1
Náboženství světa II: Východ
Čína I
 Představa o nenáboženskosti čínské kultury
Fung Yu-lan (1895-1990):
Místo, které v čínské kultuře zaujímala filozofie, je srovnatelné s rolí
náboženství v jiných kulturách. V Číně byla filozofie zájmem každého
vzdělaného člověka. Ve starých dobách, pokud měl člověk nějaké vzdělání, první,
co studoval, byla filozofie. [...] Číňané, ve srovnání s jinými kulturami, neměli
velký zájem o náboženství, protože jejich hlavním zájmem byla filozofie. Číňané
nejsou náboženští, neboť jsou filozofičtí. [...] Veškerou touhu po tom, co je za
viditelným světem, uspokojovali skrze filozofii.
Konfucius:
Mistr nikdy nemluvil o zázracích, o siláckých kouscích, o nepravidelnostech
v přírodním koloběhu nebo o nadpřirozených bytostech.
Ji Lu se tázal, jak má člověk sloužit duchům a bohům. Pravil Mistr: „Jak můžeš
sloužit duchům, když dosud neumíš sloužit lidem?“ Ji Lu se potom odvážil
otázky o smrti. Pravil Mistr: „Jak se můžeš něco dovědět o smrti, dokud nic
nevíš o životě?“
Fan Chi se tázal po moudrosti. Pravil Mistr: „Moudrý budiž zván ten, jenž
opatřuje svým poddaným to, co jim po právu náleží, kdo uctívá duchy a božstva
a udržuje je v povzdálí.“
 Věštecké praktiky, oběti předkům a dalším božstvům
Roku, kdy byl Bi, pán ze Sheng,poslán ze státu Song na oficiální návštěvu státu
Chu, v prvním měsíci, 32. dne kalendářního cyklu provedl Shi Beishang věštbu
pomocí želvy pro Shao Tuoa, ministra po levici.
2
[Dotaz]: Od prvního měsíce do prvního měsíce [následujícího roku] ve všem,
čím se zabývá ve službě králi, kéž ho po celou tuto dobu nepotká žádná újma.
[První předpověď]: Předpověď byla “běžná věštba, příznivá situace”. Existují
ale drobné obavy týkající se osoby tazatele. Kromě toho záležitost, která mu dělá
starost, se trochu zdrží. Je třeba vykonat prosebné obřady na základě této
předpovědi.
[Doporučení obřadů]: Modlitební obřad yi ke králi Zhao: rituálně obětovat
vola. Modlitební obřad yi k zářnému vévodovi z Pingye, Zi Chunovi, pánovi
z Wu, Zi Yinovi, veliteli armád, a k Zi Jiaovi, pánovi z Cai: obětovat každému
vepře spolu s vínem a potravou. Modlitební obřad yi k zemřelé matce [tazatele]:
obětní sušené maso. Pokud záležitost, která mu dělá starost, se rychle vyřeší,
provést urychleně děkovné obřady.
[Druhá předpověď]: Předpověď byla příznivá. Třetí a čtvrtý měsíc jsou
nejpříznivější.
Typy věšteckých praktik:
1) standardizované: pomocí želvích krunýřů (卜 bu / pu) a stébel řebříčku (筮
shi / š’)
2) interpretace neobvyklých jevů (přírodních úkazů, neobvykle se chovajících
zvířat apod.)
3) interpretace snů
 Racionalizace, znevýznamňování v kruzích elitních vzdělanců
Když král státu Wu připravoval útok na stát Chu, Yang Gai, první ministr státu
Chu, se tázal želvy na výsledek bitvy. Věštba byla nepříznivá. Velitel armády, Zi
Yu, řekl: „Máme pozice proti proudu řeky, což je samo o sobě příznivé znamení.
Kromě toho je zvykem ve státu Chu, že v případě jako je tento je na veliteli
armády, aby se ptal želvy na výsledek bitvy. Požaduji proto nový dotaz s tímto
zadáním: Pokud Zi Yu a jeho garda padnou v bitvě, avšak chuská armáda bude
v boji pokračovat, kéž dobudeme vítězství.“ Tentokrát byla věštba příznivá.
3
K bitvě došlo u Chang’anu a poté, co Zi Yu padl, chuská armáda pokračovala
v boji a uštědřila armádě státu Wu těžkou porážku.
[…] Když byl vévoda z Han v zajetí ve státě Qin, naříkal nad svou situací a měl
za to, že pokud by se byl jeho otec řídil předpovědí písaře Sua, nebyl by tu. Han
Jian [jeho moudrý ministr] řekl: “Želva vytváří obrazy, stébla řebříčku
produkují čísla. Věci se jistě musí zformovat dříve, než se objeví obrazy. […]
Omyly vašeho otce nebyly způsobeny čísly stonek řebříčku! Ať už by se jí řídil,
nebo ne, předpověď písaře Sua by nezměnila vůbec nic!
Výrok připisovaný Konfuciovi:
Pokud budou o mně lidé v příštích generacích pochybovat, bude to určitě kvůli
Proměnám! Já však toužím pouze po ctnosti a ničem jiném. Má cesta splývá
s cestami písařů a šamanů, avšak naše cíle se liší. Dobrý člověk hledá příznivý
osud tím, že sleduje pravidla dobrého jednání, a proto nepřipisuje význam
obětním obřadům. Používá svůj smysl pro lidskost a náležitost k tomu, aby
pochopil, zda daná situace povede k příznivým či nepříznivým výsledkům. Proto
se jen zřídka dotazuje želvy nebo stébel řebříčku.
Konfucianismus
 Konfucius (551-479 př. n. l.)
-- Konfuciovy Hovory (論語 Lunyu / Lun-jü)
禮 li = obřady, rituálně korektní jednání
Sibai, aristokrat ze státu Chen, se zeptal, zda se vévoda Zhao [z Lu] vyznal
v obřadech (li). Konfucius řekl: Vyznal se v obřadech. Když Konfucius odešel,
Sibai předvolal [Konfuciova žáka] Wuma Qiho a řekl: Slyšel jsem, že urozený
muž (junzi) není stranický. Je možné, že by urozený muž přece jen byl stranický?
Vévoda Zhao si vzal ženu ze státu Wu, která měla stejné příjmení, a nazýval ji
Wu Mengzi. Jestliže se tento pán vyzná v obřadech, kdo se už v nich nevyzná?
4
Když to Wuma Qi sdělil Konfuciovi, mistr řekl: Jsem věru šťastný člověk,
pokud udělám chybu, druzí to ihned poznají.
[Konfuciův žák] Zigong chtěl zrušit zvyk obětování ovce při každoročním
rituálu přijetí kalendáře na následující rok od královského dvora, jenž se
odehrával v chrámu předků údělných knížat. Mistr pravil: Ach, Ci [oslovení
Zigonga], ty máš rád ovce, a já zase obřady.
Mistr řekl: Být uctivý bez obřadů (li) je vyčerpávající. Být opatrný bez obřadů
znamená být ustrašený. Být statečný bez obřadů vede k bezuzdnosti. Být přímý
bez obřadů znamená být obhroublý.
Kdykoli Mistra navštívil někdo oděný ve smuteční šat, nebo v obřadné pokrývce
hlavy, v plášti a suknici, nebo slepec, i když muž ten byl mladší jeho, Mistr
spatřiv ho vždy vstal, a byl-li nucen ho předejít, vždy zrychlil krok.
Když rozmlouvá s nižšími hodnostáři, jeho chování je přátelské a vlídné. Když
rozmlouvá s vysokými hodnostáři, je zdrženlivý a obřadný. Je-li přítomen vládce,
je pln úcty, nikoli však přepjatý.
Nespí nikdy v poloze mrtvoly [hlavou k severu]. Doma se nechová upjatě. Sejdeli
se s někým ve smutku, třebas ho dobře zná, musí změnit výraz, a navštíví-li
někoho oděného v obětní šat nebo slepce, i když nejde o obřadnou věc, musí
projevit svou úctu chováním. Potká-li někoho v hlubokém smutku, ukloní se přes
čelo svého vozu; a stejně se ukloní lidem nesoucím sčítací tyčinky. Jsou-li mu při
hostině předloženy vybrané lahůdky, jeho výraz se má změnit a má povstat.
Uslyší-li náhle zahřmění nebo prudký závan větru, také musí změnit výraz.
Když vstupuje do vozu, musí stát tváří přímo k němu a držet se šňůry držátka. Za
jízdy netěká pohledem, nemluví překotně a neukazuje rukama.
V hodinách prázdně bylo Mistrovo chování velmi bezstarostné a jeho výraz čilý
a radostný.
5
Papoušek dokáže mluvit, ale přesto se neliší od ostatního ptactva. Opice dokáže
mluvit, ale přesto se neliší od ostatní zvěře. Pokud by člověk byl bez obřadů, pak
ačkoliv by dokázal mluvit, rovněž by se svou myslí (xin) nelišil od ptactva a
zvěře. Pouze ptáci a zvířata jsou bez obřadů, a proto [mezi zvířaty] otec a syn
sdílejí stejnou družku. Z toho důvodu se objevili světci (shengren) a vytvořili
obřady, aby jimi vychovávali lid a aby lidé skrze obřady pochopili, jak se odlišit
od ptactva a zvěře.
學 xue / süe = studium
Mistr řekl: V patnácti letech jsem se zaměřil na studium (xue), ve třiceti jsem se
postavil na vlastní nohy, ve čtyřiceti jsem již nebyl zmatený [ve svých postojích],
v padesáti jsem chápal záměry Nebes (tianming), v šedesáti jsem již intuitivně a
náležitě chápal vše, co jsem slyšel a v sedmdesáti jsem již mohl dělat všechno,
po čem mé srdce a mysl toužily, aniž bych se dopouštěl prohřešků.
君子 junzi / ťün-c’ = aristokrat – ušlechtilý muž
聖人 shengren / šeng-žen = světec, dokonalý mudrc a vládce
義 yi / i = smysl pro náležité
仁 ren / žen = lidskost, dobro
6
Taoismus
道 dao / tao
 tradiční obraz taoismu
Konfuciovy Hovory:
Zhangju a Jieni pracovali spolu u pluhu. Mistr Kong [tj. Konfucius], který šel
náhodou mimo, řekl Ziluovi, aby se jich otázal, kde lze přebrodit řeku. Zhangju
pravil: Kdo je ten muž, jehož vůz řídíš? Zilu pravil: Kong Qiu. Pravil: Cože,
Kong Qiu z Lu? Zilu pravil: Ano, ten. Zhangju pravil: Tak ten už bude vědět, kde
je brod. Zilu se pak tázal Jienia. [...] Jieni pravil: Všichni pod nebem jsou
unášeni týmž proudem. Takový je svět a kdo jej může změnit? A ty bys učinil lépe,
kdybys místo abys následoval člověka, jenž prchá před tím a tím mužem,
následoval člověka, jenž se straní celé této generace. A pak dále zasýpal osev.
-- taoismus vykládán jako protipól politicky a společensky angažovaných směrů
čínského myšlení (zejména konfucianismu)
7
A) Dílo 管子(Guanzi / Kuan-c’): kapitola 内業 (Neiye / Nej-jie = „Vnitřní
cvičení“)
氣 qi / čchi = životní energie
精 jing / ťing = životní esence
神 shen / šen = duch
Existuje duch (shen), který se sám od sebe usazuje v těle [člověka] a nikdo
nedokáže pochopit, proč jednou přichází a jindy zase odchází. Když odejde,
nutně vzniká chaos, když je přítomen, nutně vzniká řád. Uctivě čisti jeho
příbytek a esence (jing) se objeví sama od sebe. Přemýšlej o tom s klidnou myslí,
spravuj to v tichém usebrání, zachovávej přísné a důstojné vzezření a esence
dosáhne stálosti. Když to získáš a neztratíš, uši a oči tě nebudou svádět, mysl se
nebude zaobírat jinými zájmy. Pokud je mysl uvnitř správně nastavena, deset
tisíc věcí dosahuje své míry.
Soustřeď qi jako bys byl božstvo (shen) a deset tisíc věcí se usadí uvnitř.
Dokážeš se soustředit? Dokážeš se sjednotit? Dokážeš poznat příznivý a
nepříznivý osud bez pomoci věštění pomocí stonků řebříčku a prasklin v kostech?
Dokážeš se zastavit? Dokážeš spočinout? Dokážeš to nehledat u druhých, nýbrž
najít to sám v sobě? Přemýšlej o tom, přemýšlej o tom, znovu o tom přemýšlej.
Pokud o tom přemýšlíš, ale nepronikneš do toho, duchové a božstva (guishen) do
toho proniknou. Není to však díky moci duchů a božstev, nýbrž díky nejčistší
esenci qi.
道 dao / tao
Dao je tím, co naplňuje tělo, avšak lidé nejsou schopni je v sobě udržet; když
odejde, nevrátí se, když přichází, nezůstane. […] S daem se to má tak, že nemá
stálé místo, ale v dobré mysli (xin) se usadí. Když je mysl tichá a qi řádně
spravovaná, dao v ní lze podržet. […] Dao nemá kořeny ani stonky, listy ani
květy. A přesto jako dao nazýváme to, skrze co se všechny věci rodí a dovršují.
8
B) 莊子 (Zhuangzi / Čuang-c’)
神 shen / šen = duch, božstvo
Ve státě Zheng žil božský šaman (神巫 shen wu / šen wu), řečený Ji Xian, a ten
pokaždé poznal, kdo z lidí na zemi má zemřít a kdo bude žít, komu hrozí neštěstí
a na koho čeká štěstí, kdo se dožije dlouhého věku a kdo zemře mlád, všechno
předurčil na rok, měsíc a den, jakoby byl sám božstvem (shen).
[…] – mistr Lie, mistr Hu a šaman
Po této zkušenosti se šamanem mistr Lie uznal, že on sám ještě ani zdaleka
nezačal s opravdovým studiem, a navrátiv se domů, tři roky odtamtud nevyšel.
Vařil na kamnech místo své ženy, krmil prasata tak, jako by hostil lidi, ničemu
ve svém konání nedával přednost před druhým, od broušení a řezání drahých
kamenů se vrátil k surové prostotě. Až posléze stál sám jak navršený kopec hlíny,
uprostřed všech zmatků zůstávaje svůj a v jednotě se vším setrval do konce.
天 tian / tchien = Nebe
Stalo se, že onemocněl mistr Yu, a mistr Si se za ním vypravil, aby se ho přeptal,
jak se mu vede. „Velkolepé! Stvořitel mě vzal do ruky tak, že jsem jako svázaný,
sevřel mě v dlani, že vypadám jako hrbatý trpaslík, který má všechny vnitřní
orgány vyhřezlé někam nahoru, bradu zapíchnutou do pupku, ramena výš než
temeno hlavy, kostrč mi trčí k nebi. Něco se nejspíš zadrhlo v poměru yin a yang.
[...] Mistr Si řekl: „Máte snad něco proti tomu?“ – „Ale vůbec nic. Co bych měl
namítat? Půjde-li to tak dál, udělá z mého levého ramene za čas kohouta a já
skrze něj budu držet noční hlídku; [...] z mých hýždí udělá časem kola a já s duší
koně se sám zapřáhnu do kočáru, rozjedu se a už nikdy nebudu potřebovat žádné
spřežení. Tak přicházíme ve svůj čas a odcházíme, jak věci plynou. [...] Staří
tomu říkali zbavit se pout! Někdo se ovšem osvobodit nedokáže, věci ho příliš
svazují. Žádná věc nemůže přemoci Nebe; tak tomu bylo odjakživa, takže proč
bych měl něco namítat!“
9
至人 zhiren / č’-žen = dokonalý člověk; 神人 shenren / šen-žen = božský člověk
Dokonalý člověk má božskou povahu (zhiren shen yi). Močály mohou hořet a on
se nespálí, velké řeky zamrznou a on nepocítí chladu, hromobití budou štípat
skály, vichřice vzduje hladinu moře, jím to nezatřese. Takový člověk jezdí na
mracích a na mlhách, sedlá si slunce a měsíc a na nich putuje za břehy čtyř
oceánů. Na tomto člověku nezmění nic ani smrt, ani život, o to méně se ho
dotknou pravidla prospěchu a škody.
Světec (shengren) se opírá o slunce a měsíc, objímá časoprostor a tvoří s ním
nerozlučnou jednotu, splývá s jeho chaosem, vidí v ponížených rabech čest a
slávu. Ostatní lidé se lopotí a pachtí, světec je hloupý prosťáček. Prochází
tisíciletími a z jednoty dosahuje své prostoty. Nechávaje deset tisíc věcí tak, jak
jsou, přivádí je k sobě.
Mistr Lie se ptal strážce soutěsek Yina: „Dokonalý muž (zhiren) putuje pod
hladinou, aniž se zalkne, prochází ohněm, aniž se spálí, putuje nad deseti tisíci
věcí a nelekne se. Smím se vás zeptat, jak to vše dokáže?“ Strážce Yin pravil:
„Je to tím, že stráží čistotu qi. Není to ani věcí vědění, ani obratnosti, nadání či
odvahy. [...] Věci vznikají tam, kde ještě neexistuje tvar, a dospívají až tam, kde
se nic nemění. Tomu, kdo tohle pochopí hluboce a úplně, nebudou věci překážet.
Zůstane stát ve sféře bez výstřelků, skryje se v kraji bez krajností, proputuje
koncem i počátkem deseti tisíce věcí, sjednotí svou přirozenost (xing), živí svou
qi, sjednocuje svou charizmatickou sílu (de), aby pochopil, z čeho se rodí věci.
Takový je to člověk, jeho nebe střeží svou celost, jeho qi je bez kazu. Věci do něj
neproniknou. Vypadne-li opilec z vozu, zraní se, ale nezabije. I když má kosti a
klouby jako ostatní lidé, přece si neuškodí jako oni, protože jeho duch (shen)
zůstává celý a nedotčený. Neví, že jel, neví, že vypadl. Smrt a život, leknutí a
strach nevstoupily do jeho hrudi a on tak čelí věcem bez vědomí jakéhokoli
nebezpečí. Jestliže tedy on dosáhl takové celistvosti toliko alkoholem, co teprve
celost dosažená nebem! Světec se skrývá v nebeském, a proto mu nikdo neublíží.
10
C) 老子(Laozi / Lao-c’), 道德經 (Daodejing / Tao-te-ťing)
Laozi:
Když je svět spravován správnou metodou (dao), duchové se neprojevují jako
božské síly. Není to však tak, že by neměli svou božskou sílu – svou silou neškodí
lidem. Ale ani mudrci/božští vladaři (shengren) neškodí duchům. Když se mudrci
a duchové navzájem nezraňují, jejich síly (de) se spojují a přivádějí [celý svět]
zpět k řádu.
 dosažení moci vůči vnějšímu světu („zůstat bez úhony“) – jako u
Zhuanga
Laozi 55:
Kdo v sobě uchovává plnost de, je podoben novorozenému děcku. Jedovatý hmyz
a plaz ho nezasáhne, divoká zvěř ho nenapadne, dravý pták neuchvátí.
Laozi 10:
Kdo soustřeďuje svou duševní sílu k tomu, aby objímal jedno, může zůstat
nerozpolcen. Kdo soustřeďuje svou životní energii k tomu, aby dosáhl mírnosti a
poddajnosti, může zůstat jako novorozené děcko. Kdo opatruje a chrání před
poskvrnou hlubinu svého nitra, může zůstat bez úhony.
Dao jako kosmická síla, zdroj všech věcí
Laozi 25:
Je věc, která se vytvořila z chaosu, zrodila se dříve než nebesa a země.
Ó jak odlehlá, jak rozsáhlá,
stojí osamoceně a nemění se k lepšímu.
Pohybuje se v kruhu a nepolevuje,
dá se považovat za matku podnebesí.
Neznám její jméno,
11
z donucení jsem jí dal dospělé jméno dao a
z donucení pro ni vytvořil rodné jméno Veliké.
[…]
Člověk se řídí podle země,
země se řídí podle nebes,
nebesa se řídí podle dao,
dao se řídí podle toho, čím je sama od sebe.
Dao jako metoda, způsob, jak správně a účinně jednat:
無爲 wuwei / wu-wej = nezasahovat, nejednat
Laozi 57:
Řádnými pravidly se spravuje stát, překvapivými triky se používá vojsko,
neangažovaností je získán celý svět.
Odkud vím, že je to tak? Odtud:
Čím více je na světě zákazů, tím chudší je lid.
Čím více je mezi lidmi ostrých nástrojů, tím je společenský řád chaotičtější.
Čím více má lid znalostí a dovedností, tím více neobvyklých věcí se objevuje.
Čím více jsou zákony a nařízení veřejně známy, tím více je zlodějů a lupičů.
Proto světec říká:
Nedělám nic (wuwei) a lid se sám od sebe proměňuje.
Dávám přednost nehybnosti a lid se sám od sebe napravuje.
Neangažuji se a lid sám od sebe bohatne.
Po ničem netoužím a lid je sám od sebe prostý jako kus dřeva.
12
Laozi 22:
Co je neúplné, stane se celistvým, co je křivé, stane se rovným, co je prázdné,
stane se plným, co je vetché, stane se novým, čeho je málo, přibývá, čeho je
hodně, dojde změtení. Proto světec objímá jediný [princip] a stává se modelem
pro celý svět. Neukazuje se, a proto je vidět. Neprosazuje se, a proto je zřetelný.
Nevychloubá se, a proto je úspěšný. Není pyšný, a proto vyniká. Právě proto, že
[s nikým] nesoupeří, není na světě nikdo, kdo by s ním mohl soupeřit.
Laozi 78:
Na světě není nic měkčího a poddajnějšího než voda. Nic z toho, co útočí na
tvrdé a silné, ji nemůže překonat, Je to proto, že [voda ty věci] nikdy nepodcení.
Poddajné přemáhá silné a měkké přemáhá tvrdé. Na celém světě není nikoho,
kdo by to nevěděl, a přesto to nikdo nedokáže uplatnit v praxi.
Laozi 37:
Dao je věčné a zůstává bez konání (wuwei), a přece není nic, co by nevykonalo.
Kdyby je knížata a králové dovedli zachovávat, všechno tvorstvo by se samo od
sebe utvářelo. Kdyby však při svém rozvoji se samo zatoužilo přetvářet, zadržel
bych je jednoduchostí bezejmenného. Bezejmenná jednoduchost je prosta
žádostí a vášní. Co je bez žádostí a vášní, spočívá v klidu. Pak celý svět by se
sám od sebe přivedl k míru.