si pamatujte, že nejčastějším zakončením infinitivu je -Tb. V úvodním textu jsme se seznámili s několika slovesy v minulém čase: ohh nňjiH, ohh SecéflOBajiii, ohh roBopúJin, OHá yBii^ejia, oh HHTáji, oh CHfléji, OHá 6buiá. Infinitivniími tvary těchto sloves jsou: nHTb/pít, ĎecéaoBaTb/rozmlouvat, mluvit, povídat si, roBopÓTbAnluvit, (y)BHfleTb/(u)vidět, HHTáTb/číst, cHaéTb/sedět, 6biTb/být. Minulý čas Minulý čas se tvoří odtržením koncovky -Tb a přidáním koncovek -ji, -jia, -jio, -jih. Tvoření minulého času v ruštine je tedy velmi podobné češtině. Nezapomeňte ale, že ve 3. osobě množného čísla existuje pouze jedna koncovka -jih, a to pro všechny rody! si, TbI, OH HHTájI mu HHTájIH OHá HHTájia Bbl HHTaJIH OHÓ HHTájIO OHH HHTŠJIH Pamatujte: HHTaJI -JI HHTájia -JIA HHTáilO -JIO HHTaJIH -JIH Koncovka -jih platí v množném čísle pro všechny rody! 1. Utvořte všechny tvary minulého času u následujících sloves: ôecédoeamb, rs~| zoeopúnib, cudémb, nucámb, (y)eúdentb. U těchto sloves je stálý prízvuk! I * I 049 L03 A03 Intonace otázek a odpovědí U tázacích vět v ruštině hraje hlavní roli intonace. Ruská tázací věta je charE tím, že klade důraz na nej důležitější slovo v otázce nebo na tázací slovo. Pozorně uvedené příklady, poté šije poslechněte na nahrávce. a) Intonace otázek s tázacím slovem (s tímto typem otázek jsme se již seznán Tázacím slovem rozumíme tázací zájmena - např.: kto, rae, hto, k&k apod. Tázací už svůj „vlastní" důraz. Die oh? Hto c HáMH? Ifle MaxcHM? KaK y MaKCHMa? Zapamatujte si nejčastější ruská tázací zájmena a jejich české ekvivalenty: KTo/kdo, hto/co, r/je/kde, Korflá/kdy, Kaic/jak, noieMý, 3aMéM/proč, CKÓJibKo/l< 6) Intonace otázek bez tázacího slova Češtině i ruštině jsou vlastní také otázky bez tázacího slova. Pokud v ruštině kla (nejdůležitější slovo) na víceslabičné slovo, potom tento důraz nese prízvučná s^ Srovnejte i postavení slova ve větě (ptáme se na cKÓpo): 050 L03 a04 Mm 6ýfleM aÓMa cKÓpol Mm 6ýfleM CKÓpo aÓMa? Mh CKÓpo óýzieM /jÓMa? Tón zvyšujeme na prízvučné slabice, ] opět klesá do hlubší polohy a stejně K tónem vyslovíme zbytek slova či celé 2. Slovesa v závorkách napište v minulém čase. Celé cvičení napište psací azbukou: 1. nýniKHH h IIIeKcnHp (nncáTt) xopóuiHe khhth. 2. MáMa h cecrpá ^ÓJiro (ôecéflOBaTb). 3. Tne oh BHepá (6mtb)? 4. Bh ymé (bh^eTb) nániero cocé^a? 5. ľlána (nHTb) naň c jihmóhom. 6. y^HTenb (roBopŘTb) o JiHTeparýpe. 7. ÁHHa c MaKcŮMOM (6htb) b ropo^cKÓM TeáTpe. 8. O HěM bm (rOBOpHTb)? 9. OHá (HHTáTb) TÓJIbKO HÓBBie khhth. 10. TbI yacé (rOBOpÓTb) c 6páTOM? 11. Kto (nncáTb) sto cjióbo? 12. Mojioflóň HenoBéic (cHfléTb) Ha cKaMÓHKe. 13. 5{ (yBH/ieTb) Erópa b nápxe. 14. HéniCKHe TypócTBi (yiwikth) pýccKHe >KypHánbi. 3. Tvořte věty podle vzoru: CnoeÓHKa dámo zoeopúna. —> H cnoeŮK dójieo zoeopún. 1. flÓHKa HHTájia ^énicKHň acypHáji. 2. PýccKHH roBopáji o Mocrbó. 3. Ceerpá nncájia o h^c. 4. CjiOBáqi