+
CO DÁL?
Náboženství a česká společnost na počátku nového tisíciletí
sv.vit.jpg astar.jpg CB.jpg

+
Proměny institucionalizované religiozity na počátku nového tisíciletí
n

+
Proměny na počátku tisíciletí


Počty členů v církvích a náboženských společnostech registrovaných dle zákona 168/1992 Sb.



Náboženské vyznání
1991(abs.)
1991 ( %)
2001 (abs.)
2001 ( %)
Přírůstek /+/ úbytek /-/ proti roku
1991 /abs./
Index
2001/ 1991
v %
Církev římskokatolická
4 021 385
39,0
2 740 780
26,8
-1 280 605
68,2
Českobratrská církev evangelická
203 996
2,0
117 212
1,1
-86 784
57,5
Církev československá husitská
178 036
1,7
99 103
1,0
-78 933
55,7
Náb. spol.Svědkové Jehovovi
14 575
0,1
23 162
0,2
8 587
158,9
Pravosl. církev v českých zemích
19 354
0,2
22 968
0,2
3 614
118,7
Slezská církev evangelická a.v.
33 130
0,3
14 020
0,1
-19 110
42,3
Církev bratrská
2 759
0,0
9 931
0,1
7 172
359,9
Církev adventistů sedmého dne
7 674
0,1
9 757
0,1
2 083
127,1
Církev řeckokatolická
7 030
0,1
7 675
0,1
645
109,2
Křesťanské sbory
3 017
0,0
6 927
0,1
3 910
229,6
Apoštolská církev
1 485
0,0
4 565
0,0
3 080
307,4
Bratrská jednota baptistů
2 544
0,0
3 622
0,0
1 078
142,4
Evangelická církev metodistická
2 855
0,0
2 694
0,0
-161
94,4
Starokatolická církev v ČR
2 725
0,0
1 605
0,0
-1 120
58,9
Federace židovských obcí v ČR
1 292
0,0
1 515
0,0
223
117,3
Novoapoštolská církev v ČR
427
0,0
449
0,0
22
105,2
Nábož. spol. českých unitářů
365
0,0
302
0,0
-63
82,7
Ostatní a nepřesně určené
21 085
0,2
221 801
2,2
200 716
1051,9
Pokles členů vybraných náboženských skupin podle údajů ze sčítání lidu v roce 1991 a 2001

+
Podíl kategorie „věřící celkem“ v jednotlivých krajích (v %)


+
Podíl kategorie „věřící celkem“ v jednotlivých krajích (v %)
mapa.pdf

+
Návštěvnost bohoslužeb v letech 1997, 2006 a 2007 (v %)
AUFBR 1997
AUFBR 2007
DIN 2006
Alespoň jednou za týden
8,9
6,5
7,6
Alespoň jednou za měsíc
4,7
4,4
7
Několikrát za rok
12,0
8,9
8,8
Méně často
16,7
17,4
37,3
Nikdy
57,7
62,8
47,1

+
Návštěvnost bohoslužeb ve vybraných středo- a východoevropských zemích (v %)
ČR
Slovensko
Polsko
Bývalá NDR
Alespoň jednou za týden
6,5
25,4
52,5
5,9
Alespoň jednou za měsíc
4,4
21,8
21,9
11.2
Několikrát za rok
8,9
7,3
15,0
17,7
Méně často
17,4
17,9
5,9
22,9
Nikdy
62,8
27,5
4,7
41,2

+
Důvěra v instituce (v %)
Naprostá důvěra
Velká důvěra
Jistá důvěra
Velmi malá důvěra
Žádná důvěra
Neumí vybrat
Parlament
0,8
3,4
22,5
43,6
27,6
1,3
Církve
4,25
9,0
25,8
27,8
28,4
3,7
Soudy a právní systém
0,8
2,9
40,3
31,5
15,1
1,7
Politické strany
0,2
2,3
19,0
39,6
35,6
1,5
Evropský parlament
1,1
8,5
39,6
24,0
16,3
9,2

+
Transformující se křesťanství
n

+
Transformující se křesťanství
n V rámci křesťanství stále více posilovat „neokřesťanské“ skupiny akceptující pluralitní situaci
duchovního tržiště, v jehož rámci jsou tyto skupiny schopny flexibilně reagovat na přání a potřeby
potencionálních konvertitů (náboženských zákazníků).

+
Transformující se křesťanství
n Oproti tradičním náboženským skupinám využívají tyto dynamické „neokřesťanské“ skupiny mnohem
efektivněji metody a postupy progresivní evangelizace, která získává stále více podobu jakéhosi
náboženského marketingu
n
n
n
Šíření učení dané skupiny metodou door-to-door, evangelizace v ulicích, osobní kontakt s
potencionálními konvertity, používání ikonického vyjadřování apod.

+
Transformující se křesťanství
nTyto „neokřesťanské“ skupiny jsou zároveň schopné nabídnout atraktivní náboženskou službu
n
n
n
Intenzivní kontakt s ostatními věřícími, náboženské obřady dávající větší důraz na náboženský
prožitek, schopnost léčit pomocí Ducha svatého apod.

+
Transformující se křesťanství
nAlister E. McGrath mluví v této souvislosti o třech tendencích typických pro zmíněné skupiny:
n
1.mcdonaldizaci
2.vytváření „církevních buněk“
3.principu exilové komunity

+
Transformující se křesťanství
nMcdonaldizace:
n Princip mcdonaldizace převzal McGrath od amerického sociologa George Ritzera, který tímto pojmem
označuje proměnu mnoha sektorů západní společnosti směrem k větší efektivitě, propočítatelnosti,
předvídatelnosti a kontrole. Všechny tyto trendy, které nachází McGrath v některých
„neokřesťanských“ skupinách, není možné chápat negativně jako projevy zplošťování a jakési
despiritualizace křesťanství, ale spíše jako snahu některých skupin o novou komunikační a
existenční strategii odpovídající více podmínkám globální postindustriální společnosti

+
Transformující se křesťanství
nVytváření církevních buněk:
n Dalším z trendů je vytváření „církevních buněk“, v němž se odráží potřeba současného člověka po
větším kontaktu a intenzivnější komunikaci, spojeným se sdílením vlastních zážitků a pocitů. Na
rozdíl od tradičních náboženských seskupení fungují mnohé „neokřesťanské“ skupiny na principu
malých skupinek věřících, kteří spolu udržují poměrně intenzivní kontakty. Kromě „povinných“
náboženských úkonů (bohoslužeb) spolu vzájemně studují Bibli, posilují se ve víře, ale také si
vzájemně pomáhají při řešení každodenních problémů

+
Transformující se křesťanství
nExilová komunita:
n Posledním trendem je posilování pocitu „exilové komunity“, kterým McGrath myslí především snahy
některých skupin o popis sama sebe jako „čisté“, „autentické“, „pravé křesťanské“ komunity v
upadajícím světě, který je možné brát v lepším případě jako nutné zlo, s nímž ale není záhodno
uzavírat jakýkoli kompromis. Častěji je vnímán jako nepřátelský a ovládaný ďábelskými silami. V
důsledku toho vzniká u daných skupin nejen pocit vlastní výjimečnosti, ale vytváří se také
specifický systém hodnot a komunikačních pravidel.

+
“Spirituální” revoluce v českém kontextu
n

+
Regionální rozdíly a nástup alternativní religiozity
nZ hlediska tradičních náboženských skupin, jakými jsou Římskokatolická církev či Církev
československá husitská mohou severní Čechy vypadat jako „duchovní poušť“.
nZ pohledu malých a alternativních skupin mohou být naopak vnímány jako velmi perspektivní oblast.
nMnohá severočeská města jako např. Liberec, Jablonec nad Nisou, Ústí nad Labem, Teplice mají velmi
pestrý náboženský život, ve kterém stále významnější roli hrají netradiční a alternativní
náboženské skupiny a který vytváří optimální prostředí i pro rozvoj individualizovaných a
detradicionalizovaných forem religiozity.
n

+
Regionální rozdíly a nástup alternativní religiozity
nPříkladem může být stotisícový Liberec, který v roce 2001 vykázal jeden z nejvyšších počtů
„nevěřících“ obyvatel (73,5 %).
nNa rozdíl od tradičních náboženských skupin, které zaznamenaly citelný odliv členů, se v tomto
městě poměrně pevně uchytila a úspěšně působila celá řada menších a alternativních náboženských
skupin počínaje jednou z nejdynamičtějších charismatických církví u nás, Jednotou bratrskou a konče
např. Transcendentální meditací, která má v tomto městě dokonce své celorepublikové sídlo.
nO této narůstající náboženské pluralitě svědčí rovněž to, že podle výsledků censu z roku 2001 žilo
v libereckém okrese z 27 800 věřících 4 650 (16 %) příznivců malých a v našem prostředí
netradičních náboženských skupin, z nichž značnou část můžeme řadit mezi tzv. nová náboženská
hnutí.
n

+
Regionální rozdíly a nástup alternativní religiozity
nPodobná byla situace i v dalších severočeských okresech – v okrese Jablonec nad Nisou šlo o16,6 %,
v okrese Ústí nad Labem o 16 % a v okrese Most o 15,2 %.
nOproti tomu v okresech se silným postavením tradičních náboženských skupin, jakými jsou zejména
moravské okresy, se podíl netradičních náboženských skupin pohyboval výrazně pod 10 % - v okrese
Zlín činil jejich podíl 6 %, v okrese Hodonín 4,2 % a v okrese Žďár nad Sázavou 4,5 %.
nZajímavá byla z tohoto hlediska situace v největších městech České republiky, Praze, Brně, Ostravě
a Plzni. V Praze se podíl netradičních náboženských skupin pohyboval na úrovni 14 %, v Brně dosáhl
pouze 10,5 %, v Ostravě 11,7 % a v Plzni 12 %.
n

Naprosto souhlasím
Spíše souhlasím
Spíše nesouhlasím
Naprosto nesouhlasím
Neumím vybrat
Jsem duchovně založený a žiji podle církevního učení
8,2
17,2
19,1
50.1
3,8
Jsem svým způsobem duchovně založený
13,8
31,8
14,8
35,4
2,7
Nemohu říci, jestli jsem nebo nejsem duchovně založený
6,5
14,8
25,2
40,5
9,8
Nejsem duchovně založený a o tyto věci se nezajímám
27,8
12,5
15,0
36,8
5,0
Reflexe vlastní religiozity (v %)
45,6
19

+
Představy o transcendentnu (v %)


+
Spirituální revoluce v českém kontextu
nUvedené údaje nám velmi dobře ukazují plasticitu a mnohovrstevnatost české religiozity na počátku
třetího tisíciletí.
n
n
To, co by se dalo označit poněkud zjednodušeně jako „náboženská víra“, se stále více profiluje
směrem, který je typický pro tzv. spiritualitu.

+
Spirituální revoluce v českém kontextu
nJde o deinstitucionalizovaný typ religiozity s vysokou tendencí k synkretizaci a tím i
detradicionalizaci náboženských představ, jejichž cílem se stále více stává individuální rozvoj a
konzumace.
nNení proto divu, že v daném kontextu transcendentno nabývá stále více podobu něčeho, co je více
„v souladu“ s ostatními diskurzy a naracemi, které se podílejí na vytváření pluralitní pozdně
moderní identity. S jistou nadsázkou by se dokonce dalo říci, že s tekutou vírou se tekutým stává i
Bůh.
n

+
Spirituální revoluce v českém kontextu
nTento trend potvrzují i další údaje týkající se jednotlivých náboženských představ. Relativně malý
význam mají tradiční náboženské představy spojované s institucionalizovanou religiozitou jako
například víra v nebe, peklo či zmrtvýchvstání.
n Ve výzkumech DIN a AUFBRUCH se s nimi ztotožnilo vždy méně než 30 % dotázaných. Oproti tomu
takové představy jako léčivá moc amuletů, schopnost předvídat budoucnost či funkčnost horoskopů
jsou přijatelné pro více než 40 % dotázaných a v některých případech (možnost předvídat budoucnost)
přesáhl počet kladných odpovědí dokonce 50 % dotázaných.
n I zde platí, že do popředí se stále výrazněji dostávají představy, které více korespondují se
subjektivní spiritualitualitou pozdně moderního konzumenta.

+
Spirituální revoluce v českém kontextu
n S výjimkou několika fundamentalistických skupin, které si budou úzkostlivě střežit svoji
„náboženskou čistotu“, se postupně setřou hlavní ideové rozdíly a normální součástí náboženského
obrazu světa českého křesťana se stanou takové koncepce jako je převtělování duší, nauka o vesmírné
energii, zbožštění přírody či myšlenka náboženské evoluce, v níž bylo vystoupení Ježíše Krista
jednou z mnoha dílčích epizod. Koneckonců již dnes téměř 16 % českých křesťanů přijímá myšlenku
reinkarnace a více než 20 % je přesvědčeno, že Ježíš Kristus byl především velký učitel a nikoli
Boží syn.
n