Proslov. jsem pracoval na spisu „Budoucnost národa", zamýšlel jsem jednu kapitolu-", věnovati otázce židovské. Avšak' materiál mě rostl pod rukou tak, že jsem byl nucea vydatí zvláštní spis. Přítomná kniha vyžaduje pro svůj bohatý : statistický materiál jistou trpělivost od čtenáře, -avšak myslím, že k četbě takových spisů třeba jistého zájinii a trpělivosti, jako vůbec ke studiu každé vážné otázky. Kdo zájmu a trpělivosti nemá, ten arci raději sáhne k nějakému románu. Musím zde předem čtenáři říci, že se novinářská kritika na mne vrhne a bude tni vvéítati nesprávnosti ve Hrmách. Já zde veřejně konstatuji, že při tak ohromném materiálu, který" jsem propracovati musil, než jsem z něho .upravil,--' co bylo pro spis nutno, není možno, aby se nějaké nedopatření nevlondilo. - Ostatné já nemohu věděti, zda ten neb onen žid — majitel firmy — se dal pokřtít, že tedy firma jeho více židovskou není. Jinak ale každý soudný čtenář uzná, že pro nějakou mal on chybu celkový důkaz spisu ani v nejnienším neutrpí, X a d e n s v. V á clava 1 R'.)7. 'f! 'i:ij'*l 1 Starý židovský stát. iL Rudolf Vrba. ' el jsem z Prahy po dráze Fr. Josefa k Benešovu a tu mezi českým hovorem slyším také hovor německý. Seděli pohromade čtyři mužové a navzájem, se seznamovali. I slyšel jsem: ich bia von"' Jenikau, ich von Pilnikau, ich von Moidautein, ich von Yobraíein. Kdo častěji jezdí, přijde s těmito lidmi velmi často do styku. Jsou sice v Cechách, nejsou z české krve, za to z české krve žiji, ssají a tuční, kde se usadí, tam český lid hyne na duši i na těle, tam otráven veškerý život. Jest to onen národ, který v 19. století, kde se usadil, stal se pánem všeho. Dnes o národu židovském jest již celá literatura, obzvláště Němci mají rozsáhlou antisemitskou literaturu. 1' nás psali přední mužové národa o židech jako Palacký, Havlíček, ale oni nedožili se toho, aby na vlastní oči viděli, čím se židé ,ii -nás stali. - Kdyby dnes otec Palacký z hrobu vstal a o dlouhém židovském dnu v měsíci červenci: Prahu si prohlížel, protíral by si oči, nevěřil -by, že zde jest-ve slovanské zlaté Praze, poněvadž toho dne každému do očí bije, čím l'i aha je. — 3 — Nám křesťanským sociálům zaleží na tom, abychom v otázce židovské zaujali určilo stanovisko a ukázali českému lidu nepokrytě, jak děsný švindl provozují s ním v ohledu tom- předáci panující strany ••politické z,ohledů, osobně prospěchářských. ¥ dálném jihovýchodním cípu světové veleňse římské žil národ, který-tehdáž v římské říši byl nejvíce rozšířen ale i nejvíce nenáviděn. Synové Abrahamovi- počtem asi 70 hlav přišli do Egypta a zde během 430 let vzrostli v silný národ". Zde žili židé v tuhém poddanství a otroctví, až je Mojžíš vysvobodil. On také stal se zákonodárcem národa a za 40letého pobytu -na-.poušti, mezi- Egyptem a Jižním Kanaaa se rozprostírající zorganisoval lid israelský v pevně iičlánkovaný stát. Základním státním zákonem říše židovské bylo, že Bůh tento národ sobě vyvolil, aby tvořil kněžský stát, Bohu posvátný a zasvěcený národ. Prvním paragrafem říšského, zákonníku "byla víra v jediného Boha, stvořitele nebes i země a všech lidí, Otce a vládce člověčenstva. Bůh sám byl majitelem země židy obydlené a oni byli pouhými dočasnými držiteli půdy. Nikdo-nemůže na vždy, tak stojí v zákoně Mojžíšové, prodati majetek pozemkový jinému, poněvadž není jeho majitelem. Po 450 letech řídili národ židovský soudcové, až teprve r. lUOí) před Kristem zvolen první král Saul:z kmene -Benjaminova. Krátce- potom, za panování Behabearaa (r. U75) rozštěpena říše židovská. Jižní část tvořili kmeny Juda a Benjamín., severní část ostatních 10 kmenů pod názvem království Efraira. Toto království ztroskotáno r. '122 králem .egyptským Salina-nassarem, který krále ílosen odvedl do zajetí. Konečně i říše Judska padla r. 58* babylonským za oběf, Nebukadnezar zničit chrám a : posvátné nádoby zavezl do Babylonu. Tím židům vzat byl posvátný základ říše, smlouvy Bohem- řízeného- státu, zmizela archa a zničeno Brim a Thumim velekněze. Národ židovský -H-v jako samostatný byl zničen a poddán cizému panství. Přední židovské rodiny odvedeny do -s - Babylonu, Jerusalem ležel v ssatinách, - někteří ■utekli do Egypta a lid venkovský zůstal sice • na svých pozemcích, neměl však jíž žádného náboženského a politického vedení. Židé v Babylonském zajetí šli do sebe, ííí činili pokání za odpadlictví svých předků ;s a tak král Cyrus dopřál rv 536 židům návrat -do vlasti. Tehdáž vrátilo se 4H.30O hlav se, 4280 kněžímí zpět. Všichni byli z kmene Juda a Benjamin a proto od té doby zmizel nadobro název Israel a nazván hvl národ ten vždy národ .r.; po kmeni Juda. Většina židů však zůstala zde roztroušena po říši perské. Vůdcové vracejících byl Serobabel, potomek Davidův a velekněz ..... Josua. Ka jich .úsilí započato znovu zbudováním -f:?-«- - - - - chrámu, jehož stavba r. 51tí dokončena -byla. Očištěni trpkými zkouškami v zajetí, uzdraveni * od náchylnosti k pohanství, vrátili se židé domů, „.j,,,., . ,.. jsouce bez politické samostatnosti, a .zahloubali -: -ý m do zkoumání zákona božího a svatých písem. .«!.,., ..„, . Byla sice schránka, smlouvy zničena a zmizelo Pri m a Thumim tajuplné prostředky, *§■ .. m:-. • . jimiž, velekněz bezprostředně s Bohem králem se radil, avšak zůstala hodnost velekněze :..?jý,.... ,v osobě, vrátivšího se josuy. Této hodností veleknězově se celý národ '-ý--......... bez podmínky podrobil jako knězi králi. ííalŕi -;i následky života v babylonském vyhnansíví ■■■■■■ byly, že židé změnili úplně spňsob výživy. 4 .Buuc-1 dříve národem zemědělským, poněvadž}; -zemědělství se' catiftili ve starém Bjrypte, naučili -.. .i|..,,„....,,.,. se.v. cizině obchodu, a tomuto povolání, se židé Ch ' WRĚKĚBBĚĚ •\, že židé jsouce národem obehodni-zakládali si své osady po celém tohdáž nejeum. sríXtKícl ..Cl :-aídi r ?ergarat světě. Po pádn- perské říše stal- se Idanými panovníkům syrským, Ptolo-Tito Ptolomejci usazovali mezí židy >bchodníky, Y takže řecká vzdělanost : o Judska. Židé zase zaplavili E^ypt, se v přístavech Malé Asie, v Ephesu, . V Alexandrii tvořili židé 2 pěány stva. ýr od židé měli svůj vlastní ptát, rádi se 5 i ;• směšovali s kolem bydlícími národy i-.i- ými, a často od náboženství Mojžíšova utlh. Po návratu z Babylonu se rozptýlili -.\ě'ě, a stala se s nimi úplná přeměna, i e žili a jednali židé dle zásady, že ■a nimi a ostatními národ}' je nepřekle-dná propast, odlučovali se od jiných, tvo-židovskou obec v obcích se svými předjitými a byli v neustálém styku se svatyni orusalemě, odváděli přesně chrámovou dan, m obyčejně ve slavném průvodu do J s-runa přinášeli. Jen v chrámu Jeruzalémském smělo se Lôvati. -Tím si zachovali židé střed, který -■ustale sjednocoval a oživoval, Y tehdejších hoďmch městech osvojili si židé hravě •iž panující řeckou řeč, zapomněli mateřštinu Mi své zvláštní nářečí židovské. Již r. 247 starý zákon přeložen do řečtiny. Za to židé dě usedlí vzpírali se vší mocí všem cizá-n vlivům. Zde v Jerusalemě byla soustře-úi bohoslužba, tam poučovali lid znalci písma, dni, tam sedávali znalci zákona božího, adatelem této mocné strany v židovském de byl kněz iisra. Sofeři kázali lidu zákon íšúv, žádali na něm úzkostlivé zachovávání jor.o prcdpíMi, a »uk zaryl m r hluboko xákon kterou poživa! dříve velekněz, přešla během času na v vnikající wkladače zákona Mojžíšova v ..v.: i'č;:.Hé tací stali s< základem školy • •-.vnaiíoíív) a !':<>v vch .směni v národě, rvnasíoga :;í-íniítt m zá-adu: obepnete za ton Mejžl.-nv íř.-iiairoua žádala tím ovi žida, a b v plnili , -o než zi\',<(>■• žádá, aby do^eú: jisti \ •:, že oic; ?ákoo Uf-y.i. íVasjodken: tóno tvorv.y se v sypi-.aozo nové a nové přeUpi.-.y stran oiněiií ki-na Mojžíšova.. Tím se Malo. žo (hora ;-ii;isa :-!':Ma r!f; ' c -i '!:■". V':•. ,_ oiuiSKi' proh^v. i'v učitoiaro. národa .rabi, nu, iťttěz,/nýbrž každý, a dor) patři! ^eien lovifí Riiii ;■ e vvznamenjivaj zapaiem pro zauoí;. s-ozí .-. v jehv- slud.a so zahloubí i. Z re doť-. j cm lahínská zás.-ida: ..královská moc v ' j'udo ;cní zs;vjs io v u-;' < :ís:Cj .<;o-;■■( -vch, kořena zákona ak- majetkem celého národa. \'o!okněžství upadalo v nivoč a •; opovržení, •'•;. i.-: "'á Ä -<>:,•••• > • vé-.aVoř; prš ca a i-ohos;'! ,i' oú I Idu j-->;.i'0 váženi u c'Om. lioku i 7< 1 předehrál si král V'itioclms, /o iířivuiti /.idv k ív-i'ké kuliuře a nasei rnozs ž 'v OlUHlOXUí Židi .'m-iisaienia utekli přísni královské edikty: zapovídaly v JutisKu ;'.a;v;o. aváns • a1 • • '. a r ■:'<'/. :•' : ■<" - bi.: uMalv. nad velkvm uíáo-m í-p:ď:ycn . '-č", v.-stiivéri menši, k(k Uíi ='0 ojympsktďio b vise vepři -i^ obětovali i1 v ;•• ^ židov-kčdio 'áKoCiPikí n:'iTdiíě;so |.iro "o'vo • binie!.. ze ;>'.ěti >;''.Mraněav, svat vně soaMušena. \ toto -nuitné době .la! kněz Mathathins z kmene. rla^'ľHmob'íi zr;':menf k. j'i(i\''-íár:i ;•' .i -\'i'-.ke !wnovačn(.»«ti. " vn ]oho Makkablií donvl .'eru- íoema cíuám, . ' ^ -,'ii Za hojíi Makkabejských utvořily se v lůně národa židovského různé strany. První byli cha-sidim, nábožní, kteří se vlastne od soferu ničím nelišili, pouze přísnějším zachováváním zákona božího. Odpůrci této strany byl- saduceové. Zakladatelem této strany byl prý Sadok, žák proslaveného učitele Antigona. Saduceové byli dle našeho smyslu židovští liberálové. Skládali se z bohatých, z tak zvaných světových vzdělanců, státníku; brali též podílu na bohoslužbe v chrámu, obetovali, světili sabat a pravili o sobě, že oni jsou pravými vykonavateli zákona. Lid byl k nim pín neď&věry, poněvadž židé všecko cizí z plné duše nenáviděli. Saduceové měli se na pozoru tento- cit Kati urítžeti, měli se za osvícené své doby, kterým předpisy náboženské nečinily velkých starostí.-. Obyčejně st- sekta Fariseů líčí, jako strana Saduceům protivná. Správně však řečeno, byl celý národ židovsk}' ze samých fariseů, nebo řekněme, že fariseové byli předními muži v lidu. \Tšickni knězi, soferini," znalci písma byli smýšlení farisejskelio. Když je tedy řeč o znalcích zákona a fariseích, jsou fariseové lidé, kteří nemajíce zvláštního vynikajícího povolání, vyznamenávali se před lidem horlivostí v plnění zákona Mojžíšova. Fariseové byli u lidu strážci zákona a náboženských předpisu, strážci židovského náboženství," národní hrdostí a svobody. Oni byli vůdcové a mluvčí lidu, kde se jednalo o věc zákona Mojžíšova se týkající, a 11 židů hýla každá záležitost života úzce spletena se zákonem, a proto mělo všecko i spolu ráz náboženský. Fariseové tvořili židovskou šlechtu, jejíž krev nebyla smíšena ničím z kultur}' řecké, neb asijské. Jméno tu obdrželi od toho, že chtěli zákon boží zachovávati i s okolo něho od rabínů sestaveným plotem. Jíž od dob Esry stala se hebrejská "řeč mrtvou, lid jí více né-znní. Písmo svaté, řečí hebrejskou psané, bylo nesrozumitelné. Jen ve školách učení lidé dovedli zákon a vykládati. Učenci písma, fariseové, byli také zároveň učiteli lidu, jeho rádci a vůdci. Oni t seděli na učitelské stolici Mojžíšově. Vykla,! zákona Mojžíšova spočíval v ústním podání. Proto se časem stalo plnění mravních předpisu zákona božího v rukou fariseů plněním hlavně na zevnějšek vypočítaných předpisů. Farisej úzkostlivě myl ruce před jídlem, koupal s-'\ vrátiv se z trhu, domníval-li se, že přišel de styku s nečistými předměty, neb osobami; v jeho domácnosti mylo se nádobí, lavice, stůl velmi_ pilně. Spadla-li moucha do džbánu a byla-li mrtva, musil se džbán rozbití. Fariseové úzkostlivě vykládali svěcení sab-bathu. Nikdo nesměl toho dne uraziti přes 1000 kroků, všecken prodej na trhu, nošení břemen, trhání klasu, pomáhání nemocným, to vše j mino za znesvěcování sabbathu. Mišna, psaný to výklad thory, vypočítává 89 zapovězených zaměstnání, kú kterým se mnoho jiných jim podobných připočítalo. Poněvadž hmyz platil za nečistý, procedili fariseové nápoj, než ho požili, sítí. Proto jím Syn. boží vyčítal, že procedují komáry. Mnozí z fariseů postili se 2krát týdne na památku vstupu Mojžíše na Sinaj, modlili se hlasitě na veřejných místech, dávali nápadně almužny, nosili velké třapce, na čele nosili desky výroky písma sv. popsané a řemínky k levé ruce připevněné. f čemi činil so farisej na vonek. hdu Potomkovo Judy Tla^moucjce M ľ kan, .-■ vnově Salonieny, valeni pro*; nad židovským nároUem a "uv." na ponior. !'•••z; -a terna, v nik! -ic r \ va; i-ia'ľ pO;UU: lasicu... ■' ttam tu ;'.íni;v;l so, /e :'■ v :,• a-' zn-oie . -m '.ijraz. židovského Huha. Národ ži-• v -i\. nem sousta v nč v vs>á va ii . -d ..a.-. «. . rúiii-kýdi posádok, Herodes raí^-j-l , f / \ "i » eliké přízně u R tma n š a muh! na " i •voohatého národa židovského na s\ i-m 'ónecnv p ropy eh uká/ati. k. r .-o- , • i ií Kŕmané divdi. Zidó x t é duše nenáviděli! "• vyssavaco, vražedníka hasmonejskoho a HmYh nojlppši'eh synu národa. Heiode? v "dýky unikl nástrahám životu jem. ěj-.-. 'každé strašně so vvrm-tií. Xá - -; ;í í *' dasi »1*1.1 --1- • .• • c ku aojpyšnčiši a r. 7. národové Rímané a 'í /'.;■:; é l-vli v hloubi duše přesvědčena žo j so u narodení Jlohem samým vyvoionvm,_a síoc "k . r.--!, ahv panovali nad nárrdv jinými r. od nich _ vybírali dávky. Bylí přesvědčeni, že až •íiíslíí.eny' vykinsirei přijde, je vysvobodí, že je povznese na \ řehol zemské moci a slávy. rovné doidah, že brzy přijde, poněvadž p n: re civ: t.'anieSovc vyplněno a židé se domnr-■-. a-i. ze jesle nikdy nepoužili i n k včrnč zákonu !ony e má poddán Lýti pohmmm ? ;ia iiivKÍ. židovského národu. Riman nmskeno obéana znečistil. Jak rád hd slovům, kron'mi národ bv! vv- ' t ■; (: í í j í s Také židé, roztroušení a usedlí v cizině, ;ua!o\ odli ukryti svov. pye.hu; uprostřed pohanu byl žid jako lsmae-f v poušti, jeho peší namířena l>yia proti všem a všickni byli proti aému ; žid platil za bytost lidstvo nenávidějící. Zid opovrhoval všemi a byl za to ode všech nenáviděn. Tisíce lidí čekalo na okamžik vrhnouti se na židy a r-hladiŕi si na nich žáhu msty. Tak stál celý národ židovský tehdáž jak doma • •: k v cizině jako na sopce, do které j e 1.1. lis Kra in-tdnouti měla. a hrozný výbuch nastal., -o-išné' hyb poddanství židů. Místokrá! mól í.í >ebe i roucha velekněze, které mu k hoho-•dužbě vydávaj, tím měl aejvyšší hodnost národa y e své moci. a moh! jemu nepohodlného \e>oknčze .-esadíri. Římane zavedli daň z Iiiavy, proľo •'-ím;: obyvaíeb-avo a odhaduvah. jeho ma:etek. Xyní židé sloužili majetkem svým ci-zincíjm, svatá zem Inda majetkem, pohana. To divokou nenávistí, ponč-jednu d a d a to daň do vlastni vatyno. Když žid platil cizím le názoru židovského přímo proti Proti) S«vlí vvberčí daní a cla opovrženi, jako vykonávací ka- 00 !;• •■. :n:, . JOJ j er u s äléms|| é i daň. tu hrešil konu božiiiii u židi'i nejvíc! íkého řemesla. vLid se jich stranil. Ří-lé znali velmi dobře toto smýšlení židů, ale olilc legionů stačilo. Přece však žasli Římané vzdorovitostí a nad opovrhováním života, ré poznali u židů. Židé pod železnou vládou ianů zoufali nad svou budoucností. Viděli, aod takovou vládou svůj národní ráz ztratit Kdežto dříve nej vyšší velekněz ve své iBosti zemřel, sesadili Římané od vlády He-počínaje až do vyvrácení Jerusalema, r během 108 let 28 veleknězi. Poněvadž veleknězi vybírali desátek a krátký čas 10vání svého pro sebe využitkovali, přichá-i ostatní kneží a leviti o příjmy a mnozí dli svému životu násilně konec, Jho římské bylo židům tím více nenáviděné esnesitelnó, když si vzpomínali na proroctví ááše, který prorokoval,- že Jerusalem bude era mesiánské říše, kam bohaté dary všech iodů plynout! budou, zlata a stříbra do hoj-ti. Jim prorokováno Jesaiášem, že statky uanů pojídali budou, že jich mléko piti, a i králů vyssávati, že jiní sloužili budou. Židé roroka Jesaiáše ctil: Skloněnou šijí k tobě dou ti, kteří tě utlačovali a kteří tě hanili, nou k nohoum tvým. Nyní byl právě čas, " ona proroctví vyplniti se měla. Národ věrným plněním zákona měl před >nem jakési právo, zásluhu, na splnění me--ských proroctví. Proto židé jinak nemyslili, že ten, kdo se prohlásí za Mesiáše, vydává <ám sebou za krále židovského. Národ židovský byl odhodlán pouze pra- 0 Mesiáše přijnionti, který jako on a ještě 1 plnili bude zákon Mojžíšův, s veškerými no výklady a jemnostmi, který národu bude vým vzorem plnitele zákona, svěcení sab- bathu, vystříhání se styku s nečistými lidmi. Mesiáš, který v sobotu léčil nemocné, mluvil s výběre í mi daní, ten nikdy nemohl dojiti uznání národa židovského. Mesiáš, který kázal, že přišel od Boha i také k pohanským národům, a nepřinesl židům nadvládu nad nimi, ten musil zničen být i. Dokonce Mesiáš, který vytýkal intelligenci, šlechtě a výkvětu národa, znalcům písma, fa-riseům chyby, ten jistě byl tajným Samaritánem, nikoliv židem. Židům nebylo tehdáž protivnější myšlénky, než že by i pohané mohli jednou býti s nimi před Bohem na roveň postaveni/Jakkoliv faríseové ■ hleděli získali pohany na víru židovskou, přece úzkostlivě tajili před" pohany obsah písem svatých. Ovšem byli přesvědčeni, že náboženství není obsaženo v knize mrtvé, nýbrž v živém slovu rabínských škol. Za římské krutovlády žili dva proslavení znalci písma Hilel a Šamal, oba zakladatelé rabínských škol. Hilel byl liberálom, Samai přísným horlivcem pro zákon. Škola Hilelova našla mnoho přívrženců mezi židovskými světáky, kteří své ženy .propouštěli, pak-li něco v kuchyni spálila, anebo dle slov Ákiby — pakli viděl někde ženu hezčí. Samai.. za to vystupoval proti smilstvu a žádal, že nikdo nesmí ženy propustit! jen pro cizoložství. Veškeré sociální poměr)" a zařízení byly . určeny zákonem božím skrze Mojžíše. Židovský stát byl státem božím, proto podřízena rodina, manželství, soukromý život, zdravotnictví, vlastnictví, policie, mezinárodní styky, to vše mělo náboženský ráz. Veškerý život žida byl zasvěcen Bohu a službě Jehovy. Stát byl zároveň církví a církev byla zároveň státem, národ sám ziuovskem .-mineiito.; :■!,.> r ■kň . :'. scuo odloučeno, paro.unií . ,,n y.i-jív-, .-;kí''i'n;i nikdy nei/řísliišcla \!i mír, soudili a řídili právo, alo n ... k 1 0.11, iiikona, jimž předsedal ve;ekněz. :.;sik: .Aníipaíra. Synodriam mělo každěho 'ňzo li. řinilo vv-nnsv ve všoch orúzkuch lskvci":: OOJítiekven a a; . k í ; íl ■-m i ;'i íi 1 vch. . /i :-I , ; li židli '■> a i. aii. ob\"ě(:;P,ě- " cnsf.ví, z: k- rn-m ;rpř-no, v poslední době bujnťlo. Národ lov.sk v vyzn.iiTK-.iá-. al. rolitei nou siavsinoM: a -van'1 msmo • .. .-• : ;-Uu náchylném. Cwť-nžMw snarhané. neb zasnoubenou zemní íresíáno sn.-íi. i-iiižil asLó uanriV, iiiusii se s ni ožomti, : SfCOÍK'P il U\ i HM. Á-''lr.!(.'j-i! i'!IV, ;:VÍ dvory syn, krorv í'io svéno zdám po-.' sestro o maze, z.omi nesměla v' ciiryííhí ■ti, "vnii ieny úplně záio/eia \ k a pro Boha. Vražila dítka a \'\'háiií*ní maun"-ského níodu trestáno sniríí. Tvio zloěiav přivily se celému ^íhvsIcíií židovskéno národa a úkorem Vvkon manželské povinnosti znočísiil =ií>a .i-) večera, nesměu do chrámu, noseí;'.:!-!; ;ni;z zrniv za měsíěoí menstruace, propadli oka tříosí i. rrosíituovanýr!: nemělo /i......iu<- rodě prostituce, zákonem. přísné zakázánu.' hm\, ki.oré ovřem nikdo za manželku vžiti sž í>ěti íifiisřifsinvaiivch nemel v žádných nnrasv skveh práv. Oirokv' nieli židé w znjao-.ú v ěas •v..n; - Ale i žid mord so stáli otrokc-í-i, k.lyz: nemoid zaplatili dlidiv. Když příbuzný dluhy zaduň, stal se zase svobodným, když ar; pří-uzr-ého neměl, ,-tai -o v sabbaíním roce < > celou. ■■"■.,-uíií>h! svobodném. Zákon .Mojžíšův za povídal* veškeré poškozování na i•' V. především íody--:: \ -.- i - : r jak Iru' tak zvířat. Zákon norouře; r 'vila; ]ú\h\íl'--> i;ik(i .-adn; šatna, nelni'.! iVistivvm \>ro\'i >vm\\ú .svélio nártnla. i žúilnóho pak ná-; r-,'!;i ne:;v!o zák-idi, ktervno !>\' -e z:s!>ranovaio: zchíiiiníit.! jistých tříd., jako u židii. Židé neznalý žebrnv, ard '/;id-.\st;á řeč nemá pro tu vé-.- nějakého siovn. Kdvž národ nabral zemi K.araan, iiybi púdia su/i^r- i;;ezi km■--, zemkovy vrútu.Ti pu\ odvií rodino. Tukovv'JU >pu-<-.dn>;;: ('vlij :ie>n,;žnu. ai)\' někierú - d.' r;;v žiiy propadla -'hndohě. Když byly žně, měli. '**'.■ práv.", i;:: jioiá-k, \"e vimeá-h a oiojnááek "pal>ěi"k'''"Liii, :"■?" . nařiznje oisir.o -"a*.-' !v.;so.;-. dářúm, aby při žních pole načisto nevydran-•covali. : Tak opravdu mohl zákon Mojžíšův říci: nebude chudého mezi vámi, pakli poslouchat! a všecky příkazy držeti budete. Dle zákona měl každý žid povinnost v čas nouze svému bližnímu půjčiti bez liroků. Neprováděj lichvy, praví zákon, aby bratr tvůj mohl býti s tebou živ. í na vypůjčené obílí něco získati bylo zakázáno, dovoleno bylo-, brati zástava. Zákon však výslovně dovolil úroky brati od cizích. Tehdáž, kdy ještě židé žili pro sebe, ne mezi, jinými národ)', nemělo toto povolení takových nebezpečných následků, jako nyní. Zvláštní důležitost sociální měl u židli 7. a 50. rok. Každého sedmého roku' (sabbathový rok), nesmělo se síti, ani vinice ořezati, ani obilí, které samo vzrostlo, posekali, ani hrozny sesbírány býti. Co země toho roku vynesla, to náleželo všem. Toho roku nesměl nikdo upomínali dlužníka. -. Sabbathový rok měl tedy za účel, aby si půda odpočala ouhorem, a lidem i zvířatům, dopřán odpočinek. Jestliže majitelé pudy toho roku měli ztráta, získali zase chudí a získali i sami bohatí vydatnější žní v následujících 0 letech. Jubilejní rok byl po sedmi rocích sabhat-hových, tedy vždy za 50 let. Toho roku nesmělo se na polích praeovatt. Všichni otroci židovské krve stali se svobodnými. Každý ujal se starého majetku. Prodeje polí u židů vlastně nebylo, neb prodej ten v roct' jubilejním pozbyl platnosti, půda a majetek vrácen původnímu majiteli. Tak vlastně pole u židů se pronajímalo a nájem byl vyšší, čím více let bylo k jubilejnímu roku a nižší, čím bližší byl rok jubilejní. Tak postaral se I zákon Mojžíšův o sociální obrodu národa a učinil nemožným veškeré hromadění majetku v jistých třídách. Čtyři věci spásobily zkázu národa israel-ského, řádění římských místokrálů, nenávist pohanů k židům, zkaženost mezi židy, a slepá jich důvěra k vvskyrtnuvším se pseudomesiášům. Proč- Římané židů nenáviděli, vypisuje Taeitus: všecko je n nich bohaprázdnó, co nám je svato, a naopak všecko jim dovoleno, co jest jako nečisté zapovězeno. Nejšpatnější lidé s opovržením vládního náboženství dávali židům peníze na potřeby náboženské, proto hromadilo se jim bohatství. Poněvadž mají útrpnost a* věrnost jen kti svým lidem, proti jiným jsou však plni zášti, ode všech se oddělujíce v jídle, pití, pohlavním obcováni, kde/tw >nln.> si všecko dovoluji, zavedli obřízku, aby se od ostatních lišili. Kdo k ním se dá, podvoíiti se musí obřízce a nie rychleji neučí se od nich, než opovrhovat! s bohy, otčinou, zapomenout! rodičů, sester, bratří, v dítek-svých zapříti. - v -- Na znamení, že římský bůh povalil Boha židů, musili židé odváděli 2 drachmy do Říma náboženské daně, dan do chrámu jerusalemského ..přestala..Tím ztratila.důstojnost kněžská svého významu, -nikdo se již nestaral o to, zda je z krve Aronovy. Za to však nabyli moci v lidu . irabÍKÍ, tito- se stali dědici fariseů, soferú, zákonníku. Obrovský byl boj národa židovského proti panství Římanů, Žádný snad národ na světě neprolii tolik !;k'-ve pro <«ré náboženství, pro svoji národnost, jako národ židovský prolil proti Římanům. Avšak vžil}- hyb poražení a to í v posledním £-roce panování Trajana r. 117; posledně byli vyhnáni z ostrova Sulamis, kam pod trestem r1 '-"-v" sntni žádný žid ;K>.»nHv-i vkročili. (.VIá Palestina byla zpustošena, Jet usalem ležel v ssutináeh a přes j 000 obcýn 5*1 pevných měst v hromadu nirnu obráceno, Uínnné zničili 4s0 synagog. Nicméně nikdo na světě nebyl s to židov-.-ívo s povroin; vsemě smésti. Již za 50 let vidíme židy orsanisovanó a sice pod patriarchou »' Tibonas, která -.»r:runis«u:o obepínala židv piíivdivosti déiii!. Jt.dentlnirn -r T:'= Z toho .: y i na vycnCií talí a zus'.ani ic-r. ! leidenthum veškeré tak zváno iuday; ctenar pozná, ze ■ko-židovské hnutí u mls jo hotový švindl. Právě v lom, že naše svobodomyslné i staročeské, realistické, pokro-kářské a .socialistické novin v do světa*,hlásají, že čcskv národ zvítězil, poněvadž žid Smelkes von Jenikau ;.::.•': "tskv, -, tom vidíme ' bezkarakforn; otroi-i v; novinářů pv inserát. jak-i šafář u žida chválí žida, a1 v nepřišel o službu, úloha i. o každého židů -; otroka krosómského. Židé se y:r;-- v'", :v>n-,\ oimv 0,-smoni prik-'.z;i božích a i:': . ■ .- mezi imviui národy p^Ilo mravouky rabín-k,k která josi sepsána v ta'-rmidu. Thora. ]■(". kmii Mojžíšových, ustoupila talmudu. Veškeré žld.osivo dnes ua ce!é;r. světě jest židostvo dle '.aimiu.h' a !K> dle t hory. i i. 0 hnutu nreitm"!-:' :. a tu z té přu"in_v ; \e ".'šech stiHern odortuí •honí ->e rych!óa>> v z-ia neulid,!; \ uškíS - '.»n4.i n H .!••;••;.••■:.í '' ve 1 li ř i_ i ílr. i ,u;/>0 r»i! ym idno 'rám Epealu z'r, 1 O lem světe n.SO o.I'nO i)i li). \merire ,")!.)! ).0! V i / iľiMo V se!-e.lo- unienrke unii IWy k*. \ ju;> ;•• : •......>, \ snuv dHUiOís. Xa Rusko připadli i.•■;. na ľ>r<*ťi;<> 1»n >.t if»>, Niz' •••'(•mx-kv "'V'.*.*', .A"tíJb ,i k si. i* ran cit i,■ * n h • oji;- '/rum i-ííhi ........ vidmu: žiu1 -hun ni sily žnu: mezi ; í) i ^k*. i d národ v, Rusovo, tUisim. ťuiaci a cei-hovo iwin [mivnišu- r a :;.::í.;'odr:ě;i; pady-u zs.i'Or-kí- ziskuchtivosti .Nemel. vnmcoazove, . ._:š';,r:;- mají sice počrom cí- zuiu. za to mají hlavní finanční a ...-<•!•.:••: '••'- •! -ži-devsiva u sebe. ''o se r vře Hak.oii.-;c>>-i hersica, máme žid v rozděleny následovně; Pie sedání v. isO(! i.yj,, v y;.->'j.-k přei]jitav->kych žid č 1.141.(>!".. koiicef ; -.-mí naooěteno ' i ■. >ífi.'jl>:i \' ("fíř-liú.-h Ok.1.7.'. .,r'.i,--':.i /•1. v Berlíně, Robert Watschauor a berltósl landelsgesellschaft. V Londýně Ilarnbro ;t(§0t A. Rothschild a Synové ve Frankfurtě mí \. M. Rothschild aod Sons v Londýně. R id frěres v Paříži. V Hamburku bratři ] luvns, Wertheim a Go.rn.perz v .-Ámster-.idar Krause a spol. v Berlíně, Jakob .Landau v U»r. GansP v Amster., bratři Sulzbach ve Pra ; ítní rozpočet Ruska pro r. 1h9T oimí vsvět y ot- rel :$50 rok 2(19 mil. rublu. 17 4 o í 32 • m mil. :ipi- za-roz-;wí, aví uil. Mr-iu. Jak z těchto čísel vidíme, jíl alium na Rasi v plném proudu. Piuía ilužena. jiik šlechtická tak selská, stát K)č. i í-;,-m;í rychle, dráhy, které Ruskc lby 'ičinilo přístupny bohatství Ruska -e židovskými penězi. Půjčka na dostavbu dráhy vladika.vkaz>ké iii-i.. rublů ve zlatě, to jest 64 mil. rek vypsánn í»yla :K).,J|i|>n.a; rlíně ti Mendidsdina, Bíeícltrôdra, ., ve Frankfurtě u Roísehiľdä:ä v Am- pění Jka- c.itäotsue prohlídnuta, nehy' nikdo již M. k\ étna k po(ip'ľ-.,i připuštěn. Po rody Rusko doma ještě dovede obmezit Hehvářsfcoii činnost podolského nebo iitavského žida, propadá jinde nemilosrdně panství židovských finančních velmožů. Za nedlouho uslyšíme o emancipaci židu :•; b ■ Pak bude vláda Israele na celém světě dovršena a proroctví proroka Jesaíášena sklonku eis vyplněno. Warschauora sterodamě u Lippmanna. Poněvadž subsk urchv -Pně byly zanesen}- a půjčka něk l!) IV. Tiskové mocnosti. skromn ,j,i,a Vezme daje na příklad na „Nár, Listy" jistě obnášet! přes 300,01)0 zi. do rukou velké světové noviny. diner la '; aKO'«'ř hký U>t reilfikn ;uc iieiie Presse", nebo „Figaro**, wBér-gbiat", „Times", „Nev York ííferaldV listy potřebují do. roka sta tisíce. Ve-iBusí míti svou tiskárnu, pak velkou To stojí všecko mnoho peněz. Noviny, y chtěli existovati pouze z toho,-co jim-. [m Mou. předplatitelé, tv by brzy zahynuly. Proto íesf u n.'vin hlavní důchod z inserátů a podpor., i \ Zemin m ranky- novin potištěné inseráty jsou pro majitele novin mnohem důležitější, než iiě-•any ra.u^dm úvodní článek. Úvodní článek -tup pem/e majitele listu a za inserát peníze 'ostane/Insertní strana rozhoduje proto o směru h stu. Kdo bere od židů .za inseráty peníze, není v předu žid}" hanobiti, ten musí nadávali aěiím. rPoněvaďž do novin jest třeba mnoho eněz, vidíme proto noviny v rukou židovských,*' ľ\emohu bohužel zde dáti úplný přehled židovského novinářství; to b v věru byla přetěžká uioha. .--Jako jsou banky a bursa v rukou. ži-: něvských, tak jsou také i noviny. Ve Vídni ou žurnalisté spolčeni ve spolku „Concordia1*. s ředsedou toho spolku jest žid Gross, výbor ístává z 21 židů, spolek celý má 850 členu a nich 250 žida. Tato čísla mluví více, než celé Dpsaně ■ články.- .- . Akciový kapitál „Neue Freie Presse" ob-kší í,600.0íj0 zl. Ve správní radě sedí židé reríhner, Bacher, Benedikt, Stein. Za r. 1895 ynesla N. F. P. čistého užitku 347.071 a hmbý , ríjem měla 1.117.383 zl. To vše za jedinký' rok od „hloupých' křesťanů! V redakci sedí 0-' židovských hlavních redaktorů mimo po celém .-větě roztroušených židovských dopisovalo!;":,. Najmocnejší pán je žid redaktor Benedikt, ku-r'' poroučí našemu finančnímu ministru. • Oolá' akce na zavedení zlaté měny u nás pochází z Rot-schilda a komandantem byl redaktor N. Fr. Pr., žid Benedikt. ATe vládních novinách ,, Preniden-blattuB sedí 14 židovských redaktoru, v „Presse" 15, v Extrablattu1ti, v „Neue Wiener Tag-blattu" 20, ve „Wiener Tagblartu." 12, v „Deutsche Zeitnng'vbv židů r*'" Ostatní světové novin}*- patří vesměs židům, jako „Berliner Tagblatt*1 žid chéfredaktor Lôwy-sohn, Franfurter Zeitung, Figaro, Journal des Debats v Paříži, Times v Londýně, nej větší to světové noviny jsou majetkem židů. Světové korespondenční kanceláře, které zásobují veškeré listy zprávami telegrafickými, jsou majetkem židů, jako Agence "Havas, Stefani, Daily Telegraf, Retiterova .kancelář. Tito židé jsou ohromnými milionáři. Korespondenční kancelář ve Vídni jest obsazena výhradně židy, předsedou jest pověstný HaJban. Kancelář ta vynáší ročně 800.000 zl.! Majitelem mezinárodní insertní kanceláře jest berlínskv žid Rudolf Mosse, majitel, zároveň Berlínského Tagblattu. i 11 nás jsou výhradně židovské listy „Prager Tagblatť; a „Bohemia" a jsou silně židovskými redaktory zásobeny/ Co tu do roka spousty kalu a lží na" kněze, katolickou církev, na papeže -a to všecko platí nejvíce hloupí křesťané. Jeden ročník Neue Freie Prosse vychrlí na křesťanský lid více zášti, než celý babylonský Talmud. .-Co máme říci., o ..našich českých . novinách ? ..Smutná to kapitola. .V redakci „Politik" sedí 5 ::.ánem zde je žid Sobi k. V Nár, Listech jest iH:'-éstný žid Penízek.- V Hlasu Národa sed: vr-deí přátelé židů 's chéí redaktorem fiio-semiroii líabáčkem včele. i) Nár. Listech napsal ..Cas", že nastane v redakci zmatek, když. v »•«».'; nedojde z Berlína „Beiiiner Tagblatt". Židovským, otrokem je veškeren tisk sociálních demokratů a pokrokářů. Naše veškeré noviny, až na katolické, podporují švindl česko-židovský a jásají radostí, když někde některý žid ráči! milostivě promili viti česky! Slepí to otroč t židu ! Vliv židovského a požidovštělého svobodomyslného českého tisku na lid jest děsný. Od té doby, co tento tisk začal působiti. vidíme hrozný úpadek náboženství křesťanského, hro*n» spousty mravní zpustlosti a zdivočilosti, Tř-k ten všecko nám svaté vleče do kalu své židovské jizlivosti a každé skorém nedělní čiVio Már. Listů podává o tom jasných' důkazů, Tyto noviny, jsou placeny a podporovány od bank, berou od nich úplatky a tučné inseráty. Židovské a jim příbuzné křesfanské troviay přinášejí nemravné inseráty, nemravné romány, sensanční líčení samovrážd milenců, manželské nevěrnosti, nabízejí vzadu maitressy a přinášejí nabídnutí k sňatku. Pověstná v tom „Česká národní Politika" má v neděli někdy až 40 nabídnutí k sňatku! Panamisté zaplatili židu v-ským novinářům přes 05 milionů franku za mlčení. Zkrachovaná banka „Credit íoneier"-v f.aříži zaplatila novinám ..115 - milionu franků.; (Christenschutz oder Judenschutz, Linz MKJ), / Pomocí ohromného bohatství, které nemá v celých dějinách lidstva cos podobného, zotročili si židé druhý svět?a sice svět ještě mocnější,, svět myšlenkový a .zottočilijmi křosfanské národy, zmocnili se tisku, - Tisk je placený otrok,, jest jako prodajná maitressa, která se tomu prodá, kdo jí dá víc. -Zakladatel židovské internacionály, žid Disraeli, dal židům povel, aby ■o zmocnili novin. Tomu povelu židé na celém -vědě dobře porozuměli a jsou .majiteli největ-šícli novin na celém světě. V první řadě jsou •i nás noviny vídenské, v čele ,.Neue Freie Tento list je orgánem alliance Israelite. .lak iest česká žurnalistika zaprodaná židům, o tom ' promluvíme v pozdějším článku zvlášf," Zde jsem jen podal povšechný přehled světový. Ku i konci chci pojmenovati hlavní noviny v Ně- mecku, které jsou majetkem židů. Jsou to: -'■•e>-}mer Tagblatt, Berlmer Zeitung, berlínský i Híirsencourier, Vossische Zeitung, Ňeueste Nacti- ri'-hten, Neue Bôrsenzeitung, Das kleine Journal,* ■ National. Zeitung, Norddeutsche allgemeine Zet-- ! tung, berlínská Volkszeitung, Montagsblatt, Prei- 'i sinnige Zeitung, Reiehsfreund, Reichsblatt, Ber--. liner"Presse: Xrolksblatt, Kladeradatsch, Bazar,-srjšr Posr, Tägliche Rundschau. To jsou berlínské a?í hlavní listy úplně židovské, jejichž počet vý- •#sr-r- tisku, denně obnáší statisíce. -. 1 Ostatní přední noviny v Německu v rukou ' židů jsou: Frankfurter Zeitung, Reforma v llam- | burku, Breslauer Zeitung, Kasseler Tagblatt, ? Můnchener neneste Nacbrichten, FrankTurter ; Bôrsenzeitung a celá řada ještě jiných men- ších listů. •1 ,/Nápadno jest, že noviny bursovni a prů- rayslo-obchodnické výhradně obsluhován}' jsou žid)'. Tak u nás řídí bankovní list, orgán to rakousko-uherské banky, jménem „Tresor1* žid Ílíeller. V tom právě hledejme obrovskou moc židovského tisku, že pouze židovské noviny .' " mají ty nej úplnější a nejčerstvější zprávy z trhu světového, obchodu, průmyslu, ceny zboží, zprávy z bank a průmyslových podniků. Tím navždy y /ustanou vítězem nad chudým tiskem kvestan- skvrn./ i křesťanský podnikatel, obchodník, skórem nucen jest sáhnouti po zprávách v „Oe-scMftszeitatur, uveřejněních v Prager Tag-hlattu, Neue" Freue Presse a Pesther LJoydu. Tak daleko jsme to dopracovali. . V. - ■ .-!• Úpadek rolnictva. ; V životopise Vavákově, který vydal Dr. i ■•wmíček v Modré knihovně, .čteme, jak si naši Ikové vážili majetku pozemkového od otcfi j ' iěnóho. Naše pokolení však namnoze utíká ^' rodné půdy své. Neláska k rodné pudě, -r,:n s .lomyslnost, karban, pijáctví od mužů, preli v šatech a nešetrnost v domácnostech od ' •- přivádí selský majetek do rukou šetrného i \ ypočítavého dravce, který jen číhá na oka-í, kdy bude moci svou oběť v sítí zadrh-i niti. Na každé skorém české vsi jest dobroděj . Rezek. Pantháta ten je dobrák od kouti. ie rolník, že by potřeboval na setí, na krávu, stroj, náš dobrák Isák mu půjčí. Přijde paní- c ■ i -la pro cukr, pro kávu, nemá sice peněz, r»sfs dobrák Jsák od srdce rád počká, a naleje : b panímámě sklenku sladké. Selský synek i ľ-má v neděli na útratu, honora tajně v noci ýpky pytel obilí k Isákovi, a tento dobrák i ■rád obilí přijme. To jest první činnost vesnického žida. Když ,,_;|... lehkomyslný, nedbalý rolník neb selka nasekali. «dps in dluhů, najednou ísák přemění své ebw- -| %