ŠOA Pinkasova synagoga - jména obětí šoa Základní pojmy l„holocaust“ – z řec. holocauston („celopal“) = zápalná oběť; používá se od 70. let 20. stol. l„šoa“ (hebr. השואה HaShoah – katastrofa, zkáza; l„porajmos“ - romský holocaust l„konečné řešení židovské otázky“ (Endlösung der Judenfrage) – eufemismus používaný nacisty l„genocida“ - proces zničení národa nebo etnické skupiny; nemusí proběhnout najednou a přímo hromadným vyvražděním (R. Lemkin) Jedinečnost šoa lzapojení státu, byrokrat. aparátu i ústředních institucí perzekuované komunity lMaximální odlidštěnost, zprůmyslněnost a zefektivněnost likvidačního procesu ldehumanizace obětí lglobální, totální a iracionální povaha holocaustu (Y.Bauer) 79buchnvald apel914 11 Jednotlivé etapy (R. Hilberg) ldefinice a označení – přesné vymezení skupiny lidí určené k vyhlazení a jejich izolace („ghetto beze zdí“) lvyvlastnění – arizace židovského majetku a zbavení práv ldeportace – transporty z jednotlivých okupovaných území lkoncentrace – shromažďování ve sběrných a likvidačních táborech lfyzická likvidace Východiska nacistické rasové politiky lteorie moderního biologického rasismu – J. A. Gobineau: Esej o nerovnosti lidských ras (1853-55) – severní (nordická) plavovlasá modrooká dlouholebá rasa - „árijská rasa“ přeměřování lsociální darwinismus – termíny „přirozený výběr“, „právo silnějšího“ lH. S. Chamberlain: Základy 19. století (1899) – germánský lid je dědicem antických říší Řecka a Říma, a proto hraje vůdčí roli v rámci „árijské rasy“ l1936 Institut pro rasovou hygienu l 2604 20. a 30. léta v Německu l1920 založení NSDAP – antisemitismus součástí nacistické ideologie l1924 vydání knihy Mein Kampf – 10 mil. výtisků lideologická podpora (J. Goebbels, A. Rosenberg), zapojení tisku (Der Stürmer) l1926 založení Hitlerjugend (od 1933 členství povinné) l30. leden 1933 nástup NSDAP k moci - počátek protižidovských restrikcí v Německu 3036 Definice, označení, vyvlastnění l1933 první koncentrační tábory (Dachau, Oranienburg) pro odpůrce NSDAP, tělesně či duševně postižené, homosexuály a Romy l1935 vydání tzv. norimberských zákonů – zákon o říšském občanství a zákon na ochranu německé krve a německé cti l l Untitled-1_m Násilné restrikce l12.3.1938 Anschluss Rakouska l9.11.1938 „Křišťálová noc“ – údajná reakce na vraždu Ernesta vom Ratha v Paříži, zničení 267 synagog a 7500 obchodů lsilná emigrace Židů z Německa a Rakouska l30.1.1939 projev A. Hitlera před Říšským sněmem - rozpoutání světové války Židy povede k vyhlazení židovské rasy v Evropě Hořící opavská synagoga Deportace, koncentrace, likvidace lprvní ghetto zřízeno v říjnu 1939 -Piotrków Tribunalski. Dále v Lodži, Varšavě, Krakowě, Lublinu,… lpočátek masové likvidace Židů se zahájením tažení proti SSSR – postup tzv. Einsatzgruppen (Babi Jar) lkoordinátorem „konečného řešení“ Hlavní úřad říšské bezpečnosti, odd.IV B 4 – Heinrich Himmler, aj. varsava ghetto ldočasným řešením soustředění Židů v ghettech na území Polska a okupovaných sovětských územích – nevyhovující životní podmínky a násilí ze strany příslušníků SS lv každém ghettu ustavena tzv. Judenrat, židovská samospráva – snaha o zlepšení života internovaných x vlastní prospěch funkcionářů lod roku 1941 systematické vyhlazování Židů v táborech Chelmno (plynové vozy), Treblinka, Belžec, Sobibor (plynové komory) – tzv. Akce Reinhard l20.1.1942 konference ve Wansee – usnesení o realizaci „konečného řešení“ pro 11 mil. Židů KT a ghetta v Evropě lod jara 1942 těžištěm vyhlazování koncentrační tábor Osvětim II – Birkenau (Březinka) se 4 krematorii a 8 plynovými komorami – obětí okolo 1,2 mil. Židů lmnoho Židů zahynulo na konci války při tzv. pochodech či transportech smrti lcelkem zahynulo v době holocaustu asi 6 mil. Židů lrychlost realizace „konečného řešení“ v jednotlivých zemích dána mírou kontroly ze strany nacistického Německa a mírou iniciativy lokálních správ Židovský odboj lv ghettech i koncentračních táborech existence židovských odbojových organizací – povstání ve varšavském ghettu (1943), povstání v Bialystoku, Treblince a Sobiboru (1943) a v Osvětimi (1944) lvstupování Židů do vojenských jednotek spojenců, vytváření vlastních partyzánských skupin lbojkot a sabotáže při práci v továrnách na výrobu zbraní, letadel a raket (Dora – Mittelbau) varšavské ghetto 2 Židé v Protektorátu Čechy a Morava lpodzim 1938 - počátky perzekuce židovského obyvatelstva českých zemí po podepsání tzv. Mnichovské dohody lútěk sudetských Židů z pohraničí do vnitrozemí l16.3.1939 vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava – tehdejší stav 118 310 Židů lpostupná realizace několika set protižidovských nařízení, opatření a zákazů s cílem Židy izolovat a vytlačit z veřejného života – vytvoření tzv. „ghetta beze zdí“ mapaSudety Nemohl jsem na dnešek dlouho usnout a přemýšlel jsem a rovnal si v hlavě všechny ty zákazy, které se mne nějak byť sebeméně, dotýkají. A protože je nedělní dopoledne, venku již druhý den sněží a teprve za několik hodin mám jet do Košíř, napíšu si sem ty zákazy, na které si vzpomenu, a až je napíšu, nechám pod nimi ještě hodně veliké místo pro ty, které se dostaví po dnešním dni. Nemám bohužel po ruce žádný pramen, podle kterého bych mohl postupovat, a tak jak seřazení, tak počet je víceméně náhodný. Jsou to tedy tyto zákazy: Nesmím vycházet z domu po osmé hodině večerní. Nesmím si najmout samostatný byt. Nesmím se stěhovat jinam, než do Prahy I nebo V, a to jako podnájemník. Nesmím chodit do vináren, kaváren, hostinců, biografů, divadel a na koncerty, kromě jedné nebo dvou kaváren, pro mne vyhrazených. Nesmím chodit do parků a sadů. Nesmím chodit do městských lesů. Nesmím se vzdalovat za obvod Prahy. Nesmím (tudíž) jet domů, do Kutné Hory a nikam jinam, leda na zvláštní povolení gestapa. Nesmím jezdit v motorových vozech tramvají, jen v posledním vlečném voze, a má-li „tento" střední vstup, tedy jenom v jeho zadní polovině. Nesmím nakupovat v jakýchkoli obchodech jindy než mezi 11. a 13. a mezi 15. a 17. hodinou. Nesmím hrát divadlo a být jakkoli jinak veřejně činný. Nesmím být členem žádných spolků. Nesmím chodit do jakékoli školy. Nesmím se společensky stýkat se členy Národního souručenství a oni se nesmějí stýkat se mnou, nesmějí se se mnou zdravit, zastavovat a mluvit o věcech jiných než nutných (při nákupech apod.). Deníky Jiřího Ortena. Praha: Československý spisovatel, 1958, s. 303–304. lŽidům dále zakázáno vstupovat na vybraná náměstí, do určitých ulic, do parků, veřejných sadů, zahrad a lesů, navštěvovat divadla, kina, knihovny, plovárny aj. zábavní a sportovní zařízení lŽidé omezeni v hromadné i osobní dopravě lŽidé vyloučeni z určitých povolání a vzdělávání lŽidům odebrány telefonní přístroje, rádiové příjmače, jízdní kola, lyže, šicí stroje, atd. lpo 20h Židům zákazáno vycházet z domu larizace židovského majetku lod 1.9.1941 označení žlutou hvězdou matka_dite_zmp l21.7.1939 založena Ústředna pro židovské vystěhovalectví (Adolf Eichmann) – veškerá protektorátní židovská problematika, včetně soustřeďování židovského majetku lplán deportovat protektorátní Židy do konce roku 1941 rovnou na východ nemožný, částečně využito Lodže a Minsku. lpotřeba vytvoření sběrného tábora pro Židy z Protektorátu – ghetto v Terezíně – přestupní stanicí také pro Židy z Německa, Holandska, Dánska, Rakouska, Maďarska a Slovenska lodtud transporty do Rigy, Varšavy, Lublinu, Treblinky, Malého Trostince, Izbice, ad., od října 1942 pouze do Osvětimi Život v Terezíně lkomandatura SS lžidovská samospráva (Jakub Edelstein, dr. Paul Eppstein a dr. Benjamin Murmelstein) lpracovní povinnost (od 16 do 65 let), špatné hygienické podmínky, nedostatek stravy, přelidněnost - vysoká úmrtnost lv ghettu povoleny kulturní aktivity – duchovní vzdor l 23.6.1944 návštěva delegace Mezinárodního červeného kříže – zkrášlování ghetta l3 funkce ghetta – tranzitní, propagandistická, decimační • Terezín z ptačí perspektivy lOddělení péče o mládež (pro děti od 4 do16 let) zavedlo dětské domovy v průběhu roku 1942 tzv. kinderheimů – lepší materiální i zdravotní péče, tajné vzdělávání, výchova, vytváření vlastních časopisů (např. Vedem) lghettem v Terezíně prošlo od listopadu 1941 do května 1945 asi 140 tisíc lidí, z toho více než 10 tisíc dětí, 90 tisíc osob bylo dále deportováno na východ lkonce války se v Terezíně dožilo 6785 Židů z Protektorátu a 240 Židů ze Sudet lcelkem zahynulo 77 297 protektorátních Židů Norimberský proces •20. 11. 1945–1. 10. 1946 •mezinárodní vojenský tribunál soudící nacistické zločince (zástupci 4 vítězných mocností: USA, VB, SSSR, Francie) •sešel se 138x, projednal 38 000 výpovědí, hlavně písemných, stenografický zápis soudního líčení měl 17 000 stran •obžalováno 22 nacistů za zločiny proti míru, lidskosti, demokracii a válečné zločiny, včetně genocidy •osvobozeni byli H. Fritzsche, F. Papen, H. Schacht •10letý trest dostal K. Dönitz, 15letý K. Neurath, 20letý trest B. Schirach a A. Speer, doživotí pak R. Hess (p.), W. Funk, E. Reader •trest smrti oběšením dostali H. Göring (s.), J. von Ribbentrop, W. Keitel, E. Kaltenbrunner, A. Rosenberg, H. Frank, W. Frick, J. Streicher, F. Sauckel, A. Jodl, A. Seyss-Inquart a M. Bormann (n.) (oběšeni 16. 10. 1946) •obžalovány byly také nacistické organizace – za zločinné prohlášeno vedení NSDAP, gestapo, SD, SS , naopak osvobozeno SA, říšská vláda, generální štáb a hlavní velitelství branné moci •diskutabilní otázka skutečných pachatelů Schirach Speer Hess Funk Reader Göring Rosenberg Streicher Kaltenbrunner Jodl Alfred Seyss-Inquart Bormann Fritzsche Papen Dönitz