Zlatý věk židovského obyvatelstva Ø16. století považováno za „zlatý věk“ Øs nástupem Habsburků rozkvět renesanční kultury – růst a expanze pražské židovské obce (nová zástavba, nákup domů, zdvojnásobení počtu obyvatel – 1/3 všech obyvatel Prahy, vyšší hustota osídlení) Ø1501 obnovení práv Židů Českým zemským sněmem (ekonom. základy židovské expanze) Ø1512 zavedení knihtisku v hebrejském jazyce – 1. tiskárna Geršoma ben Šelomo ha-Kohena (Haggady, Pentateuchy, modlitební knihy) Královská politika vůči Židům Ørozporuplné 16. století ve vztazích monarchů k židovskému obyvatelstvu ØFerdinand I. Habsburský na jedné straně potvrzuje stará privilegia a rozšiřuje královskou ochranu, na straně druhé ustupuje měšťanům a vypovídá Židy z Čech (1541 a 1557 – nikdy nevešlo zcela v platnost) ØMaxmilián II. v roce 1567 definitivně odvolává Ferdinandova nařízení, potvrzuje a rozmnožuje stará privilegia Ø1564 založení první chevry kadiši v Praze Ø1568 dokončení stavby Vysoké synagogy a židovské radnice v Praze Ø1571 oficiální návštěva Maxmiliána v pražském židovském městě Ø1577 výnos Rudolfa II. potvrzující práva a slibující, že nebudou Židé vyhnáni z Prahy ani jiných částí království (zůstali vyloučeni z král. měst) Øpříznivé politické, ekonomické a kulturní podmínky: nárůst pražské obce do r. 1600 na 3 tisíce obyvatel, stavební rozvoj (primas a dvorní žid Mordechaj Maisel) – rozšíření a vydláždení obce, stavba veřejně prospěšných budov Mordechaj ben Šmuel Maisel mordechaj maisel Ø1591 svolení Rudolfa II. volit své starší a rychtáře bez ohlašování Ø1599 udělení privilegia Jakobu Baševimu – právo svobodného obchodu, volného pohybu bez označení, právo být souzen císařem Øza vlády Rudolfa II. existence rozsáhlé intelektuální židovské elity, Praha židovským duchovním centrem Ønejvýznamnějším učencem Jehuda Liva ben Becalel (Rabbi Löw = MaHaRaL) – původem z Poznaně, 1553-1573 moravský zemský rabín, 1573-1584 a 1588-1592 rektorem rabínské akademie, od roku 1596 vrchní zemský rabín Rabbi Löw VES2df584_CESTA_ZIVOTA 220px-Golem_and_Loew 220px-Loew_tombstone Øpo dobu pobytu v Mikulově četl kalvínské spisy a stýkal se s českými humanisty (i čes. bratřími) Øsilný vliv na jeho teorie o vzdělání a o národu (nejoriginálnějšími teoriemi raného novověku) Øknihy Tiferet Jisrael (Krása Izraele), Beer ha-gola (Studna vyhnanství), Necach Jisrael (Věčnost Izraele), komentář k Exodu Gevurot ha-šem (Mocné činy Boží) – úvahy o místu Izraele mezi národy světa, o rysech národa, o dilematu exilu a slibu vykoupen¨í Øcelkem 15 spisů nábožensko-filosofického charakteru – pojednání o etice, exegeze neprávních tradic, pedagogické teorie (vědecké zkoumání Talmudu) Øvychoval mnoho žáků proslavených coby rabínští učenci ØDavid Gans – astronom, matematik, historik, zeměpisec, autor Cemach David – jedno z 1.děl moderní žid. historiografie (dějiny Židů do současnosti autora, zpráva o audienci Rabbi Löwa u císaře v r. 1592) ØJom Tov Lipman – vrchní zemský rabín a představitel pražské ješivy, autor komentáře k Mišně Tosafot Jom Tov – dodnes součást edic Mišny; vězněn za autorství Ma‘adanej Melech ØŠabtaj Šefl ben Akiva Horovic – jeden z 1. stoupenců kabalistického učení, autor Šefa tal – úvod do kabalismu – a Nišmat Šabtaj ha-Levi Øekonomické ústupky Rudolfa II. – kromě starých řemesel (půjčování peněz, zastavárnictví a podomního obchodu) možnost stát se řemeslníky, majiteli krámů a obchodníky Øokleštění monopolu křesťanských cechů, možnost prodávat řemeslné výrobky i mimo židovské čtvrti na Starém Městě Øexpanze židovského ekonomického života a existence tzv. „dvorního Žida“ – královského dodavatele a investora Øpostavení Židů zachováno i po porážce českého stavovského povstání a po vypuknutí třicetileté války Ø1623 a 1627 potvrzení privilegií Ferdinandem II. Ødbal o blahobyt Židů – peníze na potlačení stavovského povstání, odbyt vytěženého stříbra Ø1642 vydání zvláštního dekretu zakazujícího vypovídání Židů z českých zemí Ø1650 usnesení Českého zemského sněmu, že Židé mohou sídlit pouze tam, kde sídlili před r. 1618 Øpříchod Židů z Polska, Litvy, Běloruska a Ukrajiny po povstání Bohdana Chmelnického Ø1680 morová epidemie v Praze a 1689 ničivý požár – snaha zemských úřadů o redukci žid. obyvatel Ø17./18. století protižidovské procesy jezuitů Ø1711-1726 velký proces proti vrchnímu rabínovi Davidu ben Avrahamu Oppenheimovi Ø1726 vrcholem pokusů o omezení Židů v českých zemích familiantský zákon (8541 v Čechách, 5106 na Moravě) a translokační reskript Ø1744 vypovídací dekret Marie Terezie pro Židy v Čechách Ø1745 vypovídací dekret pro Židy na Moravě Ø1748 povolen návrat Židů do Prahy Ø1762 nové nařízení o zvláštním označení Židů (žlutý pásek, žlutá stužka, zvláštní účes) Øzlepšení situace za vlády Josefa II. Příště… Josefínské reformy, emancipace, asimilace Antisemitismus na konci 19. století Hilsnerova aféra Díky za pozornost :o)