+ NÁBOŽENSTVÍ V RODÍCÍ SE PLURALITNÍ SPOLEČNOSTI Náboženská situace v 90. letech 20. století JPII.jpg HK.jpg CKH.jpg + Struktura přednášky nVelké očekávání nVýsledky sčítání lidu z roku 1991 a jejich interpretace nInstitucionalizovaná religiozita v 90. letech n + VELKÉ OČEKÁVÁNÍ n1989 - 1993 + Velké očekávání n Za největší prohřešky „starého režimu“ byly jednoznačně pokládány morální devastace a pokřivení mezilidských vztahů n Náboženství a jeho nositelé, za které byly stále považovány především tradiční náboženské skupiny, bylo v tomto kontextu považováno za důležitého pomocníka při mravní obnově + Velké očekávání nVýznamnou pozici a prestiž si náboženství a náboženské instituce zachovávaly i zejména v prvních letech existence demokratického státu. To se týkalo především katolické církve, kterou mnozí chápali jako jednoho z vítězů boje proti komunismu. nO vzrůstající prestiži a významu katolické církve na počátku 90. let svědčí i hodnocení návštěvy papeže Jana Pavla II. v roce 1990, která se po prvních svobodných volbách stala nejvýznamnější vnitropolitickou událostí. + Velké očekávání + Velké očekávání nO pozitivním obrazu církví a náboženských společností na počátku 90. let svědčí i to, že v této době byla důvěra církví na jedné z nejvyšších úrovní, které kdy byly naměřeny v rámci relevantních sociologických šetření n V roce 1990 důvěřovalo církvím 51 % občanů, nedůvěru vůči nim chovalo 27 % a 22 % se nedokázalo vyjádřit. V následujících letech však důvěra v církve začala znovu klesat, po roce 1993 vzrostla nedůvěra vůči nim nad 50 % a nad touto hranicí již v podstatě zůstala až do konce 90. let + Velké očekávání nO narůstajícím významu náboženství v prvních letech po listopadu 1989 svědčí i údaje z výzkumů veřejného mínění, které byly v této době prováděny Institutem pro výzkum veřejného mínění a které se vztahovaly k otázce týkající se víry v Boha. nV prvních letech po roce 1989 došlo k poměrně významným posunům ve všech kategoriích odpovědí. Poměrně zřetelně posílily skupiny obyvatel, které věřily v Boha nebo jeho existenci připouštěly. A naopak klesal počet těch, kteří existenci Boha striktně odmítali + Velké očekávání 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 věří v Boha 16 22 25 24 20 24 21 připouští jeho existenci 24 26 32 37 30 31 31 nevěří v Boha 60 52 43 39 50 45 48 Vývoj počtu věřících v Boha podle IVVM (v %) + Velké očekávání BIBL 1991 AUFBR 1997 ISRE 1999 Jsem nábožensky založený a žiji podle církevního učení 13,0 9,6 10,3 Jsem nábožensky založený svým vlastním způsobem 25,4 33,5 28,5 Nemohu říci, zda jsem, či nejsem nábožensky založený 19,7 8,7 23,6 Nejsem nábožensky založený, o tyto věci se nezajímám 26,9 35,1 27,9 Nejsem nábožensky založený a náboženství neuznávám 12,8 13,1 6,3 Charakter a míra náboženského založení v letech 1991, 1997 a 1999 (v %) + VÝSLEDKY SČÍTÁNÍ LIDU Z ROKU 1991 n + Sčítání lidu z roku 1991 nSčítání lidu z roku 1991 bylo po více než čtyřiceti letech prvním relevantním šetřením, jehož údaje mohou být považovány za směrodatné při rekonstrukci religiozity české populace. nI přesto je však třeba k nim přistupovat s jistou obezřetností. Odráží specifickou situaci začátku 90. let + Sčítání lidu z roku 1991 + Sčítání lidu z roku 1991 nPočty lidí hlásících se ke katolické církvi se ale velmi výrazně regionálně lišily. nNa Moravě bylo katolíků podstatně více, celých 50,8 % obyvatel, což v celkovém množství představuje 50,7 % ze všech katolíku v České republice. nV Čechách byl podíl římských katolíků na obyvatelstvu mnohem nižší, jen 31,5 %. Zároveň v Čechách byl podíl katolíku z těch, kteří se hlásí k nějakému náboženskému vyznání 86,6 %, zatímco na Moravě to bylo 91,3 %. n + Sčítání lidu z roku 1991 + Sčítání lidu z roku 1991 nMnohem větší pokles členů zaznamenaly nekatolické denominace, které dohromady tvořily pouze 5 % populace. Nejvýraznější pokles oproti roku 1950 vykázaly především dvě největší - Církev československá (ve sčítání z roku 1991 již jako Československá církev husitská) a Českobratrská církev evangelická. nV případě Československé církve husitské šlo o pokles o zhruba 4/5 členů (z téměř milionu v roce 1950 na 178 tisíc v roce 1991) a u Českobratrské církve evangelické šlo o pokles o téměř ½. + Sčítání lidu z roku 1991 nOstatní nekatolické denominace tvořily pouze malý zlomek populace. Více než 10 tisíc členů měly pouze tři z nich – Slezská evangelická církev augšpurského vyznání (33 130 členů), Pravoslavná církev (19 354) a Náboženská společnost Svědkové Jehovovi (14 575) nU ostatních skupin, k nimž se respondenti mohli přihlásit, se počty pohybovaly od necelých čtyř set členů (Náboženská společnost českých Unitářů) až po téměř osm tisíc (Církev adventistů sedmého dne) n21 tisíc obyvatel uvedlo nějakou jinou náboženskou skupinu či náboženský systém. + Sčítání lidu z roku 1991 nVelmi zajímavé byly také údaje týkající se regionálních rozdílů v počtu lidí považujících se za lidi „bez vyznání“, které potvrdily trendy zaznamenatelné již v předchozích sčítáních z let 1921, 1930 a 1950. nDále se prohloubil rozdíl mezi západní (Čechy) a východní (Morava) částí republiky. Zatímco na Moravě se k nějakému náboženskému vyznání přihlásilo přes 55 % obyvatel, což znamenalo celkem 2,2 miliony lidí, v Čechách (včetně Prahy) to bylo pouze 36,4 %, tj. asi 2,3 miliony. Naopak možnost „bez vyznání“ si v Čechách zvolilo 46,3 % lidí (něco přes 2,9 milionu), zatímco na Moravě to bylo jenom 30 % populace (asi 1,2 milionu). n + Sčítání lidu z roku 1991 + Sčítání lidu z roku 1991 Věk podíl na celkovém počtu obyvatel příslušné věkové skupiny 0 - 14 25,6 % 15 - 29 32,6 % 30 - 39 49,1 % 40 - 49 67,9 % 50 - 69 74,0 % 70 a více 43,9 % Podíl věřících podle věkových kohort (v %) + Sčítání lidu z roku 1991 nDalší šetření ukázala, že výsledky z censu z roku 1991 je třeba číst v celkovém kontextu a že je nutné je dávat do širších časových, sociálních a kulturních souvislostí. Vedle formálního přihlášení se k nějaké náboženské tradici se dotazovala na další rozměry religiozity. nPro nás nejdůležitějším se ukazují charakter a pozice tzv. institucionální religiozity a narůstající náboženská pluralita spojená s posilováním role alternativní a vysoce privatizované religiozity. + INSTITUCIONALIZOVANÁ RELIGIOZITA n + Institucionalizovaná religiozita nVětšina autorů, kteří se věnují roli náboženství v evropských společnostech na konci 20. století, doporučují rozlišovat mezi dvěma základními dimenzemi současné religiozity – tradiční religiozitu svázanou s náboženskými institucemi typu církve a alternativní religiozitu, která se odehrává mimo tradiční náboženské struktury a má často charakter privatizované, individualizované a synkretické zbožnosti n + Institucionalizovaná religiozita nNěmečtí sociologové (např. Detlef Pollack) navrhují v této souvislosti dále rozlišovat mezi tradiční-institucionalizovanou religiozitou a a tradiční-privatizovanou religiozitou n klíčovými indikátory tradiční-institucionalizované religiozity jsou: ü členství v náboženské skupině (církvi) ü účast na bohoslužbách ü důvěra v náboženské instituce ü aktivní účast na životě náboženské skupiny + [1] Ve výzkumu „BIBL 91“ to bylo vyznání starokatolické, řeckokatolické, pravoslavné, česko-slovensko-husitské, českobratrské evangelické, slezské evangelické, slovenské evangelické, evangelické metodistické, bratrské jednoty baptistů, církve bratrské, jednoty bratrské, adventistů 7.dne, křesťanského sboru v ČR, svědků Jehovových, mormonské. [2] Ve výzkumu „EH 91“ to byla tato vyznání: řeckokatolické, reformované křesťanské, evangelické, českobratrské evangelické, československé husitské, ostatní křesťanské a ostatní mimo křesťanské. [3] Ve výzkumu „ISNI 95“ to byla tato vyznání: židovské, českobratrské, československé církve husitské, adventistů 7. dne, apoštolské, buddhistické, žádné z uvedených křesťanských, jiné nekřesťanské. [4] Ve výzkumu „AUFBR 97“ to byla tato vyznání: pravoslavné, evangelické, luterské, českobratrské evangelické, baptistické, československé husitské, svědků Jehovových, evangelické metodistické, jiné. [5] Ve výzkumu „ISRE 99“ to bylo vyznání: českobratrské evangelické, československé husitské, ostatní křesťanské, ostatní nekřesťanské. Institucionalizovaná religioziota výzkum: BIBL 1991 EH 1991 ISNI 1995 AUFBR 1997 ISRE 1999 římskokatolické 42,2 33,9 41,9 23,0 46,7 ostatní vyznání 8,8 [1] 5,3 [2] 5,6 [3] 3,7 [4] 8,6 [5] bez vyznání 49,0 60,8 52,5 73,4 44,7 + Institucionalizovaná religioziota nZatímco v ostatních výzkumech byla otázka formulována na vyznání, kterému se respondent hlásí, v případě výzkumu „AUFBR 1997“ se jeho autoři ptali na příslušnost k církvi nV odpovědích na tuto otázku ve výzkumu „AUFBR 1997“ se s velkou pravděpodobností projevuje skutečnost, že církev je vnímána respondenty jinak než vyznání nCírkev, jako entita ztělesňující náboženskou instituci par excellence, má pro ně odlišné konotace než samotné náboženské vyznání. Přihlásit se k určité církvi je pro výraznou část respondentů závažnější krok než přihlásit se k náboženskému vyznání + Institucionalizovaná religioziota Přináležitost k náboženskému vyznání podle pohlaví (v %) + Institucionalizovaná religioziota nVšechny výzkumy potvrdily výraznější zastoupení žen ve skupinách respondentů, kteří se otevřeně přihlásili k nějakému náboženskému vyznání nKonkrétně u římskokatolického vyznání v průměru o 10% častěji, v roce 1999 dokonce o 13% častěji než muži n Naopak muži ve všech sledovaných letech výrazně častěji odpovídají, že jsou „bez vyznání“ (a to v průměru o 12 % častěji než ženy) + Institucionalizovaná religioziota nNa základě uvedených skutečností je možné říci, že v průběhu devadesátých let docházelo k poměrně významným proměnám postojů české společnosti týkajících se deklarace vlastního vyznání n Poměrně výrazným faktorem přitom byla narůstající distance od náboženských institucí, která se projevovala tím, že při jiném položení otázky (za člena jaké církve se považujete?) poklesla míra identifikace se s konkrétním vyznáním n V souvislosti s tím je možné říci, že pro jistou část Čechů má náboženské vyznání neinstitucionální charakter. Mezi další faktory, které ovlivňovaly charakter a intenzitu náboženského vyznání patřil věk a pohlaví + Institucionalizovaná religioziota nV tradičním pojetí byl křest jedním z nejvýznamnějších rituálů, který jako tzv. rites de passages uváděl jedince do společnosti a dával mu pevnou náboženskou identitu spojenou s určitým systémem hodnot, představ a způsobů chování. Tento rozměr křtu je dnes jednoznačně marginalizován nKřest je pro většinu Čechů jen jednou z mnoha nálepek, které má dnes k dispozici a které používá k tomu, aby potvrdil či změnil svůj sociální status. V kontextu 90. let se k tomu ještě přidala jakási „módnost“ a „společenská aktuálnost“ související s probíhající transformací společnosti + Institucionalizovaná religioziota nZajímavé v této souvislosti je i to, že přímo úměrně s boomem křtů dětí v devadesátých letech klesal zájem o sekularizovaný „rituál“ tzv. vítání občánků, který byl v podstatě oprávněně chápán jako „komunistický“ konkurent křtu. nNa začátku nového desetiletí, kdy již česká společnost přestává být společností transformující se, dochází k opětovnému nárůstu zájmu o tento obřad, který je doprovázen poklesem křtů + Institucionalizovaná religioziota Počet pokřtěných a jejich aktuální členství v církvi (v %) + Institucionalizovaná religioziota nDalší z oblastí, pomocí které můžeme sledovat pozici a vnímání institucionální podoby náboženství, je návštěvnost bohoslužeb nPřestože podle censu z roku 1991 i většiny výzkumů z 90. let o sobě více než 40 % populace tvrdilo, že se považuje za věřící, nepřesahovala v 90. let pravidelná účast na bohoslužbách alespoň jednou za měsíc ve sledovaných výzkumech hranici 15 % všech dotázaných + Institucionalizovaná religioziota EH 1991 BIBL 1991 ISNI 1995 AUFBR 1997 ISRE 1999 alespoň jednou týdně 9,0 8,8 5,7 8,9 7,2 jednou a vícekrát za měsíc 3,6 5,5 4,3 4,7 7,6 jednou a vícekrát za rok 22,9 31,7 10,4 12,0 26,0 Méně často 11,2 11,9 22,3 16,7 10,9 Nikdy 53,3 42,1 57,3 57,7 48,3 Návštěvy bohoslužeb (EH 1991, BIBL 1991, ISNI 1995, AUFBR 1997, ISRE 1999), v % + Institucionalizovaná religioziota nNávštěvnost bohoslužeb ovlivňovala kromě věku (pravidelně bohoslužby navštěvovali spíše starší respondenti) a vzdělání (typická byla spíše pro lidi s nižším vzděláním) také velikost obce, v níž lidé žijí. V obcích do 5 tisíc obyvatel se bohoslužeb několikrát za měsíc účastnilo nejméně 15 % respondentů nRelativně vysoká byla účast i v obcích do 10 tisíc obyvatel. Zlom nastával u obcí nad 50 tisíc obyvatel, v nichž se účast pohybovala pod 5 % a u obcí nad 100 tisíc dokonce jen kolem 3 % n Zajímavou výjimku tvořila jen Praha, kde se bohoslužeb několikrát za měsíc účastnilo mezi 7 – 8 % + Institucionalizovaná religioziota velikost obce nikdy méně často několikrát za rok asi 1x za měsíc téměř každy týden nejméně 1x týdně Do 5 000 37,4 25,1 17,0 3,4 6,5 10,6 5 000-10 000 50,0 27,1 5,1 3,4 10,2 4,2 10 000-50 000 55,4 27,2 7,5 0,5 3,3 6,1 50 000-100 000 60,0 18,9 15,8 2,1 1,1 2,1 Nad 100 000 67,2 22,4 5,6 1,6 0,8 2,4 Praha 55,6 23,6 8,5 3,8 4,7 3,8 Celkem 48,2 24,8 12,2 2,6 5,1 7,1 Návštěvnost bohoslužeb v roce 1999 podle velikosti bydliště (v %) + nPoslední oblastí, kterou budeme v souvislosti s institucionalizovanou religiozitou sledovat, je míra důvěry v církve a náboženské instituce nJako závažný problém ukazuje samotný pojem „církev“. Naprostá většina výzkumů na téma důvěry totiž nerozlišuje jednotlivé církve a náboženské společnosti. Z jiných kontextů se nicméně ukazuje, že naprostá většina chápe pojem „církev“ jako ekvivalent katolické církve nVětšina výzkumů na téma důvěry vždy zařazuje „církve“ mezi další instituce převážně politického charakteru, což může poměrně výrazně předurčovat směr, jak bude důvěra v „církev“ v této konstelaci posuzována + Institucionalizovaná religioziota Politická krize spojená s pádem 2. Klausovy vlády. Vystoupení M. Vlka proti V. Klausovi + nZ uvedených dat vyplývá, že od roku 1993, kdy byl zaznamenán výrazný pokles důvěry oproti prvnímu šetření z roku 1991, se podíl důvěry i nedůvěry ve vztahu k církvím s několika negativními výkyvy (přelom 1996 a 1997, únor 1998 a únor 1999) stále pohybuje na hladině jedné třetiny důvěřujících nNěkteré výkyvy bychom zřejmě mohli vysvětlit například opakovanými rozvířenými diskusemi okolo navrácení majetku církvím. Již při první vlně restitučních nároků v roce 1991 klesla důvěra v církve o 10 procentních bodů a v roce 1993, kdy došlo k novým majetkovým nárokům o dalších 10 %. V roce 1995 pak do „restitučních nároků“ přibyl ještě spor o katedrálu sv. Víta v Praze, což znovu vedlo k poklesu důvěry v církve + Institucionalizovaná religioziota Představitelé církví by se neměli pokoušet ovlivňovat lidi, jak mají hlasovat ve volbách Představitelé církví by se neměli pokoušet ovlivňovat rozhodování vlády rozhodně souhlasím 41,2 30,7 souhlasím 34,6 37,7 ani souhlas, ani nesouhlas 10,0 12,8 nesouhlasím 9,4 12,9 rozhodně nesouhlasím 3,0 3,0 neumím vybrat 1,8 2,8 Průměr 2,0 2,2 Ovlivňování politiky církví (v %) + Institucionalizovaná religioziota naprostou důvěru velkou důvěru jistou důvěru velmi malou důvěru žádnou důvěru neumím vybrat průměr Školy 3,5 22,4 53,8 13,6 2,0 4,7 2,9 Soudy a právní systém 0,5 4,6 29,1 42,6 19,5 3,9 3,8 Církve 4,0 8,8 28,8 24,1 25,2 9,2 3,6 Obchody a průmysl 1,0 2,8 33,6 44,4 12,3 5,8 3,7 Parlament 0,7 2,1 17,9 51,0 25,2 3,0 4,0 Důvěra v instituce v roce 1999 (v %)